Pro média

18. 1. 2016 14:58

Vláda schválila akční plány pro oblast alkoholu, tabáku a hazardu. Pomoc závislým a ochrana společnosti by měly být prioritami.

PRAHA, 18. ledna 2016 – Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil a náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová společně představili Akční plány pro oblast tabáku, alkoholu a hazardu, které v uplynulém roce schválila vláda. Plány jsou součástí Národní strategie protidrogové politiky na období 2015−2018 a strategie Zdraví 2020.

„Všechny akční plány chtějí přispět ke snižování počtu konzumentů, míry či dostupnosti návykových látek. Reagují tak na současnou situaci užívání návykových látek v obecné populaci a hlavně mezi dětmi a mladistvými. Významným předpokladem pro úspěšnou realizaci plánů je jak spolupráce všech aktérů, tak i zajištění finančních prostředků na realizaci účinných opatření,“ říká k plánům náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil dodává: „Zvolili jsme formu akčních plánů proto, že zákony a jiná ustanovení mají často tendenci stočit se k výběru daní a nedokáží tak rychle reagovat na vzniklé situace. Akční plány mohou přinést konkrétní pomoc jednotlivcům i celým rodinám, pro které je závislost likvidační.“

V současnosti denně kouří 23,5 % osob starších 15 let a 12,5 % osob starších 15 let denně pije alkohol. Alarmující je situace mezi dětmi, kdy 16 % patnáctiletých pravidelně kouří cigarety a téměř 20 % pravidelně pije alkohol. Až 87 % mladistvých pak vnímá dostupnost návykových látek jako velmi snadnou. S hazardním hraním má zkušenost třetina dospělé populace, v riziku problémového hráčství je 400 tisíc lidí, ve vysokém riziku 150 tisíc a patologických hráčů je 100 tisíc. Zkušenosti s hraním má až 30 % mladistvých mezi 15 a 17 lety. Nejčastěji jde o online hraní, loterie a kurzové sázky. První zkušenosti děti získávají již ve věku 10 let.

Podle Jindřicha Vobořila se na závislosti nedá nahlížet odděleně: „Hlavní myšlenka akčních plánů je propojit problematiku závislostí a především rozpohybovat státní správu, respektive pokud možno všechny klíčové hráče, a to i včetně provozovatelů samotných, aby se aktivně podíleli na zlepšení situace.“ 

Akční plán k omezení škod působených alkoholem obsahuje komplexní návrh aktivit za účelem snížení vysoce alarmující spotřeby alkoholu v obecné populaci v ČR. Jeho cílem je snížení spotřeby alkoholických nápojů v dospělé populaci o 3,5 % spotřeby čistého lihu na osobu do roku 2018 a o 5 % spotřeby čistého lihu na osobu do roku 2020. Především u osob mladších 18 let by mělo jít o snížení prevalence užívání alkoholu o 3,5 % do roku 2018 a o 5 % do roku 2020 a o celkové posunutí věkové hranice první zkušenosti s alkoholem o 3 roky. „Zásadním výstupem tohoto akčního plánu je změna vysoce tolerantního postoje populace ČR k užívání alkoholu a s tím související snížení spotřeby alkoholu a omezení škod působených jeho užíváním,“ uvádí Lenka Teska Arnoštová.

Mezi dílčí aktivity, které ke snížení vedou, podle plánu patří zvýšení informovanosti veřejnosti o účincích alkoholu, snížení dostupnosti alkoholických nápojů, zajištění zdravotních a sociálních služeb pro osoby se škodlivým užíváním alkoholu nebo závislostí na alkoholu, prevence kriminality a snižování nelegálního trhu s alkoholem.

Akční plán pro oblast kontroly tabáku si klade za cíl snížit výskyt současného užívání tabákových výrobků u osob starších 15 let do roku 2018 minimálně o 8 % a do roku 2020 minimálně o 10 % (a do roku 2025 minimálně o 30 %). Dále také snížit expozici osob tabákovému kouři ve vnitřních prostorech veřejných míst a pracovišť, ale i na jiných než veřejných místech.

