Aktuálně
20. 8. 2008 9:32
Výběr z programu jednání vlády 20. srpna II.: Finanční pomoc ČR Gruzii a informace o nehodě ve Studénce
Finanční pomoc ČR Gruzii
V reakci na vojenský konflikt v Gruzii a s ohledem na priority české zahraniční politiky Ministerstvo zahraničních věcí ČR předkládá Návrh na uvolnění mimořádných finančních prostředků na rekonstrukční a rozvojovou pomoc pro Gruzii. Hlavním záměrem je rychle reagovat na aktuální situaci v Gruzii a konkrétním způsobem napomoci obnově oblastí postižených vojenským konfliktem. Tato pomoc ČR je v souladu se zahraničně-politickými cíli ČR jakož i strategií mezinárodního společenství, zejména Evropské unie. Klíčovými oblastmi, kam česká pomoc bude směřovat, je poválečná rekonstrukce, tj. zejména obnova infrastruktury (obydlí, dopravní infrastruktura, voda a energetika, sociální infrastruktura atd.), snižování případných škod na životním prostředí a v další fázi též podpora celkového ekonomicko-sociálního rozvoje postižených oblastí.
Implementace konkrétních projektů bude probíhat v souladu s koncepcí zahraniční rozvojové spolupráce ČR a mezinárodními principy dobrého dárcovství, což znamená v úzké spolupráci s přijímající gruzínskou stranou. Za implementaci projektů bude odpovědné Ministerstvo zahraničních věcí, které k jejich realizaci využije Českou rozvojovou agenturu a teritoriálně příslušný zastupitelský úřad ČR v Tbilisi. Předpokládá se zapojení českých nevládních organizací, stejně jako podnikatelských subjektů. ČR již uvolnila humanitární pomoc pro Gruzii ve výši 5 milionů Kč, jejímž cílem je bezprostřední záchrana životů občanů postižených vojenským konfliktem. Návrh na rekonstrukční a rozvojovou pomoc na tuto humanitární fázi bezprostředně navazuje a vytváří tak potřebné kontinuum a základ pro obnovu a rozvoj postižených oblastí Gruzie.
Navrhuje se, aby česká rekonstrukční a rozvojová pomoc Gruzii pokrývala období tří let, tj. 2008 až 2010. Celková výše mimořádné pomoci pro Gruzii v tomto období by měla dosáhnout 150 milionů Kč. Část z těchto prostředků bude uvolněna z vládní rozpočtové rezervy, část v rámci restrukturalizace rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí a část v rámci Plánu zahraniční rozvojové spolupráce. Následující tabulka shrnuje pokrytí nákladů na mimořádnou pomoc Gruzii v jednotlivých letech.
| 2008 | 2009 | 2010 | |
| vládní rozpočtová rezerva | 20 mil. Kč | 50 mil. Kč | 10 mil. Kč |
| přesun v rámci ukazatelů rozpočtu MZV * | - | 20 mil Kč | 20mil. Kč |
| přesun v rámci Plánu ZRS ** | - | - | 30 mil. Kč |
| mimořádná pomoc Gruzii celkem | 20 mil. Kč | 70 mil.Kč | 60 mil. Kč |
* Předpokládá se přesun ze specifického ukazatele "Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí" do průřezového ukazatele "Zahraniční rozvojová spolupráce" za účelem realizace mimořádných projektů v Gruzii.
** Do 31. května 2009 bude vládě předložen návrh Plánu zahraniční rozvojové spolupráce na rok 2010, který zohlední projekty mimořádné pomoci Gruzii.
