Tisková konference premiéra M. Topolánka a ministra pro místní rozvoj a prvního místopředsedy vlády Jiřího Čunka 22. 7. 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na ministerstvu pro místní rozvoj. Vítám zde prvního místopředsedu vlády a ministra pro místní rozvoj pana Jiřího Čunka a pana premiéra Mirka Topolánka, kterému tímto předávám slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já začnu možná trochu netradičně, to ministerstvo a jeho činnost bylo svým způsobem poznamenaná tím období, kdy Jiří Čunek nevykonával funkci ministra, což trvalo zhruba čtyři a půl měsíce. Musím tady veřejně poděkovat, a udělal by to jistě i pan ministr, jeho, řek bych ne nástupci, ale člověku, který ho po tu dobu nahradil a to je náměstek Vačkář, protože to ministerstvo fakticky neutrpělo a byl schopen ho v tu danou chvíli prostě provést tím úskalím. Já u tohoto ministerstva, ta diskuse a myslím si, že se na tom shodneme, je diskuse o tom, jaká agenda je vlastně řešena, jaká agenda tu bude řešena do budoucna. Ty úvahy o tom, že to ministerstvo budeme chtít zrušit, když jsme vedli před volbami. Po volbách jsme k tomu neměli tu správnou sílu. Nevím, jestli existuje někdo v této zemi, kdo ještě touží po ministerstvu informatiky. Zmizelo bez náhrady, myslím tím to samotné ministerstvo, ta agenda je daleko rozsáhleji, lépe, sofistikovaně řešena na ministerstvu vnitra. Pořád vedeme spíše koncepční úvahy o tom, jaká agenda sem patří. Jestli to ministerstvo v té podobě také je nezbytně nutné nebo ne. Nepochybně, a to platí dlouhodobě až kam se dá vidět, někdy do roku 2015, platí to, že toto ministerstvo bude administrátorem, který bude stření agenturou pro řízení operačních programů. To je hlavní náplň, nejenom ta hodnotitelská, ale také zpětné vazby, veškeré kontrolní mechanismy a podobně. Ta role je těžce nahraditelná, to je jenom otázkou, zda ji má vykonávat plnohodnotné ministerstvo. Samozřejmě, je tu celá řada dalších agend, které jsou neméně důležité. Pobavili jsme se velmi rozsáhle o otázce bydlení, otázce sociálního bydlení, problematiky deregulace nájemného. Bavili jsme se o agendě a legislativě, která je teď připravovaná, to je velká novela zákona o veřejných zakázkách a je to velká novela zákona stavebního. Jde o naprosto klíčové normy. Dále je tu agenda, která se týká cestovního ruchu. K těm jednotlivým věcem, já pokládám za naprosto klíčovou roli resortu zvládnout, po té, co nám minulé vlády nechaly dědictví 24 operačních programů. Zvládnout celou tu agendu a podle informací, které vy máte a po jednání Ondřeje Lišky s Danutou Huebner, je evidentní, že letos stihneme, pokud se nestane nic nepředvídatelného, dokončit i vyjednávání programu VaVpI. V tomto smyslu ale ministerstva byla nezastupitelná a zvládla to dobře. Narozdíl od všeobecného mínění já nevidím jako největší problém to, že bychom nějaké peníze nevyčerpali, já vidím jako největší problém, že je využijeme špatně. Nicméně, to je možná můj zákon, neměnný názor, to co dostáváme není dar, jsou to peníze, které si dnes částečně platíme sami. Do budoucna budeme tuto půjčku splácet v tom smyslu, že se staneme čistými plátci do rozpočtu a takto je třeba ty investice i dát a podpora EU do těch dalších zemí a tato otázka je pro nás naprosto klíčová. Otázka udržitelnosti projektu, otázka efektivity projektu. Velká novela stavebního zákona, vedli jsme o ní teď diskusi. Ta pravidla chceme zjednodušit, chceme moderní stavební zákon. Bude předložen ještě v letošním roce ve znění návěstného návrhu zákona do vlády a povedeme diskusi. Co se týká deregulace nájemného, ministr Čunek před velmi krátkou dobou, myslím, že před týdnem, deseti dny, upozornil na daleko rychleji postupující deregulaci než bylo původně proponováno, než bylo predikováno. Ten nárůst zhruba o 24 % ze letošní ok je podstatně více, než se očekávalo, musíme se tou otázkou zabývat, musíme jí řešit a do vlády půjde analytický materiál, který nám k tomu dá podklady. To, že u nás je dlouhodobě ten sta neudržitelný. Za devatenáct let se nám