Legislativní rada vlády se zabývala ochranou oznamovatelů a veřejnými dražbami

Legislativní rada vlády se sešla ve čtvrtek 20. října 2022 v budově Úřadu vlády ČR, aby na svém 273. zasedání projednala nové právní úpravy týkající se ochrany oznamovatelů (tzv. whistleblowing) a veřejných dražeb a krátce se vrátila k návrhu novely lustračního zákona.

Nejprve se Legislativní rada vlády opětovně zabývala návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, který vládě předložilo Ministerstvo vnitra. Cílem návrhu zákona je zejména rozšíření působnosti lustračního zákona na funkci člena vlády a náměstka člena vlády (tzv. politického náměstka). Dále se zavádí možnost podat žádost o vydání tzv. lustračního osvědčení elektronicky a možnost provést úhradu správního poplatku libovolnou formou podle obecné úpravy placení správních poplatků a přesunuje se právní úprava správního poplatku v souvislosti s podáním žádosti o vydání osvědčení z lustračního zákona do zákona o správních poplatcích. Návrh zákona byl Legislativní radou vlády projednáván na jejím zasedání dne 6. října 2022, kde bylo jeho projednávání vzhledem k množství a charakteru uplatněných zásadních připomínek se souhlasem předkladatele přerušeno. Poté, co předkladatel následně avizoval, že připomínky vznesené Legislativní radou vlády nehodlá v návrhu zákona zohlednit, byl návrh zákona zařazen na nejbližší zasedání Legislativní rady vlády.

V rámci rozpravy předseda Legislativní rady vlády shrnul všechny zásadní připomínky vznesené členy Legislativní rady vlády na jejím předchozím zasedání a konstatoval, že předkladatel tyto připomínky v návrhu zákona nehodlá zohlednit. Legislativní rada vlády poté formálně stvrdila své závěry a doporučila vládě návrh zákona neschválit.

Následně se Legislativní rada vlády zabývala návrhem zákona o ochraně oznamovatelů a s ním souvisejícím návrhem doprovodného změnového zákona, které vládě předložilo Ministerstvo spravedlnosti. Cílem navržené právní úpravy je zavést do právního řádu České republiky účinné právní nástroje ochrany oznamovatelů korupce. Předložený návrh zákona o ochraně oznamovatelů představuje transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. V souladu s  uvedenou směrnicí dopadá právní úprava na celou řadu oznámení o protiprávních jednáních. Navržená ochrana oznamovatelů se má dotýkat nikoliv pouze zaměstnanců, případně osob ve služebním poměru, ale i dalších osob, o kterých to návrh zákona výslovně stanoví. Podstatným cílem navržené úpravy je umožnit podávat oznámení o vymezených protiprávních jednáních prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému nebo Ministerstva spravedlnosti a umožnit daná oznámení uveřejnit za zákonem stanovených podmínek. Navržená právní úprava dále upravuje, jakým způsobem mají být oznámení přijímána, jak s nimi má být naloženo a požadavky na osoby, které se budou podanými oznámeními zabývat.

K návrhu nové právní úpravy byla vedena rozsáhlá a zevrubná diskuze, která se vedla zejména nad variantami definice oznámení, jejím rozsahem a jednotlivými definičními prvky, problematikou anonymity oznámení, odvetným opatřením ve formě veřejnoprávního aktu a vztahem navrhovaného § 5 a zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, resp. § 31a tohoto zákona, subjekty, které mají povinnost zavést vnitřní oznamovací systém, nebo vhodností právní úpravy zvláštního předběžného opatření. S ohledem na charakter připomínek, které byly k právní úpravě ochrany oznamovatelů ze strany členů Legislativní rady vlády vzneseny, vyústila diskuze Legislativní rady vlády v závěr přerušit projednávání obou návrhů zákonů s tím, že poté, co předkladatel dopracuje ve spolupráci s vybranými členy Legislativní rady vlády text předložených návrhů zákonů podle vznesených připomínek, bude k němu zpracováno již jen stanovisko předsedy Legislativní rady vlády.

Dále se Legislativní rada vlády věnovala návrhu zákona o veřejných dražbách a s ním souvisejícímu návrhu doprovodného změnového zákona, které vládě předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj. V současnosti je proces veřejných dražeb upraven v zákoně č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním cílem navrhované zcela nové zákonné právní úpravy veřejných dražeb je reagovat na nesoulad stávající právní úpravy s občanským zákoníkem, zejména na odlišný způsob nabytí vlastnického práva v dražbě. Řada oblastí dosud upravených v zákoně o veřejných dražbách je navíc v současnosti již dostatečně upravena přímo v občanském zákoníku nebo v jiném právním předpisu. Stávající právní úprava se s občanským zákoníkem rozchází i v pojmosloví a některá ustanovení se v souvislosti s přijetím občanského zákoníku stala nepoužitelnými. Po podrobné rozpravě k předloženým návrhům zákonů, která se vedla například nad definicí dražebníka, uzavřením smlouvy ve veřejné dražbě, pojištěním odpovědnosti, neplatností smlouvy uzavřené příklepem, úpravou nucené dražby nebo nad dražbou cenných papírů, Legislativní rada vlády doporučila vládě oba návrhy zákonů schválit ve znění svých připomínek, jež budou obsaženy ve stanovisku Legislativní rady vlády.