Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

6. 2. 2012 15:16

Tisková konference premiéra Petra Nečase a ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby ke strategii českého exportu, 6. února 2012

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne, vítám vás na vládní tiskové konferenci ke strategii českého exportu, vítám zde předsedu vlády Petra Nečase a ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu a o úvodní slovo prosím vás, pane premiére.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, společně s panem ministrem Kubou vás chceme seznámit s novou proexportní strategií a proexportní politikou ČR. Všichni víme, co se děje v globální ekonomice, co se děje v Evropské unii, my musíme udělat všechno proto, aby česká ekonomika, ale i ekonomika celé EU neztratila v globálním kontextu svoji konkurenceschopnost, což se bohužel postupně stává a konkurenceschopnost EU je skutečně ohrožena. Na příští rok, jak všichni víte, se předpokládá, respektive letošní rok se předpokládá ekonomický vývoj okolo nuly s mírným znaménkem snad +, samozřejmě jsme rádi, že zatím informace nesvědčí o nějakém ekonomickém poklesu, nicméně jsme velmi opatrní a ten velmi mírný růst nebo vývoj okolo nuly můžeme považovat za poměrně příznivou zprávu. Máme samozřejmě velmi intenzivní zájem na tom, aby eurozóna byla stabilní, protože jsme s ní silně ekonomicky provázáni a máme velký zájem na dokončení vnitřního funkčního trhu EU. Tady chci připomenout, že stále i v současné době, přestože se mluví o vnitřním trhu, 60 % služeb v rámci EU není liberalizováno a není předmětem vnitřního trhu, tzn. tady je obrovský potenciál, obrovská možnost pro ekonomiku celé EU rozvíjet vnitřní trh a na něm mít synergické efekty z hlediska ekonomického růstu. Za další musíme vzít v potaz to, že za uplynulých 10 let vyrostla celá řada zemí z toho okruhu tzv. emerging markets, které jsou dneska velmi dynamické, leží mimo Evropu a velmi intenzivně jsou nejenom potenciálními příjemci, díky svému ekonomickému růstu našeho exportu, ale také představují naši globální konkurenci a my chceme podpořit české firmy, aby skutečně byly exportně zdatné. Chci zdůraznit, že při přípravě této strategie proběhly rozsáhlé konzultace se stovkami zástupců firem a podnikatelské reprezentace. Koneckonců to, že dnes je tady s námi i pan prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Hanák a pan prezident Hospodářské komory ČR Kužel dokazuje, že tato věc byla velice intenzivně diskutována s představiteli našeho podnikatelského okruhu. Jsem přesvědčen, že nová proexportní strategie naplní očekávání a potřeby našich exportérů a pokud mám stručně shrnout její cíle, zdůraznil bych následujících 6 priorit: Chceme udržet tempo našeho vývozu, který je motorem naší ekonomiky a pomáhá vytvářet nová pracovní místa. Priorita č. 2, chceme snížit naši exportní závislost na zemích EU a navýšit podíl vývozu do neevropských teritorií. Za třetí chceme vytvořit podmínky, které umožní trvalý růst počtu českých firem, o jejichž produkty je v zahraničí zájem. Za čtvrté chceme pomoci českým firmám, aby uspěly v rozvíjejících se trzích, kde má do budoucna největší potenciál právě český export z hlediska růstu těchto teritorií. Za páté chceme výrobcům nabízet kvalitní proexportní služby státu a zjednodušit řízení těchto proexportních služeb. A za šesté chceme zjednodušit vývozní procedury a poskytnout konkurenceschopné financování a pojišťování vývozu, protože dnes se jednoznačně na trzích ukazuje, že nerozhoduje pouze kvalita toho daného produktu, ať již zboží nebo služby, ale musí mít také konkurenceschopné financování včetně úvěrů, pojištění, apod., takže pouze tento balíček jako celek je potom konkurenceschopným produktem na cizích trzích a česká ekonomika, česká vláda musí toto brát v potaz. Zítra ČSÚ zveřejní údaje o našem zahraničním obchodu za loňský rok. Z dosavadního vývoje vyplývá, že celkový objem vývozu, který vzrostl za prvních 11 měsíců loňského roku o více než 13 %, bude atakovat rekordní hranici někde okolo 2,9 až 3 bilionů korun, je to největší vývoz v dějinách ČR. Chci jenom připomenout, že ale 83 % tohoto vývozu směřuje do zemí EU a že 1/3 našeho vývozu, řekl bych tradičně a dlouhodobě, směřuje do spolkové republiky. Důležitá je také segmentace tohoto vývozu, prakticky 53 % veškerého vývozu tvoří export dopravních zařízení a strojů, čili jsme velmi silně orientování v oblasti průmyslu, především strojírenského a elektrotechnického průmyslu. Já také musím říci, že to samozřejmě představuje jistá úskalí našeho exportu, právě tato čísla, byť jejich celkový objem je velmi pozitivní a kvalitní, tak chci zdůraznit 2 rizikové body. První rizikovým bodem je právě ona silná závislost pouze na jednom teritoriu, tzn. na obchodu s EU. A druhým rizikovým bodem je vysoká závislost na poměrně úzkém vybraném segmentu produktů, tzn. především dopravní zařízení a stroje. Takže na tato slabá místa nebo ohrozitelná místa se musíme zaměřit i v budoucnosti. My jsme skutečně malá, otevřená a proexportně orientovaná ekonomika, to ukazuje i vývoj čísla, které poměřuje náš export podílem na HDP, patříme k zemím s největším podílem vývozu zboží, služeb na HDP nejenom v Evropě, ale v podstatě i celosvětově, ten podíl trvale od počátku 90. let narůstá, okolo roku 1995 byl zhruba 50 % a v roce 2012 dosáhl již téměř 80 %. Jenom pro porovnání – u našeho nejvýznamnějšího obchodního partnera, kterým je SRN, je podíl exportu vyjádřený podílem na HDP pouze 50 % a Německo je také známá proexportní ekonomika. Tak tady je vidět, že u nás prostě ten export hraje z hlediska vývoje ekonomiky o to dominantnější roli a o to více jsme závislí z hlediska ekonomického růstu na naší schopnosti exportovat a uplatnit se na zahraničních trzích. Znamená to samozřejmě, že to pro nás představuje i určitý rizikový faktor, protože i relativně zdravá česká ekonomika, pokud někde narazí na pokles poptávky po zboží, v těch klíčových teritoriích, tak se to samozřejmě odrazí okamžitě i na ekonomické výkonnosti ČR včetně podílu na zaměstnanosti. Jsme tedy silně proexportně orientovaná ekonomika a znovu opakuji to číslo, prakticky 80 % HDP je vyjádřen náš export, tzn. že jsme také bohužel zranitelní těmi externími vlivy, tzn. jestliže poklesne někde poptávka po dováženém zboží, tak se to přelije i do české ekonomiky. Růst exportu samozřejmě nelze oddělit od importu. To jsou spojité nádoby a neměli bychom na to zapomínat, že pro ČR je charakteristické, že s nárůstem objemu exportu se zároveň zvyšuje objem dovážených komponent. Zatímco na každou korunu našeho exportu připadalo v období 1995-2000 zhruba 29 halířů, tzn. na korunu vývozu jsme potřebovali 29 halířů dovézt, jako součástky a komponenty, tak v období 2005-2010 je to již více než 48 halířů, tzn. na každou korunu vývozu připadá v podstatě téměř 50 halířů dovozu, opět v podobě součástek komponent a podobně. Znamená to tedy, že samozřejmě tento podíl je ještě vyšší u hi-tech zboží, např. pokud se podívám auta, PC, tak tam je ta závislost, ta propojenost velmi vysoká a ukazuje to také vysokou propojenost české ekonomiky do mezinárodních dodavatelských řetězců a velké zapojení české ekonomiky do mezinárodní dělby práce, především v rámci EU. Nemůžeme očekávat, že by se v následujícím dlouhodobém období, protože naše ekonomika je, jak jsem již řekl, malou, otevřenou, čili málo robustní, že by se tato vysoká závislost na vývozu, ale tím pádem také na importu, který je nezbytný z hlediska tohoto vývozu, tak že by se změnila a musíme s tím počítat jako s faktem. Dalším problémem českého exportu je skutečnost, že čeští výrobci často vystupují v roli subdodavatelů, my sice vyvážíme, ale nikoli jako ten koncový dodavatel, ale jako subdodavatel a nemáme tak přímý kontakt s konečným zákazníkem a samozřejmě tím pádem naše firmy přichází o tu nejzajímavější část marže, která vyplývá z pozice hlavního dodavatele. A máme tady opět rozdílné zkušenosti, tady jsou uvedeny dva případy, na příkladu vývozu aut do Ruska je vidět, že tam se vyváží v podstatě drtivá většina zboží přímo, nikoli např. přes Německo, např. přes koncernové centrály. Případ Číny je jiný, tam se naopak ukazuje, že vyvážíme především tedy přes zprostředkovatele, je tedy vidět, že jsou tady teritoria, kde také přímý dosah na koncového zákazníka vytváří možnost zvýšení našeho exportu a i na toto se musíme zaměřit a v tomto pomoci českým výrobcům, aby mohli být těmi koncovými dodavateli, těmi, kteří jsou hlavními dodavateli, kteří inkasují tu nejzajímavější část marže, a musíme jim na těchto teritoriích zkrátka pomoci. Posledním problémem, který chci zmínit, je klesající počet vývozců a to jak do zemí EU, tak mimo ni. Na tomto grafu vidíte, že došlo k poklesu v posledních pěti letech v obou kategoriích, tzn. poklesly nám v řádech tisíců počty firem, které exportují, dnes v podstatě je situace taková, že 10 největších firem, největších exportérů, reprezentuje v ČR prakticky 50 % exportu, tzn. opět další z jakýchsi potencionálních rizikových bodů, tzn. náš export, který je tahounem ekonomiky je závislý pouze na několika klíčových exportérech, a proto musí stát udělat všechno pro to, abychom rozšířili spektrum vývozců, především do oblastí malých a středních firem, abychom se stali méně závislí pouze na několika velmi výkonných exportérech, kde samozřejmě jim budeme pomáhat také, máme zájem na jejich dynamickém rozvoji, ale musíme se také velmi silně zaměřit právě na onen segment malých a středních firem. Malé a střední firmy totiž mají horší podmínky pro průnik na zahraniční trhy, především na ty mimoevropské, protože samozřejmě velmi obtížně mohou budovat nějaká obchodní oddělení, marketingová oddělení apod., o to důležitější je tady možnost státu jim pomoci. Jsem proto rád, že dnes můžeme s panem ministrem Kubou představit strategii exportu ČR a věříme, že to bude velmi účinný dokument, který se nám podaří uvést do praktického života a že také tato exportní strategie pomůže především českému průmyslu v průniku na zahraniční trhy, takže, pane ministře, prosím.