nepodařilo fakticky vyřešit problém nájemného, že se nám nepodařilo vyřešit problematiku dostupnosti bytů, která by mohla pomoci i větší mobilitě lidí při cestování na prací. Tak to je pravda. Navíc nám hrozí žaloby za tuto problematiku u soudu ve Štrasburku, myslím. Do tohoto resortu spadají otázky likvidace havarijních škod. Ve spolupráci s ministerstvem zemědělství je řada otázek týkající se povodňových škod. Mám pocit, že zrovna tato oblast, oblast vláda-vláda, tím pádem samozřejmě ministerstvo velmi dobře. Poslední otázka, ke které ale jistě bude mluvit Jiří Čunek velmi často se hovoří o poškození cestovního ruchu s ohledem na sílící korunu. Já v žádném případě nechci zlehčovat problém sílící koruny, ale tak jako dejme tomu je trochu dráž pro turisty, kteří přijíždějí do České republiky, tak ale drtivá většina českých občanů naopak práv cestovního ruchu může daleko levněji cestovat do zahraničí. Připadá mi to jako uměle vytvořený problém a navíc statistiky vůbec nepotvrzují slova šéfa Asociace cestovního ruchu Okamury o tom, že by klesaly příjmy a klesal podíl cestovního ruchu na HDP v letošním roce. To do úvodu všechno. Já jsem se zcela úmyslně vyhnul a nadále se na té tiskové konferenci vyhnu jakýmkoliv dotazům na případné problémy, které jsou řešeny v souvislosti s ministrem a tímto upozorňuji dopředu, že se k tomu nebudu vyjadřovat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo první místopředseda vlády pan Jiří Čunek.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Tak já pro jednoduchost tedy od konce. Co se týká cestovního ruchu, tak možná díky tomu, že prší, není slunné léto v České republice, tak obsazenost jednotlivých center, hotelů, penzionů jistě může být menší. My máme čísla za první kvartál tohoto roku, která ukazují, že do ČR jezdí stále více lidí, turistů. Ano, omezili se na návštěvy těch jednotlivých turistů, kteří tedy jezdili skutečně za nákupy, to už se jim takto nevyplatí, nicméně, to zvýšení procentního podílu počtu turistů proti minulému období se zvýšilo. Takže, další výsledky budeme mít po 20.8.. Takže pak je sdělíme. Jistě panu Okamurovi tedy sdělíme naše poznatky, tak, aby je měli stejně úplné, jako je máme my. Co se týká otázek, s panem premiérem jsme diskutovali o novele občanského zákoníku v oblasti výpovědi z nájmu a tak dále. Já trvám na tom, že výpověď nájmu bez udání důvodu je z mého pohledu nepřípustná. Faktem ale je, že se musí stvrdit podmínky v případě různých dědictví nájemních bytů, přechodu nájmu tedy. V případě neplacení nájemníkem musí být možnost dát výpověď způsobem, než je to řešeno doposud a tak dále. V oblasti podpory bydlení, ano, právě s očekávanou úplnou deregulací, kterou nechceme měnit, to jsem panu premiérovi potvrdil, její konec tedy 31.12.2010, jak to bylo schváleno vládou v první polovině roku 2006, tedy premiéra Paroubka, tak takto tento termín držet chceme. Samozřejmě, to zvýšení o které jsme na samostatné tiskové konferenci mluvili, které tady vzpomenul pan premiér, znamená, že proti původním propočtů, kdy to bude každý rok zvýšení o 20 %. Letošní rok se projevuje zvýšením o 24 %, pak to bude o 30 % a pak až o 45 %, to budeme muset řešit. Je to úkol vlády, ministra Nečase a nás. Dále jsme mluvili o podpoře bydlení, podpoře programu Panel a podpoře výstavby sociálních bytů. U programu panel, tam mohu říci jen to, že tento program se jeví, je jasné, že je velmi výhodný pro stát, protože řeší částečně energetickou politiku státu tím, že šetří, dochází k velkým energetickým úsporám u bytových domů, při zachování životnosti a také k tomu, že s tím, že my přispíváme na opravu, tak se nám vrací do státního rozpočtu peníze, které dávají sami majitelé těchto domů a těchto bytů tím, že se nám vrací DPH a podobně. Takže, k otázce myslím, že nemusím nic říkat k otázce stavebního zákona, to řekl pan premiér. Jednoznačně, ostatní věci nechám na dotazy.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, místopředsedovi vlády, nyní poprosím dotazy. Prosím. Mikrofon máme někde? Nemáme.

Rádio Česko: Já mám dvě otázky, první k podpoře bydlení. Já vím, že na té tiskové konferenci se mluvilo o tom, že vám chybí dvě miliardy v rozpočtu, takže, otázka na pana premiéra, jestli se budete snažit, aby ministerstvo pro místní rozvoj dvě miliardy na výstavbu bydlení získalo?:

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem nepřišel na ministerstvo cokoliv slibovat, já jsem přišel na hospitaci. Chtěl jsme se podívat na to, co ministerstvo za ten rok a půl od ledna 2007 zvládlo. Jaké úkoly před nimi ještě stojí. Já akceptuji to, že to problém je. Já jsem požádal ministra, aby předložil na vládu materiál, který dokladovat, v žádném případě jsem žádné peníze neslíbil.

Rádio Česko: Druhá otázka se týká, jak jste pane premiére spokojen s čerpáním peněz z EU. Objevila se tu kritika, že se měnily podmínky , což zveřejnilo NKÚ, objevila se tu kritika, že čerpáme příliš málo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Je třeba říct, že čerpání 2004-2006 a odpovědnost za nastavení těch programů a projektů spadá do těch minulých období a vlády Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. To je třeba říct do úvodu. Otázka čerpání, myslím si, že jediným problémem, který nastal bohužel při sestavování toho programu je v programu, který se přesně jmenuje.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Operační program rozvoje lidských zdrojů.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Operační program rozvoje lidských zdrojů, kde to čerpání nižší. Bude někde na úrovni mezi 50-60 %. Celkem logicky minstr Nečas odmítá vydávat peníze na projekty nesmyslné. Celá řada projektů nastavených minulými vládami a schválený,mi v rámci tohoto operačního programu, jsou projekty spíše drobné a tam to čerpání určitě nedopadne na úrovni toho průměru, kde jsou u ostatních projektů. Ten potenciál čerpání je daleko vyšší,u některých operačních programů je to téměř 100 %. Ono se to těžce odhaduje, protože například operační program, který dneska je gestorem ministerstvo pro místní rozvoj má spíše přeplněnost, má spíše

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Společný regionální operační program.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Společný regionální operační program. To znamená, neexistuje země, která by byla schopna čerpat přesně na 100 %. Spíš bude problém v tom, že se nepodaří ty prostředky přesunout, jestliže ta chyba nastala podstatně dřív. To znamená, myslím si, že neneseme odpovědnost za nastavení těch programů v tom plánovacím období 2004-2006. Domnívám se , že u toho operačního programu, který patří do práce a sociálních věcí se s tím fakticky nedalo nic dělat. Ale já si pořád myslím a trvám na tom, že čerpání za každou cenu není cílem. Cílem je to, aby ty peníze šly tam, kde jsou potřeba.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Jestli mohu, tak bych to doplnil. Změnit alokaci v jednotlivých programech, to znamená zachovat tu celkovou alokaci na 1,6 miliardy EUR pro ČR, která byla a zároveň změnit tu alokaci z těch programů, kde tolik peněz nepotřebujeme. To jsme mohli do konce roku 2006. Abyste to mohli změnit do roku 2006, musíte vyjednávání zahájit na začátku roku 2006 a to nebylo možné stihnout. Tato vláda nastoupila 9. ledna 2007. takže, bohužel, už tehdy se vědělo, že některé programy z rozvoje lidských zdrojů, například program na vracení lidí zpět do práce zde v Praze, když je tu 1 % nezaměstnaných a víme, že až na nějakou malou desetinu se to týká lidí, kteří skutečně nikdy pracovat nebudou, tak to jsou vyhozené miliony korun, které ministr Nečas teď odmítá vyhodit. V zásadě mu dávám za pravdu, že takové programy není třeba podporovat, ale, bohužel, zřejmě k tomu nedočerpání tady dojde.Vláda bude řešit na svém zasedání za tři týdny návrh, který tam budu dávat, abychom souhlasili s tím, že naopak to přečerpání v tom Společném regionálním programu, který pro vás, kteří to neznáte, řeší infrastrukturu v jednotlivých obcích. To znamená, tam, kde to nutně potřebujeme, kanalizace, vodovody, tak tento program má přečerpáno a hrozí, že my budeme z vlastních zdrojů muset doplnit ty prostředky, takže tam došlo k dohodě s ministerstvem financí, ještě tuto dohodu dáme, pane premiére, do vlády. pro pana premiéra je to nová věc, kterou mu oznamuji tady, aby se nemohl tolik bránit, ale je to skutečně po dohodě s ministerstvem financí s tím, že to zaplatíme z rezerv, které na tyto programy jsou na ministerstvu pro místní rozvoj.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jsem nerad šokován na tiskových konferencích. Přeci jenom, abych nebyl jenom negativistický, vůči těm minulým vládám, chci říct, že v tom plánovacím období 2004-2006 podle mne nebyla vůbec žádná zkušenost. To znamená, i odhady, jakým způsobem se bude vyvíjet to čerpání a jakým způsobem budou ty cílené, byly podle mne takové, jaké být mohli podle tehdejší úrovně znalostí. Pokud by se to opakovalo u těch programů, i když je jich 24, těch nových, bylo by to smutné. To znamená, to oč se snažíme, je právě to o čem jsem hovořil a co je vládní kriterium minimálně pro mne a vládu je to udržitelnost těch projektů po roce 2013, respektive 2015. Protože já si myslím, že to čerpání probíhá velmi dobře a naopak je u většiny těch operačních programů předpoklad přes 90 %.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz, prosím.