Informace o zásahu složek integrovaného záchranného systému při železniční nehodě ve Studénce dne 8. srpna 2008
Údaje o vzniku mimořádné události
Zpráva je zpracována ve vazbě k mimořádné události – železniční nehodě mezinárodního rychlíku EC 108 Comenius, který vyjel dne 8.8. 2008 v 7.00 hod. z města Krakow v Polské republice. Na území České republiky byly v železniční stanici Bohumín odpojeny dva vozy směřující dále do Vídně jako součást mezinárodního rychlíku EC 103 Polonia. Zároveň bylo do soupravy EC 108 Comenius připojeno šest vozů, které do Bohumína přijely z železniční stanice Karviná hl. nádraží s cílovou stanicí v Praze. Souprava o deseti osobních vozech, tažená elektrickou lokomotivou má pravidelný odjezd z Bohumína v 10.10 hod a železniční stanicí Studénka, kde nezastavuje, má pravidelný průjezd v cca 10.21 hod. V cca 10.42 hod. pak má touto stanicí projet následující mezinárodní rychlík EC 103 Polonia. Dne 8. 8. 2008 měl však EC 108 Comenius cca 8 až 10 minut zpoždění a železniční stanicí Studénka, která se nachází na trati 2. koridoru sítě ČD (Petrovice u Karviné – Břeclav), projížděl v 10.30 hod. Asi jeden kilometr za železniční stanicí ve směru jízdy vlaku probíhá od dubna 2008 rekonstrukce mostu (nadjezdu) na silnici č. 464 (Butovická ulice). Z dosud nezjištěných příčin došlo v době, kdy vlak projížděl železniční stanicí Studénka k pádu mostní konstrukce na trať, kdy čas pádu konstrukce lze poměrně přesně určit s ohledem na výpadek elektrické energie v 10.30.08 hod(zaznamenáno záznamovým zařízením ČD). Pád mostu rovněž zaregistroval strojvedoucí nákladního vlaku připraveného k odjezdu v bezprostřední blízkosti železniční stanice, který ihned radiostanicí informoval výpravčího stanice a zároveň zpozoroval, že kolem něj projel EC 108 Comenius a v průběhu několika sekund narazil do zřícené konstrukce mostu.
Záchranné a likvidační práce
Událost byla ohlášena dne 8. 8. 2008 mezi 10.31 a 10.33 postupně několika volajícími na tísňové linky „150“ a „112“ (Centrum tísňového volání Ostrava – dále CTV). Z oznámení vyplývalo, že spadl opravovaný silniční most přes železniční trať Bohumín-Přerov (silnice č. 464) a do něj narazil projíždějící vlak. CTV předalo informaci na místně příslušné sektorové operační středisko HZS MSK (SOPIS) ve Frýdku-Místku a zároveň na operační středisko Zdravotní záchranné služby (dále ZZS) v Novém Jičíně, kde již bylo potvrzeno přijetí události cestou Policie České republiky (dále PČR).
V čase 10.34 hod. byly vyslány na místo jednotky Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) ze stanic Bílovec a Nový Jičín a současně jednotka sboru dobrovolných hasičů (dále JSDH) Studénka (kategorie JPO II). Zároveň byly na místo mimořádné události vysílány síly a prostředky v kompetenci ZZS a PČR. V 10.38 hod. byl o události informován krajský řídící důstojník (KŘD) plk. ing. Zdeněk Nytra, ředitel HZS MSK.
Jako vůbec první z povolaných sil se na místo dostavila osádka ZZS Studénka (Rychlá zdravotnická pomoc – RZP) v 10.39 hod., následována první jednotkou PO (JPO II SDH Studénka) v 10.41 hod. a další osádkou ZZS Frenštát (Rychlá lékařská pomoc – RLP) v 10.43 hod. V 10.47 dorazila na místo jednotka HZS MSK ze stanice Bílovec a v 10.49 jednotka HZS MSK Nový Jičín, jejíž velitel převzal velení zásahu složek IZS. V 10.55 hod. se na místo události dostavil mjr. Mgr. Vlastimil Bordovský, velitel služby Pořádkové a železniční policie okresního ředitelství PČR Nový Jičín, který organizoval prvotní opatření k regulaci dopravy a zamezení přístupu neoprávněných osob.
Po prvotním vyhodnocení situace na místě a zjištění, že následkem nárazu došlo k roztržení vlaku a vykolejení lokomotivy a několika vagónů, vyhlásil velitel zásahu v 10.53 hod III. stupeň poplachu IZS.
