Národní program pro přípravu na členství v EU

---

1 Politická kritéria

1.1 Demokracie a právní stát

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v červnu 1998 potvrdily demokratičnost a standardnost politického systému v ČR¹. Nejsilnější politické strany si na základě voleb vyměnily své role a poprvé od r. 1989 vládu utvořila levicově orientovaná strana. Do té doby opoziční strana - sociální demokracie - se stala stranou vládnoucí a do opozice přešly pravicové strany. ČSSD a ODS, které získaly nejvíce hlasů ve volbách do Poslanecké sněmovny (ČSSD 32,3% a ODS 27,74%), uzavřely tzv. opoziční smlouvu. Jejím smyslem bylo zajistit politickou stabilitu v ČR a umožnit ČSSD vytvoření menšinové vlády. ODS získala rozhodující posty v Parlamentu - předsedů obou komor. Menšinové vládě ČSSD se podařilo prosadit v Parlamentu státní rozpočet na r. 1999.

ČSSD získala ve volbách do Poslanecké sněmovny 74 poslanecké mandáty, ODS 63, KSČM 24, KDU 20 a US 19 mandátů. Ve druhé komoře parlamentu ČR - Senátu má senátorský klub ODS 25 senátorů, ČSSD 23, KDU-ČSL 17, US/ODA 11 a 4 senátoři jsou zvoleni za KSČM.

Vzhledem k tomu, že členství ČR v EU je konsensuálním cílem všech hlavních politických stran, nevedly změny ve vládě k zásadním změnám v politice ČR vůči EU. Obě komory Parlamentu přikládají mimořádný význam úsilí ČR o členství v EU, a z toho vyplývající nutnosti převzetí acquis communautaire v co nejkratší době. K dosažení tohoto úkolu pracuje v Poslanecké sněmovně Výbor pro evropskou integraci a v Senátu byl rovněž nově vytvořen Výbor pro evropskou integraci. Jedním z hlavních cílů obou výborů je dohlížet na slučitelnost nových zákonů s evropským právem a na plnění závazků ČR z přístupového procesu do EU.

Listopadové volby do Senátu Parlamentu a komunální volby se staly opětovným potvrzením fungování demokratických institucí v ČR. Volební rok 1998, který byl ve znamení několika volebních kampaní, zahájilo v únoru 1998 zvolení Václava Havla prezidentem ČR na druhé funkční období (prezident je volen na 5 let na společné schůzi obou komor Parlamentu.).

Ústavní soud je orgánem ochrany ústavnosti a skládá se z 15 soudců jmenovaných prezidentem se souhlasem Senátu na 10 let. Soudy v ČR jsou nezávislé, soudci jsou jmenováni na neomezenou dobu a soudce nelze proti jeho vůli odvolat či přeložit, s výjimkou přeložení či odvolání na základě pravomocného rozhodnutí kárného soudu.

1.1.1 Veřejná správa

Posilování institucionální infrastruktury ve vazbě na přijímání acquis communautaire, jeho provádění a vynucování je jednou z priorit, na níž se zaměřuje příprava České republiky na vstup do EU. Jedná se o úkol, který je řešen jak horizontálně - prostřednictvím reformy veřejné správy, tak sektorově v souvislosti se zpracováváním návrhů konkrétních právních předpisů, harmonizací národních politik s politikami komunitárními a dalšími aspekty přípravy na členství v EU.

Problematika institucionálního přizpůsobování prostupuje celým Národním programem a je obsažena v každé relevantní kapitole. Navíc je zařazena samostatná kapitola 4 "Správní kapacita pro provádění acquis". Tato kapitola podrobně charakterizuje reformu veřejné správy, která vychází z koncepce projednané vládou ČR dne 29. března 1999 a která bude naplňována konkrétními legislativními kroky a prostřednictvím dílčích koncepcí, jež se v současné době zpracovávají (příprava pracovníků ve veřejné správě, řízení, kontrola apod.). Druhá část dané kapitoly shrnuje nejvýznamnější sektorová institucionální opatření, která budou v krátko- a střednědobé horizontu přijata k zajištění aplikace acquis communautaire.

1.1.2 Soudnictví

1.1.2.1 Současná situace

Posílení institucionální a administrativní kapacity

• Modernizace státní správy v oblasti justice

V roce 1998 byla provedena a dokončena reorganizace Ministerstva spravedlnosti (MS) tak, aby plnilo efektivněji svoji roli ústředního orgánu státní správy v oblasti justice. Zajištění přehlednosti vztahů mezi jednotlivými odbory v rámci ministerstva a změny v organizačním stromu přispějí ke zlepšení komunikace v rámci resortu.

Zlepšení fungování soudního systému

Zlepšení soudnictví je jednou z hlavních priorit zmíněných v Agendě 2000 a Přístupovém partnerství. Vzhledem k tomu, že úroveň soudnictví má přímý vliv na schopnost státu aplikovat a vynucovat právo, jde o problém, jemuž je přikládán značný význam i z vnitrostátního pohledu. Připravovaná reforma soudnictví se bude především týkat zásadní rekodifikace procesních a hmotněprávních předpisů, změn v organizaci soudnictví, zavedení soudcovské samosprávy.

Organizace práce a její rozdělení na jednotlivé soudy a to i z hlediska celé soudní soustavy není v současné době optimální a vzhledem k tomu, že může mít ve svém důsledku vliv na rychlost řízení před soudy, je třeba se zaměřit na její zlepšení. Orgány soudního dohledu (MS, předsedové okresních, krajských a vrchních soudů) ve snaze přispět za současné právní úpravy k urychlení řízení před soudy průběžně sledují a vyhodnocují zbytečné průtahy v průběhu řízení v neskončených věcech s analýzou příčin. Jde o sledování civilní agendy ”C” (u věcí starších 3 let - půlroční zprávy, u věcí starších 5-ti let - čtvrtletní zprávy, obchodní agendy ”Cm”, vyřizování vazebních věcí a trestních věcí starších dvou let).

Soudní řízení v České republice se spravuje pravidly (procesními řády) přijatými v 60. letech, které byly po roce 1990 více než desetkrát novelizovány. Některá pravidla řízení před soudy jsou zbytečně komplikovaná nebo dávají stranám možnost řízení úmyslně prodlužovat. Právní předpisy upravující exekuční řízení potřebují změny, které povedou k účinnějšímu a rychlejšímu vymáhání rozsudků na plnění. MS předložilo vládě v dubnu 1999 návrh novely občanského soudního řádu, která povede ke zjednodušení a urychlení soudního procesu prostřednictvím úprav řízení před soudy prvního stupně, odvolacího řízení a prostřednictvím některých změn ve věcné příslušnosti soudů. Novela obsahuje též některé změny v řízení o výkonu rozhodnutí včetně právní úpravy nových druhů výkonu rozhodnutí.

Za pozitivní považuje MS změny, k nimž došlo v průběhu roku 1997 a 1998 v souvislosti s vedením obchodního rejstříku. Přechodem obchodního rejstříku na krajské soudy, zlepšením organizace jejich práce a především jejich vybavením výpočetní technikou došlo ke zkrácení termínů rozhodování o návrzích na zápis či výmaz určitých skutečností do obchodního rejstříku. Od 15.9.1997 je umožněn přístup k obchodnímu rejstříku prostřednictvím Internetu. Tato služba je bezplatná.

Současná právní úprava nemá žádné prvky soudcovské samosprávy, a proto je třeba vyřešit institucionálně vztah soudnictví a exekutivy, jež má vliv např. na jmenování a odvolávání funkcionářů soudů, organizaci a výběr čekatelů na funkci soudce, jmenování komise pro justiční zkoušky a výkon kárné pravomoci. V současné době se připravují ve spolupráci MS, Soudcovské unie a Nejvyššího soudu věcné záměry legislativní úpravy zavádějící soudcovskou samosprávu.

MS považuje za nutné přistoupit k zásadní, systémově koncipované reformě justice, která vytvoří rozhodující předpoklady pro dosažení takového stavu, aby občané měli jistotu, že se v rozumné době dovolají spravedlnosti, a že pachatelé trestných činů neuniknou včasnému a spravedlivému postihu. Cílem připravované reformy je též dosažení plné připravenosti soudů na vstup do EU a schopnosti našeho soudnictví implementovat acquis v souladu s požadovanými evropskými standardy.

Příprava národních soudců na aplikaci práva ES

MS hodlá tento problém řešit komplexně v souvislosti s novou koncepcí vzdělávání v resortu.

V roce 1998 proběhlo systémové školení soudců v komunitárním právu, kterého se účastnilo 110 soudců ze všech soudních pracovišť České republiky. Tento vzdělávací projekt komplexního charakteru navazoval na dílčí vzdělávací akce pořádané během předchozích dvou let. Záměrem tohoto vzdělávacího projektu nebylo jen poskytnout teoretické i praktické poznatky z aplikace práva ES bezprostředním účastníkům, ale i připravit soudce školitele, kteří budou své znalosti prohlubovat a dále šířit na svých pracovištích. Projekt se uskutečnil v průběhu roku 1998 a to formou pravidelných soustředění. Výsledky jsou pozitivně hodnoceny všemi účastníky.

Na tento projekt navazuje další, pořádaný v rámci spolupráce s TAIEX a Europ@ische Rechtsakademie. Tato aktivita je zaměřena na prohloubení a konkretizaci získaných znalostí v implementaci práva ES. V březnu 1999 proběhl první seminář, kterého se zúčastnili soudci-školitelé. Další semináře budou navazovat.

S přípravou soudců na činnost v rámci EU souvisí i jazyková průprava. V současné době se pořádají v rámci programu Phare intenzivní jazykové kursy anglického a francouzského jazyka.

Vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobý a trvalý úkol, považuje MS za nutné využívat nejen současné formy rozšiřování vědomostí o právu ES, ale zapojit do systému vzdělávání v této oblasti i justiční čekatele, kteří právo ES budou ve své práci soudců aplikovat.

1.1.2.2 Krátkodobé priority

Navrhovaná opatření týkající se reformy soudnictví mají postupný a kontinuální charakter a jejich rozdělení do systému krátkodobých a dlouhodobých priorit je do jisté míry formální. Pod body 1.1.2 2. a 1.1.2.3. jsou uvedeny pouze názvy priorit, jejich systemizace a popis jsou obsaženy pod bodem 1.1.2.4. Institucionální zabezpečení.

Zlepšení fungování soudního systému

• Reforma soudnictví

Racionalizace práce soudů prostřednictvím nové dělby práce mezi soudce a soudní úředníky. Ke zlepšení dělby práce mezi soudci a soudními úředníky přispěje připravovaná novela zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění zákona č. 152/1995 Sb.

Časový harmonogram:
účinnost novely zákona - 9.4.1999 (č. 62/99 Sb.)

• Zvyšování kvalifikace soudců a administrativního aparátu soudů

Nová koncepce vzdělávání

Časový harmonogram:

• projekt nové koncepce vzdělávání - v souladu s legislativním plánem práce (zákon o soudech) - III. Q 1999
• zahájení vzdělávacích aktivit podle nové koncepce - I.Q 2000

Příprava národních soudců na aplikaci práva ES

Časový harmonogram:

• uskutečňování vzdělávacích aktivit - průběžně
• novelizace předpisů o soudních čekatelích - III.Q 1999
• projekt nové koncepce vzdělávání - III.Q 1999

Zvýšení dostupnosti informací pro rozhodování soudců

Časový harmonogram:

• studie potřeb technického vybavení - II.Q 1999
• realizace programu Phare - počítačové vybavení - III.Q 1999

Posílení institucionální a administrativní kapacity

Časový harmonogram

• zásady reformy soudnictví (byly projednány vládou) - 14.dubna 1999
• návrh Koncepce reformy soudnictví - 15.června 1999
• realizace navržených opatření (bude pokračovat i ve střednědobém horizontu) - od III.Q 1999

1.1.2.3 Střednědobé priority

Posílení institucionální a administrativní kapacity

• Modernizace státní správy v oblasti justice
• Reorganizace řízení v rámci resortu.
• Využití výpočetní techniky pro zlepšení řízení

Časový harmonogram

změny v organizaci soudů - účinnost nového zákona o soudech - 01 / 2001

• Dotvoření systému správního soudnictví

Účast expertů ministerstva spravedlnosti na připravované reformě správního soudnictví a správního trestání (procesněprávní a hmotněprávní předpisy)

Časový harmonogram

předložení vládě návrhu věcného záměru zákona o správním soudnictví - I. Q 2000

Zlepšení fungování soudního systému

• Reforma soudnictví
• rekodifikace procesních předpisů vedoucí ke zjednodušení řízení před soudem

Časový harmonogram: termín předložení vládě - nabytí účinnosti

• návrh novely občanského soudního řádu - 03/1999 - 01/2000
• návrh novely trestního řádu - 06/1999 - 03/2000
• návrh věcného záměru rekodifikace trestního práva procesního - - III.Q 2000
• návrh nového trestního řádu - I.Q 2001 - 01/2002
• návrh nového občanského soudního řádu - I.Q 2001 - 01/2002
• Zákon o soukromých soudních exekutorech

Časový harmonogram: termín předložení vládě - nabytí účinnosti

• návrh věcného záměru zákona o soudních exekutorech - 06/1999
• návrh zákona o soudních exekutorech a jejich činnosti - I.Q 2000 - 01/2001
• rekodifikace hmotněprávních předpisů

Časový harmonogram: termín předložení vládě - nabytí účinnosti

• návrh novely trestního zákona - 10/1998 - 07/1999
• návrh novely občanského zákoníku - 06/1999 - 03/2000
• návrh novely obchodního zákoníku - III.Q 1999 - 06/2000
• návrh novely trestního zákona - IV.Q 1999 - 06/2000
• návrh věcného záměru rekodifikace trestního práva hmotného - III.Q 2000
• návrh věcného záměru rekodifikace soukromého práva - III.Q 2000
• nový občanský zákoník - I.Q 2001 - 01/2002
• nový trestní zákon - I.Q 2001 - 01/2002
• návrh věcného záměru zákona o úpadku - IV.Q 1999
• návrh zákona o úpadku - III.Q 2000 - 03/2001
• Soudcovská samospráva. Změny, které se očekávají v souvislosti se zavedením soudcovské samosprávy si vyžádají níže uvedená legislativní opatření.

