Pro média

7. 12. 2015 12:37

Češi stále ve vysoké míře konzumují legální i nelegální drogy, potvrdila to výroční zpráva o drogách

PRAHA, 7. prosince 2015 – Aktuální data z výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR za uplynulý rok ukazují, že míra užívání alkoholu, tabáku a konopných látek zůstává vysoká. Počet problémových uživatelů pervitinu a opiátů se zvýšil na 48 tisíc osob. V současnosti denně kouří 23,5 % osob starších 15 let a 12,5 % osob starších 15 let denně pije alkohol. Alarmující je konzumace drog mezi dětmi, kdy 16 % patnáctiletých pravidelně kouří cigarety, téměř 20 % pravidelně pije alkohol a 24 % má zkušenost s užíváním konopí. Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je konzumace drog v mladém věku většinovou společností stále silně podceňována.

Situace v oblasti užívání legálních i nelegálních drog v ČR v obecné populaci je sice stabilní, ale míra užívání alkoholu, tabáku nebo konopných látek je vysoká. „Výroční zpráva ukazuje jednu základní věc, a sice to, že jsme měli dlouhodobě dobré ukazatele v oblasti užívání nelegálních drog, ale v posledních letech se situace zhoršuje, protože prevence a léčba jsou rok od roku silněji podfinancovány,“ uvedl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

V současnosti pravidelně kouří přes 30 % osob starších 15 let (téměř 40 % mužů a přibližně čtvrtina žen) a denně kouří čtvrtina dospělých Čechů, což představuje přes 2 miliony osob. Alkohol pije denně nebo téměř denně více než desetina dotázaných. Do kategorie velmi rizikového pití alkoholu (tj. konzumace více než 60 g alkoholu u mužů a více než 40 g u žen, což odpovídá přibližně 4 a více půllitrům piva, skleniček vína nebo velkých panáků u mužů a 3 a více u žen) spadá přibližně 7 % populace starší 15 let, tj. přibližně 650 tisíc dospělých osob. V roce 2014 dosáhl počet dlouhodobých pravidelných uživatelů opiátů a pervitinu celkem 48 tisíc, z toho přes 36 tisíc uživatelů pervitinu a přes 11 tisíc uživatelů opiátů.

V posledních letech narůstá zneužívání opiátových analgetik (např. fentanylu nebo morfinu) a roste také výskyt nových syntetických drog se skupiny stimulancií (katinonů a fenetylaminů). Nové stimulační syntetické drogy jsou pro problémové uživatele drog stále spíše doplňkovou drogou k pervitinu, ale v některých oblastech, např. v Praze si získávají své místo na drogové scéně. Musíme bedlivě sledovat situaci v oblasti nových syntetických opioidů, neboť ty mohou být mnohem nebezpečnější než např. heroin,“ vysvětlil Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, které výroční zprávu zpracovalo.

Návykové látky a mladiství

Užívání návykových látek je velmi rozšířené mezi českými dětmi a dospívajícími. Kouření cigaret v posledních 30 dnech uvedlo 22 % dětí ve věku 14–15 let, 12 % kouřilo denně. Denní kouření uváděly častěji dívky, chlapci však byli silnějšími kuřáky. Pět a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti třikrát nebo častěji v posledních 30 dnech uvedlo 10 % chlapců a 6,5 % dívek ve věku 14–15 let. Opilost v posledních 30 dnech uvedlo téměř 20 % 15letých.

Vyšší míra užívání návykových látek byla zaznamenána v prostředí noční zábavy. Užití konopných látek v posledních 12 měsících uvádí dlouhodobě více než 70 % dotázaných návštěvníků tanečních akcí. „Dlouhodobým problémem u nás je plošná tolerance společnosti ke konzumaci návykových látek dětmi a mladistvými. Věková hranice nejen první zkušenosti, ale i pravidelného užívání se snižuje. Děti na základních školách už mají zkušenosti jak s konzumací alkoholu, kouřením, tak i s užíváním marihuany a dalších látek,“ podotkl Jindřich Vobořil.

Důsledky užívání drog

V r. 2014 bylo zaznamenáno 1184 případů hospitalizací pro intoxikaci drogami. 48 osob zemřelo v důsledku předávkování tvrdými drogami a 322 osob v důsledku předávkování alkoholem. Hromadný výskyt otrav metanolem, který vypukl v září 2012, dozníval ještě v letech 2013 a 2014.

