Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Historie minulých vlád

Národní program pro přípravu na členství v EU


3. Schopnost zajistit závazky vyplývající ze členství

3.10 Finanční otázky

3.10.1 Finanční kontrola

3.10.1.1 Současná situace

Souběžně s úkoly v rozpočtovém procesu jsou postupně realizovány i nezbytné změny v současném systému vnitřní finanční kontroly ve státní správě ČR. Vzhledem k dobře fungujícímu systému nezávislé vnější kontroly se v této oblasti nepředpokládají podstatné změny.

3.10.1.2 Krátkodobé priority

Vytvoření podmínek pro zřizování vnitřních kontrolních útvarů ve státních organizacích. Řešení tohoto úkolu, vyplývajícího z primární legislativy ES, je v současné době připravováno ve věcném záměru navrhovaného zákona o pravidlech hospodaření s rozpočtovými a jinými peněžními prostředky České republiky (nahrazujícího zákon č. 576/1990 Sb.). K vytvoření systému vnitřní kontroly jsou rovněž vydávány úkoly vládou ČR.

Vytvoření jednotek vnitřní kontroly vyžaduje i řešit otázku koordinace z pozice ústředního orgánu státní správy, který bude danou oblast zastřešovat a bude plnit i funkci metodického řízení systému vnitřní kontroly.

Analýza současného systému finanční kontroly v ČR a odpovídající monitorování systémů finanční kontroly v členských zemích EU a platné legislativy ES. V návaznosti na znalosti legislativy ES v součinnosti s DG XX Evropské komise vytvořit předpoklady pro její aplikaci do národní legislativy.

Zintenzivnění vzdělávání pracovníků kontrolních útvarů odvětvových ministerstev a Nejvyššího kontrolního úřadu.

3.10.1.3 Střednědobé priority

V období do vstupu ČR do EU se předpokládá položit důraz na řešení problematiky finanční kontroly ve vazbě na prostředky EU. Bude se jednat např. o vyhodnocení legislativy ES formulující pravidla pro kontrolu strukturálních fondů a bližší seznámení s nařízeními pro finanční kontrolu vydávanými pro oblast zemědělské politiky.

V tomto období budou zahájeny intenzivní práce na komplexním přebudování systému finanční kontroly se základním cílem zabezpečit nejenom následnou, ale i předběžnou a průběžnou finanční kontrolu na jednotlivých stupních státní správy se zaměřením na kontrolu u konečného uživatele. Bude se jednat o zabezpečení finanční kontroly příslušnými útvary především na Ministerstvu financí, Ministerstvu místního rozvoje, Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu práce a sociálních věcí.

V návaznosti na případné doporučení DG XX - Finanční kontrola budou studovány judikáty Evropského soudního dvora vydávané k jednotlivým případům porušení výše uvedené legislativy ES. Bude pokračovat spolupráce mezi Nejvyšším kontrolním úřadem a Evropským účetním dvorem.

Postupně bude utvářen nový, popř. částečně nový systém finanční kontroly ve státní správě ČR. Tento systém bude navazovat nejenom na současně platnou legislativu ES, ale bude se především orientovat na nově přijatou legislativu ve vazbě na aktivity SEM 2000 (Sound and Efficient Management Programme).

3.10.1.4 Institucionální potřeby

Zabezpečování jednotného metodického řízení vnitřní finanční kontroly a obdobně i vytvoření podmínek pro zřizování vnitřních kontrolních útvarů na jednotlivých resortech a ostatních ústředních orgánech státní správy si vyžádá zvyšování počtu pracovníků ve státní správě a technické zabezpečení, z čehož vyplyne zvyšování finančních nákladů v rámci rozpočtových přídělů pro jednotlivé kapitoly.

Institucionální potřeby ve střednědobém horizontu budou upřesněny v návaznosti na nově přijímané normy v rámci aktivit SEM 2000 a rozhodnutí vlády o způsobu řízení systému vnitřní finanční kontroly ve státní správě.

3.10.1.5 Finanční potřeby

  • využití Projektů Finanční kontrola v rámci programů Phare,
  • zabezpečení účasti našich expertů na jednáních členských států EU i kandidátských zemí k problematice finanční kontroly,
  • pokrytí nákladů souvisejících s organizováním školení a kurzů k problematice finanční kontroly za účasti zástupců DG XX a expertů EU,
  • finanční zajištění spolupráce v rámci vytvořené Contact Group of European financial control organisations,
  • finanční zajištění spolupráce na základě uzavřené Administrative cooperation between the Financial Controller of the European Commission and the Ministry of Finance in the Czech Republic,
  • finanční zajištění spolupráce NKÚ s nejvyššími kontrolními institucemi (supreme audit institutions) členských států EU s Evropským účetním dvorem (European Court of Auditors).

Kromě nezbytných nákladů souvisejících především se zahraničními pobyty a organizováním odborných seminářů a školení se předpokládají zvýšené náklady s ohledem na zabezpečení odborného překladu značného množství vydávaných materiálů. Předpokládá se, že tyto náklady budou hrazeny z prostředků Phare.

3.10.2 Rozpočet

3.10.2.1 Současná situace

Problematika státního rozpočtu je v současné době legislativně upravena zákonem o státním rozpočtu na rok 1999 č. 22/1999 Sb., zákonem o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky) č. 576/1990 Sb. a vyhláškou č.205/1991Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu ČR a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací.

V rámci Ministerstva financí bylo vytvořeno oddělení pro celkovou koordinaci rozpočtových vztahů k Evropské unii, přičemž specifické úseky jako např. daně, finanční trhy, celní problematika atd. jsou v kompetenci příslušného útvaru ministerstva.

3.10.2.2 Krátkodobé priority

Dokončení přípravy nového zákona o rozpočtových pravidlech, jehož účinnost se předpokládá od roku 2000. Do tohoto zákona se mimo jiné s ohledem na budoucí členství v EU zapracuje:

  • princip víceletého rozpočtování, formou střednědobých výhledů státního rozpočtu, umožňující mimo jiné fungování předstrukturálních operací,
  • zohlednění operací Národního fondu, který bude centralizovat prostředky z rozpočtu Evropské unie, státního rozpočtu, a další k realizaci předstrukturálních operací,
  • vztažení systému finanční kontroly rozpočtových prostředků i na prostředky Národního fondu.

V této souvislosti budou řešeny metodicky některé důležité otázky (před)strukturálních operací:

  • dobudování návrhu systému vztahů prostředků EU a státního rozpočtu,
  • dotvoření systému finančních toků přestrukturálních operací,
  • zpracování přehledu finančních nároků na spolufinancování (před)strukturálních operací,
  • analýza absorbční kapacity ČR pro potřeby spolufinancování strukturálních operací.

Jde o úkoly, které byly založeny usnesením vlády č. 40/1999 k zabezpečení přípravy pro využívání Strukturálních fondů a Fondu kohezního. Splatnost jednotlivých úkolů je v průběhu roku 1999.

Vláda projednala dne 27. 4. 1999 první rámcový střednědobý rozpočtový výhled do roku 2002 a přijala k němu usnesení č. 382. Tímto materiálem byly definovány makroekonomické předpoklady vývoje ekonomiky v nejbližších letech.

Vláda uložila uvedeným usnesením ministrům předložit návrhy na změny a racionalizaci příjmů a výdajů, tak aby ministr financí mohl kvantifikovat příslušné dopady do rozpočtové oblasti, a to včetně dopadů z přibližování se EU. Tyto podklady by se měly stát východiskem pro sestavení návrhu státního rozpočtu na rok 2000.

3.10.2.3 Střednědobé priority

V tomto období budou dotvářeny administrativní mechanismy a procedury pro odvod vlastních zdrojů EU. Většina legislativy vztahující se na tuto oblast je pro členské státy automaticky závazná, a proto pro ČR nevyplývá povinnost zpracování zvláštních legislativních aktů. Nicméně s přizpůsobováním legislativy, ale zejména s vytvářením nezbytného institucionálního a organizačního zázemí je nutno počítat, a to zejména pro zajištění odvodů prostředků do rozpočtu EU, čerpání prostředků ze strukturálních fondů a ve prospěch zemědělství (tyto odvětvové otázky jsou pokrývány Národními programy příslušných kapitol).

Pro odvod prostředků do rozpočtu EU bude třeba zajistit:

  • u tradičních vlastních zdrojů (cla a zemědělské dávky) - sjednocování sazeb, harmonizaci způsobu výběru, účtování a převádění prostředků do rozpočtu EU, kontrolu, uchování dokumentů , předávání informací, včetně informací o podvodech, atd.
  • u zdrojů z DPH a HNP - sjednocení sazeb, statisticko-informační základnu, metodiku výpočtů platby, vyhotovení příslušné dokumentace, zajištění požadovaných informací.

