Archiv zpráv minulých vlád

23. 2. 201214:28

Tisková konference po jednání tripartity, 23. února 2012

Viktorie Plívová, tisková mluvčí ministra práce a sociálních věcí: Dobrý den. Vítám vás na tiskové konferenci po dnešním jednání tripartity. Vítám zde ministra práce a sociálních věcí pana Jaromíra Drábka, pana Jaroslava Zavadila, předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů a v neposlední řadě také pana Jaroslava Hanáka, prezidenta Svazu průmyslu. O úvodní řeč poprosím pana ministra.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Ještě jednou dobré odpoledne. Jak jste měli možnost zaznamenat z toho časového průběhu, tak 96. jednání Rady hospodářské a sociální dohody bylo poměrně dlouhé a bylo to proto, že jsme měli na programu řadu důležitých bodů a já nejprve řeknu něco o bodu, který jsme původně měli na programu, ale nakonec jsme ho odložili. Rozhodli jsme se, že tématu aktuální ekonomické situace a jejímu vlivu na veřejné rozpočty, že se budeme věnovat na mimořádném zasedání Rady hospodářské a sociální dohody, které bude svoláno v následujících týdnech. Jinak jednání začalo dvěma body, které se týkají rezortu kultury a to transformace Národního divadla a Státní opery Praha a novely autorského zákona. Dále jsme měli na programu téma tzv. před-důchodů, kde si troufám tvrdit, kde mě kolegové určitě doplní a případně opraví, že jsme se dohodli na tom, že je základní shoda na těch principech, které mají mít před-důchody. Ten systém před-důchodů, tedy ten systém, kdy zaměstnavatel na základě podmínek dohodnutých v kolektivní smlouvě bude přispívat zaměstnanci v rámci třetího pilíře, tedy v rámci penzijního připojištění a tento zaměstnanec potom bude mít možnost čerpat takto naspořené prostředky v období až pěti let před zákonným nárokem na vstup do důchodového systému. To znamená, řešíme tím, nebo snažíme se společně tím řešit tu situaci, kdy zvláště v některých oborech je možnost zaměstnání v před-důchodovém věku snížená. Je celá řada profesí, kde opotřebení organizmu je vyšší než v jiných profesích a je potřeba dát příležitost tomu, aby zaměstnanci, kteří jsou těsně v před-důchodovém věku, aby měli možnost čerpat nějakým způsobem tento nástroj, to znamená prostředky uspořené zaměstnavatelem v rámci toho před-důchodového schématu. Taktéž musím říct, to mě velmi potěšilo, jsme se shodli, že je vzhledem k tomu, v jakém stádiu je ta dohoda o principech, na kterých by před-důchody měly být splněny, že je reálně dosažitelný termín 1. ledna 2013, aby ten systém před-důchodů mohl být spuštěn, byť to v minulých týdnech někteří zpochybňovali a trochu zlehčovali a dávali najevo, že moje prohlášení, že ten systém i termín je reálný, tak může být pravdivý. Tak dneska jsme se shodli na tripartitě, že budeme dělat všechno pro to, abychom směrovali nástup toho systému před-důchodů k 1. lednu 2013. Dalším bodem, který taktéž považuji za naprosto stěžejní, je úprava příspěvků v době dočasné částečné nezaměstnanosti. Shodli jsme se na tezích, které vypracovala pracovní skupina. Od těchto tezí se bude vyvíjet další diskuze tak, abychom co nejrychleji došli ke společnému výsledku. Jde o to, aby v době ekonomického poklesu nebo ekonomických obtíží, aby bylo možné využít nástroj, který využívali v minulosti, nebo využívají v současnosti některé jiné země. Čerpali jsme ze zkušeností těchto zemí, aby při takové nepříznivé ekonomické situaci bylo možné směrem od státu pomoci zaměstnavatelům, kteří se dostanou do přechodných obtíží, a zdůrazňuji to slovo přechodných, dokázal stát pomoci v této situaci. Shodli jsme se na tom, že to má být v té situaci, kdy zaměstnavatel má výpadek zakázek takový, že ten výpadek způsobuje nemožnost zaměstnávání někde mezi 20 % a 60 % té pracovní výkonnosti, protože pokud je ten výpadek menší, tak ten podnik nepotřebuje pomoci. Pokud je ten výpadek větší než 60 %, no tak pravděpodobně už není vhodné takovému podniku pomáhat, protože by to byly neúčelně vynaložené prostředky. A tak, jak jsem řekl, nad těmi základními tezemi budeme pracovat společně dále tak, abychom co nejrychleji došli ke konkrétnímu výsledku. Dalším bodem byla novela zákona o úrazovém pojištění. Tam to spíše nechám na komentáři zástupců zaměstnavatelů a odborů. Já jsem představil postup při zpracovávání novely zákona o úrazovém pojištění a zejména výsledky vyplývající z projednávání v Legislativní radě vlády, kde Legislativní rada vlády, když to řeknu velmi zjednodušeně, tak v podstatě konstatovala, že ať bude ta novela zákona o úrazovém pojištění jakákoliv, tak ten zákon, který platí od roku 2006 a neustále je jeho účinnost odsouvána, tak že stejně není tou novelou možné dosáhnout takového stavu, který by Legislativní radě vlády vyhovoval. Proto jsme diskutovali o třech možných scénářích dalšího postupu. Za prvé, že budeme pokračovat v diskuzích o novele toho zákona, který již je šest let součástí platného právního řádu, nicméně nikdy nenabyl účinnosti. Za druhé, že se vrátíme do bodu nula a budeme znovu diskutovat o systému úrazového pojištění, jaký typ systému úrazového pojištění by byl nejvhodnější. Anebo ve třetí variantě, že se vrátíme k tomu dočasnému řešení, které bylo přijato už v roce 1992 a které trvá už 19 let. Tak jak jsem řekl na jednání, vzhledem k tomu, že dočasnost se u nás většinou počítá na 20 let, tak máme jeden rok na to, abychom tedy ten systém transformovali do nějakého trvalého řešení. Tyto tři varianty jsme probírali a kolegové vám sami řeknou. Nebudu to interpretovat, k jakým variantám se oni přiklánějí. Poslední bod, který byl zařazen na program jednání a který jsme prodiskutovali, byla finanční situace českého zdravotnictví, kde proběhla poměrně obšírná diskuze na základě úvodního vystoupení ministra Hegera, který charakterizoval ty kroky, které byly uskutečněny v posledních měsících. Samozřejmě jak strana odborů, tak strana zaměstnavatelů k tomu měla svoje příspěvky vyplývající z jejich postojů. Taktéž předpokládám, že to kolegové budou komentovat. Tolik stručně do úvodu a samozřejmě poté, co dostanou slovo kolegové, tak určitě jsme připraveni odpovídat na vaše otázky. Takže zatím děkuji za pozornost.

Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Takže já začnu tím prvním bodem, to byla transformace Národního divadla a Státní opery Praha. My jsme k tomu měli velmi odmítavé stanovisko. Požádali jsme, aby bylo jasně uvedeno v zápise, že požadujeme, aby se tato transformace zastavila a materiál, který byl předložen na toto jednání, jsme podrobili poměrně dost silné kritice s tím, že chceme, aby se o těchto věcech debatovalo nadále, protože samozřejmě tripartita není prostor, abychom některé ty věci mohli rozebírat podrobněji. Takže my chceme rozebírat podrobněji to, co v tom materiálu bylo napsáno, protože se domníváme, že tu pár těch zásadních věcí, že nedojde ke zlevnění celého toho systému, pokud by došlo k fúzi mezi, a ono k ní došlo, pokud by to pokračovalo dál, mezi Státní operou a Národním divadlem, že by se ten systém ještě prodražil, což ministerstvo kultury tvrdí pravý opak. My se domníváme, že tomu tak není a samozřejmě to má další konsekvence. Takže co je dojednáno, je to, že dojde k další schůzce mezi ministryní kultury a mnou. Samozřejmě k tomu budou přizvání ještě další, abychom si vyjasnili čísla, která udává ministerstvo kultury a které udáváme my. My jsme přesvědčeni o správnosti našich čísel, takže uvidíme, jak se to celé posune dál. Čili odmítáme tuto transformaci. Myslíme si, že byla udělána nezodpovědně, rychle a že teda v té situaci, která je, ještě nepřispívá ani k tomu kulturnímu dění, které se v České republice teďko momentálně začíná trošičku vařit. Pokud se týká před-důchodů. Tady mohu jenom potvrdit slova pana ministra, byť samozřejmě my jsme měli trošku jiné představy o těch před-důchodech. My jsme už dlouhodobě, dá se říct několik let, už usilovali o to, aby se víceméně zvýraznily ty kategorie, které jsou nejvíce postiženy na pracovním trhu. Vláda k nim přistoupila v obecné rovině, a protože my si myslíme, že je potřeba v prvním případě a za každou cenu prosadit jakýkoliv vstup do tohoto segmentu, tak jsme nakonec po dlouhém váhání souhlasili s tímto záměrem, nakonec i se zaměstnavateli. A je tam ještě jedna novinka, že se nám v dnešních dnech po dohodě se zaměstnavateli podařilo prosadit to, aby byla možná diferenciace v rámci teda toho vyjednávání na těch firmách v rámci vyjednávání o kolektivních smlouvách tak, aby i ten zaměstnavatel mohl více zvýhodnit ty profese, o kterých je přesvědčen, že jsou daleko více a více namáhavé. Takže to je jedna z věcí, které se ještě dneska dohodly. Pokud se týká tzv. kurzarbeitu, tak tam jsme dneska už na té cestě, o které tady bylo řečeno. Teď už se jedná jenom o ty startovací mechanismy, kde jsme předložili určitý návrh dnes společně se zaměstnavateli a bude se to dále rozebírat a my bychom měli opravdu velký zájem, oba sociální partneři, aby se to spustilo co nejdříve. Když řeknu co nejdříve, tak mluvím o druhém pololetí roku 2012, protože skutečně ta krize přichází a naši lidé se budou dostávat do problémů a tohle je jedna z věcí, která jen může eliminovat účast na pracovním trhu, účast i na spotřebě a samozřejmě by mělo zajímat i ministra financí. Samozřejmě je tam také druhá věc, že máme propočítáno, že pokud se má sledovat podpora v nezaměstnanosti, čili peníze vynaložené na podporu v nezaměstnanosti a prostředky vynaložené na tento kurzarbeit, tak máme propočítáno, že podstatně větší přínos do státní kasy, byť se tady teď nebudeme bavit o cash-flow, ale podstatně větší přínos má ten kurzarbeit, o čemž není pochyb. Pak jsme tam měli úrazové pojištění. Ano, my jsme jako odbory dlouhodobě víceméně naznačovali, že ta novela, která byla teď v legislativním procesu, že není vhodnou novelou. Vyjádřili se k tomu i různé odborné skupiny včetně rady vlády a tak dále pro oblast VOZP. Jsem rád, že to skončilo tak, jak to skončilo, že jsme sice tedy na bodu nula. Náš názor je, že bychom se měli zabývat druhou variantou, to znamená, aby velmi rychle se uskutečnilo jednání těch lidí, kteří skutečně téhle problematice rozumějí. Mám na mysli radu vlády pro oblast VOZP a další a začaly se debatovat tyhle ty varianty, my jsme pro tu variantu dvě. Pokud se týká národního programu reforem, tak to už tady bylo sděleno, ono se to odsouvá. A pokud se týká vývoje finanční situace českého zdravotnictví, tak v současné době ještě probíhá jednání pana premiéra, kde jsou zástupci těch odborových subjektů. Je tam poměrně dost široká disproporce mezi výstupem pana ministra Hegera a mezi výstupy našich kolegů. Dohodlo se teda aspoň to, že se vyjede do jedné z těch regionálních krajských nemocnic, aby se tam na místě samém řeklo, jak to vlastně, kdo má pravdu, jestli pan ministr Heger, že ty finanční prostředky měly natéct do těchto nemocnic, anebo jestli skutečně je pravda to, co tvrdí nemocnice a kraje, že ty peníze tam nenatekly, pokud to řeknu velmi zúženě. A já si myslím, že to je zatím z mé strany vše a pokud samozřejmě budete mít dotazy, tak velmi rád na ně odpovím.