Důsledky užívání drog se různí, často se ale sociální situace, do kterých se jedinci dostávají, stávají bezvýchodnými.  Potýkají se s nezaměstnaností, zadlužeností, problémy v rodině i s bezdomovectvím. „Ukazuje se, že zadluženost je významný faktor, který komplikuje začlenění uživatelů drog do společnosti. Výše dluhů, pokud se neřeší, dosáhne vlivem úroků a nákladů na vymáhání dluhu několika stovek tisíc korun, což je výše pro většinu uživatelů drog neřešitelná, neboť na osobní bankrot nedosáhne,“ popsal Viktor Mravčík a doplnil: „Zadlužený uživatel drog tak nemá motivaci pracovat a na splacení dluhu se podílet. Současně ale víme, že abstinující bývalí uživatelé drog by byli za podpory pomáhajících služeb poměrně dobře zaměstnatelní.“

Drogová kriminalita a trh

Vliv návykových látek na celkové kriminalitě v ČR je značný. Podle údajů Police ČR bylo objasněno celkem 126,2 tis. trestných činů, z toho 19,7 tis. (15,6 %) bylo spácháno pod vlivem návykových látek (12,3 % pod vlivem alkoholu a 3,4 % pod vlivem nealkoholových drog).

„Zejména alkohol je příčinou tisíců trestných činů, jako je ohrožení pod vlivem návykových látek, opilství, dopravní nehody nebo ublížení na zdraví. V jejich důsledku trpí česká společnost značné zdravotní a ekonomické škody,“ řekl Vobořil.

V roce 2014 bylo za primární drogové trestné činy (tj. zejména za trestné činy výroby a distribuce nelegálních drog) zadrženo a stíháno 3 989 osob, a to nejčastěji v souvislosti s pervitinem a konopnými drogami. Celkem 2 929 osob bylo obžalováno a 2 654 osob pravomocně odsouzeno. V roce 2014 bylo odhaleno celkem 301 indoor pěstíren konopí a 261 varen pervitinu. Hlavním prekurzorem pro výrobu pervitinu je pseudoefedrin extrahovaný z volně dostupných léčiv pašovaných ze zahraničí, převážně z Polska, část výroby je velkoobjemová, organizována vietnamskými skupinami a cílena na vývoz do Německa. „Je potřeba sledovat, jak se situace kolem pervitinu a stimulačních drog v ČR vůbec bude v blízké budoucnosti vyvíjet, neboť v Polsku teď dochází ke zpřísnění výdeje pseudoefedrinu, což může mít na opatřování prekurzorů a způsob výroby pervitinu významný vliv,“ poznamenal Mravčík.

Protidrogová politika

V květnu 2015 schválila vláda návrh zákona o ochraně zdraví před návykovými látkami, který má nahradit stávající zákon č. 379/2005 Sb. a který posiluje některá opatření ve vztahu k prevenci užívání návykových látek osobami mladšími 18 let. Nový zákon obsahuje řadu změn v oblasti protidrogové politiky, a to zejména v oblastech souvisejících s alkoholem a tabákem. „Jako jeden ze sporných bodů nového zákona vnímám stanovisko, že kraje nemusí, ale jen mohou jmenovat svého koordinátora. Role krajských koordinátorů pro zajištění funkčnosti protidrogové politiky a zejména sítě služeb pro závislé je ale nepostradatelná a bez nich by se mohl celý systém na lokální úrovni významně oslabit,“ uvedl Vobořil.

V oblasti alkoholu přináší návrh zákona také opatření, v rámci kterého má Česká obchodní inspekce možnost uzavřít provozovnu až na 2 dny v případě zjištění porušení zákazu prodeje nebo podávání alkoholu osobě mladší 18 let. „Tento krok vnímám jako užitečný. Současné sankce v této oblasti jsou nízké a prodej alkoholu dětem a mladistvým probíhá dál bez problému, a to i přes varování, že mohou provozovny očekávat kontroly, což potvrdila tzv. akce alkohol, na které se nyní spolupodílíme s policií ČR,“ dodal Vobořil a přiblížil, že během listopadové fáze kontrol bylo objeveno téměř 300 osob mladších 18 let, které požily alkohol, přestože prodejci byli o kontrolách informováni dopředu.

V srpnu 2015 přijala vláda Akční plán pro vytvoření interdisciplinárního meziresortního rámce primární prevence rizikového chování u vysoce ohrožených skupin dětí v České republice, Akční plán k omezení škod působených alkoholem v České republice pro období 2015–2018 a Akční plán pro oblast kontroly tabáku na období 2015–2018. „Jsou to důležité kroky směrem k integraci protidrogové politiky a k posílení preventivních opatření v oblasti alkoholu a tabáku. Musíme změnit současnou nepříznivou situaci jak v oblasti jejich vysoké nabídky, tak jejich vysoké poptávky, a to zejména mezi dětmi a mládeží,“ zdůraznil Vobořil.

Od 1. ledna 2014 jsou seznamy omamných a psychotropních látek a tzv. výchozích a pomocných látek nově obsaženy v podzákonných normách v podobě nařízení vlády č. 463/2013 Sb., a č. 458/2013 Sb., což by mělo zrychlit změnu seznamu v případě potřeby kontroly nových psychoaktivních látek.

Léčba a harm reduction

Co se léčby týče, přibližně třetinu klientů v léčbě tvoří ženy. Typy klientů léčebných programů se liší podle užívaných drog. V nízkoprahových centrech tvoří většinu uživatelé pervitinu a opiátů. V ambulancích a lůžkových zařízeních oboru psychiatrie pak dominuje alkohol.

Poměrně dobře dostupné jsou v ČR nízkoprahové harm reduction programy. Dostupnost ostatních typů specializovaných adiktologických služeb je značně nerovnoměrná. „Obecně je problémem nedostatečné financování, kvůli kterému dochází k omezování jednotlivých činností a provozní doby a také ke snižování časové dotace na práci s klientem. Nedostatek financí je zároveň příčinou nízkého počtu psychoterapeutů, psychiatrů a dalších lékařů ochotných pracovat s cílovou skupinou uživatelů návykových látek,“ podotkl Mravčík.

Počet osob léčených v opiátové substituční léčbě v posledních 3 letech stagnuje. V r. 2014 bylo v substituční léčbě odhadem 4 000 osob. Problémem zůstává úhrada substitučních léků ze zdravotního pojištění. Plnou úhradu má přiznánu pouze Suboxone®, ale její podmínky jsou natolik restriktivní, že k úhradě prakticky nedochází. Na hrazeném preparátu je několik desítek pacientů.

„Zbylých cca 3 000 pacientů je odkázáno na nákup léků v plné ceně, což představuje výdaje v řádu tisíců Kč měsíčně z vlastní kapsy, což představuje souhrnně přibližně 60 mil. Kč ročně,“ odhadl Mravčík a dodal: „Tato skutečnost vede pacienty k opatřování si receptů na větší množství léku, které zčásti prodají za vyšší cenu na černém trhu, čímž financují dávku pro sebe. Pomocí prostředků z černého trhu tak vlastně pacienti spolufinancují svou léčbu.“

Na začátku března 2015 spustil ÚZIS ČR Národní registr léčby uživatelů drog, který umožní hlášení osob s primární drogou alkohol i tabák nebo patologických hráčů.

Financování

Protidrogová politika byla v r. 2014 financována podobně jako v předchozích letech z centrální úrovně (státní rozpočet) a regionální úrovně (krajské a obecní rozpočty). V r. 2014 činily účelově určené výdaje na protidrogovou politiku celkem 1 253,8 mil. Kč, z toho výdaje státního rozpočtu dosáhly 1 012,7 mil. Kč (80,8 %) a z místních rozpočtů 241,1 mil. Kč, z toho z krajů šlo 180,2 mil. Kč (14,4 %) a z obcí 60,8 mil. Kč (4,8 %). Do výdajů byly v roce 2014 nově započítány výdaje na domovy se zvláštním režimem v souhrnné výši 37,1 mil. Kč, výdaje policie mimo výdaje Národní protidrogové centrály ve výši 559,5 mil. Kč, výdaje na sociální firmy ve výši 1,2 mil. Kč a výdaje na projekt zahraniční spolupráce ve výši 3,2 mil. Kč.

Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly obsahově srovnatelné výdaje u ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva zdravotnictví a Národní protidrogové centrály Policie ČR. Podle typů služeb došlo k dalšímu meziročnímu poklesu u výdajů na prevenci, naopak k nárůstu u služeb harm reduction a následné péče. „Už několik let mě trápí, že je zde malá vůle uvolnit větší finance zejména na prevenci, ale také na léčbu. Téma podfinancování je znova a znova otevíráno, ať už mnou či kolegy odborníky, ale finanční prostředky, kterými disponujeme, jsou stále velmi nízké,“ uzavřel Vobořil.

Z hlediska regionální distribuce je relativně nejvíce protidrogová politika podfinancována v Ústeckém kraji. Výdaje ze zdravotního pojištění na léčbu poruch spojených s užíváním návykových látek v roce 2013 (poslední dostupný rok) činily odhadem 1 467 mil. Kč, ale jen 214 mil. Kč z nich spotřebovaly specializované adiktologické zdravotní služby.

Výroční zprávu o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2014 najdete v plném znění od
7. 12. 2015 12:00 na stránkách
www.drogy-info.cz či přímo na http://www.drogy-info.cz/publikace/vyrocni-zpravy/.

 

Kontakt pro média:  

MgA. Renata Hladná

Mob. +420 728 302 397

Email: hladna.renata@vlada.cz

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter