Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Historie minulých vlád

Národní program pro přípravu na členství v EU


3. Schopnost zajistit závazky vyplývající ze členství

3.6 Ekonomická a sociální soudržnost

3.6.1 Zaměstnanost a sociální vztahy

3.6.1.1 Současná situace

Zaměstnanost

Oproti původnímu předpokladu došlo k rychlejšímu růstu míry nezaměstnanosti, která k 31.1.1999 dosáhla 8,1 % a představuje 416 940 nezaměstnaných a je především projevem ekonomické stagnace. Vedle uvolňování zaměstnanců velkých podniků v důsledku pokračujícího procesu restrukturalizace zde probíhá i proces uvolňování zaměstnanců v důsledku obtížné finanční situace podniků nucených omezovat produkci a snižovat náklady. Prudký nárůst nezaměstnanosti probíhá plošně ve všech okresech, i když se nejvíce dotýká strukturálně postižených průmyslových okresů severních Čech a severní Moravy a některých ekonomicky slabých okresů s méně rozvinutým průmyslem a vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělství.

Pracovní podmínky a sociální dialog

Nejvyšší tripartitní orgán - Rada hospodářské a sociální dohody ČR, která začala efektivněji fungovat na konci roku 1997, pokračovala v roce 1998 v činnosti ve všech svých orgánech. Po parlamentních volbách v červnu 1998 a sestavení vlády byla provedena změna ve složení delegace vlády, v níž v současné době zasedají 3 místopředsedové vlády, dva ministři a dva náměstci ministrů. Vysokou úrovní svého zastoupení vláda vyjadřuje svůj zájem na posílení sociálního dialogu v zemi a snahu o zachování sociálního smíru. V roce 1999 vláda předpokládá dohodnout se sociálními partnery návrh tzv. Generální dohody, v níž se upraví vzájemné vztahy mezi vládou a sociálními partnery a usměrní zaměření kolektivního vyjednávání na úrovni odvětví a podniků, a též jednat o uzavření širšího Dlouhodobého paktu sociální stability.

Pro otázky evropské integrace byl v rámci Rady ustaven zvláštní Pracovní tým pro integraci ČR do EU, v jehož rámci jsou sociální partneři pravidelně informováni a konzultováni o všech zásadních opatřeních celostátního významu, která vláda připravuje nebo realizuje v procesu přípravy na členství ČR v EU. Sociální partneři jsou dále zapojeni do práce resortních a meziresortních expertních pracovních skupin, které připravují dílčí kroky v rámci přípravy na budoucí členství ČR v EU.

Nadále trvá stav, že je cca 30 % odborová organizovanost v ČR a z toho vyplývající mezery v sociálním dialogu tam, kde odborové organizace nepůsobí. Otázkám zkvalitnění sociálního dialogu tam, kde odbory působí, jsou věnována jednání sociálních partnerů a vlády v rámci Pracovního týmu pro zaměstnanost a pracovní vztahy Rady hospodářské a sociální dohody.

Rovnost mužů a žen

V dubnu 1998 vláda ČR projednala a schválila Priority a postupy k zajištění rovnosti příležitostí pro muže a ženy. Vnitrostátní koordinací politiky rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy pověřila ministra práce a sociálních věcí. Ten k zajištění příslušného úkolu vytvořil v rámci MPSV speciální pracoviště, které zajišťuje meziresortní koordinaci plnění úkolů schválených vládou a vnitroresortní koordinaci úkolů vyplývajících z daného zadání přímo pro MPSV, spolupracuje s nevládními organizacemi, provádí osvětu o politice rovných příležitostí a připravuje zapojení ČR do 4. Komunitárního programu na podporu rovných příležitostí pro muže a ženy na léta 1996-2000.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

V této oblasti Národního programu postupuje ČR v souladu s původními záměry. Dokončují se srovnávací analýzy směrnic Rady ES, na jejichž základě budou zpracovány návrhy právních předpisů pro vnitrostátní implementaci směrnic. Základní principy a požadavky bezpečnosti práce vyplývající z práva ES budou obsaženy v rámci zákoníku práce, jehož novelizace nabude účinnosti v roce 2001 . Zákoník práce a nově připravovaný zákon o ochraně veřejného zdraví budou obsahovat nezbytná zmocnění pro vydání podzákonných právních předpisů obsahujících technické detaily příslušných směrnic ES.

Dokončuje se též srovnávací analýza modelů řízení BOZP v zemích EU, na jejímž základě bude formulován a navržen model řízení BOZP v České republice. Český úřad bezpečnosti práce, instituce řízená Ministerstvem práce a sociálních věcí, připravuje v návaznosti na novelu zákoníku práce návrh zákona o inspekci práce, která bude v praxi sledovat dodržování příslušných vnitrostátních právních předpisů vydaných k zajištění transpozice právních aktů ES v oblasti pracovních podmínek a rovných příležitostí do práva ČR.

Od roku 1993 je v ČR zaveden systém povinného pojištění zaměstnavatelů a pojišťovny hradí odškodné v případě vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Stávající systém nevytváří finanční rezervy a nemá přímou organizační vazbu na existující systémy prevence, rehabilitace a rekvalifikace. Pojišťovací systém poskytuje v zásadě plnou úhradu škody, což oslabuje stimulaci k bezpečné práci, a to jak zaměstnavatele, tak jeho zaměstnance.

Informační systémy a statistika v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí

V rámci MPSV je zařazeno jedno z pracovišť státní statistické služby, které spolupracuje s centrálním Českým statistickým úřadem a je zapojeno do plnění úkolů vyplývajících z Evropské dohody pro oblast státní statistiky – přijetí a aplikace Nařízení rady ES č. 97/322/EC o statistikách Společenství a ESSPROS.

3.6.1.2 Krátkodobé priority

Zaměstnanost

Vláda ČR rovněž schválila systém investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory, který by měl mít pozitivní vliv na tvorbu nových pracovních míst. Ke zvýšení motivace nezaměstnaných osob k přijetí a udržení zaměstnání bude postupně zvyšována váha pracovních příjmů ve vztahu k sociálním příjmům. V souladu s tímto záměrem se postupně zvýší minimální mzda nad úroveň životního minima samostatně žijící dospělé osoby. Další opatření ke zvýšení zaměstnatelnosti a integrace problémových skupin do trhu práce:

  • dokončování poradenského systému a programů zaměřených na dlouhodobě nezaměstnané, včetně vzdělávání pracovníků služeb zaměstnanosti;
  • realizace základních informačních systémů pro volbu povolání nebo změnu povolání v závislosti na situaci na trhu práce;
  • příprava na propojení databází Povolání, Zaměstnání a Vzdělávání; v září 1998 byla zavedena Kmenová klasifikace oborů vzdělávání (KKOV);
  • pro oblast rozšíření rekvalifikací (kromě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání též rekvalifikace zájemců o jiné zaměstnání tj. osob zaměstnaných, doplňkové rekvalifikace apod.) byla zpracována na úrovni věcného záměru novela zákona o zaměstnanosti;
  • opatření k odstranění možných případů diskriminace a zvýšení zaměstnanosti Romů jsou též zahrnuta do připravovaného Národního programu zaměstnanosti.

