Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Poskytnuté informace na žádost v roce 2012 - 2020

16. 6. 2016 11:00

Žádost o informace k problematice porozvodového uspořádání péče o děti

Žádost týkající se rovné příležitosti mužů a žen v porozvodovém uspořádání péče o děti. Žádost byla specifikována do pěti bodů.

Vážený pane,

Úřad vlády ČR obdržel dne 27. května 2016 Vaše elektronické podání, s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o informacích“), v němž žádáte o zodpovězení Vašich dotazů, které byly reakcí na naši odpověď čj. 5475/2016-OPR-4, jež jste nám adresoval dne 12. dubna 2016. Svou žádost jste specifikoval do pěti níže uvedených bodů.

  1. Vámi zmiňovaná vládní politika "Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020" vůbec nezmiňuje diskriminaci mužů v rodičovské péči při porozvodovém uspořádání péče o děti. Úzce je něco zmíněno v bodě 9.4. a to ještě ve smyslu, že by se měli více zapojit již v existující domácnosti. Vůbec tato politika neřeší zmíněnou diskriminaci. Celkově je celá tato politika postavena zrovnoprávnění žen. Nicméně je tady zásadní kategorie, kde jsou muži (otcové) diskriminováni a to porozvodové uspořádání.
  2. Mluvíte o výzkumu. Tady si dovolím doslovně citovat MPSV, kterého jsem se dotazoval na sociologický výzkum ohledně diskriminace při porozvodovém uspořádání (MPSV je zodpovědné za OSPOD, který hraje velmi důležitou roli.) "MPSV o zadání takového výzkumu neuvažuje, neboť by muselo jít pouze o sociologický výzkum na základě náhodně vybraného vzorku populace, tedy pro úřední účely s poměrně malou mírou validity." Znamená to, že vládní politika  a politika ČSSD, která vede MPSV, se nezajímá o tuto oblast? Dovolím si taktéž poznamenat, že MPSV dělá jiné sociologické výzkumy na jiná témata, kde tyto data považuje za relevantní. Vůbec velmi problematické je získat jakoukoli statistiku ohledně porozvodového uspořádání viz http://zlin.idnes.cz/muz-si-stezuje-ze-ho-vsetinska-radnice-diskriminuje-kvuli-pohlavi-10x-/zlin-zpravy.aspx?c=A160317_2232989_zlin-zpravy_ras
    Mám podobnou zkušenost s OSPOD Neratovice. Dokonce i s okresním soudem Mělník. Tam jsem se odvolal k Ministerstvu spravedlnosti, které rozhodlo, že OS Mělník má poskytnout informace bezplatně. Ale ten to stejně neudělal. Šlo o obyčejnou statistiku/přehled, kde by bylo zřejmé, co navrhoval otec, co matka, co OSPOD a k čemu se přiklonil soud. Myslím, že z takové statistiky bude zřejmé, že pokud matka nesouhlasí se střídavou péčí, tak otec má minimální šanci uspět.
  3. Pouze hrubá statistika nic neříkající o tom, zda soudy rozhodují spíše s návrhy matek nebo otců. Proto je potřeba výzkum nebo detailní statistika. Zvláštní je, že při rozvodu jsou lidé dotazování na vzdělání apod. pro statistické účely, ale tohle se nikde neeviduje.
  4. Vámi uváděná dokumentace vůbec neřeší diskriminaci otců, viz předešlé body. O uvedenou statistiku nemá zájem Vaše ministerstvo, ani ministerstvo spravedlnosti, ani MPSV. A pokud se dotážete OSPODu nebo soudů, tak vám data neposkytnou. O diskriminaci v této oblasti mluví i předseda ústavního soudu a přesto to nikdo neřeší. Je tak zjevná, že je s podivem, že tuto oblast nikdo neřeší.
  5. Řeší se platové rozdíly, což je správně. Argumentuje se čísly ze západních zemí. Proč nikdo nepoužije čísla třeba ze Skandinávie, kde podíl střídavé péče je přes 90%? Není zde úměra mezi platem a péčí o děti. Ten, kdo pečuje o děti je samozřejmě objektivně diskriminován na pracovním trhu. Pokud péče bude rozvrstvena mezi oba rodiče, tak by se měla snížit i diskriminace na pracovním trhu.

