Pracují tam, kde je třeba. Kampaň představuje příběhy ukrajinských uprchlíků, kteří si našli práci v České republice

Učitelka Viktoria, kuchařka Lesia nebo zubní asistentka Olena patří mezi tváře komunikační kampaně „Pracujeme tam, kde je třeba“. Ta přináší skutečné příběhy ukrajinských uprchlíků, kteří si v České republice našli práci a postupně se začleňují do české společnosti. Kampaň společně připravilo Ministerstvo vnitra České republiky, Úřad vlády České republiky, zmocněnkyně vlády pro lidská práva a česká kancelář Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

„Přestože se řada lidí stále chce na Ukrajinu vrátit, nemohou u nás žít v provizorních podmínkách a bez výhledu do budoucnosti. Kampaní chceme přispět k tomu, aby se ukrajinští uprchlíci dále začleňovali do české společnosti, a současně i českým občanům ukázat, že ukrajinští uprchlíci jsou pro naši zemi přínosem,“ přibližuje zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Pracují, posílají děti do školy a stávají se našimi sousedy,“ dodává.

Kampaň je již nyní viditelná ve veřejném prostoru, v nadcházejících dnech bude spuštěna i její online verze a objeví se také na stránkách tištěných médií. Náklady kampaně jsou vyčísleny na 10 milionů korun. Část hradí ze své rozpočtové kapitoly Úřad vlády České republiky a Ministerstvo vnitra České republiky, část pak česká kancelář Mezinárodní organizace pro migraci, která se pomocí ukrajinským uprchlíkům a jejich začleňováním zabývá od počátku ruského vpádu na Ukrajinu.

„Od doby, kdy jsme o kampani začali uvažovat, jsme chtěli, aby odrážela skutečné lidské příběhy, s nimiž se dennodenně setkáváme v terénu. Proto na vizuálech najdete například paní Svitlanu, která podobně jako mnoho jiných nenašla práci v oboru, jemuž se věnovala na Ukrajině. Tam byla učitelkou, tady začínala v ocelárnách. Když se ale naučila česky, získala práci jako asistentka pedagoga ve škole pro děti se sluchovým postižením,“ vysvětluje Petr Čáp, ředitel české kanceláře IOM.

Ministerstvo vnitra České republiky současně v minulých dnech představilo návrh zákona, který ukrajinským uprchlíkům, již jsou ekonomicky soběstační a nepobírají od státu dávky, umožní získat běžný pobytový status ve formě dlouhodobého pobytu. Novinka, která cílí na ty ukrajinské uprchlíky, kteří se chtějí v České republice dlouhodobě usadit, ovšem nijak nenahrazuje institut dočasné ochrany. Ten bude pokračovat i v následujícím roce.

„Ze sociologických šetření víme, že část uprchlíků v nejbližší době návrat na Ukrajinu neplánuje. Někteří nemají kam, protože jejich domy byly zničené. Jiní u nás začali nový život, naučili se česky a našli si práci. Pracují na místech, kde jsou potřeba – ve školkách, školách nebo sociálních službách. Právě jim nový zákon nabídne možnost, aby se v České republice usadili na delší dobu,“ doplňuje ředitel odboru komunikace Ministerstva vnitra České republiky Miroslav Jašurek.

Česká republika od počátku ruské invaze na Ukrajinu udělila dočasnou ochranu bezmála 600 tisícům uprchlíků. Nyní jich na našem území žije téměř 340 tisíc. Většinově se jedná o ženy a děti. Práci si našlo více než 123 tisíc z nich. A každý týden se počet pracujících ukrajinských uprchlíků zvyšuje zhruba o tisíc.

Česká republika má jasné stanovisko, kterým je poskytnutí potřebné pomoci a podpory lidem, kteří u nás hledají útočiště. Díky dlouhodobé strategii se podařilo podpořit uprchlíky v procesu jejich integrace a zapojení na trh práce. Z dat MPSV vyplývá, že na odvodech a daních přinesli do rozpočtu více, než stát vydal na humanitární dávku. 

Iryna - sociální pracovnice

Iryna je dětská psycholožka. Po příjezdu do Česka nejprve rok pracovala v továrně na součástky do motorů. Dnes působí v sociálních službách, kde se v nízkoprahovém klubu věnuje dětem. Jak na Ukrajině, tak i tady chce dělat takovou práci, ve které může být užitečná pro své okolí.

 

Tetiana – Logopedka

Tetiana před válkou pracovala v Dněpru jako logopedka. Po ruské invazi na Ukrajinu uprchla se svými dětmi do Česka. Nyní žije v Brně, kde se vrátila ke svému původnímu povolání. Vedle toho pomáhá ukrajinským dětem s češtinou a těm českým jako sociální pedagožka.

 

Hana - Učitelka ve školce & psycholožka

Hanna pochází z Mykolajiva na jihu Ukrajiny, kde mnoho let pracovala jako učitelka ve školce, později jako psycholožka. Po začátku války utekla i se svými dcerami do Česka. Dnes žije v Brně. Oba magisterské tituly si nechala nostrifikovat. A znovu se věnuje práci, která ji naplňuje a baví: učí ve školce.

 

Olga- Koordinátorka vzdělávacích aktivit

Olga po začátku války s rodinou nejprve odjela z Kyjeva do Lvova. Kvůli rostoucímu nebezpečí se ovšem rozhodla se synem odejít do Česka. Usadila se Brně, kde nejprve pracovala jako dobrovolnice ve vzdělávacím spolku. Díky tomu, že se brzy a dobře naučila česky, získala tam stálé pracovní místo jako koordinátorka aktivit.

 

Tetiana - Energetická koordinátorka

Tetiana pochází z Charkova, vystudovala práva a nedávno úspěšně obhájila disertační práci. V Česku se živí jako energetická poradkyně a koordinátorka. Soustředí se na rozvoj venkova. A podílí se na školení dalších energetických koordinátorů z řad ukrajinských uprchlíků.

 

Lesia - Kuchařka ve školní jídelně

Lesia pochází z Žitomírské oblasti na Ukrajině. Živila se jako kadeřnice. Po začátku války s dětmi uprchla do České republiky. Aby se o děti mohla postarat, pracuje jako kuchařka.

 

Gaja - pracovnice ve sklářské dílně

Gaja žila se svými dvěma syny v Charkově. První dva měsíce války s nimi strávila pod zemí ve stanici metra. Do Česka prchla ze strachu o jejich životy. Našla si tu práci ve sklářské dílně. Ta jí baví. Navíc jako dobrovolnice vede taneční workshopy v centru humanitární pomoci.

 

Viktoria – učitelka angličtiny

Viktoria vystudovala na Ukrajině překladatelství. Po začátku války uprchla do Česka. Rychle se naučila česky a již rok učí angličtinu na střední škole. Stýská se jí po domově, který pustoší válka. Nová práce ji však dala sílu překonat těžké časy. 

 

Olena - asistentka zubaře 

Olena pochází z Chersonu. Ten je pravidelným terčem ruských útoků. Dříve pracovala jako zdravotní sestra. V Česku si rychle našla místo ve své profesi. Stará se o syna a strachuje se o své rodiče, kteří zůstali v okupované části Ukrajiny. 

 

Svitlana - asistentka ve škole pro hluchoněmé děti 

Svitlana pochází z Berďansku. Má dva syny, jednoho vnuka a na Ukrajině byla učitelkou ve školce. Po útěku před válkou si v Česku nejprve našla místo v železárnách. Když se naučila česky, získala práci jako asistentka pedagoga ve škole pro děti se sluchovým postižením.

 

Ganna  - právnička

Ganna na Ukrajině vystudovala práva a pracovala v ukrajinských i mezinárodních firmách. Po ruské invazi se svými dvěma dětmi utekla za sestrou do Česka. Přihlásila se do kurzů češtiny. Získala práci manažerky v české společnosti a pomáhá jako tlumočnice. Pod ruskou vládou žít nechce.

 

Grafické podklady ke stažení