5. 5. 200813:29

18. dubna 2008

Zápis ze schůze Výboru pro regiony RVNNO ze dne 18. dubna 2008

Krajský úřad Středočeského kraje - 18. dubna 2008

Přítomni / Omluveni: viz prezenční listina.

Schůzi Výboru pro regiony Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (dále jen "Výbor") řídil nejprve jeho člen, zastupující samosprávu Středočeského kraje, Mgr. J. Vacek a poté jeho předseda Bc. R. Haken.


Program schůze:

1) Přivítání ve Středočeském kraji
2) Představení aktivit Středočeského kraje v partnerství s NNO
3) Partnerství NNO a kraje pohledem místních NNO
4) Diskuse
5) Krajská servisní střediska pro NNO
6) Informace o projektu "Vytvořit maximálně svobodný prostor pro aktivity občanů, spolků a neziskového sektoru a pro rovnocennou spolupráci státu, samospráv a neziskového sektoru"
7) Aktuální informace z Rady vlády pro nestátní neziskové organizace
8) Různé


Ad 1) Přivítání ve Středočeském kraji

Mgr. J. Vacek přivítal všechny přítomné jménem hejtmana Středočeského kraje. Stručně popsal reálie Středočeského kraje a zhodnotil 8 let vládnutí koalice ODS a KDU-ČSL. Poté předal slovo Mgr. R. Gabrielovi, řediteli Odboru sociálních věcí Krajského úřadu Středočeského kraje.


Ad 2) Představení aktivit Středočeského kraje v partnerství s NNO

Mgr. R. Gabriel uvedl, že Středočeský kraj má k dispozici humanitární fond, který poskytuje finanční prostředky právnickým i fyzickým osobám, které mají sídlo na území Středočeského kraje nebo které na jeho území působí (resp. které prokážou, že jejich klienti jsou ze Středočeského kraje). Toto specifikum je dáno umístěním hlavního města Prahy "uprostřed" Středočeského kraje. Řada organizací sídlí v Praze, ale své aktivity vyvíjí na území Středočeského kraje. V roce 2007 bylo z humanitárního fondu podpořeno cca 350 právnických a fyzických osob. Tento fond podporuje čtyři oblasti: péči o rodinu, romskou problematiku, sociální služby a protidrogové aktivity.
V oblasti péče o rodinu spolupracuje Středočeský kraj s dvěma organizacemi, které mimo jiné školí adoptivní rodiče. V roce 2007 byla vydána brožura o této problematice, která byla rozeslána ostatním krajům jako know-how. Kromě školení adoptivních rodičů pomáhají nestátní neziskové organizace (dále jen "NNO") rodinám i poté, co si dítě osvojí. Středočeský kraj se rovněž věnuje i problematice domácího násilí. V kraji jsou tři centra proti domácímu násilí. V letošním roce navázali spolupráci s mateřskými centry.
Na romskou problematiku vydává Středočeský kraj cca 1,5 mil. Kč. S Romy komunikuje romský koordinátor. V této oblasti spolupracuje Středočeský kraj s Člověkem v tísni, o.p.s.
V rámci protidrogové politiky využívá Středočeský kraj jednu terapeutickou poradnu - Magdalena. V této oblasti se používá víceleté financování - na 4 roky.
Na sociální služby poskytuje Středočeský kraj finanční prostředky i na investice. Není to však mnoho (celkem cca 5 mil. Kč). Podporovány jsou zejména pečovatelské služby (investice do dopravních prostředků, na rekonstrukce budov apod.).
Humanitární fond Středočeského kraje vydal v uplynulém roce na uvedené oblasti celkem cca 60 mil. Kč.
Mgr. J. Vacek doplnil, že např. o.s. Tři, které provozuje hospic, dostalo 14 mil. Kč a v loňském roce 6 mil. Kč. Nebylo snadné tyto částky prosadit v zastupitelstvu. Kromě humanitárního fondu disponuje Středočeský kraj také Fondem obnovy památek (cca 300 mil. Kč) a Fondem volného času (pro občanská sdružení, tělovýchovné jednoty apod., cca 100 mil. Kč). Tyto fondy spravuje vždy příslušný radní.
Na dotaz Mgr. K. Morávkové, jak Středočeský kraj financuje životní prostředí, odpověděl Mgr. J. Vacek, že v tomto případě neexistuje žádný speciální fond. Peněžní prostředky se přidělují přímo, ne prostřednictvím grantů. Životní prostředí má na starosti radní Ing. V. Žák. Na další dotaz upřesnil, že rozpočet Středočeského kraje je cca 17 mld. Kč. Z toho 170 mil. Kč tvoří kapitola sociálních věcí.


