19. 3. 2012 16:02
Iniciativa Evropské komise pro lepší regulaci - Better Regulation
Důraz na iniciativu pro lepší regulaci lze v orgánech EU časově identifikovat s nástupem první Barrosovy Komise, která ji označila za jednu ze svých programových priorit. Potvrzením této skutečnosti bylo mj. Sdělení Komise z 16. března 2005 Zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v EU ve kterém byla iniciativa lepší regulace označena za jeden z klíčových faktorů úspěchu při naplňování cílů revidované Lisabonské strategie.
Současně Komise poukázala v tomto sdělení na potřebu úzké spolupráce s členskými zeměmi s cílem zajistit, aby se zásady zlepšování regulace uplatňovaly soustavně v rámci celé EU. Pro tyto účely vyzvala Komise členské státy k přijetí národních strategií a vytvoření institucionálních podmínek pro integrovaný systém vyhodnocování ekonomických, sociálních a environmentálních dopadů legislativy vytvářené na národní úrovni.
Vláda České republiky přistoupila k realizaci těchto doporučení schválením materiálů, jejichž prostřednictvím byla zavedena od 1. listopadu 2007 povinnost vyhodnocovat předpokládané dopady u všech návrhů právních předpisů připravovaných na úrovni vlády (viz Usnesení vlády ze dne 13. srpna 2007 č. 877).
Potvrzením role samotných členských států v implementaci principů pro lepší regulaci byla i společná iniciativa čtyř předsednických zemí Rady EU v letech 2004 a 2005, jmenovitě Irska, Nizozemska, Lucemburska a Spojeného království, které v rámci společného prohlášení označily v roce 2004 agendu lepší regulace a prosazování metod na zlepšení právního prostředí v EU za jednu z priorit svých po sobě jdoucích rolí v čele Rady EU.
K iniciativě se následně připojily i dvě další předsednické země v roce 2006 - Rakousko a Finsko a v následujících letech i další země včetně České republiky, která se zasadila o to, že se téma lepší regulace stalo součástí společného 18měsíčního programu tří předsednictví (Francie, České republiky a Švédska) v Radě EU od července 2008 do konce roku 2009.
Význam, který Česká republika tématu věnovala, odrážel i podpis tzv. Pražské deklarace, kterou tehdejší místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra podepsal společně se zástupci vlád Velké Británie, Švédska, Dánska, Estonska, Nizozemska a Německa 14. května 2008 v Praze (viz příloha), ve kterém byl položen důraz na pokračování Akčního programu na snižování administrativní zátěže podnikatelů, zlepšení hodnocení dopadů zpracovávaných Evropskou komisí k novým návrhům a včasnější zapojení externích subjektů do procesu konzultací k nově navrhovaným iniciativám.
Během předsednictví ČR v Radě EU schválila Rada pro konkurenceschopnost v květnu 2009 Závěry Rady o zlepšování právní úpravy. Zmíněný dokument zdůraznil nutnost uplatňování principů pro zlepšení regulatorního prostředí i v zhoršující se hospodářské situaci a vyslovil se pro pokračování této agendy i po nástupu nové Komise v r. 2010.
S nástupem druhé Barrosovy Komise došlo i k přejmenování této agendy na iniciativu pro inteligentní regulaci jako jednoho z nástrojů naplňování cílů Strategie Evropa 2020. Hlavní principy nového přístupu shrnula Komise ve svém sdělení ze dne 8. října 2010 Inteligentní regulace v EU. Jako klíčový nástroj v rámci nového přístupu se začalo skloňovat hodnocení regulace ex post.
V prosinci 2012 Komise v reakci na výzvu ohledně dalšího snižování regulatorní zátěže na úrovni EU i členských států přijala Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (Regulatory Fitness and Performance Programme - REFIT). Komise si vytkla za cíl prostřednictvím programu systematicky odhalovat a transparentně prozkoumávat iniciativy, které mají za cíl významné snížení nákladů a zjednodušení právního prostředí.
Po nástupu Junkerovy Komise se opět vrátilo spojení lepší regulace. V květnu 2015 byl publikován Balíček k lepší regulaci (Better Regulation Package), který obsahuje nástroje pokrývající celý politický cyklus (od přípravy legislativy přes její aplikaci a vynucování po vyhodnocení a případnou revizi). Součástí balíčku byla i následující opatření: návrh Interinstitucionální dohody o lepší právní úpravě (schválena v dubnu 2016), nahrazení Výboru pro posuzování dopadů (Impact Assessment Board) Výborem pro kontrolu regulace (Regulatory Scrutiny Board) a vytvoření Platformy REFIT, která by měla institucionálně zaštiťovat stejnojmenný program (poprvé se sešla v lednu 2016).