Ke zlepšení situace Romů na trhu práce byla zřízena Komise ministra práce a sociálních věcí k realizaci opatření pro podporu zaměstnanosti osob obtížně umístitelných na trhu práce se zřetelem na romskou populaci. Komise je složena z expertů MPSV, romských nevládních iniciativ a jednotlivých úřadů práce a zabezpečuje plnění úkolů z usnesení vlády č. 686 z 27. října 1997. Komise předkládá náměty na řešení zaměstnanosti obtížně umístitelných osob; posuzuje koncepční a realizační podklady programů; vyhodnocuje plnění přijatých opatření; zajišťuje výměnu domácích a zahraničních zkušeností pro instituce, které programy realizují; provádí informovanost a osvětu o realizovaných programech a konzultuje zásadní otázky využití finančních prostředků v oblasti sociální, vzdělávání a zaměstnanosti.

Rovnost žen a mužů

Záruky na ochranu proti diskriminaci na základě pohlaví v přístupu k zaměstnání budou stanoveny novelou zákona o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb. Příslušná novela tohoto zákona byla vládě ČR opakovaně předložena v listopadu 1998 (poprvé již v prosinci 1997). Nabytí účinnosti této novely zákona se předpokládá v průběhu roku 1999:

předložení návrhu zákona Parlamentu ČR - únor 1999
nabytí účinnosti - 1. 7. 1999

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Přidružení k EU zavazuje ČR k postupné harmonizaci práva ES v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a optimalizovat systém ochrany člověka před riziky z pracovních činností. To předpokládá vedle legislativních změn provést také systémové změny ve výkonu státní správy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Acquis communautaire, které ČR převezme

Do roku 2000 začlení do právního řádu chybějící právní atributy a vytvoří tak podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci plně v souladu se Směrnicí Rady č. 89/391/EHS, Směrnicí Rady č. 80/1107/EHS a na ně navazujících směrnic. Vypracuje nový model řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v ČR.

Opatření pro provádění a prosazování

  • dokončit srovnávací analýzy právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - ČR s předpisy ES vydaných podle čl. 118 a 118a Smlouvy o ES,
  • dokončit analýzy modelů řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v čl. státech EU,
  • stanovit model řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v ČR včetně práv a povinností jednotlivých subjektů a jejich vzájemných vztahů,
  • projednat model řízení na tripartitní národní úrovni,
  • zpracovat program realizace modelu řízení bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci v ČR,
  • zpracovat věcné návrhy právních předpisů (novely zákoníku práce a prováděcích předpisů),
  • provést odbornou konzultaci věcných návrhů právních předpisů k realizaci nového modelu řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s experty EU.

3.6.1.3 Střednědobé pritority

Zaměstnanost

V průběhu roku 1998 začalo MPSV připravovat programový dokument politiky zaměstnanosti (“Národní plán zaměstnanosti ČR“) obsahující základní cíle vládní politiky zaměstnanosti pro období přípravy na členství ČR v EU. Dokument v sobě zahrnuje reakci ČR na změny Smlouvy o ES přijaté v rámci Amsterodamské smlouvy a je připravován s náležitým přihlédnutím k Hlavním směrům politiky zaměstnanosti na rok 1998 schváleným na summitu EU v Lucemburku tak, aby splňoval požadavky ES. Je také součástí přípravy ČR na “Přehled politiky zaměstnanosti“ (Employment Policy Review), který bude ve spolupráci s Evropskou komisí vypracován v roce 1999. Návrh Národního plánu zaměstnanosti ČR byl projednán se sociálními partnery a v dubnu roku 1999 byl předložen vládě ČR k projednání a schválení konkrétních časově termínovaných úkolů jednotlivým členům vlády.

Pracovní podmínky a sociální dialog

Zbývající dosud netransponované požadavky příslušných směrnic ES budou začleněny do návrhu novely zákoníku práce. V průběhu roku 1998 došlo ke změnám harmonogramu legislativních prací směřujících k zajištění plné slučitelnosti práva ČR s právem ES tak, že termín nabytí účinnosti novelizace zákoníku práce se předpokládá 1.července roku 2001.

K přípravě právní úpravy zajišťující transpozici směrnice č. 80/987/EEC o ochraně nároků zaměstnanců v případě platební neschopnosti jejich zaměstnavatele byla ustavena zvláštní meziresortní expertní pracovní skupina, která připravuje věcný záměr příslušné právní úpravy. Tento záměr bude vládě předložen v prvním čtvrtletí roku 1999 a nabytí účinnosti zákona lze očekávat do roku 2002.

Problematika sociálního dialogu a širšího zapojení zaměstnanců do rozhodovacích procesů na úrovni podniku bude předmětem novely zákoníku práce a zákona o kolektivní vyjednávání. Předpokládaný termín nabytí účinnosti novely zákoníku práce a novely zákona o kolektivním vyjednávání je stanoven na 1.července roku 2001 a nového zákoníku práce na leden r.2003.

Harmonogram předpokládá:

předložení věcného záměru novelizace zákoníku práce vládě ČR - duben 1999
nabytí účinnosti zákona - 1. 7. 2001

Rovnost žen a mužů

Část požadavků směrnic ES v této oblasti bude do práva ČR transponována novelizací zákoníku práce (viz výše). Další část požadavků, zejména těch, které se týkají rovného odměňování mužů a žen, bude v právu ČR zajištěna zákonem o mzdě a zákonem o platu. Návrhy věcných záměrů novel obou těchto zákonů budou vládě předloženy společně s návrhem novelizace zákoníku práce v únoru 1999. Dopracování, projednání a schválení obou těchto návrhů ve vládě a v orgánech obou komor Parlamentu ČR si vyžádá delší čas, než se původně předpokládalo, proto je nutné uvést, že původně plánovaný termín nabytí účinnosti novel obou zákonů (1.1.1999) byl posunut na termín 1. července roku 2001:

předložení věcného záměru vládě ČR - 28. 2. 1999
nabytí účinnosti - 1. 7. 2001.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Schválení nových právních předpisů a jejich zavedení do praxe.

