Historie minulých vlád
Národní program pro přípravu na členství v EU
3. Schopnost zajistit závazky vyplývající ze členství
3.3 Inovace
3.3.1 Informační společnost
3.3.1.1 Současná situace
Nejnaléhavějším problémem je v současné době nedostatečné legislativní a institucionální zajištění ochrany osobních dat v ČR. Současná úprava daná zákonem č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, je nevyhovující z hlediska požadavků příslušné směrnice ES (Směrnice 95/46/ES Evropského parlamentu a Rady o ochraně jednotlivců se zřetelem na zpracování osobních dat a o volném pohybu takovýchto dat). Součástí těchto požadavků je rovněž vybudování nezávislé instituce, která by na dodržování ochrany dohlížela.
Souvisejícím závazným aktem je také Směrnice 97/66/ES EP a Rady týkající se zpracování osobních dat a ochrany soukromí v odvětví telekomunikací. Její ustanovení budou plně promítnuta do nového zákona o telekomunikacích, o jehož přípravě informuje kap. 3.3.4 “Telekomunikace”. Některé další významné akty, související ve větší či menší míře s informační společností, jako např. Směrnice 96/9/ES EP a Rady o právní ochraně databází (vztahující se do značné míry k ochraně duševního vlastnictví), jsou vzaty v úvahu v jiných kapitolách.
Ostatní acquis v dané oblasti tvoří většinou nezávazné akty (soft-law), případně rozhodnutí (Decisions) vztahující se z větší části k programům a projektům, do nichž přidružené země dosud nemají přístup, nebo které již byly ukončeny. Některé nové legislativní akty však v současné době Evropská komise připravuje, např. v oblasti elektronického obchodu.
Řada ustanovení a doporučení obsažených v některých rozhodnutích a nezávazných aktech předpokládá, že budou vzaty v úvahu při praktickém uplatňování národní informační politiky.
3.3.1.1 Krátkodobé priority
V oblasti legislativy vztahující se k informační společnosti byl usnesením vlády ČR ze dne 27. ledna 1999 č. 70 schválen věcný záměr zákona o ochraně osobních údajů a o působnosti Úřadu pro dohled nad ochranou osobních údajů s dalšími souvisejícími legislativními úpravami. V současné době se připravuje paragrafované znění tohoto zákona, který je již plně kompatibilní se zmíněnou směrnicí 95/46/EC. Z dalších legislativních opatření se v současné době připravuje návrh věcného záměru zákona o státním informačním systému a zákona o digitálním podpisu. Přijetí definitivního paragrafovaného znění obou zákonů Parlamentem se předpokládá koncem roku 1999 nebo nejpozději v první polovině roku 2000.
Rada vlády ČR pro státní informační politiku ve spolupráci s Úřadem pro státní informační systém v současné době připravují návrh strategického dokumentu “Státní informační politika”, který by vláda měla projednat ve druhém čtvrtletí 1999.
Požadavky na pomoc EU
ČR by uvítala spolupráci expertů EU při přípravě legislativy, především z hlediska posouzení slučitelnosti nových legislativních norem s acquis communautaire. S Ministerstvem spravedlnosti ČR bylo dohodnuto několik projektů Phare (právní analýza, pracovní návštěva v zahraničí, překlad) a zvažují se obdobné projekty TAIEX. V zájmu včasné harmonizace by bylo přínosem navázání a rozvíjení administrativní spolupráce, umožňující účast odborníků z ČR na práci vybraných pracovních skupin a na zasedáních a akcích některých orgánů Evropské komise (zejm. v rámci DG III, XIII a XV) připravujících návrhy nových aktů, a to např. v pozici pozorovatelů. V oblasti praktických (institucionálních apod.) aplikací práva by bylo vhodné realizovat také dvoustrannou spolupráci.
3.3.1.2 Střednědobé priority
Ve střednědobé perspektivě půjde zejména o
- Průběžnou harmonizaci legislativy ČR o nové právní předpisy ES, včetně souvisejících institucionálních opatření,
- spoluúčast na vytváření evropské informační politiky ve vazbě na propracovanou národní informační politiku,
- přípravu propojování na transevropské informační sítě a celkovou informační architekturu EU,
- těsnější zapojení do mezinárodní spolupráce, především spolupráce v rámci programů a projektů EU (např. IDA).
Východiskem pro vývoj ve střednědobém horizontu, tj. v letech 2000-2002, bude podrobněji rozpracovaná a průběžně aktualizovaná národní informační politika ve smyslu tzv. národních akčních plánů doporučených v závěrech 3. Fóra EU a zemí SVE o informační společnosti z roku 1997, která bude vycházet z již zmíněného vládního strategického dokumentu “Státní informační politika" (ten bude předložen vládě ke schválení v I. polovině r. 1999). Její významnou součástí bude mj. zlepšení informačního kontaktu veřejné správy s občany a podpora elektronického obchodu.
Opatření
Aplikace zákona o ochraně osobních údajů si vyžádá kromě vytvoření nové nezávislé instituce pro dohled nad ochranou osobních údajů také hledání nových přístupů a opatření (vč. legislativních případně regulatorních) v souvislosti s rozvojem informačních technologií a globálních informačních sítí a s tím spojených služeb.
Ve střednědobém horizontu se bude ČR stále intenzivněji zapojovat do programů a projektů EU (ve vazbě na jejich očekávané otevírání i pro nečlenské země), jmenovitě 5. Rámcového programu výzkumu a technologického vývoje a IDA II – Interchange of Data between Administrations, případně dle potřeby i některých dalších. Rozsah a intenzita zapojování do mezinárodních programů a projektů bude mít přímou vazbu na úkoly, které vyplynou z rozpracování principů národní informační politiky na resortní úrovni.
Součástí rozvoje informačních systémů veřejné správy bude jejich postupné napojování na transevropské komunikační sítě a vytváření standardní komunikace s výměnou dat a informací, jaká je nebo bude běžná v EU. Důraz přitom bude kladen na některé specifické oblasti, jako je informační spojení s Evropskou komisí, komunikace v oblasti správy daní a cel, Schengenský informační systém, případně další.
Přímá účast na vybraném okruhu pracovních zasedání, akcí a aktivit pracovních orgánů Evropské komise bude ČR považována za efektivní cestu k prolomení určité informační bariéry v přístupu k přípravné fázi nových aktů acquis communautaire i ke spoluúčasti na formování evropské informační politiky již v předvstupním stadiu.
Požadavky na pomoc EU
I ve střednědobé perspektivě se očekává pomoc expertů při posuzování slučitelnosti legislativy, další otevírání aktivit EU pro nečlenské země v předvstupním stadiu, finanční podpora společných aktivit a maximální návratnost prostředků vložených do společných programů a projektů.
3.3.1.3 Institucionální potřeby
V souvislosti se Směrnicí 95/46/ES Evropského parlamentu a Rady o ochraně jednotlivců se zřetelem na zpracování osobních dat a o volném pohybu takovýchto dat, která bude plně transponována do připravovaného nového zákona o ochraně osobních údajů a o působnosti Úřadu pro dohled nad ochranou osobních údajů, vznikne v ČR nová nezávislá instituce dohledu. Její založení se předpokládá v průběhu r. 2000 nebo nejpozději k 1. 1. 2001.
V závislosti na acquis vztahujícímu se k mezinárodním programům a projektům a rovněž na acquis, které Komise připravuje v oblasti elektronického obchodu, bude třeba počítat s rozšířením a zkvalitněním kapacity některých ústředních orgánů státní správy (Úřad pro státní informační systém, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo financí, případně další) pro oblast spolupráce a zajištění překladů. Určité rozšíření a zkvalitnění kapacit bude žádoucí také v souvislosti s informačním napojováním na sítě a systémy EU - ÚSIS, MDS, MF, MV aj. Rozsah rozšíření kapacit nelze dosud upřesnit.
3.3.1.4 Finanční potřeby
Značné finanční prostředky si vyžádá zřízení nové nezávislé instituce pro dohled nad ochranou osobních údajů a aplikace principů ochrany v informačních systémech státní správy (acquis: Směrnice 95/46/ES). Určité prostředky budou rovněž spojeny s postupným zapojováním do mezinárodních programů a projektů. Významné prostředky bude třeba vynaložit při aplikaci chystaného zákona o digitálním podpisu a související legislativy ve vztahu k elektronickému obchodu. Další náklady budou spojeny se specifickými systémy, jako je příprava Národního schengenského informačního systému a s rozvojem regionů.
Celkově se předpokládá, že se na tyto účely v souvislosti s přípravou vstupu ČR do EU a s přebíráním acquis vynaloží v letech 2000 - 2002 celková částka cca 3 258 mil.Kč; z toho určitá část je ovšem uváděna i v jiných kapitolách NP.
ČR by uvítala finanční pomoc ze strany EU např. formou expertní pomoci (právní analýzy, apod.), studijních návštěv v členských zemích, kofinancování společných mezinárodních programů a projektů a dodávek vhodných technologií pro nové centrální a regionální instituce a kapacity, s využitím zejména programů Phare a služeb TAIEX, dvoustranné spolupráce, mezinárodních programů a projektů – např. IDA II, předvstupních strukturálních fondů, apod.
3.3.2 Výchova, vzdělávání a mládež
3.3.2.1 Současná situace
Screeningové jednání pro kapitolu 18 “Školství, odborné vzdělávání a mládež” potvrdilo, že se implementace acquis communautaire v této oblasti z pohledu ČR jeví jako bezproblémová, včetně implementace směrnice 486/77/EC (vzdělávání dětí migrujících pracovníků), neboť existuje příslušný právní rámec pro tuto oblast. Skládá se především ze školského zákona č. 29/1984 Sb., nového vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb., účinného z převážné části od 1. ledna 1999, zákona o státní správě a samosprávě ve školství č. 564/1990 Sb. a nižších právních předpisů. Mezi touto legislativou a komunitární legislativou nejsou rozpory.
Nový vysokoškolský zákon vyřešil problémy českého vysokoškolského systému, které byly předmětem zájmu EU (např. neexistence soukromých vysokých škol, nedostatečně vyvinutý neuniverzitní sektor – tj. školy poskytující jen bakalářská studia, zlepšení univerzitního managementu a financování). V současné době je ve stadiu věcného záměru nový školský zákon, jenž by měl také zohledňovat výše uvedenou směrnici 486/77/EC a zároveň převzít podmínky uznávání způsobilosti zahraničních pracovníků ve školství v rámci realizace zásad volného pohybu osob a výkonu práce v souladu se směrnicemi 89/48/EEC (týká se profesí s předepsaným pomaturitním nejméně tříletým vzděláním) a 92/51/EEC (týká se profesí zvlášť vyjmenovaných a profesí s předepsaným pomaturitním nejméně jednoročním vzděláním). Účinnost nového školského zákona se předpokládá k 1. 9. 2001.
Existuje též odpovídající institucionální zabezpečení (MŠMT, národní instituce poskytující služby související se vzděláváním, přímo řízené MŠMT, školské úřady, obecní a místní úřady, autonomní rady škol a Rada vysokých škol, národní kanceláře komunitárních vzdělávacích programů). Tyto instituce zajišťují také účast České republiky v programech EU pro oblast školství, odborného vzdělávání a mládeže (Socrates, Leonardo da Vinci, Mládež pro Evropu).
Účast ČR ve vzdělávacích programech EU byla oficiálně otevřena Rozhodnutím Rady přidružení č. 2/1997 z 30. září 1997 (97/655/EC). Garantem za všechny tři vzdělávací programy se na základě usnesení vlády ze dne 9. srpna 1995 č. 435/1995 stalo MŠMT. Pro řádnou implementaci všech tří programů byla vytvořena řídící struktura odpovídající požadavkům Evropské komise. Řízení programů je zajištěno Koordinačním výborem vzdělávacích programů EU a dále řídícími výbory jednotlivých programů a pracovními skupinami nebo komisemi pro podprogramy. Mezi hlavní cíle programů patří rozvíjení evropské dimenze ve vyučování ve všech vzdělávacích úrovních, zvyšování úrovně školství a odborné kvalifikace a vzájemné poznávání kultur jednotlivých zemí.
Dne 6.1.1999 byla usnesením vlády č. 1 přijata Státní politika vzhledem k mladé generaci v ČR, která komplexně řeší potřebnou harmonizaci politiky ČR vůči mládeži s politikou EU. Usnesením vlády č. 2 ze dne 6. 1. 1999 byla přijata Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v ČR, která řeší základní programová východiska pro rozvoj tělovýchovy a sportu v ČR na základě doporučení vyplývajících z dokumentů Rady Evropy.
MŠMT se v současnosti podílí na následujících činnostech souvisejících s přípravou České republiky na Strukturální fondy (SF) EU, jejichž hlavním gestorem je Ministerstvo pro místní rozvoj:
- Zpracování regionální a odvětvové analýzy ČR jako podkladu pro vznik Národního rozvojového plánu
- Přípravné práce ke zpracování Sektorového operačního programu za oblast lidských zdrojů (koordinace je svěřena MPSV)
- Přípravné práce ke zpracování Sektorového operačního programu pro podporu konkurenceschopnosti ekonomiky (koordinace je svěřena MPO)
V rámci přípravných prací ke zpracování Sektorového operačního programu již byla zpracována předběžná verze priorit týkajících se vzdělávání a výzkumu a vývoje, které spadají do kompetence MŠMT. Tyto priority mají být dále posouzeny v rámci MŠMT a MPSV a postoupeny Ministerstvu pro místní rozvoj pro jednání na národní úrovni a pro předání k posouzení Evropské komisi. Snahou je, aby se priority pro využití Strukturálních fondů kryly s národními prioritami v oblastech školství a vzdělávání a výzkumu a vývoje a aby nebyly v rozporu s ustanoveními acquis communautaire.
MŠMT má zastoupení v odpovídajících výborech na celostátní úrovni (v předvstupním programovém a monitorovacím výboru pro přípravu na SF EU), v přípravném výboru pro Evropský sociální fond a v pracovních skupinách (MMR, MPSV). Připravuje se zastoupení v pracovních skupinách na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
3.3.2.2 Krátkodobé priority
Účast ve vzdělávacích programech EU ( Socrates, Leonardo da Vinci, Mládež pro Evropu III)
- pokračování účasti v 1. fázi vzdělávacích programů a zahájení příprav na účast v 2. fázi vzdělávacích programů
- dořešit v rámci připravovaného programu “Youth” začlenění ČR do programu Evropské dobrovolné služby a v souladu s připravovanou Deklarací Rady Evropy o dobrovolné službě upravit legislativní podmínky pro její realizaci i v ČR
Sonda Maturant 99
- ověření připravovaného modelu standardizované části maturitní zkoušky
Projekt Jean Monnet
- pokračování účasti českých vysokých škol v tomto projektu umožňujícím nové aktivity a výzkum v oblastech spojených s evropskou integrací a představujícím “evropské“ předměty ve svých osnovách. Kontaktní osobou v ČR je předseda České asociace evropských studií, Dr. Jiří Zemánek, proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Vysoké školy zasílají projekty přímo Evropské komisi, DG X, která je zodpovědná za řízení programu i výběr projektů.
Program TEMPUS
- část věnovaná vzdělávání státní správy
- rozvoj nových kursů v rámci existujících studijních plánů, které jsou ukončené titulem, nebo nových postgraduálních kursů v oboru státní správy
- rozvoj nových kursů v dalších klíčových oblastech, důležitých pro vstup do EU na master úrovni nebo postgraduální úrovni
- rozvoj tréninkových kursů pro budoucí státní úředníky EU
- je zřízena Národní kancelář TEMPUS
Vzdělávání pracovníků k přípravě na SF EU
Pomoc EU:
Pomoc EU není specificky alokována pro MŠMT. Specializovaný školící program k využití Evropského sociálního fondu v resortu školství, který se školství týká především, se předpokládá v rámci prostředků Phare pro rok 1999, věnovaných projektu přípravy pracovníků na využívání SF EU. Celkový objem těchto prostředků je 1 mil. EUR.
3.3.2.3 Střednědobé priority
Velká pozornost v oblasti mládeže a vzdělávání se bude muset soustředit na problém vzájemného uznávání profesní kvalifikace, t. j. kvalifikace umožňující přístup k povolání (v případě MŠMT - k výkonu pedagogické profese) související s volným pohybem pracovních sil.
Plánovaná účast v 2. fázi vzdělávacích programů EU ( Socrates, Leonardo da Vinci, Komunitární akční program pro mládež)
- dokončení příprav a vyjednávání o účasti ČR v 2. fázi vzdělávacích programů EU
Reforma maturitní zkoušky
- zavedení nového modelu standardizované části maturitní zkoušky, založení a pravidelné doplňování databanky úloh, tvorba zkušebních katalogů, vývoj testů, vývoj testových verzí pro zdravotně postižené žáky, tisk materiálů, administrativní zabezpečení a zpracování výsledků hloubkové analýzy
Projekt Jean Monnet
- pokračování účasti českých vysokých škol v tomto projektu umožňujícím nové aktivity a výzkum v oblastech spojených s evropskou integrací a představujícím “evropské” předměty ve svých osnovách
Situace romského etnika
- pokračovat v alternativních aktivitách při vzdělávání romského etnika,
- pokračovat v edukačních programech pro romské žáky s cílem dokončení povinné školní docházky a získání základního vzdělání a na ně navazující vzdělání střední,
- spolupráce s romskými občanskými sdruženími v oblasti jejich osvětové práce a k posílení komunikace mezi většinovou a menšinovou společností,
- pokračovat v pregraduální přípravě učitelů pro romské etnikum.
Pomoc EU:
- podpora při zajišťování publikace informačních materiálů
Vzájemné uznávání kvalifikace profesní ( tj. pro účely
přístupu k povolání ) - k výkonu regulované profese
(Gesce : Profese regulované MŠMT, tj. pedagogické - MŠMT)
- implementovat úpravy obsažené ve směrnici 89/48/EEC a ve směrnici 92/51/EEC
- přijmout nový školský zákon zohledňující výše uvedené směrnice EEC, tj. 89/48/EEC a 92/51/EEC (předpokládaná doba vstupu v platnost r. 2001).
Pomoc EU:
- pomoc expertů EU při koordinaci vzájemného uznávání dokladů o profesní kvalifikaci
- využití výsledků analýzy systémů uznávání dokladů o odborné kvalifikaci v SRN a Rakousku (Konsorcium právníků)
- získání informací o úloze profesních svazů při výkonu určitých profesí
Systém odborného školství
- vytvořit regulační mechanismy k současnému vývoji systému odborného školství
- dokončit optimalizaci středních a vyšších odborných škol a školských zařízení
- na základě “sektorové studie resortu školství vytyčit další strategický postup
- zabudovat do nových právních předpisů změny vedoucí ke zkvalitnění systému odborného vzdělávání
- připravit koncepci školské legislativy.
Pomoc EU:
Bude zvážena až po projednání “sektorové studie”
Transpozice právních předpisů ES
- na základě závěrů ze screeningového jednání je nutné dokončit transformaci našeho právního řádu (směrnice 77/486/EEC o vzdělávání dětí migrujících pracovníků),
- zohlednit v nově připravovaném školském zákoně výše zmíněnou směrnici (předpokládaná doba vstupu v platnost r. 2001),
- při přípravě dalších koncepčních a legislativních záměrů brát v úvahu soft-law pro oblast školství, odborné vzdělávání a mládež
Pomoc EU:
- spolupráce při přípravě školského zákona a souvisejících předpisů s ohledem na acquis communautaire pro oblast školství, odborné vzdělávání a mládež (Konsorcium právníků)
Střednědobé priority Přípravy ČR na Strukturální fondy EU v rámci MŠMT
V současnosti projednávané priority mají působit jako vodítko pro specifikaci Sektorového operačního programu a návazných konkrétních projektů. Vzhledem k tomu, že konkrétní struktura priorit ještě nebyla schválena, je uveden pouze rámec těchto priorit za oblast školství a vzdělávání a za oblast výzkumu a vývoje.
Rozvoj celoživotního vzdělávání jako předpokladu rozvoje lidských zdrojů (Podpora dosahování souladu úrovně, struktury a obsahu kvalifikací poskytovaných vzdělávacím systémem s požadavky trhu práce a s potřebami celoživotního učení i s potřebami mobility na evropských trzích práce)
Rozvoj výzkumu a vývoje jako faktoru růstu produktivity práce a racionálního využití lidských zdrojů (posílení výzkumu a vývoje v systému vzdělávání i v podnicích a vzájemné propojování těchto dvou oblastí výzkumu a vývoje).
Příprava (“odzkoušení”) využití SF EU
Pomoc EU:
Předpokládá se, že od roku 2000 bude možno v rámci pomoci Phare vyčlenit prostředky na odzkoušení využití SF EU - předstrukturální pomoc. V současnosti se toto odzkoušení děje ve vybraných oblastech.
3.3.2.4 Institucionální zabezpečení
pro Sondu Maturant 99
- vytvoření examinačního centra
- personální a technické posilování examinačního centra a zabezpečení jeho provozu
pro strukturální fondy
- v rámci MŠMT bude vhodné průřezově (tj. na základě kompetencí jednotlivých odborných útvarů) vyčlenit pracovníky, kteří budou odpovídat za práce na využití SF EU a za koordinaci těchto prací. V současnosti není zřejmé, zda proto bude nutno posílit personální stav ministerstva.
3.3.2.5 Odhad finančních nároků
pro účast ve vzdělávacích programech EU ( Socrates, Leonardo da Vinci, Mládež pro Evropu III)
- pro rok 1999 - cca 190 000 000 Kč ze státního rozpočtu na úhradu části vstupních příspěvků do vzdělávacích programů EU (krátkodobé priority) + úhrada části vstupních příspěvků do vzdělávacích programů EU na rok 1999 z prostředků Phare ve výši 3 025000 EUR,
- pro dlouhodobé priority - zatím není známa výše vstupních příspěvků do druhé fáze vzdělávacích programů + pravděpodobná žádost ČR o možnost úhrady části vstupních příspěvků do vzdělávacích programů EU z prostředků Phare.
pro Sondu Maturant 99
- pro rok 1999 - finanční nároky budou činit 28 090 000 Kč
- pro rok 2000 - cca 40-50 mil. Kč + možnost úhrady části nákladů z Phare (náklady spojené s vybudováním examinačního centra, další vzdělávání pracovníků a celková logistika projektu)
pro projekt Jean Monnet
- úhrada prostředků na akademický rok 1999/2000 z programu Phare ve výši 100 000 EUR
- úhrada prostředků z programu Phare v obdobném rozsahu jako na akademický rok 1999/2000 (tj. okolo 100 000 EUR)
pro program TEMPUS – část věnovaná vzdělávání státní správy
- prostředky na rok 1999/2000 z programu Phare ve výši 1 mil. EUR
pro strukturální fondy
- finanční nároky se budou odvíjet dle předpokladu využití SF EU v rámci školství - tj. dle schválených priorit. Využití SF EU je založeno na principu spolufinancování. Potřebné analýzy tzv. absorpční kapacity se mají uskutečnit během roku 1999. Bude vhodné uvažovat o podpoře Phare pro využití prostředků předstrukturální pomoci ve školství.
3.3.3 Věda a výzkum
3.3.3.1 Současná situace
Prioritou v oblasti vědeckého a technologického rozvoje je zapojení ČR do 5. Rámcového programu společenství ve výzkumu a vývoji, a to ve srovnání s dosavadní účastí ve 4. Rámcovém programu, na nové kvalitativní úrovni. Tato nová forma, která bude založena na dohodě s Evropským společenstvím a která bude sjednána ve formě Rozhodnutí Rady přidružení Evropské dohody, jež stanoví podmínky pro účast ČR v 5. RP, přinese výrazné posílení a konkrétní možnost účasti ČR v aktivitách EU v oblasti výzkumu a vývoje.
První výzvy k podávání návrhů projektů proběhly v březnu 1999.
3.3.3.2 Krátkodobé priority
Harmonizace principů politiky ČR v oblasti výzkumu a vývoje s EU
- politika výzkumu a vývoje ČR je v současné době ve stadiu příprav a její dokončení a schválení je třeba považovat za jednu z nejvýznamnějších priorit. V souvislosti s přípravou tohoto dokumentu je zřízena pracovní skupina, která provádí analýzu stavu vědy a výzkumu. Dokument bude připraven pro jednání ve vládě ČR do konce května 1999. Využití výsledků studie dopadu rozšíření EU o státy střední a východní Evropy v oblasti výzkumu a vývoje – Lybrand and Cooper 1999,
- příprava a projednání zákona o státní podpoře výzkumu a vývoje.
Příprava a zajišťování účasti ČR v 5. Rámcovém programu ve výzkumu a vývoji
- dokončení jednání mezi Evropskou unií a ČR o spolupráci ve výzkumu a vývoji, tedy plné asociaci ČR s 5. Rámcovým programem formou Rozhodnutí Rady přidružení a uvedení do praxe od roku 1999
- zajištění informovanosti o obsahu i formách 5. Rámcového programu
Informace jsou šířeny diverzifikovaně několika cestami:
- tištěnými informacemi pro vysoké školy a Akademii věd, resortní výzkumné ústavy a soukromou sféru, šířením tzv. Call for Proposals, poskytovaných Evropskou komisí,
- pořádáním informačních dnů za účasti pracovníků Evropské komise, pořadatelem je obvykle FFMIRC-C7 s podporou MŠMT,
- pořádání informačních dnů pracovníky MŠMT a FEMIRC s regionálním charakterem pro rámcový program v návaznosti na postupně vyhlašované výzvy k podávání návrhů projektů podle jednotlivých klíčových a horizontálních akcí - průběžně,
- informacemi publikovanými na webových stránkách MŠMT a FEMIRC-Cz s odkazem na další informační zdroje EK - databáze CORDIS,
- každodenní operativní poskytování informací žadatelům z řad výzkumných a vývojových pracovníků v ČR.
Pomoc EU:
- snížení výše vstupního poplatku ČR do 5. Rámcového programu, který by měl podle předběžných informací tvořit 0,65 % rozpočtu 5. Rámcového programu,
- podpora Innovation Relay Centre v ČR, tj. FEMIRC - konsorcium k šíření informací o komunitárních programech výzkumu a vývoje a podpora transferu technologií, finanční podpora FEMIRCU na r. 1999 a 2000 byla EK schválena,
- realizace návrhu EK na zpracování studie o možnostech ČR v zapojování do 5.RP,
- uspořádání mezinárodní konference v ČR s námětem legislativa a výzkum a vývoj
3.3.3.3 Střednědobé priority
Provádění politiky v oblasti vědy a výzkumu
- informační infrastruktura pro výzkum a vývoj - její zajištění a podpora fungování,
- řešení problematiky příspěvkových a rozpočtových organizací v oblasti výzkumu a vývoje,
- podpora transferu technologií zejména směrem k malým a středním podnikům.
Příprava a zajištění účasti ČR v 5. RP, případně 6. Rámcovém programu ve výzkumu a vývoji
- organizační zajištění účasti ČR v 5. Rámcovém programu - šíření informací, podpora přípravy projektů
Pomoc EU:
- viz částečně krátkodobé priority – 5. Rámcový program
- pořádání workshopů, konferencí a porad ( např. legislativa, transfer technologií, vztahy university a podniky, zejména malé a střední)
3.3.3.4 Institucionální zabezpečení
pro 5. Rámcový program
- k zajištění kvalitní účasti v orgánech - řídících výborech programů 5. Rámcového programu byla vytvořena databáze expertů (seznam 550-ti odborníků, který bude roztříděn podle struktury rámcového programu )
- dále byli vybráni odborníci “specialisté“ pro klíčové akce na záležitosti odborné a na záležitosti organizační, informační a koordinační (NCP, národní kontaktní body).
FEMIRC je z pověření MŠMT národním kontaktním bodem pro 5. Rámcový program.
FEMIRC je finančně podpořen z projektu EK do poloviny r. 2000. Poté bude nutné nalézt pro plnění jeho funkce jiné samostatné zdroje.
Je třeba, aby specialisté pro klíčové akce, jejichž činnost je zcela nad rámec jejich povinností vědeckých a výzkumných pracovníků a souvisí s podporou účasti v Rámcových programech , byli smluvně vázáni k ústředním orgánům státní správy.
Předpokládá se též personální zajištění 1 pracovníka do Odboru mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji pro plnění Národního programu a činnosti spojené s Přístupovým partnerstvím.
3.3.3.5 Finanční potřeby
pro 5. Rámcový program
- finanční prostředky na uhrazení vstupního poplatku do 5. Rámcového programu na rok 1999 ve výši 336 milionů Kč (únor 1999) - jsou zahrnuty do státního rozpočtu ČR
- další zajištění pravidelného hrazení poplatku do 5. Rámcového programu, který v příštích letech bude narůstat na zhruba 525, 759 a 975 mil. Kč a dalších prostředků ve výši cca 50 milionů Kč ročně pro zajištění infrastruktury administrace a účasti ČR v 5. Rámcového programu.
3.3.4 Telekomunikace a poštovní služby
3.3.4.1 Současná situace
V roce 1994 stanovila vláda ČR deset “Hlavních zásad státní telekomunikační politiky” pro období 1994 až 1999. Jednotlivé zásady jsou v podstatě plněny. Ke konci roku 1999 bude počet hlavních telefonních stanic za dané období zdvojnásoben. V březnu 1996 byla vydána dvě pověření k poskytování mobilních telekomunikačních služeb – společnosti EuroTel Praha, s.r.o. a společnosti RadioMobil, a.s.. Cílem vydání obou pověření bylo urychlení rozvoje služeb GSM v konkurenčním prostředí, což se příznivě projevilo nejen v počtu účastníků, ale i ve zlevnění poplatků za poskytované služby. V současné době se připravuje výběrové řízení na třetího operátora systému GSM (GSM 1800).
Platnost stávajících Hlavních zásad státní telekomunikační politiky skončí koncem roku 1999, proto bylo nutné zahájit přípravu nové Národní telekomunikační politiky (NTP), jejímž cílem bude uspokojování požadavků české ekonomiky, požadavků fyzických a právnických osob a zájmů státu na zajištění kvalitních, spolehlivých a široce dostupných telekomunikačních služeb v rozsahu odpovídajícím vyspělým státům Evropské unie a světa s cílem zapojit Českou republiku do globální informační společnosti 21. století. První návrh nové Národní telekomunikační politiky byl předložen v prosinci 1998 k interní diskusi na Ministerstvu dopravy a spojů (MDS). NTP byla také předána k vyjádření do Bruselu na DG XIII EK. Návrh NTP byl poté předložen široké diskusi na webovských stránkách MDS a do meziresortního připomínkového řízení. Po vypořádání připomínek byl návrh NTP předložen vládě ČR, která dokument schválila svým usnesením č. 324/99 dne 14.4.1999. NTP slouží také jako podklad pro zpracování návrhu zákona o telekomunikacích.
Stávající zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů je již nevyhovující a zastaralý. Na základě plánu legislativních prací vlády ČR pro období 1996-1998 a na základě Programového prohlášení vlády ČR (r. 1998) bylo rozhodnuto o zahájení prací na novém zákonu o telekomunikacích. Vládou ČR byl schválen návrh věcného záměru zákona o telekomunikacích 20.1.1999 a v současné době se připravuje paragrafové znění zákona o telekomunikacích tak, aby v něm byly důsledně zohledněny principy celého acquis communautaire v oblasti telekomunikací.
Ačkoli to současný platný zákon o telekomunikacích výslovně nestanoví, je regulační rámec ES užíván při regulaci telekomunikačního sektoru, a to v maximální možné míře. Proto při vydávání autorizací a ostatních regulačních aktů jsou příslušné směrnice, rozhodnutí a doporučení vydaná orgány ES užívány a implementovány, s výjimkou, jíž je nezavedení soutěže ve veřejné telefonní službě a provoz veřejné pevné telefonní sítě vymezené pro hlasovou telefonii. Tato výjimka bude řešena pro období do 1. 1. 2001 zmíněným novým zákonem o telekomunikacích (přechodným ustanovením). K termínu 31. 12. 20004 skončí exkluzivní práva SPT TELECOM, a. s., na poskytování veřejné telefonní služby a pevné sítě pro zajištění této služby. V návaznosti na tento termín bude poskytování veřejné telefonní služby otevřeno v ČR volné soutěži, a tím budou pro celý telekomunikační sektor vytvořeny od 1.1.2001 legislativní podmínky pro hospodářskou soutěž.
Pokud jde o poštovní služby, konečná verze zákona o poštovních službách byla v lednu 1999 předložena vládě ČR a v současné době je projednávána její Legislativní radou.
3.3.4.2 Krátkodobé priority
V r. 1999 je nezbytné schválit nový zákon o telekomunikacích, jehož účinnost se předpokládá začátkem roku 2000, a tím dosáhnout v oblasti telekomunikací plné slučitelnosti s acquis communautaire. Současně s probíhajícími pracemi na novém telekomunikačním zákonu byly zahájeny práce na přípravě navazujících podzákonných předpisů, které zákon předpokládá. Předpokládaná doba nabytí účinnosti těchto navazujících podzákonných předpisů je v termínu shodném s účinností nového zákona o telekomunikacích.
Totéž platí pro zákon o poštovních službách, jehož schválením v roce 1999 a nabytím účinnosti od 1.1.2000 se dosáhne plné slučitelnosti s acquis communautaire v poštovním sektoru.
Vládou ČR schválená Národní telekomunikační politika se stane podporou pro uplatňování nového telekomunikačního zákona v souladu s telekomunikační politikou a acquis communautaire Evropského společenství. NTP dává důraz na zavedení rovných a transparentních podmínek pro investory a operátory tak, aby byly uživatelům poskytovány dostupné a kvalitní telekomunikační služby. Současně je úkolem NTP zvážit další prodej majetkových podílů státu u telekomunikačních provozovatelů, kde je dosud stát spoluvlastníkem a k postupnému prodeji přistoupit pouze v případě zajištění účinné regulace telekomunikačního trhu ze strany regulačního orgánu.
Dokumenty, kterými bude zajišťována kompatibilita legislativy ČR s legislativou ES včetně telekomunikační politiky, jsou včas předávány EK k vyjádření (před schválením).
Předpokládá se spolufinancování ze strany EU, expertní pomoc (požadujeme právní expertizu k paragrafovanému znění zákona o telekomunikacích).
ČR by uvítala spolupráci s EU, zejména možnost přímého zapojení do pracovních skupin/výborů zabývajících se problematikou telekomunikací, možnosti stáží u EK, podporu rozvoje bilaterální spolupráce k harmonizaci legislativy ČR s právem ES a právem členských států a dalších vzdělávacích aktivit (TAIEX aj.). Příslušní odborní pracovníci MDS-ČTÚ již navázali spolupráci se švédským partnerem. Dále se uvažuje o navázání spolupráce i s Portugalskem a Rakouskem. Realizace těchto akcí zasahuje svým rozsahem i do období střednědobého.
3.3.4.3 Střednědobé priority
Připravovaný nový zákon o telekomunikacích v souladu s Národní telekomunikační politikou bude pro období od r. 2000 základním dokumentem definujícím legislativní prostředí včetně regulačního rámce pro podnikání v telekomunikacích, poskytování a využívání telekomunikačních služeb v podmínkách konkurence včetně nezbytné ochrany uživatelů těchto služeb při současném zajištění souladu s telekomunikační politikou a acquis communautaire Evropského společenství.
Nový zákon o telekomunikacích se stane nástrojem zejména pro:
- dokončení liberalizace poskytování telekomunikačních služeb;
- otevřený přístup k telekomunikačním sítím a vytvoření konkurenčního prostředí i v základních telekomunikačních službách, zejména pak ve službě telefonní;
- poskytování univerzální služby za existence konkurenčního prostředí;
- ustavení nezávislého regulačního orgánu pro telekomunikace a oddělení funkce státu jako vlastníka v telekomunikačních společnostech od regulace telekomunikací.
Nový zákon o telekomunikacích spolu s navazujícími vyhláškami a regulačními opatřeními bude odrážet kromě jiného všechny relevantní legislativní dokumenty ES, které se týkají telekomunikací.
Kromě vyhlášek k zákonu bude Ministerstvo dopravy a spojů, resp. regulační orgán vydávat na základě zmocnění navrženého v novém zákoně o telekomunikacích regulační opatření (nařízení), která budou převážně technického charakteru (např. číslovací plány, národní kmitočtové tabulky, další síťové plány atd. včetně doplňků a novel dříve vydaných dokumentů).
Problematika implementace a pokračující harmonizace právních norem a technických předpisů bude zahrnovat zejména tyto hlavní oblasti: univerzální službu, volný přístup k síti (ONP) a s tím související technické předpisy, správu kmitočtového spektra, cenovou politiku včetně propojovacích poplatků, harmonizaci síťových plánů a technických norem a podmínky propojování.
Po vydání nového zákona o telekomunikacích bude nezbytně nutné průběžně sledovat další vývoj práva ES v oblasti telekomunikací a transponovat jej do právního řádu ČR. Započatá realizace spolupráce se švédským, případně portugalským a rakouským partnerem (jak výše v tomto textu uvedeno v rámci krátkodobých priorit) bude nadále pokračovat a budou prověřeny možnosti navázat kontakty ještě s dalšími partnery.
3.3.4.4 Institucionální potřeby
Hlavní těžiště legislativních aktivit bude na MDS, regulační aktivity včetně zpracování návrhu sekundární legislativy budou v kompetenci regulačního orgánu, tj. ČTÚ, který bude nadále do nabytí účinnosti nového zákona o telekomunikacích součástí MDS. V návaznosti na novou NTP a po nabytí účinnosti nového zákona o telekomunikacích se počítá se zřízením národního regulačního orgánu (NRO) transformací Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). NRO zajistí regulačními mechanismy podle zákona o telekomunikacích nediskriminující a transparentní podmínky na telekomunikačním trhu. Dojde ke sloučení dosavadní oddělené věcné a cenové regulace telekomunikací (dosud vykonávané MF) do působnosti jediného regulačního orgánu (NRO) v souladu s běžnou praxí v zemích EU. Nezávislým postavením NRO bude důsledně zajištěno oddělení regulace od výkonu vlastnických práv státu v telekomunikačních společnostech v kompetenci MDS. Kromě toho z hlediska zajištění regulérnosti soutěže v rámci telekomunikací bude spolupracovat na těchto aktivitách Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a z hlediska cen za telekomunikační služby (tarifů) včetně propojovacích poplatků též Ministerstvo financí ČR. V oblasti rozhlasového a televizního vysílání zajišťuje správu frekvenčního spektra a udělování licencí pro rozhlasové a televizní vysílání Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ČR.
Novým zákonem o telekomunikacích budou rovněž upraveny kompetence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ČR převedením správy kmitočtového spektra na NRO.
Pro období 1999 – 2003 se počítá se školením pracovníků v rámci získávání zkušeností a poznatků o právním řádu ES a právních řádech členských států EU, resp. o nových přístupech k regulaci telekomunikací, budou podniknuty zahraniční služební cesty a pracovníci se v zahraničí zúčastní stáží a seminářů o problematice EU. V této souvislosti se počítá s navýšením institucionálních výdajů a výdajů na personální zajištění.
3.3.4.5 Finanční potřeby
Zpracování a vydání nového zákona o telekomunikacích a navazujících vyhlášek a regulačních opatření si vyžádá cca 15-20 mil. Kč (0,4 - 0,6 mil. EUR), přičemž tato částka bude čerpána podle potřeby průběžně až do data nabytí účinnosti nových předpisů, tj. orientačně do začátku roku 2000. Tato finanční částka bude plně čerpána z rozpočtu MDS – ČTÚ.
V souvislosti s přípravou ČR na vstup do EU se pro období 2000 až 2002 předpokládá navýšení finančních potřeb o cca 26 mil. Kč (0,7 mil. EUR) na personální zajištění a cca o 170 mil. Kč (5 mil. EUR) na institucionální zajištění. Do těchto částek jsou zahrnuty mzdové prostředky na nové pracovníky, institucionální výdaje na administrativní a technologické vybavení nových pracovišť, finanční částky na zajištění zahraničních služebních cest zaměřených na získání zkušeností a poznatků o právním řádu ES a o právních řádech členských států EU. V tomto období se očekává cca 8 zahraničních pracovních cest, stáží a seminářů za rok s účastí 3- 4 pracovníků MDS - ČTÚ. Další finanční náklady budou souviset s nutností zabezpečení překladů do češtiny většiny materiálů EU z oblasti telekomunikací. Zabezpečení překladů je základem pro práci na aproximaci práva, s níž souvisí tvorba nového zákona o telekomunikacích a navazujících vyhlášek. V souvislosti s implementací legislativy ES do právního řádu ČR bude zapotřebí zadat studie a odborné posudky v ČR nebo EU.
Investiční prostředky na technologické vybavení (včetně software) u národního regulačního orgánu telekomunikací (ČTÚ), které umožní zavedení harmonizovaných metod určených pro efektivní plánování a monitorování využití kmitočtového spektra, lze odhadnout na cca 3 mil. EUR pro období od 1.1. 2000 do konce roku 2003. Další náklady související se zabezpečením informačních sítí, informačních technologií a změnou kompetencí v cenové regulaci zůstávají nepokryty a budou upřesněny až po schválení nového zákona o telekomunikacích.
Realizace dokumentu Národní telekomunikační politika si vyžádá 40 000 až 60 000 EUR, které budou uhrazeny z rozpočtu Ministerstva dopravy a spojů.
Předpokládá se, že finanční náklady MDS pro telekomunikace a poštovní služby na informační technologie, dohled nad ochranou osobních údajů a aplikace principů ochrany v informačních systémech státní správy, zapojování se do mezinárodních programů a projektů pro období 2000 až 2002 budou ve výši 2 mil. Kč (80 tis. EUR).
3.3.5 Audiovize
3.3.5.1 Současná situace
V této oblasti se v rámci přípravy na členství v EU nepředpokládají žádné problémy s výjimkou aplikace čl. 4 a 5 směrnice 89/552/EHS ve znění směrnice 97/36/ES (TV bez hranic), kde ČR požádala o přechodné období do 1. 1. 2005 pro placené a kabelové televize.
V legislativě ČR je oblast upravena pouze částečně kompatibilním zákonem č. 468/1991 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání a dalšími právními předpisy.
Ministerstvo kultury vypracovalo časový harmonogram, který počítá s novelami některých zákonů přijetím nových zákonů regulujících danou oblast tak, aby ve střednědobém horizontu byla právní úprava ČR kompatibilní s právem ES. Pro zavedení kvót evropských děl a děl nezávislých producentů se počítá s přijetím takové legislativy, která umožní postupnou plnou implementaci čl. 4 a 5 směrnice 89/552/EHS ve znění 97/36/ES.
Pracovní návrh nejvýznamnějšího zákona z hlediska kompatibility, tj. nového zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání byl připraven a konzultován s Evropskou komisí. V současné době pracuje Ministerstvo kultury na jeho zpřesnění.
Vstup do programů Media II (rozhodnutí Rady 95/563/ES) a Media II Training (rozhodnutí Rady 95/564/ES), je podmíněn dosažením dostatečného stupně harmonizace v legislativní oblasti. ČR o účast v těchto programech zatím nepožádala.
30. listopadu 1998 schválila vláda ČR návrh na podpis Konvence Rady Evropy o přeshraničním televizním vysílání ve znění Protokolu s tím, že k ratifikaci dojde až poté, co bude přijata nová , resp. upravená legislativa. ČR v současné době čeká na vyzvání Rady Evropy k podpisu Konvence a Protokolu.
3.3.5.2 Krátkodobé priority
Časový harmonogram přípravy legislativy ČR:
nový tiskový zákon:
Návrh zákona byl projednán vládou ČR v březnu 1999 a vrácen k přepracování s termínem nového předložení v červnu 1999. Předpokládaný termín nabytí účinnosti je v období od 1. 9. 1999 do 1. 1. 2000.
nový zákon o provozování rozhlasového televizního vysílání:
Návrh zákona bude předložen vládě ve 3. čtvrtletí 1999, předpokládaný termín nabytí účinnosti je červenec 2000.
nový zákon o audiovizi:
Návrh věcného záměru zákona bude předložen vládě v červnu 1999, návrh zákona ve 4. čtvrtletí 1999, předpokládaný termín nabytí účinnosti je červen 2000.
