Historie minulých vlád
Národní program pro přípravu na členství v EU
3. Schopnost zajistit závazky vyplývající ze členství
3.8 Spravedlnost a vnitro
3.8.1 Azyl
3.8.1.1 Současná situace
Oblast azylu je na úrovni EU upravena Dublinskou úmluvou z roku 1990 o určení státu odpovědného za řízení o azylové žádosti podané v některé z členských zemí EU, která je mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi zeměmi EU, a více než desítkou aktů III. pilíře přijatých od roku 1992, které zakotvují především základní principy a instituty spravedlivého a efektivního azylového řízení.
Dosavadní právní úprava azylu v ČR pochází z roku 1990 a přes dílčí novelizace zákona nejsou institucionální zajištění a procesní stránka řízení o poskytnutí azylu v souladu s požadavky EU na zajištění efektivního a spravedlivého řízení.
Na základě Amsterdamské smlouvy přejde oblast azylu na úroveň komunitární. Příslušné normy ES budou v zásadě přijaty do 5 let po vstupu Amsterdamské smlouvy v platnost. Lze důvodně předpokládat, že obsahově budou nové komunitární akty navazovat na existující akty III. pilíře. Převzetím stávajícího acquis III. pilíře se tak ČR současně připraví na převzetí budoucích evropských azylových právních norem. Ministerstvo vnitra připravilo a provedlo ke dni 1. 10. 1998 první fázi nutné reformy azylových institucí: rozhodování o přiznání postavení uprchlíka přešlo z policejních orgánů (Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policejního prezidia ČR) na Ministerstvo vnitra, odbor pro uprchlíky a integraci cizinců. Byla vytvořena zvláštní rozkladová komise ministra vnitra jako poradní orgán pro rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím o zamítnutí žádostí o přiznání postavení uprchlíka v ČR. Tato komise zahájila svou činnost 1. dubna 1999. Jejími členy jsou také zástupci nevládních organizací zabývajících se ochranou lidských práv.
3.8.1.2 Krátkodobé priority
Opatření směřují k řešení institucionálních aspektů a k převzetí acquis. Vláda svým usnesením č. 238 ze dne 22. března 1999 schválila návrh nového zákona o azylu, který zohledňuje požadavky na harmonizaci s acquis EU ( výjimkou uvedenou ve střednědobých prioritách) a vytváří právní předpoklady pro přistoupení k Dublinské úmluvě. Účinnost tohoto zákona se předpokládá od 1.1.2000.
Vzhledem k úkolu zvýšit ochranu osobních dat byla provedena vnitřní organizační opatření v rámci odboru pro uprchlíky a integraci cizinců MV a Správy uprchlických zařízení MV ČR k datu 1. 10. 1998 (např. zaznamenávání osobních dat sociálními pracovníky, archivace a skartace spisů žadatelů o azyl), jejichž cílem je zajistit, aby nakládání s osobními údaji uprchlíků bylo v souladu s Úmluvou Rady Evropy o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů z roku 1990 a rovněž se základními principy směrnice ES č. 95/46/ES.
3.8.1.3 Střednědobé priority
Současný návrh zákona o azylu neřeší vytvoření nezávislé odvolací instance pro odmítnuté žadatele, která představuje nutnou druhou fázi reformy azylových institucí. Řešení musí být přijato ve střednědobém horizontu, a to zřízením nezávislé odvolací instance v rámci připravované obecné reformy správního soudnictví (novelou občanského soudního řádu). Tato druhá fáze reformy azylových institucí (nezávislá odvolací instituce) se uskuteční do konce roku 2002.
V horizontu 1 až 1,5 roku před datem přistoupení ČR k EU, které bude rovněž datem přistoupení k Dublinské úmluvě, připraví Ministerstvo vnitra nezbytné organizační a technické podmínky k provádění této úmluvy (především zřízením pracoviště pro přímou komunikaci s partnerskými pracovišti v zemích EU a stanovením postupů pro předávání žadatelů o azyl do jiných zemí EU).
3.8.1.4 Institucionální zabezpečení
Do budoucna se plánuje vytvoření následujících institucí:
- nezávislá odvolací instance výhledově do r. 2002
- dublinské středisko pro určování odpovědnosti za posouzení žádosti o azyl, jež bude vytvořeno až před přístupem k Dublinské úmluvě.
3.8.1.5 Finanční potřeby
Na uvedená opatření se odhadují náklady cca 100 mil. Kč (1998 - 2003). Na pomoc při reformě azylových institucí a související školení personálu je vyčleněno 0,25 MEuro v rámci Národního programu Phare 98 (projekt č. 9808-02 “Posílení institucí pro prosazování práva/azylových institucí“). Další pomoc poskytne EU zapojením ČR do Horizontálního projektu Phare pro oblast spravedlnosti a vnitra - Společného podpůrného programu pro aplikaci vznikajícího acquis EU v oblasti azylu a souvisejících standardů a praxe v přidružených zemích střední a východní Evropy, který je zaměřen na harmonizaci azylové legislativy a praxe s acquis EU.
ČR má zájem o účast v programu Odysseus (Společný postup z 19. 3. 1998 OJ L 99).
3.8.2 Imigrace / hraniční kontrola
3.8.2.1 Současná situace
Soustavná kritika ze strany sousedních členských zemí EU na adresu ČR (zejména SRN a Rakouska) se dotýká propustnosti hranic ČR a jejich málo účinné ochrany vůči nelegálním migrantům, zejména z východní a jihovýchodní Evropy, což platí především pro státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Úkolem je tedy změnit tento stav a zajistit účinnou ochranu těchto státních hranic nejen z uvedených důvodů, ale i jako předpokládaných vnějších hranic EU.
Odstranění uvedeného problému bude napomáhat nový zákon o pobytu cizinců na území ČR a postupné naplňování Koncepce vízové politiky ČR. Kromě toho se připravují i opatření zaměřená výlučně na problematiku ochrany státních hranic.
Ministerstvo vnitra zpracovalo materiál “Koncepce modernizace kontroly osob na státních hranicích“, který byl schválen vládou v lednu 1999. Tento materiál obsahuje také návrh opatření na zlepšení ochrany státních hranic mezi ČR a SR.
V gesci MV začala pracovat meziresortní Pracovní skupina pro schengenskou spolupráci Pracovního výboru pro integraci ČR do EU.
Interním normativním aktem policejního prezidenta byly blíže upraveny otázky jednotného postupu policie vůči cizincům, kteří vstoupili nebo pobývají na území ČR neoprávněně nebo byli do ČR vráceni na základě readmisní dohody.
3.8.2.2 Krátkodobé priority
Realizovat Koncepci modernizace kontroly osob na státních hranicích, obsahující popis a analýzu problematiky migrace v ČR, informaci o současném způsobu provádění kontroly osob na státních hranicích a přiblížení právního stavu v této oblasti se zaměřením na státních hranicích mezi ČR a SR.
3.8.2.3 Střednědobé priority
Konečným cílem je zajistit, aby v okamžiku vstupu ČR do EU na vnějších hranicích (vzdušných i pozemních) byl vybudován Národní schengenský informační systém. To zahrnuje vyřešení těchto legislativních problémů:
- zavedení jednotného schengenského víza ke dni vstupu ČR do EU,
- úprava povinností, odpovědnosti a postihu dopravců, pokud dostatečné podmínky nevytvoří nový zákon o pobytu cizinců,
- zavedení institutů pronásledování a operativního sledování přes státní hranice,
- vytvoření zákonných předpokladů po fungování NSIS a ochranu v něm vedených a předávaných dat k osobám,
- standardizace režimu překračování státních hranic mezi ČR a SR.
3.8.2.4 Institucionální zabezpečení
Předpokládá se zavedení jednotných schengenských činností a opatření k provádění harmonizované kontroly na hranicích; termín splnění je datem vstupu ČR do EU.
Usnesením vlády č. 54/99 bylo mimo jiné stanoveno do konce roku 1999 personálně posílit útvary pohraniční policie, zejména na úseku státních hranic se Slovenskou republikou, o 100 policistů a 54 provozních zaměstnanců. Současně bylo citovaným usnesením vlády uloženo zpracovat do 30.5.1999 analýzu potřeb personálního, materiálního a technického zabezpečení útvarů cizinecké a pohraniční policie. Po zpracování a vyhodnocení této analýzy bude vládě předložen návrh následných opatření, včetně legislativních, směřujících k posílení a modernizaci kontroly na státních hranicích.
Vláda svým usnesením č. 54/99 stanovila úkol vybudovat do konce roku 1999 tři záchytná zařízení provozovaná Policií pro účely záchytu nelegálních imigrantů.
Vláda uložila do konce roku 1999 zahájit organizačně technickou přípravu na vybudování Národní schengenské centrály a analyticko komunikačního pracoviště pro spolupráci s policejními sbory zemí schengenské konvence. Všechna opatření směřují k tomu, aby Národní schengenský informační systém (NSIS) byl funkční ke dni vstupu ČR do EU za předpokladu, že ČR budou včas předány příslušné technické specifikace zajišťující plnou kompatibilitu NSIS se Schengenským informačním systémem.
Byl vypracován materiál pro ministra vnitra, týkající se organizačně provozních opatření v rámci Policie ČR k posílení ochrany státních hranic. O tomto materiálu bude rozhodnuto do konce května 1999.