Bylo zjištěno, že první dva vagóny jsou značně poškozeny, je velký počet zraněných a bude potřeba velkého množství vyprošťovací techniky. Počet zraněných velitel zásahu (dále VZ) odhadl na sto a počet mrtvých na deset. Již na základě prvních informací z místa události a poté na základě této informace velitele zásahu byly k události postupně vyžádány další jednotky HZS MSK, Hasičského záchranného sboru Správy železniční dopravní cesty (HZS SŽDC) a JSDH v celkovém počtu 22 jednotek se 45 vozidly a celkem 151 hasiči. V průběhu záchranných prací na místě události pracovalo 64zdravotnických záchranářů, včetně 18 lékařů. Odvoz zraněných zajišťovalo 45 sanitních vozidel a dva vrtulníky letecké záchranné služby (LZS) Ostrava a Olomouc.
V 10.55 hod. vyjel na místo mimořádné události ředitel HZS MSK plk. Ing. Zdeněk Nytra. V průběhu cesty telefonicky kontaktoval hejtmana MSK, ředitele Územního střediska záchranné služby MSK (ÚSZS MSK) MUDr. Romana Gřegoře a náměstka ředitele Správy Severomoravského kraje PČR plk. Mgr. Petra Lessyho. Po příjezdu na místo a kontaktu s velitelem zásahu a s ředitelem územního odboru HZS MSK Nový Jičín ustanovil v 11.15 hod. velitelem zásahu ředitele odboru IZS HZS MSK plk. Ing. Jiřího Šindlera, který bezprostředně nato rozhodnul o zřízení štábu VZ. Do funkce náčelníka štábu určil velitele stanice Ostrava-Zábřeh mjr. Ing. Radima Kuchaře. Dalšími členy štábu byli plk. Ing. Tomáš Klos (ředitel územního odboru HZS MSK Nový Jičín), MUDr. David Holeš (ÚSZS MSK) a mjr. Bc. Milan Čechovský (PČR Správa Severomoravského kraje). Plk. Ing. Zdeněk Nytra, MUDr. Roman Gřegoř a plk. Mgr. Petr Lessy plnili úkoly nejvyšších představitelů základních složek IZS v místě mimořádné události.
Prostor místa zásahu byl rozčleněn na místo nasazení jednotek a na shromaždiště zraněných a organizace jejich transportu do zdravotnických zařízení (u přistávací plochy pro vrtulníky LZS byl použit velkokapacitní nafukovací stan z kontejneru HZS MSK pro nouzové přežití). VZ uložil PČR úkol zajistit evidenci osob, jejichž výskyt byl zjištěn při příjezdu na místo mimořádné události v prostoru před nádražím v železniční stanici Studénka (cca 1000 metrů od místa nárazu) a s velkou pravděpodobností se jednalo o nezraněné cestující vlaku. Později bylo zjištěno, že tyto osoby byly odvezeny z místa události k nádražní budově na pokyn starosty města Studénka, který rovněž zajistil převoz jedné skupiny (jeden autobus) nezraněných cestujících do následující železniční stanice Suchdol n. Odrou., odkud pokračovali na cestě vlakem do Prahy. PČR rovněž na základě požadavku VZ bezchybně zajistila zprůjezdnění přístupových dopravních cest pro vozidla složek IZS a zejména pro bezproblémový odsun zraněných pozemní cestou sanitními vozidly do jednotlivých zdravotnických zařízení. Bylo provedeno uzavření místa zásahu a zajištění vnitřní zóny (místa zásahu). Bezprostředně (již v průběhu záchranných prací) PČR započala se shromažďováním osobních věcí a majetku nalezených na místě zásahu. Na těchto a dále níže uvedených činnostech se podílelo 85 policistů pořádkové, dopravní a cizinecké policie s 23 vozidly včetně autobusu.
Na místo bylo povoláno mobilní operační středisko HZS MSK. V místě mimořádné události bylo dále určeno místo pro zřízení týlového prostoru pro jednotky, místo pro přistávání vrtulníků, prostor pro poskytování informací rodinným příslušníkům postižených a médiím a prostor pro jednání bezpečnostní rady kraje, o jejímž mimořádném svolání na místě události rozhodl hejtman kraje ve 12.05 hod (hejtman MSK Ing. Evžen Tošenovský se na místo mimořádné události dostavil v 11.28 hod). Bezpečnostní rada kraje zasedala celkem 3 krát (v 13.00 hod., 16.15 hod. a 18.35 hod.).
V místě nasazení jednotek bylo jednotkami PO prioritně prováděno vyprošťování živých cestujících z jednotlivých vagónů vlaku (včetně použití hydraulického vyprošťovacího zařízení) a jejich transport na shromaždiště zraněných. Nejnáročnější bylo v této fázi záchranných prací jednoznačně vyprošťování dítěte s vážným poraněním dolní končetiny a dalšími vážnými poraněními. Toto se nacházelo spolu s ženou, označenou lékařem za mrtvou ve vagónu č. 3. Vyproštění probíhalo v úzké spolupráci se ZZS, kdy vedoucí lékař ZZS v rámci úvodního třídění zraněných metodou START stanovil akutní opatření, které provedli záchranáři ZZS spolu s hasiči, určil lékařku LZS ke zraněné a pokračoval v třídění zraněných. Vyprošťování dítěte probíhalo vzhledem k technické náročnosti v omezeném prostoru demolovaného vagónu cca 20 minut. Ihned po vyproštění dítěte byl zajištěn jeho transport vrtulníkem LZS Ostrava do FNsP v Ostravě –Porubě.
Souběžně byl v tomto časovém úseku prováděn nepřetržitý průzkum trosek vlaku a zřícené mostní konstrukce za účelem nalezení všech živých osob a lokalizace zemřelých. K této činnosti byla využita i štěrbinová endoskopická kamera. VZ zároveň požádal CTV o zajištění asistence kynologické skupiny se psy s atestem pro vyhledávání osob v sutinách. Zároveň byla průběžně zajišťována bezpečnost zasahujících a postižených identifikací možných zdrojů (elektrický proud - baterie železničních vozidel, tlakové láhve s propan-butanem).
Celkem prošlo tříděním 41 pacientů, z čehož bylo 6 pacientů na místě nehody označeno jako zemřelí a 34 pacientů bylo rozesláno do 7 nemocnic na území Moravskoslezského kraje, 2 pacienti do nemocnice Valašské Meziříčí (Zlínský kraj) a jeden pacient do nemocnice Olomouc.
Poslední nalezena živá osoba byla předána na shromaždiště zraněných cca v 11.45 hod. a v 12.27 hod. byli poslední pacienti evidováni na třídícím stanovišti rozvezeni do nemocnic. Celková doba potřebná pro vyproštění všech živých osob, jejich bezprostřední ošetření vč. transportu na třídící stanoviště, kde byli okamžitě v péči lékařů a zdravotníků, byla 1.06 hod od příjezdu prvních povolaných sil složek IZS (osádka RZS Studénka) na místo mimořádné události, tedy cca 1.15 hod po vzniku nehody (nárazu vlaku do mostní konstrukce). V tomto okamžiku rozhodl VZ o redukci počtu jednotek PO na místě události a jejich odeslání na základny.
V troskách jednotlivých vagónů a v jejich bezprostředním okolí bylo lokalizováno 6 těl, u kterých lékař ÚSZS MSK, jenž byl členem průzkumné skupiny, konstatoval smrt. VZ požádal PČR o střežení a zajištění míst nálezu obětí pro pozdější ohledání. S ohledem na nutnost provedení všech potřebných vyšetřovacích a dokumentačních operativních úkonů PČR, na kterých se podílelo celkem 20 kriminalistů a s ohledem na časovou náročnost těchto činností VZ rozhodl v dohodě s PČR o stanovení pořadí vyproštění jednotlivých těl a to podle technické náročnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že bylo zřejmé, že při vyproštění min. 4 těl bude nutné nasadit speciální technické prostředky z vybavení technického kontejneru, nařídil VZ svolání dalších příslušníků jednotky HS Ostrava-Zábřeh, která je opěrným bodem pro tento typ činností a jejich dopravu na místo.
