Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Archiv zpráv minulých vlád

Stránka byla přesunuta do archivu

20. 11. 2008 14:44

TK po jednání vlády 19. 11. 2008


 


Tisková konference po jednání vlády ČR 19. 11. 2008
Upozornění: Text přepisu neprošel korekturou, děkujeme za pochopení.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády, vítám zde členy vlády, předsedu vlády pana Mirka Topolánka, místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí pana Petra Nečase, ministra zdravotnictví pana Tomáše Julínka a ministra financí pana Miroslava Kalouska. Předsedu vlády poprosím o úvodní slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tím, že jsme jednali o něco déle než jsme sami chtěli, tak z toho vyplývá, že to jednání bylo poměrně velmi složité. Úplně do úvodu musím říci, že z této vlády odcházím velmi spokojen. Signalizuji, že kromě zákona, který mění zákon 48/1997 Sb., což je zákon o zdravotním pojištění, kde do pondělka mají expertní týmy za úkol precizovat paragraf 18, jsme jednomyslně schválili všechny zdravotní zákony. To si myslím, že je do úvodu zpráva, která je z této vlády nejzajímavější, nicméně, projednávali jsme celou řadu poměrně velmi důležitých bodů. K tomu blíže Tomáš Julínek. Miroslav kalousek vám představí návrh daňového řádu a podnikání na kapitálovém trhu. Myslím, že celkem zajímavá diskuse byla i ohledně zákona o ochraně utajovaných informací, která s tím souvisela, která snižuje dobu potřebnou pro udělení prověrek, která redukuje množství údajů a změn, zkracuje celkově dobu řízení. Celá řada instrumentů, které vylepšují po nějaké době fungování poměrně zásadním způsobem tento zákon. Z těch věcí, které možná bych zmínil, my jsme nakonec schválili návrh poslanců na zavedení vyznaného dne 30. června 1991, na to by zcela jistě přišel dotaz. Signalizuji bez dalšího vysvětlování, protože k tomu není co dodávat, že 30. červen 1991 podle rozhodnutí vlády, schválení poslaneckého návrhu by mohl, pokud projde legislativním procesem, býti významným dnem. Významnou záležitost jsme schválili Petrovi Nečasovi a představí vám, vidíte už se i promítá úvodní list prorodiného balíčku, velmi významného. Schválili jsme po přerušení návrh státní kulturní politiky, jak byl ministrem kultury předložen. Státní program na podporu úspor energie a podobně. Schválili jsme návrh usnesení vlády k bezpečnostnímu zajištění předsednictví ČR, což bylo důležité právě pro faktické zajištění tohoto bezpečnostního plánu. Schválili jsme „kulový blesk“, k tomu bude mít ministr Říman zítra tiskovou konferenci, takže dotazy, které by přišly k tomuto bodu odkážu na zítřejší konferenci. My jsme posvětili ten postup, což v této chvíli neznamená nic jiného než že pokračují práce na přípravě tohoto pilotního projektu a že vláda míní v tomto projektu pokračovat. Schválili jsme privatizaci státních zkušebních ústavů, těch 6 ústavů, které z těch 36 stávajících ústavů zůstávají ještě ve státních rukou. Schválili jsme také návrh na řešení mimořádné akvizice Národní knihovny v souvislosti s nabídkou Biskupství plzeňského na prodej fondu klášterní knihovny Františkánů v Chebu, což je zajímavé hlavně proto, že bylo velké riziko, že by tato národní kulturní památka mohla samozřejmě při prodeji uniknout z ČR. To je možná do úvodu ode mne všechno, pokud bych měl, to jednání bylo velmi složité, nicméně, dospěli jsme k určité dohodě, která by měla garantovat všechny hlasy koalice pro zdravotní zákony. Ta diskuse bude ještě dlouhá a očekáváme i ve druhém čtení další diskusi nad materií, protože je poměrně velmi složitá a v této chvíli jsme rád, že jsme pokročili o ten krůček dála máme jednomyslné usnesení vlády.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní, jestli dovolíte, ministr zdravotnictví pna Tomáš Julínek.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Já chci potvrdit onu dohodu, která spočívá, pokud nebudu vyjmenovávat ty jednotlivé věci, v tom, že se nastolí základní důvěra mezi ministrem zdravotnictví a poslanci koaličními v tom, že zapracujeme i některé další věci v rámci jednání o těchto zákonech ve sněmovně. Nejedná se o nějaké závažné změny, jedná se o některé deklarace ze zákona 20 a jedná se o záležitosti, které eventuálně budou ještě vzneseny k zákonu o specifických službách. Jedná se tam o tom, jestli má být či nemá být povinné poradenství před ukončením těhotenství. To jsou věci, které tam zůstaly. Jinak jsme do této vlády stihli zapracovat veškeré požadavky, které byly vzneseny jak resortními ministry, tak na oné schůzce v sobotu a snažili jsme se uspokojit kolegy se svými požadavky a z jejich strany to bylo kvitováno. To poté i umožnilo onu dohodu. Zůstává zákon o veřejném zdravotním pojištění, kde jsme si dali čas do pondělí, kdy je další vláda, kdy očekáváme formulaci nároků z veřejného zdravotního pojištění, nároků pacienta, pojištěnce, který mu vyplývá ze zákona, který je definován na bezplatnou péči v rámci veřejného zdravotního pojištění. Vy ode mne víte, že v současném zákonu není nic. My jsme navrhli nějakou textaci, která je v zákoně, za kterou si stojíme, která má evropský rozměr a je alternativou evropských garancí a textů a jde o to, že jsem připraveni v různých alternativách tuto definici doplnit, zpřesnit a očekáváme návrhy do pondělí i od svých koaličních partnerů, protože v sobotu nebyli schopni formulovat přesně, co tam má být, aby byli uspokojeni. V podstatě zůstává jeden paragraf zákona o veřejném zdravotním pojištění, který je důležitým doprovodným zákonem k tě zákonům, které jsme dneska odhlasovali a já věřím, že k té dohodě dojdeme, protože tam jsem naprosto na jedné lodi, protože všichni chceme, aby byl jasně definován nárok z veřejného zdravotního pojištění a jsme připraveni přijmout všechny dobré definice či jejich vylepšení do toho zákona. Debata byla okolo ukončení těhotenství, kdy jsme jako vláda rozhodovali mezi dvěma variantami, kdy my jsme připravili ústupky KDU-ČSL e všech oblastech, které požadovali, kromě toho, že jsme setrvávali na nutnosti respektovat primární právo, které říká, že občanky EU, pokud přijdou k nám, a budou chtít ukončit těhotenství, mají na to nárok z nařízení EU. Vláda zvolila ten text, který konvenuje primární péči. Je omezen přístup k cizinkám z jiných zemí než z EU k potratům v ČR. Takový text, který fakticky navrhla legislativní rada, na tom jsme se shodli. Je otázkou jednání ve sněmovně, jak tento text může být potom ještě upraven. Došlo k této dohodě, protože si nemůžeme dovolit na vládě přímo deklarovat porušení primárního práva EU. To je asi velmi zrychleně vše. Toto jsou zákony, které předkládáme v té první porci. Vidíte, že je to základní úprava českého právního řádu v oblasti zdravotní a můžu vás ujistit, že zákon z roku 1966 opravdu už nemůže pokrýt naše potřeby a deklarace a že všechny tyto zákony jsou pozitivní v tom nejlepším slova smyslu pro pacienty a občany ČR, pro poskytovatele. Je t základní jistota všech, kteří se ve zdravotnictví pohybují. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi zdravotnictví. Nyní poprosím místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí, aby nás seznámil s prorodiným balíčkem, který dne s přijala vláda.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den. Vláda dnes jednomyslně schválila tzv. prorodinný balíček, což je návrh, který má podpořit rodiny s dětmi. Rodinná politika je základní prioritou této vlády a my chceme vytvořit příznivé prostředí pro fungování rodiny a vstřícnější prostředí rodičům pro snadnější sladění pracovního a rodinného života. Současně chceme reagovat na situaci, že v ČR prakticky neexistují žádné služby pro rodiny. Ta opatření jsou sestavena následovně. My navrhujeme, aby byla zřízena tzv. otcovská, což je nová dávka placená ze systému nemocenského pojištění, jejímž cílem je podpora aktivního otcovství. Otec si může vybrat jeden týden tohoto placeného období z nemocenského pojištění v prvních šesti týdnech po narození dítěte. S tím, že výše otcovského za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu, je to stejná částka jako u mateřské, peněžité pomoci v mateřství. Má to své očekávané ekonomické dopady, které jsou dány především v oblasti výdajů ve výši 300-400 milionů ročně navíc a také výpadku výběru pojistného zhruba ve výši 140-160 milionů korun. Vedle toho chceme přijmout legislativní opatření v oblasti sladění rodinného a pracovního života v naší zemi. Jak jistě víte, došlo v poslední době, deseti let, k výraznému poklesu počtu mateřských školek a míst v mateřských školkách. Přitom již třetí rok po sobě porodnost překročila 100 000 narozených dětí s tím, že navíc byl zaveden poslední rok ve školce zdarma a že velké množství odkladů školní docházky ještě zvyšuje ten přetlak na místa v mateřských školkách je obohacený ještě o to, že jsme zjistili, že až ¼ dětí mezi druhým a třetím rokem věku navštěvuje mateřské školky, přestože z hlediska pravidel by ta nepatřila. To jenom opět zvyšuje ten přetlak na mateřské školky. Vedle toho je u nás poměrně velký nedostatek jeslí s tím, že tady podle názorů předních dětských psychologů nejsou jesle nejvhodnějším způsobem péče o děti do tří let a ministerstvo zdravotnictví také mnohokrát vyjádřilo názor, že jesle, kde se poskytuje péče zdravým dětem by neměly být zdravotnickým zařízením. Abychom to dokumentovali na konkrétních číslech, tady je vidět, jak prudce klesl počet mateřských školek. Musím říci, za vlád sociální demokracie, která se ohání tedy podporou rodiny. Fakt je takový, že za jejích vlád poklesl ten počet velmi razantně až emy nyní musíme hledat alternativní modely, jak tento výpadek doplnit. Prvním krokem, který chceme zavést je tzv. evidovaný poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci. My chceme v podstatě legalizovat stav, který je dnes velmi často, v jakési šedé zóně ekonomiky. Rozšířit spektrum služeb péče o děti a zvýšit jejich dostupnost. Celý ten systém se snažíme dělat co nejjednodušší, aby byl velmi odbyrokratizovaný, levný, snadno aplikovatelný, nenáročný na státní rozpočet a podporující rozvoj soukromé iniciativy. Ten neformální charakter služby umožňují minimální nutné požadavky, které musí poskytovatel splnit. Já chci zdůraznit, ež většina navrhovaných opatření funguje obdobně v řadě vyspělých zemích. My znovu nevynalézáme kolo. Tento evidovaný poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci musí splňovat minimální nutné podmínky. Může to být osoba, která sama řádně pečuje o vlastní dítě do sedmi let věku. Může mít současně v péči až 4 děti do sedmi let věku, kde se započítávají i vlastní děti do tohoto počtu do sedmi let věku a musí splňovat určité minimální nutné požadavky na vybavení domácnosti, které odpovídají výchově vlastního dítěte. Tento poskytovatel je oprávněn přijmout za poskytované vzájemné rodičovské výpomoci limitovanou úplatu nejvýše do částky 15 000 měsíčně, ale já chci zdůraznit, že tato částka je osvobozena od placení daní a je osvobozena od odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Je to čistý příjem. My, jak jsem řekl, vycházíme ze zkušeností ve vyspělém světě, ve Francii 18 % dětí do tří let pečují licencované poskytovatelky v jejich domácnostech s podporou státu je jich více než 500 000. 240 tisíc dětí ve francii ve věku od tří do šesti let využívá péči licencované pečovatelky a dalších téměř 50 tisíc dětí služby au-pair. Podobný systém je v Británii,v Německu a ve Švýcarsku je velmi rozšířená vzájemná rodičovská výpomoc v podobě tzv. tagesmutter či tagesvater, kde se rozvíjí především v posledních h15 letech a jedná se především o péči o děti d o3 let věku. Hlídáno může být maximálně pět dětí, ten výdělek je omezen. Velmi jsme se inspirovali modelem, který zavedla spolková země Vídeň. Chci zdůraznit, sociálně demokratická vláda spolkové země Vídeň, který byl zavedený před více než 30 lety, kde denní matky se ve své domácnosti pravidelně a za úplatu věnují dětem od nemluvňat dokonce povinné školní docházky, kde je to limitováno počtem 5 dětí u jedné matky a chci zdůraznit, že tento dobr návrh, kterým my jsme se inspirovali, vede k tomu, že ve Vídni je 51 % míst, kde se o děti pečuje v soukromých rukou a město Vídeň tedy přispívá. U nás ten příspěvek spočívá právě v té daňové úlevě a v osvobození od platby zdravotního a sociálního pojištění. Vedle toho chceme rozvinout i podporu služeb péče o děti v oblasti živnostenského podnikání, kde chceme zjednodušit určité požadavky na provozovny péče s menším počtem dětí a také doplnit určité kvalifikační požadavky na toto podnikání. Vidíme velký prostor pro trh práce u žen starších 50 let ve venkovských nebo maloměstských oblastech, kde je velký nedostatek pracovních příležitostí, kde by se mohly uplatnit. Jednalo by se o vázanou živnost péče o dítě do tří let věku v denním režimu nebo o volnou živnost mimoškolní výchova a vzdělávání, v pořádání kurzů včetně lektorské činnosti. Jednalo by se o provoz ve vlastní domácnosti nebo jiném vhodném prostoru a opět by se mohlo pečovat nejvýše o 4 děti s tím, že vlastní dítě do sedmi let je do tohoto počtu započítáváno. Jak jsem řekl, chceme dát rozumné požadavky v oblasti hygienické a prostorové pro tyto provozovny a také chceme limitovat ten počet dětí. Je stanoveno minimální nutné vybavení provozovny respektující potřeby svěřených dětí a chceme také požadovanou odbornou způsobilost podnikatele v této oblasti nově rozšířit o osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci. Dalším novým prostředkem, který budeme legislativně navrhovat, je zavedení miniškolky, což je další možnost v rozšíření nabídky služeb v péči o děti pro zaměstnané rodiče, které preferují spíše individuální péči a nebo pro rodiče, v jejichž místě bydliště není jiná služba k dispozici. Opět bych připomenul, že se jedná o venkov. Služba bude poskytována nejčastěji zaměstnavatelem na pracovišti rodiče nebo neziskovými subjekty, například mateřská centra, obce, kraje, občanské sdružení, církeví právnické osoby a podobně. Tato miniškolka je službou péče o děti na nekomerčním základě, která není provozována za účelem dosažení zisku. Zřizuje se nejvýše pro čtyř děti ve věku od 6 měsíců do 7 let. Do tohoto počtu dětí se započítávají i vlastní děti pečovatelky ve věku do sedmi let. Já chci zdůraznit, že na jednom místě může například zaměstnavatel nebo obec zřídit několik těchto miniškolek. Je to limitováno počtem dětí u jedné pečovatelky. Zřídí se jich tedy několik pro několik pečovatelek a tím pádem může být tato služba poskytnuta většímu počtu dětí. Nejedná se o pouhé hlídání dětí, ale jedná se o péči zaměřenou na celkový rozvoj dítěte s ohledem na jeho individuální specifika a věk. Koneckonců, řada z nás ví, že ne každé dítě je zralé a spokojené v mateřské školce, řada dětí by dala přednost spíše menší skupině rodinného typu. Na tyto miniškolky by se nevztahovaly standardní hygienické a prostorové požadavky, které jsou vztahovány na mateřské školky, kde také zřizovatel by hradil náklady na zřízení a provoz ze svých prostředků s tím, že by se jednalo o daňové uznatelné náklady s tím, že by přispívali na základě dohody i rodiče. Tato péče o dítě je doplňkem péče rodinné, není její náhradou a musí odpovídat věkovým a individuálním zvláštnostem dítěte. Chceme tedy motivovat i zaměstnavatele, upravit zákon o dani z příjmu a takto to vláda schválila, aby výdaje na zajištění péče o děti zaměstnanců, výdaje na provoz vlastních zdravotnických zařízení, jeslí, provozoven pro výchovu a vzdělávání, miniškolek a případně příspěvku zaměstnavatele na zajištění péče o dítě zaměstnance poskytované prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele, aby byly tyto náklady dány mezi daňově uznatelné náklady zaměstnavatele. Dalším klíčovým prvkem, který chceme podpořit těmito změnami je rozvoj částečných pracovních úvazků. Na této tabulce vidíte jak obrovsky nízké číslo v naší zemi je částečných pracovních úvazků. Pouze 3,5 % v porovnáním s průměrem EU, kde je to 19 % a zeměmi jako je Holandsko, kde je to 35 % i se zeměmi z podobného kulturního okruhu, jako rakousko nebo německo, kde se to pohybuje kolem 28 či 30 %. Zvláště markantní to je, když si vezmeme statistickou kategorii žen ve věku 20-49 let s alespoň jedním dítětem mladším 12 let, kde je vidět, jak je u nás velmi nízké množství částečných úvazků i v této kategorii. Ten druhý sloupek, to je 3,9 procenta, zatímco v Holandsku v této statistické kategorii je to až 55 % žen, v SRn a Rakousku 32-35 % žen. My chceme podpořit vytváření částečných pracovních úvazků a tím i větších možností sladění rodinného a pracovního života tím, že bude zavedena sleva na placení pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele, který tedy vytvoří tento částečný pracovní úvazek do 0,8 pracovního úvazku ta sleva bude 1500 korun měsíčně. U přesně definovaných kategorií, které jsou tady popsány, pro zaměstnance pečujícího o dítě do deseti elt věku nebo je-li to osoba se zdravotním postižením pro osobu starší 55 let o osobu, která pečuje o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni 2 až 4 nebo pro řádného studenta denního studia střední, vysoké či VOŠ školy. Vedle toho chceme podpořit pěstounskou péči, kde pěstounům zařízení pro výkon pěstounské péče, SOS vesnička, bude přiznán nárok na odměnu pěstouna jako dávku pěstounské péče za podmínek upravených zákonem o státní sociální podpoře, protože doposud tuto odměnu pěstouna musel zajišťovat právě toto zařízení. Teď budou dostávat tuto odměnu přímo od státu a tím je chceme dále podpořit. Tolik tedy základní prvky tohoto prorodiného balíčku, který bude vypracován v podobě legislativní změny v následujících měsících. My chceme, aby nejpozději v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku byl hotový příslušný zákon, který podle našeho přesvědčení povede k lepším možnostem rozšíření harmonizace a spojení pracovní dráhy a péče o děti. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády za prezentaci a nyní poprosím ministra financí pana Miroslava Kalouska.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji, ještě jednou hezké odpoledne, dámy a pánové. Já jsem měl tu čest vládě předložit návrh zákona o daňovém řádu, tedy nový daňový řád. A tím naplnit první třetinu celkového scénáře daňové reformy. Dovolím si připomenout, že daňová reforma se opírá o tři pilíře, o reformu legislativy, nový zákon o dani z příjmů, o reformu procesu, což je právě tento daňový řád a o reformu institucí, což je projekt jednoho inkasního místa. Daňový řád nahradí zastaralý, mnohokrát novelizovaný zákon o správě daní a poplatků. Já jsem ten první návrh měl zpracovaný již v polovině roku 2007, ale bylo nesmírně důležité, aby ta norma byla široce akceptovatelná celou podnikatelskou veřejností, nejenom správcem daně, ale i daňovými poplatníky. Proto jsem ustanovil expertní skupinu. Požádal jsem jednoho ze svých předchůdců, federálního ministra financi Jana Klaka, dlouholetého pak náměstka českého ministra financí, aby tuto expertní skupinu vedl a v ní zasedali nejenom zástupci resortů, ale především podnikatelé, Hospodářská komora, zástupci justice, daňové správy, komory daňových poradců a akademické obce. V této skupině byly více než rok diskutovány zásadní otázky návrhu, hledáme odpovídající řešení, jejíž činnost by znamenali zásadní posun. Na začátku dubna tohoto roku, jistě si vzpomínáte, jsem rovněž tento návrh předložili k veřejné diskusi na internetových stránkách a já děkuji i laické veřejnosti za celou řadu cenných připomínek z nichž mnohé byly využity. Výsledkem je definitivní návrh zákona, jak budou vymáhány, zpravovány daně. Norma, o které jsme přesvědčen, že je normou srozumitelnou, dostatečně komfortní pro poplatníka. Významně posiluje právní jistotu poplatníka, posiluje i právní jistotu správce daně a zjednodušuje celý proces. Já si dovolím zdůraznit některé hlavní body tohoto návrhu a změny oproti současnému stavu. První priorita, na kterou jsme se soustředili byla srozumitelnost předpisu. Aby byla co největší přehlednost a co nejlepší systematická uspořádanost nového zákona. Lepší členění do paragrafů, tím pádem lepší komfort pro uživatele. Je tam mnohem jasnější a jednotné vymezení pojmů a návrh obsahuje zkvalitnění zásad daňového procesu, protože vychází ze zásad obecného správního procesu. Druhou prioritou byla moderní a efektivní správa, která zaručuje snížení administrativní zátěže. Návrh obsahuje daleko větší podporu elektronizace daňové správy, plně elektronická komunikace daňové správy s jejími adresáty a je tam jakékoliv odstranění překážek elektronického vedení spisu. Jsou dána jasná pravidla pro doručování. Přinášejí jistotu účinného doručení pro obě strany a možnost vyloučení sporu o to, zda bylo či nebylo doručeno. Opět i v doručování je návrh připraven na všechny způsoby elektronického doručování. Jsou stanovena jasná pravidla pro vedení daňového spisu a nahlížení do něj. Poplatník musí mít právo nahlédnout ve spisu ke všemu, co je použito jako důkaz a má právo nahlížet do kompletního soupisu všech písemností obsažených ve spise při daňovém řízení. Je zajištěna, tady bych chtěl velmi poděkovat správní justici, ministerstvu spravedlnosti, je zajištěna mnohem lepší provázanost ve vztahu k přezkumu prováděnému v rámci správního soudnictví, což zajišťuje možnost rychlého a efektivního vyřešení sporu mezi poplatníkem a správcem daně. Rovněž návrh odstraňuje dosavadní omezení při volbě zástupce podle současného zákona může zastupovat u správce daně více daňových subjektů pouze daňový poradce. Toto omezení je odstraněno, může zastupovat nejen daňový poradce, což výrazně umožní zlevnit služby a snížit náklady na plnění daňových povinností. Je stanovena možnost odpustit úrok z prodlení při posečkání. Správce daně když umožní posečkání placení daně, než bude dlužník solventní, nemůže současně odpustit i úrok z prodlení, ten úrok může odpustit jenom při nové žádosti a při novém řízení. Podle tohoto návrhu může pozastavit ten úrok z prodlení okamžitě hned při té první žádosti, př jednom řízení. Je možnost dokončit daňovou kontrolu a daňovou exekuci původním správcem daně i po změně příslušnosti. Dnes je to tak, že změní-li firma sídlo a příslušnost, předává se nově příslušnému úřadu, což nekonečně prodlužuje řízení. Podle nového daňového řádu dokončí řízení ten původní správce daně. A je rozšířena i možnost podání dodatečných daňových přiznání na nižší daň na úkor obnovy řízení. Dnes, když chcete opravit a snížit oprávněně svůj odvod, musíte požádat v rámci nového řízení. Podle nového návrhu stačí podat nové daňové přiznání. Nesmírně důležitá část tohoto návrhu je odstranění tvrdostí a nejasností, které v dosavadní správě daní a poplatků jsou. Je to zejména posunutí splatnosti doměřené daně ve výši, která byla stanovena až po rozhodnutí o odvolání. Praktický příklad, je provedena kontrola, je doměřena daň, vyšší než daňový subjekt přiznal, daňový subjekt nesouhlasí, proti tomuto rozhodnutí se odvolává, ale musí platit hned. Podle nového řádu navrhuji, aby platil až tehdy, když o tom bude rozhodnuto i v odvolacím řízení, aby nemusel platit ihned. Je jednoznačně zakotven požadavek na správce daně, aby odůvodnil každé rozhodnutí. To je mimořádný průlom, dosavadní praxe je taková, že správce daně nemusí každé rozhodnutí odůvodňovat. Podle nového návrhu musí být každé rozhodnutí odůvodněno. Významnou změnou je také předřazení priorit, co se bude platit dříve, jestli penále nebo dodatečně doměřená daň. Dnes je to tak, že přednost má penále a zejména malý podnikatelé se dostávají do situace, že splácejí penále, ale dál jim běží úroky z nezaplacené daně a jakkoliv se snaží poctivě svou pohledávku umořit, ona jim narůstá a dostávají se do spirály smrti. Návrhem předřazujeme toto řazení priorit a umožňujeme nejdříve platit daňovou povinnost, snižovat i nabíhající úroky a teprve potom penále. Stanovuje se také jednoznačné pravidlo pro opakování daňových kontrol a jejich omezení. Důsledně uplatňujeme klientský přístup, chovat se co nejpřátelštěji k těm, kteří poctivě platí a chovat se co nejtvrději k těm, kteří prostě neplatí. Poctivý poplatník se musí cítit vůči daňové správě jako klient, nepoctivý musí být zásadním způsobem ohrožen. Chceme zkrátit v tomto návrhu obecnou lhůtu po jejímž uplynutí je možné se bránit před nečinností. Lhůta, po které můžete napadnout správce daně za nečinnost je dnes šest měsíců. Tuto lhůtu chceme zkrátit na tři měsíce. Rovněž musí být jednoznačně nastavena lhůta pro stanovení daně. Průlom navrhuji v tomto návrhu v pojetí prominutí daně. Z některých mediálních kauz víte, že podle zákona ministr financí disponuje téměř feudální pravomocí v případě nejasnosti odpustit nejenom penále, ale odpustit i dodatečně doměřenou daň. Jestliže předkládáme jasný a přehledný proces a mechanismus vybírání daní, jsem přesvědčen, že tuto feudální pravomoc ministr financí mít nemá. Ani já, ani mí nástupci a odstraňujeme tuto pravomoc jak pro správce daně, tak pro ministra financí z daňového řádu. Prostě zákon bude platit pro všechny. Poplatník se mlže obrátit na správní soud, ale institut individuálního prominutí daně škrtáme z návrhu a nechceme, aby jím ministerstvo financí disponovalo. Poslední okruh, který je velmi důležitý v novém řádu je nové pojetí daňové exekuce. Veškeré pravomoci správce daně, který vystupuje v pozici soudu, jsou zakotveny v daňovém řádu. Už nebude jako dnes se odvolávat na přiměřenou aplikaci občanského soudního řádu. Vše je postulováno v tomto daňovém návrhu. Je to tedy přehledné a pravidla jsou jasná. Je také jasně stanoveno pravidlo, podle kterého je nutné při volbě způsobu vymáhání dbát toho, aby náklady spojené s vymáháním nebyly větší než vymáhaná částka sama. Což, bohužel, není až tak neobvyklou praxí. Toto vylučujeme, Nebude možné, aby se dvacetitisícová pohledávka vymáhala způsobem, který si vyžádá statisícové náklady. Poslední úprava v té oblasti exekucí je naprosto přehledná úprava dražeb věcí movitých i nemovitých i tím souvisejícího rozvrhového řízení a tím opět je dáno pravidlo, právní jistota i těm, kteří se do této tíživé situace dostanou. Já bych ještě jednou chtěl poděkovat té široké odborné i laické veřejnosti, která se na tomto návrhu podílela. Jsem přesvědčen, že se jedná o mimořádné dílo, které výrazným způsobem usnadní život jak daňovým poplatníkům, tak správci daně. Pospícháme s tím proto,že chceme, aby zákon platil od 1. ledna 2009, ale účinnosti nabyl 1.1. 2010, protože ten rok legisvakanční je minimální lhůta, kdy si poplatníci i správce daně musí zvyknout a natrénovat si správu a placení daní podle nových pravidel a nového procesu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi financí. Nyní je prostor pro vás. Prosím. Kdo bude první? Česká televize.

Daniel Takáč, Česká televize: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat pana ministra zdravotnictví pokud jde o ten odklad na to pondělí na tu precizaci, jak jste tady říkal, co přesně se musí vyprecizovat? Ten zásadní nesouhlas ze strany KDU-ČSL byl poměrně jasně dán. Co se bude přesně precizovat. Jestli to není krach těch jednání, protože na tomto jste se nemohli dohodnout. Děkuji.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Jedná se o zákon o veřejném zdravotním pojištění, který doprovází ty zákony upravující nové právní prostředí v českém zdravotnictví. Ten zákon je vlastně doprovodný. Je v něm velmi málo změn. Objevuje se v něm nově očkování proti pneumokoku a také zpřesnění nároků pojištěnce, co je vlastně jeho nárokem na to tzv. bezplatné zdravotnictví. To vyjadřuje definice, kterou jsme do tohoto zákona vznesli v paragrafu 18. To je otázka ani ne tak přepracování zákona, ale otázka důvěry, protože my všichni tím míníme naprosto totéž, aby zpřesnění nároku občanů, kteří dnes ten nárok přesný nemají. Oni přichází do zařízení a nemohou se domoci toho, co je bezplatná péče, protože pan doktor jim řekne, to co on si myslí, že mají za nárok a nemůže se ten pacient dovolat žádného zákona. My jsme v dobré víře tam dali definici. Teď je otázka důvěry mezi námi, která vedla k tomu, že jsme se nedohodli, otázka spíše nedůvěry ze strany některých poslanců, že to myslíme opravdu tak, jak jsme to napsali. My jsme je požádali o to, aby zpřesnili tu definici, pokud se jim zdá, že jsou v ní díry a že to ne úplně přesně vyjadřuje ten text, který jsme do toho paragrafu dali. Oni nebyly schopni tuto definici dát, my jsme jim navrhli zpřesnění podle toho, jaké pochybnosti vyslovovali při sobotním jednání především. Připravili jsme tři čtyři verze a očekáváme, že v tom mezidobí do pondělní vlády jim tyto texty a návrhy předložíme. Oni se na to jednání připraví a že společnými silami dodefinujeme paragraf 18 ve prospěch našich občanů, abychom si byli všichni jisti a věřili si, že tento paragraf znamená zpřesnění a jasnější nárok na bezplatnou péči z veřejného pojištění. To je jediné, oč v tomto zákoně jde. Je důležité, aby byl přijat společně s těmito zákony, protože je doprovází.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Jestli dovolíte, abych doplnil, protože jsem ministr za KDU-ČSL, tak bych rád reflektoval tu větu pana redaktora Takáče o zásadním nesouhlasu KDU-ČSL, tak bych rád zdůraznil, že všechny zákony, které byly dnes schváleny, byly schváleny jednomyslně všemi hlasy přítomných členů vlády a všemi třemi hlasy přítomných koaličních předsedů. To jediné, co zbývá, je to co řekl pan ministr, což není spor ani věcný ani koncepční, je to čistě jenom otázka technická o nalezení té nejvhodnější formulace. To tajemná, jsem přesvědčen, že tu formulaci nalezneme a v pondělí budeme moci schválit i tzen poslední zákon.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Tak, abychom si všichni věřili, že je to správně definovaný nárok pro občany.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. ČTK.

Jakub Dospiva, ČTK: Kdy by ty zákony měly jít do parlamentu? Pak mám dvě věci, které nejsou k tomu zdravotnictví, to je zákon o utajovaných informacích, to NBÚ, jestli jsem to dobře pochopil, tak podnikatelé by měli platit poplatek za to , že dostanou prověrku. Chtěl jsem se zeptat, jak vysoký ten poplatek v tom návrhu je? Jedním z bodů bylo 200 vojáků pro potřeby policie pro potřeby předsednictví. Byl tento bod schválen?

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Já jen krátce řeknu naléhavou věc. Ty zákony čím dříve budou, tím lépe pro české zdravotnictví, protože jsou provázané na rozpočtová opatření týkající se zajištění očkování a podobně. Čím dříve budou přijaty, tím lépe. Budu trvat na maximálním zařazení na nejbližší termíny jednání parlamentu, jak to jen půjde, případně i mimořádné schůze.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já teda nevim, jestli někdo z mých kolegů, ale vzhledem k tomu, že Dušan navrátil, ředitel NBÚ také uspořádá tiskovou konferenci, tak vás odkážu s těmito absolutními detaily na něj. Na druhé straně možná podnikatelé budou něco platit, ale zase se na druhé straně vypouští ověřování ve stupni utajení „Vyhrazené“ pro podnikatele a celý ten zákon je fakticky vypracován na míru podnikatelům, vychází jim vstříc. V tomto smyslu já ten detail, jestli mají platit poplatek, nevím, to mi odpuste. Dušan navrátil vám to jistě vysvětlí. Možná to ví Miroslav Kalousek.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já se omlouvám, ale ani já to číslo přesně nemám, ale věnoval jsem se celkovým dopadům tohoto návrhu. Tento návrh státní správě ušetří několik desítek milionů, protože zjednodušuje ten proces. Co je mnohem důležitější, v podnikatelské sféře na administrativních nákladech ušetří kolem 3 miliard. Protože zjednodušuje proces a odstraňuje administrativní náklady.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Olga Málková, Česká televize: Já bych měla na pana ministra Nečase. Chtěla jsem se zeptat, že vy teď budete tento rodinný balíček teprve zpracovávat do paragrafovaného znění a že to půjde do sněmovny teprve po prvním čtvrtletí, je to tak?

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ano, toto byly zásady, které jsme dnes schválili, doprovázené i novou koncepcí podpory rodin s dětmi, které teď budou rychle přetaveny do podoby konkrétních paragrafů a v průběhu prvního kvartálu schváleny vládou.

Olga Málková, Česká televize: To znamená, tu platnost během roku 2010 vidíte reálně?

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ano, vidím to nejen reálně, já si myslím, že ta platnost může být již v průběhu roku 2009 po schválení ve sněmovně a Senátu.

Olga Málková, Česká televize: Pak jsem se chtěla zeptat, původně se v těch návrzích se uvažovalo o počtu 5 dětí na ty miniškolky a domácí výpomoc, proč ten počet klesl na 4?

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: M jsme to znovu konzultovali s odborníky na dětskou psychologii, na pedagogiku. Nakonec jsme se rozhodli začít u opatrnějšímu počtu, ale když se podíváte na ty zahraniční zkušenosti a tiskovou zprávu tady máte všichni k dispozici, která udává k tomu podklady, zjistíte, že ten počet 4-5 dětí je standardní.

Olga Málková, Česká televize: Jestli bych mohla ještě jednu na pana premiéra. Ta by se netýkala úplně zasedání vlády. Až na závěr, dobře.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji.

Romana Navarová, iDnes: Já jsem chtěla poprosit také pana ministra Nečase. Už dnes ráno vaše stínová ministryně z opozice se nechala slyšet, že bude zásadně proti té jakési rodičovské výpomoci. Myslíte, že se to nějakým způsobem zvrhne v něco podobného, jaké problémy měl pan ministr Julínek s těmi zdravotnickými zákony?

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych chtěl zdůraznit, že tento návrh má podporu koalice. Za druhé, mne by velmi mrzelo, kdyby jen z předpojatých ideologických důvodů, nic jiného za tím není, se opozice a priori stavěla proti. Já chci velmi zdůraznit, v těch podkladech to je. Nevynalézáme znovu kolo. My pouze aplikujeme praktické zkušenosti, které jsou používány v západoevropských zemích, zvláště bych upozornil na ten sociálními demokraty zavedený model ve Vídni, kterým jsem se velmi inspirovali. Já z tohoto pohledu nedělím ta řešení na pravicová a levicová, ale na dobrá a špatná. My jsme se snažili naleznout dobrá řešení a vedle toho bych chtěl ještě velmi zdůraznit jednu věc. I kdyby čistě teoreticky v celé zemi bylo 100 maminek, které jsou ochotny do toho jít a dalších 100 maminek, které jsou ochotny dát to své dítě ke hlídání, já nevidím jeden jediný důvod, proč jim to neumožnit. Dnes se to přece děje, všichni to známe ze svého okolí, děje se to v šedé zóně, poloilegálně, je to běžná věc. My chceme, aby to přišlo za jasně stanovených pravidel na denní světlo a mě to připadá jako trošku slabomyslné ideologické trvání na něčem, co je nesmysl. Dejme lidem svobodu volby. Přeci pokud lidé o to nebudou mít zájem, tak to nebude realizováno, nebude dost rodičů, kteří budou ochotni hlídat a nebude dost rodičů, kteří budou ochotni dát své děti k této péči. Nám nejde o nic jiného než dát možnost svobody volby pro rodiče. Kdo se chce stavět proti svobodě volby, nerozumím tomu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji.

Televize Markýza: Otázka na pana premiéra. Já se vrátím k tomu zákonu o významných dnech. 17 roků po odchodu posledního ruského vojáka z území bývalé Československé republiky, není to pozdě, tento pamětní den? Není to tak trošku kuriózní, že ten poslanecký návrh přišel na základě dětí, z popudu dětského zastupitelstva?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si taky myslím, že odešli něskoro. To máte pravdu. Já myslím, že pro takový čin není nikdy pozdě. Ten naštěstí tento čin nijak neohrožuje státní rozpočet, což některé svátky a jejich nadužívání vždycky v sobě nesou. Je to významný den, pro mne speciálně osobně je to velmi významný den. Radši teď než nikdy. Já jsem na tom jednání toho dětského parlamentu byl přítomen. Domnívám se, že podceňujeme mládež, děti. Pokud s tím přichází samotné děti, tak to je určitá, řekl bych facka vlastním rodičům, ale je dobře, že i na základě těchto sezení dětí, na základě toho, co vlastně děti jsou schopny vymyslet, se dostává do podvědomí mládeže a dětí něco, co se tam ve škole dostává velmi těžko. To, že si děti pletou Pražské jaro se Sametovou revolucí, je trochu smutný příběh. Každá věc, každá záležitost, která připomene naše dějiny, která nám dá šanci, abychom je neopakovali, tak je správná.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji.

Olga Málková, Česká televize: Já bych měla tu otázku netýkající se dnešní vlády. Byly by to dvě otázky. Chtěla bych se zeptat pana premiéra, francouzský prezident Sarkomy už teď plánuje 4 velké summity v průběhu našeho předsednictví týkající se například Gruzie, Eurozóny nebo G4, finanční krize. Francouzská strana navíc tvrdí, že ČR není schopna zabezpečit takto velké akce, že ani nemá dost zkušeností nato, abychom takové summity vedli. Já bych vás poprosila o reakci na toto. Jestli se třeba pokusíte nějakým způsobem ty summity uspořádat, dohodnout se s Francií na pořádání v Česku?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já musím říci, že summit G4 můžeme uspořádat dost těžko, protože nejsme členy. Stejně tak nemůžeme pořádat summit Eurogroup, protože nejsme členem. Říkáte tomu summity, ale jsou to spíše standardní setkávání. Na summitu Eurogroup jsme si vymohli to, že jako předsednická země budeme přítomni naším zástupcem, což je nestandardní a Nicolas Sarkomy na to přistoupil. My sami pořádáme celou řadu summitů, ať už to bude summit ve Washingtonu nebo summit s Ruskem nebo summit s Kanadou, Japonskem, možná zbylý summit po francouzském předsednictví s Koreou, skupina Rio na úrovni ministrů zahraničí. Zřejmě summit o jižním koridoru se zeměmi aspiku a transitními zeměmi. Možná summit s Izraelem a nepochybně summit k východní dimenzi evropské politiky. Pokud si někdo vymýšlí další setkání, tak mu v tom nikdo nemůže zabránit. Já vylučuji, že bychom nebyly schopni něco zorganizovat. Některé ty summity, které pořádáme, například summit NATO, který jsme uspořádali před 6 lety ukázal, že jsme schopni možná daleko lépe než některé další země podobně velké záležitosti spořádat. V tomto smyslu to beru jako mediální výkřik, já názory Nicolase Sarkozyho znám. Musím říci, že naše předsednictví to nijak neohrožuje a já dokonce nemám pocit, že by si to myslel i on.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych k tomu dodal na základě svých zkušeností, dnes již mohu říci několika předsednictví, že jsem hluboce přesvědčen o tom, že české předsednictví nebude měnit na poslední chvíli termíny a místa konání některých summitů jako to dělá stávající předsednictví, že s nebudou ztrácet kufry, že nebudou bloudit ministři a podobně. O schopnosti organizovat přesvědčí každá země když to dělá. Myslím si, že Francie není tou zemí, která by mohl poučovat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Maldá fronta.

Mladá fronta Dnes: Já bych měl na pana ministra zdravotnictví k provázanosti zákona o zdravotních službách a k té novele o veřejném zdravotním pojištění. Tam jde o to, jestli se nepletu, tak v zákoně o zdravotních službách je, že zařízení budou muset zveřejňovat ceníky služeb, které si platí nemocný, jestli se nepletu. Zda je vůbec toto možné, byť jste se na tom zákoně dohodli, pokud nebude existovat ta dohoda o tom, co je ta základní péče, která se platí z pojištění? Jestli se nedohodnete na té formulaci, jestli se vůbec dá aplikovat to ustanovení o tom ceníku služeb, který si má platit pacient? Dovolíte-li druhou otázku na pana premiéra. Mohl byste říci, jak jsou daleko vaše jednání s panem Paroubkem o případné dohodě během předsednictví?

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Já jen k tomu ceníku. To je zákon o službách. Dává jasná práva pacientům. Jedno z těch práv je zveřejnění ceníku. To není vůbec závislé na přijetí formulace zákona o veřejném zdravotním pojištění, protože již dnes máme některé služby hrazené a v našich zákonech není povinnost poskytovatelů a zdravotnických zařízení tento ceník zveřejňovat. Tady jsou obecně všechna práva a neznamená to přímo na paragraf v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Dnes se platí za řidičák, platí cizinci, je to jenom povinnost zařízení jasně deklarovat jaké ceny má na služby, které nejsou hrazeny z veřejného pojištění. Platí to i pro případný doplatek za nadstandard, což je také důležitá jistota a já si nedovedu představit, že bychom s e na tom nedohodli. Tam není žádný důvod. To je jen otázka licitování a vyprecizování formulací, protože alternativou k tomu je zachovat současnou dikci zákona 48, kde není definice žádná. Měli bychom stav jako dnes, kdy tu jistotu jako pacient nemáte, na co máte nárok. Co to je obecně to na co máte nárok. Přijdete, máte určitou chorobu a máte dostat adekvátní indikovanou péči ve správném zdravotnickém zařízení bezpečným způsobem, což je věta, kterou jsem si teď vypůjčil z té naší definice, která v současném zákoně není. Oni vám to mohou dát nebezpečným způsobem a můžou vás přijmout do jiného zařízení než je adekvátní a mohou vás léčit neadekvátně. To je to, co dnes zakládá 48 a ten nový paragraf je právě posunem ve smyslu takové záruky pro pacienta. Jde jen o to, abychom si všichni věřili, že tato definice opravdu vyjadřuje tento nárok. Nesouvisí to s ceníky.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Teď jsem na řadě já. Já jsem se s Jiřím Paroubkem oficiálně v té věci ještě nesetkal. My jsme se sešli ve sněmovně, řekl bych poloveřejně, kdy jsme se domlouvali, jestli vůbec má cenu se o tom začít bavit. Shodli jsme se, že ano. Pověřili jsme své zástupce, kteří mají domluvit nějaký draft textů nad kterými se vůbec má cenu bavit. Ti zástupci jsou z naší strany Alexandr Vondra a Adéla Kadlecová, což je šéf zahraničního odboru na Úřadu vlády, za stranu ČSSD je to náměstek ministra zahraničních věcí Kohout a Lubomír Zaorálek. Ž budu mít v ruce ten text, tak se dohodneme s mými koaličními partnery, protože má to být dohoda vlády s opozicí. V momentě, kdy se shodneme s mými koaličními partnery, že tato dohoda je užitečná, zasedneme ke stolu s Jiřím Paroubkem. Toť vše. V té dohodě určitě nebudou žádné obchody, to tam určitě obsahovat nebude, budou to mechanismy fungování. Bude to účast opozice na aktivitách během předsednictví, je tam zakotven i určitý paragraf a další diskuse na téma priority předsednictví. I když ty už jsou podle mne velmi daleko. Jsou redukované a více méně kopírují standardní agendu EU a jednání Evropské rady v příštím pololetí. Mělo by to být spíše proklamativní záležitost než nějaká závazná smlouva a je to poměrně standardní prostředek v zemích EU, který takovým předsednictvím procházejí.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Nova.