Opatření pro provádění a prosazování

  • Zpracovat a realizovat kampaň k prosazování právních předpisů.
  • Zpracovat metodiky výkonu činnosti inspekce práce a jejich zavedení do praxe.
  • Připravit inspektory pro výkon podle nové právní úpravy a metodických postupů.
  • Optimalizovat informační systém.

MPSV zadalo v r.1998 ve veřejné soutěži grant na téma: “Transformace současného systému odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání na sociální pojistný systém - úrazové pojištění“. S využitím výsledků tohoto grantu bude navrženo věcné a institucionální řešení úrazového pojištění v ČR (2000 – 2002).

Sociální ochrana

Transformačním procesem v období 1990- 1996 byl vytvořen důchodový systém založený na dvou pilířích, na pilíři povinného důchodového pojištění, koncipované na bázi průběžného financování a na pilíř penzijního připojištění podporovaného státním příspěvkem. V nadcházejícím období bude potřebné dále provádět jeho reformu tak, aby se mohl úspěšně vypořádat s budoucím ekonomickým a demografickým vývojem.

Jedním z velmi vážných problémů je stále se zvětšující disproporce mezi průměrnou délkou života a mezi klesající mírou natality v České republice. Projekce první dekády příštího století jasně potvrzuje to, že ukazatel míry závislosti, definovaný jako podíl počtu důchodců a plátců pojistného se bude výrazně zvyšovat. Za těchto podmínek by ani přísnější nastavení základních parametrů současného systému nezabránilo jeho zadlužování. Dílčí změny problém neřeší, jednak by zhoršovaly konkurenceschopnost české ekonomiky (při nárůstu pojistné sazby), jednak zvyšovaly sociální a politické napětí (při relativním poklesu starobních důchodů vůči průměrné mzdě a stálému posunování důchodového věku). Problémy by rovněž vznikaly s plněním úmluv Mezinárodní organizace práce (ILO), které ČR v oblasti důchodového pojištění ratifikovala.

Návrhy řešení

K reformě penzijního systému je třeba přikročit okamžitě, zejména z důvodu dlouhodobosti tohoto manévru. Důchodový systém bude i nadále založen na dvou pilířích: povinném důchodovém pojištění a dobrovolném důchodovém připojištění.

Systém povinného důchodového pojištění zůstane průběžně financovaný, ale pravděpodobně dojde ke zvýšení příspěvkové sazby, pro jejíž nárůst je nutné hledat i jiné finanční zdroje v rámci důchodového systému.

Bude postupně omezována dosavadní nadměrná míra sociální solidarity a bude posilován pojistný princip, tj. těsnější vazba mezi zaplaceným pojistným a výší důchodu. Perspektivně se musí uvažovat se zásadnější změnou konstrukce výpočtu důchodů směřující ke zvýraznění ekvivalence mezi zaplaceným pojistným a výší důchodu v rámci průběžného systému. Tato změny vyžaduje podstatné zdokonalení administrativy systému umožňující plnou automatizaci pořizování a aktualizace záznamů o pojištěncích.

Zavedou se omezující opatření na straně příjmů i na straně výdajů, což by mělo napomoci k vyšší finanční stabilitě systému. Ke zvýšení transparentnosti a posílení pojistných principů základního povinného systému se provede jeho finanční a institucionální oddělení od státního rozpočtu založením nové instituce-veřejnoprávní sociální pojišťovny. Součástí nového modelu bude taktéž princip garantovaného minimálního příjmu důchodců.

V oblasti dobrovolného důchodového pojištění se čeká v nejbližší budoucnosti rozšíření nabídky možností tohoto pojištění nikoliv však za cenu snížení významu existujícího systému. Nutné je zvýšení motivace pro účast v systému penzijního připojištění a zvýšení příspěvku jeho účastníků, motivaci bude potřeba zvýšit i opatřeními v oblasti daní. Současně budou rozvíjeny nové formy, především možnosti vytváření zaměstnavatelských doplňkových důchodových schémat a další formy mohou být založeny i na komerčním přístupu.

Informační systémy a statistika v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí

  • MPSV zajistilo překlad manuálu ESSPROS (European Systém of Integrated Social Protection Methodology); nutno ještě provést kontrolu věcně správných a terminologicky jednotných překladů a výkladů metodiky ukazatelů EU
  • Zvláštní pracovní skupina expertů v současné době vyhodnocuje slučitelnost jednotlivých ukazatelů statistiky sociální ochrany ES a ČR. V návaznosti na provedenou analýzu bude přizpůsobena resortní statistika MPSV požadavkům EU

3.6.1.4 Institucionální zabezpečení

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Základem je vytvoření legislativního rámce, který bude řešit:

  • jednotlivé prvky systému, jejich práva a povinnosti včetně vztahů mezi nimi,
  • rozsah působnosti jednotlivých orgánů státní správy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • oprávnění inspekce včetně sankčních za neplnění uložených povinností Ľ ekonomické stimuly k bezpečné práci.

Transformace současného orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení a stanovených pracovních podmínek na inspekci práce ve smyslu úmluv MOP č. 155 a 81 a Směrnice 89/391/EHS.

Sociální ochrana

Pokračují práce na přípravě zákona o sociální pomoci, který by měl zajistit sociální ochranu ve formě dostatečných finančních prostředků a sociálních služeb všem osobám, které se ocitnou v tíživé sociální nebo hmotné situaci. Při implementaci nových přístupů v sociální péči do praxe významně napomáhá fond SWIF, jehož pomoc uvítá ČR i v nastávajícím období.

Informační systémy a statistika v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí

  • bude zřízeno centrum pro výměnu statistických informací, aktualizovaná databáze statistických ukazatelů resortu v režimu on-line s následným zpracováním makro a dílčích analýz, prognóz, kvartálních indikátorů a vstupů pro databáze EU;
  • příslušné pracoviště MPSV bude nutné technicky vybavit (server, scaner, 4 PC, software);
  • pro pracovníky pracoviště připravit odborné semináře, kurzy, školení a jazykovou přípravu;
  • zajistit integrovanou prezentaci resortních statistických ukazatelů (vč. anglické verze), která zahrne
    • technologii elektronické prezentace na WWW stránkách,
    • elektronickou výměnu dat,
    • prezentaci na CD-ROM,
    • publikace ročenky a časových řad,
    • účast na mezinárodních šetřeních

3.6.1.5 Finanční potřeby

Zaměstnanost

Posílení a přizpůsobení politiky zaměstnanosti požadavkům politiky zaměstnanosti EU si podle dosavadních odhadů vyžádá v letech 1999 - 2002 následující výdaje:

    kapitálové výdaje - 295 000 000 Kč,
    výdaje na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti - 47 500 000 000 Kč,
    běžné výdaje (na lidské zdroje) - nelze v přesně odhadnout,
    na napojení na systém EURES (kapitálové výdaje) - 20 000 000 Kč.