3.8.2.5 Finanční potřeby
Upřesnění nákladů a jejich strukturalizace v oblasti zlepšení ochrany hranic na rok 2000, 2001 a další období bude provedeno v roce 1999. Předpokládá se, že celkový rozsah nákladů pro roky 2000, 2001 a další období bude činit cca 1 mld. Kč.
Celkové finanční náklady přípravy vstupu ČR do EU na státní rozpočet v oblasti přijetí schengenského informačního systému byly odhadnuty na cca 2,5 mld. Kč).
ČR předpokládá v souvislosti s budováním náležitého zabezpečení východních hranic v souladu s požadavky schengenských dohod včetně vybudování Národního schengenského informačního systému finanční pomoc ze strany EU, a to zejména proto, že po vstupu ČR do EU se tato hranice může stát vnější hranicí celé EU. Pomoc ze strany EU by byla potřebná zejména v souvislosti s modernizací vízového procesu, budováním vnější hranice schengenského informačního systému a budováním záchytných zřízení.
Tato pomoc se již začala částečně realizovat v rámci národního programu Phare 1998. Finanční prostředky ve výši 2,5 MEUR byly alokovány na projekt “Zlepšení ochrany hranic”. Do programu Phare je na rok 1999 navržena expertní pomoc zaměřená na implementaci schengenských dohod a budování Národního schengenského informačního systému ve výši 1,1 MEUR.
3.8.3 Policejní spolupráce, včetně organizovaného zločinu a policejního vzdělávání
Policejní spolupráce
3.8.3.1 Současná situace
Články 40 a 41 Schengenské prováděcí úmluvy umožňují příslušníkům policie provádět přeshraniční sledování a pronásledování. Současná právní úprava neumožňuje v České republice realizaci přeshraničního sledování a pronásledování. Věcný návrh nového zákona o policii tuto problematiku pokrývá, účinnost tohoto zákona se předpokládá k 1.1.2001. Byla zpracována analýza schengenského acquis, které má ČR k dispozici a které se týká této problematiky. V současné době není dostatek informací o praktické aplikaci těchto článků v rámci policejní spolupráce členských států EU.
3.8.3.2 Krátkodobé priority
Je potřeba provést analýzu problematiky přeshraničního sledování a pronásledování. Provedení analýzy se očekává v průběhu let 1999-2000. Dále je nutné získávat informace o praktické implementaci uvedených článků v rámci mezinárodní policejní spolupráce členských států EU. Je třeba průběžně sledovat a vyhodnocovat acquis communautaire a schengenské acquis v oblasti policejní spolupráce a navrhovat opatření nezbytná k dosažení souladu s právními, věcnými a organizačními požadavky na vstup do EU.
3.8.3.3 Střednědobé priority
Byl zpracován návrh věcného záměru zákona o policii, který prošel vnitroresortním připomínkovým řízením. Do 30. června 1999 má být věcný návrh předložen ke schválení vládě. Zákon by měl nabýt účinnosti k 1. lednu 2001. Připravovaný zákon vytvoří rámec pro plnění úkolů vyplývajících z schengenských předpisů. Zákon umožní realizaci institutu přeshraničního sledování a pronásledování novým vymezením územní působnosti policie a zakotvením možnosti působení příslušníků cizích bezpečnostních sborů na našem území. V zákoně bude komplexně vyřešeno provozování informačních systémů policií včetně podmínek, za kterých budou data poskytována zahraničním subjektům. Je sledována slučitelnost připravované úpravy se závaznými mezinárodními smlouvami, jakož i se závazky plynoucími z acquis communautaire a schengenského acquis.
Předpokládá se průběžné monitorování implementace předmětných článků o policejní spolupráci v praxi členských států EU.
3.8.3.4 Institucionální zabezpečení
V průběhu roku 1999 dojde k vytvoření pracoviště Policie ČR pro mezinárodní spolupráci, které by svou činností pokrylo požadavky Interpolu, implementaci acquis týkající se Europolu, činnost styčných důstojníků, zajišťování mezinárodní policejní spolupráce a do budoucna také výkon funkce úřadu SIRENE v souladu se schengenským acquis.
3.8.3.5 Finanční potřeby
Pomoc od EU bude požadována ve formě získávání informací o praktickém naplňování článků 40 a 41 Schengenské prováděcí úmluvy v krátkodobé policejní spolupráci formou jednání, seminářů a školení.
Další finanční pomoc bude požadována na technické vybavení jednotného mezinárodního pracoviště Policie ČR v rámci “Institution building needs”.
Organizovaný zločin
3.8.3.6 Současná situace
V oblasti organizovaného zločinu je základním prvkem pro úspěšný postup výměna informací v rámci mezinárodní policejní spolupráce. Jednou z efektivních forem této spolupráce je výměna informací prostřednictvím styčných důstojníků pro organizovaný zločin. V současné době probíhá schvalování pravidel pro vysílání styčných důstojníků - policistů již v roce 1999. Nyní je vyslán pouze jeden pracovník do Slovenské republiky, a to jako člen diplomatického sboru a nikoli jako pracovník Policie ČR či MV. V rámci implementace Předvstupního paktu o organizovaném zločinu je třeba vytvořit podmínky pro práci Národní jednotky Europolu a dále vyjasnit principy fungování mezinárodní policejní spolupráce při současném zajišťování požadavků Europolu, Interpolu a dalších partnerských policejních sborů.
Vláda ČR připravila základní strategický dokument pro koordinovaný boj s organizovaným zločinem, který je průběžně aktualizován meziresortní skupinou expertů. Na základě návrhů této skupiny vláda stanovuje úkoly, které pokrývají řešení celé problematiky. Poslední aktualizaci tohoto dokumentu schválila vláda svým usnesením č. 673 ze dne 29. října 1997 k Aktualizaci koncepce boje proti organizovanému zločinu. Přílohu usnesení vlády tvoří Harmonogram aktivit vlády v boji proti organizovanému zločinu. Na základě zmíněného usnesení vlády zpracovalo MV svůj vlastní interní harmonogram aktivit v boji proti organizovanému zločinu.
3.8.3.7 Krátkodobé priority
Vyslání styčných důstojníků do senzitivních a potřebných oblastí. Vyslání policejních styčných důstojníků na Ukrajinu, do Ruské federace a na Slovensko se předpokládá v průběhu roku 1999.
3.8.3.8 Střednědobé priority
Bude pokračovat vysílání styčných důstojníků. Vyslání styčného důstojníka do SRN se předpokládá v letech 1999 - 2000, vyslání styčného důstojníka do Haagu v letech 1999 - 2001.
3.8.3.9 Institucionální zabezpečení
Připravuje se zřízení pracoviště Policie ČR pro mezinárodní spolupráci, které by svou činností pokrylo požadavky Interpolu, implementaci acquis týkající se Europolu, činnost styčných důstojníků a zajišťování mezinárodní policejní spolupráce.
V souvislosti s přijatým harmonogramem aktivit vlády v boji s organizovaných zločinem se realizují opatření v rámci stávajících institucí směrem ke
- zlepšení koordinace v oblasti mezinárodní výměny informací a v oblasti společných mezinárodních postupů v rámci represivních opatření,
- zefektivnění a rozpracování metodických postupů v oblasti získávání informací o organizovaném zločinu včetně zpracování centrálního evidenčního systému a v oblasti taktiky a metodiky odhalování jednotlivých forem organizovaného zločinu,
- zlepšení materiálně technického vybavení.
3.8.3.10 Finanční potřeby
V rámci Předvstupního paktu o organizovaném zločinu se předpokládá pomoc EU při zajištění vyslání styčného důstojníka do Haagu.
Policejní vzdělávání
3.8.3.11 Současná situace
Boj proti obchodu s drogami a proti rozrůstajícímu se organizovanému zločinu je součástí specializované profesní přípravy odborníků z řad Policie ČR. Nezbytným předpokladem pro úspěšné fungování našich odborníků v rámci mezinárodní spolupráce a efektivní postupy v oblasti postihování a prevence této závažné trestné činnosti je průběžná výměna informací a zvyšování profesní připravenosti těchto pracovníků. Současně je potřeba inovovat uvedenou problematiku i v rámci systému základního a celoživotního vzdělávání policistů.
S přípravou ČR na vstup do EU souvisí i vzdělávání pracovníků Policie ČR v problematice EU. Vzhledem k nízké úrovni informovanosti o struktuře, organizaci, institucích a kompetencích EU u pracovníků Policie ČR je nutné zorganizovat soubor seminářů, který by tyto nedostatky odstranil.
3.8.3.12 Střednědobé priority
- realizace odborných seminářů za účelem výměny informací v rámci mezinárodní policejní spolupráce v oblasti boje proti obchodu s drogami, korupcí, organizovaného zločinu a praní špinavých peněz,
- příprava a realizace pilotních kurzů a výcviků s cílem proškolit účastníky v efektivních praktických postupech pro uvedenou oblast a vyškolení školitelů,
- stáže vybraných specializovaných odborníků v zemích EU,
- semináře o problematice EU.
3.8.3.13 Finanční potřeby
Výcvik policistů je také zahrnut do projektu Phare č. 9808-02/1 “Posílení institucí pro prosazování práva/azylových institucí” jehož součástí je podprojekt na vypracování komplexního programu řízení lidských zdrojů v rámci České policie a na realizaci programu odborného výcviku a vydělávání pro Českou policii a pracovníky MV v částce 0,9 MEUR.
3.8.4 Drogy
3.8.4.1 Současná situace
S účinností od 1. 1. 1999 platí v ČR přísnější legislativa týkající se zejména problematiky držení drog pro osobní potřebu. V souvislosti s čl. 36 Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 byla zavedena obecná trestnost držby drog (tj. bez specifikace motivu držby) a také zpřísněny trestní sazby pro trestné činy nedovoleného nakládání a držby drog pro jiného a šíření toxikomanie. Dále došlo k novelizaci skutkových podstat trestných činů souvisejících s oblastí drog. Nová legislativní úprava vyžaduje přijetí řady organizačních i metodických opatření pro uvedení do praxe.
V prosinci 1998 byl vydán Závazný pokyn policejního prezidenta č. 39, kterým se upravuje postup příslušníků Policie ČR při odhalování protiprávních jednání souvisejících s toxikománií. Tento závazný pokyn určuje maximální hodnoty “malého množství” omamných a psychotropních látek, avšak je závazný pouze pro příslušníky Policie ČR, soudy nejsou povinny se řídit těmito stanovenými hodnotami.
Přijatými novelami trestního zákona a zákona o přestupcích došlo ke ztížení kontaktů dealerů drog s prvokonzumenty. Dealeři jsou donuceni přechovávat u sebe menší množství dávek psychotropní látky, což je nutí k častějšímu doplňování dávek. To vyvolává jejich sNtres, zvyšuje riziko jejich jednání a vede k chybám, což umožňuje policii mapovat jejich činnost a zjišťovat jejich kontakty. Osoby manipulující s psychotropními látkami jsou vytlačovány z ulic a jiných veřejných prostranství do soukromí.
V působnosti Národní protidrogové centrály bylo vytvořeno specializované pracoviště na oblast potírání pouliční dostupnosti a distribuce drog.V současné době dochází k vytváření sítě specialistů Služby kriminální policie na úrovni krajů, okresů i na místních odděleních policie. Současně se dotváří i jednotný informační systém týkající se čistě drogové problematiky.
3.8.4.2 Krátkodobé priority
V souvislosti s novou legislativní úpravou platnou od 1. ledna 1999 vyhodnotit účinnost Závazného pokynu policejního prezidenta (ZPPP) č. 39, kterým se upravuje postup příslušníků Policie ČR při odhalování protiprávních jednání souvisejících s toxikománií. Tato analýza účinnosti ZPPP proběhne do 31. 12. 1999.
3.8.4.3 Střednědobé priority
Vypracovat metodické pokyny pro koordinaci působení represivních složek a orgánů činných v trestním řízení při aplikaci předmětné zákonné úpravy v praxi a vytvořit dostatečné expertní kapacity. Vytvoření těchto metodických pokynů se předpokládá do 31. 12. 2000.
3.8.4.4 Institucionální zabezpečení
Průběžné zlepšování funkčnosti celorepublikové struktury Policie ČR zaměřené na potírání nedovolené výroby, obchodu a šíření drog, především s ohledem na provázanost, kvalitu a efektivitu spolupráce mezi Národní protidrogovou centrálou, krajským článkem služby kriminální policie a specializovanými skupinami zaměřenými na problematiku mládeže a toxikománie na okresní úrovni.
Průběžné zabezpečování personálního a technického posílení Národní protidrogové centrály, protidrogových krajských expozitur i okresních pracovišť tak, aby v okresech s vysokým výskytem problémů způsobených užíváním drog, a to především ve městech s rozsáhlou pouliční distribucí, byl vyčleněn dostatečný počet pracovníků na řešení drogové kriminality s cílem zvýšit komunální bezpečnost.
3.8.4.5 Finanční potřeby
V této oblasti může být pomoc EU koncentrována na problematiku kriminalistických expertíz používaných metod a postupů při kvalitativních i kvantitativních analýzách zajištěných materiálů obsahujících drogy tak, aby tyto expertízy byly jednotné a standardní s expertízami prováděnými forenzními laboratořemi v zemích EU. Požadavky pro tuto oblast byly implementovány do návrhu Národního programu Phare pro rok 1999 ve výši 1 MEUR.
3.8.5 Praní peněz
3.8.5.1 Současná situace
Legislativní úprava problematiky praní peněz spadá do kompetence Ministerstva financí ČR (viz kapitola Volný pohyb kapitálu). Praní špinavých peněz je stíhatelné jako trestný čin především na základě § 251 a) trestního zákona.
Na úseku boje proti praní peněz jsou realizována opatření na implementaci dohody uzavřené mezi MV a MF ČR pro zajištění spolupráce obou resortů při naplňování zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Praktickým výsledkem této dohody je úzká spolupráce Finančně analytického útvaru MF ČR a Služby Policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti Policejního prezidia ČR (MV ČR) při poskytování trestních oznámení v souvislosti s oznámením o neobvyklých finančních operacích. Tyto orgány vycházejí ve své činnosti mimo jiné z tzv. 40 doporučení FATF pro oblast praní peněz. Na základě dosud provedených analýz (např. Mise Rady Evropy zaměřená na implementaci Úmluvy RE o praní, vyhledávání, zabavování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti) je však možné konstatovat, že implementace zejména této Úmluvy a 40 doporučení v praxi není ještě příliš zavedena a efektivní.
