Historie minulých vlád

Národní program pro přípravu na členství v EU

3. Schopnost zajistit závazky vyplývající ze členství

3.9 Vnější politiky

3.9.1 Obchod a mezinárodní ekonomické vztahy

3.9.1.1 Současná situace

Vnější ekonomické vztahy hrají klíčovou roli v procesu ekonomické transformace ČR. Otevřený charakter české ekonomiky působí na její restrukturalizaci a zároveň podporuje realizaci domácích výrobků na zahraničních trzích. Vysoká úroveň vázanosti podmínek přístupu na český trh prostřednictvím soustavy mezinárodních smluv činí z České republiky transparentního a předvídatelného partnera. ČR bude pokračovat v dotváření liberálního prostředí v souladu s přijatými mezinárodními závazky a s ohledem na prioritu v dosažení plného členství v EU.

ČR pokračovala v uplynulém roce ve své politice rozšiřování počtu zemí s nimiž uzavřela dohody o volném obchodu a přispěla k dalšímu rozšiřování CEFTA. Byly zahájeny konzultace o volném obchodu s Marokem, perspektivně se uvažuje o možnosti sjednat preferenční dohody s Tuniskem.

V oblasti ochranných opatření postupuje ČR na základě zákona č. 42/1980 Sb. o hospodářských stycích se zahraničím ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky FMZO č. 560/1991 Sb. o vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona o některých opatřeních při vývozu a dovozu výrobků vychází podobně jako předpisy ES z dohody o zřízení WTO. Vláda ČR již projednala věcný záměr, připravuje se paragrafované znění.

Český zákon č. 152/1997 Sb. na ochranu před dovozem dumpingových výrobků je plně kompatibilní s Dohodou o provádění článku VI. GATT z roku 1994. Při zpracování zákona bylo přihlédnuto k unijní úpravě a s přechodem na ni v momentu vstupu by tak neměly vzniknout žádné problémy.

Účinnou ochranu před subvencovanými dovozy by měl zajistit zákon, jehož věcný záměr byl vládou ČR v roce 1998 rovněž projednán a v současné době se předkládá k projednání nové vládě. V souladu s Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních WTO tak budou přijata legislativní opatření, která budou chránit domácí výrobce před negativními účinky subvencí poskytovaných druhými státy při vývozu na český trh a určena instituce, která bude zákonem stanovený legislativní postup při šetření uplatňovat.

3.9.1.2 Krátkodobé priority

Přes zlepšení salda zahraničního obchodu v roce 1998 zůstává i nadále prioritou v této oblasti snižování vnější ekonomické nerovnováhy, související zejména s negativním vývojem salda obchodní bilance, a vytváření takových systémových podmínek v oblasti podpory exportu, které umožní českým subjektům komplexně podnikat v zahraničí cestou dodávek zboží, poskytování služeb, pohybu kapitálových toků a ochrany práv k duševnímu vlastnictví.
Další prioritou je pokračování v naplňování Evropské dohody v části týkající se volného pohybu zboží, zejména pokud jde o odstraňování všech tarifních a netarifních překážek obchodu, zjednodušování procedur ve vzájemném obchodu, vytváření shodných pravidel v oblastech hospodářské soutěže a státní pomoci.

Řešení problému vnější nerovnováhy spočívá primárně v uplatnění nástrojů fiskální a měnové politiky a v kultivaci faktorů hospodářského růstu napomáhajících ke zvýšení exportní výkonnosti českého hospodářství, k posílení konkurenceschopnosti tuzemských subjektů a k realizaci nezbytných adaptačních opatření. K naplnění těchto cílů by mělo přispět jak silně stimulující proexportní prostředí, tvořené souhrnem všech proexportních aktivit, tak liberální a otevřená zahraničněobchodní politika.

Vedle proexportních aktivit nestátního sektoru se formuluje také státní proexportní politika jako nedílná součást hospodářské politiky ČR. Je nezbytné, aby státní proexportní politika byla v souladu s relevantními mezinárodními závazky, které ČR dobrovolně přijala, respektovala pravidlo rovného přístupu, měla charakter nepřímé podpory a zachovala klima volné hospodářské soutěže. Koncepci proexportní politiky připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu paralelně se zahraničněobchodní koncepcí a je předpoklad, že v roce 1999 bude předložena ke schválení vládě ČR.

Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo vládě ČR v lednu 1999 koncepci zahraničněobchodní politiky ČR v období před vstupem do EU. Zpracovaný materiál obsahuje základní směry a hlavní úkoly sledující vytváření výhodných obchodně politických podmínek, které se navrhuje realizovat s využitím různých negociačních fór a prostředků. Jsou členěny na postupy na mnohostranné bázi, zejména v rámci WTO a ve dvoustranných vztazích s třetími zeměmi. V souvislosti se strategickým cílem připojení ČR k EU je koncepce formulována tak, aby převzetí unijní společné obchodní politiky k datu vstupu nečinilo žádné vážnější problémy.

Závazky vyplývající z Evropské dohody jsou Českou republikou průběžně plněny. Česká republika je připravena přispět k realizaci dalších opatření vedoucích k prohloubení vzájemné obchodní výměny a ekonomické spolupráce a ke zvýšení předvídatelnosti a bezpečnosti v těchto vztazích. Příkladem takových opatření jsou nové smluvní dokumenty doplňující Evropskou dohodu, např.

Protokol týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření na ochranu zvířat ve vztahu k obchodu,
Protokol o úpravách obchodních aspektů Evropské dohody s ohledem na vstup Rakouska, Finska a Švédska do EU a na výsledky jednání o zemědělství v rámci Uruguayského kola včetně zlepšení stávajícího preferenčního režimu,
Rozhodnutí Rady přidružení o změně Protokolu 4 k Evropské dohodě o úpravě pravidel pro stanovení původu zboží a o prodloužení systému dvojité kontroly při vývozu vybraných hutnických výrobků z ČR do EU a
připravovaný Protokol o evropském posuzování shody.

V návaznosti na výsledky screeningu vypracuje MZV ve spolupráci s MPaO, MK, Mzd apod. přehled všech bilaterálních smluv ČR se třetími zeměmi ve vazbě na předpokládané členství ČR v EU. Vytvořený přehled by měl sloužit k identifikaci bilaterálních smluv, které bude nutné v souvislosti se vstupem ČR do EU vypovědět, renegociovat či jinak měnit.

3.9.1.3 Střednědobé priority

V této oblasti je prioritou vytváření systémových předpokladů pro převzetí unijní společné obchodní politiky v rozsahu platném ke dni přístupu České republiky k Evropské unii a sjednaném v rámci přístupových jednání.

Podrobně jsou analyzovány legislativně právní, obchodně politické, ekonomické a institucionální dopady převzetí společné obchodní politiky Českou republikou. ČR si plně uvědomuje kompetence orgánů EU v této oblasti a způsob prosazování národních zájmů prostřednictvím těchto orgánů. K zajištění tohoto úkolu musí vyřešit otázku přímého působení právních předpisů Evropských společenství v českém právním řádu, a to také těch, které se týkají ochranných obchodně politických opatření. Analyzovány jsou základní odlišnosti ve smluvní úpravě obchodních vztahů se třetími státy. Nové smlouvy jsou sjednávány s vědomím nutnosti ukončení jejich provádění k okamžiku nabytí členství. V jednáních na mnohostranných fórech, zejména ve Světové obchodní organizaci (WTO), je sledována úroveň závazků EU s ohledem na nutnost budoucích jednání o zachování úrovně koncesí a závazků se třetími státy. Ekonomické dopady převzetí společné obchodní politiky jsou hodnoceny jak ve vztahu k hospodářství jako celku, tak ve vztahu k jednotlivým průmyslovým odvětvím (obchodně politické aspekty obchodu zemědělskými výrobky jsou obsaženy v kapitole 6 o zemědělství a rybolovu).

3.9.1.4 Institucionální zabezpečení

Krátkodobé:

Kromě kroků předpokládaných v oblasti státní správy, v níž je gestorem za koordinaci zahraničněobchodní politiky Ministerstvo průmyslu a obchodu, se v rámci proexportní politiky rozšiřuje rozsah služeb poskytovaných specializovanými agenturami působícími v oblastech pojišťování vývozu (Exportní garanční a pojišťovací společnost), financování se státní účastí (Česká exportní banka), poskytování informačních, poradenských a podpůrných služeb na podporu exportních aktivit v zahraničí (CzechTrade, obchodně - ekonomické úseky na zastupitelských úřadech ČR v zahraničí) a podpory zahraničních investic v České republice (CzechInvest).