Bude postupně dotvářen rozpočtový rámec pro čerpání ze strukturálních fondů. Přitom budou využívány zkušenosti a poznatky získané při realizaci předstrukturálních operací a již v té době fungujícího předstrukturálního systému. Zároveň bude dopracováno finančně administrativní zajištění Společné zemědělské politiky EU.

Česká republika ve střednědobém výhledu dokončí formování administrativních struktur pro odvod do rozpočtu EU a správu čerpaných prostředků z EU.

3.10.2.4 Institucionální potřeby

Pro efektivní správu tradičních vlastních zdrojů EU probíhá příprava celní správy ČR a potřebná spolupráce s MZe na organizačním řešení tradičních zdrojů odvodu do rozpočtu EU. Byla zahájena příprava administrativní spolupráce mezi Ministerstvem financí, daňovou správou a Českým statistickým úřadem pro efektivní odvod ostatních vlastních zdrojů EU. Všechny tyto otázky budou dořešeny ve střednědobém horizontu.

V oblasti čerpání bude pokračovat příprava institucionálního zajištění správy strukturálních fondů ve spolupráci s příslušnými resorty. V rámci Ministerstva financí byl koncem roku 1998 zřízen Národní fond. Národní fond byl zřízen jako centrální místo pro příjem všech prostředků finanční pomoci od Evropské unie.

Při všech těchto krocích bude snaha o maximální možné využití existujících struktur v rámci jednotlivých institucí.

Dále se bude realizovat:

  • dokončení projektu Budget Metodology/Public Finance Management/Control, včetně otázek víceletého rozpočtování v rámci programu Phare a přenos poznatků do praxe,
  • vytváření kontaktů na pracovníky Evropské komise zabývajícími se rozpočtovými otázkami,
  • účast na školeních a kurzech k problematice rozpočtu EU,
  • provedení a využití poznatků twinningu, který je předpokládán jako součást projektu “Institutional Building”,
  • příprava pracovníků na jejich pracovní zapojení v orgánech EU po vstupu ČR.

3.10.2.5 Finanční potřeby

Pokud jde o dopady ohledně jednotky na MF zabývající se rozpočtovými otázkami, předpokládají se v rámci krátkodobé perspektivy malé rozpočtové dopady spojené se školením pracovníků. Současně již v této krátkodobé perspektivě je třeba počítat s posilováním příslušných administrativních kapacit v dalších spolupracujících útvarech, a to též případným využíváním přesunů pracovníků z jiných agend. Obdobně bude nutné postupovat v dalších spolupracujících resortech.

Rozpočtové prostředky budou čerpány z rozpočtových výdajů pro jednotlivé kapitoly s tím, že resorty by měly vyvíjet maximální snahu k získání a využívání úspor pro vyplývající nové úkoly. V tomto smyslu je třeba vnímat i úkol jednotlivým ministrům ve směru racionalizace svých výdajů uložený usnesením vlády č. 382/1999. Naléhavé otázky nezbytných potřeb bude řešit vláda, a to především při přípravě státních rozpočtů na příslušné roky. Zcela konkrétní odpovědi MF bude vyžadovat již při přípravě státního rozpočtu na rok 2000, po který bude požadovat vyčíslení příslušných výdajů na institucionální zabezpečení přípravy na vstup do EU a řešení věcných problémů s tím spojených. Tyto návrhy však bude třeba zahrnout do celkových údajů jednotlivých resortů pro návrh státního rozpočtu 2000 a nikoliv jako mimořádné požadavky .

V rámci střednědobé perspektivy se předpokládají rozpočtové dopady spojené s dotvářením administrativních struktur a systémů pro odvod prostředků do EU a správu strukturálních fondů (zvýšení počtu pracovníků pro zajištění správy prostředků plynoucích do rozpočtu EU a z rozpočtu EU) a jejich přípravou. Výchozí číselné údaje pro toto by rovněž měly vyplynout z příprav rozpočtu na r. 2000 a rozpočtového výhledu do r. 2002.

Je připravována realizace twinningu pro celkovou organizaci rozpočtových vztahů a vytváření administrativních rámců pro odvod jednotlivých zdrojů do rozpočtu EU a správu prostředků z EU. Předpokládá se, že EU bude hradit z prostředků Phare část nákladů v rámci technické asistence.

Ve střednědobé perspektivě bude žádoucí využití prostředků Phare při úhradě části nákladů spojených s vytvářením potřebných administrativních struktur, jejich potřebného vybavení a školení pracovníků.


[Obsah] [4. Správní kapacita pro provádění acquis]