Časový harmonogram: termín předložení vládě - nabytí účinnosti

• návrh věcného záměru novely zákona č.436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů - III.Q 1999
• návrh novely zákona č.436/1991 Sb. - II.Q 2000 - 01/2001
• návrh věcného záměru novely zákona č.412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění pozdějších předpisů - III.Q 1999
• návrh novely zákona č.412/1991 Sb. - II.Q 2000 - 01/2001
• novela zákona o soudech a soudcích č. 335/91 Sb. - II. Q 2000 - 01/2001
• Změna organizace soudů. Revize organizace soudů si vyžádá novelizaci zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.

Časový harmonogram: termín předložení vládě - nabytí účinnosti

• návrh věcného záměru novely zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - III.Q 1999
• návrh novely zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - II.Q 2000 - 01/2001

1.1.2.4 Institucionální zabezpečení

Posílení institucionální a administrativní kapacity

• Modernizace státní správy v oblasti justice

Modernizace státní správy v oblasti justice zahrnuje už provedenou reorganizaci MS, připravovanou modernizaci vztahů řízení mezi ministerstvem a orgány soudů, které plní funkci orgánů státní správy a zlepšení řízení uvnitř soudů. V těchto souvislostech sehrají novou roli instituce soudcovské samosprávy.

Další personální posílení MS v souvislosti s přípravou na vstup do EU.

• Reorganizace řízení v rámci resortu

Jde zejména o vyjasnění, modernizaci a zdokonalení řídících vztahů mezi MS a orgány soudů, které plní funkci orgánů státní správy. Při realizaci tohoto opatření ministerstvo využije manažerské studie, která je součástí projektu Phare č. 9808-03 Posílení nezávislosti a fungování justice a srovnávací studie o soudcovské samosprávě v některých členských zemích EU, o jejíž zpracování ministerstvo požádalo TAIEX. Dále ministerstvo využije studii o řízení navrhovanou v rámci projektu Phare 9806-01 Institution Building Strategies, počítáno je rovněž s využitím poznatků českých odborníků, jež získali během studijních cest po členských státech EU v rámci bilaterální spolupráce.

• Zlepšení řízení uvnitř soudů

Realizace tohoto opatření představuje zejména zlepšení řídících schopností soudců v souvislosti s připravovanou soudcovskou samosprávou. MS plánuje na tomto poli mj. využití poznatků z výše citované manažerské studie.

• Využití výpočetní techniky pro zlepšení řízení

V souvislosti se zlepšováním technického vybavení ministerstva a soudů se zefektivní využívání výpočetní techniky pro řízení. Realizace tohoto opatření souvisí s technickým vybavením soudů a se vzděláváním v oblasti informatiky.

• Dotvoření systému správního soudnictví

Již existující systém správního soudnictví bude reformován v souvislosti s celkovou reformou správního řízení, a to zejména s ohledem na to, aby správní soudnictví bylo prováděno soudy plné jurisdikce, aby bylo dosaženo sjednocování správně právní rozhodovací praxe krajských soudů a aby došlo k vymezení a kategorizaci správního trestání.

V rámci celkové koncepce bude též přehodnocen institut Ústavou předpokládaného Nejvyššího správního soudu.

Zlepšení fungování soudního systému

• Reforma soudnictví
• Soudcovská samospráva. MS předpokládá ke zvýšení účinnosti soudní soustavy vznik a rozvoj soudcovské samosprávy. V nové úpravě postavení soudců by měly přejít personální pravomoci MS na nezávislý soudcovský orgán, vybudovaný na demokratických principech, případně i ústavně zakotvený. Tento orgán (pracovně nazývaný Nejvyšší soudcovská rada) by měl vykonávat následující funkce:
• stanoviska k základním opatřením týkajícím se soudní moci
• předkládání prezidentovi republiky návrhy na jmenování soudců,
• jmenování předsedů a místopředsedů jednotlivých soudů na zákonem stanovená funkční období
• funkci orgánu kárné pravomoci,
• stanovení jednotných kritérií a případně provádění výběru justičních čekatelů,
• organizace závěrečných justičních zkoušek,
• vytváření kárných senátů pro rozhodování v jednotlivých kárných řízeních
  
• Personální posílení soudů a státních zastupitelství k zajištění dosažení plánovaného počtu soudců, státních zástupců a administrativního personálu.
• Racionalizace práce soudů prostřednictvím nové dělby práce mezi soudce a soudní úředníky.

Při realizaci tohoto opatření se vychází z využití již existujících institutů a institucí. Jde zejména o vyšší soudní úředníky, kteří na soudním oddělení díky své kvalifikaci přebírají lehčí úkony, které dosud vykonávali soudci, jimž se tak vytvoří více prostoru pro jejich práci. Návrh novely zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění zákona č. 152/1995 Sb., byl v prosinci 1998 schválen vládou, nyní jej projednává Parlament ČR.

• Změna organizace soudů

Zrevidovat funkčnost dosavadní čtyřstupňové soudní soustavy v závislosti na nové úpravě procesních předpisů. Důvodem je potřeba sjednocení v oblasti civilní i trestní, zjednodušení a zrychlení soudního řízení, vytvoření prostupnosti soudní soustavy a sjednocení pravidel pro přístup účastníků řízení k jednotlivým soudním instancím prostřednictvím procesních instrumentů včetně řádných i mimořádných opravných prostředků.

• Rekodifikace procesních předpisů vedoucí ke zjednodušení řízení před soudem,
  a to občanského soudního řádu a trestního řádu. Na jejich přípravě se podílí komise jmenované ministrem spravedlnosti, které při jejich přípravě provedou inventuru všech změn, ke kterým došlo po roce 1990 tak, aby nově přijaté předpisy byly v souladu s právem ES/EU. V prosinci 1998 již byl vládě předložen návrh věcného záměru novely trestního řádu.
• Zákon o soukromých soudních exekutorech,
  který se připravuje v oblasti exekučního řízení. Činností soukromých exekutorů se doplní dosavadní systém privilegovaného výkonu exekucí soudními orgány. Očekává se zásadní zefektivnění a urychlení výkonu rozhodnutí.

Zvyšování kvalifikace soudců a administrativního aparátu

• Vzdělávání soudců v národním právu v roce 1999

Při realizaci tohoto opatření využijeme v roce 1999 již existujících a fungujících institutů a institucí. Jde o to průběžně zajišťovat zejména prostřednictvím Institutu MS pro další vzdělávání školení pro soudce a státní zástupce v národním právu. Tato školení se zaměří na začínající soudce a státní zástupce v oblasti hmotněprávních a procesněprávních předpisů, školení pro soudce a státní zástupce v případě novelizace či rekodifikace právního předpisu a školení specializovaná na jednotlivé agendy.

• Vzdělávání administrativního aparátu soudů

Jde o zajišťování školení pro administrativní aparát soudů za účelem zvyšování jeho kvalifikace a optimální využití Justiční školy v Kroměříži, která zajišťuje výchovu vyšších soudních úředníků. Realizace tohoto opatření souvisí s racionalizací práce u soudu.

Příprava národních soudců na aplikaci práva ES

• Systematické vzdělávání soudců v právu ES v souvislosti s novou koncepcí vzdělávání

MS připraví novou koncepci vzdělávání v resortu. Uvažuje se o zřízení nové vzdělávací instituce, která by zabezpečovala celoživotní vzdělávací systematický program pro soudce, justiční čekatele, soudní administrativní aparát a úředníky ministerstva. Vzdělávání by mělo pokrývat oblast národního práva, práva ES/EU, jazykové vzdělávání, vzdělávání v informatice a manažerské kursy pro řídící pracovníky.

• Překlenovací aktivity v návaznosti na sbor školitelů pro rok 1999.

Ve spolupráci s Institutem pro další vzdělávání soudců zabezpečit další vzdělávací akce v této oblasti. Při pořádání aktivit, které navazují na úspěšné školení soudců - školitelů v právu ES/EU, hodlá ministerstvo využít pomoci TAIEXu.

• Jazyková průprava soudců.

Ve spolupráci s Institutem pro další vzdělávání soudců zabezpečit další systematickou jazykovou průpravu.

• Systematické vzdělávání justičních čekatelů v právu ES a jazycích.

Předpokladem realizace tohoto opatření je změna předpisů upravujících program vzdělávání soudních čekatelů a obsah justičních zkoušek.

Zvýšení dostupnosti informací pro rozhodování soudců

V současné době charakteristické bouřlivým rozvojem informačních technologií je české soudnictví převážně odkázáno na klasické nosiče informací. Při současné situaci technického vybavení soudů je možnost využívání údajů shromážděných v centrálních databázích pro podporu rozhodování soudců velmi nízká. Z tohoto důvodu je důležitým cílem plošné zlepšení technického vybavení soudů výpočetní technikou s napojením zejména na český systém právních informací, systém ISAP (Informační systém pro aproximaci práva), Internet (včetně využívání elektronické pošty), databáze provozované na serveru MS a meziresortní databáze (databáze ministerstva vnitra, katastrálních úřadů atd.)

• Zlepšení technického vybavení soudů a zajištění přístupu k informačním databázím

K realizaci tohoto opatření podstatnou měrou napomůže vypracování a zrealizování projektu v rámci programu Phare, který výrazným způsobem přispěje k zajištění základního vybavení soudů počítači. Česká strana se bude podílet na spolufinancování tohoto projektu tím, že zajistí vybavení počítačů vhodným softwarem a napojením na databázi MS ČR.

• Vzdělávání soudců a soudního aparátu ve využívání databází;

proškolení soudců a administrativního personálu v práci s počítačem tak, aby bylo zajištěno jejich efektivní využívání a maximální dostupnost informací nezbytných pro rozhodování soudců.

1.1.2.5 Finanční potřeby

K jednotlivým oblastem výše uvedeným v této kapitole se odhadují tyto potřebné finanční náklady, které budou zpřesněny zejména v části týkající se základních potřeb resortu v oblasti rozšíření kapacity justice, výpočetní techniky a ostatního materiálního zabezpečení ve střednědobém investičním výhledu do r. 2000 :

Reforma soudnictví

• Investice

výstavba a rekonstrukce soudních sídel - na rok 1999 ..... 800 mil.Kč
výstavba a rekonstrukce soudních sídel - na léta 2000 – 2003 ..... 2,5 mld ročně

• Mzdové náklady

mzdové náklady spojené se zvyšováním počtu soudců a státních zástupců a správních zaměstnanců - na rok 2000 ..… 370 mil.Kč.

• Pomoc EU

V rámci projektu Phare č. 9808-03 - Posílení nezávislosti a funkce justice - je alokována pro MS částka ve výši 400.000,- EUR a ministerstvo dále jedná o realizaci srovnávací studie zaměřené na zhodnocení optimálního vztahu mezi mocí výkonnou (ministerstvem) a mocí soudní (systémem nezávislých soudů) prostřednictvím TAIEX office.

MS by uvítalo expertní pomoc ze strany EU při legislativních pracích (tzv. legal advice).

Zvyšování kvalifikace soudců a administrativního aparátu soudů

Rozpočet na vzdělávání na 1 kalendářní rok ..... 8,5 mil. Kč
Investice na vybudování nového vzdělávacího střediska ..... 750 mil. Kč
Mzdové náklady na zaměstnance vzdělávacího střediska ..... budou upřesněny

• Pomoc EU

MS by v roce 2000 uvítalo podporu z programu Phare pro realizaci nové koncepce vzdělávání.

Modernizace státní správy v oblasti justice

Rozpočet na výpočetní techniku v roce 1999 ..... 100 mil. Kč
Optimální náklady na léta 2000-2003 se předpokládají ve výši 500 mil. Kč ročně.

• Pomoc EU

MS počítá s pomocí EU v rámci připravovaného projektu Phare 1999 - jehož realizace by měla přispět k zlepšení vybavenosti soudů výpočetní technikou (cca 1.000.000 EUR na opatření hardware). Z prostředků MS bude tento ”hardware” vybaven ”softwarem” v hodnotě cca 520.000 EUR.

Dotvoření systému správního soudnictví

viz výše náklady na reformu justice ( investicemi do soudních sídel a náklady mzdy soudců a administrativního aparátu).

1.1.3 Protikorupční opatření

1.1.3.1 Současná situace

Vláda ČR schválila svým usnesením č. 673 ze dne 29. října 1997 aktualizaci Koncepce boje s organizovaným zločinem, doplněnou podrobným harmonogramem aktivit vlády na tomto poli. V tomto materiálu vláda jako jeden ze závažných problémů zmínila nebezpečí průniku organizovaného zločinu do státní správy. Vláda ČR proto uložila ministru vnitra vypracovat koncepci ofenzivních metod odhalování korupce ve státní správě. V této souvislosti byl vypracován dokument Vládní program boje proti korupci, který byl schválen usnesením vlády č. 125 dne 17. února 1999. Obsahuje analytickou část, která se zabývá rozborem korupce jako společenského fenoménu, poznatky o výskytu korupce v ČR a možnostmi boje s tímto jevem, zahraničními zkušenostmi a aktivitami mezinárodních organizací, platnou legislativou související s bojem proti korupci. Dále tento dokument obsahuje přesný harmonogram opatření, která musejí jednotlivé resorty provést v legislativní a organizační oblasti, v oblasti vzdělávání, mediálního působení a v oblasti mezinárodní spolupráce.

Vláda ČR svým usnesením č. 623 ze dne 23. září 1998 zřídila Výbor na ochranu ekonomických zájmů České republiky, řízený předsedou vlády.

Vláda ČR dne 3. března 1999 schválila věcný záměr novely trestního řádu. Tento návrh mimo jiné navazuje na připravovanou novelu trestního zákona, která ve svém paragrafovém znění předpokládá úpravu a nové právní vymezení skutkové podstaty “zločinného spolčení”, neboť stávající právní vymezení skutkové podstaty tohoto pojmu se ukázalo jako zcela nedostačující.

Na úseku organizace služební činnosti a spolupráce SPOK a Úřadu vyšetřování pro ČR v oblasti korupce a závažné hospodářské kriminality byla přijata opatření spočívající v odstranění neodůvodněných bariér mezi předprocesním a procesním stádiem policejní práce.

Je zvažován způsob implementace doporučení vycházejících ze závěrečné zprávy Společného projektu Evropské komise a Rady Evropy “Korupce a organizovaná trestná činnost ve státech v přechodném období” (OCTOPUS), a to nejen v oblasti potírání korupce, ale i při přípravě novelizace Trestního řádu.

Odhalování a vyšetřování případů korupce spadá do kompetence Ministerstva vnitra, kde se jím zabývá Služba Policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti (SPOK), útvar s celostátní působností a s expoziturami ve všech regionech.

1.1.3.2 Krátkodobé priority

Zavádět do praxe Vládní program boje proti korupci, který vláda schválila v únoru 1999. Implementace tohoto dokumentu bude probíhat v letech 1999 a 2000.

1.1.3.3 Střednědobé priority

Acquis v oblasti korupce je cíleno zejména na problematiku spojenou s korupcí úředníků Evropských společenství a členských států a dále k ochraně finančních zájmů Evropských společenství. Pro implementaci této části acquis bude zapotřebí přijmout odpovídající opatření zejména v legislativní oblasti a v oblasti prosazování práva. Tento problém je částečně řešen úmluvou OECD proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích, kterou ČR podepsala v roce 1997.

Na základě analýzy příslušných dokumentů acquis připravit odpovídající legislativní, organizační a další opatření pro implementaci acquis ES/EU a pro prevenci možné korupce úředníků členských států EU v období před vstupem a po vstupu ČR do EU. Sběr informací se plánuje na rok 2000 a příprava opatření pro implementaci acquis bude probíhat v letech 2000 - 2002.

1.1.3.4 Institucionální zabezpečení

V červnu 1999 bude vládě předložen návrh na personální posílení Služby policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti.

Do konce roku 1999 se předpokládá zřízení kontaktních středisek pro oběti korupce, které by měly být podporovány ze strany státu a provozovány nevládními organizacemi.

Připravuje se nový policejní zákon, který by měl být předložen ve věcném záměru v červnu 1999, ve kterém se upravují policejní oprávnění při odhalování korupce. Účinnost tohoto zákona se předpokládá k 1. 1. 2001.

V červnu 2000 se předpokládá účinnost novely trestního řádu, podle které budou výsledky policejní činnosti použitelné před soudem jako důkaz a vyšetřování korupce a jiné trestné činnosti bude zrychleno a zprůhledněno.

Do konce roku 1999 se do českého právního řádu promítne úmluva OECD proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích.

1.1.3.5 Finanční potřeby

Předpokládáme pomoc EU v oblasti výměny a zprostředkování informací týkajících se aplikovaných a efektivních programů boje proti korupci ve státech EU i mimo ni, a to i za využití prostředků Phare. V návrhu Národního programu Phare 1999 je projekt boje proti hospodářské kriminalitě s finančním rozpočtem na 1 MEUR.

Předpokládá se hrazení též z různých položek státního rozpočtu ČR, ale v současné době nelze blíže specifikovat.

---

1.2 Lidská práva a ochrana menšin

1.2.1 Občanská a politická práva

1.2.1.1 Současná situace

Nabývání a pozbývání státního občanství není upraveno žádnou normou ES. V Pravidelné zprávě Evropské komise byla vyslovena určitá kritika ve vztahu k nabývání státního občanství České republiky slovenskými státními občany, kteří žijí na území České republiky a dosud nenabyli státní občanství České republiky (především se jednalo o děti v dětských domovech, osoby ve věznicích a Romy). Kritizovány byly zejména administrativní těžkosti při vyřízení žádosti.

Pro úplnost je třeba dodat, že problematika nabývání a pozbývání státního občanství je upravena v Evropské úmluvě o státním občanství Rady Evropy z roku 1997, kterou Česká republika podepíše v roce 1999.

V souvislosti s podpisem a ratifikací uvedené úmluvy a s přihlédnutím ke Zprávě EK a v souladu s Programovým prohlášením vlády je připravována nová právní úprava na uvedeném úseku.

1.2.1.2 Krátkodobé priority

Řešení se navrhuje novelizací zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství ČR, ve znění pozdějších předpisů. Novela citovaného zákona umožní nabytí státního občanství ČR zjednodušeným způsobem, jde-li o státního občana Slovenské republiky, který má faktický nebo evidenční pobyt na území ČR nejpozději od 31. 12. 1992. Tyto osoby nebudou předkládat doklad o pozbytí státního občanství Slovenské republiky ani výpisy z trestních rejstříků. Tím odpadnou mnohé administrativní překážky a řízení bude podstatně jednodušší.

Paragrafované znění předmětné novely bylo projednáno ve vládě v únoru 1999, její účinnost se předpokládá v průběhu 3. čtvrtletí 1999.

Připravuje se zřízení Úřadu veřejného ochránce práv (ombudsmana), který by měl být garantem ochrany fyzických osob před nezákonným či jinak nesprávným rozhodnutím nebo postupem orgánů státní správy, popř. soudů. Návrh zákona o veřejném ochránci práv (ombudsmanovi), který bude nezávislý na vládě, byl vládě předložen 15.12.1998, vláda jej schválila a předložila Poslanecké sněmovně k rozpravě a široké veřejnosti k diskusi. Vláda předpokládá nabytí účinnosti tohoto zákona k 1.1.2000.

1.2.1.3 Střednědobé priority

Nepředpokládají se žádná opatření ve střednědobém horizontu.

1.2.1.4 Institucionální zabezpečení

Nepředpokládá se posílení ani vytvoření nových institucí.

1.2.1.5 Finanční nároky

Nároky na státní rozpočet budou minimální. Pomoc EU se nepožaduje.

1.2.2 Ekonomická, sociální a kulturní práva

1.2.2.1 Současná situace

Ekonomická, sociální a kulturní práva jsou garantována Listinou základních práv a svobod z roku 1991, která je součástí ústavního pořádku ČR, a navazující sociální a pracovní legislativou. Základní ekonomická práva jsou zakotvena v zákoníku práce, zákoně o kolektivním vyjednávání, zákoně o zaměstnanosti, zákoně o mzdách, zákoně o platu a zákoně o sdružování občanů. Ke všem těmto právním normám jsou připravovány novely zejména z důvodu transpozice acquis communautaire do českého právního řádu a plnění mezinárodních konvencí.

Vláda ČR je připravena učinit všechny potřebné změny v národní legislativě s cílem dosáhnout plné slučitelnosti českého právního řádu s acquis communautaire před vstupem ČR do EU. Současně s tím vláda schválila a předložila Parlamentu ČR návrh na ratifikaci Evropské sociální charty.

V oblasti ekonomických práv stojí za zmínku např. přístup k nemovitostem v ČR, který je do značné míry liberalizován. Výjimkou zatím zůstává omezení týkající se osob, které nemají na území ČR bydliště nebo sídlo. Tuzemské osoby bez ohledu na svou státní příslušnost, resp. strukturu vlastnictví, nejsou nijak omezovány. Zahraniční osoby mají neomezené možnosti nájmu, leasingu, účasti v družstvech apod. Zbývající omezení týkající se přechodu vlastnictví na zahraniční osoby budou v souvislosti se vstupem do EU znovu posouzena.

Specifickou částí nemovitého majetku je zemědělská půda. V dubnu 1999 schválil Senát zákon o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, který by měl umožnit dokončení privatizace zemědělské půdy a lesních pozemků. O konečné podobě tohoto zákona se v současné době vede rozsáhlá diskuse.

Podobně jako v oblasti ekonomických práv, i v oblasti sociálních práv jsou ke stávajícím právním normám připravovány novely zejména z důvodu transpozice acquis do českého právního řádu. Sociální práva jsou zakotvena především v zákoně o důchodovém pojištění a zákoně o státní sociální podpoře z roku 1995 a zákoně o sociálním zabezpečení z roku 1988. Vláda ČR připravuje další právní úpravu v oblasti sociální pomoci jakožto třetího pilíře celého systému sociálního zabezpečení.

Vláda věnuje značnou pozornost integraci postižených občanů do společnosti. Zainteresované resorty připravily společně s nevládními organizacemi a organizacemi postižených občanů Národní plán na zabezpečení rovných příležitostí pro postižené občany. Tento plán byl vládou schválen v dubnu 1998.

Kromě běžné ochrany ekonomických a sociálních práv soudní cestou připravuje vláda zesílení ochrany těchto práv administrativní cestou. Novela zákona o zaměstnanosti má posílit dohlížecí pravomoci místních úřadů práce.

Kulturní práva jsou zabezpečena zejména články 15, 17, 25 a 34 Listiny základních práv a svobod. Článek 25 Listiny stanoví, že příslušníkům národnostních menšin je zaručen rozvoj, zejména právo rozvíjet společně s dalšími příslušníky své menšiny svou vlastní kulturu, a právo na šíření informací ve svém vlastním jazyce. Příslušníci národnostních menšin, pokud jsou občany ČR, mají také mj. právo na přístup k národnímu kulturnímu bohatství.

Vláda v oblasti kultury působí především prostřednictvím Ministerstva kultury na vytváření materiálních a kulturních podmínek pro uchování a rozvoj kultury národnostních menšin. Ministerstvo kultury uděluje každoročně granty na podporu projektů menšin s cílem zabezpečení podmínek pro rozvoj jejich vlastní kultury. Prostřednictvím Ministerstva kultury a Ministerstva financí dotuje vláda ČR vedle množství regionálních projektů také vydávání 3 romských časopisů, finančně zajišťuje činnost Muzea romské kultury atd.

Také na podporu aktivit nevládních organizací zaměřených na rozvoj menšinových komunit, tedy i romské, směřují značné částky ze státního rozpočtu. V období posledních tří let podpořilo Ministerstvo kultury, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy značnými finančními částkami více než 200 projektů (jen pro romskou komunitu to bylo více než 40 milionů Kč).

Vláda České republiky je připravena učinit všechny potřebné kroky k dosažení plné slučitelnosti českého právního řádu s acquis communautaire. V současnosti však nevidí potřebu stanovení dalších zvláštních úkolů či finančních nároků.

1.2.3 Práva menšin a ochrana menšin

1.2.3.1 Současná situace

Základem vnitrostátní právní úpravy ochrany národnostních menšin je Ústava České republiky, jejíž čl. 6 stanoví, že "rozhodování většiny dbá ochrany menšin", a dále Listina základních práv a svobod. V čl. 3 Listiny je vyjádřen základní princip zákazu diskriminace a zaručeno právo každého svobodně rozhodovat o své národnosti. Celá třetí hlava Listiny se věnuje právům národnostních a etnických menšin.

Princip zákazu diskriminace z důvodu rasy je zachycen v řadě obecných ustanovení Ústavy České republiky a Listiny. Listina obsahuje obecně vyjádřený princip zákazu diskriminace z důvodu rasy v článku 1, když říká, že "lidé jsou svobodni a rovni v důstojnosti a právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné".

Diskriminace založená na rase je zakázána článkem 3 Listiny, který říká, že "základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení".

Dále pak princip zákazu diskriminace z důvodu rasy tvoří součást i dalších legislativních norem jako je např. občanský zákoník a občanský soudní řád, trestní zákon a trestní řád, správní řád, zákoník práce, zákon o státní sociální podpoře, zákon o rodině, zákon o důchodovém pojištění, zákon o zaměstnanosti, zákon o sdružování, zákon o shromažďování, zákon o politických stranách, zákon o živnostenském podnikání, zákon o ochraně osobních údajů v informačních systémech, zákon o ochraně spotřebitele, zákon o soudech a soudcích, zákon o regulaci reklamy, zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání atd. Na příklad dnem 1.9.1995 nabyla účinnost novela trestního zákona, která zvyšuje všechny trestní sazby pro trestné činy s rasovým motivem průměrně o další jeden rok odnětí svobody. Kromě toho bylo uzákoněno několik nových tzv. kvalifikovaných skutkových podstat založených na rasovém motivu (zejména u trestných činů proti životu a zdraví).

Ochrana lidských práv a základních svobod v ČR je od přijetí Listiny v některých aspektech na vysoké úrovni díky možnosti každého napadnout ústavní stížností soudní nebo správní rozhodnutí, které podle jeho názoru porušuje některé jeho základní lidské právo. Zejména nyní, kdy správní, ale i soudní ochrana práv, včetně základních lidských práv, není dostatečně upravena zákonem, je demokraticky pojatý institut individuální ústavní stížnosti významným prvkem ochrany lidských práv.

Dalším nestandardním prvkem je ústavní princip zakotvený v čl. 10 Ústavy, podle něhož jsou ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem.

Vláda vede otevřený dialog s kritiky jednotlivých aspektů ochrany lidských práv doma i v zahraničí, navázala i dialog s českými občanskými organizacemi. V září 1998 jmenovala zmocněnce pro lidská práva, který koordinuje činnost vlády v oboru ochrany lidských práv.

Na úseku mezinárodněprávní ochrany lidských práv souhlasila vláda dne 25. listopadu 1998 s návrhem na ratifikaci Evropské sociální charty (1961), Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě (1988) a Pozměňovacího protokolu k Evropské sociální chartě (1991) v rozsahu uvedeném v usnesení vlády č. 776/1998. V lednu 1999 předložila vláda Parlamentu ČR návrh na přijetí Evropské úmluvy o státním občanství.

