Jednací řád vlády

 schválený usnesením vlády ze dne 16. září 1998 č. 610, usnesením vlády ze dne 22. května 2000 č. 506, usnesením vlády ze dne 13. září 2000 č. 913, usnesením vlády ze dne 10. ledna 2001 č. 53, usnesením vlády ze dne 7. listopadu 2001 č. 1161, usnesením vlády ze dne 15. července 2002 č. 737, usnesením vlády ze dne 7. srpna 2002 č. 772, usnesením vlády ze dne 17. února 2003 č. 180, usnesením vlády ze dne 28. dubna 2003 č. 427, usnesením vlády ze dne 11. června 2003 č. 590, usnesením vlády ze dne 30. července 2003 č. 773, usnesením vlády ze dne 3. září 2003 č. 853, usnesením vlády ze dne 2. června 2004 č. 538, usnesením vlády ze dne 3. listopadu 2004 č. 1072, usnesením vlády ze dne 13. září 2006 č. 1055, usnesením vlády ze dne 17. ledna 2007 č. 57, usnesením vlády ze dne 18. července 2007 č. 816, usnesením vlády ze dne 3. října 2007 č. 1125, usnesením vlády ze dne 11. ledna 2010 č. 36, usnesením vlády ze dne 9. února 2011 č. 101, usnesením vlády ze dne 31. srpna 2011 č. 655, usnesením vlády ze dne 14. prosince 2011 č. 922, usnesením vlády ze dne 20. března 2013 č. 204, usnesením vlády ze dne 20. listopadu 2013 č. 876, usnesením vlády ze dne 23. dubna 2014 č. 278
a usnesením vlády ze dne 18. ledna 2016 č. 39

Čl. I

Úvodní ustanovení
 

(1) Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci rozhoduje na základě zákonů a v jejich mezích o zásadních otázkách celostátního významu, pokud rozhodování o nich nepřísluší ministerstvům, jiným ústředním orgánům státní správy, nebo jimi řízeným orgánům.

(2) Vláda přijímá rozhodnutí zpravidla na základě materiálu předloženého jí členem vlády, výjimečně na základě ústní informace člena vlády, jde-li o věc, která nesnese odkladu.

(3) Rozhodnutí vlády mají formu usnesení vlády. Usnesení vlády zavazují všechny členy vlády, ministerstva, jiné ústřední orgány státní správy, ostatní správní úřady a další subjekty, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

Čl. II

Příprava materiálů pro jednání schůze vlády a jejich předkládání vládě

(1) Každý materiál pro jednání schůze vlády musí být před jeho předložením vládě předložen ke stanovisku všem ministrům, místopředsedovi vlády, pokud není pověřen řízením ministerstva, vedoucímu Úřadu vlády České republiky a, týká-li se materiál působnosti České národní banky, též guvernérovi České národní banky, s výjimkou materiálů uvedených v příloze č. 5 tohoto jednacího řádu. Není-li koordinací činnosti vlády v oblasti lidských práv pověřen člen vlády, předloží se materiál, který se týká ochrany lidských práv a základních svobod nebo práv národnostních menšin, ke stanovisku vždy zmocněnci vlády pro lidská práva,
je-li zřízen. Materiál se předkládá ke stanovisku prostřednictvím elektronické knihovny eKLEP informačního systému ODok Úřadu vlády (dále jen „elektronická knihovna“). Lhůta pro sdělení stanoviska činí 10 pracovních dnů, pokud předkladatel, který materiál ke stanovisku předkládá, nestanoví lhůtu delší; lhůta počíná běžet pracovním dnem, který bezprostředně následuje po dni, v němž byl materiál do elektronické knihovny vložen, a končí uplynutím posledního pracovního dne této lhůty. Výjimku z požadavku připomínkového řízení, včetně lhůty pro sdělení stanoviska, může u materiálů nelegislativní povahy povolit předseda vlády. Připomínková místa sdělují své stanovisko předkladateli materiálu prostřednictvím elektronické knihovny. Vedoucím jiných ústředních orgánů státní správy, veřejnému ochránci práv, primátorovi hlavního města Prahy, krajským úřadům a jiným orgánům vykonávajícím státní správu se materiál pro jednání schůze vlády předkládá prostřednictvím elektronické knihovny ke stanovisku v případě, že se týká jejich působnosti; působností se v daném případě rozumí působnost založená právním předpisem nebo usnesením vlády. Úřadu vlády se materiál pro jednání schůze vlády předkládá ke stanovisku rovněž tehdy, pokud se týká obrany nebo bezpečnosti státu. Materiál pro jednání schůze vlády předkládá ke stanovisku vedoucí toho orgánu, který materiál zpracoval. U materiálu obsahujícího rozhodnutí Bezpečnostní rady státu (dále jen „BRS“) o předložení vládě, nahrazuje připomínkové řízení projednání věci v BRS. U materiálů, které se týkají problematiky Evropské unie a patří do působnosti Výboru pro EU, může být připomínkové řízení nahrazeno jejich projednáním ve Výboru pro EU, pokud o předložení materiálu do připomínkového řízení nepožádá některý z členů Výboru pro EU.

(2) Materiál, který nemá legislativní povahu, se předkládá ke stanovisku podle odstavce 1 tak, že se po souhlasu osoby, která stojí v čele orgánu, který materiál vypracoval, vloží do elektronické knihovny. Spolu s tímto materiálem se do elektronické knihovny vloží informace o tom, jaká je lhůta pro uplatnění připomínek a na jakou elektronickou adresu je možné připomínky zaslat. Text průvodního dopisu obsahuje záhlaví, pokud je oslovováno více připomínkových míst, postačí v oslovení uvést slova „Vážená paní/vážený pane“; přiměřeně to platí pro dopisy, jimiž jsou připomínky vložením do elektronické knihovny zasílány.

(3) Orgány, jimž je materiál předkládán podle odstavce 1 ke stanovisku, mohou jimi uplatněné připomínky, které považují za podstatné, označit za připomínky zásadní. Pokud předkladatel materiálu pro jednání schůze vlády takto označeným připomínkám nevyhoví, stávají se předmětem rozporu. Nepodaří-li se rozpor odstranit na úrovni náměstků, řeší rozpor člen vlády nebo vedoucí jiného orgánu, který je předkladatelem materiálu pro jednání schůze vlády, jednáním s členem vlády nebo vedoucím jiného orgánu, který zásadní připomínku uplatnil. Člen vlády nebo vedoucí jiného orgánu, který je předkladatelem materiálu pro jednání schůze vlády, musí zároveň dbát, aby vyřešení rozporu nevyvolalo následně rozpor s jiným členem vlády.

(4) Při jednání o rozporech podle odstavce 3 člen vlády nebo vedoucí jiného orgánu, který je předkladatelem materiálu pro jednání schůze vlády, dále dbá na to, aby byly vládě předloženy k rozhodnutí pouze nevyřešené rozpory koncepčního charakteru s tím, že materiál v takovém případě zpravidla obsahuje konkrétní varianty směřující k řešení rozporu. Dojde-li po předložení materiálu vládě k dohodě o způsobu vyřešení rozporu, informuje příslušný člen vlády, který materiál vládě předložil, ostatní členy vlády a vedoucí jiných orgánů bezodkladně o způsobu vyřešení rozporu.

(5) Předkladatelem materiálu pro jednání schůze vlády je člen vlády a v případech stanovených zákonem předseda Českého statistického úřadu, guvernér České národní banky nebo veřejný ochránce práv. Předkladatelem materiálu obsahujícího rozhodnutí BRS je předseda BRS, místopředseda BRS, případně jeho předkladatel do BRS. Předkladatelem materiálu pro jednání schůze vlády může být též vedoucí Úřadu vlády. Byl-li materiál pro jednání schůze vlády vypracován ve spolupráci s jinými ministerstvy, jsou členové vlády pověření řízením těchto ministerstev spolupředkladateli tohoto materiálu. Pokud materiál pro jednání schůze vlády vypracoval zmocněnec vlády, ústřední orgán státní správy nebo poradní orgán vlády, v jejichž čele není člen vlády, je předkladatelem tohoto materiálu ten člen vlády, který je pověřen vykonávat vůči těmto orgánům koordinační funkci nebo do jehož působnosti tento orgán patří. Vedoucí ústředního orgánu státní správy, poradního orgánu vlády nebo zmocněnec vlády je spolupředkladatelem materiálu pro jednání schůze vlády.

(6) Kromě materiálu pro jednání schůze vlády mohou členové vlády předložit vládě materiál, jehož součástí není návrh usnesení vlády, a který je označen „Pro informaci členů vlády". Účelem těchto materiálů je seznámit členy vlády s politicky, ekonomicky a sociálně závažnou problematikou, jejíž řešení však je v působnosti člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy; tento materiál se ke stanovisku podle odstavce 1 nemusí předkládat. Pro informaci členů vlády zařazuje na program jednání schůze vlády předseda vlády též ty materiály, které jsou na základě příslušných zákonů předkládány státními orgány vládě k informaci. Pro informaci členů vlády nelze předkládat materiály uvedené v čl. V odst. 5 písm. c) větě poslední.

(7) Materiál upravený podle výsledků připomínkového řízení se zašle k projednání vládě tak, že se po souhlasu osoby, která stojí v čele orgánu, který materiál vypracoval, vloží do elektronické knihovny, včetně údaje o tom, zda má být zařazen na program schůze vlády, a to do části A, do části B nebo do části C programu schůze vlády podle čl. V odst. 5. Týž den zašle člen vlády materiál předsedovi vlády v listinné podobě v počtu 3 výtisků, jejichž obálky jsou vlastnoručně podepsány předkladatelem (předkladateli). Dojde-li následně, před projednáním materiálu vládou, ke změně materiálu nebo jeho části, předkladatel ji provede jak prostřednictvím elektronické knihovny, tak výměnou materiálu nebo jeho části v listinné podobě a v průvodním dopise uvede stručně provedené změny a místa materiálu, kterých se změny týkají. Výměnu materiálu lze zpravidla provést nejpozději do 12:00 hod. pracovního dne bezprostředně předcházejícího jednání schůze vlády, na jejíž program je materiál zařazen; dojde-li k výměně materiálu, předkladatel na tuto skutečnost upozorní na schůzi vlády, stručně vysvětlí důvody výměny a uvede základní rozdíly mezi oběma materiály a případné dopady těchto změn.

(8) Materiál pro jednání schůze vlády, který má legislativní povahu (návrh věcného záměru zákona, návrh zákona, návrh nařízení vlády, návrh stanoviska vlády k návrhu zákona, jehož předkladatelem není vláda) se předkládá podle Legislativních pravidel vlády.

