Výsledky 99. zasedání LRV dne 17. 5. 2012

Legislativní rada vlády projednala na svém 99. zasedání ve čtvrtek 17. května 2012 následující návrhy zákonů:

1. Návrh věcného záměru zákona o kybernetické bezpečnosti (předkládá předseda vlády RNDr. Petr Nečas a ředitel Národního bezpečnostního úřadu Ing. Dušan Navrátil) č.j. 328/12.

Základním cílem předloženého návrhu věcného záměru zákona o kybernetické bezpečnosti je zvýšit bezpečnost kybernetického prostoru, nastavit mechanismus aktivní spolupráce mezi soukromým sektorem a veřejnou správou za účelem vyšší efektivity při řešení kybernetických bezpečnostních událostí a v této souvislosti zavést do praxe soubor oprávnění a povinností. Věcný záměr si neklade za cíl postihnout a eliminovat všechna rizika, která se mohou dotknout všech uživatelů kybernetického prostoru, ale bude se snažit ochránit tu část infrastruktury, která je pro fungování státu významná a jejíž narušení by vedlo k poškození nebo ohrožení zájmu České republiky. Pro takové subjekty budou stanoveny konkrétní povinnosti, prostřednictvím kterých dojde ke zvýšení ochrany jejich informačních systémů, resp. sítí, které provozují. Tyto povinnosti lze vnímat jako v zásadě minimalistické, avšak přesto zajišťující dosažení předpokládaného cíle. Pro tzv. běžné uživatele budou vydávána doporučení a bude přistoupeno k formulování závěrů nejlepší praxe.

Legislativní rada vlády doporučila, aby vláda návrh věcného záměru zákona schválila ve znění jejího stanoviska.

2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (předkládá ministr vnitra Jan Kubice) č.j. 194/12.

Cílem předloženého návrhu zákona je, v souladu s některými úkoly vyplývajícími ze Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012, především

- zpřísnění pravidel pro nakládání s majetkem územních samosprávných celků (dále jen ÚSC ); jedná se zejména o změny v povinném zveřejňování záměrů dispozic s nemovitým majetkem a zpřesnění způsobu určování ceny,

- zavedení větší veřejné kontroly a transparentnosti v orgánech územní samosprávy zejména povinným zveřejňováním výstupů z jednání těchto orgánů, jmenovitým hlasováním jejich členů, posílením práv členů zastupitelstev na informace a zveřejňováním informací o uzavřených smlouvách o nakládání s majetkem,

- zpřísnění povinnosti ÚSC domáhat se náhrad škody a vydání bezdůvodného obohacení a zavedení žalobního oprávnění občanů ÚSC domáhat se těchto nároků za ÚSC, pokud svou povinnost neplní a domáhat se určení neplatnosti smlouvy uzavřené samosprávou,

-  zavedení žalobního oprávnění občanů ÚSC domáhat se určení neplatnosti smlouvy uzavřené samosprávou a rozšíření stávajícího žalobního oprávnění státního zastupitelství,

- zavedení etických kodexů na úrovni volených zástupců ÚSC.

Návrh zákona je ve třech bodech předložen vládě k rozhodnutí ve variantních řešeních. Tato variantní řešení se týkají jak obecního a krajského zřízení, tak i zákona o hlavním městě Praze. Jedná se o tyto oblasti úpravy:

1. Variantní řešení (3 varianty) ustanovení upravujících práva občanů ÚSC, která by měla být doplněna o právo podat za podmínek specifikovaných v jiných ustanoveních jménem ÚSC žalobu na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení (varianta II) nebo žalobu na určení neplatnosti smlouvy uzavřené ÚSC (varianta III); Varianta I počítá s možností neprovedení změny při zvolení tzv. nulové varianty i v případě specifikace podmínek pro uplatnění jednotlivých žalobních oprávnění podle písmen a) a b).

2. Variantní řešení (2 varianty) úpravy podmínek zpeněžování  majetku ÚSC a upřesnění povinnosti ÚSC domáhat se náhrady škody nebo vydání bezdůvodného obohacení. Ve variantě I se  ÚSC ukládá povinnost zpeněžovat zásadně veřejnou dražbou nebo veřejnou obchodní soutěží, se zákonem stanovenými výjimkami, pouze svůj nemovitý majetek, zatímco ve variantě II (přísnější) se počítá se stejným způsobem zpeněžování u veškerého majetku. V úpravě povinnosti domáhat se náhrady škody či vydání bezdůvodného obohacení se ve variantě I svěřuje pravomoc rozhodnout o tom, že ÚSC nebude nárok uplatňovat, radě, zatímco varianta II tuto pravomoc svěřuje zastupitelstvu.

