Články

6. 3. 2012 10:36

Michal Mejstřík: Vltava může Praze zajímavě vydělávat

Za to, že radí pražskému primátorovi, nedostává zaplaceno. Přesto říká, že mu pravidelné schůzky s Bohuslavem Svobodou stojí za to.

Michal MejstříkUznávaný ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Michal Mejstřík s primátorem probírá, kde by Praha měla přidat, aby probudila nevyužitý potenciál. Vidí ho třeba ve vybudování moderního kongresového centra nebo oživení vltavských náplavek. A také doufá, že se podaří vymýtit korupci, která odpuzuje investory.

* HN: Městu zřejmě utíkaly peníze z veřejných zakázek, příkladem je karta Opencard. Jak moc tato pověst odpuzuje ekonomické partnery?

Je neštěstí, když jsou takové projekty zneužité k vyvádění peněz. Potenciální partneři opravdu ztrácí chuť do nich vstupovat. Je nutné prokázat, že už je město má pevně v rukou. Pak například banky získají motivaci se zapojit.

* HN: Jistě najdeme evropská města, kde tyto karty fungují.

U projektu Yellow Card v Londýně nikoho ani nenapadne si na kartu stěžovat. Když tam přijedete, jako první doporučení dostanete: kupte si kartu. Nechci proto, abychom vylévali vaničku i s dítětem. Nejde obecně o špatné projekty, ale musí je mít město pod kontrolou. Pak je může dál rozvíjet.

* HN: Musí se tedy karta Opencard nejprve očistit, aby se mohla dál vyvíjet?

Projekt neznám do detailů, ale v podstatě to tak je. Bylo by hloupé, abychom se například vraceli k papírovým jízdenkám.

* HN: Od pražských politiků často slýcháme, že na to či ono nejsou peníze. Ale metropole přece může sama vydělávat. Kde má v tomto směru největší rezervy?

Praha má prostory, které můžou přinést zajímavé zisky. Může smysluplně přetvořit náplavky, které čekají na využití. Praha je město, které není vůbec obrácené k řece. Podívejte se na Paříž, tam je Seina součástí života. Po Vltavě jezdí výletní lodě, ale Pražané k řece téměř nechodí, je to pro ně cizí místo. Místa jako Žluté lázně jsou spíš výjimkou.

* HN: Potenciál náplavek je nesporný, ale co konkrétně od nich očekáváte?

Hlavní je, aby ta místa získali kvalitní provozovatelé, aby celý projekt neskončil u umělohmotných stánků. Neměly by tam být ani vyřazené remorkéry určené pro pijácké večírky. Náplavkám hodně chybí kultura, představení různých divadelních souborů a podobně. Vltava už má hudební festival, United Islands of Prague. Podobných akcí je možné vymyslet celou řadu a určitě pro hlavní město nebudou ztrátové. Zatím na mě ale dění u řeky působí spíš dojmem jednorázovosti.

* HN: V čem ještě by mohlo hlavní město vydělávat?

Praha je až na devatenáctém místě v žebříčku pořádání velkých kongresů. První je podle mezinárodních statistik sousední Vídeň. Kdo ta města zná, si položí otázku, jak je to možné. V kongresech je přitom velký ekonomický potenciál.

* HN: Jak si to vysvětlujete vy?

Praha nabízí několik míst pro konání kongresů, ale nejsou příliš důstojná. V roce 1995 jsem pořádal evropský kongres ekonomů. Byl velmi povedený, ale už tehdy se nás všichni ptali na Kongresové centrum, kde se akce konala. Připadalo jim jako historický relikt. Převládá tam stará koncepce kongresů. Centrum má několik sálů, veliké a obtížně využitelné chodby, v okolí není žádný výstavní prostor. V minulosti se tam dokonce některé výstavy konaly v garážích.

* HN: Má ale Praha i jiné prostory pro podobné akce?

Výstaviště v Letňanech je ještě hodně nehotové, na holešovickém najdete částečně vyhořelý Průmyslový palác, některé stavby jsou tam takové poloopuštěné. Chybí tady moderní multimediální prostor s možností pořádání krásných výstav, s příjemným prostředím. Vídeň má tato centra v úplně jiném stavu, nabízejí navíc i jiné služby než jen kongresové.

* HN: V hotelích jde ale kongresy pořádat také, ne?

V Praze je třeba hotel Clarion a další. Jsou ale určené spíš pro menší akce, ne pro ty, které přitahují tisíce návštěvníků. Na kongresu musíte účastníkům najít i zábavu, nestačí jen procházka po Karlově mostě. Ve Vídni chodí návštěvníci těchto akcí třeba do galerie Albertina, která pravidelně obměňuje výstavy. Říkají mi: do Vídně jezdíme rádi, protože je tam vždycky něco nového. Kdyby to samé nabízela i Praha, tihle lidé by měli tendenci se vracet, třeba i s rodinou. Kongres tedy může přitáhnout v důsledku i další turisty.

* HN: Máte v hlavě místa, která mají v Praze potenciál stát se dobrým kongresovým centrem?