K zajištění postupného snižování současného užívání tabákových výrobků patří zvýšení ceny výrobků, omezení reklamy na tabákové výrobky (např. v místě prodeje), zavedení kombinovaných zdravotních varování, omezení marketingových prvků využívaných na obalech výrobků a další regulační opatření. Z druhé strany akční plán počítá také se zvyšováním informovanosti v oblasti kontroly tabáku, s rozšířením provádění včasné diagnostiky či s dostupnou a kvalitní léčbou závislosti na tabáku.

Lenka Teska Arnoštová k tomu dodává: „Zajímá nás zajištění komplexní ochrany před škodami působenými tabákem. Chtěli bychom posílit také mezirezortní a mezioborové koordinace v oblasti kontroly tabáku, snažit se zajistit odpovídající financování.“

Akčním plán v oblasti hazardního hraní představuje podle Jindřicha Vobořila první skutečnou příležitost zavést opatření v oblasti prevence, včasné pomoci a léčby patologického hráčství, která mimo jiné vycházejí z důkazů účinnosti v jiných zemích. „Prevence v oblasti hazardu doposud neexistuje,“ říká Vobořil s tím, že akční plán si klade za cíl snížit míru hazardního hraní mezi dětmi a mládeží, snížit potenciální rizika spojená s problémovým hráčstvím pro jedince a společnost a posílit regulaci hazardního hraní. „V naší zemi je sto tisíc patologických hráčů a další stovky tisíc se závažným problémem rizikového hraní. Přitom do léčby se jich ročně dostane pouze 1400,“ dodává Vobořil.

Mezi opatření pro prevenci problémového hráčství patří například omezení počtu provozoven hazardu, omezení škodlivějších forem hazardu, stanovení limitu maximální prohry, omezení přístupu či intervence u rizikových hráčů. Jindřich Vobořil popisuje, že v prevenci často rozhodují i minimální zásahy: „Mohou se také upravit parametry přístrojů. Snížit maximální výši sázky, rychlost hry, zavést vyskakovací okna na monitorech, omezit možnost sezení u přístroje a další. Toto chceme také kontrolovat přímo v provozovnách a v akčním plánu je tomu věnován prostor.“

Z pohledu prevence a financování počítá akční plán i s možností zapojení samotných provozovatelů hazardních her. „Jako naprosto zásadní vnímám, že je třeba udělat konsenzus se soukromým sektorem, který konec konců patologické jevy sám vytváří,“ podotýká Vobořil a dodává: „Domnívám se, že je třeba pokračovat v tom, aby se do konkrétních aktivit zapojila řada subjektů počínaje finanční správou, policií a BIS s cílem mít služby, které budou promptně reagovat a pomáhat tisícům patologických hráčů.“  

Akční plán obsahuje celkem 40 aktivit a 60 dílčích úkolů. Část těchto aktivit by se mohlo zajistit v rámci státního rozpočtu. V celkovém vyčíslení jde o finanční prostředky ve výši: 0,2 mil. Kč v r. 2015, 0,98 mil. Kč v r. 2016 a 0,5 mil. Kč v r. 2017 a 100 tis. Kč v r. 2018. Pak je skupina aktivit, jejichž realizace si vyžaduje zajištění dodatečných zdrojů financování resp. navýšení výdajů státního rozpočtu. Jde o finanční prostředky ve výši: 103,3 mil Kč v r. 2016, 106,5 mil Kč v r. 2017, 118,5 mil Kč v r. 2018.

„Jsme určitě rádi, že vláda vzala na vědomí námi předložené akční plány, nicméně stále hledáme prostředky na jejich realizaci a doufáme, že to, co je nyní na papíře, se skutečně přenese do praxe,“ uzavírá k plánům Vobořil.

Akční plány vznikly ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví ČR a Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, pod přímým dohledem premiéra a jsou součástí Národní strategie protidrogové politiky na období 2015−2018 a Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí – Zdraví 2020.

 

Kontakty pro média

Za účelem vyjádření národního protidrogového koordinátora, Mgr. Jindřicha Vobořila, kontaktujte:

MgA. Renata Hladná

Media a PR, Odbor protidrogové politiky

M +420 728 302 397

e-mail: hladna.renata@vlada.cz
 

Za účelem vyjádření náměstkyně ministra zdravotnictví, JUDr. Lenky Tesky Arnoštové, Ph.D., kontaktujte:

Štěpánka Čechová

Tisková mluvčí, Ministerstvo zdravotnictví ČR

M +420 602 633 151

e-mail: stepanka.cechova@mzcr.cz

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter