Tiskový brífink premiéra a ministra zdravotnictví po poradě členů Bezpečnostní rady státu se zástupci krajů, 8. února 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskovém brífinku po dnešní poradě členů BRS se zástupci krajů. Vítám zde předsedu vlády Petra Nečase a také ministra zdravotnictví Leoše Hegera. O úvodní slovo prosím předsedu vlády.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dnes se konala porada členů BRS s hejtmany, ve které jsme se zabývali situací ve zdravotnictví. Samozřejmě jsme se všichni shodli v tom, že nejlepším řešením celé situace by bylo, kdyby byla zajištěna lékařská péče v lůžkových zdravotnických zařízení v plném rozsahu i po prvním březnu, ale není možné se na to spoléhat, přestože vláda dala velmi jasnou, konkrétní a domnívám se, za dané rozpočtové situace i velkorysou, nabídku – to znamená 2 miliardy, které by šly na mzdy zdravotnického personálu s tím, že ¾ těchto prostředků by šlo na mzdy lékařů a byl tady učiněn veřejný příslib pana ministra zdravotnictví, který v tomto má podporu vlády. Nicméně i vláda ČR musí být připravena na to, že dojde ke krizovému scénáři. Scénáři, který si nikdo z nás nepřál, po kterém nikdo z nás nevolá, nicméně ČR na něj bude připravena. Z tohoto důvodu se uskuteční celá řada konkrétních jednání, protože je evidentní, že tady je nutná i spolupráce s kraji. Já bych chtěl říci, že budeme jednat s panem minstrem s představiteli FN. Budeme mít zvláštní jednání pana ministra a pana ministra obrany za mé účasti, kde se budeme bavit o nasazení především technických vojenských kapacit pro řešení této situace. Budeme mít i jednání s asociacemi záchranných služeb a Svazem dopravních služeb ve zdravotnictví, což je velmi důležitý element zvláště za situace, kdy je nezbytné zajistit převoz pacientů mezi jednotlivými zařízeními. My jsme se dnes také bavili o právních podrobnostech, které se týkají vyhlašování jednotlivých krizových stavů, to znamená nouzového stavu, případně stavu nebezpečí, které by v případě potřeby vyhlašovaly jednotlivé kraje, protože i situace v rámci ČR podle jednolitých krajů se poměrně dost výrazně liší od krajů, kde je ta situace velmi dramatická až po kraje, kde tak dramatická není. S tím, že my jsme si také dnes vydefinovali i určité záležitosti, které vláda, ministerstvo, potažmo státní orgány budou potřebovat z hlediska informací i od krajů. Budeme posílat zvláštní dotazník, na který budeme potřebovat velmi rychlou odpověď, jsou tam stanoveny konkrétní termíny, kde budou jednak nezbytné plány jednolitých krajů na zajištění akutní péče, budeme požadovat specifikaci konkrétní péče, které nebudou schopny kraje zajistit. To znamená z hlediska oborů, pacientů za den a podobně, doložené konkrétními údaji. Budeme potřebovat a požadovat od krajů, aby pravidelně aktualizovaly tuto situaci z hlediska personálního vybavení ohrožených oborů v návaznosti na jednání v nemocnicích zřizovaných kraji. Bude také zajištěna koordinace ZZS mezi kraji a případné zapojení dalších složek integrovaného záchranného systému. A potom i věci, které se týkají právě návaznosti na případné krizové stavy, stavu nouze, případně stavu nebezpečí. Současně co se týče i přímo řízených organizací, především FN, tak podrobnosti tady řekne pan ministr. Bude se jednat především o opatření, která by měla vést ke zvýšení kapacity v oblasti akutní péče u FN a také kvantifikace jednotlivých úzkých míst, protože i FN jsou těmi odchody zasaženy v rozdílné míře od těch, které jsou minimální až po ty, které jsou velmi silné. Bavili jsme se také o některých námětech z hlediska úsporných kroků uvnitř systému zdravotnictví a já chci říci, že vláda ČR se bude situací ve zdravotnictví zabývat i na svém zítřejším jednání a předpokládám i na začátku příštího týdne jednání BRS, potažmo ústředního krizového štábu, který se bude týkat přípravy na ten krizový scénář, na který musí být tento sát připraven a připraven také bude. Pane ministře, prosím.

