Premiér Sobotka podá odvolání ve věci údajného spáchání přestupku za navržení Andreje Babiše do vlády

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka byl 2. června 2014 Úřadem městské části Prahy 1 uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 21a přestupkového zákona. Toho se měl údajně dopustit tím, že prezidentu republiky navrhl jmenovat členem vlády pana Andreje Babiše, aniž si vyžádal předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové funkce, zejména lustrační osvědčení. Premiér Sobotka s tímto rozhodnutím nesouhlasí a v nejbližší době se proti němu odvolá a to zejména z těchto důvodů:

1. Lustrační zákon se vztahuje (kromě jiných funkcí, které nepřicházejí v tomto případě v úvahu) na funkce v orgánech státní správy České republiky. Co se rozumí těmito funkcemi, stanoví § 1 odst. 2 lustračního zákona, který odkazuje na služební zákon. Služební zákon ve svém § 2 odst. 1 výslovně stanoví, že se nevztahuje na členy vlády. Tedy v případě člena vlády je vyloučeno použití lustračního zákona.
2. I pokud by tomu tak nebylo, lustrační zákon dále stanoví ve svém § 6 odst. 1 písm. b), že povinnost vyžádat si lustrační osvědčení má v případě jmenování do zákony vyjmenovaných funkcí ten orgán, který do funkce jmenuje. Členy vlády, jak vyplývá přímo z Ústavy České republiky, čl. 68 odst. 2, jmenuje nikoliv premiér, ale prezident republiky. Pokud by tedy uvedenou povinnost někdo měl, nebyl by to předseda vlády.
3. Podmínkou spáchání přestupku je porušení zákonem stanovené povinnosti, které je za přestupek zákonem označeno. Není-li stanovena povinnost, která by mohla být porušena, nemůže dojít ani ke spáchání přestupku.

Přestože byly všechny uvedené důvody Úřadu městské části Praha 1 předloženy a bylo navrženo zastavení řízení, Úřad městské části Praha 1 tyto argumenty nevzal nijak v potaz a dovozuje ve svém rozhodnutí povinnosti, které žádný právní předpis neukládá, respektive svévolně některé právní předpisy neaplikuje a to především v těchto bodech:

1. Z toho, že prezident republiky může člena vlády jmenovat pouze na návrh předsedy vlády, dovozuje neexistující povinnost předsedy vlády shromažďovat podklady pro jmenování. Tímto způsobem rozšiřuje ustanovení § 6 lustračního zákona a to v neprospěch obviněného. Takový postup je v oblasti trestního práva správního nepřípustný. Základní zásady oboru stanoví, že rozšiřující výklad či analogie v neprospěch obviněného je zakázaná. Takový postup je v rozporu se zásadami právního státu a přímo porušuje čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod.
2. Úřad městské části Praha 1 odmítl aplikovat služební zákon proto, že není plně účinný. Přitom lustrační zákon stanoví, že funkce, na které se vztahuje, jsou definovány právě služebním zákonem. Pokud by tedy služební zákon nebyl aplikován, nelze aplikovat ani lustrační zákon. Úřad městské části Praha 1 přesto podává vlastní definici funkcí, na které se služební zákon má vztahovat, ale bez odkazu na jakýkoliv právní předpis. Vzhledem k tomu, že jedná opět v neprospěch obviněného, je jeho rozhodnutí opět nezákonné.
3. Úřad městské části Praha 1 odkazuje na volné uvážení ve svém rozhodování. Takové uvážení však musí být opřeno o existující právní předpisy. Pokud není, potom se volené uvážení mění ve svévoli.
4. Úřad městské části Praha 1 by měl také rozhodovat na základě skutkových zjištění a důkazů. Nic takového však nebylo předloženo, a to ani oznamovatelem, Úřad městské části Praha 1 rozhodl na základě mediálních zpráv.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka věří, že bude jeho odvolání úspěšné a řízení bude zastaveno. Rozhodnutí správního orgánu je totiž rozhodnutím politickým, které se neopírá o právní relevanci či právní normu. Úkolem orgánů veřejné moci musí být aplikace platných právních předpisů, nikoli rozhodování na základě více či méně relevantních společenských či politických očekávání.