Ad 3 a 4) Partnerství NNO a kraje pohledem místních NNO

Bc. R. Haken vyzval zástupce středočeských NNO, aby prezentovali své názory na spolupráci Středočeského kraje s neziskovým sektorem.
Mgr. O. Marek, ředitel Centra pro komunitní práci Střední Čechy, uvedl, že v sociální oblasti funguje Středočeský kraj dobře. Podle jeho názoru však NNO trpí malou identifikací s krajem. V tom by podle Mgr. O. Marka mohly pomoci zejména malé NNO, které však kraj příliš nevnímá. Dále by se měla vést debata o lepším využití finančních prostředků. Definice veřejného zájmu by měla vznikat v širší diskusi s příjemci pomoci.
Ing. J. Němec, člen Výboru a ředitel Arcidiecézní charity Praha, konstatoval, že charita má také dobrou spolupráci se Středočeským krajem. Kraj by však podle jeho názoru měl své NNO lépe poznat. Uvedl, že zástupci NNO se podílejí na posuzování projektů. Také informovanost NNO označil za dobrou.
S. Vlasáková, viceprezidentka Sítě mateřských center, také považovala spolupráci se Středočeským krajem za dobrou. Velkým problémem však je podle ní výše grantů, a to nejen od kraje, ale také např. od Ministerstva práce a sociálních věcí. Pro řadu NNO je to už skoro existenční problém.
Ing. D. Žárský vznesl dotaz, zda v kraji existuje nějaká zastřešující asociace NNO, a pokud ano, jestli jí Středočeský kraj bere jako důležitého partnera. Mgr. J. Vacek odpověděl, že zde žádná krajská asociace neexistuje. V minulosti však byly snahy takovou asociaci založit. Krajské NNO proto komunikují přímo s příslušnými radními. Komunikace kraje s NNO přesto označil za uspokojivou. Podle jeho názoru přišel po 8 letech čas na diskusi o nových prioritách. Diskuse však bude moci proběhnout až po podzimních krajských volbách.
Mgr. K. Morávková uvedla, že v Praze se NNO stýkají na úrovni Asociace NNO v České republice (dále jen "ANNO ČR"). ANNO ČR se sice pohybuje na celostátní úrovni, ale jejími členy je mnoho středočeských NNO. Středočeský kraj se sice bez krajské asociace NNO obejde, Mgr. K. Morávková to však nepovažuje za systémové řešení. Díky chybějící krajské asociaci NNO nevidí Středočeský kraj situaci NNO, se kterými nespolupracuje. Položila dotaz, zda by tedy byl Středočeský kraj ochoten komunikovat s ANNO ČR namísto neexistující krajské asociace NNO. Mgr. J. Vacek odpověděl, že Středočeský kraj již komunikuje se středočeskými i pražskými NNO. Považoval to za jistý krok ke komunikaci s ANNO ČR.
Mgr. O. Marek uvedl, že považuje za dobrý model, který používá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Pokud je totiž NNO tzv. "uznanou" organizací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, má podporu jistější. Doporučil také více používat víceleté financování. Rok je z hlediska financování velice krátká doba.
Mgr. K. Morávková upozornila, že neziskovým organizacím nejde o 100%-ní financování. Existují dobrovolné NNO, které finanční prostředky ani nechtějí. Existují však další, poloprofesionální NNO, které peníze potřebují. Pro ty by bylo zapotřebí vytvořit dlouhodobé, kontinuální zdroje financování.
