Výsledky 131. zasedání LRV dne 28.8.2014

Legislativní rada vlády projednala na svém 131. zasedání ve čtvrtek 28. srpna 2014 následující návrhy zákonů:

1. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (předkládá předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Ing. Petr Rafaj) č.j. 775/14.

Zákon o významné tržní síle byl přijat v roce 2009 s tím, že měl vymezit pro potřeby ochrany hospodářské soutěže skutkovou podstatu zneužití významné tržní síly, jež umožňuje některým soutěžitelům vynucování si jednostranně výhodnějších podmínek, a vytvořit nástroje pro posuzování a zamezení těmto praktikám. Podle důvodové zprávy k tehdejšímu poslaneckému návrhu byl zákon koncipován jako speciální právní úprava ve vztahu k zákonu o ochraně hospodářské soutěže. Přijatý zákon je však od počátku předmětem ostré kritiky odběratelů a  odborníků. Vzhledem k nejasnostem některých pojmů použitých v zákoně je nutno vykládat určitá ustanovení zákona analogicky k jiným zákonům. Nejasné vymezení základních pojmů vede k neúměrnému prodlužování správního řízení a vyžaduje z důvodu zachování zásad správního řízení rozsáhlé dokazování. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto předložilo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v roce 2011 návrh zákona, kterým se zrušuje zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, a mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, jehož cílem bylo zrušení zvláštní právní úpravy představované zákonem o významné tržní síle a její přenesení do právních předpisů upravujících hospodářskou soutěž a ceny. Výše uvedený návrh předpokládal zavedení nového pojmu významné ekonomické postavení , které by se blížilo podmínkám vymezení stavu dominance koncipovaného v zákoně o ochraně hospodářské soutěže s tím, že by zasahovalo do všech oblastí, kde dochází k hospodářské soutěži. Dále se uvažovalo o zavedení deklaratorního výčtu skutkových podstat, kde by bylo definováno zneužití významného ekonomického postavení. Novelou zákona o cenách mělo dojít k vymezení definice institutu nákupní ceny. Předmětný návrh zákona byl předložen na zasedání Legislativní rady vlády, která jeho projednávání dne 12. ledna 2012 přerušila a uložila předkladateli, aby návrh v intencích závěrů učiněných Legislativní radou vlády přepracoval a znovu jej předložil Legislativní radě vlády k opětovnému projednání. V návaznosti na vznesené připomínky (například nesouhlas s rozšířením předmětu úpravy i na průmyslové výrobky a služby) byl v červnu 2013 předložen Legislativní radě vlády k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Předložená úprava se měla vztahovat pouze na potraviny a potravinářské výrobky, ovšem v širší podobě než jak tomu bylo doposud, a to zejména při posuzování vztahů při nabídce nebo poptávce potravin a potravinářských výrobků. Předkládaná úprava oproti původně předloženému materiálu navrhovala zachovat stávající zákon o významné tržní síle a již nepočítala se zrušením tohoto zákona, stanovila, že předmětem právní úpravy by měly být pouze vztahy vznikající mezi dodavateli a odběrateli potravin a potravinářských výrobků, nenavrhovala již úpravu jiných právních předpisů tak, jak tomu bylo v původním návrhu, stanovila, že významnou tržní sílu může mít jak odběratel, tak i dodavatel potravin a potravinářských výrobků, navrhovala jasnější vymezení používaných pojmů a navrhovala zrušit 6 stávajících příloh zákona. Projednávání takto upraveného návrhu zákona Legislativní rada vlády znovu dne 27. června 2013 přerušila a doporučila předkladateli do návrhu zákona zapracovat připomínky vznesené ze strany zpravodaje, zejména zpřesnit definici významné tržní síly a podmínky zákazu jejího zneužití, nahradit některá označení subjektů obecným pojmem podnikatel a uvést návrh do souladu s úpravou užitou v novém občanském zákoníku. Takto upravený návrh zákona byl v říjnu 2013 vložen do e-klepu, avšak byl následně stažen předkladatelem Ministerstvem průmyslu a obchodu. Předkladatel návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, znovu zrevidoval, zapracoval vznesené připomínky a předkládá jej v souladu s Plánem legislativních prací vlády na zbývající část roku 2014. Takto upravená a nyní předkládaná právní úprava se řídí následujícími principy: návrh zákona počítá se zachováním stávajícího zákona o významné tržní síle a nepočítá s úpravou jiných právních předpisů, předmětem právní úpravy budou pouze vztahy vznikající mezi dodavateli a odběrateli potravin, návrh zákona jasněji vymezuje předmět úpravy a používané pojmy, návrh zákona ruší 6 stávajících příloh zákona, a jejich ustanovení systematicky přesouvá do ustanovení jednotlivých paragrafů zákona.

