Rozhovory - online

Ptejte se ministra školství Ondřeje Lišky

Otázky a odpovědi

Antonín Klamt, 19. 2. 2009, 1:47
Dobrý den pane ministře, shodou okolností pracuji na práci do školy na téma financování vysokého školství. Studuji Vámi předloženou Bílou knihu. 1) Ten dokument tu měl být už dávno a já Vám děkuji, že se tu objevil. 2) Domníváte se, že školy budou mít snahu přijmout více studentů, i přes vědomí, že na ně budou mít více prostředků (díky školnému). Proč by měly? Jsou autonomní, třeba jsou spokojené tak, jak je to teď? Učebny jsou přeplněné už nyní. 3) Proč toliko upřednostňovat bakalářské obory a rezignovat na plné vysokoškolské vzdělání? Člověk, který jednou dospěje do stádia bakaláře, již většinou má snahu dokončit pětileté vzdělání. 4) Jak je možné, že strana Zelených nemá v programu školné (odkazuji na Danu Kuchtovou) a Vy představíte takovou reformu? Proč v programu není, není se přece za co stydět. Děkuji a přeji hodně sil při prosazování reformy. Mimochodem, zákonodárci, kteří jsou proti by sami měli absolvovat určitý kurs vzdělání... S pozdravem, Antonín Klamt
zodpovězeno, 19. 2. 2009, 13:16
Děkuji, Vaše slova (přinejmenším některá z nich) mě těší. Položil jste hned několik otázek, takže jen telegraficky. 1) Rádo se stalo. 2) Myslím si, že se to bude lišit podle jednotlivých škol, jejich zaměření atd. Často zmiňovaná diverzifikace s tím úzce souvisí. 3) Diverzifikace nespočívá v upřednostňování jednoho proti druhému. Naopak. My chceme sektor terciárního vzdělávání rozrůznit, aby se mohlo uplatnit více uchazečů. Vysoké školy orientované na výzkum samozřejmě budou existovat, chceme ovšem posílit nabídku profesního bakalářského vzdělávání. Mimo jiné z toho důvodu, že přesně to trh práce vyžaduje. 4) Asi Vás zklamu, ale pro mě je program Strany zelených naprosto zavazující. Tato vláda školné zavádět nebude a já s tím naprosto souhlasím. Další kolo debaty o zavedení školného bude aktuální nejdříve za pět let. Tedy až poté, co bude zavedena finanční podpora studentů. Teprve pak nastane ten správný čas vyhodnotit, zda by za daných podmínek školné neznamenalo sociální bariéru. Reforma terciárního vzdělávání bude každopádně postavena tak, aby mohla fungovat. Navzdory tomu, co tvrdí pan předseda Paroubek, já jsem školné nikdy neprosazoval. Ctím program svojí strany.
Jiřina Nová, 18. 2. 2009, 20:56
Dobrý den pane ministře,otázka se týká mzdových prostředků. Od 1. 4. 2009 by mělo dojít k posunu nepedagogických pracovníků do mzdové tabulky pedagogických pracovníků. Aby mohly být navýšené mzdy pracovníkům vyplaceny, obdrží příslušné Krajské úřady pro tyto účely finance ? Kraje tvrdí že nikoli. Jak to tedy je ? Děkujeme za odpověď. Svaz nepedagogů.
zodpovězeno, 19. 2. 2009, 13:05
Dobrý den, díky za Váš dotaz. Už v lednu 2009 MŠMT vyhlásilo rozvojový program Posílení úrovně odměňování nepedagogických pracovníků, na který je vyčleněno 334,4 mil. Kč. Tyto prostředky tvoří významný podíl z celkové částky potřebné k zajištění změny zařazení nepedagogických pracovníků. Zbylé prostředky budou hrazeny z nenárokové složky platu. Finanční prostředky z rozvojových programů jsou vždy posílány na krajské úřady; ani v tomto případě nebudeme postupovat jinak. Více zde: http://www.msmt.cz/pro-novinare/konec-diskriminace-nepedagogickych-pracovniku
Jaromír Březský, 19. 2. 2009, 8:21
Dobrý den, rád bych se Vás jako jednoho ze zastánců Lisabonské smlouvy, která včera prošla Poslaneckou sněmovnou, zeptal: 1) Proč nemá pravdu europoslanec Železný v tom, že přijetí smlouvy může vést k otevření otázky Benešových dekretů? Jaké jsou prosím Vaše argumenty proti tomuto tvrzení? 2) Kdyby smlouva sněmovnou neprošla, byl by to pro české předsednictví velký problém?
