Tiskový brífink po slavnostním vyhlášení doporučení v otázkách restitucí majetku obětí holocaustu, 9.6. 2010

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na krátké tiskovém briefingu po slavnostním vyhlášení doporučení v otázkách restitucí majetku obětí holocaustu. Dovolte mi, abych mezi námi přivítal předsedu vlády ČR Jana Fischera, náměstkyni ministra pro otázky seniorů státu Izrael Leu Ness, odborného poradce vlády USA pro otázky holocaustu Stuarta Eisenstadta a velvyslance ČR ve Státu Izraele Tomáše Pojara, kterému také předávám slovo.

Tomáš Pojar, velvyslanec ČR ve Státu Izrael: Pane premiére, vážení hosté, dámy a pánové, vy jste všichni slyšeli proslovy, které zazněly nahoře v prvním patře, měli jste i možnost si přečíst ten dokument, který vznikl na základě vyjednávání několikatýdenního, více než 40 států, takže my zde nebudeme opakovat tyto proslovy, ale spíše dáme prostor pro vaše otázky. Já bych nicméně požádal pan premiéra o pár úvodních slov.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, já jsem vždycky velice rád, že se podaří splnit nějakou povinnost, závazek. My jsem se, byla to iniciativa tehdejšího českého předsednictví na terezínské konferenci, shodli na tom, že vytvoříme evropský institut odkazu Šoa, stalo se, byl založen. Funguje, má vedení, řídící orgány. A že pro nás nezůstane chladnou otázka restitucí a kompenzací ukradeného židovského majetku, majetku obětí Šoa a také nám není lhostejný osud těch, kteří přežili, těch, kteří si ještě tu Hrůzu pamatují a jichž bohužel již mnoho nezbývá a že jsme jim hodně povinni a také jsem povinni toku, abychom naší mladé generaci, nenechali to téma holocaustu a Šoa rozmlžit, relativizovat a nechat ho převyprávět nějak jinak. To všechno byla neopsaná dohoda na terezínské konferenci, která se konala v samotném závěru českého předsednictví. Bude to právě téměř na den rok. Já myslím, že za ten rok jsme učinili důležitý krok, o kterém jsme mluvili zde na této konferenci. Já bych velice rád ocenil všechny země a jejich reprezentanty, pracovníky a zaměstnance našeho ministerstva zahraničí a dalších orgánů, které se na té práci podíleli, dalších nevládních organizací z celého světa. Odvedli výborný kus práce, ale tím toto dílo nekončí. A myslím si, že jsme udělali několik dobrých a pevných kroků na dlouhé cestě a pevně věří, že v nich budeme pokračovat a učiníme další vůli, všeobecně jsem zaznamenal a jsem tomu rád. Osobně jsme velice rád, a netajím se tím, že se podařilo dojít tam, kam jsme došli a to ještě za mandátu mé vlády a za mého působení v čele vlády osobně, z mnoha dobrých důvodů. Dámy a pánové děkuji za pozornost.

Stuart Eisenstadt, poradce vlády USA pro otázky holocaustu: Chtěl bych říci, že dnešní den je opravdu velmi významný, chtěl bych využít tohoto místa a okamžiku, abych jednak pogratuloval panu premiérovi za jeho úsilí a chtěl bych říci, že na něj můžete být hrdí, stejně jako na vládu ČR za to, že zorganizovala tuto konferenci a za to, že převzala vůdčí roli v tomto procesu, který je dalším kusem do takové mozaiky, která se snaží byť se zpožděním dostát spravedlnosti pro všechny oběti nacizmu, zejména v souvislosti s neoprávněně zcizeným nemovitým majetkem. Chtěl bych říci, že je to důležitý okamžik také proto, že poprvé za 65 let od konce války máme zde v ruce poprvé jisté zásady a doporučení, jak nakládat s konfiskovaným majetkem obětí nacizmu a holocaustu. Chtěl bych říci, že tímto krokem, to nebudou pouze oběti šoa a nespravedlivě zcizených majetků, ale budou to i státy, které se připojí k těmto doporučením, které budou profitovat z tohoto korku. Je to proto, že dojde v těchto zemích k posílení vlastnických práv, vláda práva se posílí a zároveň se umožní převody majetků na nichž vázly zástavy a umožní to také efektivní pojištění takových majetků. Tato konference, které se účastnilo více než 40 zástupců zemí se zabývala třemi typy majetku. Jsou to náboženské a komunitní majetky, které byly neprávem zcizeny buď židovským komunitám nebo náboženským spolkům, potom je to majetek který byl vyvlastněn jedinci či právnickým osobám, často to byl jediný majetek, který dané rodiny měly a které byly neoprávněně zkonfiskovány a také je to majetek, u něhož neexistují žádní dědicové, hlavně proto, že tito zemřeli či celé rodiny zahynuly během holocaustu. Chtěl bych říci, že ČR nejenom převzala vůdčí roli co se týče těchto doporučení, ČR rovněž šla příkladem a také se zasloužila o to, že poprvé od konce druhé světové války vznikla instituce, která může provádět určitou aktualizaci a může se zabývat tím, jak celý tento proces probíhá, mám tím na mysli Evropský institut odkazu Šoa. Pražská konference, stejně jako předcházející terezínská se zabývala ještě dalším souvztažným problémem, kterým je sociální otázka přeživších holocaust, kterých je kolem 500 000 a z nichž polovina žije pod hranicí chudoby či se potýká s chudobou a jsou potřebnými lidmi. Z 25 % v USA, z 35 % v Izraeli a přes 85 % v ostatních zemích. Toto je nepřijatelné, aby tito lidé, kteří během svého mládí či dětství tvrdě zakoušeli a trpěli během Šoa, aby v takto nedůstojných podmínkách museli dožívat zbytek svých životů. A právě těmto lidem by mohli posloužit výnosy z majetků, které spadají do té třetí kategorie, tedy bez dědiců. Dovolte mi, abych závěrem ještě poděkoval panu premiérovi i vládě ČR a řekl, že jsem velice potěše, že díky této iniciativě jsme byli schopni po 65 letech připomenout si oběti i přeživší a období šoa zde na tomto místě. Děkuji.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: A já vám děkuji za tato slova. Teď bych poprosil o tři vaše dotazy. Prosím.