Mimo zmíněných institucí se na proexportní politice podílí také Svaz průmyslu a dopravy ČR a Hospodářská komora ČR. Česká právní úprava umožňuje také zapojení nestátních subjektů; příkladem může být společnost ČESCOB, která některými svými aktivitami konkuruje nabídce EGAPu.

CzechTrade (Organizace na podporu obchodu v ČR)

CzechTrade se zabývá poskytováním informačních, poradenských a podpůrných služeb zaměřených na zlepšování výsledků zahraničního obchodu ČR a exportních aktivit českých podnikatelských subjektů v zahraničí.

Nízký exportní výkon podniků a rostoucí požadavky na systematickou podporu růstu exportu vyžadují urychlení celkového procesu vybudování plnohodnotné a silné agentury na podporu exportu v souladu s proexportní praxí v zemích EU. Základní nástroj dosažení tohoto cíle představuje schválená strategie Czech Trade 1999-2004.

Projekt přispěje ke zvýšení exportní výkonnosti českého hospodářství a jeho restrukturalizaci (zejména cílenou podporu perspektivních, exportně orientovaných podnikatelských aktivit).

Střednědobé:

Institucionální aspekty vytváření systémových předpokladů pro převzetí unijní společné obchodní politiky budou řešeny v rámci existující struktury ústředních orgánů, tj. jejich působení bude přizpůsobeno hlavním principům souvisejícím s uplatňováním společné obchodní politiky.

3.9.1.5 Finanční potřeby

Krátkodobé:

V oblasti státní správy rozšíření spolupráce při zvyšování profesionální zdatnosti a odborné připravenosti pracovníků státní správy, při definování a implementaci nových programů a projektů na podporu exportu.

Ve vztahu k organizacím působícím v oblasti podpory exportu se předpokládá, že bude pokračovat dosavadní pomoc ze strany EU, včetně finanční účasti na realizaci jednotlivých projektů, s cílem vytvořit výkonné a efektivně fungující instituce v této oblasti a rozšířit nabídku jimi poskytovaných informačních a asistenčních služeb.

Pro organizaci CzechTrade konkrétně by pomoc ze strany EU byla vítána při:

rozšíření spolupráce a získání nezbytného know-how od partnerských institucí,
zvýšení profesionální zdatnosti a odborné připravenosti pracovníků agentury,
definování a implementaci nových programů a projektů na podporu exportu českých výrobků,
rozvíjení činnosti agentury v zahraničí, včetně budování zahraničních pracovišť agentury,
zvyšování nabídky informačních produktů a asistenčních služeb CzechTrade,
implementaci Strategie CzechTrade 1999-2004.

Střednědobé:

V procesu naplňování předpokladů pro převzetí společné obchodní politiky má Česká republika zájem o spolupráci:

při přípravě konkrétních aspektů výkonu této politiky, zejména v oblasti legislativně právní,
při konkretizaci dopadů vyplývajících pro české subjekty z rozšíření působnosti ochranných opatření, která bude uplatňovat EU vůči třetím státům v době nabytí členství, na ČR,
při podrobnější analýze dopadů vyplývajících pro ČR z převzetí smluvních vztahů EU vůči třetím státům,
na mnohostranných fórech, zejména ve WTO a v OECD, s cílem zajistit vzájemnou komplementaritu integrace do EU s integrací v celosvětovém měřítku; jak vyplynulo z výsledků screeningu kapitoly 26 Vnější vztahy, jedná se zejména o metodickou pomoc EU při začleňování do vícestranných dohod a sektorálních iniciativ WTO, kde ČR není členem, spolupráci při postupném slaďování rozsahu závazků ČR a EU v oblasti vybraných typů služeb a při přípravě na další kolo mnohostranných jednání WTO,
při seznamování hospodářských subjektů v ČR i ve členských státech s přínosy a novými okolnostmi vyplývajícími z převzetí společné obchodní politiky,
při srovnávací analýze unijních a českých celních smluvních sazeb, vč. vytypování těch, které mohou být pro ČR problematické.

