Vystoupení J. Chmiela na konferenci "Pražské energetické fórum 2009", Praha, 1.12. 2009

Vážené dámy, vážení pánové,

• Mnohokrát děkuji za pozvání na dnešní konferenci. Energetika a energetická bezpečnost jsou klíčovými tématy nejen pro Českou republiku, ale i pro celou Evropskou unii a právě o evropské perspektivě bych zde dnes, z pozice nastupujícího ministra pro evropské záležitosti,  rád krátce pohovořil.

• Právě dnes, 1. prosince, vstupuje v platnost Lisabonská smlouva, od které si v Evropě hodně slibujeme také co se týče posílení postavení Evropské unie  na globální scéně.  Energetická bezpečnost je, dle mého názoru, jednou z nejzásadnějších výzev, před kterou Evropská unie v tomto směru  nyní stojí.

• Obtížná dostupnost energetických zdrojů má zcela zásadní geopolitické a bezpečnostní dopady.  Proto se domnívám, že právě  schopnost společně zajistit a garantovat energetickou bezpečnost   bude mít značný vliv na to, jak silnou pozici bude Evropská unie v budoucnu zastávat ve vztahu k ostatním klíčovým hráčům,  jako je nejen USA a Rusko, ale i Čína a Indie.

• EU je dnes díky velikosti svého vnitřního trhu nejen největším obchodním blokem na světě, ale také jedním z největších spotřebitelů energetických surovin. Naprostá většina těchto surovin se však nachází za jejími hranicemi.

• V oblasti energetiky však zatím vystupují jednotlivé členské státy především samy za sebe a bohužel mnohdy prosazují i protichůdné zájmy. Pokud však nebudeme schopni se i na tomto poli sjednotit a nezačneme mluvit jedním hlasem, nepodaří se nám uspět v zostřující se soutěži o globální energetické zdroje.

• Pokud si tedy budeme chtít udržet naše vedoucí ekonomické postavení a dále posílit svůj vliv na poli mezinárodní politiky,     musíme využít veškerý potenciál a sílu společného postupu všech členských států, abychom si zabezpečili přístup k energetickým zdrojům, a dokázali tak zajistit  lepší energetickou bezpečnost Evropské unie.

• Domnívám se, že Lisabonská smlouva, která by měla zefektivnit vzájemnou spolupráci v rámci unie, nám v tom může výrazně pomoci.

• Stejně tak může Evropské unii hodně napomoci i Česká republika. Zkušenosti z unijního předsednictví, řešení plynové krize způsobené rusko-ukrajinským sporem a znalost energeticky vysoce významného prostoru za východními hranicemi EU přinesla naší zemi vysoký kredit a respekt ostatních členských států.

• O “know-how” České republiky v oblasti energetické bezpečnosti je v EU značný zájem. Naše poznatky nám tak dávají výbornou příležitost být jednou z klíčových sil při prosazování tolik potřebné společné energetické politiky.  Považuji proto za naprosto zásadní, aby se Česká republika na tomto poli  i nadále intenzivně angažovala. Může to výrazně posílit naše celkové postavení  v rámci Evropské unie.