Výsledky 137. zasedání LRV dne 30. 10. 2014

Legislativní rada vlády projednala na svém 137. zasedání ve čtvrtek 30. října 2014 následující návrhy zákonů:

1. Návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti a o změně souvisejících zákonů (předkládá ministr vnitra Milan Chovanec) č.j. 1028/14.

Cílem předloženého návrhu zákona je podřídit výkon soukromé bezpečnostní činnosti samostatné právní úpravě, neboť stávající úprava v režimu živnostenského zákona je podle předkladatele nedostatečná. Výkon soukromé bezpečnostní činnosti se vyznačuje specifickými zvláštnostmi, které jsou pro ni charakteristické a nemají obdobu v žádné jiné podnikatelské aktivitě. Náročnosti, významu a v neposlední řadě i preventivnímu vlivu této činnosti na snižování kriminality však současná úroveň právní úpravy neodpovídá. Dalším neopominutelným důvodem pro zpracování nové právní úpravy v předmětné oblasti je neexistence regulace výkonu bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu fyzických a právnických osob. Předložený návrh zákona proto vedle úpravy výkonu soukromé bezpečnostní činnosti, do které spadá výkon typických bezpečnostních činností jako je ochrana osob a majetku, činnost soukromých detektivů, převoz hotovosti, cenin a cenných předmětů, technická služba k ochraně osob a majetku nebo bezpečnostní poradenství, stanoví i podmínky zajišťování bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu. Předložený návrh zákona obsahuje i novely souvisejících zákonů, a to živnostenského zákona, soudního řádu správního, správního řádu, zákona o správních poplatcích a zákona o volném pohybu služeb.

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila.

2. Návrh věcného záměru zákona o veřejných zakázkách (předkládá ministryně pro místní rozvoj Ing. Karla Šlechtová) č.j. 1040/14.

Předložený návrh věcného záměru zákona má být základem pro vypracování nové právní úpravy, která si klade za cíl jednak transponovat nové směrnice EÚ obsahující řadu zásadních změn v oblasti veřejného zadávání a dále regulovat oblasti, na které směrnice EU nedopadají a jejichž úprava je plně v  kompetenci členských států, nebo oblasti, ve kterých směrnice umožňují přísnější postup; v oblastech, které nejsou přímo regulovány evropskou legislativou, je záměrem předkladatele navrhnout úpravu, která povede ke zjednodušení zadávání veřejných zakázek, větší flexibilitě zadavatele při výběru dodavatele a zajištění dostatečné transparentnosti procesu.Návrh věcného záměru zákona obsahuje např. návrhy finančních limitů pro nepovinný postup podle nového zákona o veřejných zakázkách (návrhy limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu), návrhy týkající se podlimitních veřejných zakázek, výjimek z postupu podle nového zákona o veřejných zakázkách, omezení počtu zájemců, mimořádně nízké nabídkové ceny, dodatečných stavebních prací, služeb a dodávek, návrhy týkající se změn smlouvy, rušení zadávacího řízení při jedné nabídce, transparentní vlastnické struktury, hodnotících kritérií a dohledu nad dodržováním zákona.

 Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila.

3.  Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (předkládá ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Mgr. Jiří Dienstbier) č.j. 1064/14.

Důvodem pro předložení návrhu zákona je reflexe vývoje praktického fungování instituce Veřejného ochránce práv. Podstatou návrhu je upravit podávání a vyřizování podnětů oprávněných osob tak, aby byly co nejméně formalizované, čímž by mělo být zároveň dosaženo větší flexibility při činnosti Veřejného ochránce práv. Nově se tíž navrhuje, aby si Veřejný ochránce práv mohl vyžádat při své činnosti v oblasti rovného zacházení součinnost od osob, které mají zákonem uloženou povinnost rovného zacházení a zákazu diskriminace podle právních předpisů (tj. především antidiskriminačního zákona). Dalším cílem novely je rozšíření zvláštních oprávnění Veřejného ochránce práv. Navrhuje se mu umožnit podávat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona či jeho části, čímž by mohl rovněž reagovat na poznatky zjištěné v praxi, pokud by dospěl k názoru, že některý zákon či jeho ustanovení jsou v rozporu s ústavním pořádkem a nedosáhl nápravy skrze doporučení vládě či Parlamentu. Současně se navrhuje mu do rukou svěřit další oprávnění, na základě kterého by mohl podat veřejnou žalobu ve věcech diskriminace, která je často problémem dotýkajícím se většího počtu blíže neurčených subjektů, a proto žaloby jednotlivců nemohou efektivně vést k jejímu úplnému potlačení. Třetím hlavním cílem novely je pověření Veřejného ochránce práv výkonem funkce monitorovacího orgánu pro práva osob se zdravotním postižením podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. K naplnění této nově navržené právní úpravy Veřejný ochránce práv zřídí za účelem monitorování poradní sbor složený právě z těchto osob, který bude dostatečně reprezentativní a bude se podílet na jednotlivých krocích a výstupech Veřejný ochránce práv na poli práv osob se zdravotním postižením.

Legislativní rada vlády doporučila vládě schválit návrh zákona ve znění jejího stanoviska.

4. Návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a návrh zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (předkládá 1. Místopředseda vlády a ministr financí Ing. Andrej Babiš) č.j. 990/14.

Cílem souboru navržených právních předpisů je vytvořit právní základ k tomu, aby bylo možno dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky, které jí poskytnou dostatečný prostor pro rozhodování při realizaci rozpočtové a fiskální politiky a zajistí respektování mezinárodních závazků, a to i v případě běžných konjunkturálních výkyvů. K tomu je zejména navrženo stanovit nově národní rozpočtový rámec fiskální politiky, taxativně vymezit veřejné instituce, na které bude nová právní úprava dopadat, uložit Ministerstvu financí povinnost uveřejňovat informace, ze kterých bude patrný způsob plnění rozpočtové kázně veřejnými institucemi, zakotvit maximální limit pro výši veřejného dluhu, a to včetně opatření, která se uplatní v případě překročení této hranice limitu, zřídit Národní rozpočtovou radu jako funkčně, finančně i personálně nezávislou instituci, která bude monitorovat a vyhodnocovat plnění fiskálních cílů vlády.

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila.