Aktuálně
21. 8. 2008 16:39
Premiér M. Topolánek ocenil desítku disidentů medailí Karla Kramáře
"Je hodno opravdové úcty, když se v takových podmínkách s vědomím plného rizika a velkého osobního rizika najdou lidé, kteří nebrání nejen svou svobodu, což patří k lidské přirozenosti, ale brání i svobodu jiných lidí," uvedl premiér na adresu desítky přítomných osobností, kterým předal pamětní medaili za prokazatelné zásluhy o obnovu demokracie, práv a svobod člověka.
Jsme nositelé kolektivní odpovědnosti za svobodu druhých a povinnosti tuto svobodu chránit
Premiér M. Topolánek ve své řeči vyjádřil poděkování za ohromnou osobní statečnost, kterou přítomní disidenti prokázali v průběhu srpnových dnů před čtyřiceti lety. "Vaše protesty v srpnu 1968 potvrdily, že svoboda je nedělitelná. Že omezením svobody jednoho ztrácí kus svobody i jeho bližní. Že máme společnou odpovědnost za prosazení svobody nejenom doma, ale všude ve světě, že máme povinnost tuto svobodu bránit. Vy jste proto prokázali ohromnou osobní statečnost," zdůraznil M Topolánek. "Toto je pro mě tím nejpozitivnějším poselstvím ze srpna 1968. Jsme spojeni svobodou, jsme spojeni odvahou ke svobodě, jsme spojeni starostí o zachování svobody. A k té dnešní naší – a vaší svobodě – vedlo i vaše chování před čtyřiceti lety během srpnových dnů. Já vám za to moc děkuji," uvedl premiér. Následně předal deseti přítomným disidentům pamětní medaile Karla Kramáře, které představují ocenění zásluh na obnově demokracie, práv a svobod člověka.
M. Topolánek slavnostním oceněním disidentů zahájil výstavu, která je dedikována nejen oceněným, ale také těm, kteří se plodů svého úsilí neměli šanci dožít. "Zastupujete všechny ty, kteří tady býti nemohou buď proto, že již nežijí, nebo proto, že třeba o nich ani nevíme, protože to jsou bezejmenní hrdinové toho období," připomněl premiér.
Výstava v zahradě Strakovy akademie bude od dnešního dne přístupná veřejnosti o víkendech v průběhu měsíců srpna, září a října 2008 (10 - 17 hod.).
Seznam oceněných disidentů:
1. pan Pavel LITVINOV, USA (Rusko, demonstroval na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patří mezi legendárních „Sedm statečných“, demonstrace mu „vynesla“ pět let vyhnanství na Sibiři, poté byl donucen k emigraci)
2. pan Viktor FAINBERG, Francie (Rusko, demonstroval na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patří mezi legendárních „Sedm statečných“, po demonstraci byl držen na psychiatrii a prohlášen za nepříčetného, 112 dní držel hladovku)
3. paní Natalja GORBANĚVSKAJA, Francie (Rusko, demonstrovala na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patří mezi legendárních „Sedm statečných“, ruská básnířka, překladatelka a bojovnice za lidská práva)
4. paní Ágnes HELLEROVÁ, Maďarsko (Maďarsko, filosofka, oceněná řadou vyznamenání a čestných doktorátů, po roce 1968 podepsala protestní deklaraci v Korčule proti Sovětům)
5. pan Bernd EISENFELD. Německo (Německo, v srpnu 1968 se podílel na protestech proti okupaci, poslal telegram československému zastupitelství ve východním Berlíně a v noci z 20. na 21. září rozšiřoval samostatně vyrobené letáky, byl odsouzen na dva roky a šest měsíců - umístěn byl do proslulé věznice Budyšín I, kde byl na cele s pěti kriminálníky)
6. pan Krahl TONI, Německo (Německo, rockový hudebník, jehož kvůli letákové akci a účasti na demonstraci proti účasti NDR na intervenci 21. srpnu 1968 odsoudili do vězení, což posléze změnili na podmínečný trest; zpíval v populární skupině City a proti jejich desce „Casablanca“ (1987) ostře vystoupila ostře cenzura, protože v jedné písni byl zřetelný odkaz na intervenci do Československa v roce 1968)
7. paní Franziska GROSZER, Německo (Německo, spisovatelka a autorka řady knih pro děti a mládež, od roku 1966 sledovaná Stasi,v roce 1968 založila jedinou komunu ve východním Berlíně; záhy po prvních vystoupeních a čteních vlastních textů ji byly další znemožněny a v roce 1977 byla vyhoštěna do Spolkové republiky Německo, protože se připojila k protestu proti vyhoštění písničkáře Wolfa Biermanna z NDR)
8. paní Teresa ORDYLOWSKA (STODOLNIAK) Polsko (Polsko, protestovala proti okupaci, ačkoliv měla doma dvě malé děti: roznášela letáky, přesvědčovala další lidi, aby protestovali, napsala dopis Goldstückerovi; byla na rok odsouzena)
9. pan Aleksandr DIMITROV Rusko (za protesty proti okupaci Československa byl odsouzen v roce 1969 na dva roky. Vyráběl a rozšiřoval desítky letáků s texty na obranu občanské společnosti a s protitotalitní tematikou)
10. pan Kornel MORAWIECKI, Polsko (Polsko, protestoval proti okupaci i proti sebeupálení Jana Palacha, organizoval roznášení letáků a později se aktivně zapojil do hnutí Solidarita)
Celý projev premiéra M. Topolánka je k nahlédnutí na této stránce.
