Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády
Stránka byla přesunuta do archivu1. 8. 2011 9:54
Rozhovor s Danielem Műnichem: Měla by se ve školách sousředit výuka jazyků na angličtinu?
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Měla by se ve školách povinná jazyková výuka soustředit na angličtinu, jak navrhuje ministerstvo školství, z dostupných materiálů vyplývá, že podle úředníků je tato znalost pro život zásadní, proto doporučují přistupovat k dalším cizím jazykům jako k individuální volbě a ne celoplošné povinnosti, například zástupci německých a rakouských firem v Česku ovšem upozorňují, že komunikace v angličtině jim často nestačí, zajímají nás i vaše názory nebo otázky, na emailové adrese Ozvěny dne zavináč rozhlas cz, nebo můžete psát sms ve tvaru ode mezera a váš text na číslo 90 777 04, do studia přišel Vít Dovalil z Ústavu germánských studií filozofické fakulty Univerzity Karlovy , dobrý den.
DOVALIL Vít, Ústav germánských studií filozofické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Dobrý den.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Po telefonu zdravím experta na problematiku školství z Národní ekonomické rady vlády, Daniela Münicha, dobrý den.
MÜNICH Daniel, odborník na problematiku školství z NERVu
--------------------
Dobrý den.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Pane Münichu, rovnou se zeptám, jak daleko už jsou ty vládní plány na zavedení jediného povinného jazyka, tedy angličtiny?
MÜNICH Daniel, odborník na problematiku školství z NERVu
--------------------
Tak to se asi ptáte na špatném místě, protože, já nejsem vládní úředník...
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
To určitě, ale protože působíte v té poradní instituci, v tom NERVU, nemáte ty informace.
MÜNICH Daniel, odborník na problematiku školství z NERVu
--------------------
Nemám dokonce ani žádné podrobné informace, jak postupuje jaksi proces na ministerstvu, každopádně ona ta situace od toho doporučení NERVU, asi 4 měsíce stará, se příliš neliší, problém je spíš v kvalitě výuky jazyků, to přetrvává.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Zeptám se vás, proč by tedy angličtina měla být jenom jediným povinným jazykem, myslíte si že další povinnost učit se cizí jazyk, nějaký další navíc, že je zbytečná?
MÜNICH Daniel, odborník na problematiku školství z NERVu
--------------------
Tak angličtina je v dnešním světě a obzvláště v tom budoucím, co dovednost, jako číst, psát, myslím tím v češtině a počítat, prostě naprosto základní věc, která bude důležitá nejen pro práci, ale pro celý život, pro všechny oblasti života to bude strašně důležitá dovednost a v podstatě není člověka, který by se bez ní dobře vedl, aneb bez angličtiny bude mít člověk čelit spousta překážkám, no a ten druhý jazyk, to je vždy otázka preferencí, dostupnosti a vlastně odhadu toho, který vlastně jazyk opravdu budu potřebovat buďto pro život nebo spíš pro práci, kde budu žít, jakou firmu zrovna potkám, v jaký profesi vlastně nakonec skončím, takže to je právě ta věc osobní nebo volby i rodičů dětí, aby si zvolili.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Pane Dovalile, podle vás, stačí v osnovách jako povinnost jediný cizí jazyk, tady mluvíme o angličtině, která opravdu se stala jakýmsi esperantem současného západního světa?
DOVALIL Vít, Ústav germánských studií filozofické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
To ano, angličtinu nelze ignorovat, s tím souhlasím, ale nemyslím si, že je úplně pravda, že by každý opravdu ve svém životě tu angličtinu potřeboval, byl bych v té věci o něco diferencovanější, v takovém sociologickém uvažování, jistě jsou lidé, kteří angličtinu potřebují a potřebovat budou, ale samozřejmě budou také lidé, kteří jako první cizí jazyk budou potřebovat například tu němčinu, je to jazyk našich sousedů a, když budete dělat výzkum v pohraničí, který se týká poptávky po cizích jazycích, tak například v Domažlicích, Chebu nebo v jiných příhraničních městech opravdu těžko dokázat, že za každé situace bude ten dotyčný člověk podnikající někde v pohraničí tu angličtinu potřebovat absolutně nutně, to si myslím, že bych viděl o něco diferencovaněji.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
A myslíte si, že by nestačilo, aby třeba ta němčina, kterou zmiňujete jako germanista velmi logicky, že by nestačilo, aby byla jakýmsi bonusem tedy ne povinnou školní výbavou?