(9) Při přípravě materiálů nelegislativní povahy, v jejichž závěrech je navrhováno legislativní řešení mající věcné dopady, se zpracuje jako samostatná část materiálu přehled dopadů návrhu právního předpisu podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA)[1]); z tohoto přehledu musí být zřejmé, že danou problematiku nelze řešit jinak než legislativní cestou.

(10) Materiál pro jednání schůze vlády musí být shodný v listinné i elektronické podobě. V případě rozporu listinné a elektronické podoby má přednost elektronická podoba materiálu zařazená do elektronické knihovny.

Čl. III

Příprava a schvalování mandátů pro účast členů vlády na zasedáních Rady Evropské unie a Evropské rady a předkládání informací z těchto zasedání

(1) Pro přípravu, projednávání a schvalování mandátů pro účast členů vlády na zasedání Rady EU a Evropské rady (dále jen „mandát“), se použije zvláštní postup stanovený ve Statutu Výboru pro Evropskou unii. Pokud jsou tyto mandáty předkládány k projednání a schválení na schůzi vlády, použijí se ustanovení Jednacího řádu vlády; ustanovení Statutu Výboru pro Evropskou unii se použijí podpůrně.

(2) Návrh mandátu předkládá vládě po projednání ve Výboru pro EU nebo ve Výboru pro EU na pracovní úrovni věcně příslušný člen vlády. Projednání ve Výboru pro EU nebo ve Výboru pro EU na pracovní úrovni nahrazuje připomínkové řízení. Pokud se návrh mandátu týká působnosti více resortů, mandát předkládá ten člen vlády, v jehož působnosti je převážná část agendy daného zasedání Rady EU nebo který je gestorem dané formace Rady EU či je mandát předkládán pro každou samostatnou ucelenou část samostatně (např. v případě Rady pro spravedlnost a vnitřní věci), případně ten člen vlády, kterého určí předseda vlády. Určený člen vlády jej předkládá v dohodě s ostatními věcně příslušnými členy vlády, kteří zodpovídají za pozice k bodům programu Rady EU ve své působnosti.

(3) Návrh mandátu na zasedání Evropské rady předkládá předseda vlády.

(4) Návrh na projednání a schválení mandátu vládou se operativně zařazuje na program nejbližšího jednání schůze vlády, v případě potřeby svolá předseda vlády mimořádné zasedání vlády. Lhůty pro předkládání návrhů vládě podle čl. V odst. 1 se nepoužijí.

(5) Dojde-li od schválení mandátu k závažné změně v programu daného zasedání Rady EU a Evropské rady, informuje předkladatel, pokud je třeba po projednání s věcně příslušnými členy vlády, okamžitě o návrhu stanoviska ČR k novým zásadním bodům programu předsedu vlády a ministra zahraničních věcí a vyžádá si jejich vyjádření (i telefonicky). V méně závažných otázkách je zmocněn odsouhlasit doplnění mandátu, pokud je třeba po projednání s věcně příslušnými členy vlády, sám. I v takových případech musí předem informovat předsedu vlády.

(6) K materiálu pro jednání vlády k účasti člena vlády na zasedání Rady EU a Evropské rady se předkládací zpráva zpravidla nevypracovává.

(7) Pokud byl mandát schválen postupem podle odstavce 1 věty druhé, je člen vlády, který se zasedání Rady EU nebo Evropské rady zúčastnil, povinen předložit vládě informaci nejpozději do 10 dnů od konání tohoto zasedání. Pokud ze zasedání nevyplynou žádné úkoly, je materiál předkládán pro informaci členů vlády.

 (8) Pro materiály předkládané Výborem pro EU vládě v dalších věcech platí obdobně odstavce 1, 2, 4 a 6.

Čl. IV

Náležitosti materiálů pro jednání schůze vlády

(1) Materiál pro jednání schůze vlády obsahuje vždy

  1. obálku (vzor pro materiál nelegislativní povahy je uveden v příloze č. 1/a tohoto jednacího řádu a vzor pro materiál legislativní povahy je uveden v příloze č. 1/b tohoto jednacího řádu),
  2. návrh usnesení vlády (vzor je uveden v příloze č. 2 tohoto jednacího řádu),
  3. předkládací zprávu,
  4. vlastní písemný podklad ve věci s tím, že jde-li o jednoduchou věc, může vlastní písemný podklad ve věci nahradit předkládací zpráva, ve které se uvedou potřebné údaje,
  5. tiskovou zprávu.

(2)Návrh usnesení má část

  1. schvalovací,
  2. ukládací a
  3. případně další nebo jen některou z těchto částí.

(3) Má-li vláda svým rozhodnutím uskutečnit zákonem stanovenou pravomoc, je třeba dbát, aby formulace použitá ve schvalovací části návrhu usnesení vlády odpovídala znění příslušného ustanovení zákona. Schvaluje-li vláda legislativní návrh (návrh věcného záměru zákona, návrh zákona, návrh nařízení vlády, návrh stanoviska vlády k návrhu zákona, jehož předkladatelem není vláda), vyjádří se to vždy slovem „schvaluje“. Pokud nelze předmět schvalovací části vyjádřit stručně a výstižně přímo v příslušném bodě návrhu usnesení vlády, uvede se tento předmět v příloze k návrhu usnesení vlády a v příslušném bodě návrhu usnesení vlády se na tuto přílohu odkáže.