Leoš Heger, ministr zdravotnictví: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych nejprve velmi ocenil to, že iniciativy okolo zajištění bezpečnosti pacientů po 1. březnu, že tohoto úkolu se ujal pan premiér, který svolal to dnešní nikoliv zasedání BRS, ale poradu členů, kteří do té rady patří, se všemi hejtmany. Rovněž jako pan premiér musím zdůraznit ten fakt, že všichni účastníci této porady se shodují na tom, že je potřeba dále hledat cesty k tomu, jak umožnit návrat lékařů zpět a stažení jejich výpovědí, aby k tomu vyhlašování krizové situace anebo přípravy na ni v těch posledních dnech únorového období nemuselo dojít. Přesto všechno tedy se vláda a ministerstvo cítí zavázáni být připraveni na tu možnou krizovou situaci. Ministerstvo si vypracovalo interní materiál, který rozebírá právní stránku věci, to znamená, kdo zodpovídá za celou tu situaci, kdo vyhlašuje stav nebezpečí, kdo vyhlašuje stav nouze, jakým způsobem se dá v těchto stavech v oblasti zdravotnictví působit a kdo bude za co ze strany ministerstva zodpovídat. Součástí toho materiálu bude i sběr informací od jednotlivých krajů, na kterém jsme se dohodli, a ministerstvo již zítra rozešle pokyny hejtmanům, které informace pro koordinaci té případné krizové situace bude potřeba. My jsme naplánovali na zítřek schůzku s řediteli FN, kterým vydáme jasný pokyn, jak se mají chovat a tentýž pokyn bude vydán hejtmany pro chování jejich nemocnic, protože ta příprava musí začít na úrovni managementu nemocnic a ať jsou ohrožené ve své vlastní činnosti anebo ať se budou jen připravovat na řešení výpomoci jiným zařízením. Já bych to uvedl na příkladu FN, ten pokyn bude obsahovat například zastavení přijímání pacientů, kteří jsou plánovaní s odkladnou péčí, takže k tomu by mělo už v posledním týdnu dojít. Je potřeba, aby se připravila zdravotnická zařízení a FN na to, aby mobilizovala svůj lůžkový fond v tom smyslu, že musí být flexibilnější, než je za běžného režimu, to znamená, že tam kde budou očekávané výpadky péče díky odchodu lékařů, tak bude ostatní personál uvolněn a vypomůže na jiných odděleních. Bude uvolněn pro ambulantní vstupní brány do nemocnice typu emergency, kde bude provoz posílen, aby byl zachován 24 hodin, aby nemocnice byly připravené přijmout pacienty akutní jak ze svého okolí, tak z dalších nemocnic. Budeme mapovat situaci v dopravní zdravotní službě a ministerstvo se zavázalo, že bude-li o to požádáno hejtmany, bude koordinovat činnost zdravotní záchranné služby. Ne v tom smyslu, že by zřizovalo přímé dispečinky, ale bude koordinovat činnost jednotlivých dispečinků a modifikovat ji tak, aby ty dispečinky byly informované o tom, kde jaké jsou kapacity. Nemalou roli budou hrát zdravotní pojišťovny, se kterými se dojednává potřeba přesouvat operativně finanční zdroje tam, kde budou zapotřebí. Z uzavřených nemocnic do těch, které by byly aktivnější, než byly dosud. A plánují se i některé kroky dlouhodobější, které by umožnily snadnější restrukturaci nemocnic v tom smyslu, aby byly upraveny normativy personální, aby se co nejdříve zrušily ty vyhlášky, které neumožňují, aby se nemocnice chovaly flexibilně, a pro tu aktuální situaci máme předjednáno s pojišťovnami, že tam, kde bude ta péče potřeba ve větší míře, aby ty personální normativy byly na dočasnou dobu tolerovány, jejich případné neplnění, kde ta péče bude nezbytná.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych ještě dodal, než bude prostor pro vaše dotazy, že úplně stejná analogická opatření, jaká budou přijata u FN, tak budou přijata i u tří nemocnic, které jsou zřizovány státem, u vojenských nemocnic, které jsou také k dispozici s tím, že bych chtěl ocenit průběh toho jednání, které bylo velmi konstruktivní, nekonfrontační a velmi dělné. Myslím, že toto mi pan ministr a později i zástupci Asociace krajů ČR potvrdí. S tím, že my v prvé řadě očekáváme od krajů, že dostaneme plány těch jednotlivých krajů na zajištění jejich akutní péče a tady chci zdůraznit, že právě ty státní nemocnice, to znamená jak fakultní, tak vojenské, dostanou, mají jednoznačný příkaz spolupracovat s kraji na zajištění těch plánů akutní péče na území daných krajů a vycházet maximálně vstříc.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, prostor pro vaše otázky.