Legislativní rada vlády doporučila vládě schválit návrh zákona ve znění jejího stanoviska.

2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (předkládá ministryně pro místní rozvoj Mgr. et Mgr Věra Jourová) č.j. 939/14.

Cílem předloženého návrhu zákona je odstranění nedostatků některých ustanovení zákona, které v  praxi působí jisté obtíže, a zrušení některých úprav obsažených v zákonném opatření Senátu č. 341/2013 Sb., které by mohly působit rovněž problematicky zejména s ohledem na  připravovanou novou právní úpravu; předložený návrh zákona lze označit za technickou novelu, předkládanou mimo Plán legislativních prací na zbývající část roku 2014. Návrhem zákona mají být dotčena například ustanovení upravující podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění při zadání veřejné zakázky na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby, ustanovení upravující otevírání obálek, otevírání nabídek podaných v elektronické podobě, dále hodnotící kritéria pro zadání veřejné zakázky, řízení o  přezkoumání úkonů zadavatele, ustanovení upravující obsah informačního systému veřejné správy a ustanovení týkající se citlivé činnosti podle zákona o ochraně utajovaných informací a  o  bezpečnostní způsobilosti; ve shora uvedeném v zákonném opatření Senátu má být zrušeno ustanovení týkající se povinnosti předložit oponentní odborné vyjádření k projednání odůvodnění významné veřejné zakázky a  dále ustanovení týkající se složení hodnotící komise.

 Legislativní rada vlády doporučila vládě schválit návrh zákona ve znění jejího stanoviska.

3. Návrh zákona o výměně informací o účtech s jinými státy pro účely správy daní (předkládá 1. místopředseda vlády a ministr financí Ing. Andrej Babiš) č.j. 841/14.

Návrh zákona implementuje Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako Foreign Account Tax Compliance Act (dále jen Dohoda FATCA ). Dohoda FATCA bude v létě 2014 předložena Parlamentu České republiky k udělení souhlasu s ratifikací a následně bude zaslána prezidentu republiky k ratifikaci. Hlavním účelem návrhu zákona je umožnit České republice naplňovat mezinárodní závazek převzatý Dohodou FATCA, tj. poskytovat na základě automatické výměny se Spojenými státy americkými informace o účtech amerických daňových rezidentů vedených českými finančními institucemi. Bez této právní úpravy by se české finanční instituce, pokud by chtěly dostát požadavkům amerického zákona obecně známého pod názvem Foreign Account Tax Compliance Act (FATCA), dostávaly do rozporu se stávající českou legislativou, zejména v oblasti ochrany osobních údajů. Návrh zákona také reaguje na poslední vývoj v oblasti mezinárodní automatické výměny informací. Konkrétně se jedná o projekt OECD a Evropské unie, jehož cílem je vytvořit globální standard automatické výměny informací pro účely správy daní. Návrh zákona českým finančním institucím ukládá zejména 3 základní povinnosti: povinnost prověřovací, zjišťovací a oznamovací. Účelem je, na základě postupů náležité péče (due diligence), zjistit předepsané údaje o oznamovaných účtech a zjištěné údaje oznámit správci daně. Pro kontrolu plnění povinností uložených v návrhu zákona se použije daňový řád. Finanční instituce budou zjištěné údaje předávat Specializovanému finančnímu úřadu, který je již v současné době správcem daně většiny těchto institucí. Ten je předá Generálnímu finančnímu ředitelství. Generální finanční ředitelství předá oznámené informace příslušnému orgánu jiného státu. Současně bude Generální finanční ředitelství oprávněné přijímat informace od jiných států, automatická výměna informací se bude dít za subsidiárního použití zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.

 Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila.

 4. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (předkládá ministr průmyslu a obchodu Ing. Jan Mládek, CSc.) č.j. 950/14.