Vláda, vycházejíc i z dobrých zkušeností dosavadních poradních orgánů - Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, Rady pro nestátní neziskové organizace, Rady pro národností menšiny (v níž jsou zástupci romské, slovenské, polské, německé, ukrajinské a maďarské menšiny) a Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity - se rozhodla zřídit jako svůj poradní orgán Radu pro lidská práva, v níž jsou vedle představitelů ministerstev na úrovni náměstků ministrů zastoupeni i významné osobnosti veřejného života a představitelů občanských sdružení. Úkolem Rady je především sledování vnitrostátního plnění mezinárodních závazků ČR v oblasti ochrany lidských práv a tudíž i naplňování mezinárodních úmluv včetně CERD, ICCPR atd. Za činnost Rady pro lidská práva je vládě odpovědný zmocněnec pro lidská práva, který je jejím předsedou. K realizaci stanovených cílů Rada zřizuje osm odborných sekcí: pro občanská a politická práva, sekci proti projevům rasismu, sekci pro výchovu k lidským právům, sekci pro hospodářská, sociální a kulturní práva, sekci pro práva dítěte, sekci pro rovné příležitosti mužů a žen, sekci proti mučení a jinému nelidskému, krutému, ponižujícímu zacházení a trestání a sekci pro práva cizinců.

Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity byla v prosinci 1998 doplněna o zástupce ministra zdravotnictví a počet romských zástupců v komisi byl zvýšen z šesti na dvanáct. Současně pro zlepšení práce komise mezi jednotlivými zasedáními byly z představitelů jednotlivých resortů a zástupců Romů vytvořeny úzce spolupracující dvojice, které společnými silami řeší aktuální problémy a společně předkládají do komise i závažnější návrhy, kterými by se komise měla zabývat jako celek. Statut meziresortní komise umožňuje vznik pracovních skupin složených ze zástupců Romů a z odborníků na konkrétní problematiku, které zpracují určitý problém a výsledky své práce předloží komisi. Nové složení komise umožňuje větší účast zástupců Romů na rozhodování komise. Očekává se, že tyto změny vnesou do činnosti Komise novou dynamiku.

* * *

Vláda České republiky svým usnesením č. 279 ze dne 7. dubna 1999, o koncepci vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti, pokračuje v opatřeních k řešení situace romské komunity.

Osou domácích aktivit zůstávají vládní usnesení, zejména č. 686 ze dne 29. října 1997 ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a k současné situaci v romské komunitě. Zpráva obsahuje soubor opatření, včetně 41 úkolů uložených 11 ministerským resortům. Většina těchto úkolů jsou úkoly dlouhodobé. Plnění úkolů je průběžně kontrolováno, dvakrát ročně je vládě předkládána zpráva o plnění těchto úkolů, poslední zpráva byla vládě předložena v lednu 1999. Vysoce aktivní přístup při uskutečňování opatření k romské komunitě v poslední době zaujalo především Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ve svém Národním plánu zaměstnanosti na mnoha místech pamatuje na nezaměstnané Romy, a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které zajistilo zvýšení počtu přípravných tříd pro romské děti a zvýšení počtu romských asistentů ve školách. Vláda na svém zasedání dne 11.1. 1999 kromě Informace o plnění úkolů zadaných jednotlivým resortům vládním usnesením k “Bratinkově zprávě” schválila:

• Rozhodnutí o uskutečnění antirasistické kampaně;
• Rozhodnutí o vybudování důstojného památníku na místě bývalého koncentračního tábora v Letech;
• Informaci zmocněnce o situaci v Matiční ulici v Ústí nad Labem Neštěmicích (součástí materiálu je i informace pro Výbor CERD, který o sdělení této informace požádal).

ČR představila v OBSE na podzim 1998 iniciativu na posílení evropské dimenze ochrany romského etnika. Na 7. zasedání Ministerské rady OBSE v Oslu ve dnech 2. - 3. prosince bylo na základě české iniciativy přijato rozhodnutí o posílení kontaktního místa pro Romy/Sinti v rámci ODIHR (Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE). Základní myšlenkou zmíněné iniciativy je, že romskou problematiku je třeba pojímat jako celoevropský problém a že by OBSE měla v rámci mezinárodního koordinovaného úsilí (jež doplňuje a podporuje kroky podniknuté na vnitrostátní úrovni v jednotlivých státech) hrát aktivnější roli. Angažmá mezinárodního společenství by se nemělo zaměřovat pouze na monitorování situace, ale i na zvažování a přípravu konkrétních aktivit.

Mezi hlavní prvky schváleného mandátu patří:

• zlepšení spolupráce orgánů OBSE s vládami jednotlivých států, představiteli romské komunity, mezinárodními organizacemi, nevládními organizacemi a především s Koordinátorem pro Romy působícím v rámci Rady Evropy; a to za účelem umožnění plné integrace romské komunity do společnosti pod podmínkou zachování její identity,
• zlepšení spolupráce mezi orgány OBSE s ohledem na Romy/Sinti,
• rozvoj pracovních programů, které budou zahrnovat mj. semináře, pracovní setkání atp., a to na základě vkladů jednotlivých států, orgánů OBSE, především HCNM (Vysoký komisař pro národnostní menšiny), romské komunity, nevládních organizací, mezinárodních organizací atp.
• sběr informací od jednotlivých států o jejich legislativních a jiných prostředcích týkajících se situace Romů a Sinti s výhledem na postoupení těchto informací státům OBSE, zainteresovaným mezinárodním organizacím a na vypracování dalších zpráv o situaci Romů na území států OBSE.

* * *

Výše zmíněná část pojímá problematiku národnostních menšin a jejich ochrany průřezově, zvláštní pozornost si zaslouží oblast školství a účast Romů v orgánech veřejné správy.

Článek 25 Listiny základních práv a svobod zaručuje občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám všestranný rozvoj a za podmínek stanovených zákonem právo na vzdělání v jejich jazyku.

Takovýmto zákonem je zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví v § 3, že výchova a vzdělávání se uskutečňují v českém jazyce. Výjimky v případech hodných zvláštního zřetele, pokud nejde o plnění povinné školní docházky, povoluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Žákům příslušejícím k národnostním menšinám – tj. v ČR především občanům slovenské, polské, maďarské, německé a ukrajinské (rusínské) národnosti – se v rozsahu přiměřeném zájmům jejich národnostního rozvoje zabezpečuje právo na vzdělání v jejich mateřském jazyce.

V zájmu předcházení školní neúspěšnosti dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí (zvláště romských dětí) jsou experimentálně podle § 58 písm. a) školského zákona otevírány od roku 1994 přípravné ročníky při základních školách a zvláštních školách.

Cílem přípravných tříd je příprava dětí k bezproblémovému začlenění do vzdělávacího procesu v l. ročníku základní školy. Činnost v přípravných ročnících je zaměřena především na překlenutí jazykového handicapu a je přizpůsobena individuálním potřebám. Na socializaci a jazykové přípravě participují asistenti, převážně romští.

Na základě úkolů vyplývajících pro MŠMT z usnesení vlády ČR ze dne 29.října 1997 č. 686 ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a k současné situaci v romské komunitě, lze konstatovat:

• síť přípravných tříd se po problematických začátcích rozšiřuje, jejich počet se oproti školnímu roku 96/97 více než zdvojnásobil,
• MŠMT schválilo s účinností od 1.9.1998 na dobu pěti let Projekt experimentu dálkového studia se zaměřením na národnostní menšiny a etnické skupiny. Řešitel projektu musí předkládat každoročně vyhodnocení školního roku MŠMT,
• Vsoučasné době probíhá v rámci experimentu ověřování funkce asistenta třídního pedagoga. MŠMT v této záležitosti vydalo 3. března 1998 Informaci o zřízení funkce romského asistenta v základní a zvláštní škole. Romských asistentů je k 1.3. 1999 ve školách 85, platy jsou refundovány MŠMT.

Práce asistenta je zaměřena na tyto oblasti:

• pomoc učitelům ve vlastní výchovně vzdělávací činnosti, při komunikaci s romskými dětmi, při individualizaci výuky a odstraňování výchovných a vzdělávacích potíží,
• pomoc při mimotřídních a mimoškolních činnostech,
• spolupráce s rodiči,
• spolupráce s místní romskou komunitou.

Další výrazný posun v respektování práv romských dětí je přístup škol k používání romského jazyka v komunikaci s romskými dětmi, v přístupu k informacím o romské kultuře, dějinách, jazyce. Tyto poznatky jsou zařazeny do osnov (občanská výchova, dějepis, literatura, hudební výchova). MŠMT distribuovalo řadu publikací k informaci učitelů i žáku o těchto tématech. S podporou MŠMT je mimo jiné vydáváno a na školy distribuováno periodikum Kereko (Kruh) s informacemi o životě romské komunity.

V roce 1998 byl vypracován “Alternativní vzdělávací program zvláštní školy pro žáky romského etnika”, který je od školního roku 1998/99 experimentálně ověřován.

V rámci plnění úkolů uložených MŠMT v Usnesení vlády ČR č. 192/98 ze dne 19. března 1998 ke “Zprávě o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem nebo páchaných příznivci extremistických skupin”, byly aktivity resortu školství cíleně zaměřeny do oblasti multikulturní výchovy.

K zintenzivnění výchovné práce v oblasti působení proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance novelizovalo MŠMT v roce 1999 “Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance (č.j. 14 423/99-22).

MŠMT zřídilo resortní pracoviště, které se systematicky zabývá problematikou prevence rasismu a jiné intolerance. V oblasti dalšího vzdělávání učitelů zabezpečilo MŠMT vzdělávací semináře zaměřené na multikulturní výchovu a odborné výcviky v prevenci předcházení konfliktům. Při udělování schvalovacích doložek učebnicím pro základní a střední školy vyžaduje MŠMT od autorů, aby respektovali a neopomíjeli historické aspekty, souvislosti a kulturu národů, národností a etnik.

Na základě usnesení vlády č. 686 z října 1997 byla na všech zainteresovaných ministerstvech zřízena funkce romského koordinátora, poradce ministra (např. na ministerstvu vnitra pracují v současné době již tři romští poradci, jeden je zodpovědný za nábor romských uchazečů o práci v policii, druhý byl pověřen monitorováním rasově motivovaných trestných činů, třetí byl jmenován do funkce poradce ministra vnitra).

Při náboru do Policie ČR jsou Romům na základě návrhu MV na postup pro získávání romských uchazeču pro práci v policii ČR udělovány výjimky v požadavku na dosažené vzdělání. Dvě střední policejní školy zřizují tzv. nulté ročníky pro přípravu studentů k řádnému studiu. Přípravné ročníky budou zaměřeny na studenty, kteří v současnosti nesplňují některá kritéria pro studium na tomto typu škol se zvláštním zřetelem na příslušníky romské komunity (přes tuto úlevu je zatím zájem ze strany Romů malý). V Náměšti nad Oslavou proběhl třítýdenní přípravný kurz pro dvě desítky romských uchazečů o práci v Policii ČR – úspěšní absolventi nastoupí do policejní školy v Brně, aby se po absolvování stali policisty. Nábor do dalších ročníků bude pokračovat.

Na každém okresním úřadě bylo vytvořeno jedno pracovní místo pro romského poradce či asistenta. Do konce května 1998 bylo místo romského poradce obsazeno na 56 okresních úřadech, z toho 19 poradců (asistentů) jsou Romové, což je zřetelný posun ve srovnání se sedmi na počátku roku 1998. Hlavním úkolem romských poradců je pomoc při odstraňování problémů, jimž čelí příslušníci romské komunity na místní úrovni. V současné době je připravováno i přijetí romského pracovníka do České obchodní inspekce.

Vláda přijala usnesením č. 192 ze dne 19.3.1998 “Zprávu o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a páchaných příznivci extrémistických skupin”. Tato zpráva je dostupná na Internetu v češtině a angličtině (stránky MV). Tímto usnesením vláda uložila ministru vnitra předkládat ve spolupráci s ministrem spravedlnosti každoročně zprávu o projevech extremismu v ČR (poprvé za rok 1998 do 30. června 1999).

1.2.3.2 Krátkodobé priority

Zmocněnec pro lidská práva ve spolupráci s ministrem zahraničí předloží v rámci smluvního mechanismu OSN a Rady Evropy do konce roku 1999 zprávu o stavu dodržování úmluv v oblasti lidských práv, kterých je ČR členem.

Jedním z prvořadých úkolů vlády bude vypracování celospolečenského plánu výchovy k toleranci a k respektu k lidským právům, včetně výraznějších postupů, zajišťujících výchovu k lidským právům obecně a na respekt vůči odlišnosti (rasové, národnostní, náboženské atd.).

Ministr práce a sociálních věcí je rovněž připraven předložit vládě paragrafované znění zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Vzhledem k tomu, že ČR přistoupila v loňském roce k Rámcové úmluvě o ochraně národních menšin (Rada Evropy), podala k 31. březnu 1999 informace o plnění zásad stanovených touto úmluvou. Z informace podané k Rámcové úmluvě plyne, že vláda si je vědoma, že české zákony musejí být upraveny, aby Rámcové úmluvě vyhověly. Proto vláda připravuje zákon o ochraně práv národních menšin, kterým bude upravena v souladu se zmíněnou Listinou "účinná účast příslušníků národních menšin v kulturním, společenském a hospodářském životě a ve veřejných záležitostech, zvláště pak v těch, jež se jich týkají". Návrh zákona má být předložen vládě do konce roku 1999 a v příštím roce bude předložen Parlamentu.

Vláda v roce 1999 připravuje přijetí Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, k níž by se ČR měla připojit příští rok.

1.2.3.3 Střednědobé priority

Přijetí novel zákonů nebo nových zákonů, které mají vazbu na další předpisy právního řádu a které by měly přispět k lepší ochraně lidských práv (úprava či obnovení speciálního dozoru státního zastupitelství nad dodržováním zákonnosti, dozoru nad místy, kde se vykonává trest, vazba či policejní zadržení, institutu trestního zahájení ve věci, institutu ombudsmana a další).

---

1. Česká republika je pluralitním demokratickým právním státem s fungujícími institucemi. V souladu s ústavou přijatou v prosinci 1992 se český Parlament skládá ze dvou komor - Poslanecké sněmovny a Senátu. 200 poslanců Poslanecké sněmovny je voleno 1x za čtyři roky poměrným systémem s 5% prahem pro získání zastoupení ve sněmovně. Senát se skládá z 81 senátorů volených v 81 volebních obvodech většinovým dvoukolovým systémem na období 6 let. Každé dva roky se volí třetina senátorů.