3.8.5.2 Krátkodobé priority
Zanalyzovat a implementovat doporučení Rady Evropy v oblasti dodržování a implementace Úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání, zabavování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti a provést důkladnou analýzu implementace 40 doporučení FATF. Na základě těchto analýz přijmout a implementovat odpovídající opatření na zefektivnění postupů proti praní peněz Je třeba též zvážit možnost legislativní úpravy “praní peněz“ jako trestného činu uvedeného samostatně v trestním zákoně.
Analýza závěrů Mise Rady Evropy se uskuteční v průběhu roku 1999. Analýza 40 doporučení FATF bude provedena do poloviny roku 1999 a analýza k provedení legislativních opatření do konce roku 1999. Implementace odpovídajících opatření na zefektivnění postupů proti praní peněz se předpokládá v letech 1999 - 2000.
3.8.5.3 Střednědobé priority
Implementace odpovídajících opatření na zefektivnění postupů proti praní peněz.
3.8.5.4 Institucionální zabezpečení
Nepředpokládá se posílení ani vytvoření nových institucí.
3.8.5.5 Finanční potřeby
Předpokládáme pomoc EU v oblasti výměny informací, školení a seminářů zaměřených na efektivní praktické postupy v oblasti postihování praní peněz. Tato pomoc je součástí projektu Národního programu Phare 1999 - boj proti hospodářské kriminalitě - v částce 1 MEUR.
3.8.6 Soudní spolupráce
3.8.6.1 Současná situace
Fungující soudnictví schopné aplikovat právo ES
S otázkou převzetí závazků z členství v EU úzce souvisí schopnost aplikovat a vykonávat právo ES soudy ČR. Rychle a účinně fungující a evropského práva přiměřeně znalý soudní systém je cílem reformy justice, která je ministerstvem připravována. Hlavní úkoly této reformy jsou následující:
- zjednodušení a zefektivnění soudního systému,
- zjednodušení a zpřesnění procesních pravidel (rekodifikace OSŘ, TŘ),
- změny v řízení soudnictví - zejm. zavedení soudcovské samosprávy,
- systematické zlepšování úrovně soudců (výběr a příprava soudních čekatelů, systematické vzdělávání soudců)
Postupné přijímání a naplňování acquis ES/EU pro oblast justice ČR na základě průběžně doplňovaných a pozměňovaných požadavků EU.
Acquis pro justiční oblast se neustále vyvíjí. EU při předkládání přehledu tohoto acquis upozorňuje, že bude vyžadovat pravidelnou aktualizaci. Zmíněné acquis zahrnuje nejen akty právní, ale i relevantní dokumenty neprávní povahy.
Mezi acquis pro oblast justice patří jednak dokumenty přijaté na základě Smlouvy o ES, kterými jsou zvláště sekundární právo ES (nařízení, směrnice, rozhodnutí a doporučení ES), případně navazující judikáty Evropského soudního dvora, mezinárodní smlouvy sjednané na základě článku 113(228) a 220, dále nástroje III. pilíře přijaté na základě nebo v rámci Hlavy VI. Maastrichtské smlouvy, včetně obdobných rozhodnutí orgánů Společenství před Maastrichtem, a úmluvy tzv. Evropské politické spolupráce (EPC - European Political Cooperation) mezi členskými státy Evropských společenství, tzn. v době před Maastrichtskou smlouvou, k justiční problematice. Paralelně jsou do rámce aproximačního procesu zařazeny i důležité mezinárodní úmluvy přijaté v rámci jiných mezinárodních organizací (OSN, Rada Evropy, Haagská konference mezinárodního práva soukromého, OECD). Nový a významný prvek reprezentuje acquis týkající se Schengenské dohody o postupném rušení kontrol na společných hranicích.
- Jak pro oblast občanskoprávní, tak i pro oblast trestněprávní jsou úmluvy sjednané v rámci EU “uzavřenými” a ČR k nim bude moci přistoupit až poté, co se stane členským státem EU. Do doby vstupu do Evropské unie bude připravován přístup k těmto úmluvám a přijímání dalších součástí acquis pro oblast justice, zahrnující zajištění odborných překladů, obsahový rozbor a porovnání se stávající vnitrostátní právní úpravou. Paralelně bude v tomto smyslu dolaďováno vnitřní zákonodárství ČR a připravovány podmínky pro plynulou aplikaci a uvedení acquis do praxe. V tomto směru, zvláště v přístupu k úmluvám, je významné pokračování pomoci poskytované Evropskou unií, jak tomu bylo například v otázce přístupu ČR k Luganské úmluvě o mezinárodní soudní příslušnosti a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanskoprávních a obchodních ze dne l6.9.l988, která je řazena mezi úmluvy EU a přístup k ní se řídí zvláštní procedurou. V říjnu 1998 bylo ke zpracování analýzy externě zadáno mj. šest úmluv Evropské unie o extradici, zkráceném vydávacím řízení, proti korupci a o ochraně finančních zájmů ES.
- Pokud jde o úmluvy sjednané v rámci jiných mezinárodních organizací (viz “Factual Document presented by the Commission services on judicial cooperation”), jde v občanskoprávní oblasti o 17 úmluv (9 Haagská konference mezinárodního práva soukromého, 5 Rada Evropy, 3 OSN), z nichž 9 je ČR smluvní stranou, a v oblasti trestněprávní jde o 14 úmluv (1 OSN a 13 Rada Evropy), z nichž 11 je ČR smluvní stranou. Průběžné doplňování a změny prováděné Evropskou unií přináší stále nové úkoly i u tohoto druhu požadavků na ČR.
- K uvedeným úmluvám sjednaným mimo EU, jejichž členem ČR dosud není, bude přistupováno průběžně tak, aby tento proces byl ukončen ještě před přijetím do EU. Takový přístup bude obvykle znamenat určitou úpravu vnitrostátního právního řádu. Proces přístupu probíhá v trestní oblasti mj. u Úmluvy OECD o podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích a v civilní v případě Úmluvy Rady Evropy o uznávání a výkonu rozhodnutí týkajících se opatrovnictví dětí.
Postupné přijímání práva ES/EU v oblasti justice a průběžné hodnocení plnění závazků ČR v tomto směru vyžaduje plné a koordinované zapojení všech pracovišť resortu s agendou EU/ES, mezinárodní právní pomoci a smluv, vnitrostátní legislativy a lidských práv.
3.8.6.2 Střednědobé priority
Postupné přijímání a naplňování legislativy ES/EU pro oblast justice ČR na základě průběžně doplňovaných a pozměňovaných požadavků EU.
Časový harmonogram:
Poté, co se stane členským státem EU, bude moci ČR přistoupit k úmluvám sjednaným v rámci EU, tedy “uzavřeným“. Do té doby bude připravován přístup, upravováno vnitřní zákonodárství a vytvářeny podmínky pro aplikaci.
| předpokládané datum nabytí účinnosti | |
|
07/1999, 06/2000 |
|
03/2000 |
|
01/2002 |
|
01/2002 |
Před přijetím ČR do EU bude průběžně prováděn přístup k úmluvám, sjednaným v rámci jiných mezinárodních organizací, k nimž ČR dosud nepřistoupila, tzn. pro ni “otevřeným“, a to tak, aby tento proces byl do doby přijetí ukončen.
| předpokládaný přístup do | |
|
31.12.1999 |
|
31.12.2000 |
|
31.12.2000 |
3.8.6.3 Institucionální zabezpečení
Potřeby, vznikající v souvislosti k reformou soudnictví jsou specifikovány v kapitole 1 - Politická kriteria.
3.8.6.4 Finanční potřeby
V souvislosti s přijímáním acquis communautaire využívala dosud Česká republika pomoci Phare v rámci programu WP 6 - legal advice. Vzhledem k tomu, že se jedná o činnost kontinuální, uvítalo by Ministerstvo spravedlnosti možnost využívání prostředků Phare na “legal advice” i v budoucnu.
3.8.7 Další problematika v oblasti justice a vnitra
Osobní doklady
3.8.7.1 Současná situace
Z hlediska technického provedení dokladů a jejich zajištění proti padělávání a pozměňování je nejdůležitějším úkolem zavedení strojové čitelnosti dokladů. V současné době vydávané občanské průkazy nejsou zcela v souladu s doporučením EU na strojově čitelné cestovní karty. Cestovní doklady (cestovní pasy a cestovní průkazy) jsou zcela připravené pro vydávání v souladu s doporučením EU pro strojově čitelné cestovní doklady; k plné realizaci chybí pouze technika pro vypisování a čtení strojově čitelné zóny (nutná i pro vypisování strojově čitelné zóny v občanských průkazech).
3.8.7.2 Krátkodobé priority
V současné době připravuje Ministerstvo vnitra novou právní úpravu této oblasti. Jedná se o zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech, o občanských průkazech, o překračování státní hranice občany a cestovních dokladech České republiky. Návrhy těchto zákonů byly předloženy vládě v prosinci 1998. Předpokládaná účinnost těchto zákonů je 1.1.2000. Uvedené zákony vytvářejí právní předpoklady pro převedení některých správních činností z Policie ČR na okresní úřady.
