Vládní romská zmocněnkyně Fuková vyhodnotila na radě vlády svůj rok ve funkci a posunula přijetí definice anticikanismu

V pondělí 12. února se uskutečnilo první jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny v novém složení. Vládní romská zmocněnkyně Lucie Fuková v jeho rámci vyhodnotila první rok v této funkci a současně vůbec první rok existence této pozice. Mezi klíčové body jednání rady patřilo usnesení, které doporučuje přijmout definici anticikanismu – protiromských postojů. To je považované za formu rasismu, předsudků, diskriminace nebo nenávisti namířené proti Romům a Sintům.

Radu vlády pro záležitosti romské menšiny zahájilo představení 13 nových členů občanské části, které po doporučení zmocněnkyně Fukové jmenoval premiér v lednu 2024. Mezi nováčky jsou např. Karel Karika, Marian Dancso, David Tišer, Růžena Mužíková nebo zástupce olašské komunity Enrico Lakatoš. „Je důležité, aby občanská část Rady pro záležitosti romské menšiny byla opravdu silná a aktivní, aby přinášela nejen osobní zkušenosti s tím, jak se v Česku žije Romům, ale především expertízu s doporučeními a návrhy změn v různých oblastech,” dodala Fuková s tím, že noví členové Rady mají zázemí např. v oblasti neziskového sektoru, vzdělávání, sociálních službách, kulturních aktivitách, v komunitní práci i ve státní správě a samosprávě.

Klíčovým bodem jednání bylo projednání přijetí právně nezávazné definice anticikanismu (v rámci plnění specifického opatření Strategie romské integrace). Definici přijala v roce 2020 Mezinárodní alianci pro připomínání holocaustu (IHRA) a Česká republika byla spolu s dalšími členskými státy IHRA vyzvána, aby schválila či jinak podpořila uvedenou definici na domácí půdě a zasadila se o její praktické využívání. Definice anticikanismu má zvýšit povědomí o této problematice a podpořit porozumění s cílem čelit všem jeho formám a předcházet mu. Definici antisemitismu již u příležitosti Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti přijala v roce 2019 Poslanecká sněmovna a poté Senát Parlamentu ČR. Rada dnes tuto právně nezávaznou pracovní definici protiromských postojů, tzv. anticikanismu, přijala. (Pozn.: přesné znění definice níže.)

Následovalo vyhodnocení roku ve funkci vládní zmocněnkyně Lucie Fukové.

„Že je funkce vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny důležitá, se ukázalo okamžitě po jejím zřízení na konci prosince 2022. Hned po jmenování se na mě začali obracet nejen ministři a zástupci jednotlivých resortů, ale také veřejnost  - zejména Romové. Chyběla jim jedna osoba, která by zprostředkovávala komunikaci v rámci agendy rozprostřené spoustu aktérů a koordinovala činnost na všech úrovních,“ říká vládní zmocněnkyně Lucie Fuková.

„Asi nejpernější chvíle jsem zažila loni v létě, kdy po celé republice eskalovalo napětí mezi romskou a ukrajinskou menšinou. To bylo trochu uměle přiživováno médii a také různými projevy na sociálních sítích, ale ukázalo se, že reálná komunikace mezi komunitou a např. zástupci policie, místních politiků i úředníků může situaci hodně pomoci. Svolala jsem několik kulatých stolů – např. v Brně a Pardubicích a postupně začala vytvářet formální i neformální struktury, které na různých úrovních zajistí participaci Romů,“ dodává zmocněnkyně Fuková.  

Právě pojem „participace“ je zásadním bodem Strategie romské integrace 2021-2023 a klíčovým bodem, na který se chce Fuková ve své práci zaměřit. „Romové už nesmí být jen cílovou skupinou, ale musí se zapojit do rozhodování o svém osudu. Participace je pro mě začátek rovného a partnerského podílu na řešení bariér. K tomu může pomoci také komunitní práce a organizování, které považuji za inovativní metodu. Bez té nemůže dojít ke zlepšení postavení romské menšiny,“ dodává Fuková.

V rámci prezentace představila vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková další kroky, které během roku ve funkci stihla. Zahájila např. pravidelné setkávání s klíčovými pracovníky, aktéry a politiky, kterých se týká romská agenda, zorganizovala několik výjezdních zasedání poradních orgánů a jednání v regionech v sociálně vyloučených lokalitách za účasti politiků, zahájila celkový monitoring personálního zajištění agendy romské integrace na Úřadě vlády, v jednotlivých resortech a na krajských úřadech, vytvořila strategii posílení agendy romské integrace, nastavila spolupráci s nevládními organizacemi, podílela se na několika akcích podpory (patronka sbírky pro Natálku z Vítkova ad.), navázala mezinárodní spolupráci, účastnila se několika konferencí a pietních akcí, řešila eskalaci napětí mezi romskou a ukrajinskou menšinou a další ad hoc krizové situace. Řešila také zahrnutí témat z romské historie a kultury do školních vzdělávacích programů a věnovala se také podpoře zaměstnanosti Romů. Zahájila např. jednání např. s Českými drahami a spolu s MPSV a kabinetem premiéra plánuje setkání romských podnikatelů se zástupci reportů, významných státních zaměstnavatelů a krajů.  

„Jsem opravdu ráda, že tato funkce vznikla a že jsem se ji mohla ujmout jako historicky první člověk v ČR. Doufám, že se podaří pokračovat v započatých krocích a hlavně že se podaří zlepšit postavení Romů v Česku. Že už nebudou občany druhé kategorie, ale hrdou a plnohodnotnou součástí naší společnosti,“ uzavírá Fuková.

______

Pozn.: Definice anticikanismu, jak ji doporučila přijmout Rada pro záležitosti romské menšiny:   „Anticikanismus, tzn. diskriminace Romů, je vyjadřování a jednání jedinců, strategie a praxe institucí, které vedou k marginalizaci či vylučování Romů, devalvování romské kultury a životního stylu, fyzickému násilí či projevům nenávisti namířených proti Romům i dalším jedincům a skupinám, které jsou považovány za „Cikány“. Z tohoto důvodu jsou stigmatizováni, či proto byli za dob nacismu nebo i dnes cílem perzekuce. Z důvodu této diskriminace se následně s Romy zachází jako s údajně cizí, odlišnou skupinou a jsou spojováni s celou řadou urážlivých stereotypů a zkreslených představ, které samy o sobě představují specifickou formu rasismu.“