3.3.5.3 Střednědobé priority
Pokračování v plnění legislativních úkolů dle přijatého harmonogramu.
Zajištění účasti ČR v komunitárních programech v oblasti audiovize i s ohledem na data ukončení stávajících programů půjde spíše o programy, které budou v ES přijaty v r. 2000 a dále.
3.3.5.4 Institucionální potřeby
Harmonizace legislativy nevyžaduje vytvoření nových institucionálních struktur. Odpovědným místem je Ministerstvo kultury a Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání.
3.3.5.5 Finanční potřeby
Náklady na odborné expertizy případně stáže expertů při přípravě legislativních úprav.
Oblast audiovizuálních služeb
Na oblast audiovize navazují audiovizuální služby (vazba na kapitolu Volný pohyb služeb), které jsou upraveny čl. 52 a 59 Smlouvy o založení ES, v sekundárním právu směrnicemi 63/607/EHS, 68/369/EHS, 65/263/EHS a 70/451/EHS.
Oblast audiovizuálních služeb se dotýká zejména připravovaného audiovizuálního zákona, u nějž se předpokládá vstup v platnost v 6/2000, dále pak zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, distribuce a archivování audiovizuálních děl, zákona č. 241/1992 Sb., o Státním fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, zákona č. 588/1992 Sb., o daních z přidané hodnoty, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Ve střednědobém horizontu bude legislativa ČR v této oblasti kompatibilní s legislativou ES.
Z hlediska institucionálního se předpokládá vytvoření českého audiovizuálního centra v rámci Národního filmového archivu jako příspěvkové organizace Ministerstva kultury.
3.3.6 Kultura
3.3.6.1 Současná situace
V oblasti kultury se ČR zapojila do komunitárního programu "RAPHAEL" pro ochranu evropského kulturního dědictví. Vzhledem k tomu, že další komunitární programy "Ariane" a "Kaleidoscope" měly původně skončit v r.1998, ČR do nich nevstoupila.
Hraničním tématem mezi oblastmi kultury a volného pohybu zboží je ochrana hmotného kulturního dědictví, včetně úpravy dovozu/vývozu movitého kulturního dědictví. V této oblasti by ČR měla závazky vyplývající z členství naplnit ve střednědobém horizontu.
3.3.6.2 Krátkodobé priority
Programy Společenství
Česká republika se účastní programu Společenství pro ochranu evropského kulturního dědictví RAPHAEL na základě rozhodnutí č. 2/98 Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a Českou republikou, které bylo přijato v Bruselu dne 10. 11. 1998. Účastnický poplatek je hrazen ekvivalentními částmi ze státního rozpočtu ČR a z programu Phare.
Ochrana hmotného kulturního dědictví
ČR bude harmonizovat svůj právní řád s čl. 36 Smlouvy o založení ES, nařízením Rady č. 3911/92 (ve znění č. 2469/96), o vývozu zboží kulturního charakteru, a prováděcím nařízením Komise č. 93/752/EHS, směrnicí 93/7/EHS o navrácení kulturních statků a směrnicí 96/7/ES, o navrácení kulturních statků, která je problematičtější, neboť vyžaduje změnu i občanského zákoníku a občanského soudního řádu.
Ministerstvo kultury připravuje novou právní úpravu dané oblasti. Novela zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, nebyla přijata Parlamentem ČR. Proto je připravován nový zákon o ochraně kulturních památek, jehož věcný záměr má být předložen vládě ČR v červnu 1999, návrh zákona ve 4. čtvrtletí 2000, s předpokládaným nabytím účinnosti k 1.1.2002.
Současně je připravován návrh zákona o navracení kulturních statků, jehož věcný záměr má být předložen vládě ČR ve 4. čtvrtletí 1999, návrh zákona ve 2. čtvrtletí 2000, s předpokládaným nabytím účinnosti od 1. 6. 2001. Dále je připravován zákon o centrální evidenci veřejně přístupných historických, uměleckých nebo vědeckých sbírek, jehož věcný záměr byl předložen vládě v prosinci 1998, s předpokládaným nabytím účinnosti zákona od 1. 1. 2000.
3.3.6.3 Střednědobé priority
Programy Společenství
Pokračování v účasti programu RAPHAEL. Zapojení do nových komunitárních programů v oblasti kultury.
Ochrana hmotného kulturního dědictví
K převzetí členských závazků bude třeba novelizovat některé hmotně právní předpisy na úseku památkové péče, stavebního řádu a posuzování vlivů na životní prostředí tak, aby odpovídaly principům právní úpravy v členských zemích EU.
Ministerstvo kultury připravilo návrh komplexního koncepčního materiálu na úseku památkové péče “Koncepce účinnější péče o památkový fond ČR do roku 2005”, kterou vláda ČR schválila svým usnesením dne 22. 4. 1998 č. 278. Koncepce vytváří předpoklady pro zahájení prací na nové zákonné úpravě ochrany hmotného kulturního dědictví.
3.3.6.4 Institucionální zabezpečení
Programy Společenství
V České republice byla v této souvislosti ustavena Národní kancelář programu RAPHAEL při Státním ústavu památkové péče v Praze. Předpokládá se ustavení obdobných kanceláří pro nové programy.
Ochrana hmotného kulturního dědictví
Harmonizace legislativy v oblasti ochrany hmotného kulturního dědictví nevyžaduje vytvoření nových institucionálních struktur. Odpovědným místem je Ministerstvo kultury ve spolupráci s vytvořenou sítí muzeí a galerií a dalšími orgány státní správy.
3.3.6.5 Finanční potřeby
Programy Společenství
Průběžné zajišťování efektivní účasti v programech v oblasti kultury, včetně jejich financování.
Ochrana hmotného kulturního dědictví
Náklady na odborné expertizy v oblasti hmotného kulturního dědictví, případně stáže expertů při přípravě legislativních úprav.
- Tento termín odpovídá závazku ČR v rámci WTO. Otevření soutěže v uvedeném termínu je zároveň zájmem podnikatelského telekomunikačního sektoru v ČR za situace, kdy poskytování ostatních telekomunikačních služeb je pro soutěž již otevřeno. Tím je vysvětleno, proč nový telekomunikační zákon musí nabýt účinnosti podstatně dříve, než ČR vstoupí do EU. Poskytování telefonní služby je v ES legislativně otevřeno soutěži od 1.1.1998. Pro Českou republiku je proto účelné připravit tento zákon tak, aby odpovídal celému acquis communautaire.