3.8.7.3 Střednědobé priority
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem financí, respektive Státní tiskárnou cenin, realizuje projekt “Systém centrální personifikace strojově čitelných dokladů (cestovního pasu a občanského průkazu) ČR.“ Cílem tohoto projektu je personifikovat výše uvedené doklady v jediném místě pro celou ČR. Výstupem bude strojově čitelný občanský průkaz ČR a strojově čitelný cestovní pas ČR s tištěnou fotografií a vzorem podpisu žadatele, které budou plně v souladu se standardy EU v této oblasti.
Vydávání cestovních pasů s názvem Evropská unie (podle Rezoluce Rady z roku 1981) jsme připraveni zavést do jednoho roku od vstupu do Unie.
3.8.7.4 Institucionální zabezpečení
Projekt “Systém centrální personifikace strojově čitelných dokladů (cestovního pasu a občanského průkazu) ČR”.
3.8.7.5 Finanční potřeby
Náklady na zavedení strojové čitelnosti činí cca 200 mil Kč.
Náklady spojené s výměnou osobních dokladů po vstupu do EU se odhadují na cca 1,2 mld. Kč.
V rámci programu Phare 1997 byly alokovány 2 MEuro jako finanční spoluúčast EU na projektu “Systém centrální personifikace strojově čitelných dokladů (cestovního pasu a občanského průkazu) ČR.“ Další finanční pomoc ze strany EU se nepředpokládá.
ČR má zájem o uspořádání semináře v rámci programu Sherlock a Odysseus.
Požární ochrana - jednotné evropské číslo tísňového volání 112
3.8.7.6 Současná situace
Činnosti operačních středisek se týká Rozhodnutí Komise ze dne 29. 7. 1991 o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112. Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 bude svedeno k Hasičskému záchrannému sboru ČR a bude přijímáno na úrovni krajů. Zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání musí být zabezpečeno legislativou, např. zákonem o komunikacích. Tato problematika bude projednána v průběhu roku 1999.
3.8.7.7 Krátkodobé priority
Přijetí usnesení vlády k zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání.
3.8.7.8 Střednědobé priority
Jednotné evropské číslo tísňového volání bude zavedeno od roku 2002.
3.8.7.9 Institucionální zabezpečení
V rámci harmonogramu projednávaného vládou v listopadu 1998 bylo doporučeno zvýšení celkového plánovaného počtu příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR o 149 příslušníků (tj. z 9 834 na 9 983 příslušníků) na posílení 15 vybraných operačních středisek HZS ČR, s realizací 2001.
3.8.7.10 Finanční potřeby
Zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání si vyžádá vstupní náklady ve výši cca 180 mil. Kč a pravidelné roční náklady ve výši minimálně cca 60 mil. Kč.
Zbraně a střelivo
3.8.7.11 Současná situace
Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998, není plně kompatibilní se Směrnicí Rady ES č. 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní. Rozdíl spočívá v tom, že dle výše uvedeného zákona každá osoba, která splní podmínky pro vydání zbrojního průkazu, má právní nárok na jeho vydání, a každý držitel zbrojního průkazu může v souladu s příslušným oprávněním nabývat vlastnictví ke zbrani bez množstevního omezení. Rovněž kategorizace zbraní neodpovídá kategorizaci zbraní v EU. Právní úpravu v oblasti zbraní a střeliva bude nutné též přizpůsobit Směrnici Rady ES č. 93/15/EHS ze dne 5. dubna 1993 o harmonizaci předpisů o uvádění do oběhu a dozoru nad výbušninami pro civilní použití v novelizovaném znění, pokud se jedná o střelivo.
3.8.7.12 Krátkodobé priority
K dosažení zásadního souladu se Směrnicí Rady ES č. 91/477/EHS připravuje MV další novelizaci zákona o střelných zbraních. Novela má především změnit charakter zákona z tzv. “nárokového” na “povolovací” a zavést novou kategorii zbraní na povolení. Nabytí účinnosti novely zákona se předpokládá do 31.12. 1999.
3.8.7.13 Střednědobé priority
Plné kompatibility se směrnicemi Rady ES bude dosaženo po přijetí nového zákona o zbraních a střelivu po roce 2000. Nabytí účinnosti nového zákona se předpokládá k 1.1. 2001.
3.8.7.14 Institucionální potřeby
Je plánováno zřízení pracoviště v rámci odboru správních agend MV, v jehož kompetenci budou úkoly na úseku předávání informací o pohybu zbraní a střeliva přes hranice.
3.8.7.15 Finanční potřeby
Předpokládá se expertní pomoc při přípravě české legislativy. Prostřednictvím TAIEXu se již uskutečnily dvě konzultace našich expertů se zástupci Evropské komise a Spojeného království k návrhu nové právní úpravy.