3. Ve variantním řešení (3 varianty) se předkládá úprava možnosti a podmínek oprávnění občana ÚSC domáhat se jménem ÚSC cestou žaloby v občanském soudním řízení náhrady škody nebo vydání bezdůvodného obohacení. Varianta I (tzv. nulová) počítá s možností neprovedení této změny. Varianta II podmiňuje žalobní oprávnění občana ÚSC písemným souhlasem třetiny členů zastupitelstva ÚSC nebo 0,5 % občanů ÚSC, resp. v případě krajů 1000 občanů daného kraje. Varianta III svěřuje občanům ÚSC žalobní oprávnění bez požadavku souhlasu.

4. Variantní řešení (3 varianty) se týká povinnosti ÚSC zveřejňovat některé uzavřené smlouvy a oprávnění občana ÚSC domáhat se v občanském soudním řízení určení neplatnosti povinně zveřejňované smlouvy. Varianta I (tzv.nulová) počítá s možností neprovedení této změny. Ve variantě II se ukládá povinnost zveřejňovat některé smlouvy, nicméně její nesplnění nemá za následek neplatnost smlouvy; v této variantě je žalobní oprávnění občana ÚSC podmíněno písemným souhlasem třetiny členů zastupitelstva ÚSC nebo 0,5 % občanů ÚSC, resp. v případě krajů 1000 občanů kraje; žalobu lze podat do 3 let od zveřejnění smlouvy, resp. do 5 let ode dne, kdy měla být nejpozději zveřejněna. Ve variantě III má nesplnění povinnosti zveřejnit smlouvu za následek její neplatnost. Žalobní oprávnění se občanům ÚSC svěřuje bez požadavku souhlasu; žalobu lze podat do 5 let od zveřejnění smlouvy, resp. do 10 let ode dne, kdy měla být nejpozději zveřejněna.

5. Vládě je ve variantním řešení (2 varianty) předloženo také zavedení etických kodexů na úrovni volených zástupců ÚSC. Varianta I dává zastupitelstvům ÚSC možnost zavedení etického kodexu, zatímco varianta II počítá s jeho povinným zavedením. Tyto varianty jsou vládě předloženy k rozhodnutí.

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila.

3. Návrh věcného záměru zákona o stávce a výluce (předkládá ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek a ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil) č.j. 290/12.

Cílem předloženého návrhu věcného záměru zákona je odstranit více jak dvacetiletou absenci obecné právní normy, která by problematiku stávky a výluky řešila. Listina základních práv a svobod stanoví v čl. 27 odst. 4, že Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; a v čl. 41 odst. 1, že Práv uvedených v čl. 27 odst. 4 je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které toto ustanovení provádějí. Platná právní úprava zatím obsahuje pouze speciální úpravu stávky ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy; existence pouze tohoto dílčího předpisu a absence obecné právní normy vyvolává podle předkladatele dlouhodobé problémy především v uživatelské obci, tj. u zaměstnavatelů a odborových orgánů na všech úrovních.

 Legislativní rada vlády doporučila, aby vláda návrh věcného záměru zákona schválila ve znění jejího stanoviska.

4. Návrh zákona o zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů (předkládá ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil) č.j. 294/12.

Cílem předloženého návrhu zákona je řešení problematiky listinných akcií na majitele v souladu s úkolem vyplývajícím z Dodatku ke koaliční smlouvě. Je navrženo akcie na majitele zachovat; tyto akcie je možné registrovat u centrálního depozitáře (zaknihování) nebo listinné akcie na majitele uložit u banky (imobilizace). Akciová společnost, která by nadále chtěla mít akcie na majitele, by musela zvolit jednu z uvedených variant. V každém případě jak zaknihování, tak imobilizace zahrnují identifikaci vlastníka akcií centrálním depozitářem nebo bankou, převod vlastnického práva k zaknihovaným nebo imobilizovaným akciím je vázán na změnu zápisu vlastníka u centrálního depozitáře či banky. Návrh zákona obsahuje rovněž nezbytné návrhy novel souvisejících zákonů, a to obchodního zákoníku, zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 256/1994 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

 Legislativní rada vlády doporučila, aby vláda návrh zákona schválila ve znění jejího stanoviska.