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu: Pane premiére, dámy a pánové, dobrý den, když jsme se viděli naposledy v lednu, já jsem představoval koncept priorit, které na MPSV vnímám, tak podpora exportu byla jednou ze zásadních. Slíbili jsme, že vám na začátku února předložíme její reálnou podobu a dnes mám tu příležitost s panem premiérem toho slibu dostát. Jsem velmi rád a jsem přesvědčen, že MPO tady musí fungovat jako partner pro trh, pro naše firmy, pro naše exportéry, takže jsem velmi rád, že ta proexportní strategie vznikla jako společné dílo se zástupci podnikatelů, svazů průmyslu, hospodářskou komorou, mezinárodní obchodní komorou, protože jsem přesvědčen, že MPO tady musí být právě jako partner pro tyto subjekty, pro naše exportéry. Tři základní pilíře, na kterých je proexportní politika pro další období postavena, a já poprosím o další slide, tady v téhle chvíli vidíte zahraniční obchod a zahraniční zastoupení ČR v prioritních a zájmových zemích ve faktech. Celkový vývoz, jak již zmiňoval pan premiér, se blíží téměř 3 biliónům, vývoz do EU činí téměř 1,75 bilionu a vývoz do prioritních zemí, do těch, které se velmi atraktivně rozvíjejí, je to pouze 213 mld. a vývoz do zemí zájmu mimo EU někde kolem 136 mld., což nám ukazuje samozřejmě velký prostor v těchto zemích a my jsme se na pracovní skupině, která se dlouho scházela právě s exportéry a se zástupci našich podnikatelů dohodli, že vydefinujeme prioritní a zájmové země a právě do nich budeme soustředit tu podporu českého státu. Tady vidíte, na čem jsme se dokázali domluvit a sjednotit, vydefinovali jsme 12 prioritních zemí, mezi nimi Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA a Vietnam. Potom jsme definovali 28 zájmových zemí mimo EU. A potom samozřejmě trhy EU. Toto jsou země, které mají být v tom hlavním zájmu podpory českého exportu, poprosím další slide. Je samozřejmě jistotou to, o čem mluvil pan premiér, že vedle služeb, které stát může nabídnout exportérům a jsou to služby nefinanční, musíme přinést i finanční podporu. My jsme připraveni a tady jsou konkrétní ekonomické nástroje, které chceme realizovat pomocí České exportní banky a společnosti EGAP, na financování a pojišťování našeho českého vývozu, jsou tam konkrétní kroky, ať už je to navýšení pojistných fondů EGAPu o 1 mld. korun, ať už je to 150 milionů korun na zavedení systému dorovnávání úrokových rozdílů, které samozřejmě zjednoduší přístup komerčních bank ke státem podpořenému financování, ať už to bude větší provázanost České exportní banky na financování malých a středních podniků, jsou to konkrétní finanční nástroje, kterými chceme českým podnikům v těch zájmových a prioritních zemích pomoci. Z čeho jsme tipovali ty prioritní a zájmové země uvidíte na dalším slidu, tady je velmi dobře vidět ten potenciál, protože vidíte průměrný růst HDP, v těch prioritních zemích jsou dnes opravdu velmi atraktivní čísla, na které v Evropě nejsme zvyklí a ukazují, že ten potenciál trhu je tady obrovský, proti tomu hodnota vývozu z ČR je oproti EU, jak jsem říkal 1,75 bilionu, těch prioritních a zájmových zemí velmi nízká a naopak je tam vysoký podíl na světovém dovozu, to nám právě ukazuje, že toto jsou země, kam je třeba napřímit tu naši pozornost, kde je třeba naše exportéry velmi významně podpořit. Celá ta koncepce by se dala velmi stručně popsat jako že za hranicemi ČR musíme diversifikovat, aby náš export stál na více stabilních nohou, zatímco uvnitř ČR musíme integrovat, musíme integrovat služby, které poskytujeme našim exportérům, ať už jsou to služby finanční, ať už jsou to služby informační, tzn. dostat se na nová teritoria, vyslat tam ekonomicky vzdělané lidi, kteří dokážou získávat z těch zemí rychle podstatné informace, kteří ví, co české exportéry zajímá a uvnitř českého státu vytvořit integrovaný systém, který ty informace rychle dokáže převést, ve spolupráci s finančním zajištěním nabídnout okamžitě realizaci exportu pro české firmy. K této integraci potřebujeme to, co je vidět tedy, protože do českého exportu se vynakládá přes půl miliardy korun, ale část byla realizována přes Czech Treade, část přes MPO, část přes Czech Invest, část přes Českou exportní banku, přicházíme v této chvíli s konceptem, který bych nazval integrací těchto služeb, protože jsem si byl vědom, že nesmíme přicházet s žádnou strategií, která by vedla k navyšování nákladů na státní rozpočet, takže se nám díky tomu, že jsme dokázali aktivovat všechny ty vnitřní rezervy a sjednotit je, podaří vytvořit nových 70 obchodních misí, aniž bychom požadovali navýšení finančního krytí ze státního rozpočtu a celou situaci dokážeme řešit z vlastních prostředků MPO. To považuji za velmi klíčové a podaří se nám tím dosáhnout toho, co vidíte v téhle chvíli před sebou, díky té integraci zdrojů dosáhneme oproti současnému stavu, což je ten spodní řádek, nového stavu počtu obsazených misí, a to v prioritních zemích z 16 na 28, v zájmových zemích ze 7 zastoupení na 25 a v zemích EU ze 14 na 17, a to hlavně z toho důvodu, že se chceme více věnovat konkrétním teritoriím, které jsou pro české podniky atraktivní, tzn. že dokážeme téměř zdvojnásobit počet obchodních misí při stávajícím systému financování, bez nároku na navýšení podpory ze státního rozpočtu. Pokud se potom podíváme, jak by měl tento systém fungovat, je to o tom, že chceme vytvořit tzv. front office v zahraničí, vysílat tam ekonomicky vzdělané lidi, ve spolupráci s podnikateli a s firmami vybírat lidi, kteří se v obchodě pohybují, znají nejlépe to teritorium a dokážou českým firmám rychle přenést informace do ČR, v ČR vytvářet ten back office, tzn. integraci všech těch služeb, aby všichni exportéři věděli, že na jednom informačním místě se dostanou ke všem aktuálním informacím velmi standardizovaným způsobem přes ČEB a EGAP a ve velmi rychlém standardním čase se dostanou k návrhu financování a mohou ten svůj proces realizovat ve spolupráci s komorou, se svazem průmyslu a obchodu a mezinárodní komorou, vstupovat do krajů a přinášet ty informace do krajů k firmám a takto vytvořit fungující model a systém. Jsme přesvědčeni, že musí fungovat dynamicky a tržně, stejně jako musí fungovat české firmy tak, aby obstály na českém a zahraničním trhu a to byla naše podmínka, když jsme tento projekt připravovali. Jde nám tedy o to, aby to nebyl nějaký ministerský nápad, a právě proto se projednával a má fungovat v takto široké pracovní skupině spolu se zástupci podnikatelů, spolu s MZV a dalšími veřejnými institucemi, s přenosem do regionů, ve spolupráci ČEB, EGAP u firem a má vlastně vytvořit uzavřený koncept, který každému exportérovi přinese možnost velmi rychle realizovat projekt, o který má v zahraničí zájem. Které jsou tedy ty naše zájmové trhy a trhy klíčové, které vnímáme pro český export? Pokud se podíváme na první slide, tak na něm je vidět trhy Asie a Blízkého východu, tedy jak o tom mluvil pan premiér, že náš export velmi často stojí na velmi malém počtu firem, v kontextu předchozího je jasné, že tady stojí za zmínku, že 5 největších vývozců má podíl přes 60 % vývozu na trzích, jako jsou Indie nebo Vietnam. Za povšimnutí stojí taky fakt, že těch pět největších vývozců do prioritní Číny, která vykazuje 10 % růst HDP, představuje téměř 60 miliard korun. Co je tady ještě velmi klíčové, klíčovým trhem je pro nás do budoucna Turecko a jeho energetický sektor, dalším velmi atraktivním je trh Ruska a zemí SNS, opět pro vaši představu – třetina exportu do Ruska a zemí SNS je realizována pěti firmami, právě z těchto důvodů je třeba rozšířit tu přítomnost našich zastoupení do jednotlivých regionů na jednotlivých trzích a ty žluté body, které na těch mapách vidíte, vždycky představují naše nově plánované kanceláře v zahraničí. Další jsou trhy Severní a Střední Ameriky, které samozřejmě i v současné situaci zůstávají velmi důležité a to hlavně v oblasti hi-tech technologií a podpory exportu s vysokou přidanou hodnotou. Trh Jižní Ameriky, opět 5 největších vývozců do Latinské Ameriky má na velkých trzích, jako jsou Brazílie nebo Argentina třetinový podíl na českém vývozu a u menších trhů jako je třeba Kolumbie nebo Peru, tak těch 5 největších firem má dokonce 2/3, z toho je zjevné, že český export potřebuje posílení ve smyslu diverzifikace a rozložení, aby byl mnohem stabilnější. Africký trh, který se jeví jako velmi atraktivní a při všech diskuzích s podnikateli jsme se snažili dosáhnout toho, abychom trhy, které jsme někdy z našeho pohledu zbytečně opouštěli, dokázali znovu obsadit a zpřístupnit českým exportérům a na mapě Afriky vidíte opět žluté tečky tam, kde plánujeme v naší koncepci zastoupení. Poslední snímek je trh EU, vidíte čísla, která vykazují růst HDP a růst vývozu. Naše koncepce strategie exportu není o tom, že máme z Evropy couvat, jsou to samozřejmě trhy, na kterých máme svoje stabilní místo, jsme si toho vědomi, je provázáno s importem a je to velmi stabilní trh, ale jsme si také vědomi toho, že země eurozóny se nacházejí v určité ekonomické situaci a pro zemi malou s otevřenou ekonomikou, jako je ČR, je klíčové dokázat ten svůj export rozdělit a diversifikovat do více oblastí. Jsme přesvědčeni, že přinášíme projekt a koncept, který po konzultaci se zástupci podnikatelů a exportérů ČR bude přínosem a pomocí pro český export. Jsme připraveni maximálně spolupracovat a koordinovat svoje postupy se zástupci exportérů a podnikatelů tak, abychom nevysílali do těch zemí lidi, kteří s tím nemají zkušenost nebo tam budou nějakými úředníky, jsme přesvědčeni, že takovouto misi musí plnit lidé, kteří jsou z obchodu, kteří budou vědět, jaké informace české firmy potřebují, budou motivováni na tom s námi ten proces vytvářet tak, aby byl dynamický. Jsem přesvědčen, že MPO tady musí fungovat na stejných tržních principech a respektovat tvrdé podmínky, pokud chce být partnerem pro české firmy a exportéry, a jsme přesvědčeni, že tato politika a politika, kterou neseme do exportu ČR, může být pro české exportéry jasnou a dobrou podporou pro to, abychom dokázali náš export rozšířit na více trhů. Dámy a pánové, já děkuji za pozornost.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych závěrem chtěl dodat, že tuto strategii považuji za jeden z klíčových dokumentů vlády pod mým vedením. Vlády ČR vedle konsolidace veřejných financí se musí takto soustředit na ekonomický rozvoj, na podporu ekonomického růstu a tam klíčové dokumenty budou sehrávat naprosto pilířovou roli té strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou vláda již schválila. A tato exportní strategie, plus samozřejmě naše maximální úsilí uvnitř EU vytvořit funkční a plně operabilní vnitřní trh, dokončit prostě práce na vnitřním trhu, to jsou v podstatě zdroje možného ekonomického růstu pro proexportně orientovanou českou ekonomiku, tzn. dokončení vnitřního trhu EU a soustředění se také na mimoevropská teritoria, abychom snížili tu velmi vysokou závislost českého exportu právě na trzích EU.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády: Děkuji za úvodní vyjádření, pan premiér, dámy a pánové, na úvod tiskové konference zmínil některé vzácné hosty. Dovolte mi tedy, abych nyní na podium pozval prezidenta Hospodářské komory ČR pana Petra Kužela, pana prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR pana Jaroslava Hanáka a také člena NERV a profesora FSV UK Michala Mejstříka a poprosím o krátký komentář k právě představené proexportní strategii. Pokud můžu poprosit, pane prezidente hospodářské komory, na úvod.