Cílem návrhu zákona je zapracování relevantních ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES do energetického zákona. Dále je návrhem zákona energetický zákon adaptován na Nařízení č. 1227/2011 o transparentnosti a integritě velkoobchodního trhu s energií a Nařízení č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. Součástí návrhu je také reakce na skutečný vývoj trhu s elektřinou a s plynem a rozvoj teplárenství v České republice včetně vztahů mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou a s plynem a v teplárenství tak, aby byly upřesněny dosavadní vazby a usnadnila se aplikovatelnost, kontrola a vymahatelnost práv a povinností v jednotlivých energetických odvětvích i ve vazbě na pravomoci orgánů státní správy a jejich kompetence. Dále návrh zákona obsahuje právní úpravu pro ustanovení, fungování a pravomoci nově se zřizující Rady Energetického regulačního úřadu, předpoklady pro členství v Radě Energetického regulačního úřadu a funkční období Rady Energetického regulačního úřadu. V návrhu zákona je rovněž obsažena novela zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, novela zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, novela zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a novela zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů.

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila a nově bude předložen na dalším zasedání Legislativní rady vlády (18.9.2014).

5. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (předkládá ministr průmyslu a obchodu Ing. Jan Mládek, CSc.) č.j. 911/14.

Cílem návrhu novely zákona o investičních pobídkách je zvýšení konkurenceschopnosti a hospodářského růstu, zvýšení zaměstnanosti, podpora uplatnění nových technologií a hospodářskému oživení ve vybraných regionech. Při poskytování investičních pobídek je hlavní bariérou v kontextu Evropské unie obecný zákaz veřejné podpory. Systém investičních pobídek, upravený zákonem o investičních pobídkách, je dosud slučitelný s vnitřním trhem Evropské unie na základě obecného nařízení o blokových výjimkách a řídí se tedy režimem blokové (skupinové) výjimky, která za určitých podmínek umožňuje členským státům poskytovat podporu bez nutnosti posuzovat každý jednotlivý případ Evropskou komisí. Dne 1. července 2014 nabyla účinnosti nová pravidla, jimiž se Evropská komise řídí při posuzování slučitelnosti veřejné podpory s vnitřním trhem. Předkládaný návrh zákona byl proto vypracován v návaznosti na tuto změnu evropských pravidel, zejména pak v návaznosti na přijetí nového obecného nařízení o blokových výjimkách a na schválení nové mapy regionální podpory pro Českou republiku na období 1. 7. 2014 31. 12. 2020, která snižuje přípustné intenzity veřejné podpory ve všech krajích na 25 % způsobilých nákladů. Roční limit podpory by poskytování investičních pobídek značně omezil. Na základě veřejných konzultací Evropská komise připustila možnost použití blokové výjimky i pro nadlimitní režimy podpory, tj. režimy podpory, které předepsaný limit přesahují, pod podmínkou hodnocení podpory podle schváleného plánu hodnocení. Režimy podpory, které nemohou využít blokovou výjimku, musejí být notifikovány v souladu s Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014 2020 (RAG). Podmínky slučitelnosti jsou v takovém případě daleko přísnější a jsou spojeny se zvýšením administrativní, finanční i časové náročnosti režimu podpory. Režim podpory však není omezován žádným ročním limitem a je možné podporovat investice bez ohledu na jejich výši. Kromě úpravy systému podle nových evropských předpisů novela zákona o investičních pobídkách reaguje i na snížení přípustných intenzit veřejné podpory, které schválila Evropská komise pro Českou republiku na období 1. 7. 2014 až 31. 12. 2020. Investiční pobídky spadají do kategorie regionální investiční podpory a maximální výše přiznané veřejné podpory se proto musí řídit tzv. mapou regionální podpory. Od 1. července 2014 došlo ve všech regionech ke snížení podpory ze 40 % na 25 % způsobilých nákladů (kromě Prahy, kde je i nadále 0 %). Česká republika tím bude znevýhodněna vůči některým okolním státům, které mohou nabízet intenzity podpory vyšší (např. Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Polsko). Z výše uvedených důvodů má návrh novely zákona o investičních pobídkách jednak zajistit soulad poskytování podpory s relevantními předpisy Evropské unie a současně přispět k rychlejší návratnosti investičních projektů, jednak zjednodušit celý systém pobídek tak, aby byl pro investory i nadále dostatečně atraktivním. Těchto cílů lze dosáhnout dvěma cestami: nabídkou nových stimulů, které však budou i nadále poskytovány pouze do stropu stanoveného podle mapy regionální podpory (investorům nebude přislíbena vyšší podpora, ale budou ji moci vyčerpat více způsoby, a tedy rychleji nebo ve vyšší míře), nebo odstraněním co nejvíce limitujících podmínek ze systému investičních pobídek, které sníží administrativní zátěž žadatelů, usnadní čerpání podpory, zvýší právní jistotu příjemců a současně zvýší i pružnost celého systému. V návrhu zákona se jedná zejména o tyto úpravy: snížení počtu dokladů předkládaných spolu se žádostí o investiční pobídku, zjednodušení definice zájemce tak, aby byl usnadněn vstup zahraničních investorů žádajících o investiční pobídku na český trh, odstranění některých omezujících podmínek ze zákona o investičních pobídkách (např. povinnost prokazovat proinvestování minimální částky z vlastních zdrojů) i ze zákona o daních z příjmů (např. zákaz fúzí), zmírnění některých sankcí zákona o daních z příjmů (např. při zahájení insolvenčního řízení či zvýšení základu pro výpočet slevy na dani obchodními operacemi ve vztazích se spojenými osobami), zrušení omezujícího limitu investičních pobídek pro low-tech obory v oblasti výroby v souladu s mapou regionální podpory, zavedení zjednodušeného konceptu speciálních ekonomických zón , zintenzivnění podpory vytváření nových pracovních míst, zvýšení dotace na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, změna výpočtu slevy na daních z příjmů pro stávající poplatníky, úprava vstupních podmínek pro technologická centra a centra strategických služeb.

Legislativní rada vlády doporučila vládě schválit návrh zákona ve znění jejího stanoviska.

6. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (předkládá ministr životního prostředí Mgr. Richard Brabec) č.j. 942/14.

Cílem návrhu zákona je především odstranit dlouhodobé výtky Evropské komise v právní úpravě účasti veřejnosti v řízeních navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí, především v územním a stavebním řízení, a dále v oblasti účinného přístupu veřejnosti k soudům.

Legislativní rada vlády doporučila vládě schválit návrh zákona ve znění jejího stanoviska.

7. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (předkládá ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaela Marksová) č.j. 912/14.

Cílem předkládaného návrhu zákona je systematické začlenění hmotněprávní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, nyní dočasně zařazené v přechodných ustanoveních zákoníku práce, zpět do části jedenácté tohoto právního předpisu, v níž je soustředěna právní úprava náhrady škody v pracovněprávních vztazích, a provedení adekvátních legislativně technických úprav navazujících na tuto změnu, provedení některých legislativně technických změn, které souvisejí s analýzou současné právní úpravy a které vedou k jejímu zpřesnění, zapracování dílčích věcných změn navržených shodně sociálními partnery. systematické začlenění hmotněprávní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, nyní dočasně zařazené v přechodných ustanoveních zákoníku práce, zpět do části jedenácté tohoto právního předpisu, v níž je soustředěna právní úprava náhrady škody v pracovněprávních vztazích, a provedení adekvátních legislativně technických úprav navazujících na tuto změnu, provedení některých legislativně technických změn, které souvisejí s analýzou současné právní úpravy a které vedou k jejímu zpřesnění, zapracování dílčích věcných změn navržených shodně sociálními partnery.

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila a nově bude předložen na dalším zasedání Legislativní rady vlády (18.9.2014).

8. Upravené znění návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (předkládá ministryně spravedlnosti prof. JUDr. Helena Válková, CSc.) č.j. 454/14.

Cílem předloženého návrhu zákona je zjednodušit postavení nezastoupeného účastníka nalézacího a exekučního řízení; podle navrhované úpravy by účastník řízení, který nebyl v  řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu, měl právo na náhradu hotových výdajů ve výši stanovené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti, aniž by musel výši zmíněných výdajů prokázat. Návrh zákona si rovněž klade za cíl upravit některá ustanovení občanského soudního řádu týkající se nařízení výkonu rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů a dále ustanovení exekučního řádu týkající se  například úpravy exekučního titulu, zastavení exekuce, způsobů provedení exekuce a náhrady nákladů řízení.

Projednávání bodu č. 8 bylo přesunuto na příští zasedání Legislativní rady vlády.