Pracovní podmínky

V období 1999 - 2002 se v souvislostí s legislativními pracemi za účelem transpozice práva ES předpokládají tyto výdaje státního rozpočtu:

    investiční výdaje - 900 000 Kč,
    běžné výdaje - 17 002 000 Kč.

Rovnost žen a mužů

V období 1999 - 2003 se v souvislostí se vstupem do 4. Komunitárního programu pro rovné příležitosti žen a mužů (a perpektivně i do 5. Komunitárního programu po roce 2000) předpokládají tyto výdaje státního rozpočtu:

    přímé výdaje spojené s uskutečňováním politiky EU - 15 000 000 Kč,
    investiční výdaje - 200 000 Kč,
    běžné výdaje - 22 305 000 Kč

K zajištění účasti ČR v komunitárních programech pro rovné příležitosti žen a mužů v letech 1999 - 2003 by ČR uvítala pomoc ze strany EU ve výši 15 000 000 Kč (cca 500 000 EUR) na částečnou úhradu vstupních poplatků.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Odhad celkových nákladů pro krátkodobé priority: 96 000 EUR

Účel: Stáže 18 inspektorů v předem vybraných partnerských inspekčních organizacích v zemích EU. Předpokládá se finanční spoluúčast EU.

S ohledem na limitované prostředky státního rozpočtu uvítá ČR další pomoc EU, zejména pokud jde o spolufinancování expertíz návrhů předpisů, monitoringu předpisu ES v oblasti BOZP (semináře, vzdělávací projekty), technických konzultacích se zástupci DG V.

V období let 1999 - 2002 se odhadují následující veřejné výdaje spojené s transpozicí směrnic ES v oblasti BOZP:

    investiční výdaje - 43 190 000 Kč,
    běžné výdaje - 142 402 000 Kč.

Zvýšeny budou nejen neinvestiční náklady pro zajištění výkonu inspekce, ale také mzdové náklady k zajištění personálního posílení systému ČÚBP a stabilizaci pracovníků.

Pomoc EU:

Česká republika uvítá pomoc ze strany EU ke spolufinancování technických konzultací a expertíz pro stadium před přijetím do EU a na projektech vzdělávání a osvěty.

Odhad nákladů:

    r. 1999 - 350 000 EUR,
    r. 2000 - 294 000 EUR,
    r. 2001 - 246 000 EUR,
    r. 2002 - 160 000 EUR.

Účel:

  • podpora vzdělávání, programu a osvěty,
  • vybavení a doplnění infrastruktury,
  • optimalizace informačního systému,
  • expertízy a překlady předpisů – viz MS.

Informační systémy a statistika v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí

Na přizpůsobení resortní statistiky požadavkům EU se v období let 1999 - 2002 předpokládají výdaje:

    investiční výdaje - 12 750 000 Kč,
    běžné výdaje - 11 667 000 Kč.

Systém statistiky sociální ochrany ČR je v současné době předmětem porovnávání s požadavky statistiky EU. Požadavky na pomoc ze strany EU budou definovány v roce 1999.

3.6.2 Regionální politika a soudržnost (včetně vztahu k Národnímu rozvojovému plánu)

3.6.2.1 Současná situace

Ministerstvo pro místní rozvoj je podle usnesení vlády č. 159/98 koordinátorem prací spojených s přípravou ČR na vstup do EU v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti (Strukturální fondy a Kohezní fond) a současně je gestorem přípravy podmínek pro využívání Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a jeho budoucím správcem. Gestory přípravy pro další Strukturální fondy jsou MPSV pro Evropský sociální fond (ESF) a MZe pro Evropský zemědělský záruční fond (EAGGF).

U předvstupních finančních linek jsou gesce následující:

program ISPA:

    celková koordinace: MMR
    gesce za Pracovní výbor pro dopravu: MDS
    gesce za Přípravný výbor pro životní prostředí: MŽP

program SAPARD:

    celková gesce: MZe
    gesce za část obnova venkova: MMR

Speciální program pro přípravu strukturální politiky (SPP) včetně pilotních programů typu Strukturálních fondů:

    celková koordinace a regionální programy: MMR
    sektorově zaměřené programy: resorty podle svých kompetencí

Prioritním cílem v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti je příprava ČR na převzetí všech závazků vyplývajících z jednotlivých nařízení Rady EU ke Strukturálním fondům, ke Koheznímu fondu a z dalších právních norem ES a vytvoření institucionálních a dalších předpokladů pro využívání Strukturálních fondů a Kohezního fondu.

Legislativní výstupy v oblasti Strukturálních fondů se promítnou do zákona o podpoře regionálního rozvoje, jehož věcný záměr má být vládě předložen do konce 1. pololetí 1999.

V jednotlivých oblastech přípravy na využívání Strukturálních fondů došlo k výraznému pokroku a vláda již přijala řadu opatření. Jde například o přijetí následujících usnesení:

  • Usnesení vlády č. 235 ze dne 8. dubna 1998 o Zásadách regionální politiky vlády, které stanovilo principy regionální politiky, které jsou ve shodě s principy regionální politiky Evropské unie a vytvořilo tak základnu pro přípravu na Strukturální fondy;
  • Usnesení vlády č. 417 ze dne 17. června 1998 k zabezpečování institucionálního rámce účasti České republiky na programech Strukturálních fondů Evropské unie odsouhlasilo vytvoření předvstupních institucionálních struktur účasti České republiky na programech Strukturálních fondů Evropské unie. Prakticky to znamená zřízení Národního programového výboru pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti a Monitorovacího výboru pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti pro zajištění celostátní koordinace na národní úrovni, dále Řídících a Monitorovacích výborů pro přípravu a realizaci operačních programů a koordinačních struktur pro programy ISPA a SAPARD. Současně usnesení uložilo zajistit organizační zabezpečení přípravy na Strukturální fondy na jednotlivých resortech;
  • Usnesení vlády č. 707 ze dne 26.10.1998 k vymezení územních jednotek NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) na území České republiky pro statistické a analytické potřeby a pro potřeby Evropské unie, které doporučuje předsedovi ČSÚ, aby po dohodě s představiteli Evropských společenství vymezil statistické územní jednotky NUTS, s tím, že v ČR bude zřízeno 8 jednotek NUTS II. Vymezení jednotek NUTS II umožní rozběhnout práce na vytvoření regionálních řídících monitorovacích výborů, které budou zapojeny do přípravy programových dokumentů pro finanční podpory ČR z EU;
  • Usnesení vlády č. 40 ze dne 11. ledna 1999 o zabezpečení přípravy pro využívání Srukturálních fondů a Kohezního fondu Evropské unie MMR mj. ukládá členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy zabezpečit přípravu v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, plnit úkoly k postupu přípravy v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, které jsou vyjmenovány v příloze usnesení a spolufinancovat předstrukturální fondy Evropské unie pro rok 2000 a pro další období.

Neméně důležité je schválení návrhu České republiky pro realizaci Speciálního programu pro přípravu strukturální politiky (SPP) ze strany Evropské komise a ustavení důležitých koordinačních struktur jako jsou Národní programový výbor pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti (NPC-ESC), Monitorovací výbor pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti (MC-ESC), Regionální řídící a monitorovací výbor pro region NUTS II - Severozápad či Koordinační pracovní skupina pro přípravu Národního rozvojového plánu.

3.6.2.2 Krátkodobé priority

1. Zpracování návrhu pro vytvoření právního a institucionálního rámce pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti (regionální politiky)

Půjde o naplnění výše uvedených usnesení vlády ČR pro zajištění koordinačních a organizačních struktur pro plný rozběh přípravných prací. Zejména se jedná o vytvoření národních a regionálních organizačních struktur pro řízení prací na zpracování programových dokumentů (strategie regionálního rozvoje, Regionální rozvojový plán - RDP a operační programy) a o zabezpečení legislativních prací v oblasti regionální politiky.

Organizační struktura v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti v ČR bude vycházet z rozdělení kompetencí mezi jednotlivé orgány na ústřední i regionální úrovni. Postavení orgánů regionální úrovně není zatím legislativně upraveno, z toho důvodu jsou vytvářeny předvstupní Řídící a monitorovací výbory (RMMC) pro všechny NUTS II, které neexistující VÚSC suplují. RMMC budou založeny na principu partnerství a budou schopny plnit roli regionálního partnera národní i místní úrovni.

Činnost zahájily také Výbory pro koordinaci přípravy na programy ISPA a SAPARD, které budou zajišťovat realizaci přípravných programů v roce 1999 a vytvoření podmínek pro využití těchto dvou programů EU od roku 2000. Vytvořené výbory (Regionální výbor, SAPARD a ISPA) budou fungovat jako podvýbory celonárodního Monitorovacího výboru pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti.

Plně funkční je Národní programový a monitorovací výbor pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti (NPC/MC-ESC). Činnost výboru znamená výrazný krok ke zlepšení celkové koordinace přípravy na Strukturální fondy ČR.

Zbývající institucionální struktury budou postupně ustaveny v průběhu roku 1999. Upřesnění organizačních struktur pro koordinaci přípravy a využívání programů Strukturálních fondů bude možné na základě materiálu "Zabezpečení přípravy pro využití Strukturálních fondů", který vláda projednala a schválila v lednu 1999 a po dokončení RDP, který vymezí rozvojové priority ČR.

Pokud jde o přípravu na ERDF a ESF, v první fázi půjde zejména o posílení stávajících koncepčních, řídících a administrativních struktur na MMR a MPSV. Příprava pro programy SAPARD a ISPA probíhá v souladu s požadavky uvedenými v pravidlech EK.

Důležitou roli při realizaci programů by měly hrát jak sektorové, tak i regionální rozvojové agentury (RRA), jejichž síť by měla být posílena a dobudována do roku 2000.

Pomoc ze strany EU:

Technická pomoc při přípravě organizačních struktur pro přípravu a realizaci programů Strukturálních fondů, podpora při vytváření sekretariátů regionálních řídících a monitorovacích výborů. Podpora bude poskytnuta v rámci COP 97 a COP 98.

2. Zpracování návrhu na vytvoření informačního systému pro monitorování průběhu realizace programů EU pro přípravu na využívání Strukturálních fondů včetně finančních toků s vazbou na pilotní programy

Pro monitorování průběhu realizace programů Strukturálních fondů by měl být v první polovině r. 1999 zpracován návrh na vytvoření celkového informačního systému.

V současné době probíhají konzultace o koncepci systému. Systém bude navržen ve spolupráci s MF, se správci jednotlivých fondů a MPO.

Pomoc ze strany EU:

Technická při zpracování TOR pro vypracování návrhu informačního a monitorovacího systému (v rámci strategické jednotky PAU).

3. Příprava programových dokumentů pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti

Podle plánu prací bude předložen v září 1999 pracovní návrh RDP Evropské komisi. Tento návrh bude do konce roku 1999 dopracován a bude sloužit jako základní dokument pro podporu rozvojových aktivit v ČR. Současně v roce 1999 budou zpracovány Regionální operační programy pro NUTS II Severozápad a Severní a Střední Moravu. Dále se předpokládá zpracování pilotního sektorového programu pro oblast konkurenceschopnosti a podporu rozvoje lidských zdrojů.

Jako první krok přípravy RDP byla zpracována “Regionální a odvětvová analýza území ČR", která poskytuje kvalifikovanou analýzu problémů relevantních z hlediska Strukturálních fondů a připravila i analytické podklady pro posouzení závažnosti jednotlivých problémových okruhů. Výsledky “Regionální a odvětvové analýzy“ budou základem pro stanovení priorit a zpracování Konzultačního dokumentu pro program Cíle 1 Strukturálních fondů.

Druhým krokem je příprava Konzultačního dokumentu pro program Cíle 1 Strukturálních fondů. Tento dokument bude obsahovat jmenovitý výběr prioritních os, programů, subprogramů a opatření. Návrh priorit RDP bude předložen v polovině roku 1999 k odsouhlasení vládě ČR.

Třetím krokem je zpracování pracovního návrhu Regionálního rozvojového plánu, který bude splňovat formální i obsahové požadavky Nařízení 2081/93, čl. 8.4.