Po příjezdu kynologů se psy na místo (první 12.53 hod.) byl v souladu se standardními postupy pro tuto činnost velitelem zásahu vydán příkaz všem osobám k opuštění místa zásahu. Bylo provedeno opakované prohledání vlaku a trosek s důrazem na nepřístupná místa. Psy nebyl signalizován výskyt dalších živých osob. Žádná další živá ani mrtvá osoba skutečně později (v průběhu likvidačních a obnovovacích prací) nebyla nalezena.
V 13.40 hod. bylo započato s vyprošťováním těla první oběti. Poslední tělo bylo vyproštěno v 18.34 hod. Všechna těla byla bezprostředně po vyproštění předávána příslušníkům PČR k transportu do prostoru pro umístění a identifikaci obětí. Příslušníci PČR po celou dobu zásahu přebírali od jednotek PO zavazadla a osobní věci cestujících nalezené ve vlaku a jeho okolí.
V 18.45 hod. rozhodl VZ v souladu se závěry zasedání bezpečnostní rady kraje o ukončení záchranných prací a místo zásahu předal veliteli HZS SŽDC Stanislavu Výtiskovi.
Další činnosti zajišťované v průběhu zásahu
Sedm členů posttraumatického intervenčního týmu poskytovalo pomoc nejdříve v místě mimořádné události a následně byli vysláni do zdravotnických zařízení k poskytnutí pomoci příbuzným postižených. Na CTV byly zřízeny dvě speciální telefonní linky pro poskytování informací, které obsluhovali vyškolení interventi Krizového centra Ostrava PČR (za 24 hodin činnosti obsloužili cca 700 hovorů a výrazně tak ulehčili obsluze CTV). Pro média byl zřízen samostatný prostor, ve kterém byly průběžně poskytovány informace cestou tiskových mluvčích jednotlivých složek IZS, vedoucích představitelů složek IZS a představitelů, kteří se dostavili na místo události (předseda vlády České republiky, hejtman MSK, ministr dopravy, ministr pro místní rozvoj, náměstek ministra zdravotnictví, náměstkyně ministra vnitra, náměstek policejního prezidenta, zástupce MV-GŘ HZS ČR, předseda vlády Polské republiky, ministryně zdravotnictví Polské republiky, konzul Polské republiky v Ostravě). HZS MSK zajistil prostor pro konání tiskových konferencí. V Z v dohodě s PČR umožnil v průběhu záchranných prací pracovníkům ČD provádět činnosti k šetření nehody a odstraňování některých jejich následků.
Poskytnutí osobní a věcné pomoci
V úvodní fázi zásahu byl velitelem zásahu vyzván k poskytnutí věcné pomoci řidič buldozeru stavební firmy za účelem zřízení provizorního sjezdu v místě náspu na ulici Butovická tak, aby se část vozidel jednotek PO dostala do bezprostřední blízkosti havarovaného vlaku. Touto provizorně vytvořenou komunikací byl pak prováděn rovněž koordinovaný regulovaný příjezd a odjezd sanitních vozidel k třídícímu stanovišti zraněných.
Pro zajištění prostor k efektivnímu nasazení sil a prostředků, vhodné plochy pro přistání vrtulníků, činnost týlu, mobilního operačního střediska, zázemí pro mimořádné zasedání Bezpečnostní rady MSK a dalších souvisejících činností (např. informování sdělovacích prostředků) byl využit areál Zemědělského zásobování a nákupu Nový Jičín a.s.. K zajištění uvedeného zázemí byly využity prioritně prostředky HZS MSK (štábní kontejner, mobilní operační středisko, nafukovací velkokapacitní stany.
Ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací
Operační a informační středisko MV- generálního ředitelství HZS ČR (dále jen OPIS GŘ) se o události dozvědělo bezprostředně po jejím vzniku (v 10:40 hodin) od HZS Pardubického kraje, protože na jejich Telefonní centrum tísňového volání 112 byly směrovány „přelité“ tísňové hovory z území Moravskoslezského kraje. OPIS GŘ ihned vstoupilo do kontaktu s OPIS HZS Moravskoslezského kraje a navzájem si vyměňovali informace a OPIS GŘ realizoval požadavky OPIS HZS Moravskoslezského kraje.OPIS GŘ a řídící důstojník MV- GŘ HZS ČR ve prospěch události organizovali:
-zpohotovění sil a prostředků (těžké vyprošťovací techniky) u HZS Olomouckého kraje na poskytnutí případné pomoci,
-zpohotovění psychologů HZS ČR a MV pro potřeby výpomoci v souvislosti s nehodou (nasazen psycholog HZS Olomouckého kraje),
-zajištění vyčlenění vrtulníku Letecké služby Policie ČR na operativní let v souvislosti s událostí (pohotovostní vrtulník byl v té době na pátrací akci v okrese Domažlice – byl vyžádán jeho návrat do Prahy nebo zpohotovění další posádky),
-informování ostatních HZS krajů o situaci v místě události s tím, že pomoc (vyslání záchranné techniky) z jiných krajů není potřeba,
-pomoc prostřednictvím speciálně vycvičených psů pro pátrání po obětech v sutinách a nasazení jednoho kynologa se psem z území Jihomoravského kraje na posílení činnosti kynologů z Moravskoslezského kraje,
-vyžádání vyprošťovacího tanku 157. záchranného praporu Armády ČR Hlučín pro potřeby likvidačních prací. Ten se společně s dalšími třemi vozidly a 10 příslušníky Armády ČR dostavil na místo mimořádné události v 15.00 hod. Jelikož nebyla v průběhu záchranných prací jednotka nasazena, vrátila se ve 21.00 zpět na základnu. Následně byla technika záchranného praporu využita při likvidačních pracích.
-informování vedení Ministerstva vnitra o situaci v místě události a organizování letu náměstkyně ministra vnitra a zástupce MV-GŘ HZS ČR vrtulníkem na místo události,
-informování operačního střediska hlavního velitelství Státní požární ochrany Polska o situaci (oběti mezi polskými občany) a ověřování informací o letu polského premiéra k místu nehody.
Poznatky, doporučení a návrhy
Jednalo se o zásah extrémně náročný na nasazení sil a prostředků složek IZS ve vztahu k samotnému charakteru události, počtu postižených (cestujících, zraněných, mrtvých a jejich příbuzných), organizaci místa zásahu, koordinaci řízení záchranných prací a ostatních opatření mimo místo zásahu. Činnost jednotlivých složek IZS, dodržení taktických zásad pro postup při události tohoto charakteru, plnění úkolů stanovených VZ a jeho štábem je hodnocena jako vysoce profesionální. Rovněž úroveň spolupráce a koordinace lze hodnotit jako velmi vysokou. Poprvé při takovémto rozsah mimořádné události byl použit nově zpracovaný manuál typové činnosti složek IZS – Třídění raněných. Na základě osobních poznatků získaných při řešení této mimořádné události a po konzultaci s vedoucími představiteli ZZS a PČR navrhuji tato opatření:
Vybavit území zahrnující 2 až 3 kraje velkokapacitním operačním střediskem pro potřeby IZS (těžká hmotnostní kategorie, např. kamion, návěs).
Využité mobilní operační středisko HZS MSK (dvoučlenná osádka, typ dodávkový automobil) se plně osvědčilo, ale kapacitně rozsahu mimořádné události nevyhovovalo (podmínky pro činnost představitelů složek IZS, bezpečnostní rady kraje, dokumentace jejich činnosti apod.).
Vybavit území kraje (případně území zahrnující více krajů) kontejnerem s potřebným zdravotnickým materiálem a zázemím pro činnost zdravotnického personálu (nafukovací stany).