Viktorie Plívová, tisková mluvčí ministra práce a sociálních věcí: Děkujeme, požádám pana Hanáka.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu: Takže, dámy a pánové, já začnu od konce. To nejdůležitější co je pro byznys a i pro občana, to je ta ekonomická situace. My jsme vzali na vědomí požadavek pana ministra financí, že v této fázi ještě nemá kompletní rozbor dat makroekonomický a požádal nás, abychom tento program ekonomiky a řešení státního rozpočtu 2012 a výhled do rozpočtu 2013 a 2014 zařadili na mimořádnou tripartitu. Pokud vím, shodli jsme se, že bude v pondělí 26. března od ranních hodin tady na Úřadu vlády ČR, takže věřím, že se k tomu přidáme. My upozorňujeme na to, že to není jenom o tom státním rozpočtu, o tom, jestli pan ministr financí bude krátit někde 20-25 miliard, ale nám jde i o tu příjmovou část. To znamená správné vybírání daní, potírání korupce. A dneska jsme v různém otevřeli velmi závažné téma, které samozřejmě i vy novináři rozebíráte denodenně, a to je stav čerpání strukturálních fondů a případná jejich přelokace. Protože není to už jenom o tradičních problémech ministra Dobeše na ministerstvu školství, ale problémy jsou určitě, jak bylo dnes v Hospodářských novinách, i na ministerstvu vnitra. Problémy jsou na dopravě. Problémy jsou částečně na ministerstvu průmyslu a obchodu a resort po resortu 23 programů. Samozřejmě jsou tam velké problémy, a to abstrahuju od toho, že jsou i programy, kde se krade a vládne velká korupce. Takže já jsem velice v očekávání přípravy pana ministra, protože to podle mě je naprosto nejdůležitější téma pro letošní rok. Před-důchody, ano, je shoda. Myslím, že jsme se shodli. Posunuli jsme se od toho, že jsme my měli představu, a to říkám na rovinu, že to bude opravdu jen pro ta riziková, namáhavá povolání třetí-čtvrté kategorie. Přistoupili jsme na alternativu vládní, že to bude plošná možnost. Jsem rád, že dneska jsme si jasně řekli, že je možno v kolektivních smlouvách a v právních předpisech mít to, že může být diferenciace, protože zájmem našich firem je opravdu prioritně řešit ta namáhavá a riziková povolání, protože pro nás je to obrovský závazek. Protože to není jenom z roku na rok do té kolektivní smlouvy, ale to jsou závazky třeba na pět, deset, patnáct let a to se nedá podcenit, zvláště v tak složité ekonomické situaci, jaká je. Co se týče kurzarbeitu. Ano, shodli jsme se. Jsem tam i důrazně říkal za nás, my potřebujeme, aby se to řešilo velmi rychle. Čím dříve, tím lépe. Nejmenovali jsme firmy, odvětví a obory, které už mají určité problémy a potřebovaly by to řešit pokud možno zítra nebo příští měsíc. Startovací mechanismus, máme na to trošku rozdílné názory, ale myslím, že shoda se určitě najde. Máme příklad i v Německu, podíváme se na to, jak je to tam nastartováno. Samozřejmě my bychom si přáli, aby když nastane ten startovací mechanismus, když firmy splní ty podmínky a ať jsou náročné maximálně, my se tomu nebráníme, ale pak aby to bylo obligatorní. Abychom zase zabránili obálkám, prostě zlovůli úředníka, že té firmě ano a té firmě ne. To by bylo hodně špatně. Čili rovné podmínky obligatorní, aby to běželo. Co se týče úrazového pojištění, jsem rád, že jsme se také shodli. Samozřejmě to je velmi citlivá věc. Správně říká pan ministr, už to trvá dvacet let. My jsme zase pro tu variantu, aby to bylo možno komerčně řešit. Proč ne, je to také možná varianta. Takže my jsme podpořili tuhle variantu možného komerčního úrazového pojištění. Co se týče zdravotnictví, to je strašně složitá věc. Vždycky je to i politická věc. Týká se to každého občana. My jsme dneska upozorňovali pana ministra, že samozřejmě řada věcí se ve zdravotnictví udělala, není to jednoduché. Sliby pana ministra řešit mzdy o 10 % v první fázi, o šest, pětadvacet a tak dále. Jsou nároky na peníze. Je otázka, jestli to ty nemocnice opravdu tam mají, nemají. Jestli jim zdravotní pojišťovny daly možnosti, jestli nedaly. Ale my jsme připomněli a vrátili jsme se na začátek jednání o zdravotnictví, že opravdu je potřeba z hlediska pana ministra to manažerské nekompromisní krizové řízení, protože je potřeba ucpat ty díry, které tam jsou. Netvrdím, že se neudělalo vůbec nic, ale myslím si, že v lékové politice dneska už ceny léků klidně mohly jít dolů, protože ty marže jsou tam obrovské. Nakupování zdravotnických zařízení a všechno tohle by se mělo dělat. Když už máme tedy zákon o veřejných zakázkách, tak pojďme i v této oblasti to dělat zodpovědně a vymažme ty články korupční nebo ty lidi, kteří by se na tom obohacovali. Protože do systému, podle našeho názoru, by další peníze téct neměly. Systém je sám schopen se uživit, přes problémy růstu DPH a dalších věcí, které jsou. Takže já děkuji.

Viktorie Plívová, tisková mluvčí ministra práce a sociálních věcí: My také děkujeme a nyní je prostor pro vaše dotazy.

ČTK, Pavel Cechl: Já bych měl několik otázek. Jednak k tomu kurzarbeitu, tam evidentně byl asi nějaký spor mezi vládou a sociálními partnery ohledně toho, kdy ten kurzarbeit uplatnit. Jaký postoj tedy zastávala vláda, kdy by se podle ní měl uplatnit, a jaký třeba sociální partneři?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Tak já to vezmu postupně po těch jednotlivých otázkách raději. Co se týká toho startovacího mechanismu takzvaného, to znamená, kdy začít používat ten systém toho dočasného příspěvku. Tak to původní zadání, o kterém my jsme diskutovali už na minulých jednáních, tak bylo takové, že ten start využívání toho prostředku byl odvozen od poklesu celé ekonomiky. To znamená ve chvíli, kdy se podle těch standardních pravidel ekonomika dostane do recese, to znamená dvě čtvrtletí za sebou ekonomický pokles meziroční, tak v tu chvíli nastupuje ta možnost tohoto řešení. Dnes přišli sociální partneři s upraveným návrhem, kde tím základním parametrem by měla být nezaměstnanost. To znamená, celostátní míra nezaměstnanosti, když vystoupá nad nějakou hladinu, tak to bude ten spouštěcí mechanismus. Pro nás je to, teď myslím vládní stranu v tom vyjednávání, je to návrh, který musíme zanalyzovat, ale to už tady padlo, a podíváme se na zkušenosti ze zahraničí, zda někde tenhle ten startovací mechanismus je použitý, jaké jsou s ním zkušenosti a tak dále. To znamená, my jsme se shodli na tom, že to je nějaký základ, ty teze, které byly předloženy pro další diskuzi, a samozřejmě vezmeme v úvahu i tyto návrhy.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu: My jsme ten návrh trošičku změnili v tom. Já uznávám, že jsme trošku překvapili, že jsme přišli s jiným návrhem, ale vycházelo to z toho, jestliže ekonomika poklesne po dvou čtvrtletích a zjistíme to o další dva měsíce, o osm měsíců a to taky už ta firma může být mrtvá. Čili my jsme chtěli ten časový parametr, ten je totiž strašně důležitý. Každý měsíc hraje roli a bylo by opravdu velmi špatné, kdyby firmy, které se dostaly do problémů, ztrácely kvalifikované zaměstnance. Vzpomeňte si na léta 2008 a 2009, jaké to bylo úsilí po dohodě se sociálním partnerem udržet ty kvalifikované pracovníky, a tento parametr jsme takhle měli na mysli. Ale určitě se shodneme. Říkám, funguje to perfektně v Německu, nějak dobře to funguje v Rakousku. Podíváme se a zjistíme.

ČTK, Pavel Cechl: Já bych se chtěl ještě zeptat. Nad jakou míru by konkrétně měla ta míra nezaměstnanosti stoupnout?

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu: Tak my jsme tam dali procent 8,5 %. Samozřejmě by se to asi muselo očistit o sezónnost, ale já to nechci používat. Prostě to byl návrh. My jsme se postavili za to, že to je každý měsíc přesné číslo, každý měsíc se to dá prokázat a říkám, pro nás to bylo to hledisko časové.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Konkrétní čísla vždycky až nakonec. Samozřejmě tam bylo nějaké indikativní číslo, ale myslím, že to všichni vnímáme tak, že to číslo je indikativní. Jde o to schéma a potom o konkrétní nastavení toho parametru. To je vždycky až to poslední.

ČTK, Pavel Cechl: A ještě k tomu kurzarbeitu poslední otázka. Máte třeba, pane Hanáku, pane prezidente, nějak zanalyzováno, aby třeba neprotestovala Evropská komise, že jde o veřejnou podporu a že by na to teoreticky nemuseli nějakým způsobem…

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: My o tomhle tématu vedeme intenzivní jednání s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Zatím nemáme jednoznačné stanovisko, nicméně vzhledem k té zkušenosti, že to funguje v řadě zemí Evropské unie, tak jde spíš o to jenom zformulovat ty principy tak, aby když to vyhovuje v jiných zemích, tak aby to vyhovovalo i u nás. To je ale odpovědnost vlády, respektive ministerstva práce a sociálních věcí.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu: Hlavní parametr, kterým jsme přesvědčovali ministra financí, je, že stát ve výdajové části neprodělá. To jsou naše propočty. Pan ministr financí bude mít asi jiné. Ale my tvrdíme, že neprodělá.

Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: No on musí mít stejné, to se nedá rozporovat.

ČTK, Pavel Cechl: Z mé strany poslední otázka k těm před-důchodům. Bude teoreticky možné, pokud bude mít člověk naspořeno v tom třetím pilíři na normálním penzijním připojištění a bude třeba delší dobu nezaměstnaný, tak bude moci si převést ty naspořené prostředky na před-důchod?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Já nechci v tuto chvíli říkat konečné slovo, protože zpracovatelem a předkladatelem je ministerstvo financí, nicméně s touto variantou se počítá. To znamená, že pokud by měl někdo naspořené prostředky v tom penzijním připojištění a dostal se do té situace v tom období před důchodem, tak pravděpodobně bude moci tyto prostředky využít pro ten systém před-důchodu.

ČTK, Myslivcová: Já bych si chtěla doplnit k tomu zdravotnictví. Vy byste měli vyjet do té regionální nemocnice. Kdo ji vybere, kdo tam konkrétně pojede a zástupci koho a kdy by se to mělo uskutečnit?

Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: To je moc otázek najednou. Neodpovím vám, kdo tam půjde, neodpovím vám, kdy to bude. Protože dohoda byla a zněla tak, že se to dneska dohodlo a že se to uskuteční. Na to ministr Heger reagoval tímto způsobem. Ale v jaké šíři to bude, to vám teď neřeknu.

ČTK, Myslivcová: Ještě jeden dotaz, ten se týká oblasti kultury. Měli jste projednávat také sloučení Národního divadla a Státní opery. Projednali jste to? Vyjednali jste něco?

Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Vy jste asi neposlouchala. Já jsem hned ve svém úvodním projevu řekl, že jsme k tomu měli zásadní odmítavé stanovisko, co se týče transformace. Že jsme ten materiál podrobili poměrně dost ostré kritice, ten který byl předložen, a že jsme požádali, aby ta transformace byla vrácena, respektive zastavena být nemůže, protože ta fúze již nastartovaná je, bylo to vráceno do období před 1. 1. 2012, a že samozřejmě se chceme pobavit, a to byla nabídka i paní ministryni kultury, o těch našich výtkách nebo materiálu, protože samozřejmě o těch číslech není možné debatovat v takovémto fóru a je potřeba si to vyjasnit v užším kruhu. Sice nám na tom materiálu vadí konkrétně, jasně v číslech. Shodnout se, neshodnout se a pak to bude pokračovat dál. Každopádně jsme požadovali, aby se to dostalo zpátky.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu: Strana podnikatelů nebyla tak radikální samozřejmě, ale my jsme chtěli opravdu i od paní ministryně rozbor k 30. 6. – účinnost, neúčinnost, úspěšnost, ekonomika… Čili nebourali jsme to, ale chceme také objektivní informace.

iDnes, Kopecký: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat k těm před-důchodům. Vy jste tady sice pojmenovali, že jste se shodli na tom, že to bude takové obecné pravidlo, ne pro některé konkrétní profese. Přesto, dalo by se odhadnout nějaké očekávání, kolik lidí, nebo vlastně které profese využít v nějaké větší míře? Kolik, pane ministře, kolika lidí by se to tak mohlo týkat v této zemi?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Tak musíme si skutečně počkat na to konkrétní vymezení, které potom bude konečné. Z toho se potom dají vyvozovat ty odhady. Nicméně já jsem přesvědčen, vzhledem k tomu, jaká jsou dnes čísla zaměstnanosti v tom období těsně před důchodem, jaká jsou čísla obecné nezaměstnanosti, parametry trhu práce. Tak v tuto chvíli si myslím, že by bylo reálné, aby ten systém před-důchodu využila až třetina lidí, kteří jsou v tom těsně před-důchodovém věku. Ale prosím, je to skutečně naprosto orientační názor vyplývající z aktuálních zkušeností z těch čísel. Samozřejmě záleží na tom, v jakém množství budou uzavírány kolektivní smlouvy na těch jednotlivých parametrech. Berte to jako skutečně odhad na základě dnešní zkušenosti a je to nějaký předpoklad, který se může potvrdit, ale samozřejmě nemusí.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu: Já jenom doplním. Zase samozřejmě rozhodující je, jak se to dostane do běžných kolektivních smluv podnikových. Co se dostane do vyšších kolektivních smluv. A je to také o finanční koncepci, nebo prostě ekonomické schopnosti těch firem, protože to asi bude to rozhodující kritérium.

Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Ale já jinak k tomu ještě dodám, že ty naše propočty jsou velmi blízké. Mám na mysli tedy Svazu průmyslu a naší instituce. Hovoří o tom, a já použiji tohle číslo jenom jako pro příměr, to bych si snad v životě nepřál, pokud by se dostalo do nezaměstnanosti 100 tisíc lidí, tak ty naše výpočty říkají, že ty rozdíly mezi tím, kolik by se jim muselo vyplácet na podporách a rozdíly mezi těma subvencemi pro ten kurzarbeit, tak je 2,5 miliardy korun úspora.

TV Nova, Adam Halmuši: Já bych se chtěl zeptat na tu výši toho příspěvku na ty před-důchody. Protože tam se říká, že to bude dobrovolné, nicméně bylo v nějakém původním návrhu minimálně 300 korun měsíčně, že by ten příspěvek mohl být. A i to, jak se vlastně pak lidé dostanou na to, když by to mělo být 30 % ta měsíční dávka před-důchodu průměrné mzdy, což je nějakých osm tisíc korun. Tak jak se na to dostanou? Pokud řekne, když to přeženu, zaměstnavatel, že dá stokorunu. Budou tedy lidé si muset doplatit sedm a půl tisíce? Jestli byste vysvětlil vlastně ten systém, protože tam je to takové… Tady vlastně i čtu, že souhlasí se zastropováním daňové slevy ve výši třicet tisíc korun za rok. To znamená dva a půl tisíce měsíčně? Pojďme ještě tohle nějak vysvětlit, to bude lidi zajímat. A druhá věc, která by stála za to zmínit. V čem je to lepší, než ten předčasný důchod? Když to přeženu, já si vlastně můžu peníze spořit na běžný účet a pak si zrovna tak vzít dovolenou, žít z těch úspor a nemusím ani žádat o před-důchod. V čem je vlastně jakoby ta výhoda?

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Já to vysvětlím a začnu. Samozřejmě předpokládám, že v těch technikáliích budu doplněn, protože jinak ten názor je plně společný, takže není co doplňovat. Ten základní rozdíl mezi tím před-důchodem a předčasným důchodem je v tom, že pokud jde někdo do předčasného důchodu, tak už má trvale nižší důchod. I v tom období, kdy dosáhnete standardní důchodové hranice. Kdežto základní předpoklad, na kterém jsme se shodli a který byl zejména požadavkem odborů a já si myslím, že naprosto relevantním požadavkem, že pokud někdo bude čerpat ten před-důchod, tak to nijak negativně neovlivní výši jeho důchodu po dosažení té standardní věkové hranice pro odchod do důchodu. To je naprosto zásadní rozdíl. Jinak co se týká těch úspor, tak skutečně je to tak, že v tuto chvíli je počítáno s tím parametrem třicet tisíc korun ročně jako ta maximální hranice té úspory. Je to tak, že my skutečně chceme, aby ten čerpaný před-důchod byl minimálně ve výši 30 % průměrné mzdy z jednoduchého důvodu, aby to skutečně byl takový příjem, který nahrazuje mzdu nebo důchod. Aby byl adekvátní té životní situaci. To neznamená, že by ten čerpaný, tak jak jsme se dnes shodli na jednání, že by ten čerpaný před-důchod mohl být nižší. Ale v takovém případě to nebude z hlediska sociálního systému bráno jako plnohodnotný příjem. To znamená, ta doba potom nebude započítávána jako náhradní doba pro účely přiznání starobního důchodu. A to je velmi důležitá okolnost. A jinak to je skutečně tak, že zaměstnavatel bude přispívat tomu zaměstnanci. Tam se prostě počítá s tím, že zaměstnavatel uhradí nebo naspoří tu částku, kterou potom ten zaměstnanec z toho schématu bude moci čerpat. Z toho je taky ale jasné, i z těch parametrů té výše toho měsíčního příspěvku, že to není tak, že ten zaměstnavatel tu částku naspoří za dva nebo tři roky, která potom bude čerpána. To jsou skutečně dlouhodobá schémata, která jsou potřebná z mého pohledu řádově 15 let, aby bylo možné naspořit tomu zaměstnanci takovou částku, která bude adekvátní tomu, aby mohl třeba tři nebo čtyři roky, nebo těch maximálně pět let čerpat potom ten před-důchod.

Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Snad možná ještě jednu poznámku, ta tady myslím nezazněla, že bude možné u toho zaměstnance všechny ty úspory, které má na tom připojištění, si do tohoto systému převzít v okamžiku, kdy by to třeba potřeboval, a když nastane ta situace, která může být tou před-důchodovou.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Ano, na druhou stranu také bude možné v případě, že ten zaměstnanec nebude chtít ten před-důchod čerpat, protože bude mít zaměstnání, které ho uživí, tak bude možné si to samozřejmě potom vyčerpat v tom standardním schématu penzijního připojištění. To znamená, oba ty pohyby budou s největší pravděpodobností možné.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu: Ale znovu říkám, rozhodující kritérium bude ta finanční kondice, ta ekonomická schopnost té firmy a samozřejmě solidnost a garance, což se odbory obávaly. Protože aby to nebylo v kolektivní smlouvě dva tři roky, a potom samozřejmě se firma dostane do problémů a řekne, že to dávat nebude. Čili to je otázka i legislativní přípravy. Čili myšlenkově jsme všichni ve shodě, ale v paragrafových věcech a podobně jsme na začátku.

ČTK, Pavel Cechl: Já bych tedy ještě na pana ministra menší dotaz. Když odhadujete, že ty před-důchody by mohla teoreticky využívat až třetina lidí v tom věku předtím, jestli tam máte i nějaký odhad, kolik to bude stát například stát na zdravotním pojištění a tak.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Tak to je otázka, která je správná. Nicméně v tuto chvíli ne úplně přesně mířená, protože předkladatelem toho systému je ministerstvo financí. To znamená i ministerstvo financí propočítává ty záležitosti, které jsou spojené s dopadem na veřejné finance.

Viktorie Plívová, tisková mluvčí ministra práce a sociálních věcí: Děkujeme. Pokud už nejsou žádné další dotazy, tak děkujeme a těším se zase někdy příště na viděnou.