ČTK: Já bych se ráda zeptala na dvě věci. Zajímá mne, jak budou tato doporučení konkrétně aplikována v ČR? Můžete dát nějakou představu alespoň? Druhá otázka, Rusko nám poslalo prohlášení že se k těmto doporučením nepřipojilo, takže nějaký komentář? A je nějaká další země, která původně chtěla tam být, ale není? Děkuji.

Tomáš Pojar, velvyslanec ČR ve Státu Izrael: Já začnu od té druhé otázky. Terezínskou deklaraci, k ní se připojilo 47 zemí, k dnešním principům 43 zemí. Rusko se nepřipojilo. My teď oslovujeme ty zbylé země, které se neúčastnily tohoto jednání, jestli s připojí dodatečně do 30. června. Jsem přesvědčen o tom, že ten počet ještě stoupne. Rusko se nepřipojilo z důvodu toho, že chtělo změnit jazyk kompromisu, který byl udělán v deklaraci. Chtělo to posunout o něco dále a celkově k tomu nebyla vůle. Takže Rusko deklarovalo, že se bude o přeživší holocaustu starat jako se stará do teď, ale že se k deklaraci nemůže připojit. K té první otázce, zaznělo tu, že ČR toho za posledních 20 let udělala hodně, což neznamená, že se nedají udělat další věci nadále. Já pouze mohu říci za sebe, že doufáme, že e na tomto poli bude pracovat i nadále, ale je to na dalších českých vládách a v tuto chvíli já nemohu komentovat kroky budoucích českých vlád.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já také nechci komentovat kroky příštích vlád. Jen bych chtěl vyjádřit pevnou víru, že jim toto téma nebude lhostejné, že se závěry, které vyplývají z této deklarace budou zabývat a v souladu s českým právním řádem budou hledat adekvátní postupy uplatnitelné zde v republice. Byl bych velice rád, aby toto téma nezapadlo, ale jsem si jist, že nezapadne.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, další otázka, ČT, rezignovala na ní. Ještě někdo?

Mediafax: Dobrý den, jakým způsobem komunikuje Institut přímo s oběťmi holocaustu a jak tyto oběti pohlížejí na aktivity Institutu? Necítí už po těch letech skepsi?

Tomáš Pojar, velvyslanec ČR ve Státu Izrael: Já myslím, že je třeba se telata přímo Institutu, který se rodí, byl založen začátkem roku a aktivity začnou postupně nabývat. Já jsem přesvědčen o tom, že celá řada obětí a potomků vítá tyt aktivity, byť se mohou jednotlivé názory lišit země od země, protože v každé zemi byla jiná situace před 65 lety a je jiná i dnes. Institut by měl být otevřený mezivládní spolupráci, ale měl by být otevřený i spolupráci s jednotlivými nevládními organizacemi, které se celou problematikou zabývají a které mnohdy reprezentují skutečné přeživší. Je také pravdou, že na tvorbě vlastní deklarace se podílela řada nevládních organizací, že v rámci něj působí expertní poradní sbor složený přímo z přeživších a zástupců jednotlivých organizací a Institut by nechtěl tuto linku přetrhnout, naopak, chtěl by s přeživšími stále pracovat. 5editel, pan Lukáš Přibyl je zde s vámi a jistě vám dá podrobnější doplnění na vaši otázku.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já to doplním. Určitě Institut si najde mechanismy a způsoby komunikace s přeživšími, to bude na něm. Já mhou říci, že já s těmi přeživšími komunikuji poměrně často a pravidelně. Já myslím, že u nás to není příběh o důstojnosti podmínek ve kterých žijí, že zde je dostatečná síť nejen státní, ale i v rámci židovské komunity, která se o ně dovede postarat, vytvořit jim materiální podmínky a důstojné stáří. Tomu rozumí a problém s tím nemají. Mají problém jediný a to je jejich vzkaz, protože je jich na to málo, aby ten vzkaz uměli dát oni. Já si toho velice vážím, že oni pořád mají sílu ten vzkaz další generaci dávat a to je jejich obava, abychom nezapomněli. Děkuji.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: To byla tečka za dnešní tiskovou konferencí. Dovolte jmi, abych dámě i pánům poděkoval za jejich vystoupení a vám děkuji za pozornost a těším se na viděnou.