Značná část Romů stále žije v podmínkách sociálního vyloučení, uvádí vládní zpráva

„Varující je především to, že tento stav stále ve velké míře dopadá i na děti vyrůstající v nepodnětném a znevýhodňujícím prostředí sociálně vyloučených lokalit. Podle zprávy České školní inspekce z loňského roku až 35 procent z nich končí v praktických nebo speciálních školách a tím se snižuje, ne-li zcela zamezuje jejich šance na úspěch na pracovním trhu,“ uvádí jeden ze závěrů zprávy zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

„V uplynulém roce se uskutečnila i řada pozitivních opatření vedoucích k úspěšnějšímu zapojení Romů do společnosti jako například zvýšení počtu asistentů pedagogů na školách, zvýšení počtu přípravných ročníků na školách, efektivnější fungování Agentury pro sociální začleňování nebo úprava pietního místa v místě bývalého romského shromažďovacího tábora v Letech u Písku. Nicméně s ohledem na uvedené negativní trendy je nutné ještě zvýšit úsilí o integraci vyloučených Romů a předcházet jejich dalšímu sociálnímu propadu,“ konstatuje dále vládní zmocněnkyně, jež je též výkonnou místopředsedkyní Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.

Vznik sociálně vyloučených lokalit je v řadě míst zapříčiněn kromě samovolné migrace i řízenou politikou obcí. „Některé obce a města si vytvořily fungující systém vytěsňujících mechanismů v oblasti bytové a sociální politiky, který umožňuje vytlačit takzvané nepřizpůsobivé a nepohodlné osoby na okraj či za hranice obce,“ uvádí se ve zprávě. Odhady odborníků hovoří o tom, že sociálně vyloučených lokalit mohou být v současnosti v České republice více než čtyři stovky.

Zpráva za rok 2010 se nevěnuje aktuálním událostem na Šluknovsku, ale shrnuje prohlubující se napětí mezi většinovou společností a romskou menšinou, které se projevovalo již v předešlých letech. Dokument připomíná výsledky loňského výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd, ve kterém tři čtvrtiny dotazovaných uvedli, že cítí k Romům silné nesympatie. V žebříčku oblíbenosti menšin v něm Romové skončili na posledním patnáctém místě.

Zpráva také upozorňuje na výrazné zbrzdění aktivit vedoucí k podpoře zavádění inkluzivního vzdělávání do českého školství, které má mimo jiné vést k tomu, aby se do běžných škol ve větší míře zapojovaly i děti s různými druhy znevýhodnění, včetně romských dětí přicházejících do škol z odlišného sociokulturního prostředí. Právě podporu vzdělávání zpráva opakovaně uvádí jako jednu z hlavních možností vedoucích k úspěšnému zapojení Romů do společnosti.

V dalších oblastech, kterým se zpráva věnuje, se zmiňuje o situaci Romů v oblastech bydlení a zaměstnanosti. I v loňském roce přetrvával stav, při kterém je řada Romů vystavena diskriminačním praktikám ze strany pronajímatelů a realitních kanceláří. Ti poté bydlí v místech s nízkou kvalitou bydlení, která má negativní vliv na zdraví nebo předškolní přípravu dětí a nebo platí na ubytovnách nebo soukromým majitelům předržené částky za nájem, což vede k jejich zadlužování.

Návrhům vedoucím ke zmírnění sociálního vyloučení v České republice se věnuje vládou nedávno přijatá Strategie boje proti sociálnímu vyloučení v letech 2011-2015. Tu připravila vládní Agentura pro sociální začleňování a vládě ji předložila zmocněnkyně pro lidská práva.

Monika Šimůnková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva