Aktuality Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením

7. 12. 2015 9:48

Slavnostní večer k Mezinárodnímu dni osob se zdravotním postižením

V rámci oslavy Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením pořádal Vládní výbor pro zdravotně postižené občany 4. prosince 2015 od 17 h Slavnostní večer k Mezinárodnímu dni osob se zdravotním postižením.

Mezinárodní den osob se zdravotním postižením si připomínáme každoročně 3. prosince již od roku 1981, kdy byl Valným shromážděním Organizace spojených národů poprvé vyhlášen. Každoroční oslava Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením si klade za cíl podporovat porozumění tématu zdravotního postižení. Rovněž se snaží zvýšit povědomí o přínosech, které integrace lidí se zdravotním postižením přináší do všech aspektů politického, společenského, hospodářského a kulturního života.

Každý rok je v rámci Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením stanoveno konkrétní téma, které určuje oblast, na niž má být zaměřena hlavní pozornost v příštím období. Tématem pro letošní rok je „Na začlenění záleží: přístupnost a posílení postavení lidí všech schopností". Celosvětově se až jedna miliarda lidí se zdravotním postižením potýká s překážkami v mnoha klíčových aspektech při začleňování do společnosti. Výsledkem je, že lidé se zdravotním postižením nemají v porovnání s ostatními rovnoprávný přístup do veřejných budov, k dopravě, informacím, zaměstnanosti, vzdělávání, společenské a politické participaci. Právo účastnit se veřejného života je ale zásadní pro snížení nerovností ve společnosti. Tím, že podporujeme posílení postavení lidí se zdravotním postižením, mohou využít skutečné příležitosti, stanovit si vlastní priority, sami se podílet na změnách a také snadněji přijmout občanskou zodpovědnost.

V rámci večera byla slavnostně zahájena výstava obrazů malířek a malířů malujících ústy nebo nohama. Nakladatelství UMÚN, pod jehož patronací se tito umělci sdružují, působí v České Republice od roku 1993 jako součást Celosvětového sdružení umělců malujících ústy a nohama. Hlavním posláním nakladatelství je umožnit lidem s vážným tělesným postižením, aby se stali právoplatnými členy společnosti a mohli žít i pracovat dle svých možností jako ostatní.

Tento večer byly také vyhlášeny výsledky XXII. ročníku Ceny Vládního výboru pro zdravotně postižené občany za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení.

Cenu uděluje Vládní výbor pro zdravotně postižené občany (dále jen „VVZPO“) od roku 1994. Za dobu její existence prošlo soutěží více než 1200 publicistických děl. V letošním ročníku bylo hodnoceno 59 prací, které posuzovala nezávislá devítičlenná porota.

Hlavním měřítkem při posuzování přihlášených děl je to, jak může přihlášená práce oslovit širokou veřejnost, seznámit ji s tímto tématem a pozitivně ovlivnit její přístup k lidem se zdravotním postižením. Cílem je vyzdvihnout ta díla, která přináší pozitivní a nezkreslený obraz o životě lidí s postižením.

Ceny jsou udělovány ve 3 kategoriích – tiskové, rozhlasové a televizní.

Tisková kategorie

Ceny předal Jiří Dienstbier – ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a výkonný místopředseda VVZPO.

I. cena: Petr KrňávekŠumperský a jesenický deník, Olomoucký, Přerovský a Prostějovský deník, Štětec pevně stisknout zuby a nepřetáhnout linky
Reportáž je jakýmsi testem „na vlastní kůži“. Autor krok za krokem popisuje svou snahu zvládnout to, co 11 výtvarníků v Česku dokáže na skutečné umělecké úrovni – malování ústy, přičemž mu jeden z nich, a to pan Jakub Hříbek, radí a povzbuzuje ho. Reportáž, doplněná fotografiemi tohoto zápasu, je svěží a humorná, ale navíc ještě i návodná. Vyvolává sice úsměv při představě, jak autoru reportáže trnou zuby od držení štětce a kupodivu ho bolí i ruce, ale přinese i obdiv nad splněním nelehkého úkolu. Reportáž jistě dokázala alespoň některé čtenáře přimět vyzkoušet si také malování způsobem, který vůbec není běžný, ale některým spoluobčanům přináší radost a životní náplň. Prostě dokázala to, co by měla novinařina dokázat – sdělit informaci, přinést optimismus a probudit sounáležitost.