(4) Ukládací část návrhu usnesení vlády musí obsahovat označení orgánu, kterému vláda úkol ukládá, konkrétně vyjádřený úkol a termín, do kterého má být úkol splněn. Není-li termín stanoven, má se za to, že uložený úkol má být splněn do 30ti dnů. Jestliže materiál obsahuje část, na kterou návrh usnesení vlády odkazuje a v níž jsou uvedeny nebo předpokládány úkoly, jež mají být plněny vůči vládě, musí být tyto úkoly vyjádřeny způsobem uvedeným ve větě první i v ukládací části návrhu usnesení vlády, popřípadě v příloze návrhu usnesení vlády; v opačném případě se má za to, že úkol nebyl vládou uložen.

(5) V případné další části návrhu usnesení vlády může být stanoveno, že vláda bere určitou skutečnost na vědomí, doporučuje určité postupy nebo něco žádá.

(6) Při vypracování návrhu usnesení vlády musí člen vlády nebo vedoucí jiného orgánu, který je předkladatelem materiálu pro jednání schůze vlády, dbát, aby navržené usnesení nebylo v rozporu s jiným, dříve vládou přijatým usnesením. Má-li předkladatel za to, že je třeba změnit nebo zrušit dříve přijaté rozhodnutí vlády, musí navrhnout změnu již přijatého usnesení vlády nebo jeho zrušení či zrušení jeho části.

 (7) Předkládací zpráva obsahuje vždy

  1. stručné vyjádření důvodu, pro který je materiál předkládán schůzi vlády; má-li vláda uskutečnit pravomoc na základě konkrétního ustanovení zákona, uvede se zároveň citace tohoto ustanovení,
  2. stručnou charakteristiku obsahu vlastního písemného podkladu ve věci,
  3. zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, týká-li se navrhované řešení postavení fyzických osob;  zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů členěných na muže a ženy, jsou-li tyto údaje k dispozici,
  4. přehled orgánů, kterým byl materiál zaslán ke stanovisku, datum, v němž byl materiál rozeslán a lhůtu stanovenou předkladatelem pro sdělení stanoviska, výsledky připomínkového řízení, včetně sdělení, že materiál je předkládán bez rozporů, případně s popisem rozporu, který se nepodařilo odstranit ani na úrovni členů vlády; výsledky připomínkového řízení (s výjimkou nevyřešených rozporů) lze vyjádřit v samostatné části materiálu s uvedením připomínkujících orgánů a jejich připomínek a stanoviska předkladatele k nim.

Závěry obsažené v předkládací zprávě musejí být věcně správné a musejí obsahovat zhodnocení z hlediska jejich případných dopadů na jednotlivé druhy veřejných rozpočtů v tříletém výhledu, z hlediska dopadu na podnikatelské prostředí České republiky a vyžaduje-li to jejich povaha, i z hlediska jejich souladu s právním řádem a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropské unie. Vyplývají-li ze závěrů obsažených v předkládací zprávě finanční nároky na státní rozpočet, musí materiál pro jednání schůze vlády obsahovat konkrétní zdroj, z kterého budou tyto nároky pokryty (přesun v rámci rozpočtu kapitoly nebo snížení výdajů jiné kapitoly státního rozpočtu a podobně). Ministerstvu financí lze jen výjimečně navrhovat uložení obecného úkolu, aby zabezpečil finanční krytí navrženého opatření nebo aby, mimo režim projednávání návrhu státního rozpočtu vládou, promítl finanční krytí do návrhu státního rozpočtu na následující roky. Jedná-li se o koncepční materiál, který se týká životního prostředí, musí předkládací zpráva obsahovat i stanovisko Ministerstva životního prostředí. Jedná-li se o materiál, na základě  jehož závěrů je v příslušném bodě návrhu usnesení vlády navrhováno vypracovat návrh materiálu pro schůzi vlády, který má legislativní povahu, postupuje se podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA).

(8) Tisková zpráva stručně vyjadřuje obsah a účel předloženého materiálu a podstatu vládě navržených závěrů. Tisková zpráva je určena pro mediální komunikaci tématu, obsahuje mediálně atraktivní teze, popřípadě doplňující grafy, statistiky a další dokumenty a přílohy, které slouží pro pozitivní a obecně srozumitelné mediální a veřejné představení tématu. Na tiskovou zprávu se v navrženém usnesení vlády neodkazuje. Tisková zpráva tvoří samostatnou, zpravidla poslední část materiálu. Tiskovou zprávu lze do materiálu vložit až po připomínkovém řízení, musí však být do materiálu vložena před jeho předložením vládě.

(9) V případě materiálu obsahujícího rozhodnutí BRS (usnesení BRS) je toto rozhodnutí přílohou návrhu usnesení vlády a předkládací zpráva dále obsahuje informaci o výsledcích projednávání návrhu na schůzi BRS.

(10) V případech, kdy materiál pro jednání schůze vlády nebo pro informaci členů vlády obsahuje utajované informace, musí být označen příslušným stupněm utajení určeným podle seznamu utajovaných informací v návaznosti na příslušný zákon. Za stanovení stupně utajení odpovídá předkladatel. Tento materiál se nevkládá do elektronické knihovny.