3.9.2 Rozvojová pomoc

Program rozvojové zahraniční pomoci České republiky je upraven “Zásadami pro poskytování zahraniční rozvojové pomoci České republiky”, které byly schváleny usnesením vlády ČR č. 153 ze dne 15. března 1995. Rozvojová zahraniční pomoc je poskytována přednostně zemím, které směřují k zavedení nebo upevňování demokracie a lidských práv nebo tržní ekonomiky. Konkrétní projekty rozvojové spolupráce, jsou integální součástí zahraniční politiky ČR a představují dnes nikoli nevýznamnou součást mezinárodně politických závazků.

Projekty rozvojové pomoci jsou schvalovány každoročně v předkádaném plánu projektů rozvojové pomoci na daný rok Ministerstvem zahraničních věcí - koordinátorem. Projekty jsou navrhovány a realizovány resorty dle svých gestorských kompetencí formou dvoustranné a mnohostranné spolupráce. Výše objemu prostředků na projekty rozvojové pomoci je schvalována vládou ČR současně s požadavkem na realizaci projektů. Finanční prostředky jsou po schválení převedeny z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtu jednotlivých kapitol resortů - gestorů projektů. Projekty rozvojové pomoci jsou realizovány v souladu se zákonem č. 199/1994 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů.

Od přijetí usnesení vlády České republiky č. 153 ze dne 15. 3. 1995 doznaly výše uvedené “Zásady” změn, které zefektivnily jejich provádění (např. ekonomické využití ročního rozpočtu v rámci resortu, navršování prostředků na projekty rozvojové pomoci ve státním rozpočtu aj.).

V současné době prochází systém poskytování rozvojové pomoci v EU revizí a bude v nové podobě aplikován od roku 2001. Do té doby a do doby vstupu ČR do EU je možné rozvojovou zahraniční pomoc poskytovanou projekty zahraniční rozvojové pomoci modifikovat prostřednictvím usnesení vlády.

Humanitární pomoc je rovněž poskytována podle “Zásad pro poskytování zahraniční rozvojové pomoci”, které byly přijaty usnesením vlády ČR č. 153 ze dne 15. 3. 1995. Humanitární pomoc poskytuje Česká republika podle potřeby a naléhavosti státům, nebo přesně vymezeným skupinám obyvatelstva v oblastech ohrožených nepokoji, živelnými katastrofami apod. V souladu se “Zásadami” rozhoduje ministr zahraničních věcí o poskytnutí humanitární pomoci až do výše 5 mil Kč. O humanitární pomoci nad 5 mil. Kč rozhoduje vláda ČR.

Humanitární pomoc je poskytována formu finanční nebo materiální. Materiální humanitární pomoc je realizována v souladu se zákonem č. 199/1994 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. Na realizaci spolupracuje MZV ČR s příslušnými resorty a nevládními organizacemi na základě výběrového řízení. Finanční pomoc je realizována pomocí bankovních převodů, nebo šeků vystavených na příjemce pomoci. Příjemcem jsou buď různé mezinárodní organizace (např. World Food Programme) nebo vlády přijímacích zemí.

3.9.3 Cla

3.9.3.1 Současná situace

Proces harmonizace legislativy byl zahájen již v roce 1993, kdy byl celní zákon ČR vypracován a přijat na základě principů celního zákoníku EU. Novela celního zákona k 1.7.1997 proces harmonizace obou celních zákoníků téměř dokončila. K zajištění integrace celních sazebníků a společné celní politiky jsou prováděny analytické a koncepční práce. K 1.7.1998 byly vydány nové prováděcí vyhlášky č. 135/1998 Sb. a 136/1998 Sb. k novelizovanému celnímu zákonu ve vazbě na Nařízení Komise č. 2454/93, kterým se provádějí některá ustanovení celního zákoníku Společenství, ve znění pozdějších předpisů a Nařízení Rady č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození zboží od cla, ve znění pozdějších předpisů. Tím byla zahájena závěrečná fáze procesu harmonizace celní legislativy se standardy EU, včetně pravidel pro osvobození zboží od dovozního cla, unifikovaného provádění celních režimů s ekonomickými účinky i uplatňování zjednodušených postupů.

3.9.3.2 Krátkodobé priority

Priority v celní oblasti jsou následující:

dokončit legislativní proces přijetí nového zákona o opatřeních týkajících se zákazu propouštění padělků a nedovolených napodobenin a jeho uvedení do praxe. Tímto zákonem bude zajištěna plná harmonizace s Nařízením Rady č. 3295/94 o opatřeních, týkajících se zákazu propouštění padělků a nedovolených napodobenin do volného oběhu, do režimu vývozu a ke zpětnému vývozu, a do režimů s podmíněným osvobozením od cla,
ve spolupráci s příslušnými resorty se podílet na srovnávací analýze celních sazeb EU a ČR,
ve spolupráci s MPO se podílet na návrhu řešení dalšího postupu a vývoje celní unie ČR - SR, d) připravit novelu prováděcí vyhlášky k celnímu zákonu.

Existence duty/free shops na pozemních hranicích s Německem a Rakouskem je založena v daňové legislativě a problematika jejich rušení je proto zahrnuta do kapitoly 3.4.2 Daně.

3.9.3.3 Střednědobé priority

K zajištění harmonizace práva ČR s právem ES je třeba provést následující opatření:

dokončit proces plné harmonizace jednotlivých ustanovení celního zákona a jeho prováděcích předpisů s relevantní legislativou EU na základě výsledků screeningu,
průběžně a systematicky sledovat a analyzovat změny prováděné v celním zákoníku ES a v judikatuře Evropského soudního dvora,
každoročně zapracovávat změny kombinované nomenklatury a vytvořit odborné, technické a organizační podmínky pro přejímání a aplikaci TARIC (integrovaný tarif Společenství),
podílet se na uzavírání dohod o volném obchodu se stejnými zeměmi jako EU s obdobnými pravidly pro určování původu zboží, sjednotit autonomní preferenční pravidla původu,
podílet se na přípravě nepreferenčních pravidel původu zboží a po skončení jednání ve WTO a WCO zajistit jejich provádění ve shodě s EU,
právně sjednotit preferenční pravidla původu zboží dováženého z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí v souladu s připravovanou úpravou Nařízením Komise č. 2454/93, kterým se provádějí některá ustanovení celního zákoníku Společenství.

3.9.3.4 Institucionální zabezpečení

S cílem integrace s orgány a institucemi ES bude celní správa ve spolupráci s daňovou správou v resortu MF řešit komplex institucionálních úprav spojených zejména se zánikem vnitřní hranice, s přebíráním některých kompetencí shodných s kompetencemi celních správ členských zemí EU a s přímým napojením na jednotný informační systém v ES.

Krátkodobé priority

zahájení analytických prací na

institucionální úpravě správy nepřímých daní, postupném přebírání kompetencí ve správě spotřebních daních a přípravě na zřízení a správu ”autorizovaných daňových skladů” a ”intrakomunitární DPH”,
zabezpečení společné zemědělské politiky (vývozní subvence, opatření na vnější hranici, administrace celních kvót),
posílení kontroly na případné vnější hranici EU a jejím zrušení na vnitřní hranici,
úpravě a doplnění systému finanční kontroly a auditu ve vazbě na standardy EU,
novém systému vybírání a odvádění příjmů (cla do rozpočtu EU a daní do rozpočtu ČR),
zabraňování nelegálním obchodům (zbraně, drogy, jaderné a jiné nebezpečné odpady apod.), tzn. ochraně společnosti dle standardů EU,
odhalování, zabraňování a šetření obchodních podvodů, ve smyslu ochrany ekonomických zájmů ES,

zajištění technické infrastruktury v působnosti Celní správy ČR, spojené s postupným přebíráním kompetencí v souvislosti se zajištěním vnějších hranic EU, zejména v oblastech:

zdokonalení provozního počítačového informačního systému kompatibilního a schopného přímé komunikace se systémy EU,
zapojení do systému počítačového řešení společného ”evropského” tranzitu (NCTS) a dobudování nezbytné komunikační sítě,
posílení BPP (boj proti podloudnictví) a jeho dostatečného technického vybavení a napojení na orgány EU,
vybudování funkčního informačního systému BPP schopného do budoucna komunikace se systémy EU,
vytvářet podmínky pro vybudování odpovídající infrastruktury na budoucí vnější hranici.

Střednědobé priority

na základě provedených analýz postupně připravovat výkon služby tak, aby ke dni vstupu byla celní správa připravena převzít nové úkoly a kompetence (průmyslová ochrana, obchodní podvody, ochrana práv duševního vlastnictví apod.), a bylo zabezpečeno odpovídající uplatnění zaměstnanců,
celní režimy s ekonomickými účinky a zjednodušené postupy při vývozu, dovozu a tranzitu postupně transformovat podle pravidel aplikovaných v EU,
stabilizovat organizační struktury a rozvíjet lidské zdroje cestou odpovídající politiky v oblasti vzdělávání, informovanosti, motivace, odměňování a zkvalitnění a sjednocení úrovně celního dohledu, zejména celního řízení,
k zajištění vzájemné výměny informací v rámci EU budou realizovány tyto programy a projekty:

CCN/CSI	datová síť EU, připojení české národní domény	1999
NCTS	New Computerised Transit System; systém připravovaný pro podporu režimu Společného tranzitu (EU/EFTA/V4 - zatím 22 zemí)	1999-2000
TARIC	Distribuce dat a změn společného integrovaného tarifu EU: nutno realizovat a integrovat do národního celního informačního systému nejpozději před dnem vstupu do EU	2000-2002
QUOTA	příprava distribuce dat společného systému řízení celních kvót v EU	2001-2002
CIS/ SCENT	Informační systém boje proti podloudnictví	zahájeno 1999

3.9.3.5 Finanční potřeby

Pro zajištění harmonizace celní legislativy s právem ES jsou na MF - GŘC vytvořeny základní organizační a personální podmínky. Náklady spojené se zabezpečováním dalších výše uvedených úkolů budou převážně zajišťovány z rozpočtových prostředků v rámci celkové kapitoly MF.

Od orgánů a institucí ES bude požadována pomoc zejména v rámci realizace následujících akcí, programů a projektů zaměřených na:

konzultace s experty organizované ve spolupráci s příslušným DG Evropské komise, krátkodobé stáže, účast na příslušných odborných seminářích, technických výborech a komisích apod.,
autorizované překlady dokumentů ES,
participaci na programu MATTHAEUS - CUSTOMS,
vzdělávání (přednášky, intenzívní jazykové kurzy, tématické semináře a pod.),
srovnávací analýzy a studie,

Realizaci těchto aktivit navrhujeme hradit z prostředků PHARE. Jejich kvantifikace bude prováděna při uzavírání kontraktů na programy a projekty, v souvislosti s realizací konkrétních akcí a při vypracování finančního memoranda a rozpočtové kapitoly MF na léta 1999 - 2000, případně v dalších létech do doby vstupu do EU.

Projekty zaměřené na vybudování a propojení celního informačního systému s relevantními systémy EU budou náročné po technické a finanční stránce. Investiční prostředky na realizaci těchto projektů lze odhadnout ve výši cca 300 mil. Kč ročně. Ze střednědobého hlediska předpokládáme financování těchto projektů nejen z národních rozpočtových prostředků v rámci celkové kapitoly MF, ale také prostřednictvím EK.

3.9.4 Společná zahraniční a bezpečnostní politika

3.9.4.1 Současná situace

Česká republika ve své koncepci zahraniční politiky považuje Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku /SZBP/ Evropské unie za významný krok v prohlubování evropského integračního procesu a formulování a prosazování evropských zájmů. ČR v předloženém pozičním dokumentu pro vstupní jednání velmi rozhodně deklarovala svou vůli a připravenost převzít principy a cíle SZBP EU a aktivně se podílet na jejich naplňování. Zdůraznila rovněž, že nevidí v evropském kontextu reálnou alternativu SZBP a je odhodlána převzít svůj díl zodpovědnosti. Má k tomu odpovídající funkční mechanismy a nástroje.

Česká republika se hlásí ke společnému úsilí demokratických zemí budovat a posilovat společenství míru, bezpečnosti, spolupráce, demokracie a prosperity. Podporuje evropský integrační proces a sdílí vizi sjednocené, demokratické, sociálně spravedlivé, prosperující a mírové Evropy bez napětí, Evropy svobodných občanů a regionů. Česká zahraničně politická koncepce tedy vychází z identických myšlenkových a hodnotových východisek, které tvoří základ pro provádění SZBP. Plnou shodu s těmito principy odrážejí nejenom hlavní programové dokumenty ČR, ale také každodenní praktické provádění její zahraniční politiky.Tomu odpovídají i priority a akcenty jejího zahraničně politického směřování.

Zahraniční a bezpečnostní politika ČR je charakterizována její orientací na evropskou a transatlantickou integraci. Vlády ČR, včetně vlády současné, považovaly členství v NATO a EU za své vrcholné priority. Členství v EU je pojímáno jako logické naplnění úsilí ČR o plnou integraci do společenství evropských demokracií. ČR úspěšně ukončila vstupní proces do NATO a od 12.března 1999 je plnoprávným členem této organizace.ČR si přeje být spolehlivým spojencem, připraveným účinně přispívat bezpečnosti v transatlantické oblasti. Důkazem tohoto úsilí je její významná účast v řadě operací na udržení a podporu míru, zvláště v operacích IFOR/SFOR, vedených NATO, v Bosně a Hercegovině. Členství v NATO změnilo rovněž pozici ČR v ZEU, neboť Česká republika, která předtím byla přidruženým partnerem, se stala přidruženým členem ZEU. Vláda ČR schválila Bezpečnostní strategii ČR, Vojenskou strategii ČR a Koncepci zahraniční politiky ČR, obsahující střednědobou orientaci české zahraniční a bezpečnostní politiky a beroucí v úvahu zahraničně politické, bezpečnostní a obranné priority ČR.

V rámci ujednání politického dialogu ČR již v předvstupním období participuje v SZBP EU. Pravidelně se připojuje k deklaracím, společným akcím a společným postojům EU, kdykoli je tato možnost ze strany EU nabídnuta. Úspěšně probíhá rovněž spolupráce mezi ČR a EU na půdě mezinárodních organizací, zejména v OSN, OBSE a v Komisi pro LP v Ženevě. Zapojení ČR do mechanismu SZBP zahrnuje rovněž pravidelná setkání předsedy vlády ČR a ministra zahraničních věcí s jejich partnery z EU v rámci multilaterálního dialogu mezi EU a přidruženými zeměmi. Politický ředitel MZV ČR se zúčastňuje rozšířených zasedání Politického výboru. Existuje permanentní dialog prostřednictvím schůzek Přidružených Evropských korespondentů a participace ČR na společných schůzkách s 12 Pracovními skupinami SZBP.

Evropská komise ve své Pravidelné zprávě o pokroku v předvstupním procesu konstatovala, že sbližování ČR s acquis SZBP i nadále probíhalo hladce. EK v pasáži, týkající se SZBP, upozornila, že otázka, kterou ještě zbývá vyřešit, je rozdělení státního majetku bývalé ČSFR mezi Českou republiku a Slovensko.

V roce 1992 byla ustavena Komise pro dokončení vypořádání majetku bývalé ČSFR, která ke dni vzniku samostatných států rozdělila cca 95% majetku. Od roku 1993 až do nástupu nové slovenské politické reprezentace byla činnost Komise pozastavena.Stavem v dokončení vypořádání majetku bývalé ČSFR se však i v tomto období zabývala vláda ČR na svých zasedáních. /např. červenec, září 1997/. V prosinci 1998 Komise obnovila svou činnost a podle vzájemné dohody se bude scházet každé dva měsíce.Již opětovné oživení práce Komise je posunem v řešení neuzavřených otázek. Při těchto jednáních se navíc podařilo dořešit některé sporné body a otázky v rámci mezirezortního jednání. Klíčovým, resp. jediným významným sporným bodem se dnes jeví uznání závazku SR, který vznikl při dělení Státní banky československé /cca 24 mld. Kčs/. I u této otázky jsou připraveny varianty řešení, o kterých bude teprve jednáno.
Časový horizont vyřešení této otázky záleží na výsledku jednání mezi ČR a SR. Existuje však reálná možnost uzavřít problematiku dokončení rozdělení majetku bývalé federace do konce roku 1999, jak uvedli premiéři obou států při loňském jednání v Bratislavě.
Do acquis SZBP patří rovněž tzv. negativní opatření, neboli sankce EU vůči některým třetím zemím. Do vstupu ČR do EU je nutné připravit národní legislativu, týkající se nedodržování sankcí.

[Obsah] [3.10 Finanční otázky]