Jsme nositelé kolektivní odpovědnosti za svobodu druhých a povinnosti tuto svobodu chránit
Premiér M. Topolánek ve své řeči vyjádřil poděkování za ohromnou osobní statečnost, kterou přítomní disidenti prokázali v průběhu srpnových dnů před čtyřiceti lety. "Vaše protesty v srpnu 1968 potvrdily, že svoboda je nedělitelná. Že omezením svobody jednoho ztrácí kus svobody i jeho bližní. Že máme společnou odpovědnost za prosazení svobody nejenom doma, ale všude ve světě, že máme povinnost tuto svobodu bránit. Vy jste proto prokázali ohromnou osobní statečnost," zdůraznil M Topolánek. "Toto je pro mě tím nejpozitivnějším poselstvím ze srpna 1968. Jsme spojeni svobodou, jsme spojeni odvahou ke svobodě, jsme spojeni starostí o zachování svobody. A k té dnešní naší – a vaší svobodě – vedlo i vaše chování před čtyřiceti lety během srpnových dnů. Já vám za to moc děkuji," uvedl premiér. Následně předal deseti přítomným disidentům pamětní medaile Karla Kramáře, které představují ocenění zásluh na obnově demokracie, práv a svobod člověka.
M. Topolánek slavnostním oceněním disidentů zahájil výstavu, která je dedikována nejen oceněným, ale také těm, kteří se plodů svého úsilí neměli šanci dožít. "Zastupujete všechny ty, kteří tady býti nemohou buď proto, že již nežijí, nebo proto, že třeba o nich ani nevíme, protože to jsou bezejmenní hrdinové toho období," připomněl premiér.
Výstava v zahradě Strakovy akademie bude od dnešního dne přístupná veřejnosti o víkendech v průběhu měsíců srpna, září a října 2008 (10 - 17 hod.).
Seznam oceněných disidentů:
1. pan Pavel LITVINOV, USA (Rusko, demonstroval na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patří mezi legendárních „Sedm statečných“, demonstrace mu „vynesla“ pět let vyhnanství na Sibiři, poté byl donucen k emigraci)
2. pan Viktor FAINBERG, Francie (Rusko, demonstroval na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patří mezi legendárních „Sedm statečných“, po demonstraci byl držen na psychiatrii a prohlášen za nepříčetného, 112 dní držel hladovku)
3. paní Natalja GORBANĚVSKAJA, Francie (Rusko, demonstrovala na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patří mezi legendárních „Sedm statečných“, ruská básnířka, překladatelka a bojovnice za lidská práva)
4. paní Ágnes HELLEROVÁ, Maďarsko (Maďarsko, filosofka, oceněná řadou vyznamenání a čestných doktorátů, po roce 1968 podepsala protestní deklaraci v Korčule proti Sovětům)
5. pan Bernd EISENFELD. Německo (Německo, v srpnu 1968 se podílel na protestech proti okupaci, poslal telegram československému zastupitelství ve východním Berlíně a v noci z 20. na 21. září rozšiřoval samostatně vyrobené letáky, byl odsouzen na dva roky a šest měsíců - umístěn byl do proslulé věznice Budyšín I, kde byl na cele s pěti kriminálníky)
6. pan Krahl TONI, Německo (Německo, rockový hudebník, jehož kvůli letákové akci a účasti na demonstraci proti účasti NDR na intervenci 21. srpnu 1968 odsoudili do vězení, což posléze změnili na podmínečný trest; zpíval v populární skupině City a proti jejich desce „Casablanca“ (1987) ostře vystoupila ostře cenzura, protože v jedné písni byl zřetelný odkaz na intervenci do Československa v roce 1968)
7. paní Franziska GROSZER, Německo (Německo, spisovatelka a autorka řady knih pro děti a mládež, od roku 1966 sledovaná Stasi,v roce 1968 založila jedinou komunu ve východním Berlíně; záhy po prvních vystoupeních a čteních vlastních textů ji byly další znemožněny a v roce 1977 byla vyhoštěna do Spolkové republiky Německo, protože se připojila k protestu proti vyhoštění písničkáře Wolfa Biermanna z NDR)
8. paní Teresa ORDYLOWSKA (STODOLNIAK) Polsko (Polsko, protestovala proti okupaci, ačkoliv měla doma dvě malé děti: roznášela letáky, přesvědčovala další lidi, aby protestovali, napsala dopis Goldstückerovi; byla na rok odsouzena)
9. pan Aleksandr DIMITROV Rusko (za protesty proti okupaci Československa byl odsouzen v roce 1969 na dva roky. Vyráběl a rozšiřoval desítky letáků s texty na obranu občanské společnosti a s protitotalitní tematikou)
10. pan Kornel MORAWIECKI, Polsko (Polsko, protestoval proti okupaci i proti sebeupálení Jana Palacha, organizoval roznášení letáků a později se aktivně zapojil do hnutí Solidarita)
Celý projev premiéra M. Topolánka je k nahlédnutí na této stránce.
![[P] představujeme](/images/vlada/ico_p.gif){kind=small}
![[F] fotogalerie](/images/vlada/ico_f.gif){kind=small}