Petr Kužela, Hospodářská komora ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, my jsme velmi rádi, že jsme mohli přispět svými vědomostmi a prací k tomu, co dnes tady pan premiér s panem ministrem průmyslu a obchodu představili, protože tady už bylo několikrát zmíněno, že opravdu naše zranitelnost je v tom, že za prvé klesá počet exportujících firem, to je první faktor a druhý faktor je, že opravdu jsme velmi zranitelní na tom výkonu EU, proto i, což tady nezaznělo, je důležité, že tento nový systém má přinést zjednodušení, ale zároveň i měřitelnost toho, že bychom dále chtěli export zvyšovat, tzn. tak jak zmínil pan premiér, nejenom seškrtat výdaje státu, ale zároveň potřebujeme také najít nové zdroje a proto vlastně ten obrat nebo pomoc českým exportérům zejména středních a malých firem, abychom nacházeli společně rozvoj a umístění jejich výrobků na třetích trzích. V neposlední řadě tady bylo zmíněno, a toho bych se chtěl dotknout, že naše firmy stejně jako německé, stejně jako italské, španělské, francouzské, tak samozřejmě nerozhoduje pouze kvalita toho výrobku, ale rozhoduje i to, že potřebujete mít zázemí a zázemí své politické reprezentace, své vlastní země a to pro nás velmi je významné, že se všichni přiznáváme k tomu, že budeme společně všichni hájit české podnikatele, české výrobky a právě jde zejména do těch třetích zemí, že nabídneme českým podnikatelům, aby se stali lídry na těchto trzích, které společně budeme nacházet a objevovat, děkuji.