II. cena: Klára Kochová a Markéta SchaeferováPortál, Dítě s postižením zraku
Publikace přináší velmi potřebné informace pro všechny, jichž se dotkne skutečnost, že očekávané dítě je zrakově postižené. V prvních chvílích si jistě mnohé otázky kladou nejen rodiče a prarodiče, ale všichni, kdo se s dítětem s tímto postižením potkají poprvé. Autorky pomáhají s odpověďmi na otázky, jak nejlépe dítě naučit vše potřebné, co neopomenout, na co si dát pozor, jak rozumět projevům dítěte. Odkazují na zkušenosti rodičů, učitelů, přinášejí konkrétní tipy na aktivity nebo pomůcky. Klára Kochová vystudovala speciální pedagogiku a učitelství pro 1. stupeň ZŠ na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a působí jako dobrovolnice na akcích pro děti se zrakovým postižením. Markéta Schaeferová se věnuje dobrovolnické činnosti v rámci pobytů rané péče pro děti se zrakovým postižením a dalších akcí střediska dobrovolnické činnosti pro děti se zrakovým postižením. Je hodné ocenění, že autorky dokáží své zkušenosti přitažlivě zpracovat a zprostředkovat veřejnosti. V souvislosti s vydáním knihy je nutno poděkovat i nakladatelství Portál, které se problematice lidí se zdravotním postižením dlouhodobě věnuje.

III. cena: Slávka SmékalováPsychologie dnes, ADHD: Radosti a strasti života s „neposedným“ dítětem
Z pohledu rodiče popisuje autorka běžné denní starosti se synem, který trpí syndromem ADHD, resp. poruchou učení spojenou s hyperaktivitou. Autorka věcně popisuje problémy spojené s touto diagnózou, stejně jako postupy, jimiž se dařilo je řešit. Vyzdvihuje úlohu rodičů, jejichž snaha se někdy setkává s nepochopením a neochotou ze strany pedagogů, kteří kromě jiného takto postižené dítě vystavují nepřiměřenému tlaku. Bezradné, stejným problémem zatížené rodiče současně svými slovy ubezpečuje o tom, že i takové dítě může přes veškeré související nepříjemnosti přinášet svým rodičům radost. Text sice nepřináší „veselé historky z natáčení“, tedy z běžného života, ale zaujme svou upřímností a určitým nadhledem. Podobně „zatíženým“ rodičům přináší naději, že takové věci lze zvládnout bez hysterie a pocitu hořkosti.

Čestné uznání: Marie TěthalováInformatorium, DÍTĚ Z AUTISMU VYLÉČIT NEUMÍME, ALE POMOCI MU DOKÁŽEME ŽÁDNÁ SOUVISLOST MEZI OČKOVÁNÍM A AUTISMEM NEEXISTUJE
V rozhovoru s profesorem Vladimírem Komárkem, přednostou Kliniky dětské neurologie Fakultní nemocnice v Motole, se autorka věnuje aktuálnímu tématu poruch autistického spektra, kdy v důsledku neznalosti a neporozumění podstatě této diagnózy dochází k nesprávným reakcím na chování dítěte s tímto postižením. Čtenář tak dostává základní informace, velmi kvalifikovaně doplněné dalšími informacemi v druhém rozhovoru s profesorem Michalem Hrdličkou, přednostou dětské psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole. Autorka otevřeně hovoří o „módnosti diagnózy“ autismus, o tom, zda někteří rodiče dokonce neusilují o to, aby jejich dítě tuto diagnózu dostalo i o podstatě a formách této poruchy. Údaje, které se objevují v odpovědích profesora Hrdličky, jsou překvapivé. Jedním z nich je např. neplatnost hypotézy, že porucha autistického spektra souvisí s očkováním dětí, kterážto „vědecká informace“ se ukázala být podvodem jistého britského lékaře. Autorka v obou rozhovorech prokázala vysokou míru novinářské profesionality. Uveřejnění článků v časopise zaměřeném na školské pracovníky je velkým přínosem.

Čestné uznání: Miroslav MichálekOkamžikTady stojíte dost blbě
Dílo pana Michálka zcela naplňuje kritéria soutěže – velmi přístupnou formou přibližuje všem čtenářům svůj život, život nevidomého člověka. A dělá to s humorným nadhledem, kultivovaným jazykem i s obrovskou lidskou vlídností.

Rozhlasová kategorie

Ceny předal Pavel Dvořák – vedoucí Úřadu vlády ČR.

I. cena: Jolana NovákováČeský rozhlas 2, POSLEPU
Rozhlasový pořad Poslepu je dokumentem o putování redaktorky Jolany Novákové s nevidomým Iljou Kučerou po oblíbených místech jeho dětství a mládí – po místech, která už nevidí. Je ale především dokumentem o tom, že i s handicapem je možno žít naplno a brát život s humorem a optimismem.

II. cena: Lenka SvobodováČeský rozhlas 2, Hlava mi zůstala aneb o ženě, která právem nosila své příjmení
Rozhlasový pořad přiblížil život Jany Hrdé, která zemřela 5. srpna v roce 2014. Jana Hrdá byla první nositelkou Ceny Výboru Dobré vůle Olgy Havlové a svůj život zaplnila pomocí druhým. Sama byla ochrnutá na celém těle, ale jak říkala, zůstala jí hlava. Zavedla systém osobní asistence, čímž se zásadně změnila kvalita života lidem se zdravotním postižením. Patřila k nejvýznamnějším aktivistkám za práva lidí s postižením. Rozhlasový pořad byl velmi citlivě zpracován.

III. cena: Radim Nejedlý, Lenka SvobodováČeský rozhlas 2,DCERKA ANEB SEN NEVIDOMÝCH O RODIČOVSTVÍ
Unikátní časosběrný dokument Radima Nejedlého a dramaturgyně Lenky Svobodové z cyklu Dobrá vůle přibližuje nelehký osudový vztah dvou nevidomých partnerů, kteří procházejí vším, co s sebou přináší láska. Zamilovanost, vědomé rozhodnutí k rodičovství, štěstí z narození zdravého děvčátka, ale i partnerská krize vyúsťující v přechodný rozchod i oboustranně přiznávaná únava z náročné péče o přirozeně aktivní malé dítě… Závěr pořadu však překvapivě vyznívá pozitivně. Touha udělat dítě šťastným nakonec rozhoduje a oběma přináší i radost z vítězství nad sebou samými.

Televizní kategorie

Ceny předal Václav Krása – předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR a místopředseda VVZPO.

I. cena: Martin Červenka, Silvie Kleková, Petra Všelichová,Česká televizeMOJE SOUKROMÁ VÁLKA – PUMPA PRO ŽIVOT
Hodnocení tohoto příspěvku bylo velice emotivní, kdy se lítost měnila v naprostý údiv a úctu k člověku. Monika onemocněla náhlou příhodou břišní a po mnoha operacích ji její nemoc naprosto zbavila svobody. Napojena na velkou složitou pumpu, která jí nahrazuje chybějící tenké střevo a dodává výživu, začala shánět informace. Zjistila, že v zahraničí existuje přístroj, který je nepoměrně menší a lehčí a výrazně pomáhá zlepšit kvalitu života. Začala přesvědčovat lékaře, příslušná ministerstva, odbornou veřejnost a zdravotní pojišťovny. Spojila se s lidmi s podobným onemocněním, kteří také používají obdobné přístroje, a dokázala, že i oni mají stejné právo na život jako totožně nemocní v cizině. Její snaha byla úspěšná a malá pumpa dnes slouží a pomáhá pacientům s touto nemocí.

