Aktuality

15. 11. 201216:15

Zpráva o stavu romské menšiny v ČR za rok 2011

Dne 14. listopadu 2012 vzala vláda na vědomí Zprávu o stavu romské menšiny v ČR
za rok 2011. Cílem dokumentu je zhodnotit situaci Romů v ČR a úspěšnost opatření, která byla přijata k jejímu zlepšení v roce 2011.
Zpráva uvádí, že ačkoliv je zvýšení úrovně vzdělání základním předpokladem pro zlepšení společenské pozice Romů, je jejich vzdělanostní úroveň nadále nízká. Dle „Výzkumu veřejného ochránce práv k otázce etnického složení žáků bývalých zvláštních škol“ není zajištěn rovný přístup Romů ke vzdělávání, kdy se 32% romských žáků vzdělává i po 5 letech od vynesení rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti ČR v bývalých zvláštních školách, dnes nazývaných základní školy praktické. V důsledku omezených vzdělanostních šancí romských dětí se dlouhodobě nedaří zvýšit podíl Romů, kteří dosáhnou středoškolského a vysokoškolského vzdělání.
Nízká vzdělanostní úroveň je jednou z hlavních příčin vysoké nezaměstnanosti Romů. Jejich situaci na trhu práce zhoršuje fakt, že významný podíl z nich žije ve vyloučených lokalitách či ve strukturálně postižených regionech, kde je méně pracovních příležitostí. Výzkum realizovaný v ČR Světovou bankou, Agenturou EU pro základní práva a Rozvojovým programem OSN „Situace Romů v 11 členských státech EU“ zaznamenal nízkou účast Romů žijících ve vyloučených lokalitách na trhu práce, kde participuje pouze 50% z nich ve věkové kategorii 15 – 64 let. Alarmující je situace mladých sociálně vyloučených Romů ve věkové kategorii 15 – 24 let, kdy 77% z nich nemá předchozí pracovní zkušenosti.
Romové častěji podléhají segregaci a diskriminaci v přístupu k bydlení. Vyloučené romské rodiny jsou odkázány spíše na specifický segment bydlení nízké kvality za vysokou cenu, která nezřídka několikanásobně převyšuje nájem obvyklý v místě bydliště. Velká část neúměrně vysokých plateb za ubytování je hrazena ze sociálních dávek, které garantují stálý příjem poskytovatelům ubytování. Pro veřejné rozpočty však znamená tento segment bydlení vysoké ekonomické ztráty. Diskriminace a nestabilní bytová situace vede část nízkopříjmových romských domácností k migraci do lokalit s cenově dostupným bydlením. K řešení problému může přispět vládní „Koncepce bydlení ČR do roku 2020“, která obsahuje návrh komplexního řešení sociálního bydlení s využitím institutu „bytové nouze“.
Dle výzkumu Světové banky vykazují sociálně vyloučení Romové horší zdravotní stav
a nižší střední délku života. V této cílové skupině je vyšší výskyt chronických chorob, méně je však z jejich strany využívána preventivní zdravotní péče.
Pozitivním krokem bylo v roce 2011 vytvoření a v roce 2012 schválení doporučení Rady vlády pro lidská práva k odškodnění žen, u nichž byla provedena sterilizace v rozporu s právem, což se týká i řady romských žen. Podnět byl schválen Radou vlády pro lidská práva. V současnosti je ve fázi vnějšího připomínkového řízení a je připravován k projednání vládou.
V průběhu roku 2011 došlo v některých regionech k eskalaci problémů obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit, která vyvolala zvýšené sociální napětí a občanské nepokoje. Nejviditelněji se problém projevil na Šluknovsku. Vývoj situace v tomto regionu dokládá, jak důležité je včas řešit situace obyvatel vyloučených lokalit na lokální úrovni, ale
i systémově na národní úrovni. Pozitivně lze hodnotit přijetí Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015, která obsahuje opatření v oblasti bezpečnosti, bydlení, vzdělávání, sociálních služeb, podpory rodin s dětmi, v oblasti zdraví, zaměstnanosti
a regionálního rozvoje. Dobrou zprávou je i rozšiřování působnosti Agentury pro sociální začleňování do dalších lokalit, která v roce 2011 působila ve 26 městech a obcích.
Bezpečnostní situaci romské menšiny ohrožoval v roce 2011 nárůst aktivit extremistických hnutí, které zneužívaly sociální vyloučení Romů jako téma své propagandy. Součástí jejich kampaně bylo spojování romské menšiny s určitým druhem trestné činnosti či s lokálně zvýšenou kriminalitou. Zvýšené sociální napětí ve společnosti zdůrazňuje, jak důležitá je realizace opatření Koncepce boje proti extremismu a Strategie prevence kriminality.
Zpráva zaznamenala pokrok v úpravě pietního místa romského holocaustu v Hodoníně
u Kunštátu, kterého bylo dosaženo s přispěním Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Pozitivně lze hodnotit i činnost Památníku Lidice za provoz pietního místa v Letech
u Písku, které má již druhým rokem vysokou návštěvnost a výrazně přispívá ke zvýšení informovanosti veřejnosti o romském holocaustu.
Zpráva sice uvádí, že v roce 2011 bylo dosaženo dílčích pozitivních změn, nicméně celkově se nedaří snížit podíl sociálně vyloučených Romů v ČR, ani dosáhnout zlepšení jejich situace v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení, zdraví i bezpečnosti. Z tohoto důvodu je nutné zvýšit úsilí vlády o integraci Romů a celkově usilovat o zlepšení jejich společenské pozice. Zpráva by měla sloužit jako podklad k přehodnocení stávajících politik a pro tvorbu nových integračních opatření.