Jaroslav Hanák, Svaz průmyslu a dopravy ČR: Pane předsedo vlády, pane ministře, dámy a pánové, příjemné odpoledne. Já začnu trošku z jiného soudku, samozřejmě stagnace, krize, to my ve firmách umíme zvládnout sami, prokázali jsme 2008, 2009, prokážeme to i v dnešní složité době, ale jedna karta, jedna parketa, kde vláda a vládní instituce mohou zásadním způsobem byznysu pomoct, a to je právě proexportní politika a já jsem hrozně rád, že to se stalo prioritou, že nový pan ministr právě i v garanci pana předsedy vlády to dneska společně s námi předkládá, to je ta správná budoucnost. Hrozně se mi to líbí, že tam bude se podílet nejenom byznys v součinnosti se státními institucemi, ale nezapomeňme, že tam budou finanční instituce ČEB a dokonce i její lidé budou spolu s těmi pracovníky MPO a MZV na těch vybraných místech z těch 70 bodů, to je velká výzva. Protože jsem známý kritik, tak je potřeba říct, že jsou dva kritické body, oba dva drží pevně v rukou, ve svých kartách pan předseda vlády a věřím, že je rozehraje tak, že se zvládnou. První je, že máme strašně moc problémů doma, ve své vnitřní politice a panu premiérovi a řadě ministrů nezbývá moc času, aby jezdili do zahraničí a vedli ty podnikatelské mise s námi a otevírali dveře, tak jak to dělá Merkelová, Sarkozy, Cameron, dělával to Berlusconi a já nevím kdo, čili věřím, že se ta doba teď vylepší, a že toho času na ty mise bude víc, zvlášť do těch 12 a pak do těch 28 zemí. Druhá věc, a tu kartu má zase předseda vlády, je, já bych hrozně nerad, aby až se to zveřejní zítra, a vím, že pan premiér má zítra setkání s panem ministrem zahraničních věcí, aby ten se urazil, že karty hraje MPO a karty nehraje, jak má hrát MZV a že diplomat ekonom a diplomat obchodník, že budou velcí spolupracovníci, a že to pomůže českému byznysu, to jsou dvě zásadní věci, které to potom podtrhnou a já věřím, že pan předseda vlády svojí rasantností to zvládne, děkuji.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, prosím o vyjádření i vás, pane profesore.

Michal Mejstřík, člen NERV: Dovolte mi jenom připomenout, že vlastně poslední 3 zasedání NERVu, ačkoli to veřejně publikováno nebylo, tak byly věnovány faktu, že v době, kdy klesá poptávka po domácím zboží, kdy vlastně klesají veřejné investice, tak většina našeho pozitivního vývoje je právě nesená přebytkem exportu nad importem, s tzv. čistým vývozem, a já musím říci, že já sám osobně, protože jsem za tu oblast v NERVu zodpovědný, tak jsem společně se svojí funkcí předsedy Mezinárodní obchodní komory a s řadou exportérů i ze zmíněných asociací jsme vlastně dělali všechno proto, aby vlastně ty nápady, které padají v mnoha případech, ať už z domácí strany nebo ze zahraničí, nepadaly do černé díry, jak je tomu doposud, ČR vynakládá poměrně značné zdroje na mezinárodní pomoc, na mezinárodní instituce a já musím říci, že při těch všech kulatých stolech, které jsme dělali, tak jsme si ověřili, že ačkoli vynakládáme poměrně značné prostředky, tak my nedokážeme s těmi prostředky efektivně pracovat. Já bych si moc přál, aby tento krok, je to vlastně i implementace strategie konkurenceschopnosti, která tím pádem nezůstává na papíře, je to jeden z těch pilířů její implementace, skutečně byl tak realizován, jako je to tady navrženo a zamýšleno. Děkuji za pozornost.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády: Děkuji za vyjádření našim hostům, dámy a pánové, nyní je prostor pro několik otázek. Primárně, prosím, proexportní strategii, první Česká televize, Vladimír Keblúšek.

Česká televize, Vladimír Keblúšek: Dobrý den, já bych možná navázal na to, co tady zaznělo, pánové si stěžovali, že je to uvnitř politické scény rozhádané, tak se chci zeptat, jestli tedy máte recept na to, jak to uklidnit a pomoct podnikatelům v zahraničí? A možná bych na to navázal i k té zítřejší schůzce, jestli už máte představu o tom, jak se domluvit s TOP 09, aby se situace uvnitř koalice zklidnila? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já začnu odzadu, samozřejmě, my se zítra uvidíme, protože je vláda, tak se uvidíme prakticky se všemi členy vlády, ale žádná extra speciální dramatická schůzka neproběhne, to prosím, aby to nebylo mytizováno, nebyl vytvářen nějaký přelomový moment. Máme před sebou desítky a desítky hodin jednání, nalézání koaličního konsensu v celé této záležitosti a to je před námi, to není otázka jedné schůzky, která navíc v době, kdy běží plénum PS, tak je časově velmi limitovaná, takže takových schůzek bude ještě XY v následujícím období. Co se týče podpory exportu a já jsem přesvědčen, že je to společný zájem celé vládní koalice a celé vlády, myslím, že i ta čísla, která jsem prezentoval, tzn. velmi vysoká závislost české ekonomiky na exportu, znovu opakuji to číslo, že export poměřen podílem na HDP dosahuje 80 % HDP, to je v podstatě extrémně vysoké číslo, že jsme velmi silně závislí na jednom exportním teritoriu, tak to podle mého názoru bude vést všechny členy vlády, aby ruku v ruce se snažili českým firmám pomoci a já mohu říci, že také při svých zahraničních cestách, samozřejmě s výjimkou návštěvy Bruselu, kde letím na Evropskou radu a kde místa zabírají novináři, tak všude jinde mám plné letadlo do posledního místa, kde to jde, tak letí čeští podnikatelé se mnou a já se jim snažím při jednání otevírat dveře, včetně některých teritorií, které tady byly zmíněny jako ta prioritní, připomněl bych svoji návštěvu Iráku v loňském roce, kam jsem přiletěl jako první předseda vlády členské země EU po 10 letech, tam ještě nikdo jiný z EU nebyl, a měli jsme plný Airbus českých podnikatelů, kteří tam, myslím, velmi intenzivně pracovali. Moje návštěva USA, kde opět s námi letěla velmi silná byznysmenská delegace. Takto hodlám postupovat i nadále, a to dokonce i v cestách po Evropě, tady bych chtěl připomenout, že i na návštěvu Maďarska jsem vezl delegaci českých podnikatelů, takže to považuji za svoji prioritní povinnost, když už vyrazím do zahraničí, tak abych otevíral dveře českým firmám a českým podnikatelům.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády: Další otázka, prosím, Mediafax, Jan Kálal.

Mediafax, Jan Kálal: Já bych se zeptal pana ministra, vás čeká zítra přijetí v Lánech u pana prezidenta a ten je známý tím, že také podobně jako pan premiér kudy jezdí, tam taky podnikatele vozí s sebou, tak jestli budete společně se bavit o té exportní strategii, případně tak, aby se ty vaše cesty doplňovaly a aby pan prezident byl třeba ještě nějak víc nápomocný tomu, jak export z ČR do zahraničí šířit?

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu: Já když jsem byl jmenován, tak musím říct, že jedna z prvních otázek pana prezidenta byla, jak vnímám podporu exportu a co jsme připraveni pro ni učinit, myslím si, že to bude zítra jedno z témat, které bych rád s panem prezidentem probral a tuto strategii mu konkrétně představil. Ještě bych reagoval na ten dotaz předtím, myslím si, že tato strategie přeci každému ministrovi, který chce podporovat české firmy, český export nemůže být proti mysli, my jsme přesvědčeni, že chceme přinést obchodní zastoupení do týmu diplomata českého, jsme přesvědčeni, že český diplomat nemá na starost jenom obchod a myslíme si, že obchodu by se měl věnovat člověk, který se mu věnuje na 100 %, a to je právě model, čili nemyslíme si, že by to mělo být jakkoli konfrontační téma pro kohokoli z ministrů, který chce podporovat české firmy a český export. Důkazem toho, že s panem prezidentem se těmto aktivitám chceme věnovat je to, že společně příští týden letíme do Turecka, kam letí početná podnikatelská mise, a já mu chci představit další mise, které připravujeme. Myslím si, že důkazem toho, co popisoval pan premiér, že se již něco odpracovalo v Iráku, bylo v minulých týdnech jednání s iráckou delegací, kde jsme domluvili, že bych se tam já vydával na misi někdy v květnu a už bychom konkrétně řešili možnost uplatnění českých firem na těchto trzích. Čili vnímáme jako prioritu a budeme se maximálně snažit s prezidentem, s panem premiérem a za MPO otevírat dveře českým firmám na tyto nové trhy.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády: Další otázka, prosím, Radiožurnál.

Radiožurnál, Jitka Hanžlová: Já mám spíš takový technický dotaz. Vy v tom materiálu píšete, že plánujete navýšení těch finančních prostředků např. pro EGAP o miliardu korun, ČEP 660 milionů korun, ty částky jsou už pro letošní rok a v příštím roce budou např. vyšší?

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu: V této chvíli jsou to částky pro letošní rok schválené ve státním rozpočtu a je velmi důležité, jak se ten letošní rok bude vyvíjet, samozřejmě budeme reagoval dynamicky podle toho, jak se ta situace na těch trzích bude vyvíjet a není to v tuhle chvíli ještě úplně vidět. Budeme muset vyhodnocovat, jak velký finanční potenciál bude potřebovat eventuelně ČEB na to, aby dokázala financovat, nebo jak moc se nám podaří zpřístupnit komunikaci mezi českými exportéry a komerčními bankami, to se bude hodně odvíjet od té situace na zahraničních trzích a také na těch bankovních, takže jsme připraveni tu situaci řešit i v příštím roce, ale v tuhle chvíli vám tu neřeknu konkrétní čísla, toto jsou čísla pro letošní rok.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády: Další otázka. Televize Nova.

Televize Nova, Eva Mišíková: Já bych se chtěla zeptat částečně tedy ještě k té exportní strategii a tedy to, jestli se neobáváte toho, že pokud jste to nějak nediskutovali s panem ministrem zahraničí, že by to mohlo vést k nějakým dalším rozporům? A pak s dovolením mimo téma TK a to k TK pana ministra školství Dobeše, který dnes oznámil, že má plán, jak zažehnat problémy s evropskými dotacemi s tím, že nějakou první část zvládne do konce února, druhou do konce března a do konce dubna by mělo být všechno hotovo. Věříte tomu, že opravdu všechno bude zažehnáno? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já začnu tou první otázkou, já nepředpokládám, že by kolem tohoto mohl vzniknout jakýkoli problém. Mimo jiné i proto, že všechna opatření, která tady navrhuje pan ministr s mou podporou, jsou opatření, která jsou výlučně hrazena z rozpočtu MPO, nikomu se nesahá na jeho lidi, tady je prostě vytvářena síť, která umožní podpořit export, kdy do teritorií, kde se české firmy zatím prosazují velmi obtížně, a myslím si, že i ta čísla ukazující tu extrémní závislost české ekonomiky na exportu, tak povede každého k rozumnému jednání a znovu opakuji, není tady činěn nárok na navýšení kapitoly, všechno se intenzivní cestou našlo uvnitř kapitoly, včetně personálního obsazení, čili nikomu se nebere ani koruna, nikomu se nebere ani jeden člověk na úkor třeba jiného resortu apod., protože tam dříve byly třecí plochy, že MZV mělo pocit, že když tam bude nějaký obchodní zástupce nebo nějaký ekonomický diplomat, že se tak děje na úkor vlastně míst, které potřebuje MZV na těch velvyslanectvích a konzulátech po světě, tady všechno zaplatí a dodá MPO, čili já to považuji za absolutně bezkonfliktní věc. Co se týče pana ministra Dobeše, ano, my jsme již před časem na naší schůzce rozebrali problém a pan ministr Dobeš dal tuto garanci, že v dubnu bude všechno vyřešeno, já předpokládám, že ano a sám také řekl, že když ne, tak ne.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády: Další otázka, pan Carney, agentura Down Jones.

Carney, Down Jones: Dobrý den, pane premiére, podle vás hrozí nějaké riziko snížení poptávky pro české exporty v eurozóně kvůli fiskálnímu paktu? Druhá otázka je, jestli ČR by vstoupila do eurozóny, pokud se stane fiskální federací?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já musím říci, že souvislost exportu a fiskálního paktu je nulová, tam není vůbec žádná souvislost, já bych dokonce řekl, že cokoliv přispěje ke stabilitě eurozóny, tak je samozřejmě dobře, protože oněch 83 % našeho exportu, který směřuje do EU, tam je třeba říci, že naprostá, zdrcující většina z toho směřuje právě do eurozóny, čili stabilita eurozóny je v zájmu i našeho zahraničního obchodu. A co se týče vstupu do eurozóny, nemyslím si, že je to teď na pořadu aktuální politické diskuze, primárně řeknu velmi otevřeně z toho důvodu, že ČR nesplňuje podmínky pro to, aby se mohla stát členskou zemí eurozóny, tady ještě zbývá hodně vykonat, navíc eurozóna sama prochází velmi dynamickým vývojem, asi celou řadu věcí, které dnes vidíme, že se dějí v eurozóně, bychom si před třemi nebo před čtyřmi lety vůbec nedokázali představit, vůbec. Možná celá řada věcí, které si dneska nedovedeme představit, za pět let, tak budou prostě zavedeny do života, takže já bych hodnotil, až konkrétní situaci v eurozóně v době, kdy ČR bude splňovat podmínky vstupu a kdy o tom začne případně reálně uvažovat.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády: Prosím, poslední dvě otázky, první z nich Česká televize.