II. cena: Michaela Fialová, Marta Dušková a  Jaroslav Hovorka, Česká televizeKlíč č. 16/2014 Mobilní hospic pro děti
Mobilní hospic pro děti poskytuje péči dětským pacientům s onkologickým nebo jiným nevyléčitelným onemocněním. Pomáhá při léčbě bolesti a zmírnění příznaků nemoci. Tato paliativní léčba směřuje vždy k zachování kvality života. Součástí hospicu je také poradna pro rodiče, která poskytuje službu 24 hodin denně. Tato služba zahrnuje mimo jiné informace pro rodiče, péčí zdravotních sester, půjčování zdravotních pomůcek. Celá činnost hospicu Ondrášek je založena na empatii s těžce nemocnými, kterým je umožněno díky této péči prožít konec svého života v rodině, v domácím prostředí.

III. cena: Jiří Fedurco, Martin NovosadČeská televize,Život je pes
Šestidílný dokumentární seriál nás seznamuje s neziskovou organizací Helppes, která se věnuje výcviku asistenčních a vodicích psů.  Divák má možnost nejen sledovat tvrdý trénink a přípravu retrívra Messiho  pro studentku Kláru s postižením zraku, ale nahlédne i do života devítileté Báry postižené mozkovou obrnou, hluchoslepé důchodkyně Marie a kvadruplegika Jirky. Všem těmto lidem s nejrůznějšími druhy handicapů zlepšují speciálně vycvičení psi kvalitu jejich života, protože díky nim jsou samostatní a soběstační. Přinášejí jim radost, umožňují jim věnovat se koníčkům, jsou jejich pomocníky, ale i společníky a kamarády.

Čestné uznání: Josef Brožík, Alena Derzsiová a  Michaela FialováČeská televize, Televizní klub neslyšících č. 19/2014 s názvem KOCHLEÁRNÍ IMPLANTÁTY
Kochleární implantát je druh ušního implantátu (implantovaného přístroje určeného na pomoc lidem se sluchovým postižením), který se vkládá do vnitřního ucha, stimuluje nervy ve vnitřním uchu a nahrazuje funkci šneka – kochley. Tato revoluční metoda umožňuje osobám již od útlého věku mnohem kvalitnější vnímání okolního světa, porozumění řeči a zlepšuje vlastní vyjadřování. Z toho vyplývá, že s přibývajícím věkem mají uživatelé kochleárního implantátu snadnější přístup ke vzdělávání i snazší pozici ve společnosti. Příspěvek je natočen poutavě s velkým citem.

Čestné uznání: Michaela Fialová, Tomáš Kapras, Aleš SobotkaČeská televize, Klíč č. 15/2014 s názvem Maniodeprese
Maniodeprese – mentální porucha, u které se střídá mánie s těžkou depresí. V pořadu popisuje pan Josef Blaha průběh této choroby, přes mánii po depresivní syndrom, který vede až k sebevražedným pokusům. Po ztrátě ruky líčí svou cestu zpět k relativně zdravému životu. Popisuje léčbu, přátele, sportovní činnost. Díky spolupráci s psychiatrem, který je vždy k dispozici, správné léčbě, rodině a velkému zázemí se dá maniodeprese zvládnout. Tento příspěvek může být motivací pro řadu nemocných, ale i pro psychiatry, kteří s nimi spolupracují.

***********************************************************************************

Moderátorka: Jarmila Balážová

Hudební vystoupení: skupina AJETO!

Tlumočnice českého znakového jazyka: Marie Horáková a Zuzana Procházková

Simultánní přepis mluvené řeči: Tomáš Portych

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X