K bodu 1. Vaší žádosti si Vám dovoluji sdělit, že jak již bylo uvedeno v odpovědi na Vaši žádost o informace podle zákona o informacích ze dne 29. března 2016 čj. 5475/2016-OPR-4 (dále jen „předešlá žádost“), Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020 (dále jen „Vládní strategie“) se problematice vztahu mužů k rovnosti žen a mužů věnuje a obsahuje specifický indikátor zaměřený na účast mužů na péči o děti. Nízký podíl mužů na péči o děti a další blízké osoby je také jedním z identifikovaných problémů. Cílem Vládní strategie je formulovat rámec pro opatření veřejné správy, který by přispíval k dosažení rovnosti žen a mužů v ČR. Vládní strategie se zaměřuje na odstraňování diskriminace žen i mužů.

K bodu 2. Vaší žádosti si Vás dovoluji informovat, že tento dotaz se vztahuje k činnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, resp. k činnosti Ministerstva spravedlnosti. V kompetenci úřadu ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu není vyjadřovat se k činnosti jiných rezortů. Doporučuji Vám proto se s předmětnými dotazy obrátit přímo na uvedená ministerstva.

K bodu 3. Vaší žádosti si dovoluji uvést, že již v předchozí odpovědi na Vaši předešlou žádost jsme uvedli, že statistické informace o přidělování dětí do péče po rozvodu shromažďuje Ministerstvo spravedlnosti a zpracovává je také Český statistický úřad. S náměty na rozšíření sbíraných statistických údajů je tedy možné se obracet přímo na tyto ústřední orgány státní správy. Statistické ročenky Ministerstva spravedlnosti jsou k dispozici na webových stránkách: http://cslav.justice.cz/InfoData/uvod.html. Ze statistických údajů vyplývá, že postupně roste počet případů, kdy je dítě svěřeno do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů. Zatímco v roce 2000 bylo těchto případů 916, v roce 2014 jich bylo již celkem 5 734.

K bodu 4. Vaší žádosti si Vás dovoluji odkázat na předchozí odpověď na Vaši předešlou žádost. Průzkum zaměřený na „téma diskriminace otců v porozvodovém uspořádání“ v současnosti plánován není.

K bodu 5. Vaší žádosti si Vám dovoluji sdělit, že jak již bylo uvedeno, vyšší míra zapojení mužů do péče o děti je jedním z cílů Vládní strategie. Motivace otců k zapojení do péče o děti je také jedním z cílů Odborné komise pro rodinnou politiku zřízenou při Ministerstvu práce a sociálních věcí (bližší informace viz internetové stránky ministerstva: http://www.mpsv.cz/cs/21022).

Z výše zmíněných statistických údajů vyplývá, že počet případů, kdy je dítě svěřeno do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, v ČR postupně roste. V roce 2015 bylo do společné či střídavé výchovy obou rodičů při rozvodu svěřeno celkem 5 734 dětí, což činí přibližně 9 % všech případů. Ve svém podání uvádíte, že podíl střídavé péče ve Skandinávii činí přes 90 %. Nicméně dle nám dostupných informací z odborných studií je tento podíl výrazně nižší. Například v Norsku je dle studie z roku 2014 do střídavé péče svěřováno 25 % dětí.[1] Dle jiné studie z roku 2013 je do střídavé péče ve Švédsku svěřováno necelých 30 % dětí, v Dánsku pak 20 %.[2]

S pozdravem

Mgr. Jan Večeřa, v.r.
ředitel odboru právního a kontrolního

 

 


[1] Blíže viz Kitterød, R. H., Lyngstad, J.: Characteristics of parents with shared residence and father sole custody. 2014, Oslo.

[2] Blíže viz Bergström, M., et al: Living in two homes – a Swedish national survey of wellbeing in 12 and 15 year olds with jount physical custody. 2013. Dostupné na: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3848933/.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X