---

[Obsah] [2. Ekonomická kritéria]

Národní program pro přípravu na členství v EU

---

1 Politická kritéria

1.1 Demokracie a právní stát

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v červnu 1998 potvrdily demokratičnost a standardnost politického systému v ČR¹. Nejsilnější politické strany si na základě voleb vyměnily své role a poprvé od r. 1989 vládu utvořila levicově orientovaná strana. Do té doby opoziční strana - sociální demokracie - se stala stranou vládnoucí a do opozice přešly pravicové strany. ČSSD a ODS, které získaly nejvíce hlasů ve volbách do Poslanecké sněmovny (ČSSD 32,3% a ODS 27,74%), uzavřely tzv. opoziční smlouvu. Jejím smyslem bylo zajistit politickou stabilitu v ČR a umožnit ČSSD vytvoření menšinové vlády. ODS získala rozhodující posty v Parlamentu - předsedů obou komor. Menšinové vládě ČSSD se podařilo prosadit v Parlamentu státní rozpočet na r. 1999.

ČSSD získala ve volbách do Poslanecké sněmovny 74 poslanecké mandáty, ODS 63, KSČM 24, KDU 20 a US 19 mandátů. Ve druhé komoře parlamentu ČR - Senátu má senátorský klub ODS 25 senátorů, ČSSD 23, KDU-ČSL 17, US/ODA 11 a 4 senátoři jsou zvoleni za KSČM.

Vzhledem k tomu, že členství ČR v EU je konsensuálním cílem všech hlavních politických stran, nevedly změny ve vládě k zásadním změnám v politice ČR vůči EU. Obě komory Parlamentu přikládají mimořádný význam úsilí ČR o členství v EU, a z toho vyplývající nutnosti převzetí acquis communautaire v co nejkratší době. K dosažení tohoto úkolu pracuje v Poslanecké sněmovně Výbor pro evropskou integraci a v Senátu byl rovněž nově vytvořen Výbor pro evropskou integraci. Jedním z hlavních cílů obou výborů je dohlížet na slučitelnost nových zákonů s evropským právem a na plnění závazků ČR z přístupového procesu do EU.

Listopadové volby do Senátu Parlamentu a komunální volby se staly opětovným potvrzením fungování demokratických institucí v ČR. Volební rok 1998, který byl ve znamení několika volebních kampaní, zahájilo v únoru 1998 zvolení Václava Havla prezidentem ČR na druhé funkční období (prezident je volen na 5 let na společné schůzi obou komor Parlamentu.).

Ústavní soud je orgánem ochrany ústavnosti a skládá se z 15 soudců jmenovaných prezidentem se souhlasem Senátu na 10 let. Soudy v ČR jsou nezávislé, soudci jsou jmenováni na neomezenou dobu a soudce nelze proti jeho vůli odvolat či přeložit, s výjimkou přeložení či odvolání na základě pravomocného rozhodnutí kárného soudu.

1.1.1 Veřejná správa

Posilování institucionální infrastruktury ve vazbě na přijímání acquis communautaire, jeho provádění a vynucování je jednou z priorit, na níž se zaměřuje příprava České republiky na vstup do EU. Jedná se o úkol, který je řešen jak horizontálně - prostřednictvím reformy veřejné správy, tak sektorově v souvislosti se zpracováváním návrhů konkrétních právních předpisů, harmonizací národních politik s politikami komunitárními a dalšími aspekty přípravy na členství v EU.

Problematika institucionálního přizpůsobování prostupuje celým Národním programem a je obsažena v každé relevantní kapitole. Navíc je zařazena samostatná kapitola 4 "Správní kapacita pro provádění acquis". Tato kapitola podrobně charakterizuje reformu veřejné správy, která vychází z koncepce projednané vládou ČR dne 29. března 1999 a která bude naplňována konkrétními legislativními kroky a prostřednictvím dílčích koncepcí, jež se v současné době zpracovávají (příprava pracovníků ve veřejné správě, řízení, kontrola apod.). Druhá část dané kapitoly shrnuje nejvýznamnější sektorová institucionální opatření, která budou v krátko- a střednědobé horizontu přijata k zajištění aplikace acquis communautaire.

1.1.2 Soudnictví

1.1.2.1 Současná situace

Posílení institucionální a administrativní kapacity

• Modernizace státní správy v oblasti justice

V roce 1998 byla provedena a dokončena reorganizace Ministerstva spravedlnosti (MS) tak, aby plnilo efektivněji svoji roli ústředního orgánu státní správy v oblasti justice. Zajištění přehlednosti vztahů mezi jednotlivými odbory v rámci ministerstva a změny v organizačním stromu přispějí ke zlepšení komunikace v rámci resortu.

Zlepšení fungování soudního systému

Zlepšení soudnictví je jednou z hlavních priorit zmíněných v Agendě 2000 a Přístupovém partnerství. Vzhledem k tomu, že úroveň soudnictví má přímý vliv na schopnost státu aplikovat a vynucovat právo, jde o problém, jemuž je přikládán značný význam i z vnitrostátního pohledu. Připravovaná reforma soudnictví se bude především týkat zásadní rekodifikace procesních a hmotněprávních předpisů, změn v organizaci soudnictví, zavedení soudcovské samosprávy.

Organizace práce a její rozdělení na jednotlivé soudy a to i z hlediska celé soudní soustavy není v současné době optimální a vzhledem k tomu, že může mít ve svém důsledku vliv na rychlost řízení před soudy, je třeba se zaměřit na její zlepšení. Orgány soudního dohledu (MS, předsedové okresních, krajských a vrchních soudů) ve snaze přispět za současné právní úpravy k urychlení řízení před soudy průběžně sledují a vyhodnocují zbytečné průtahy v průběhu řízení v neskončených věcech s analýzou příčin. Jde o sledování civilní agendy ”C” (u věcí starších 3 let - půlroční zprávy, u věcí starších 5-ti let - čtvrtletní zprávy, obchodní agendy ”Cm”, vyřizování vazebních věcí a trestních věcí starších dvou let).

Soudní řízení v České republice se spravuje pravidly (procesními řády) přijatými v 60. letech, které byly po roce 1990 více než desetkrát novelizovány. Některá pravidla řízení před soudy jsou zbytečně komplikovaná nebo dávají stranám možnost řízení úmyslně prodlužovat. Právní předpisy upravující exekuční řízení potřebují změny, které povedou k účinnějšímu a rychlejšímu vymáhání rozsudků na plnění. MS předložilo vládě v dubnu 1999 návrh novely občanského soudního řádu, která povede ke zjednodušení a urychlení soudního procesu prostřednictvím úprav řízení před soudy prvního stupně, odvolacího řízení a prostřednictvím některých změn ve věcné příslušnosti soudů. Novela obsahuje též některé změny v řízení o výkonu rozhodnutí včetně právní úpravy nových druhů výkonu rozhodnutí.

Za pozitivní považuje MS změny, k nimž došlo v průběhu roku 1997 a 1998 v souvislosti s vedením obchodního rejstříku. Přechodem obchodního rejstříku na krajské soudy, zlepšením organizace jejich práce a především jejich vybavením výpočetní technikou došlo ke zkrácení termínů rozhodování o návrzích na zápis či výmaz určitých skutečností do obchodního rejstříku. Od 15.9.1997 je umožněn přístup k obchodnímu rejstříku prostřednictvím Internetu. Tato služba je bezplatná.

Současná právní úprava nemá žádné prvky soudcovské samosprávy, a proto je třeba vyřešit institucionálně vztah soudnictví a exekutivy, jež má vliv např. na jmenování a odvolávání funkcionářů soudů, organizaci a výběr čekatelů na funkci soudce, jmenování komise pro justiční zkoušky a výkon kárné pravomoci. V současné době se připravují ve spolupráci MS, Soudcovské unie a Nejvyššího soudu věcné záměry legislativní úpravy zavádějící soudcovskou samosprávu.

MS považuje za nutné přistoupit k zásadní, systémově koncipované reformě justice, která vytvoří rozhodující předpoklady pro dosažení takového stavu, aby občané měli jistotu, že se v rozumné době dovolají spravedlnosti, a že pachatelé trestných činů neuniknou včasnému a spravedlivému postihu. Cílem připravované reformy je též dosažení plné připravenosti soudů na vstup do EU a schopnosti našeho soudnictví implementovat acquis v souladu s požadovanými evropskými standardy.

Příprava národních soudců na aplikaci práva ES

MS hodlá tento problém řešit komplexně v souvislosti s novou koncepcí vzdělávání v resortu.

V roce 1998 proběhlo systémové školení soudců v komunitárním právu, kterého se účastnilo 110 soudců ze všech soudních pracovišť České republiky. Tento vzdělávací projekt komplexního charakteru navazoval na dílčí vzdělávací akce pořádané během předchozích dvou let. Záměrem tohoto vzdělávacího projektu nebylo jen poskytnout teoretické i praktické poznatky z aplikace práva ES bezprostředním účastníkům, ale i připravit soudce školitele, kteří budou své znalosti prohlubovat a dále šířit na svých pracovištích. Projekt se uskutečnil v průběhu roku 1998 a to formou pravidelných soustředění. Výsledky jsou pozitivně hodnoceny všemi účastníky.

Na tento projekt navazuje další, pořádaný v rámci spolupráce s TAIEX a Europ@ische Rechtsakademie. Tato aktivita je zaměřena na prohloubení a konkretizaci získaných znalostí v implementaci práva ES. V březnu 1999 proběhl první seminář, kterého se zúčastnili soudci-školitelé. Další semináře budou navazovat.

S přípravou soudců na činnost v rámci EU souvisí i jazyková průprava. V současné době se pořádají v rámci programu Phare intenzivní jazykové kursy anglického a francouzského jazyka.

Vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobý a trvalý úkol, považuje MS za nutné využívat nejen současné formy rozšiřování vědomostí o právu ES, ale zapojit do systému vzdělávání v této oblasti i justiční čekatele, kteří právo ES budou ve své práci soudců aplikovat.

1.1.2.2 Krátkodobé priority

Navrhovaná opatření týkající se reformy soudnictví mají postupný a kontinuální charakter a jejich rozdělení do systému krátkodobých a dlouhodobých priorit je do jisté míry formální. Pod body 1.1.2 2. a 1.1.2.3. jsou uvedeny pouze názvy priorit, jejich systemizace a popis jsou obsaženy pod bodem 1.1.2.4. Institucionální zabezpečení.

Zlepšení fungování soudního systému

• Reforma soudnictví

Racionalizace práce soudů prostřednictvím nové dělby práce mezi soudce a soudní úředníky. Ke zlepšení dělby práce mezi soudci a soudními úředníky přispěje připravovaná novela zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění zákona č. 152/1995 Sb.

Časový harmonogram:
účinnost novely zákona - 9.4.1999 (č. 62/99 Sb.)

• Zvyšování kvalifikace soudců a administrativního aparátu soudů

Nová koncepce vzdělávání

Časový harmonogram:

• projekt nové koncepce vzdělávání - v souladu s legislativním plánem práce (zákon o soudech) - III. Q 1999
• zahájení vzdělávacích aktivit podle nové koncepce - I.Q 2000

Příprava národních soudců na aplikaci práva ES

Časový harmonogram:

• uskutečňování vzdělávacích aktivit - průběžně
• novelizace předpisů o soudních čekatelích - III.Q 1999
• projekt nové koncepce vzdělávání - III.Q 1999

Zvýšení dostupnosti informací pro rozhodování soudců

Časový harmonogram:

• studie potřeb technického vybavení - II.Q 1999
• realizace programu Phare - počítačové vybavení - III.Q 1999

Posílení institucionální a administrativní kapacity

Časový harmonogram

• zásady reformy soudnictví (byly projednány vládou) - 14.dubna 1999
• návrh Koncepce reformy soudnictví - 15.června 1999
• realizace navržených opatření (bude pokračovat i ve střednědobém horizontu) - od III.Q 1999

1.1.2.3 Střednědobé priority

Posílení institucionální a administrativní kapacity

• Modernizace státní správy v oblasti justice
• Reorganizace řízení v rámci resortu.
• Využití výpočetní techniky pro zlepšení řízení

Časový harmonogram

změny v organizaci soudů - účinnost nového zákona o soudech - 01 / 2001

• Dotvoření systému správního soudnictví

Účast expertů ministerstva spravedlnosti na připravované reformě správního soudnictví a správního trestání (procesněprávní a hmotněprávní předpisy)

Časový harmonogram

předložení vládě návrhu věcného záměru zákona o správním soudnictví - I. Q 2000

Zlepšení fungování soudního systému

• Reforma soudnictví
• rekodifikace procesních předpisů vedoucí ke zjednodušení řízení před soudem

Časový harmonogram: termín předložení vládě - nabytí účinnosti

• návrh novely občanského soudního řádu - 03/1999 - 01/2000
• návrh novely trestního řádu - 06/1999 - 03/2000
• návrh věcného záměru rekodifikace trestního práva procesního - - III.Q 2000
• návrh nového trestního řádu - I.Q 2001 - 01/2002
• návrh nového občanského soudního řádu - I.Q 2001 - 01/2002
• Zákon o soukromých soudních exekutorech

Časový harmonogram: termín předložení vládě - nabytí účinnosti

• návrh věcného záměru zákona o soudních exekutorech - 06/1999
• návrh zákona o soudních exekutorech a jejich činnosti - I.Q 2000 - 01/2001
• rekodifikace hmotněprávních předpisů

Časový harmonogram: termín předložení vládě - nabytí účinnosti

• návrh novely trestního zákona - 10/1998 - 07/1999
• návrh novely občanského zákoníku - 06/1999 - 03/2000
• návrh novely obchodního zákoníku - III.Q 1999 - 06/2000
• návrh novely trestního zákona - IV.Q 1999 - 06/2000
• návrh věcného záměru rekodifikace trestního práva hmotného - III.Q 2000
• návrh věcného záměru rekodifikace soukromého práva - III.Q 2000
• nový občanský zákoník - I.Q 2001 - 01/2002
• nový trestní zákon - I.Q 2001 - 01/2002
• návrh věcného záměru zákona o úpadku - IV.Q 1999
• návrh zákona o úpadku - III.Q 2000 - 03/2001
• Soudcovská samospráva. Změny, které se očekávají v souvislosti se zavedením soudcovské samosprávy si vyžádají níže uvedená legislativní opatření.

Časový harmonogram: termín předložení vládě - nabytí účinnosti

• návrh věcného záměru novely zákona č.436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů - III.Q 1999
• návrh novely zákona č.436/1991 Sb. - II.Q 2000 - 01/2001
• návrh věcného záměru novely zákona č.412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění pozdějších předpisů - III.Q 1999
• návrh novely zákona č.412/1991 Sb. - II.Q 2000 - 01/2001
• novela zákona o soudech a soudcích č. 335/91 Sb. - II. Q 2000 - 01/2001
• Změna organizace soudů. Revize organizace soudů si vyžádá novelizaci zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.

Časový harmonogram: termín předložení vládě - nabytí účinnosti

• návrh věcného záměru novely zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - III.Q 1999
• návrh novely zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - II.Q 2000 - 01/2001

1.1.2.4 Institucionální zabezpečení

Posílení institucionální a administrativní kapacity

• Modernizace státní správy v oblasti justice

Modernizace státní správy v oblasti justice zahrnuje už provedenou reorganizaci MS, připravovanou modernizaci vztahů řízení mezi ministerstvem a orgány soudů, které plní funkci orgánů státní správy a zlepšení řízení uvnitř soudů. V těchto souvislostech sehrají novou roli instituce soudcovské samosprávy.

Další personální posílení MS v souvislosti s přípravou na vstup do EU.

• Reorganizace řízení v rámci resortu

Jde zejména o vyjasnění, modernizaci a zdokonalení řídících vztahů mezi MS a orgány soudů, které plní funkci orgánů státní správy. Při realizaci tohoto opatření ministerstvo využije manažerské studie, která je součástí projektu Phare č. 9808-03 Posílení nezávislosti a fungování justice a srovnávací studie o soudcovské samosprávě v některých členských zemích EU, o jejíž zpracování ministerstvo požádalo TAIEX. Dále ministerstvo využije studii o řízení navrhovanou v rámci projektu Phare 9806-01 Institution Building Strategies, počítáno je rovněž s využitím poznatků českých odborníků, jež získali během studijních cest po členských státech EU v rámci bilaterální spolupráce.

• Zlepšení řízení uvnitř soudů

Realizace tohoto opatření představuje zejména zlepšení řídících schopností soudců v souvislosti s připravovanou soudcovskou samosprávou. MS plánuje na tomto poli mj. využití poznatků z výše citované manažerské studie.

• Využití výpočetní techniky pro zlepšení řízení

V souvislosti se zlepšováním technického vybavení ministerstva a soudů se zefektivní využívání výpočetní techniky pro řízení. Realizace tohoto opatření souvisí s technickým vybavením soudů a se vzděláváním v oblasti informatiky.

• Dotvoření systému správního soudnictví

Již existující systém správního soudnictví bude reformován v souvislosti s celkovou reformou správního řízení, a to zejména s ohledem na to, aby správní soudnictví bylo prováděno soudy plné jurisdikce, aby bylo dosaženo sjednocování správně právní rozhodovací praxe krajských soudů a aby došlo k vymezení a kategorizaci správního trestání.

V rámci celkové koncepce bude též přehodnocen institut Ústavou předpokládaného Nejvyššího správního soudu.

Zlepšení fungování soudního systému

• Reforma soudnictví
• Soudcovská samospráva. MS předpokládá ke zvýšení účinnosti soudní soustavy vznik a rozvoj soudcovské samosprávy. V nové úpravě postavení soudců by měly přejít personální pravomoci MS na nezávislý soudcovský orgán, vybudovaný na demokratických principech, případně i ústavně zakotvený. Tento orgán (pracovně nazývaný Nejvyšší soudcovská rada) by měl vykonávat následující funkce:
• stanoviska k základním opatřením týkajícím se soudní moci
• předkládání prezidentovi republiky návrhy na jmenování soudců,
• jmenování předsedů a místopředsedů jednotlivých soudů na zákonem stanovená funkční období
• funkci orgánu kárné pravomoci,
• stanovení jednotných kritérií a případně provádění výběru justičních čekatelů,
• organizace závěrečných justičních zkoušek,
• vytváření kárných senátů pro rozhodování v jednotlivých kárných řízeních
  
• Personální posílení soudů a státních zastupitelství k zajištění dosažení plánovaného počtu soudců, státních zástupců a administrativního personálu.
• Racionalizace práce soudů prostřednictvím nové dělby práce mezi soudce a soudní úředníky.

Při realizaci tohoto opatření se vychází z využití již existujících institutů a institucí. Jde zejména o vyšší soudní úředníky, kteří na soudním oddělení díky své kvalifikaci přebírají lehčí úkony, které dosud vykonávali soudci, jimž se tak vytvoří více prostoru pro jejich práci. Návrh novely zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění zákona č. 152/1995 Sb., byl v prosinci 1998 schválen vládou, nyní jej projednává Parlament ČR.

• Změna organizace soudů

Zrevidovat funkčnost dosavadní čtyřstupňové soudní soustavy v závislosti na nové úpravě procesních předpisů. Důvodem je potřeba sjednocení v oblasti civilní i trestní, zjednodušení a zrychlení soudního řízení, vytvoření prostupnosti soudní soustavy a sjednocení pravidel pro přístup účastníků řízení k jednotlivým soudním instancím prostřednictvím procesních instrumentů včetně řádných i mimořádných opravných prostředků.

• Rekodifikace procesních předpisů vedoucí ke zjednodušení řízení před soudem,
  a to občanského soudního řádu a trestního řádu. Na jejich přípravě se podílí komise jmenované ministrem spravedlnosti, které při jejich přípravě provedou inventuru všech změn, ke kterým došlo po roce 1990 tak, aby nově přijaté předpisy byly v souladu s právem ES/EU. V prosinci 1998 již byl vládě předložen návrh věcného záměru novely trestního řádu.
• Zákon o soukromých soudních exekutorech,
  který se připravuje v oblasti exekučního řízení. Činností soukromých exekutorů se doplní dosavadní systém privilegovaného výkonu exekucí soudními orgány. Očekává se zásadní zefektivnění a urychlení výkonu rozhodnutí.

Zvyšování kvalifikace soudců a administrativního aparátu

• Vzdělávání soudců v národním právu v roce 1999

Při realizaci tohoto opatření využijeme v roce 1999 již existujících a fungujících institutů a institucí. Jde o to průběžně zajišťovat zejména prostřednictvím Institutu MS pro další vzdělávání školení pro soudce a státní zástupce v národním právu. Tato školení se zaměří na začínající soudce a státní zástupce v oblasti hmotněprávních a procesněprávních předpisů, školení pro soudce a státní zástupce v případě novelizace či rekodifikace právního předpisu a školení specializovaná na jednotlivé agendy.

• Vzdělávání administrativního aparátu soudů

Jde o zajišťování školení pro administrativní aparát soudů za účelem zvyšování jeho kvalifikace a optimální využití Justiční školy v Kroměříži, která zajišťuje výchovu vyšších soudních úředníků. Realizace tohoto opatření souvisí s racionalizací práce u soudu.

Příprava národních soudců na aplikaci práva ES

• Systematické vzdělávání soudců v právu ES v souvislosti s novou koncepcí vzdělávání

MS připraví novou koncepci vzdělávání v resortu. Uvažuje se o zřízení nové vzdělávací instituce, která by zabezpečovala celoživotní vzdělávací systematický program pro soudce, justiční čekatele, soudní administrativní aparát a úředníky ministerstva. Vzdělávání by mělo pokrývat oblast národního práva, práva ES/EU, jazykové vzdělávání, vzdělávání v informatice a manažerské kursy pro řídící pracovníky.

• Překlenovací aktivity v návaznosti na sbor školitelů pro rok 1999.

Ve spolupráci s Institutem pro další vzdělávání soudců zabezpečit další vzdělávací akce v této oblasti. Při pořádání aktivit, které navazují na úspěšné školení soudců - školitelů v právu ES/EU, hodlá ministerstvo využít pomoci TAIEXu.

• Jazyková průprava soudců.

Ve spolupráci s Institutem pro další vzdělávání soudců zabezpečit další systematickou jazykovou průpravu.

• Systematické vzdělávání justičních čekatelů v právu ES a jazycích.

Předpokladem realizace tohoto opatření je změna předpisů upravujících program vzdělávání soudních čekatelů a obsah justičních zkoušek.

Zvýšení dostupnosti informací pro rozhodování soudců

V současné době charakteristické bouřlivým rozvojem informačních technologií je české soudnictví převážně odkázáno na klasické nosiče informací. Při současné situaci technického vybavení soudů je možnost využívání údajů shromážděných v centrálních databázích pro podporu rozhodování soudců velmi nízká. Z tohoto důvodu je důležitým cílem plošné zlepšení technického vybavení soudů výpočetní technikou s napojením zejména na český systém právních informací, systém ISAP (Informační systém pro aproximaci práva), Internet (včetně využívání elektronické pošty), databáze provozované na serveru MS a meziresortní databáze (databáze ministerstva vnitra, katastrálních úřadů atd.)

• Zlepšení technického vybavení soudů a zajištění přístupu k informačním databázím

K realizaci tohoto opatření podstatnou měrou napomůže vypracování a zrealizování projektu v rámci programu Phare, který výrazným způsobem přispěje k zajištění základního vybavení soudů počítači. Česká strana se bude podílet na spolufinancování tohoto projektu tím, že zajistí vybavení počítačů vhodným softwarem a napojením na databázi MS ČR.

• Vzdělávání soudců a soudního aparátu ve využívání databází;

proškolení soudců a administrativního personálu v práci s počítačem tak, aby bylo zajištěno jejich efektivní využívání a maximální dostupnost informací nezbytných pro rozhodování soudců.

1.1.2.5 Finanční potřeby

K jednotlivým oblastem výše uvedeným v této kapitole se odhadují tyto potřebné finanční náklady, které budou zpřesněny zejména v části týkající se základních potřeb resortu v oblasti rozšíření kapacity justice, výpočetní techniky a ostatního materiálního zabezpečení ve střednědobém investičním výhledu do r. 2000 :

Reforma soudnictví

• Investice

výstavba a rekonstrukce soudních sídel - na rok 1999 ..... 800 mil.Kč
výstavba a rekonstrukce soudních sídel - na léta 2000 – 2003 ..... 2,5 mld ročně

• Mzdové náklady

mzdové náklady spojené se zvyšováním počtu soudců a státních zástupců a správních zaměstnanců - na rok 2000 ..… 370 mil.Kč.

• Pomoc EU

V rámci projektu Phare č. 9808-03 - Posílení nezávislosti a funkce justice - je alokována pro MS částka ve výši 400.000,- EUR a ministerstvo dále jedná o realizaci srovnávací studie zaměřené na zhodnocení optimálního vztahu mezi mocí výkonnou (ministerstvem) a mocí soudní (systémem nezávislých soudů) prostřednictvím TAIEX office.

MS by uvítalo expertní pomoc ze strany EU při legislativních pracích (tzv. legal advice).

Zvyšování kvalifikace soudců a administrativního aparátu soudů

Rozpočet na vzdělávání na 1 kalendářní rok ..... 8,5 mil. Kč
Investice na vybudování nového vzdělávacího střediska ..... 750 mil. Kč
Mzdové náklady na zaměstnance vzdělávacího střediska ..... budou upřesněny

• Pomoc EU

MS by v roce 2000 uvítalo podporu z programu Phare pro realizaci nové koncepce vzdělávání.

Modernizace státní správy v oblasti justice

Rozpočet na výpočetní techniku v roce 1999 ..... 100 mil. Kč
Optimální náklady na léta 2000-2003 se předpokládají ve výši 500 mil. Kč ročně.

• Pomoc EU

MS počítá s pomocí EU v rámci připravovaného projektu Phare 1999 - jehož realizace by měla přispět k zlepšení vybavenosti soudů výpočetní technikou (cca 1.000.000 EUR na opatření hardware). Z prostředků MS bude tento ”hardware” vybaven ”softwarem” v hodnotě cca 520.000 EUR.

Dotvoření systému správního soudnictví

viz výše náklady na reformu justice ( investicemi do soudních sídel a náklady mzdy soudců a administrativního aparátu).

1.1.3 Protikorupční opatření

1.1.3.1 Současná situace

Vláda ČR schválila svým usnesením č. 673 ze dne 29. října 1997 aktualizaci Koncepce boje s organizovaným zločinem, doplněnou podrobným harmonogramem aktivit vlády na tomto poli. V tomto materiálu vláda jako jeden ze závažných problémů zmínila nebezpečí průniku organizovaného zločinu do státní správy. Vláda ČR proto uložila ministru vnitra vypracovat koncepci ofenzivních metod odhalování korupce ve státní správě. V této souvislosti byl vypracován dokument Vládní program boje proti korupci, který byl schválen usnesením vlády č. 125 dne 17. února 1999. Obsahuje analytickou část, která se zabývá rozborem korupce jako společenského fenoménu, poznatky o výskytu korupce v ČR a možnostmi boje s tímto jevem, zahraničními zkušenostmi a aktivitami mezinárodních organizací, platnou legislativou související s bojem proti korupci. Dále tento dokument obsahuje přesný harmonogram opatření, která musejí jednotlivé resorty provést v legislativní a organizační oblasti, v oblasti vzdělávání, mediálního působení a v oblasti mezinárodní spolupráce.

Vláda ČR svým usnesením č. 623 ze dne 23. září 1998 zřídila Výbor na ochranu ekonomických zájmů České republiky, řízený předsedou vlády.

Vláda ČR dne 3. března 1999 schválila věcný záměr novely trestního řádu. Tento návrh mimo jiné navazuje na připravovanou novelu trestního zákona, která ve svém paragrafovém znění předpokládá úpravu a nové právní vymezení skutkové podstaty “zločinného spolčení”, neboť stávající právní vymezení skutkové podstaty tohoto pojmu se ukázalo jako zcela nedostačující.