Práce na RDP probíhají v souladu s metodikou, zpracovanou Strategickou jednotkou (PAU). Zodpovědnost za koordinaci prací na RDP má MMR, které koordinuje rovněž činnosti Řídících a monitorovacích výborů v regionech. Důležitou roli hraje MF, které působí ve všech programových přípravných výborech. Národní fond a Národní koordinátor jsou zastoupeni v Národním programovém výboru pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti. Za sektorové části plně zodpovídají kompetentní resorty. Zpracované regionální a sektorové části RDP se stanou východiskem pro zpracování příslušného SOP a ROP.

V rámci přípravy programu SAPARD bude v roce 1999 zpracován Plán rozvoje venkova ČR na léta 2000 až 2006.

Pomoc ze strany EU:

Metodická pomoc v rámci Koncepční poradní jednotky (PAU) při MMR, zejména zpracování metodiky RDP a organizace seminářů k přípravě RDP. Technická pomoc při zpracování ROP a SOP pro lidské zdroje.

4. Příprava pilotních projektů ve vybraných mikroregionech, příprava pilotních operačních programů (ROP, SOP)

Česká republika považuje za důležité mít možnost v rámci předstrukturálních aktivit ověřit správnost postupu přípravy institucionálních struktur, prověření současných podmínek a vyškolení regionálních a dalších zástupců při realizaci pilotních operačních programů. Hlavním cílem těchto programů je získání praktických zkušeností s přípravou a realizací programů typu Strukturálních fondů a ověření možnosti meziresortní kooperace a koordinace.

Počátkem roku 1998 byly za účelem ověření mechanismů a procedur při přípravě programových dokumentů i při vlastní realizaci programů zahájeny pilotní projekty ve třech mikroregionech. Jeden pilotní program se realizuje ve strukturálně postižené oblasti, druhý v zaostávající venkovské oblasti (Jeseníky) a třetí v oblasti s růstovým potenciálem (Olomoucko). Po ustavení NUTS II v ČR byla původní strukturálně postižená oblast pro potřeby pilotního projektu rozšířena na území NUTS 2 (NUTS 2 - Severozápad) a je pro něj zpracováván pilotní Regionální operační program a jeho metodika. V současné době se připravuje zpracování ROP i pro regiony NUTS II Ostravsko a Střední Morava.

V dubnu 1999 byl na ministerstvu průmyslu a obchodu ustaven Sektorový řídící a monitorovací výbor (SMMC) pro zpracování pilotního sektorového operačního programu "Konkurenceschopnost průmyslu". Tento pilotní SOP bude konstruován tak, aby analyzoval důvody slabé konkurenceschopnosti v některých sektorech, jako je zpracovatelský průmysl, a zároveň aby identifikoval obtíže, kterým čelí malé a střední podniky (SME) při adaptování na stále se měnící podmínky národní a mezinárodní ekonomiky.

Pilotní sektorový operační program bude zpracován rovněž Ministerstvem práce a sociálních věcí a to pro oblast rozvoje lidských zdrojů. Základním podkladovým dokumentem bude “Národní plán zaměstnanosti”, který představuje první variantu harmonizace principů politiky zaměstnanosti ČR s principy Evropské strategie zaměstnanosti a obsahuje komplexně pojatá opatření pro rozvoj zaměstnanosti v ČR.

Pomoc ze strany EU:

V rámci programu Phare NOP 98 byla na realizaci pilotních projektů v mikroregionech Jeseníky a Olomoucko vyčleněna částka 3 mil. EUR.

5. Příprava a zahájení plošných i specializovaných školení

V současné době je vytvářen systém institucí a subjektů zapojených do využívání Strukturálních fondů. Byl vytvořen návrh koncepce vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy a dalších regionálních aktérů v evropských záležitostech a byl zpracován návrh koncepce školení regionálních aktérů na pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením. Toto školení má zajišťovat činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur. Mimo toho probíhá řada seminářů a workshopů, které jsou zaměřeny na jednotlivé problematiky integrace do evropských struktur.

Pro účely přípravy odborné veřejnosti bude zřízen systém školení k programu SAPARD. V první fázi proběhne školení "školitelů", kteří pak budou působit jako lektoři ve druhé fázi školícího modulu.

V rámci vícenárodního programu Phare pro přípravu na strukturální politiku EU (SPP) bude realizováno základní školení o ESF. S pomocí programu Phare bude počátkem roku 1999 zahájeno systematické vzdělávání zástupců všech potenciálních aktérů ekonomického a sociálního rozvoje na centrální, regionální a místní úrovni. Projekt bude realizován Národním vzdělávacím fondem (NVF).

Pomoc ze strany EU:

Pro financování školících programů pro budoucí využívání Strukturálních fondů a Kohezního fondu byl v rámci NOP 1998 vyčleněn 1 mil. EUR.

6. Příprava na účast v Iniciativách Společenství - INTERREG

Jde o realizaci důležitého principu regionální politiky Evropské unie s cílem vyrovnat úroveň technické infrastruktury, dopravy, kvality životního prostředí a sociálněekonomické úrovně příhraničních oblastí se sousedícími zeměmi Evropské unie.

Předpokládá se postupná orientace prostředků programu Phare přeshraniční spolupráce (Phare CBC) na využívání programu INTERREG.

Pomoc ze strany EU:

Program CBC na rok 1999 na česko-německé hranici byl odsouhlasen ve výši 41 mil. EUR a na česko-rakouské hranici ve výši 14 mil. EUR. Návrh programu na rok 1999 vychází ze strategií rozvoje česko-německého pohraničí a česko-rakouského pohraničí, respektuje schválené priority programu ve víceletém indikativním programu 1995 -1999. Na základě výsledků jednání v euroregionech bylo rozhodnuto alokovat 40 % prostředků na velké investiční projekty a 60 % prostředků na založení regionálních a sektorových fondů, zaměřených na rozvoj infrastruktury, podporu turistiky, obnovu venkova, vzdělávání a podporu malých a středních podniků. Převod rozsáhlé rozhodovací pravomoce z centra do regionů znamená další podstatné přiblížení programu CBC Phare programu INTERREG a metodice Strukturálních fondů. Návrh programu bude předložen Management Committee v Bruselu po obdržení celkového rozpočtu CBC Phare pro ČR pro program 1999 od Evropské komise.

3.6.2.3 Střednědobé priority

3.6.2.3.1 Vytvoření právního a institucionálního rámce pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti (regionální politiky)

Půjde o dotvoření právního rámce a dobudování institucionálních a administrativních struktur a vytvoření systému pro jejich efektivní fungování. Konkrétně půjde o posílení kapacit resortů zodpovědných za správu fondů a všech dalších resortů, zodpovědných za přípravu a realizaci operačních a dalších typů programů.