zodpovězeno, 19. 2. 2009, 12:56
Poslanec Železný nemá pravdu, protože Lisabonská smlouva nemůže působit retroaktivně. Navíc dekrety prezidenta Beneše vůbec nespadají do kompetencí EU. Jedná se proto ze strany pana Železného a paní Bobošíkové pouze o vyvolávání démonů minulosti, které se naopak Evropa snaží překonat. Není přece nic lepšího než před volbami do EP vyvolat pocit ohrožení a nabídnout se jako ochránce. To už oba udělali v minulosti a vyšlo jim to. Veřím, že to bylo naposledy. A k Vaší druhé otázce: Pro české předsednictví by to rozhodně problém byl, a to více politický než technický. Každá situace se dá řešit, ale za jakou cenu. V případě neschválení či dokonce zamítnutí smlouvy bychom se stali skutečnou brzdou integračního procesu. Musel by znovu začít proces vyjednávání, téměř od počátku. Zatímco Irové dnes mají již jasnou představu o konání druhého referenda a v Německu se očekává výrok Ústavního soudu každou chvíli, Češi, navíc jako předsednická země, tento proces zvrátili. Byl by to jasný důkaz o tom, že nejsme schopni vnímat společný evropský zájem a nadřazujeme mu vskutku malicherné vnitřní spory. Naši zem a politickou pověst by to rozhodně poškodilo.
Jirka Vaněk, 19. 2. 2009, 8:12
Dobrý den, pane ministře, chtěl bych Vás pozdravit a zeptat se, zda může české předsednictví přinést peníze českému školství? Z vlády je teď bude patrně težké "vytáhnout", tak by mne zajímalo, zda lze Váš rezort zviditelnit a upozornit na jeho problémy s pomocí předsednictví? Děkuji, Jirka, Přelouč
zodpovězeno, 19. 2. 2009, 12:47
České předsednictví samo prostředky pro investice přinést z povahy nemůže. Ale může, jak správně píšete, pomoci upozornit na kritickou situaci, v níž se nachází, a podpořit tak naše snahy o jejich navýšení. O to se nyní usilovně snažím i já. Na všech fórech, jimž v rámci předsednictví předsedám, otevírám tuto otázku na evropské úrovni, zvláště tváří v tvář hospodářské krizi. Solidní cesta ven z krize vede podle mě jen skrze kvalitnější pracovní místa, to znamená skrze kvalitnější vzdělané a kvalifikované lidi, tedy skrze špičkový vzdělávací systém. Ten je mým cílem. Shoduji se již dnes se svými kolegy ministry a ministryněmi školství zemí EU, že by jedním z výsledků českého předsednictví měl být silný apel Evropské rady na to, aby se v období krize investice do vzdělávání nejen nesnižovaly, ale naopak zvyšovaly. Moment krize je příležitostí pro systémové změny, které musí provázet zvýšení prostředků plynoucích do vzdělávání.
Lucie Dvořáková, 19. 2. 2009, 8:03
Dobrý den, je v ostatních zemích EU také standardizovaná státní maturita? Je jim model našich státních maturit podobný? Děkuji za odpověď.
zodpovězeno, 19. 2. 2009, 12:35
V řadě zemí ano, ať už v podobě „státní maturity“ nebo v podobě jiné státem garantované závěrečné zkoušky. Považuji tento projekt za smysluplný, pokud naplní svou ambici kvality, užitečnosti a bezpečnosti, což garantuji svou funkcí. Podobností je celá řada, ovšem každý systém je unikátní. Při přípravě českého modelu jsme vycházeli ze zkušeností v zahraničí. Více o nových maturitách naleznete na www.novamaturita.cz
Petr Coufal, 19. 2. 2009, 7:53
Dobrý den pane ministře, osobně jsem pro zavedení školného na vysokých školách, jsem rád, že jste se odhodlal k prosazování tohoto opatření. Zajímalo by mě však, jaká je v této oblasti situace v jiných zemích EU? Máte přehled o tom, ve kterých zemích se na státních vysokých školách platí školné a ve kterých ne? A jaký je Váš soukromý odhad - kdy bude zavedeno školné u nás?
zodpovězeno, 19. 2. 2009, 12:22
To musím uvést na pravou míru: V souladu s programem zelených i programovým prohlášením vlády tato vláda školné nezavede a já to ani neprosazuji. Co ovšem prosazuji, je otevřená debata o všem prvcích vysokoškolských systémů a o jejich možné využitelnosti pro prosazení větší spravedlivosti v přístupu ke vzdělání. Proto si myslím, že je třeba i toto téma diskutovat bez ideologické předpojatosti. Špatný systém školného posílí sociální nerovnost, dobrý systém může naopak posílit solidaritu bohatých s chudšími studenty a navíc posílit motivaci a odpovědnost studentů i škol vůči nim. Zákon, který předložím letos vládě a parlamentu, školné obsahovat nebude. Sám prosazuji to, aby se nejdříve zavedl systém finanční podpory studentů studijními granty, půjčkami a spořením. Teprve poté, co tento systém bude několik let dobře fungovat, lze vůbec o zavedení školného uvažovat. Do té doby ne, neboť by znamenalo sociální bariéru. Odhaduji tedy, že dříve než v roce 2014 zavedeno být nemůže. Školné se platí v řadě zemí, v jiných nikoliv, ale to je velmi relativní. Někde se školné neplatí, ale platí se téměř 50% daně… Jinde se platí, ale daně jsou poměrně nižší. Neexistuje tedy jasná reference.
Zaneta Kucerova, 19. 2. 2009, 0:54
Dobre rano pane Ministre, Jsem nadsena timto inovacnim programem, ktery sblizuje obcany Ceske republiky s vladou. Zapojuji se do debaty a pokladam Vam nasledujici otazku: Na pocatku transformace skolskeho systemu v devadesatych letech byly stanoveny priority ceske skolske politiky: Zachovani a restorovani narodnich tradic ve vzdelani, modernizace systemu a tvarovani skolske soustavy s ohledem na spolecenske trendy. Temer dve desetileti od padu komunismu, rekl by jste ze tyto priority jsou reflektovany v soucasnem stavu skolskeho systemu, nebo je skolska soustava a skolska politika vice ovlivnena mezinarodnimi trendy? Dekuji Vam za odpoved. Srdecne zdravi Zaneta Kucerova studentka
zodpovězeno, 19. 2. 2009, 12:11
Pozitivní posuny v minulých dvaceti letech rozhodně nastaly. Já je ovšem považuji za zcela nedostatečné! Proto jsem sestavil širokou skupinu expertů, s nimiž jsme v průběhu celého minulého roku vyhodnocovali dosavadní snahy o zvýšení kvality a spravedlivosti českého vzdělávacího systému. Výsledky této analýzy a návrhy opatření chci zveřejnit cca za tři týdny a budu rád pokud se s nimi seznámíte také :) Už teď mohu prozradit, že se budou týkat především tří oblastí: zvýšení relevance či smysluplnosti vzdělávání, za druhé zvýšení spravedlivosti ve vzdělávacím systému a za třetí, zkvalitnění podmínek pro práci pedagogů. Reflexe mezinárodních trendů je v tom holou nezbytností. V některých ohledech jsme dokonce na špici: spolu s nejprogresivnějšími zeměmi se snažíme formulovat standard profese učitele a provázat ho s dalším vzděláváním, systémem atestací a finančním ohodnocením.
Eva Klokočníková, 18. 2. 2009, 21:15
Pane ministře, řeší se nějak na evropské úrovni problém zajištění bezpečnosti (žáků i učitelů) ve školách. Zkušenosti z několika posledních let jsou děsivé. Jak daleko je doba, kdy žáci budou při vstupu do školy procházet bezpečnostní kontrolou jako na letišti? Děkuj za odpověď.
zodpovězeno, 19. 2. 2009, 12:05
Řeší, na různých místech různě. I my se tím zabýváme a vyměňujeme si zkušenosti s partnery v EU. Zvýšení bezpečnosti nemůže spočívat jen v disciplinárních opatřeních, tedy zákazech a příkazech, ale také v intenzivnější spolupráci škol s rodiči, komunitou, zřizovatelem a veřejnými institucemi a také občanskou společností. O to se snaží například koncept „komunitních škol“, který podporuji.

Rozhovor ukončen.