U takto rozsáhlé mimořádné události nelze potřebný zdravotnický materiál (nosítka, kyslík, obvazový materiál a další) plně zabezpečit z výbavy jednotlivých sanitních vozidel a vozidel jednotek požární ochrany.
Vybavit krajské správy PČR velkokapacitními mobilními stany.
Tyto stany budou u rozsáhlých mimořádných událostí využity jako prostor pro shromáždění majetku cestujících, identifikační pracoviště pro oběti hromadných neštěstí apod.
Vybavit krajské správy PČR technickými vozidly (popř. technickými kontejnery), které budou pro případ mimořádných událostí vybaveny technickými prostředky (elektrocentrály, náhradní radiostanice, náhradní zdroje, nejnutnější nářadí) a ochrannými prostředky pro zasahující policisty včetně suchého oděvu.
Zajištění komplexního technického zabezpečení nutného pro efektivní zásah policistů v mimořádných podmínkách na místě události.
Vybavit krajské správy PČR štábními vozidly (popř. štábními kontejnery).
Využití v mimořádných událostech jako pracoviště širšího štábu velení a dále jako možný prostor pro odpočinek zasahujících policistů (temperované prostory v nepříznivém počasí, teplé nápoje apod.).
Vybavit vybrané jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí vhodně zvolenými technickými prostředky (hydraulické vyprošťovací zařízení a terminály digitálního radiospojení Pegas).
Rozšíření taktických možností těchto vytipovaných a vycvičených jednotek (převážně z kategorie JPO II) a umožnění jejich komunikace s dalšími složkami IZS.
Vybavit opěrné body hasičských záchranných sborů jednotlivých krajů speciálním vybavením pro destrukci obvodového pláště kolejových vozidel.
HZS MSK a obecně žádný HZS kraje nedisponuje těžkým vyprošťovacím zařízením k destrukci obvodového pláště kolejových vozidel (poznatek učiněn rovněž při srážce tramvají ve Vřesině). Proto navrhuji toto řešit s ohledem na frekvenci a objem zejména osobní přepravy v konkrétních regionech s nasazením špičkových přepravních kapacit (např. rychlovlaky Pendolino, soupravy typu EC a IC).
Pokračovat v organizování velkých cvičení za účasti všech složek IZS.
Zpracovat zásady pro možnost vyhlášení bezletové zóny nad místem mimořádné události.
Ve vzdušném prostoru, který byl umístěním události v řízeném okrsku Letiště Leoše Janáčka - Mošnov se v blízkosti místa zásahu pohybovaly komerční vrtulníky, letadla a dokonce i dálkově ovládané letecké modely. Tato skutečnost představovala výrazné bezpečnostní riziko (pohyb vrtulníků LZS, MV a dalších) a v určitých momentech komplikovala či dokonce znemožňovala komunikaci složek IZS v místě zásahu.
plk. Ing. Jiří Šindler, ředitel odboru IZS HZS MSK
MUDr. Roman Gřegoř, ředitel ÚSZS MSK
lk. Mgr. Petr Lessy, náměstek ředitele Správy Severomoravského kraje PČR
Předkládá:plk. Ing. Zdeněk Nytra, ředitel HZS MSK
Související zprávy:
Stanovisko předsedy vlády M. Topolánka k situaci v Jižní Osetii a prohlášení Ministerstva zahraničních věcí ČR
Česká republika zašle finance na humanitární pomoc do Gruzie
Vojenský speciál míří do Arménie s humanitární pomocí pro Gruzii
Výsledky mimořádného zasedání Rady GAERC, kterého se zúčastnil ministr zahraničí K. Schwarzenberg
Komentář premiéra: Konflikt v Gruzii musíme brát vážně
Předseda vlády Mirek Topolánek, vicepremiér Jiří Čunek a ministr dopravy Aleš Řebíček míří na místo vlakové nehody ve Studénce na Novojičínsku
Prohlášení předsedy vlády M. Topolánka k vlakovému neštěstí na Novojičínsku
![[P] představujeme](/images/vlada/ico_p.gif){kind=small}
![[F] fotogalerie](/images/vlada/ico_f.gif){kind=small}