Dále bude nutné posílit a dobudovat současnou implementační strukturu, která se opírá o agenturní systém.

Zvláštní pozornost bude věnována oblasti financování, zejména vytvoření systému finančních toků, spolufinancování, finanční kontroly, auditů, monitoringu a hodnocení. K tomu bude nutné vybudovat účinný informační a monitorovací systém.

Úsilí se zaměří rovněž na přípravu metodických pokynů, pravidel a postupů pro přípravu, realizaci a hodnocení programů Strukturálních fondů a Kohezního fondu (v první fázi půjde o Phare II, SAPARD, ISPA a přípravu na INTERREG).

Pomoc ze strany EU:

Technická pomoc při formulaci právních a věcných náplní jednotlivých oblastí a jejich institucionálním zabezpečením, pomoc při naplňování acquis spojeného s tendrovými řízeními, zajištěním administrativních struktur pro správu Strukturálních fondů a Kohezního fondu a dále technická pomoc spojená s finanční podporou při vytváření realizačních systémů ROP, SOP a iniciativ EU. Dále půjde o podporu při vytváření informačního, monitorovacího a vyhodnocovacího systému, zejm. o podporu vybavení hardware a software a pomoc při zavádění systému.

3.6.2.3.2. Strategická a technická podpora MMR a dalších ústředních orgánů a regionálních subjektů při zpracování základních dokumentů pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti (regionální politiky) a při vytváření podmínek pro využívání Strukturálních fondů a Kohezního fondu

Složitost přípravy na zapojení ČR do systému Strukturálních fondů na straně jedné a omezené zkušenosti i znalosti v ČR v této oblasti budou vyžadovat kvalifikovanou pomoc ze strany expertů EU a odborníků z ČR při dopracování RDP jako podkladu pro CSF a při zpracování návazných operačních programů v roce 2001-2002 .

Pomoc ze strany EU:

Technická pomoc při dopracování programových dokumentů v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti s vazbou na jejich institucionální a realizační zabezpečení.

3.6.2.3.3. Nástroje a formy podpor v rámci Strukturálních fondů a Kohezního fondu

Návrh nových nařízení, nové formy rozvojových podpor, revolvingové fondy, půjčky, venture kapitál apod. - podpory v rámci ERDF, ESF a EAGGF. Analýza možnosti a formy zřízení Regionálního rozvojového fondu ERDF. Možnosti zapojení IFI a soukromého sektoru.

Prověřit současné nástroje a zpracovat návrh doplňujících opatření. Pro program Phare 2000 se počítá s projekty, které by pomohly vytvořit finanční nástroje připravující na vstup soukromý i veřejný sektor.

Pomoc ze strany EU:

Technická i finanční pomoc pro jejich rozběh.

3.6.2.3.4. Realizace pilotních projektů a projektů souvisejících s přípravou na plné fungování Strukturálních fondů

Cílem je pokračování pilotních programů a rozšíření pomoci EU i na další oblasti sektorových a regionálních podpor, které budou simulovat fungování zejm. ERDF a ESF (nemají obdobnou podporu jako SAPARD a ISPA). Cílem bude praktické ověření realizace systému Strukturálních fondů prostřednictvím pilotních operačních programů a postupné vytváření institucí a administrativních struktur, včetně aplikace konkrétních projektů v souladu se pravidly Strukturálních fondů (zákon o veř. zakázkách, systém realizace, monitorování a hodnocení). Rovněž bude ověřována efektivnost jednotlivých nástrojů a typů podpor a rovněž účinků, které se projeví v oblastech, kde budou podpory poskytnuty. Zdůrazněn bude integrovaný přístup a princip subsidiarity. Počítá se se spolufinancováním ze strany ČR min. ve výši 25 %.

Pomoc ze strany EU:

Technická pomoc a investiční podpora při přípravě a realizaci pilotních ROP i SOP.

3.6.2.3.5. Realizace školících programů

Nutnost pokračování školících programů v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti je dána velkým počtem subjektů zapojených do přípravy a realizace programů a celkovou složitostí a “novostí“ této problematiky pro ČR.

Komplexní program odborné přípravy se rozeběhne v rámci realizace programu Phare 1998. Pro rok 2000 se počítá s pokračováním školení jak regionálních aktérů, tak pracovníků resortů, kteří se budou podílet na přípravě využívání pomoci ze Strukturálních fondů.

Pomoc ze strany EU:

Předpokládá se pokračování financování celostátního a regionálních školících programů pro regionální aktéry.

3.6.2.3.6. Příprava na účast v Iniciativách Společenství - INTERREG

Předpokládá se stávající orientace prostředků Phare CBC i v dalším časovém období po roce 1999 s prohlubujícími vazbami na regionální politiku s cílem přiblížit se metodice řízení Iniciativ EU. Rovněž se předpokládá rozšíření programu na hranice s Polskem a Slovenskem.

Pomoc ze strany EU:

Postupně upravit metodiku pro řízení CBC Phare tak, aby se přiblížil metodikou a strukturou programu NTERREG.

3.6.2.4 Institucionální potřeby

Vzhledem k tomu, že regionální samospráva v ČR vznikne až po roce 2000 a nebude ji možno zapojit do přípravy prací na předvstupní strategii ČR od r.2000, budou v tomto období ještě využívány pro tyto práce existující regionální struktury (okresní úřady, sdružení obcí) a vytvořené Řídící a monitorovací výbory, jejichž kapacita je ovšem velmi omezená. Z tohoto důvodu je žádoucí, aby byl podpořen vznik regionálních rozvojových agentur (či rozvoj stávajících), které by v přípravě i realizaci Strukturálních fondů měly hrát důležitou roli. Dobudování a posílení sítě regionálních rozvojových agentur schválila vláda svým usnesením č.235/98.

V r. 1998 byly zahájeny práce na vybudování organizačních struktur spojených se zajištěním přípravy jednotlivých operačních programů a příslušných opatření, včetně jejich realizace a vyhodnocení úspěšnosti. Řada důležitých koordinačních struktur již byla ustavena (např. Národní programový výbor pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti (NPC-ESC), Monitorovací výbor pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti (MC-ESC), Regionální řídící a monitorovací výbory a Přípravné výbory pro sektorové části RDP, popř. přípravu sektorových pilotních programů. Konkrétní kroky k zabezpečení organizačních struktur pro přípravu, realizaci a monitorování dopadů programů Strukturálních fondů byly přijaty v usneseních vlády č.417/98 a 40/99. Uvedené struktury bude třeba posílit (zejména vytvoření sekretariátů a kvalifikovaného zázemí).

Odpovídající administrativní struktury budou vytvořeny v r. 1999 na jednotlivých resortech. Základem je rozšíření počtu pracovníků zapojených v přípravě na Strukturální fondy a Kohezní fond a zajištění potřebné kvalifikované úrovně. MMR jako gestor za správu Evropského fondu regionálního rozvoje zřídí Útvar správy tohoto fondu. Pro přípravu programů pro využívání Strukturálních fondů budou zpracovány návrhy na vytvoření útvaru ROP a útvaru SOP - rozvoj venkova (SAPARD). Na zainteresovaných rezortech budou vytvořeny Útvary správy fondů ESF, EAGGF a KF/ISPA a sektorové řídící a monitorovací výbory. V r. 1999 bude v rámci programu přeshraniční spolupráce Phare zřízen Společný koordinační výbor pro program přeshraniční spolupráce (JCC) ve smyslu směrnice EK pro program č. 2760/98. Tento výbor nahradí současný Společný programový a monitorovací výbor programu přeshraniční spolupráce (JPMC).

Na základě doporučení Evropské komise v průběhu screeningu ke kapitole 21 – Regionální politika, Kohezní fond a koordinace strukturálních nástrojů zpracuje MMR do konce roku 1999 pětiletý plán zabezpečení lidských zdrojů v rámci resortu i na regionální úrovni, jak z hlediska počtu pracovníků, tak z hlediska jejich kvalifikace. Do konce roku 1999 se počítá s posílením útvarů zabývajících se oblastí Strukturálních fondů a Kohezního fondu přesunem pracovníků z jiných útvarů a organizací MMR. Posílení útvarů proběhne ve dvou fázích, z nichž v každé se předpokládá přesun deseti pracovníků. Pro další období, tak jak se bude prohlubovat příprava na zapojení do předstrukturálních fondů, bude nutné počítat s podstatnějším nárůstem. Půjde řádově o desítky pracovníků v součtu za národní i regionální úroveň. V návrhu rozpočtu na další roky se bude uplatňovat navýšení účelově vázaných prostředků (ve vztahu k navýšení počtu pracovníků bude provedeno navýšení objemu mzdových prostředků).

3.6.2.5 Finanční potřeby

Odhad celkových nákladů na přípravu ČR pro využívání Strukturálních fondů činí 25 až 28 miliard Kč na období let 2000 - 2002, přičemž se počítá s výraznou podporou EU (75%EU, 25%ČR). Odhad vychází z předpokladu, že Česká republika obdrží ve střednědobém období cca 70 mil. EUR ročně na přípravu na ERDF (65%) a ESF (35%), zhruba 35 mil. EUR na SAPARD a minimálně 60 – 80 mil. EUR na ISPA.

Krátkodobá opatření

Programy Hospodářské a sociální soudržnosti gestorované MMR nejsou financovány z národního programu Phare 1999 (NOP 99). MMR uplatňuje spolufinancování zdrojů EU a státního rozpočtu prostřednictvím úkolu “Podpora regionálního rozvoje” financovaného ze státního rozpočtu pro rok 1999 kapitola 317 620. Cílem tohoto úkolu je připravit organizační podmínky a technické předpoklady pro spolufinancování programů regionálního rozvoje ze zdrojů EU a ČR pro střednědobý horizont (období 2000 až 2002). Z těchto prostředků budou spolufinancovány jak investiční projekty regionálního rozvoje Phare (pilotně region NUTS II Severozápadní Čechy, mikroregiony Jeseník a Olomouc), tak výstavba institucionálních struktur regionálního rozvoje v regionech.

Střednědobá opatření

Regionální politika a soudržnost s vazbou k Národnímu rozvojovému plánu zahrnuje obě základní komponenty programů EU: Výstavbu institucí (měkká opatření včetně přípravy projektů na příští období – 20%) a Investice (realizace investičních projektů – 80%). V tabulce je uveden návrh finančních prostředků který vychází z výše uvedených předpokladů. Návrh předpokládá, že program systémových opatření typu SPP (speciální program pro přípravu kandidátských zemí na vstup do EU) bude ve střednědobém horizontu pokračovat. Zároveň návrh předpokládá, že pro úkoly 2 až 5 uvedené v následující tabulce bude platit poměr 20% pro přípravu projektů pro další období (legislativní, organizační, finanční, ekonomické a technické analýzy, příprava studií, proveditelnosti a příprava tendrové dokumentace pro konkrétní projekty a pod.) a 80 % pro realizaci schválených projektů.

Úkoly 2000 2001 2002
mil.
EUR
mil. Kč
(25%)
Celkem
mil. Kč
mil.
EUR
mil. Kč
(25%)
Celkem
mil. Kč
mil.
EUR
mil. Kč
(25%)
Celkem
mil. Kč
1 Systémová opatření typu SPP 10,0 95,00 475,00 10,0 95,00 475,00 10,0 95,00 475,00
2 Příprava na ERDF (*) 81,5 774,25 3871,25 81,5 774,25 3871,25 81,5 774,25 3871,25
3 Příprava na ESF 24,5 232,75 1163,75 24,5 232,75 1163,75 24,5 232,75 1163,75
4 SAPARD 35,0 332,50 1662,50 35,0 332,50 1662,50 35,0 332,50 1662,50
5 ISPA 60,0 až 80,0 570,00 až 760,00 2850,00 až 3800,00 60,0 až 80,0 570,00 až 760,00 2850,00 až 3800,00 60,0 až 80,0 570,00 až 760,00 2850,00 až 3800,00
Celkem 211,0 až 231,0 2004,50 až 2194,50 10022,50 až 10972,50 211,0 až 231,0 2004,5 až 2194,5 10022,5 až 10972,5 211,0 až 231,0 2004,50 až 2194,50 10022,50 až 10972,50

Tabulka uvádí průměrné hodnoty pro jednotlivé roky. Relace EUR a Kč je pro tento případ stanovena kurzem 38 Kč za 1 EUR.

    * Pozn: včetně problematiky, která byla v letech 1995 – 1999 řešena z prostředků CBC Phare a která postupně přejde do působnosti strukturálních fondů (prostředky vyčleněné na CBC Phare představují ročně cca 36 mil EUR).


[Obsah] [3.7 Kvalita života a životního prostředí]