Variant je celá řada. Ideální by bylo vytvořit multimediální halu na holešovickém Výstavišti v Průmyslovém paláci. Šlo by o rozumnou přestavbu s pomocí zahraničních investorů. Projekt musí být v souladu s rozpočtem, aby se město zbytečně nezadlužilo, pak můžou být investice ekonomicky návratné. Hlavně se nepouštět do šílených projektů. Chci taky, aby tam chodili i obyčejní lidé, ne jen kongresoví turisté. Třeba za výstavami. Z Holešovic se může stát místo plné moderní zábavy.

* HN: O kolik peněz město přichází, když nevyužívá „kongresový“ potenciál?

Konkrétní čísla u sebe nemám. Na každý velký kongres přijíždí třeba pět tisíc návštěvníků. Takových akcí je tu bohužel jen několik do roka, přibýt by jich mohlo až dvacet. Vždyť Praha má velké množství hotelových lůžek, která jsou málo využitá. Musíme turisty přitáhnout celou řadou dobrých nápadů.

* HN: Jakými třeba?

Je nutné vytipovat pro ně i jiná místa než jen Královskou cestu, po níž se turisti nejčastěji pohybují. V Praze se natáčela řada známých filmů. Třeba Číňané sem létají i kvůli nim, hledají místa, kde vznikaly. Tato filmová turistika se dobře rozvinula například v Paříži.

* HN: Jak se vám, jako ekonomickému odborníkovi, s primátorem lékařem spolupracuje?

Pro mě bylo velmi příjemné překvapení, že jsem se setkal s člověkem, který jde do ekonomických otázek s tak velkým nasazením a dokáže se o nich bavit. Do té oblasti je velmi intenzivně zasvěcován. A musím říct, že v některých věcech, které se týkaly univerzitní výstavby, jsem dal za pravdu zase já jemu.

* HN: V čem Bohuslavu Svobodovi radíte nejčastěji?

Velmi složitý úkol je například představit veřejnosti rozpočty. Pro většinu lidí jsou to věci, u nichž okamžitě usínají, vypínají rozhlas, televizi. Naším cílem je ukázat, jak by bylo možné prezentovat pražský rozpočet, aby mu Pražané rozuměli. To k moderním městům patří.

* HN: Buďte konkrétní. Jak by měla Praha mluvit o utrácení veřejných peněz?

Pro web pražského magistrátu máme s kolegy připravenou aplikaci, v níž jsou v tuto chvíli zpracované rozpočty příspěvkových organizací města za roky 2001 až 2009. Vše by mělo být graficky přehledné a uživatelsky vstřícné. Občan má vědět, jak se s jeho penězi nakládá. V grafu zobrazujícím zadlužení například uvidí – díky rostoucí barevné bublině – jak se v čase zvyšoval dluh Správy pražských hřbitovů. Samozřejmě si může zvolit jakoukoli jinou organizaci, která ho zajímá.

* HN: Co dalšího se může o městem dotovaných organizacích dozvědět?

Aplikace může také ukázat, jak moc jsou organizace závislé na městských penězích. Některé mají příjmy jen z pražského rozpočtu, jiné na něm tak závislé nejsou. Na základě jasných dat si můžou lidé klást smysluplné otázky. Třeba čím to je, že ta či ona střední škola hospodaří tak špatně. I pro vedoucí těch subjektů to může být dobrý analytický nástroj. Vědí, jak hospodaří, ale je dobré, aby to viděli i v kontextu ostatních.

* HN: Jde o pokračování rozklikávacího rozpočtu, který už dnes na webu města je?

Ano, ale tohle je zase o dva stupně dál. Projekt jsme už předložili panu primátorovi.

* HN: Jako bývalý dlouholetý vedoucí institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy jste před necelým měsícem získal zajímavé ocenění. Vaše škola je podle žebříčku HN nejlepší ekonomickou školou v zemi.

Ten výsledek mě samozřejmě těší. Pražská VŠE poskytuje velmi kvalitní vzdělání z pohledu podnikové praxe. Oproti tomu náš Institut ekonomických studií se definuje víc jako škola výzkumná. Není to ale tak, že by naši studenti neměli praktické uplatnění. Když děláte teorii na vysoké úrovni, i praxe to přijímá.

* HN: Jací jsou lidé, kteří projdou vaší školou?

Absolventi, kteří ji opouštějí, jsou pro mě vzor sebevědomých a schopných lidí. A hlavně jsou konkurenceschopní.

* HN: Je tedy Praha v Česku centrem ekonomické vzdělanosti? Co srovnání s Brnem?

Ve společenských vědách jsou disciplíny, které má brněnská Masarykova univerzita velmi kvalitní. Také má opravdu dobrou právnickou fakultu. Ale musím neskromně říci, že co se týče ekonomie, je Praha opravdu hodně napřed. Nabízíme totiž studium tvrdého a náročného stylu, a to i pro učitele. Jsou odměňováni podle svých výsledků například na základě toho, jak publikují. Navzdory kritice tohoto postupu si myslím, že je pro školu tím správným hnacím motorem.

Vyšlo v Hospodářských novinách, 6.3.2012

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Související zprávy