Prima: (dotaz ze záznamu nesrozumitelný)

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já jsem přesvědčen, že to není jen stát, musí to být primárně kraje, které zodpovídají za zajištění akutní péče na svém území. Samozřejmě za podpory státu a já jsem přesvědčen, že i v té záležitosti, kdy tady zmínil pan ministr několikrát veřejně takovou tu analogii s tím prázdninovým provozem, tak že prostě tuto věc budeme schopni zvládnout, ale určitě mne s většími podrobnostmi doplní pan ministr.

Leoš Heger, ministr zdravotnictví: Já myslím, že takový běžný prázdninový provoz, kdy nemocnice běží zhruba na 50 % svého výkonu, že je možno udržet 2 měsíce. Já musím říci, že my ale předpokládáme, že ne všichni lékaři, kteří dnes deklarují to, že se do nemocnic nevrátí a že své výpovědi nestáhnou, že tento svůj postoj dodrží. Máme signály o tom, že někteří se chystají těsně před ukončením toho únorového období tu výpověď stáhnout a není pochyb o tom, že celá řada lékařů nemá žádnou alternativu k tomu svému protestu. Nemají připravenou práci v zahraničí, ani nemají nějaký zájem setrvávat příliš dlouho ve stavu nezaměstnanosti. Ti lékaři se budou vracet, možná ne všichni se budou vracet do svých nemocnic, ale ten pracovní trh bude otevřený, stane se velmi vstřícný vůči těm lékařům, takže my se domníváme, že v různých oblastech země se ten vývoj bude odehrávat různým způsobem. Já mám například zprávy z FN, že většina lékařů, kteří mají učitelské úvazky, část úvazku v nemocnici, který vypověděli a druhou část mají u LF a tyto své úvazky u LF nevypovídají. Což jasně svědčí o tom, že se chtějí vrátit, protože oni klinické obory nemohou na těch fakultách učit bez toho, aby měli přístup k pacientům, a ten přístup mohou mít jedině při navázání řádného pracovního vztahu. Já jsem dokonce slyšel, že jsou i lékaři, kteří mají v březnu naplánovanou pracovní cestu od zahraničí a přitom mají naplánovanou výpověď. Toto všechno ukazuje, že ne 100 % těch lékařů je ochotných odejít ze země nebo medicíny.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych chtěl ještě k tomu dodat, že v každém případě a to je vzkaz pro tyto lékaře, platí veřejný příslib, který učinil pan ministr a který učinil na základě jednání i ve vládě, to znamená ony dvě miliardy korun, které půjdou na mzdové prostředky ve zdravotnictví, a z toho 75 % půjde na platy lékařů. Což by vedlo k tomu, že u začínajícího lékaře by se mzda zvedla o 5 000 korun a u atestovaného o 8 000, což je výrazné skokové navýšení.

TV Markíza: Vy jste po tom vystoupení mluvil o tom, že budete jednat i s ministrem obrany. Máme si to vysvětlit tak, že v tom březnu budou zasahovat vojenské polní nemocnice?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ne, tak polní nemocnice se stavět s vysokou pravděpodobností nebudou, nicméně i armáda má své výrazné medicínské kapacity, tři vojenské nemocnice, které jsou k dispozici, respektive s Ústavem leteckého zdravotnictví to jsou 4 zařízení. A má k dispozici technické kapacity, tedy kapacity, které mohou sloužit k převozu pacientů. Má k dispozici vrtulníky, sanitky, další techniku, která může být nasazena za situace, kdy třeba v některých nemocnicích bude omezen rozsah péče tak, aby se ti pacienti dostali do nemocnice jiné. Nepočítá se s polními nemocnicemi.

Lidové noviny: Já mám otázku trošku mimo, dneska začala policie vyšetřovat evropské předsednictví, jestli se tam plýtvalo s penězi. Mohu vás poprosit o komentář?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já komentář nemám, je dobře, že to policie šetří, ať šetří do hloubky, detailně, podrobně, je to naprosto v pořádku.

HN: V posledních dnech byly poměrně nejasnosti o tom navyšování tarifních platů. Vy jste řekl, (dále záznam ze záznamu nesrozumitelný).

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že samozřejmě finanční kalkulace máme, ale v případě že nedojde k dohodě a znovu opakuji, my preferujeme dohodu, jsme připraveni dále jednat, tak stát vynaloží nezbytné prostředky, které půjdou k tomu, aby bezpečnost pacientů a jejich dostupnost lékařské péče byla zajištěna. V tomto ty rozpočtové prostředky se najdou s tím, že jak jsem řekl, ten veřejně učiněný příslib na základě jednání a mandátu vlády o navýšení mzdových prostředků lékařů platí. Bude splněn. O případných dalších nuancích, které zmiňujete, bude jednat vláda. Čili ponechte to na jednání vlády.

ČT: Já mám dvě otázky, první na pana ministra. Vy jste říkali, že fakultní nemocnice zvýší kapacity pro akutní péči, o kolik? Respektive jaké budou spádové nemocnice ke kterému kraji? A druhá otázka na Vysočinu, kde je situace nejdramatičtější, jestli pan hejtman Běhounek dnes na poradě, řešila se nějaká reálná pomoc?

Leoš Heger, ministr zdravotnictví: Tak FN se budou chovat tak, že od sebe oddálí veškerou péči plánovanou a zbytnou časově. To znamená, co je možno odložit o měsíc, dva, tři, takových věcí je spousta, tak odloží a tím si uvolní veškerou kapacitu, kterou budou mít pro tu akutní péči. A ta kapacita bude taková, jakou ta nemocnice bude schopna vykonávat, pokud nebude oslabena, což je příklad ostravské FN, ta pojede na 100 % na akutní péči. Pokud bude oslabena, jako jsou nejvíce na Bulovce, tak tu péči bude moci zajistit jen v tom rozsahu, jak oslabená je. Kraj Vysočina momentálně je nejoslabenějším krajem. Ta situace se nemění. V případě, že by nebyl vyhlášen krizový stav, tak bude relativně obtížné přesouvat zaměstnance z jedné nemocnice do druhé, protože to jsou samostatné právní subjekty a lze učinit cokoliv v pohybu zaměstnanců jedině s jejich souhlasem. Není možno už zapůjčovat zaměstnance k práci někde jinde bez jejich souhlasu. Je možno očekávat, že část těch zaměstnanců z nemocnic, které by byly afunkční, by tu nabídku jít pracovat dočasně jinam přijala, protože, to bych řekl rád na veřejnosti, že si velmi vážíme těch zaměstnanců, kteří v těch nemocnicích zůstávají, oni jsou často pod velikým tlakem, až někdy na hranici šikanování a tito zaměstnanci také nejsou úplně spokojeni se svými poměry, a přesto zůstávají a budou ochotni i vypomáhat dočasně v té situaci, která by vyžadovala, aby se péče na té Vysočině soustředila ze 4 nemocnic do 2 nebo podobně.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Poslední otázka, RTA.

RTA: Pane premiére, já se chtěla zeptat, jestli jsem nepřeslechla vaši informaci, dnes jednali tedy členové BRS s hejtmany a vy jste řekl, že příští týden bude o situaci jednat vláda a BRS, znamená to, že se sejde úplná BRS?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak ona se sešla v podstatě dnes. Akorát to nebylo jednání BRS, protože tam je třeba splnit řadu technických aspektů, mimo jiné i místnosti odolné proti odposlechu a tak dále. Proto to byla porada BRS s hejtmany. Já jsem řekl, že vláda se bude tímto tématem zabývat zítra. Řekl jsem, jaká jednání poběží dál, jednání s řediteli FN, jednání mezi ministerstvem zdravotnictví a obrany, jednání s představiteli Asociace záchranných služeb a v pondělí se sejde BRS k tomuto tématu. Dámy a pánové, děkujeme za pozornost.