DOVALIL Vít, Ústav germánských studií filozofické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Nechal bych volbu, nechal bych volbu i v případě prvního cizího jazyka, proč nařizovat někomu, že se nesmí učit jako první cizí jazyk například němčinu, nebo, nebo nějaký jiný cizí jazyk, že ty doby takovýchto reglementací a zákazů, myslím, že minuly, a ta angličtina by se tímto ocitala v situaci ruštiny před 25 lety, prostě musí to být jakoby za každé situace povinný první cizí jazyk a není možné a nikdo jiný nesmí si zvolit jako první jiný cizí jazyk, to myslím, není úplně v pořádku a vlády by takto svobodu volbu omezovat neměla.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Pane Münichu, jako odborník a ne samozřejmě člena vlády se vás zeptám, myslíte si, že by nešlo postupovat tímto způsobem, že je nutné měnit stávající praxi, tedy že ten první jazyk si mohou lidé vybrat?
MÜNICH Daniel, odborník na problematiku školství z NERVu
--------------------
K tomu řeknu asi 3 věci, první na začátku jsem zmiňoval základní dovednosti číst, psát, počítat a znalost angličtiny bych právě počítal mezi ně a vláda nebo stát prostě vyžaduje, aby lidé se ve škole učili číst, psát, počítat a nenechává jim žádnou volbu, aby se učili třeba něco jiného, druhá věc je, že ono je, to stojí peníze a čas, zajistit nabídku dalších jazyků v kvalitě v návaznosti, to znamená od někdy prvního stupně, druhý stupeň, střední škola, vlastně vysoká a nemá moc velký smysl studovat jazyk 2. 3 roky a potom nemít 4 roky možnost ho studovat a třetí věc je, že když děti začínají studovat cizí jazyk, tak je jim 10, 15, 10, 15 let a oni skutečně nevědí, jestli budou žít celý život v tom pohraničí, kde tu němčinu skutečně možná využijí kvůli turistickému ruchu nebo že budou jezdit pracovat za hranice, ale že budou potřebovat angličtinu, to dneska víme ne 99,9%.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Chvíle, ještě chce pan Dovalil reagovat?
DOVALIL Vít, Ústav germánských studií filozofické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Já bych jenom krátce podotknul, pokud tedy jsou zmiňovány nějaké finanční argumenty, jistě připouštím, ale pak tedy ať vláda řekne, buď to naše priorita je anebo to prostě naše priorita není a pak nehrajme nějakou hru s daňovými poplatníky o prioritách politiky, vzdělávací politiky vlády České republiky.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Až tady budeme toho zástupce mít, který je zodpovědný, určitě se na to zeptáme, v tuto chvíli by na telefonu měla být ale zástupkyně pedagogů, konkrétně místopředsedkyně Spolku germanistů a učitelů němčiny Dana Hrušková, dobrý den.
HRUŠKOVÁ Dana, místopředsedkyně Spolku germanistů a učitelů němčiny
--------------------
Dobrý den.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Paní Hušková, co vy si myslíte o tom návrhu, že jako první jazyk by v každém případě ten povinný jazyk měla být angličtina, alespoň podle prozatímního návrhu, neplatí to, je to zatím v jaksi relaci návrhů, ale přeci jen, co tomu říkáte?
HRUŠKOVÁ Dana, místopředsedkyně Spolku germanistů a učitelů němčiny
--------------------
Ono už to jakoby platí, protože tím, že se zavedením ŠVP byla, nebo musí být přednostně žákům nabídnuta výuka anglického jazyka, tak to jakoby už skoro 90, já jsem se dívala, téměř 99% škol tomu tak, je, což si myslím, že je rozhodnutí velmi nešťastné, protože to vede jednak, vede to k tomu, že jsou ukončeny velmi, řada je ukončena, řada velmi dobře rozběhnutých projektů, hlavně jednak v těch, v tom příhraničí, spoluprací s Německem , s Rakouskem a tuto, tuto spolupráci také v mnohých případech spolufinancují německé a rakouské strany, což rozhodně třeba v naší situaci, v jaké se nachází naše školství,teda finanční situaci, není zanedbatelné, ale v každém případě, pokud nebude umožněno získání nějaké výjimky pro školy nabízející jako první cizí jazyk místo angličtiny i jiné jazyky, já tedy především propaguji tu němčinu, protože ta je rozšířenější a, a pokud, tak tento krok bude trošku kontraproduktivní, s ohledem na zavádění ŠVP na základní školy, je to jakýsi rozpor, protože, školy se nemůžou profilovat tím směre, kterým by chtěly, protože tak, jak říkal pan Dovalil, myslím, že to byl, vlastně se vracíme trošičku k té situaci, kdy jsme se všichni museli učit ruštinu akorát nyní to bude angličtina.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Podle vašich zkušeností, odvrací se zájem dětí a rodičů od cizích jazyků směrem k angličtině, bez toho, že by do toho vstupovalo ministerstvo školství?
HRUŠKOVÁ Dana, místopředsedkyně Spolku germanistů a učitelů němčiny
--------------------
No to v každém případě, ono do toho vstoupilo, tím, tím tou větou vlastně z RVP, ale
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Ano, ale jestli mají lidé větší zájem o tento jazyk?
HRUŠKOVÁ Dana, místopředsedkyně Spolku germanistů a učitelů němčiny
--------------------
O angličtinu je, stoupl zájem o hodně a tím pádem zase ubývá němčiny a to docela znatelně, celkem za těch posledních asi 7 let, se došlo k dramatickému propadu němčiny, počet škol, kde se učí, teda základních škol, především, kde se učila němčina klesl asi o 16% a vím, že spousta kolegyň už nemá vlastně tam práci, protože uč, musí učit jenom ten druhý předmět, ten druhý obor, protože se neotvírají vůbec díky zájmu žáků, neotvírají se třídy nebo skupiny, skupiny žáků, kteří, které by se učily němčině.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Popisuje místopředsedkyně Spolku germanistů a učitelů němc, němčiny Dana Hrušková, já vám děkuji na shledanou.
HRUŠKOVÁ Dana, místopředsedkyně Spolku germanistů a učitelů němčiny
--------------------
Na shledanou.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Pan Dovalil tady na mě kývá, že chce něco dodat.
DOVALIL Vít, Ústav germánských studií filozofické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Já bych jenom doplnil informaci paní Hruškové, že 1 věc je skutečný stav a druhá věc je položit otázku, jak k tomu došlo a tady bych právě řekl, právě, že ministerstvo školství ve věstníku školství z června 2007 napsalo a vlastně předurčilo, že školy musí přednostně nabízet výuku jako prvního cizího jazyka a právě angličtiny a že pokud žák nebo zákonný zástupce zvolí jiný cizí jazyk než anglický, musí škola prokazatelně upozornit zákonného zástupce žáka na skutečnost, že ve vzdělávacím systému nemusí být zajištěna návaznost ve vzdělávání zvoleného jazyka na, při přechodu žáka na jinou základní nebo střední školu a to je právě velmi sofistikovaný způsob, jak opravdu dospět k těm klesajícím číslům prokazujícím jakoby klesající zájem o němčinu, jestliže rodič má být upozorněn, že si nemá volit jako první cizí jazyk pro své dítě nebo žák sám němčinu, tak potom se tomu opravdu nelze divit, to je velmi sofistikovaný způsob nebezpečný.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Pane Münichu, na kolik vážně berete varování, které tady už zaznělo, že bez znalosti němčiny zes, zeslábne i zatím těsný ekonomický vztah se sousedním Německem, že nebude tak lehké kooperovat s firmami právě z této země, nebo například z Rakouska či Švýcarska, kde se taky mluví německy?
MÜNICH Daniel, odborník na problematiku školství z NERVu
--------------------
Tak já jenom se malinko vrátím k tomu předchozímu krátce...
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Ano.
MÜNICH Daniel, odborník na problematiku školství z NERVu
--------------------
V žádném případě nazatracuju němčinu, to jsem neřekl, já jsem jenom řekl, že je prostě rozdíl mezi angličtinou a němčinou v tom významu pro celý život a myslím si, že němčina pro řadu lidí může být velice užitečná, z hlediska zahraničních firem, řekněme, a teď je zajímavé, prostě když přijdou do země, kde najdou dostatek pracovní síly, která mluví jejich jazykem a není teda mo, jaksi divu německým firmám a rakouským, že by uvítaly, kdyby obliby anglič, němčiny byla u nás větší, kvality vzdělávání a více lidí umělo německy, ale musíme se na věc dívat, že do studia jazyků investuje ten jednotlivec, případně ti rodiče především a nesou náklady toho, že ten jazyk potom nepoužijí a když se podíváme kolik německých zaměstnavatelů, kteří nutně potřebují německy mluvící zaměstnance, protože nemají jako jazyk angličtinu a říkám, velký, velký zaměstnavatelé Škodovka, T-mobile, Dietzel, to jsou firmy, německý firmy, který mluvěj anglicky u nás, tak těch, ta pravděpodobnost, že budu pracovat u německý firmy, kde se nemluví, nedomluvím anglicky, je poměrně nízká a pokud prostě mi ta investice nevyjde, tak se do toho jazyka, to prostě to pro mě potom promarněná investice.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Pane Dovalile.
DOVALIL Vít, Ústav germánských studií filozofické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
S tím bych tak úplně nesouhlasil, je jasné, že pokud česká firma hledá nějakého obchodního partnera, tak vyjde klientovi vstříc i tím, že právě její zaměstnanci umí německy, lépe a snáze se navážou kontakty, udrží se ten obchodní styk,...
MÜNICH Daniel, odborník na problematiku školství z NERVu
--------------------
Určitě.
DOVALIL Vít, Ústav germánských studií filozofické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Z hlediska logistiky samozřejmě také a tady by právě ta komperativní výhoda neměla být ztracena a myslím si, že znalost víc cizích jazyků je opravdu tou přidanou hodnotou, že angličtina tu přidanou hodnotu má nižší kvůli té obecné rozšířenosti a proto bych podporoval spíš tento, všeobecné povědomí o mnohojazyčnosti a o,...
SEDLÁCKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
O tom, aby byla ta možnost vybrat si i něco jiného jako ten první jazyk.
DOVALIL Vít, Ústav germánských studií filozofické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, ano, vyloženě svobodně, ano.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Pane Münichu ještě 1 věc, máme poslední minutku, napadá mě protože ano, angličtina, jak říkáte i vy, je důležitá skoro zásadní, není pravda, že by si prostě děti a jejich rodiče tento jazyk by vybrali i kdyby měl být druhý, že prostě by se ho učili v každém případě?
MÜNICH Daniel, odborník na problematiku školství z NERVu
--------------------
Nevím, jestli jsem vás pochopil, jenom zopakuju doporučení NERVu, které říká, že volba druhého jazyka by měla být jaksi uspokojena, nebo stát by měl udělat kroky, aby na těch školách nebo jinde, ale není nutné žáky, aby se utili, učili jazyk v škole, například čínštinu dneska budete těžko učit ve škole, protože byste musela mít v každé škole učitele čínštiny, ale přesto je to vzrůstající potřeba, takže určitě, volby druhého jazyka by měla být zajištěna kvalitní, aby lidé, kteří prostě vidí to jako užitečné, aby se ten jazyk mohli naučit, nic víc, nic míň.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Dodává odborník na problematiku školství Daniel Münich a děkuji taky Vítu Dovalilovi z Ústavu germánských studií filozofické fakulty Univerzity Karlovy, že přišel do studia, pánové děkuji oběma na shledanou.
DOVALIL Vít, Ústav germánských studií filozofické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Na shledanou.
MÜNICH Daniel, odborník na problematiku školství z NERVu
--------------------
Na shledanou.
SEDLÁČKOVÁ Veronika, moderátorka
--------------------
Ozvěny dne končí.
ČRo 1 - Radiožurnál, 29.7.2011