(11) Materiál pro jednání schůze vlády, který obsahuje utajované informace, musí splňovat stanovené náležitosti a náležitosti stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku s tím, že

a) vzor obálky je uveden v příloze č. 8 tohoto jednacího řádu,

b) vzor návrhu usnesení vlády je uveden v příloze č. 9 tohoto jednacího řádu,

c) tisková zpráva se nezpracovává.

(12) Materiál pro jednání schůze vlády, který obsahuje utajované informace, zašle člen vlády předsedovi vlády pouze v listinné podobě, a to v počtu 25 výtisků, z toho obálky výtisků č. 1 až 3 jsou vlastnoručně podepsány předkladatelem (předkladateli). Předseda vlády na návrh vedoucího Úřadu vlády může popřípadě stanovit jiný počet výtisků předkládaného materiálu.

Čl. V

Příprava jednání schůze vlády

(1) Materiály pro jednání schůze vlády, které předkladatel požaduje zařadit na program nejbližší schůze vlády, je nutno předložit podle čl. II odst. 7 věty první nejpozději do 14.00 hodin sedmého dne předcházejícího jednání schůze vlády.

(2) Jednání schůze vlády svolává předseda vlády a v době jeho nepřítomnosti v České republice nebo z jiných závažných důvodů 1. místopředseda vlády nebo jiný předsedou vlády pověřený místopředseda vlády. Schůze vlády se svolává tak, že se program schůze vlády s určením data a místa konání poté, co jej podepíše předseda vlády, popřípadě příslušný místopředseda vlády, vloží do elektronické knihovny, a to nejpozději 6 dnů přede dnem konání schůze vlády.

(3) Ve výjimečných a zvlášť naléhavých případech může předseda vlády zaslat program schůze vlády nebo jeho dodatek ve lhůtě kratší než šest dnů před dnem konání jednání schůze vlády.

(4) Nerozhodne-li předseda vlády jinak, na program schůze vlády se materiál zařadí jen tehdy, byl-li vládě předložen v elektronické podobě, prostřednictvím elektronické knihovny v souladu s čl. II odst. 7. Materiál legislativní povahy lze na program schůze vlády zařadit jen tehdy, je-li k němu vypracováno stanovisko Legislativní rady vlády nebo stanovisko předsedy Legislativní rady vlády a bylo-li toto stanovisko vloženo do elektronické knihovny ve lhůtě podle odstavce 1.

(5) Program schůze vlády se člení na

  1. část A, do které se zařadí materiál nelegislativní povahy, který se výlučně týká působení České republiky v Evropské unii; koná-li se zasedání Výboru pro EU na vládní úrovni v den jednání schůze vlády, uvedené zasedání zpravidla nahrazuje část A programu schůze vlády;
  2. část B, do které se zařadí materiál, který nepatří do části A ani do části C;
  3. část C, do které se zařadí materiál nelegislativní povahy, který je vládě předložen bez rozporů, není v něm navrženo uložit úkoly jiným členům vlády nebo vedoucím jiných ústředních orgánů státní správy, než předkladateli, jejich obsah nemá zásadní význam z hlediska ekonomického, politického a sociálního a lze proto předpokládat, že jej vláda může schválit bez rozpravy; může jít například o materiály, jejichž druhy jsou uvedeny v příloze č. 5 tohoto jednacího řádu, dále se do části C zařadí materiály obsahující rozhodnutí BRS. Do části C nelze zařadit materiál nelegislativní povahy, jehož předmětem je návrh na rozhodnutí o věci týkající se nakládání s konkrétním majetkem státu, veřejné zakázky, koncesní smlouvy, dotace nebo výdaje organizační složky státu anebo stanovení výše účasti státního rozpočtu na financování programu, o níž rozhodnout náleží do působnosti vlády, nebo o stanovisko k ní vládu požádal člen vlády, do jehož působnosti jinak tato věc náleží, anebo si vláda projednání této věci vyhradila.

Čl. VI

Zásady rozhodování, jednání a řízení schůzí vlády

(1) Vláda rozhoduje ve sboru na schůzi vlády. Jednání schůze vlády se konají zpravidla jednou za týden.

(2) Jednání schůze vlády řídí předseda vlády a v době jeho nepřítomnosti 1. místopředseda vlády nebo předsedou vlády pověřený jiný člen vlády (dále jen „předsedající“).

(3) Vláda je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Není-li vláda usnášeníschopná, předsedající určí den, hodinu a místo příštího jednání schůze vlády a jednání schůze vlády ukončí; o tom musí být informováni i nepřítomní členové vlády.

(4) Vláda jedná podle programu schůze vlády, stanoveného předsedou vlády, popřípadě příslušným místopředsedou vlády. Člen vlády může navrhnout, aby materiál zařazený v programu schůze vlády do části B byl přesunut do části C nebo naopak. Program schůze vlády může být doplněn o projednání neodkladných záležitostí a ústních informací; v těchto případech navrhovatel zpravidla předloží alespoň návrh usnesení vlády a věc je projednána postupem stanoveným pro část B programu schůze vlády. Člen vlády může rovněž navrhnout, aby materiál, který je předkladatelem označen „Pro informaci členů vlády“ a takto na programu schůze vlády uveden, byl zařazen do části A nebo do části B programu schůze vlády; v tomto případě předseda vlády určí, zda a v jaké lhůtě bude materiál projednán v připomínkovém řízení a stanoví lhůtu, v jaké předkladatel doplní materiál o návrh usnesení vlády a o výsledky případného připomínkového řízení.

