Mnichov a druhá světová válka 1938 - 1945

Přijetí Mnichovské dohody československým prezidentem a vládou vedlo k zásadním politickým, státoprávním ale i ekonomickým a sociálním změnám. Období mezi „Mnichovem“ (30.9.1938), jímž Československo ztratilo ve prospěch Německa rozsáhlá území i obyvatelstvo, a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava (15.9.1939) se označuje také jako období Druhé republiky. Po Mnichovu došlo k významným změnám v postavení československé vlády, a tím i jejího Předsednictva. Nejprve prezident E. Beneš ještě před svojí abdikací na funkci prezidenta republiky jmenoval reorganizovanou vládu vedenou generálem Janem Syrovým.

Symbolem změny zahraničně politické orientace Druhé republiky se zejména stalo jmenování Františka Chvalkovského novým ministrem zahraničních věcí. Vzhledem k tomu, že po Benešově abdikaci dlouhou dobu nebyl zvolen nový československý prezident, vykonávala pravomoci prezidenta podle československé ústavy z roku 1920 právě vláda. Z tohoto důvodu Předsednictvo ministerské rady administrativně zajišťovalo i tyto rozšířené pravomoci, zejména pokud jde o reprezentační, jmenovací a zahraničně politické záležitosti. Zvýšené kompetence Předsednictvu ministerské rady zůstaly i po zvolení dosavadního prezidenta Nejvyššího správního soudu dr. Emila Háchy prezidentem druhé Československé republiky.

V roce 1938 tak mělo Předsednictvo ministerské rady následující strukturu: v čele zůstával přednosta úřadu.

• První odbor se nazýval administrativní a jeho 3 oddělení měla na starosti správní agendu Předsednictva, administrativní zajištění schůzí vlády a mezinárodní smlouvy.
• Druhý odbor se nazýval politický a jeho součástí byl osobní sekretariát (kabinet) ministerského předsedy a 3 oddělení pro styk s Národním shromážděním, interpelace a pro národnostní otázky.
• Třetí odbor byl odborem legislativním, jehož první oddělení se zabývalo přípravou zákonů, vládních nařízení a vyhlášek a druhé tvořilo sekretariát tzv. Právní rady.
• Čtvrtý odbor – personální - byl rozdělen na tři oddělení, z nichž první se zabývalo návrhy pro Slovensko, druhé pak právním a hmotným postavením státních úředníků a třetí osobními návrhy jednotlivých ministerstev. Pátý odbor měl na starosti hospodářské záležitosti Předsednictva a přidružených orgánů, zatímco poslední, šestý odbor byl odborem tiskovým.

Pokračování v příloze ke stažení.