65. let od přijetí Košického vládního programu

Druhá světová válka ještě nebyla u konce, když byla prezidentem Edvardem Benešem v Košicích jmenována vláda, která měla Československo převést obdobím jejího konce a počátkem obnovy postižené země. Složení nové vlády vycházelo z kompromisu dojednaného mezi Benešovým londýnským vedením a představiteli komunistické strany zastupujících exilové vedení v Moskvě. Ministerským předsedou se stal sociální demokrat a bývalý vyslanec v Sovětském svazu Zdeněk Fierlinger. Jednotlivé ministerské posty pak byly obsazeny představiteli po válce povolených politických stran nebo nestraníky.

Nově ustavená vláda přijala na svém zasedání 5. dubna 1945 svoje programové prohlášení, které vešlo do historie pod názvem Košický vládní program. Byly v něm vytyčeny cíle pro blízkou budoucnost a související především s úsilím o co nejrychlejší ukončení války, k čemuž měla obnovující se státní moc v co největší míře přispět. Jednalo se o podporu bojující Rudé armády především prostřednictvím pomoci při zajištění zásobování. Dále pochopitelně vláda deklarovala svoji snahu o přímý vojenský příspěvek k osvobození ať už formou urychlené výstavby dalších vojenských jednotek a jejich odesláním na frontu nebo formou podpory vzmáhajícího se partyzánského hnutí.

Dále byla v programu nastíněna opatření, které přijdou ke slovu bezprostředně po ukončení válečných operací. Jednalo se především o potrestání Němců, Maďarů, kolaborantů a zrádců. Němci a Maďaři, neprokázali-li svoji loajalitu republice, měli být zbaveni občanství. Všichni váleční provinilci by pak měli být za svoje činy náležitě potrestáni. Program také reagoval na nejisté mezinárodněprávní postavení Podkarpatské Rusi a proklamoval přípravu referenda o případném připojení této země k SSSR.

V delším horizontu pak program předpokládal poměrně masivní změny v národním hospodářství. V návaznosti na bezprostřední opatření v podobě nucené správy měly následovat dlouhodobější strukturální změny. Program sice přímo o znárodnění nemluví, ale na několika místech tuto skutečnost poměrně explicitně naznačuje. Program dále uvádí zásady budoucí zahraniční politiky, kroky poválečné obnovy v různých dalších oblastech státního života jako např. v kultuře, školství, armádě apod.

Košický vládní program byl klíčovým dokumentem poválečné československé politiky. V jeho intencích probíhaly první kroky poválečné obnovy Československa. Hlavní myšlenky obsažené v dokumentu do něj prosadila KSČ a proto někdy bývá též vnímán jako jakási příprava pozdějšího mocenského nástupu této strany, která do něj prosadila zásadní postuláty svého programu. Jeho plnění tak přinášelo této straně politickou oblibu a politickou moc, čehož poté také náležitě využila.