(5) Nemůže-li se člen vlády výjimečně účastnit jednání schůze vlády, předem se předsedovi vlády písemně omluví a oznámí důvod své nepřítomnosti a jméno náměstka, který se za něj jednání schůze vlády zúčastní. Náměstek přednese stanovisko zastupovaného člena vlády, popřípadě podá další informace k projednávané záležitosti; nemůže však za člena vlády hlasovat.

(6) Jednání schůze vlády se účastní osoby, u kterých to stanoví Ústava České republiky, ústavní zákon nebo zákon, dále předseda Českého statistického úřadu, vedoucí Úřadu vlády, státní tajemník pro evropské záležitosti, zástupce Kanceláře prezidenta republiky, zapisovatel vlády a další osoby určené předsedou vlády.

(7) Jednání schůze vlády se účastní prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, jestliže je na program schůze vlády zařazeno projednávání kontrolního závěru Nejvyššího kontrolního úřadu nebo stanovisko příslušného orgánu ke kontrolnímu závěru; účastní se přitom té části jednání schůze vlády, kdy je předmětný materiál projednáván.

(8) Jednání schůze vlády se může účastnit též spolupředkladatel materiálu, který není členem vlády; účastní se přitom té části jednání schůze vlády, kdy je předmětný materiál projednáván.

(9) Jestliže člen vlády považuje účast některé další osoby na jednání schůze vlády za žádoucí, oznámí to při zahájení projednávání příslušného bodu programu schůze vlády předsedajícímu. K účasti těchto osob na schůzi vlády je třeba souhlasu vlády. Tyto osoby se účastní jednání schůze vlády jenom po dobu jednání o bodu programu schůze vlády, k němuž byly přizvány.

(10) K materiálu zařazenému do části A programu schůze vlády a k materiálu zařazenému do části B programu schůze vlády předsedající uděluje úvodní slovo předkladateli materiálu. Předkladatel v úvodním slově stručně charakterizuje obsah materiálu a odůvodní závěry, které jsou v materiálu navrhovány. Pokud se předkladatel v úvodním slově k materiálu legislativní povahy nevyjádří ke stanovisku Legislativní rady vlády nebo předsedy Legislativní rady vlády, má se za to, že s tímto stanoviskem souhlasí. Po odpovědích na dotazy se koná k projednávanému bodu programu schůze vlády rozprava. Po skončení rozpravy předsedající navrhne závěry jednání, včetně případných změn předloženého návrhu usnesení vlády.

(11) Při projednávání materiálu podle odstavce 10 se zpravidla nepřihlédne k těm uplatněným připomínkám, které nebyly k projednávanému materiálu předtím uplatněny v připomínkovém řízení, s výjimkou případu, kdy materiál nelegislativní povahy byl na základě výsledků připomínkového řízení podstatně přepracován a již nebyl znovu projednán v připomínkovém řízení a s výjimkou připomínek ke stanovisku Legislativní rady vlády nebo stanovisku předsedy Legislativní rady vlády.

(12) Připomínky uplatněné k materiálu projednávanému podle odstavce 10 musejí být konkrétně a jednoznačně formulovány s uvedením konkrétní změny, která je navrhována; jde-li o návrh právního předpisu, musí být navrženo, které ustanovení má být vypuštěno, a má-li být doplněno nebo nahrazeno jiným, musí být navrženo nové znění tohoto ustanovení.

(13) K materiálům zařazeným do části C programu schůze vlády, předkladatel zpravidla nepřednese úvodní slovo a nekoná se k nim rozprava. Vláda k nim přijímá usnesení vlády v podobě, v jaké bylo navrženo.

(14) O návrzích závěrů jednání schůze vlády dává předsedající hlasovat. K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů vlády.

(15) O návrzích závěrů ke všem materiálům, zařazeným do části C programu schůze vlády, vláda rozhoduje jedním hlasováním. Usnesení vlády k těmto jednotlivým materiálům jsou pak přijata stejným poměrem hlasů.

(16) Pokud je materiál předkladatelem stažen z programu schůze vlády nebo v průběhu jejího jednání, nebo pokud bylo jeho projednávání přerušeno, navrhne předkladatel zároveň termín, kdy bude materiál vládě znovu předložen, popřípadě, byl-li materiál z programu schůze vlády nebo v průběhu jejího jednání stažen, uvede důvody, proč již nebude vládou projednáván. Nesdělí-li předkladatel nový termín předložení, má se za to, že bude materiál předložen do 30ti dnů.

(17) Jednání schůze vlády jsou neveřejná. Vláda může rozhodnout, že určitý bod programu schůze vlády projedná bez účasti osob, které nejsou členy vlády na uzavřeném jednání schůze vlády. V těchto případech vláda zároveň rozhodne, zda z projednávání tohoto bodu programu uzavřeného jednání schůze vlády bude pořízen zvukový záznam.

Čl. VII

Koordinační úloha předsedy vlády v záležitostech Evropské unie

(1) Předsedovi vlády přísluší koordinovat činnost vlády a Výboru pro Evropskou unii na vládní i pracovní úrovni

  1. při sjednocování pozic České republiky v Evropské unii,
  2. při tvorbě koncepce evropské politiky,
  3. ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí při přijímání unijních aktů a opatření provádějících Lisabonskou smlouvu pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství,
  4. ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí a ostatními členy vlády při přípravě pozice pro jednání Evropské rady,
  5. ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí v institucionálních otázkách týkajících se Evropské unie.

(2) Předseda vlády spolupracuje s ministrem zahraničních věcí, jakožto gestorem, při koordinaci projednávání změn primárního práva Evropské unie.

(3)    Předseda vlády může pověřit řízením Výboru pro Evropskou unii na pracovní úrovni jinou osobu, která je pracovněprávně zařazena v Úřadu vlády. K tomuto účelu může předseda vlády jmenovat státního tajemníka pro evropské záležitosti.

Čl. VIII

Koordinační úloha předsedy Legislativní rady vlády

(1) Předsedovi Legislativní rady vlády přísluší koordinovat činnost vlády v oblasti přípravy a tvorby návrhů právních předpisů, včetně koordinace plnění legislativních závazků České republiky vůči Evropské unii. Předseda Legislativní rady vlády zejména

  1. zajišťuje činnost Legislativní rady vlády a jejích pracovních komisí,
  2. předkládá vládě stanoviska Legislativní rady vlády nebo stanoviska předsedy Legislativní rady vlády k návrhům věcných záměrů zákonů, k návrhům zákonů a k návrhům nařízení vlády,
  3. vypracovává a vládě předkládá návrhy stanovisek vlády k návrhům zákonů, jejichž předkladatelem není vláda,
  4. vypracovává a vládě předkládá návrhy Plánu legislativních prací vlády, Legislativních pravidel vlády, Statutu Legislativní rady vlády, Jednacího řádu Legislativní rady vlády, Jednacího řádu vlády, Metodických pokynů pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Obecných zásad hodnocení dopadů regulace (RIA), Směrnice vlády o postupu při nakládání s dokumenty Rady a jinými dokumenty Evropské unie, projednávání záležitostí Evropské unie v Senátu a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a přípravě českého jazykového znění právních aktů (směrnice o nakládání s dokumenty Evropské unie), a jejich změn,
  5. zajišťuje vypracování stanovisek o slučitelnosti návrhů právních předpisů České republiky s právem Evropské unie,
  6. zajišťuje sledování plnění legislativních závazků České republiky vůči Evropské unii a přidělování gescí k předpisům Evropské unie a jejich návrhům prostřednictvím Informačního systému pro aproximaci práva a informuje o tom vládu,
  7. zajišťuje oznamování implementačních předpisů České republiky orgánům Evropské unie.

(2) Předseda Legislativní rady vlády dále, na základě sdělení Ústavního soudu podle § 69 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, o zahájení řízení před Ústavním soudem, vypracovává návrh vyjádření vlády, a předkládá jej vládě nebo předsedovi vlády; o tom, zda vláda vstoupí do řízení, rozhodne předseda vlády. Předseda Legislativní rady vlády před vypracováním návrhu vyjádření vlády zašle věcně příslušnému ministru nebo vedoucímu jiného ústředního orgánu státní správy Ústavním soudem zaslaný návrh na zahájení řízení a vyzve jej, aby mu ve lhůtě nejpozději do 7 pracovních dnů s uvedením důvodů sdělil, zda doporučuje vstup vlády do předmětného řízení v postavení vedlejšího účastníka řízení, a v případě, že vstup vlády do řízení doporučuje, aby mu současně předložil podklady pro vypracování návrhu vyjádření vlády; ustanovení čl. II odst. 5 věty čtvrté se nepoužije.

Čl. IX

Poradní orgány a zmocněnci vlády

(1) Vláda může zřídit své poradní orgány složené z členů vlády a dalších odborníků. V čele poradních orgánů vlády je zpravidla člen vlády nebo zmocněnec vlády. Činnost poradních orgánů vlády se řídí jejich statutem, který schvaluje vláda.

(2) Vláda může zmocnit osobu, která není členem vlády - zmocněnce vlády - aby pro její potřeby vykonával určitou činnost.

Čl. X

Usnesení vlády, zvukové a písemné záznamy z jednání schůze vlády a použití elektronické knihovny Úřadu vlády po schválení materiálu vládou

(1) Správnost formulace usnesení vlády před jeho podpisem podle odstavce 4 tohoto článku ověřuje ten člen vlády, nebo ti členové vlády, kterých se toto usnesení týká. Nesouhlasí-li člen vlády s formulací usnesení vlády, které mu bylo předloženo k odsouhlasení, sdělí tuto skutečnost písemně předsedovi vlády. Nepodaří-li se tento rozpor odstranit, předloží jej člen vlády, který rozpor uplatňuje, k posouzení a rozhodnutí vládě na jednání její nejbližší schůze.

(2) Pokud člen vlády (nebo jím pověřená osoba) nesdělí do 24 hodin své stanovisko, má se za to, že s návrhem usnesení vlády souhlasí. Do této doby se nezapočítává doba připadající na dny, které nejsou dny pracovními.

(3) Z jednání schůze vlády je pořizován písemný záznam. V tomto záznamu se uvede zejména název projednaného bodu programu schůze vlády, stručný průběh rozpravy, závěry jednání, včetně výsledku hlasování, a pokud vláda dospěje k závěru, že k předloženému materiálu nepřijme usnesení, uvede se tato skutečnost spolu se závěry do písemného záznamu. Součástí výsledku hlasování o návrhu usnesení k materiálu uvedenému v čl. V odst. 5 písm. c) větě poslední je i údaj o tom, kteří členové vlády hlasovali pro návrh, kteří proti návrhu a kteří se zdrželi hlasování, a to uvedením jejich funkcí; to neplatí v případě, že předmětem hlasování je návrh na rozhodnutí o věci, jejíž hodnota je nižší než 1 000 000 Kč. Při ověřování správnosti formulace jednotlivých bodů záznamu z jednání schůze vlády se postupuje stejným způsobem jako v odstavci 1 tohoto článku.

(4) Záznam z jednání schůze vlády a usnesení vlády, opatřené podpisem zapisovatele vlády, podepisuje předsedající (předseda vlády nebo jím pověřený místopředseda vlády nebo jiný člen vlády) nebo jím pověřený místopředseda vlády. Záznam z jednání schůze vlády a usnesení vlády obdrží členové vlády nejpozději před následující schůzí vlády s výjimkou těch, u kterých se nepodařilo odstranit rozpor podle odstavce 1 tohoto článku. Záznam z jednání schůze vlády a usnesení vlády se vloží do elektronické knihovny; v týž den se v listinné podobě rozešlou podle rozdělovníku stanoveného vedoucím Úřadu vlády.

(5) Pro členy vlády, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy a jiné orgány (například soudy) jsou v odůvodněných případech vyhotovovány úředně ověřené kopie usnesení vlády, případně záznamů z jednání schůze vlády. Úřední ověření provádí zapisovatel vlády otiskem ověřovací doložky s uvedením data ověření a s jeho podpisem.

(6) O jednání schůze vlády je zpravidla vydáváno mluvčím vlády komuniké.

(7) Z jednání schůze vlády se pořizuje zvukový záznam. Pravidla jeho pořizování, manipulace s ním, jeho archivace a pořizování písemných opisů z něj jsou stanoveny v Zásadách pro pořizování zvukového záznamu z jednání schůze vlády a jeho využívání, které jsou uvedeny v příloze č. 3 tohoto jednacího řádu.

(8) Přijme-li se k materiálu, který nemá legislativní povahu, usnesení vlády, v němž se odkazuje na část, popřípadě části materiálu, která není přílohou usnesení vlády, vloží orgán, který materiál vládě předložil, upravené znění této části, popřípadě částí materiálu do elektronické knihovny, a to nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy předseda vlády usnesení vlády podepíše.

(9) Přijme-li se usnesení vlády k materiálu, jehož předmětem je návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací mezinárodní smlouvy nebo návrh na výpověď nebo na jiný způsob ukončení platnosti takové mezinárodní smlouvy, orgán, který materiál vládě předložil, zašle vládní návrh tohoto materiálu v listinné podobě předsedovi vlády k podpisu v počtu 4 výtisků pro Poslaneckou sněmovnu a 2 výtisků pro Senát. Vládní návrh materiálu obsahuje obálku (vzor je uveden v příloze č. 6 tohoto jednacího řádu), návrh usnesení příslušné komory Parlamentu (vzor je uveden v příloze č. 7 tohoto jednacího řádu), předkládací zprávu a text mezinárodní smlouvy, ve znění rozhodném podle mezinárodního práva pro její výklad a zároveň v překladu do českého jazyka, není-li znění mezinárodní smlouvy v českém jazyce rozhodné podle mezinárodního práva pro její výklad. Orgán, který materiál vládě předložil, vloží jeho vládní návrh do elektronické knihovny nejpozději následující pracovní den po dni, kdy byl vyrozuměn o tom, že jej předseda vlády podepsal. Vládní návrh tohoto materiálu zasílá předseda vlády současně Poslanecké sněmovně a Senátu. Pro jiné materiály nelegislativní povahy, předkládané vládou některé z komor Parlamentu, se ustanovení tohoto odstavce použije obdobně.

(10) Úřad vlády informuje bezodkladně prostřednictvím elektronické knihovny orgán, který materiál vládě předložil, o tom, že předseda vlády podepsal v případě podle odstavce 8 usnesení vlády a v případě podle odstavce 9 vládní návrh materiálu. Za soulad materiálu vloženého podle odstavce 8 nebo 9 do elektronické knihovny se závěry jednání schůze vlády odpovídá člen vlády nebo vedoucí jiného orgánu, který materiál vládě předložil.

Čl. XI

Závěrečná ustanovení

(1) Pro přípravu, projednávání a předkládání materiálů legislativní povahy pro jednání schůze vlády, včetně vkládání vládou schválených návrhů do elektronické knihovny, platí Legislativní pravidla vlády; v případech, které nejsou upraveny Legislativními pravidly vlády, se použije tento jednací řád.

(2) Pro přípravu, projednávání a předkládání materiálů s návrhy na sjednávání nebo vypovězení mezinárodních smluv pro jednání schůze vlády platí Směrnice vlády pro sjednávání, vnitrostátní projednávání, provádění a ukončování platnosti mezinárodních smluv nebo Směrnice vlády ke sjednávání mezinárodních smluv v rámci Evropské unie a k jejich vnitrostátnímu projednávání; v případech, které nejsou upraveny těmito směrnicemi, se použije tento jednací řád.

(3) Tento jednací řád nabývá účinnosti dne 23. září 1998.

 


[1]) Usnesení vlády ze dne 14. prosince 2011 č. 922, změněné usnesením vlády ze dne 8. ledna 2014 č. 26 a usnesením vlády ze dne 3. února 2016 č. 76.

Připojené dokumenty

Související zprávy