Na úseku organizace služební činnosti a spolupráce SPOK a Úřadu vyšetřování pro ČR v oblasti korupce a závažné hospodářské kriminality byla přijata opatření spočívající v odstranění neodůvodněných bariér mezi předprocesním a procesním stádiem policejní práce.

Je zvažován způsob implementace doporučení vycházejících ze závěrečné zprávy Společného projektu Evropské komise a Rady Evropy “Korupce a organizovaná trestná činnost ve státech v přechodném období” (OCTOPUS), a to nejen v oblasti potírání korupce, ale i při přípravě novelizace Trestního řádu.

Odhalování a vyšetřování případů korupce spadá do kompetence Ministerstva vnitra, kde se jím zabývá Služba Policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti (SPOK), útvar s celostátní působností a s expoziturami ve všech regionech.

1.1.3.2 Krátkodobé priority

Zavádět do praxe Vládní program boje proti korupci, který vláda schválila v únoru 1999. Implementace tohoto dokumentu bude probíhat v letech 1999 a 2000.

1.1.3.3 Střednědobé priority

Acquis v oblasti korupce je cíleno zejména na problematiku spojenou s korupcí úředníků Evropských společenství a členských států a dále k ochraně finančních zájmů Evropských společenství. Pro implementaci této části acquis bude zapotřebí přijmout odpovídající opatření zejména v legislativní oblasti a v oblasti prosazování práva. Tento problém je částečně řešen úmluvou OECD proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích, kterou ČR podepsala v roce 1997.

Na základě analýzy příslušných dokumentů acquis připravit odpovídající legislativní, organizační a další opatření pro implementaci acquis ES/EU a pro prevenci možné korupce úředníků členských států EU v období před vstupem a po vstupu ČR do EU. Sběr informací se plánuje na rok 2000 a příprava opatření pro implementaci acquis bude probíhat v letech 2000 - 2002.

1.1.3.4 Institucionální zabezpečení

V červnu 1999 bude vládě předložen návrh na personální posílení Služby policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti.

Do konce roku 1999 se předpokládá zřízení kontaktních středisek pro oběti korupce, které by měly být podporovány ze strany státu a provozovány nevládními organizacemi.

Připravuje se nový policejní zákon, který by měl být předložen ve věcném záměru v červnu 1999, ve kterém se upravují policejní oprávnění při odhalování korupce. Účinnost tohoto zákona se předpokládá k 1. 1. 2001.

V červnu 2000 se předpokládá účinnost novely trestního řádu, podle které budou výsledky policejní činnosti použitelné před soudem jako důkaz a vyšetřování korupce a jiné trestné činnosti bude zrychleno a zprůhledněno.

Do konce roku 1999 se do českého právního řádu promítne úmluva OECD proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích.

1.1.3.5 Finanční potřeby

Předpokládáme pomoc EU v oblasti výměny a zprostředkování informací týkajících se aplikovaných a efektivních programů boje proti korupci ve státech EU i mimo ni, a to i za využití prostředků Phare. V návrhu Národního programu Phare 1999 je projekt boje proti hospodářské kriminalitě s finančním rozpočtem na 1 MEUR.

Předpokládá se hrazení též z různých položek státního rozpočtu ČR, ale v současné době nelze blíže specifikovat.

---

1.2 Lidská práva a ochrana menšin

1.2.1 Občanská a politická práva

1.2.1.1 Současná situace

Nabývání a pozbývání státního občanství není upraveno žádnou normou ES. V Pravidelné zprávě Evropské komise byla vyslovena určitá kritika ve vztahu k nabývání státního občanství České republiky slovenskými státními občany, kteří žijí na území České republiky a dosud nenabyli státní občanství České republiky (především se jednalo o děti v dětských domovech, osoby ve věznicích a Romy). Kritizovány byly zejména administrativní těžkosti při vyřízení žádosti.

Pro úplnost je třeba dodat, že problematika nabývání a pozbývání státního občanství je upravena v Evropské úmluvě o státním občanství Rady Evropy z roku 1997, kterou Česká republika podepíše v roce 1999.

V souvislosti s podpisem a ratifikací uvedené úmluvy a s přihlédnutím ke Zprávě EK a v souladu s Programovým prohlášením vlády je připravována nová právní úprava na uvedeném úseku.

1.2.1.2 Krátkodobé priority

Řešení se navrhuje novelizací zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství ČR, ve znění pozdějších předpisů. Novela citovaného zákona umožní nabytí státního občanství ČR zjednodušeným způsobem, jde-li o státního občana Slovenské republiky, který má faktický nebo evidenční pobyt na území ČR nejpozději od 31. 12. 1992. Tyto osoby nebudou předkládat doklad o pozbytí státního občanství Slovenské republiky ani výpisy z trestních rejstříků. Tím odpadnou mnohé administrativní překážky a řízení bude podstatně jednodušší.

Paragrafované znění předmětné novely bylo projednáno ve vládě v únoru 1999, její účinnost se předpokládá v průběhu 3. čtvrtletí 1999.

Připravuje se zřízení Úřadu veřejného ochránce práv (ombudsmana), který by měl být garantem ochrany fyzických osob před nezákonným či jinak nesprávným rozhodnutím nebo postupem orgánů státní správy, popř. soudů. Návrh zákona o veřejném ochránci práv (ombudsmanovi), který bude nezávislý na vládě, byl vládě předložen 15.12.1998, vláda jej schválila a předložila Poslanecké sněmovně k rozpravě a široké veřejnosti k diskusi. Vláda předpokládá nabytí účinnosti tohoto zákona k 1.1.2000.

1.2.1.3 Střednědobé priority

Nepředpokládají se žádná opatření ve střednědobém horizontu.

1.2.1.4 Institucionální zabezpečení

Nepředpokládá se posílení ani vytvoření nových institucí.

1.2.1.5 Finanční nároky

Nároky na státní rozpočet budou minimální. Pomoc EU se nepožaduje.

1.2.2 Ekonomická, sociální a kulturní práva

1.2.2.1 Současná situace

Ekonomická, sociální a kulturní práva jsou garantována Listinou základních práv a svobod z roku 1991, která je součástí ústavního pořádku ČR, a navazující sociální a pracovní legislativou. Základní ekonomická práva jsou zakotvena v zákoníku práce, zákoně o kolektivním vyjednávání, zákoně o zaměstnanosti, zákoně o mzdách, zákoně o platu a zákoně o sdružování občanů. Ke všem těmto právním normám jsou připravovány novely zejména z důvodu transpozice acquis communautaire do českého právního řádu a plnění mezinárodních konvencí.

Vláda ČR je připravena učinit všechny potřebné změny v národní legislativě s cílem dosáhnout plné slučitelnosti českého právního řádu s acquis communautaire před vstupem ČR do EU. Současně s tím vláda schválila a předložila Parlamentu ČR návrh na ratifikaci Evropské sociální charty.

V oblasti ekonomických práv stojí za zmínku např. přístup k nemovitostem v ČR, který je do značné míry liberalizován. Výjimkou zatím zůstává omezení týkající se osob, které nemají na území ČR bydliště nebo sídlo. Tuzemské osoby bez ohledu na svou státní příslušnost, resp. strukturu vlastnictví, nejsou nijak omezovány. Zahraniční osoby mají neomezené možnosti nájmu, leasingu, účasti v družstvech apod. Zbývající omezení týkající se přechodu vlastnictví na zahraniční osoby budou v souvislosti se vstupem do EU znovu posouzena.

Specifickou částí nemovitého majetku je zemědělská půda. V dubnu 1999 schválil Senát zákon o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, který by měl umožnit dokončení privatizace zemědělské půdy a lesních pozemků. O konečné podobě tohoto zákona se v současné době vede rozsáhlá diskuse.

Podobně jako v oblasti ekonomických práv, i v oblasti sociálních práv jsou ke stávajícím právním normám připravovány novely zejména z důvodu transpozice acquis do českého právního řádu. Sociální práva jsou zakotvena především v zákoně o důchodovém pojištění a zákoně o státní sociální podpoře z roku 1995 a zákoně o sociálním zabezpečení z roku 1988. Vláda ČR připravuje další právní úpravu v oblasti sociální pomoci jakožto třetího pilíře celého systému sociálního zabezpečení.

Vláda věnuje značnou pozornost integraci postižených občanů do společnosti. Zainteresované resorty připravily společně s nevládními organizacemi a organizacemi postižených občanů Národní plán na zabezpečení rovných příležitostí pro postižené občany. Tento plán byl vládou schválen v dubnu 1998.

Kromě běžné ochrany ekonomických a sociálních práv soudní cestou připravuje vláda zesílení ochrany těchto práv administrativní cestou. Novela zákona o zaměstnanosti má posílit dohlížecí pravomoci místních úřadů práce.

Kulturní práva jsou zabezpečena zejména články 15, 17, 25 a 34 Listiny základních práv a svobod. Článek 25 Listiny stanoví, že příslušníkům národnostních menšin je zaručen rozvoj, zejména právo rozvíjet společně s dalšími příslušníky své menšiny svou vlastní kulturu, a právo na šíření informací ve svém vlastním jazyce. Příslušníci národnostních menšin, pokud jsou občany ČR, mají také mj. právo na přístup k národnímu kulturnímu bohatství.

Vláda v oblasti kultury působí především prostřednictvím Ministerstva kultury na vytváření materiálních a kulturních podmínek pro uchování a rozvoj kultury národnostních menšin. Ministerstvo kultury uděluje každoročně granty na podporu projektů menšin s cílem zabezpečení podmínek pro rozvoj jejich vlastní kultury. Prostřednictvím Ministerstva kultury a Ministerstva financí dotuje vláda ČR vedle množství regionálních projektů také vydávání 3 romských časopisů, finančně zajišťuje činnost Muzea romské kultury atd.

Také na podporu aktivit nevládních organizací zaměřených na rozvoj menšinových komunit, tedy i romské, směřují značné částky ze státního rozpočtu. V období posledních tří let podpořilo Ministerstvo kultury, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy značnými finančními částkami více než 200 projektů (jen pro romskou komunitu to bylo více než 40 milionů Kč).

Vláda České republiky je připravena učinit všechny potřebné kroky k dosažení plné slučitelnosti českého právního řádu s acquis communautaire. V současnosti však nevidí potřebu stanovení dalších zvláštních úkolů či finančních nároků.

1.2.3 Práva menšin a ochrana menšin

1.2.3.1 Současná situace

Základem vnitrostátní právní úpravy ochrany národnostních menšin je Ústava České republiky, jejíž čl. 6 stanoví, že "rozhodování většiny dbá ochrany menšin", a dále Listina základních práv a svobod. V čl. 3 Listiny je vyjádřen základní princip zákazu diskriminace a zaručeno právo každého svobodně rozhodovat o své národnosti. Celá třetí hlava Listiny se věnuje právům národnostních a etnických menšin.

Princip zákazu diskriminace z důvodu rasy je zachycen v řadě obecných ustanovení Ústavy České republiky a Listiny. Listina obsahuje obecně vyjádřený princip zákazu diskriminace z důvodu rasy v článku 1, když říká, že "lidé jsou svobodni a rovni v důstojnosti a právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné".

Diskriminace založená na rase je zakázána článkem 3 Listiny, který říká, že "základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení".

Dále pak princip zákazu diskriminace z důvodu rasy tvoří součást i dalších legislativních norem jako je např. občanský zákoník a občanský soudní řád, trestní zákon a trestní řád, správní řád, zákoník práce, zákon o státní sociální podpoře, zákon o rodině, zákon o důchodovém pojištění, zákon o zaměstnanosti, zákon o sdružování, zákon o shromažďování, zákon o politických stranách, zákon o živnostenském podnikání, zákon o ochraně osobních údajů v informačních systémech, zákon o ochraně spotřebitele, zákon o soudech a soudcích, zákon o regulaci reklamy, zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání atd. Na příklad dnem 1.9.1995 nabyla účinnost novela trestního zákona, která zvyšuje všechny trestní sazby pro trestné činy s rasovým motivem průměrně o další jeden rok odnětí svobody. Kromě toho bylo uzákoněno několik nových tzv. kvalifikovaných skutkových podstat založených na rasovém motivu (zejména u trestných činů proti životu a zdraví).

Ochrana lidských práv a základních svobod v ČR je od přijetí Listiny v některých aspektech na vysoké úrovni díky možnosti každého napadnout ústavní stížností soudní nebo správní rozhodnutí, které podle jeho názoru porušuje některé jeho základní lidské právo. Zejména nyní, kdy správní, ale i soudní ochrana práv, včetně základních lidských práv, není dostatečně upravena zákonem, je demokraticky pojatý institut individuální ústavní stížnosti významným prvkem ochrany lidských práv.

Dalším nestandardním prvkem je ústavní princip zakotvený v čl. 10 Ústavy, podle něhož jsou ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem.

Vláda vede otevřený dialog s kritiky jednotlivých aspektů ochrany lidských práv doma i v zahraničí, navázala i dialog s českými občanskými organizacemi. V září 1998 jmenovala zmocněnce pro lidská práva, který koordinuje činnost vlády v oboru ochrany lidských práv.

Na úseku mezinárodněprávní ochrany lidských práv souhlasila vláda dne 25. listopadu 1998 s návrhem na ratifikaci Evropské sociální charty (1961), Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě (1988) a Pozměňovacího protokolu k Evropské sociální chartě (1991) v rozsahu uvedeném v usnesení vlády č. 776/1998. V lednu 1999 předložila vláda Parlamentu ČR návrh na přijetí Evropské úmluvy o státním občanství.

