Rozhovor s Danielem Münichem: Studenty láká i „kravatové“ pracovní prostředí

Absolventi ekonomických oborů si v Česku příliš nemusejí lámat hlavu s hledáním místa. Oproti studentům z technických škol jim podle akademického ekonoma Daniela Münicha hraje do karet i to, že jejich práce není vázaná na žádný region.

Navíc se jim znalosti, které si odnesou z přednáškových hal, hodí v celé řadě oborů. „Podnikatelské vzdělání získané na ekonomických školách se dá uplatnit všude,“ míní Münich.

* HN: Počet studentů ekonomických oborů stoupá. V roce 2005 jich bylo na soukromých i státních školách kolem 63 tisíc, v loňském roce už kolem 96 tisíc. Je to dobře? Dokáže to pracovní trh do budoucna pojmout?

Jde o nejrůznější odbornosti, které se uplatňují v řadě profesí komerčních služeb. A ty jsou v České republice stále velmi nedostatečně rozvinutým segmentem. Jako příklad může sloužit sektor cestovního ruchu, který je tu kromě Prahy a několika malých „ostrovů“ stále v plenkách. Naše takzvané ekonomické školy a fakulty ve velkém učí to, co jinde spadá pod business school – podnikatelské školy, tedy podnikání. O absorpční schopnosti českého trhu práce v těchto profesích bych se do budoucna za určitých podmínek moc nebál.

* HN: Na zvýšený počet absolventů ekonomických oborů má zřejmě vliv i množství soukromých vysokých škol, které je vyučují. Proč se soukromé vysoké školy vrhají právě do výuky ekonomických oborů?

Že se sektor soukromých škol nejvíce prosazuje právě v tomto segmentu, je celkem přirozené. Soukromé školy postavené na zelené louce jsou zcela závislé na příjmech ze školného. Vybudovat kvalitní soukromou školu v nějakém materiálně náročném oboru je v konkurenci s plně dotovaným sektorem již postavených a vybavených škol veřejných až na výjimky nemožné. Navíc soukromé školy více pociťují pokles počtu maturantů.

* HN: Co trend rostoucího zájmu o studium ekonomických oborů znamená?

Zde je ošemetné paušalizovat. Pro řadu lidí jsou atraktivní z různých důvodů. Zpravidla nejsou náročné na matematiku a logiku, které stále větší podíl absolventů středních škol neumí a z duše nenávidí. Řadu lidí také láká „kravatové“ pracovní prostředí nabízených profesí. Některým samozřejmě jde především o co nejsnazší způsob, jak získat diplom. Když si za to sami platí na soukromé škole, je to do velké míry jejich věc. Problém je hlavně na straně státu, že při obsazování pozic ve státní správě stačí diplom, a ne to, co má člověk v hlavě. A očekávaný plat také jistě hraje roli. Je ale paradoxní, že v Česku neexistují oficiální statistiky, na kterých by se dalo zjistit, kolik absolventi toho kterého oboru berou. Hodně by mě například zajímalo srovnání platů absolventů technických a ekonomických oborů. Zájemci o studium na vysoké škole si tak často musí udělat představu o budoucím platu na základě informací jedna paní povídala.

* HN: Je v Česku rozdíl mezi vysokými školami, které vyučují ekonomii?

Rozdíly jsou nejen mezi školami, ale i mezi fakultami. Jsou velké rozdíly jak v tom, co se učí, tak v kvalitě. Problém je, že srovnatelné informace o kvalitě a relevanci studia na té které škole se u nás stále získávají velmi obtížně. Stát už roky zamýšlí vytvořit informační systém o studiu na vysokých školách, ale stále nic. Student se často o realitě na škole začne dozvídat, až když tam začne studovat. Jako velký problém v tomto směru vidím příliš velkou orientaci ekonomických škol a oborů na magisterská studia. V bakalářském stupni se často učí, nebo dokonce memorují profesně prakticky nepoužitelné věci, takže většině studentů nezbývá než pokračovat další dva tři roky na magistra. Ale na úroveň, jakou by mělo magisterské studium mít, řada z nich už intelektuálně nemá, takže řada magisterských programů má poměrně nízkou úroveň náročnosti. Moc se o tom nemluví, ale průměrná doba vysokoškolského studia v České republice patří k nejdelším v Evropě.

* HN: Většina studentů ekonomických oborů si najde práci sama do tří měsíců po absolutoriu. O čem to vypovídá a bude tento trend trvat i dále?

Každá profese je jiná a v každé profesi se hledá zaměstnání jinak. Absolventi s ekonomickým diplomem mají širší výběr pozic než například absolvent některého technického oboru. Technické profese se dají uplatnit jen v některých regionech, zatímco podnikatelské vzdělání získané na ekonomických školách se dá uplatnit všude. Zaučení je zpravidla rychlejší, a tedy i případná změna zaměstnání. Hledání nové práce tedy netrvá tak dlouho, protože špatné rozhodnutí není tak těžké napravit.

Publikováno v HN, 24. 8. 2012