Česká televize: Já bych se s dovolením pana premiéra zeptala, jestli jsou nějaké konkrétní obory, na kterých se s panem ministrem shodli, že budou mít prioritu v této záležitosti? A potom budu mít ještě otázku s dovolením z jiného koutku a to je dnešní výzva hejtmana Jihočeského kraje na pana premiéra k tomu, jestli může dodat veřejnou záruku na to, že jeho vláda nebude privatizovat Budějovický Budvar? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já začnu opět popořadě odpovídat ty otázky. Zda jsou nějaké prioritní obory, řeknu velmi otevřeně, že ani nemůžou být, my prostě podpoříme každou českou firmu, která má konkurenceschopné zboží nebo služby a jsme za to rádi a pomůžeme jim na těchto zahraničních teritoriích, představa, že budeme kastovat a říkat: No vám bychom rádi pomohli, ale s tímhletím produktem…. Samozřejmě teď nemluvím např. o licencovaných oborech zahraničního obchodu, jako jsou zbraně, jako jsou produkty dvojího určení apod., tam samozřejmě ty přísné podmínky budou zachovány, ale u standardního zboží a služeb nebudou žádná privilegia, žádné diskriminace. Všem se budeme snažit pomoci rovným způsobem, ale to, že tradičně česká ekonomika se nejvíce exportně prosazuje v oboru dopravních prostředků, strojů a zařízení, tak to z těch statistik je naprosto zjevné a není to proto, že to vláda preferuje, prostě to vytváří podnikatelské prostředí, trh, máme tady tradici, silnou průmyslovou tradici v oblasti strojírenského a elektrotechnického průmyslu, takže to není překvapivé. Co se týče prohlášení pana jihočeského hejtmana Zimoly, já musím říci, že jsem se trošku usmíval, protože vláda ČR pod mým vedením nikdy ani na okamžik, a to ani na poradě ekonomickým ministrů, ani při jednání s jednotlivými ministry, nikdy nemluvila, nejednala, nepřemýšlela o privatizaci Budvaru, takže to je naprosto umělý problém, který byl takto mediálně vytvořen, prostě nikdy jsme o tom nemluvili, neuvažovali, není to v žádných záměrech, plánech, my prostě máme zájem na tom, aby Budvar byl prosperující firmou, aby měl velkou tržní hodnotu, navíc v současné době se ukazuje, že nějaké masivnější privatizace by nevedly, při těch poměrech, které jsou na finančních trzích, k dobré ceně. Takže když to uvedu na jiném případě, jestliže ještě v minulém volebním období, jedna z věcí, která se diskutovala, byla možnost prodeje nebo pronájmu Letiště Praha, tak v tomto volebním období je to něco, co je odsunuto mimo, není to na pořadu dne, protože i ceny, které bychom obdrželi, by byly absolutně neatraktivní. Prostě současná doba nějakým velkým privatizacím z hlediska možnosti získaných částek pro státní rozpočet nepřeje.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády: Prosím, poslední otázka, Martin Shabu, Česká pozice.

Česká pozice, Martin Shabu: Dobrý den, já mám otázku na pana ministra Kubu, já jsem se chtěl zeptat, když jste hovořili o tom sjednocování toho systému podpory českých exportérů, jak to bude fungovat s Czech Tradem a Czech Investem, hovoří se o tom, že by se ty agentury znova spojily nebo ta debata o tom se znova otevřela, tak to bych chtěl vědět. A druhá otázka je, jak konkrétně budou fungovat ty obchodní zastoupení, jakou podporu budou mít, jestli budou dělat business to business nebo business to government, nějakou podobnost k tomuhle?

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu: Co se týče fungování Czech Tradu a Czech Investu, my jsme přesvědčeni, že pro proexportní politiku musíme vytvořit jednotný systém řízený MPO a zaštítěný MPO, protože jsme přesvědčeni, že Czech Trade a Czech Invest jsou plně schopni plnit nějaké funkce na standardním evropském trhu, tak samozřejmě v momentě, kdy přicházejí na ty trhy trochu jiné, kde je i jiná politická situace, tak představa, že někdo z Czech Tradu či Czech Investu vstupuje do řekněme Indie, Číny a některého státu ze SNS bez stabilní podpory vlády, bez diplomatického krytí, bez spolupráce s ambasádou, tak je složitější a myslím si, že by nebyla tak dobře prosaditelná ta komunikace se stávajícími tamními strukturami, proto budeme využívat právě, a to je to, co jsme využili, sjednocení a integrace a využití některých pracovních míst, které Czech Trade a Czech Invest na toto využívají, ty chceme využít právě do tohoto jednotného zastoupení a není to o tom, že by se ty společnosti slučovaly, ale co se týče zahraničních obsazení v nových státech, tak budeme skutečně využívat pracovníky Czech Tradu, pracovníky Czech Investu a ta pracovní místa tak, abychom dokázali vytvořit jednotný systém bez nutnosti navyšování peněz ze státního rozpočtu, to k této otázce. Není to v této chvíli o tom, že bychom tyto společnosti spojovali, ale co se týče zahraničního zastoupení, budeme ten systém integrovat, co se týče toho jednání a konkrétní podoby té mise, nám jde o to dodat do týmu toho diplomata, který v této chvíli je, a to je to, proč jsme přesvědčeni, že je to systém, který je plně v souladu se strategií MZV, člověka, který je schopen se na tom trhu pohybovat obchodně a ve spolupráci s tím diplomatem vést jednání jak business to business, tak business to government, prostě pohybovat se v tom prostředí tak, aby dokázal získat pro české exportéry maximum informací, a to i ze státní sféry, jaké zakázky se tam budou vypisovat, jaké jsou tam poptávky, jaký je tam trend třeba v energetice nebo ve strojírenství, ale také konkrétní jednání s některými businessovými strukturami tam, které mají svoje projekty a čeští exportéři se do nich mohou zapojit. Jde nám o to, do týmu toho diplomata dodat člověka, který se skutečně bude v té chvíli věnovat tomu obchodu s maximální schopností a se zkušenostmi, a právě ty lidi vybírat ve spolupráci s kolegy, kteří přímo v těch firmách pracují tak, abychom na ten trh dodávali lidi, kteří vědí, co od nich doma ti exportéři čekají.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády: Pane premiére, pane ministře, vážení hosté, děkuji za vaše vyjádření, dámy a pánové, vám díky za pozornost, hezký den.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference premiéra Petra Nečase a ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby ke strategii českého exportu, 6. února 2012

Související zprávy