Vláda, vycházejíc i z dobrých zkušeností dosavadních poradních orgánů - Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, Rady pro nestátní neziskové organizace, Rady pro národností menšiny (v níž jsou zástupci romské, slovenské, polské, německé, ukrajinské a maďarské menšiny) a Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity - se rozhodla zřídit jako svůj poradní orgán Radu pro lidská práva, v níž jsou vedle představitelů ministerstev na úrovni náměstků ministrů zastoupeni i významné osobnosti veřejného života a představitelů občanských sdružení. Úkolem Rady je především sledování vnitrostátního plnění mezinárodních závazků ČR v oblasti ochrany lidských práv a tudíž i naplňování mezinárodních úmluv včetně CERD, ICCPR atd. Za činnost Rady pro lidská práva je vládě odpovědný zmocněnec pro lidská práva, který je jejím předsedou. K realizaci stanovených cílů Rada zřizuje osm odborných sekcí: pro občanská a politická práva, sekci proti projevům rasismu, sekci pro výchovu k lidským právům, sekci pro hospodářská, sociální a kulturní práva, sekci pro práva dítěte, sekci pro rovné příležitosti mužů a žen, sekci proti mučení a jinému nelidskému, krutému, ponižujícímu zacházení a trestání a sekci pro práva cizinců.

Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity byla v prosinci 1998 doplněna o zástupce ministra zdravotnictví a počet romských zástupců v komisi byl zvýšen z šesti na dvanáct. Současně pro zlepšení práce komise mezi jednotlivými zasedáními byly z představitelů jednotlivých resortů a zástupců Romů vytvořeny úzce spolupracující dvojice, které společnými silami řeší aktuální problémy a společně předkládají do komise i závažnější návrhy, kterými by se komise měla zabývat jako celek. Statut meziresortní komise umožňuje vznik pracovních skupin složených ze zástupců Romů a z odborníků na konkrétní problematiku, které zpracují určitý problém a výsledky své práce předloží komisi. Nové složení komise umožňuje větší účast zástupců Romů na rozhodování komise. Očekává se, že tyto změny vnesou do činnosti Komise novou dynamiku.

* * *

Vláda České republiky svým usnesením č. 279 ze dne 7. dubna 1999, o koncepci vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti, pokračuje v opatřeních k řešení situace romské komunity.

Osou domácích aktivit zůstávají vládní usnesení, zejména č. 686 ze dne 29. října 1997 ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a k současné situaci v romské komunitě. Zpráva obsahuje soubor opatření, včetně 41 úkolů uložených 11 ministerským resortům. Většina těchto úkolů jsou úkoly dlouhodobé. Plnění úkolů je průběžně kontrolováno, dvakrát ročně je vládě předkládána zpráva o plnění těchto úkolů, poslední zpráva byla vládě předložena v lednu 1999. Vysoce aktivní přístup při uskutečňování opatření k romské komunitě v poslední době zaujalo především Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ve svém Národním plánu zaměstnanosti na mnoha místech pamatuje na nezaměstnané Romy, a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které zajistilo zvýšení počtu přípravných tříd pro romské děti a zvýšení počtu romských asistentů ve školách. Vláda na svém zasedání dne 11.1. 1999 kromě Informace o plnění úkolů zadaných jednotlivým resortům vládním usnesením k “Bratinkově zprávě” schválila:

• Rozhodnutí o uskutečnění antirasistické kampaně;
• Rozhodnutí o vybudování důstojného památníku na místě bývalého koncentračního tábora v Letech;
• Informaci zmocněnce o situaci v Matiční ulici v Ústí nad Labem Neštěmicích (součástí materiálu je i informace pro Výbor CERD, který o sdělení této informace požádal).

ČR představila v OBSE na podzim 1998 iniciativu na posílení evropské dimenze ochrany romského etnika. Na 7. zasedání Ministerské rady OBSE v Oslu ve dnech 2. - 3. prosince bylo na základě české iniciativy přijato rozhodnutí o posílení kontaktního místa pro Romy/Sinti v rámci ODIHR (Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE). Základní myšlenkou zmíněné iniciativy je, že romskou problematiku je třeba pojímat jako celoevropský problém a že by OBSE měla v rámci mezinárodního koordinovaného úsilí (jež doplňuje a podporuje kroky podniknuté na vnitrostátní úrovni v jednotlivých státech) hrát aktivnější roli. Angažmá mezinárodního společenství by se nemělo zaměřovat pouze na monitorování situace, ale i na zvažování a přípravu konkrétních aktivit.

Mezi hlavní prvky schváleného mandátu patří:

• zlepšení spolupráce orgánů OBSE s vládami jednotlivých států, představiteli romské komunity, mezinárodními organizacemi, nevládními organizacemi a především s Koordinátorem pro Romy působícím v rámci Rady Evropy; a to za účelem umožnění plné integrace romské komunity do společnosti pod podmínkou zachování její identity,
• zlepšení spolupráce mezi orgány OBSE s ohledem na Romy/Sinti,
• rozvoj pracovních programů, které budou zahrnovat mj. semináře, pracovní setkání atp., a to na základě vkladů jednotlivých států, orgánů OBSE, především HCNM (Vysoký komisař pro národnostní menšiny), romské komunity, nevládních organizací, mezinárodních organizací atp.
• sběr informací od jednotlivých států o jejich legislativních a jiných prostředcích týkajících se situace Romů a Sinti s výhledem na postoupení těchto informací státům OBSE, zainteresovaným mezinárodním organizacím a na vypracování dalších zpráv o situaci Romů na území států OBSE.

* * *

Výše zmíněná část pojímá problematiku národnostních menšin a jejich ochrany průřezově, zvláštní pozornost si zaslouží oblast školství a účast Romů v orgánech veřejné správy.

Článek 25 Listiny základních práv a svobod zaručuje občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám všestranný rozvoj a za podmínek stanovených zákonem právo na vzdělání v jejich jazyku.

Takovýmto zákonem je zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví v § 3, že výchova a vzdělávání se uskutečňují v českém jazyce. Výjimky v případech hodných zvláštního zřetele, pokud nejde o plnění povinné školní docházky, povoluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Žákům příslušejícím k národnostním menšinám – tj. v ČR především občanům slovenské, polské, maďarské, německé a ukrajinské (rusínské) národnosti – se v rozsahu přiměřeném zájmům jejich národnostního rozvoje zabezpečuje právo na vzdělání v jejich mateřském jazyce.

V zájmu předcházení školní neúspěšnosti dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí (zvláště romských dětí) jsou experimentálně podle § 58 písm. a) školského zákona otevírány od roku 1994 přípravné ročníky při základních školách a zvláštních školách.

Cílem přípravných tříd je příprava dětí k bezproblémovému začlenění do vzdělávacího procesu v l. ročníku základní školy. Činnost v přípravných ročnících je zaměřena především na překlenutí jazykového handicapu a je přizpůsobena individuálním potřebám. Na socializaci a jazykové přípravě participují asistenti, převážně romští.

Na základě úkolů vyplývajících pro MŠMT z usnesení vlády ČR ze dne 29.října 1997 č. 686 ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a k současné situaci v romské komunitě, lze konstatovat:

• síť přípravných tříd se po problematických začátcích rozšiřuje, jejich počet se oproti školnímu roku 96/97 více než zdvojnásobil,
• MŠMT schválilo s účinností od 1.9.1998 na dobu pěti let Projekt experimentu dálkového studia se zaměřením na národnostní menšiny a etnické skupiny. Řešitel projektu musí předkládat každoročně vyhodnocení školního roku MŠMT,
• Vsoučasné době probíhá v rámci experimentu ověřování funkce asistenta třídního pedagoga. MŠMT v této záležitosti vydalo 3. března 1998 Informaci o zřízení funkce romského asistenta v základní a zvláštní škole. Romských asistentů je k 1.3. 1999 ve školách 85, platy jsou refundovány MŠMT.

Práce asistenta je zaměřena na tyto oblasti:

• pomoc učitelům ve vlastní výchovně vzdělávací činnosti, při komunikaci s romskými dětmi, při individualizaci výuky a odstraňování výchovných a vzdělávacích potíží,
• pomoc při mimotřídních a mimoškolních činnostech,
• spolupráce s rodiči,
• spolupráce s místní romskou komunitou.

Další výrazný posun v respektování práv romských dětí je přístup škol k používání romského jazyka v komunikaci s romskými dětmi, v přístupu k informacím o romské kultuře, dějinách, jazyce. Tyto poznatky jsou zařazeny do osnov (občanská výchova, dějepis, literatura, hudební výchova). MŠMT distribuovalo řadu publikací k informaci učitelů i žáku o těchto tématech. S podporou MŠMT je mimo jiné vydáváno a na školy distribuováno periodikum Kereko (Kruh) s informacemi o životě romské komunity.

V roce 1998 byl vypracován “Alternativní vzdělávací program zvláštní školy pro žáky romského etnika”, který je od školního roku 1998/99 experimentálně ověřován.

V rámci plnění úkolů uložených MŠMT v Usnesení vlády ČR č. 192/98 ze dne 19. března 1998 ke “Zprávě o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem nebo páchaných příznivci extremistických skupin”, byly aktivity resortu školství cíleně zaměřeny do oblasti multikulturní výchovy.

K zintenzivnění výchovné práce v oblasti působení proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance novelizovalo MŠMT v roce 1999 “Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance (č.j. 14 423/99-22).

MŠMT zřídilo resortní pracoviště, které se systematicky zabývá problematikou prevence rasismu a jiné intolerance. V oblasti dalšího vzdělávání učitelů zabezpečilo MŠMT vzdělávací semináře zaměřené na multikulturní výchovu a odborné výcviky v prevenci předcházení konfliktům. Při udělování schvalovacích doložek učebnicím pro základní a střední školy vyžaduje MŠMT od autorů, aby respektovali a neopomíjeli historické aspekty, souvislosti a kulturu národů, národností a etnik.

Na základě usnesení vlády č. 686 z října 1997 byla na všech zainteresovaných ministerstvech zřízena funkce romského koordinátora, poradce ministra (např. na ministerstvu vnitra pracují v současné době již tři romští poradci, jeden je zodpovědný za nábor romských uchazečů o práci v policii, druhý byl pověřen monitorováním rasově motivovaných trestných činů, třetí byl jmenován do funkce poradce ministra vnitra).

Při náboru do Policie ČR jsou Romům na základě návrhu MV na postup pro získávání romských uchazeču pro práci v policii ČR udělovány výjimky v požadavku na dosažené vzdělání. Dvě střední policejní školy zřizují tzv. nulté ročníky pro přípravu studentů k řádnému studiu. Přípravné ročníky budou zaměřeny na studenty, kteří v současnosti nesplňují některá kritéria pro studium na tomto typu škol se zvláštním zřetelem na příslušníky romské komunity (přes tuto úlevu je zatím zájem ze strany Romů malý). V Náměšti nad Oslavou proběhl třítýdenní přípravný kurz pro dvě desítky romských uchazečů o práci v Policii ČR – úspěšní absolventi nastoupí do policejní školy v Brně, aby se po absolvování stali policisty. Nábor do dalších ročníků bude pokračovat.

Na každém okresním úřadě bylo vytvořeno jedno pracovní místo pro romského poradce či asistenta. Do konce května 1998 bylo místo romského poradce obsazeno na 56 okresních úřadech, z toho 19 poradců (asistentů) jsou Romové, což je zřetelný posun ve srovnání se sedmi na počátku roku 1998. Hlavním úkolem romských poradců je pomoc při odstraňování problémů, jimž čelí příslušníci romské komunity na místní úrovni. V současné době je připravováno i přijetí romského pracovníka do České obchodní inspekce.

Vláda přijala usnesením č. 192 ze dne 19.3.1998 “Zprávu o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a páchaných příznivci extrémistických skupin”. Tato zpráva je dostupná na Internetu v češtině a angličtině (stránky MV). Tímto usnesením vláda uložila ministru vnitra předkládat ve spolupráci s ministrem spravedlnosti každoročně zprávu o projevech extremismu v ČR (poprvé za rok 1998 do 30. června 1999).

1.2.3.2 Krátkodobé priority

Zmocněnec pro lidská práva ve spolupráci s ministrem zahraničí předloží v rámci smluvního mechanismu OSN a Rady Evropy do konce roku 1999 zprávu o stavu dodržování úmluv v oblasti lidských práv, kterých je ČR členem.

Jedním z prvořadých úkolů vlády bude vypracování celospolečenského plánu výchovy k toleranci a k respektu k lidským právům, včetně výraznějších postupů, zajišťujících výchovu k lidským právům obecně a na respekt vůči odlišnosti (rasové, národnostní, náboženské atd.).

Ministr práce a sociálních věcí je rovněž připraven předložit vládě paragrafované znění zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Vzhledem k tomu, že ČR přistoupila v loňském roce k Rámcové úmluvě o ochraně národních menšin (Rada Evropy), podala k 31. březnu 1999 informace o plnění zásad stanovených touto úmluvou. Z informace podané k Rámcové úmluvě plyne, že vláda si je vědoma, že české zákony musejí být upraveny, aby Rámcové úmluvě vyhověly. Proto vláda připravuje zákon o ochraně práv národních menšin, kterým bude upravena v souladu se zmíněnou Listinou "účinná účast příslušníků národních menšin v kulturním, společenském a hospodářském životě a ve veřejných záležitostech, zvláště pak v těch, jež se jich týkají". Návrh zákona má být předložen vládě do konce roku 1999 a v příštím roce bude předložen Parlamentu.

Vláda v roce 1999 připravuje přijetí Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, k níž by se ČR měla připojit příští rok.

1.2.3.3 Střednědobé priority

Přijetí novel zákonů nebo nových zákonů, které mají vazbu na další předpisy právního řádu a které by měly přispět k lepší ochraně lidských práv (úprava či obnovení speciálního dozoru státního zastupitelství nad dodržováním zákonnosti, dozoru nad místy, kde se vykonává trest, vazba či policejní zadržení, institutu trestního zahájení ve věci, institutu ombudsmana a další).

---

1. Česká republika je pluralitním demokratickým právním státem s fungujícími institucemi. V souladu s ústavou přijatou v prosinci 1992 se český Parlament skládá ze dvou komor - Poslanecké sněmovny a Senátu. 200 poslanců Poslanecké sněmovny je voleno 1x za čtyři roky poměrným systémem s 5% prahem pro získání zastoupení ve sněmovně. Senát se skládá z 81 senátorů volených v 81 volebních obvodech většinovým dvoukolovým systémem na období 6 let. Každé dva roky se volí třetina senátorů.

---

[Obsah] [2. Ekonomická kritéria]