PhDr. J. Wenigerová uvedla, že v minulosti spolupracovala na pokusu decentralizovat finanční prostředky na projekty NNO z centrální úrovně na kraje. Výsledek byl tristní. Ze všech resortů decentralizovalo pouze Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jednou převedlo do krajů prostředky na střešní organizace. I když byl tento krok hodnocen jako pozitivní, v následujícím roce už toto opatření ministerstvo nepoužilo. Záleží jen na politické vůli. Dále PhDr. J. Wenigerová uvedla, že musí být jasně stanoveno, co NNO nabízí. Kraje si musí definovat, které služby potřebují (a tedy které budou podporovat).
M. Plass upozornil na otázku, jak zjistit společenskou objednávku. Mělo by to být prostřednictvím komunitního plánování. Např. v sociálních službách se tento způsob používá, ale není to skutečné komunitní plánování, je to jen využití jeho principu. Společenská objednávka musí přijít zdola. Decentralizace se v oblasti sociálních služeb připravuje, stejně jako víceleté financování. V současné době se zjišťuje, jak se budou NNO - poskytovatelé sociálních služeb - chovat v průběhu cca tří let. Ale již tři organizace oslovily místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí RNDr. P. Nečase, aby se plánování sociálních služeb vrátilo zpět na centrální úroveň. Takové kroky brání krajům v plánování víceletého financování ve svých spádových oblastech.
K tématu víceletého financování uvedl Mgr. J. Vacek, že jeho použití v oblasti protidrogové politiky Středočeského kraje považuje za úspěch. Na začátku každého roku dostanou příslušné NNO 70 % ročního rozpočtu. V ostatních oblastech na prosazení víceletého financování chyběla politická síla.
Mgr. R. Gabriel informoval přítomné, že sociální komise Středočeského kraje pravidelně navštěvuje vždy dvě organizace, které sociální služby zajišťují, a zjišťují, jak dobře fungují. Podle toho je také hodnocena kvalita organizací, ne podle toho, jak se kdo prezentuje.
Bc. J. Vondráček uvedl, že uvažuje o jisté standardizaci služeb. Pokud by např. v obci fungovala jistá aktivita, splňující daný standard, znamenalo by to, že obec dosáhne na finanční prostředky, vyčleněné na tuto aktivitu krajem. Standardizace by tedy musela obsahovat i motivační prvky.
Mgr. J. Vacek upozornil, že zastřešující organizace jsou vždy proti decentralizaci. M. Plass dodal, že kraje decentralizaci prostředků podporují. Nemá obavy z toho, že by kraje decentralizované prostředky použily na jiné účely.
Bc. R. Haken shrnul dosavadní diskusi. Mezi největší problémy středočeských NNO patří nedostatek finančních prostředků. Položil dotaz, zda s tím kraj může něco udělat - např. pomáhat NNO s psaním projektů, financovaných z jiných zdrojů. NNO doporučil, aby pořádaly kulaté stoly, na které by měly zvát kandidáty do podzimních krajských voleb, se kterými by debatovaly své problémy. Bc. R. Haken se zeptal Mgr. J. Vacka, jestli při tvorbě krajských grantových schémat spolupracují s NNO. Mgr. J. Vacek odpověděl, že při jejich přípravě probíhá diskuse mezi poskytovatelem a příjemci (ne však na úrovni hejtmana). Pro Středočeský kraj jsou NNO stejným partnerem, jako třeba obce. Kraj mezi druhy příjemců nerozlišuje, pro něj je důležitá kvalita poskytovaných služeb. Mgr. K. Morávková uvedla, že NNO by měly být zvýhodňovány. Pokud nemají zajištěnou existenci, nemohou garantovat dostatečnou kvalitu svých služeb.