Televize Nova: Já bych měl dotaz na pana ministra financí. Co říkáte na návrh chorvatské vlády, že by se měli zakázat večírky vánoční kvůli krizi ve státním sektoru a jestli třeba něco podobného nezvažujete i u nás? Pak bych měl otázku na pana premiéra. Dnes navštívil ČR americký vědec Theodor Posstel na pozvání Greenpeace, on prohlásil, že data, která máme o radaru jsou špatná, že Američané nám tvrdí, že radar hlídá 2000 km, podle něj hlídá jen 700 km. Jestli byste to mohl nějak okomentovat?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si pamatuji na jednoho vědce, který také byl dokonce šéfem Greenpeace, který prosazuje jadernou energii. Já jednám s oficiální administrativou USA. Vědec, kterého vy citujete byl v Pentagonu někdy v roce 1983-1984. každý si může pozvat kohokoliv. Já beru relevantní potvrzené informace, nikoliv to, že si sem někdo udělá výlet před Vánoci.

iroslav Kalousek, ministr financí: Mě jsou obecně sympatické všechny návrhy, které vedou k úsporám, ale abych zakazoval ve státní administrativě vánoční večírky, takový hrdina nejsem, to bych v té budově také mohl zůstat sám.


Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nevím jak v televizi, ale u nás žádné večírky nejsou.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já jsem nemysle v té budově, ale zaměstnanci si samozřejmě ty vánoční večírky vždycky v nějakém restauračním zařízení udělají. Utužují kolektiv. Ale platí si to ze svého.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Česká televize.

Daniel Takáč, Česká televize: Já bych chtěl pana premiéra poprosit, komentář k vyjednávání vašich krajských reprezentací o koalicích s ČSSD. Do jaké míry to poškozuje ODS? Co tomu říkáte? Druhá otázka by se týkala vydávání víz pro Vietnamce, které bylo do konce roku vládou pozastaveno. Proč? Vadí to zástupcům průmyslu a když je to jenom do konce roku, co se za tu dobu může udít? Co se může změnit?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na tu první otázku, výkonná rada jejíž jsem členem doporučila krajským reprezentacím, aby při vyjednávání o budoucích koalicích respektovala dva zásadní požadavky. Tím prvním je žádná spolupráce s KSČM a tím druhým požadavkem byl dodržení programových priorit ODS. Vzhledem k tomu, že já jako součást zdravotnické reformy poplatky betu jako programový prvek reformy, tak těžko ode mne můžete čekat, že souhlasím s ústupky v této oblasti za cenu několika křesel v radách krajů. Můj výrok o tom, že jsme letos jedny volby vyhrály a dvoje volby prohrály, tudíž prohráváme skórem 1:2 se po těchto ústupcích v rámci krajů mění na 1:3. Tím říkám úplně všechno. Autonomie krajských reprezentací je v tomto smyslu téměř absolutní. My se o tom určitě budeme bavit. Nemusí to být taková tragedie, pokud budeme v těch koalicích fungovat jako ODS pravicová, liberálně konzervativní strana. Pokud to nebude prostě jenom obchod. V tom smyslu já si počkám na fungování těch krajských koalic než vyslovím nějaký konečný soud, protože to pokládám za předčasné. Ta druhá věc, víza. Já nevím, jestli to nepřenechám někomu ze svých kolegů. Zneužívání té volné vízové možnosti v poslední době nabylo poměrně nebývalých rozměrů. Tu situaci sledujeme velmi pozorně. Ve Vietnamu v poslední době kromě men byl také ministr Řebíček, ministr Říman, bavíme se o tom i vietnamskou reprezentací. Tady je celá řada problémů v té oblasti o kterých ví vietnamská strana. My jsme podepsali místní dohodu, pořád všechny mechanismy nefungují tak, abychom mohli bezproblémově ten proces uvolnit, protože celá řada těch lidí, kteří sem přicházejí prostřednictvím agentur na předem určené pracovní místo na kterém buď jsou jenom krátce nebo na něm vůbec neskončí a pohybují se nám v šedé ekonomice. Ano, to jsou podnikatelská víza. My chceme dokonce roku ten proces monitorovat a potom rozhodneme o tom, jestli vietnamští občané budou předmětem zelených karet nebo nikoliv. Já si myslím, že ten proces je normální. Podnikatelé potřebují zaměstnance i když ten tlak takový nebude jako se ukázoval ještě na začátku roku v důsledku případných ekonomických dopadů krize. My jsme pro to, aby využívali především české zaměstnance, nicméně, to vyhodnocení a reakce vlády potom, co budeme mít ta zjištění na stole, to se dá očekávat až po tom termínu. Do konce roku jde o monitoring. Jestli to chce doplnit Petr Nečas.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: já bych řekl, že počet vietnamských pracovníků se v poslední době zvedl na několikanásobek v ČR, teď mluvím o těch legálně registrovaných. Byla identifikována celá řada problémů. Ministerstvo vnitra předložilo materiál, kde upozornilo na některé tyto problémy s tím, že se jedná o krátkodobé opatření. Termín do konce roku má umožnit přijetí některých opatření především v bezpečností oblasti, které by potom umožnilo opět se vrátit k vydávání těchto víz. Ty problémy jsou i na české straně. Tyto problémy musí být vyřešeny s tím, že důvody ministerstva vnitra lze považovat za závažné, které uvedlo.

Daniel Takáč, Česká televize: Jen drobné doplnění, pana premiéra, poprosit k té domácí politice. Váš soupeř o post předsedy ODS Pavel Bém, ztělesňuje pro vás člověka, který by uzavřel nebo uzavře velkou koalici s ČSSD?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR:
Já myslím, že musíte pochopit to, že ty vnitrostranické záležitosti, to je vládní tiskovka, to především, mohou zajímat členy ODS, veřejnosti se dotýkají pouze v případě, že na kongresu bude učiněno nějaké rozhodnutí stran programu, personálních změny. Doté doby bych opravdu doporučoval, abyste nám oběma dali pokoj. Abyste nám dali čas na to, abychom přesvědčili členskou základnu a nemusíme si sdělovat s Pavlem Bémem, ani jeden po tom netoužíme, prostřednictvím médií, vaší České televize, jakékoliv dojmy nebo pojmy. Já vám děkuji za pochopení.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední dotaz, Z1 bylo přihlášeno.

Televize Z1: Já se chci zeptat pana premiéra na ten váš článek v Hospodářských novinách. Vy jste tam mluvil o otevřených příkopech mezi Hradem a Strakovou akademií, bude te nějakým způsobem řešit když za měsíc a půl by měla ČR předsedat EU?

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Já se omlouvám, to je ten samý případ. Je to vládní tiskovka.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vám doporučuji, abyste si ten článek přečetla a zkusila ho pochopit.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: je to vládní tiskovka. Děkuji, nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X