ČTK: Sílí přitom, při současné alokace (část dotazu ze záznamu neslyšitelná) o 40 miliard korun. Co s tím vláda plánuje dělat?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jako zpětně nic. Do budoucna nástroje máme, nebudu je zatím v této chvíli sdělovat. Musím říct, že to je problém pouze dílčí. To se dá řešit čerpáním v jiné měně a podobně.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz, prosím. Prima.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Dobrý den, když pan premiér avizoval, že (část dotazu neslyšitelná), tak se ptám pana ministra...

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já teda nevím o tom, že probíhá nějaké vyšetřování.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Tak v tom případě, šetření, nebo audit.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nevím, prostě to nebyl audit.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Těžko říct, nicméně, pane ministře, chtěl jsem se zeptat, vy souhlasíte s tím, co zjistila firma Kroll? Skutečně jste pracoval ve Vsetínské zbrojovce na pozici, která by odpovídala jakémusi lobyngu za kulomety Plamen. Je tomu tak, jak to tvrdí tento „audit“?

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já si myslím, že ten audit je pravdivý. Byť, samozřejmě, nevypovídá tak úplně přesně, jak tam je, jak je napsaná, ta formulace není úplně šťastná.Ale musím říct, že nikdy žádný lobyng, který by byl ne nad zákon, to vůbec ne, ale ani nad morálku. Žádný takový lobyng se neprováděl.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Prosím, Mladá fronta.

Mladá fronta Dnes: Dobrý den, já bych se zeptal pana vicepremiéra Čunka, vzhledem k tomu ,že váš kolega z vlády, pan Kalousek, dnes oznámil, že přes právního zástupce pana Choděru, požaduje od firmy Kroll dementi na tvrzení, že jste s ním jednal na ministerstvu obrany o projektu L-159 Plamen. Tak jsem se chtěl zeptat, s kým přesně, když Kroll na to upozorňuje, s kým přesně jste vyjednával na ministerstvu obrany? S kým přesně jste vyjednával případně na ministerstvu zemědělství, pokud se taková věc vůbec odehrávala? Druhá otázka zní, protože Kroll upozorňuje na vaše příjmy nedaněné, které jste tedy danit nemusel z cestovních náhrad z používání vlastního automobilu při služebních cestách, nicméně, podle platného zákona o státní sociální podpoře z devadesátých let jste v té době musel při žádosti o sociální dávky tyto příjmy uvádět. Já se vás chci zeptat, jak jste tyto příjmy vedl. Děkuji.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já jsem se to dozvěděl na dovolené a sledoval jsem to z povzdálí, jak chtěl pan premiér zápasit s těmito záležitostmi, za což se mu omlouvám, vyprat to nemohu, nicméně, ta druhá otázka. Musím říct, jak celá ta záležitost je vážná. Tato otázka mne skutečně rozesmála. Jestli si někdo koupí jízdenku na vlak a bude jí uvádět jako příjem, tak to asi všem dá rozum, že to je hloupost. To, na co vy se ptáte, je velmi špatné, nepřesné a nesmyslné. Vy jste možná měli v Mladé frontě, a vy teď sám v tom dotazu, na mysli úplně něco jiného. Oni totiž byly jakési diety, které mohly býti zvyšovány a podobně a ty mohly být nějakým příjmem. Náhrada za vlak, za letadlo, po předložení, samozřejmě, letenky a náhrada za použití vlastního vozidla se nikdy do žádných takovýchto příjmů nedávala. Jediné, s čím si to, jak jsme zjistil, ministerstvo práce díky vašemu nepřesnému dotazu mírně popletlo, je záležitost, kdy zaměstnanec dostane od firmy vozidlo a to vozidlo musí nějakým způsobem platit.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jedno procent z platu.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Za použití vlastních cest, tak ano, v těchto případech to tak je. Když je to náhrada za cestu vlakem, letadlem nebo vlastním vozidlem konané jako služební cesta, je to normální náhrada podle zákona, tedy vyhlášky, ta se nikde neuvádí.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: (pro výpadek mikrofonu neslyšitelné)

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Zná ten termín nastavovaná kaše. Máte jí rádi? Já nastavovanou kaši miluji.

Mladá fronta Dnes: A ještě jedna otázka, která nebyla zodpovězena? Prosím vás, tam byla jedna otázka, která nebyla zodpovězena, patrně.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já jsem s panem ministrem Kalouskem dneska na předsednictvu jednal a shodli jsme se na tom, že on se mi za jeden termín, který mu trochu ujel, to bylo nějaké intelektuální nectnosti, tak se mi omluvil, on to tak určitě nemyslel. Co se týká ostatních věcí, ty jsme se vyjasnili. Já jsem mu zdůraznil a prohlašuji to i teď, nikdy jsem nejezdil na fiktivní cesty. Nikdy jsem žádné takové fiktivní cesťáky neměl. Pracoval jsem od roku 1990 i před tím pro firmu Zbrojovka Vsetín. Posléze, jak jste se dočetli jsem konal cesty jako člen představenstva ZN Zinety Vojkovice a posléze zase u dalšího zaměstnavatele. To znamená, že jestliže se tady vytvořila atmosféra toho, že Jiří Čunek si vzal půl milionu jako úplatek, zjistilo se, že to úplatek nebyl. Dnes o tom už nikdo nepochybuje. Posléze se zjistilo, že nemohl mít takové úspory, jaké uvádí, tak já to zopakuji. To, co se dostalo protizákonně a protiprávně z těch policejních spisů a to jistě na základě nějaké policejní nebo korupce státních zástupců, to nevím, dostalo ven, tak bylo, že jsem měl příjmy 1 600 000 korun s manželkou od roku 1982 do roku 1998 a že jsem nemohl ušetřit milion. Teď se zjistilo, že některé příjmy tam zahrnuty nebyly a to jsou ty úspory na cestovních náhradách a to zná každý občan ČR, že když použije vlastní vozidlo, tak mu tu náhradu buď uspoří a nebo neuspoří. To záleží na tom, jestli se mu auto pokazí, nepokazí a tak dále. Takže, nicméně, známe to úplně všichni. Takže, zjistilo se firmou Kroll, že jsem tyto cesty konal, že jsem tyto příjmy měl, tím tp omne celé to vyšetřování je uzavřeno, protože jak státní zástupci, tak ministerstvo spravedlnosti při kontrole, tak forma Kroll uzavřely tuto kauzu a pro mne je tím pádem uzavřena také. Jistě při podrobném zkoumání pracovních cest, kdyby to bylo jen trochu možné, tak byste zjistili, že tam žádné pochybení nebylo, stejně jako nebylo u těch předcházejících věcí. Ale zřejmě by někdo přišel s tím, že jsem mohl vzít nějakou stopařku a kdo ví, co se stalo cestou. Jinými slovy, to co řek pan premiér o nastavované kaši, to je, samozřejmě, pravda. Co se týká toho rozehrání příběhu o nějakých cesťácích a o nějakém lobyngu, tak nic takového firma Kroll nepíše, že bych loboval u pana kalouska nebo to nějak pan kalousek ovlivňoval. To tam nic takového není a je věcí potom možná pana Kalouska, jestli chce žalovat deník Mladou frontu, který tuto hru rozehrál, ale ona se skutečně nestala. Takže žádné takové nepřípustné lobování nikde nebylo. To je asi všechno, co bych k tomu skutečně mohl uvést. Vy jste tam měli dotazy.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR:Poslední dotaz.

Dotaz: Já bych jenom chtěla upřesnit, kolik z celkové částky za ty roky 2004-2006 nebude alokováno v ČR celkem?

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Z celkové částky 1 miliarda 600 tisíc EUR zhruba a je zhruba 70 %, to znamená, přes jednu miliardu, je využito teď a do konce roku věříme, že zhruba těch 90 %, minimálně, bychom měli ještě vyčerpat. V jednotlivých programech kromě Operačního programu pro rozvoj lidských zdrojů.