Články

14. 3. 2011 13:28

Důchodová reforma očima NERVu

Koalice se dobrala po dramatických zvratech k finální podobě důchodové reformy. Jde o kompromis, který je kritizován z mnoha stran, nejen věcně, ale i z pohledu „neschopnosti“ kabinetu reformu vysvětlit veřejnosti. HN tento týden přinášejí sérii pohledů na konečnou podobu reformy. Začínáme „obhajobou“ ekonomů z NERVu, jejichž doporučení vláda nakonec v podstatě ignorovala. Neprošel povinný opt-out, úleva firmám na sociálním pojištění ani rychlé sjednocení DPH. Experti z NERVu na svém konceptu trvají a nyní shrnují jeho klíčové body.

Penzijní reforma se stala intenzivně diskutovaným tématem. Doporučení Národní ekonomické rady vlády bývá mnohdy zkresleno až dezinterpretováno. Proto touto cestou shrnujeme základní rysy důchodové reformy tak, jak ji v prosinci 2010 NERV doporučil.

Předně je třeba začít od cílů, kterých by reforma měla dosáhnout. Jakkoliv jsou správně stanovené cíle naprosto klíčové, pozornosti v debatách se jim nedostává. NERV doporučil, aby důchodová reforma

1) doplnila do povinného důchodového systému vedle průběžně financovaného pilíře i pilíř kapitálový;

2) zajistila fiskální udržitelnost;

3) lépe rozložila mezigenerační břemena;

4) zlepšila zásluhovost povinného důchodového systému.

Jinými slovy, nevsázejme v povinném důchodovém systému vše na jednu kartu. Zabraňme situaci, kdy na třetinu budoucích výdajů systém nebude mít zdroje. Rozložme náklady přizpůsobení důchodového systému na více generací. Zlepšeme vztah mezi tím, co člověk celoživotně do povinného důchodového systému zaplatí a co ze systému celoživotně získá.

Průběžný i povinný spořicí pilíř

K dosažení těchto cílů NERV doporučil řadu tzv. parametrických úprav průběžně financovaného pilíře, například pokračování ve zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu, postupný přechod na cenovou valorizaci důchodů, snížení stropu pro placení pojistného na trojnásobek průměrné mzdy, společný vyměřovací základ manželů atd.

NERV dále doporučil zavedení malého, ale povinného spořicího pilíře, kde si občané mladší 40 let budou povinně spořit na část své penze. Povinné spoření je hrazeno odkloněním 3 % z příspěvkové sazby, která financuje průběžný pilíř, bez dalšího spolufinancování ze strany občana. Takto nejlépe i pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva zajistíme, že ve stáří nebudou závislí pouze na (také nejistém) příjmu od státu, jako je tomu dnes.

Vyšší konkurence, vyšší kvalita

Aby spořicí pilíř dosáhl svých cílů, je nezbytné zajistit jeho nízkonákladovost. Proto NERV doporučil, aby výběr pojistného a provozní správu prováděla pokud možno Česká správa sociálního zabezpečení, instituce, která již dnes obhospodařuje průběžný pilíř. Pokud by ČSSZ nebyla schopna se na svou roli ve druhém pilíři důchodového systému včas a s přiměřenými náklady připravit, existuje alternativa spočívající ve využití služeb centrálního depozitáře cenných papírů v kombinaci se systémem Czech point.

Národní ekonomická rada vlády také doporučila, aby investičními správci prostředků ve spořicím pilíři mohly být všechny vhodné instituce, které již na trhu existují. Tedy nejen penzijní fondy, pokud se stihnou včas transformovat, ale i investiční společnosti či banky. Širší nabídka služeb povede k vyšší kvalitě pro klienta a vyšší konkurenci.

Zahrnutí investičních společností a bank je důležité i proto, že pokud by se zpožďovala transformace penzijních fondů (ta se řeší v podstatě již tři roky), nenabourá to časování důchodové reformy jako takové.

Efektivní ekonomická „nejistota“ správců

Klíčové je, aby správci neznali identitu svých klientů. Tato ekonomická „nejistota“ na straně správců aktiv udrží systém nízkonákladový, a tudíž pro klienta velmi efektivní, neboť přirozeně odrazuje od vyplácení předplacených provizí či excesivních marketingových nákladů. Zákon nastaví maximální výši poplatku, který si správci mohou za své investiční služby účtovat. S ohledem na fakt, že správci by vykonávali pouze investiční služby, bude poplatek za správu aktiv - ve srovnání s pravidelnými investicemi v kolektivním investování - velmi nízký, a tudíž velmi konkurenceschopný a pro klienta efektivní.

Sjednocení sazeb DPH

Největší mediální pozornost poutá bezesporu otázka zvyšování daně z přidané hodnoty. Je nutné jasně připomenout, že návrh NERVu spočíval ve snížení povinného sociálního pojištění z 28 % na 23 %, přičemž výpadek příjmů by byl kompenzován sjednocením sazeb DPH na úrovni 19 %. Tato operace je fiskálně přibližně neutrální. Jde tudíž o změnu struktury zdanění v ekonomice, nikoliv změnu úrovně daňové kvóty.

Nižší zdanění práce zvýší nabídku pracovních míst, zejména pro středně- a nízkopříjmové pozice, a napomůže tak zlepšit ekonomickou situaci řady domácností. Dostupné studie nadto jasně ukazují, že sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty na 19 % nezpůsobí žádný dramatický inflační šok. Již v minulosti se upravovala DPH v podobném rozsahu. Případné tlaky směrem k důchodcům či sociálně slabým domácnostem zachytí systém sociálních dávek, valorizace životního minima a valorizace důchodů. Neplatí ani argument, že sjednocení daně z přidané hodnoty dopadne výrazně silněji na příjmově slabší domácnosti.

Oč snáze by se argumentovalo například směrem ke knižnímu průmyslu, kde sjednocením sazeb DPH na navržených 19 % hrozí zvýšení cen až o 8 %, kdybychom mohli uvést, jak se v celém výrobním řetězci - počínaje výrobou papíru, tiskem knihy a konče jejím prodejem v knihkupectví - sníží výrobní náklady z titulu poklesu sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem o 5 %. Stejně tak i směrem do zdravotnictví a jiných „postižených“ sektorů ekonomiky.

Pozice Národní ekonomické rady vlády k důchodové reformě je podstatně obsáhlejší, nicméně výše uvedené aspekty jsou nejčastěji dezinterpretovány. Proto uvedení členové NERVu chtěli touto cestou uvést věci na pravou míru.

 

Autoři: Vladimír Bezděk, Daniel Münich, Jan Procházka, Jiří Rusnok, Petr Zahradník, Miroslav Zámečník

Publikováno v HN, 14.3.2011

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Související zprávy