Ad 5) Krajská servisní střediska pro NNO

Bc. J. Vondráček vysvětlil přítomným, jakým způsobem funguje spolupráce kraje Vysočina s NNO. V kraji existuje Koordinační uskupení NNO kraje Vysočina (dále jen "KOUS"). KOUS se zabývá různými oblastmi - sociálními službami, volným časem apod. Volí si své zástupce, kteří mají povinnost šířit informace. KOUS nemá právní subjektivitu, proto nemůže být příjemcem finančních prostředků. S krajem tedy spolupracuje prostřednictvím Ing. P. Holého z Odboru regionálního rozvoje na základě dohody. Pokud je zapotřebí, aby kraj pro KOUS něco vykonal, zadá danou problematiku třetímu subjektu, který poté danou službu vykonává pro KOUS. KOUS tedy není příjemcem pomoci, kterou má však krajem garantovanou. V budoucnosti možná KOUS právní subjektivitu získá, bude o tom vedena diskuse. Kraj Vysočina má k dispozici Fond Vysočina s ročním rozpočtem cca 70 mil. Kč. Kraj vyhrazuje ročně pro KOUS cca 300 000 Kč.
Bc. R. Haken uvedl, že diskuse o krajských servisních střediscích pro NNO již byla otevřena v minulosti. Na krajích by měla servisní střediska fungovat projektově. Téma servisních středisek pro NNO bude jedním z ústředních témat Výboru: nejprve se vyřeší otázka, zda servisní střediska ano či ne. Pokud ano, budou vypracovány standardy jejich fungování.
Mgr. K. Morávková navrhla připravit nějaký materiál o servisních střediscích ve spolupráci s komisemi Asociace krajů České republiky (dále jen "AKČR"). Celá záležitost by měla být předjednána. M. Plass s tímto postupem nesouhlasil. Komise AKČR vydávají pouze doporučující stanoviska Radě AKČR, která přijímá skutečná rozhodnutí. Doporučil, aby se NNO nejprve samy rozhodly, zda servisní střediska chtějí. Pokud ano, měly by přijít za kraji s jasnou nabídkou. Bc. J. Vondráček s tímto návrhem souhlasil. NNO si musí samy definovat náplň činnosti servisních středisek.


Ad 6) Informace o projektu "Vytvořit maximálně svobodný prostor pro aktivity občanů, spolků a neziskového sektoru a pro rovnocennou spolupráci státu, samospráv a neziskového sektoru"

Mgr. K. Manová podala přítomným stručnou informaci o postupu prací na projektu. Byla vybrána koordinátorka pro zpracování SWOT analýzy českého neziskového sektoru - Mgr. P. Oriniaková, Ph.D. z Centra pro komunitní práci. Dne 10. dubna 2008 se sešla pracovní skupina, zabývající se tvorbou SWOT analýzy. První verze SWOT analýzy byla zpracována a bude rozeslána členům pracovní skupiny k připomínkám. Mgr. K. Manová opět upozornila na konání kulatých stolů dne 23. května 2008, na kterých bude SWOT analýza dopracována ve spolupráci s odbornou veřejností. Kulaté stoly budou mít tři témata.


Ad 7) Aktuální informace z Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Mgr. K. Manová informovala přítomné o usnesení vlády ze dne 9. dubna 2008 č. 397, kterým bylo ministryni pro lidská práva a národnostní menšiny a předsedkyni Rady vlády pro NNO MUDr. D. Stehlíkové uloženo zpracovat a do konce roku 2008 vládě předložit věcný záměr zákona o NNO.


Ad 8) Různé

Mgr. K. Morávková navrhla zvážit možnost výměny členů Výboru, pokud se dlouhodobě neúčastní jeho schůzí.
Ing. D. Žárský navrhl, aby alespoň místo sebe posílali zástupce.
Bc. R. Haken doporučil používat zastupitelnost jen ve výjimečných případech. Pokud by bylo zapotřebí člena Výboru vyměnit, měl by být nový člen Výboru pokud možno na stejné úrovni jako jeho předchůdce.
PhDr. J. Wenigerová v této souvislosti navrhla plánovat schůze Výboru alespoň půl roku dopředu.
L. Kubový navrhl využít možnosti krajských úřadů a uspořádat videokonferenci.
Bc. R. Haken podal informaci o dvoudenní konferenci, kterou pořádá Centrum pro komunitní práci na Ministerstvu zahraničních věcí.
L. Kubový informoval o semináři o novém občanském zákoníku, který pořádá Asociace NNO Plzeňského kraje.


Bc. R. Haken
předseda Výboru pro regiony


V Praze, dne 5. května 2008
Zpracoval: sekretariát Rady vlády pro NNO