Historie státního znaku

Státní znak České republiky ve své dnešní podobě je výsledkem poměrně složitého vývoje, jehož počátek je možno datovat do období 12. až 13. století.Roku 1158, dle kroniky tzv. Dalimila, český kníže Vladislav II., za vojenskou pomoc proti Milánu, obdržel od císaře Friedricha I. Barbarossy královský titul a náhradou za dosavadní znak s orlicí, erb se stříbrným lvem v červeném poli. Skutečně prvně doložený lev - coby symbol panující dynastie Přemyslovců- však pochází až z roku 1213 z jezdecké pečeti moravského markraběte Vladislava Jindřicha. Původně se tak jednalo o spíše přemyslovský dynastický erb,zatímco zemským symbolem zůstávala nadále tzv. svatováclavská orlice, s tím jak se středověcí panovníci snažili upevňovat své postavení, snažili se také o přednostní užívání svého erbu a tím se postupně stříbrný lev v červeném poli stal nejen symbolem dynastickým, nýbrž i zemským, kdy v této funkci přetrval až do roku 1918.

Se vznikem samostatného československého státu v říjnu 1918 vyvstala rovněž potřeba nového výsostného státního znaku vyjadřujícího nejen změnu státoprávních poměrů, ale zároveň též kontinuitu historického vývoje českých zemí s nově utvořeným státem. Na základě ankety, kancelářský oficiál Archivu ministerstva vnitra, Jaroslav Kursa připravil návrh na realizaci malého, středního a velkého státního znaku, jenž vycházely z historických zemských znaků dotčených zemí. Samotné výtvarné provedení poté následně provedl František Kysela. Existence těchto tří znaků ČSR byla potvrzena zákonem čís. 252/1920 Sb. z 30. března 1920.


Malý státní znak ČSR

Malý znak Československé republiky (1920)(§4. Malý znak republiky Československé jest: Na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku v pravo hledící, úst rozžavených, s jazykem vyplazitým, drápy a čelenkou, vše zlaté barvy, nesoucí na svých prsou červený štítek s třemi modrými vrchy, z nichž na prostředním vyšším vztyčen jest stříbrný kříž patriarší.)


Střední státní znak ČSR

Střední znak Československé republiky (1920)(§5. Střední znak republiky Československé má dva štíty, přední a zadní. Na předním (srdečním) jest znak český: na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku v pravo hledící, úst rozžhavených, s jazykem vyplazitým, drápy a čelenkou, vše zlaté barvy. Zadní štít jest čtvrcený. V jeho horním pravém poli jest znak slovenský: na červeném štítě tři modré vrchy, z nichž na prostředním vyšším vztyčen jest stříbrný kříž patriarší. V levém horním poli znak Podkarpatské Rusi: štít na zdél rozdělený, v pravém, modrém poli tři zlatá břevna, v levém, stříbrném poli stojící červený medvěd v pravo hledící. V pravém spodním poli znak moravský: na modrém štítě v pravo hledící orlice s čelenkou, stříbrně a červeně šachovaná. V levém spodním poli znak slezský: na zlatém štítě v pravo hledící černá orlice s čelenkou v červené zbroji se stříbrnou pružinou na prsou, zakončenou jetelovými trojlístky a uprostřed zdobenou křížkem.)


Velký státní znak ČSR

Velký znak Československé republiky (1920)(§6. Veliký znak republiky Československé skládá se ze štítu předního a zadního. Na předním jest znak český: na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku v pravo hledící, úst rozžhavených, s jazykem vyplazitým, drápy a čelenkou, vše zlaté barvy. Zadní štít jest rozdělen na sedm polí třemi vodorovnými pruhy tak, že vrchní dva jsou rozpůleny, třetí spodní třikráte dělen. V horním pravém poli jest znak slovenský: na červeném štítě tři modré vrchy, z nichž na prostředním vyšším vztyčen jest stříbrný kříž patriarší. V levém horním poli znak Podkarpatské Rusi: štít na zdél rozdělený, v pravém, modrém poli tři zlatá břevna, v levém, stříbrném poli stojící červený medvěd v pravo hledící. V pravém středním poli znak moravský: na modrém štítě v pravo hledící orlice s čelenkou, stříbrně a červeně šachovaná V levém středním poli znak slezský: na zlatém štítě v pravo hledící černá orlices čelenkou v červené zbroji se stříbrnou pružinou na prsou, zakončenou jetelovými trojlístky a uprostřed zdobenou křížkem. V pravém spodním poli znak Těšínska: na modrém štítě zlatá orlice v pravo hledící. Ve spodním středním poli znak Opavska: štít červeně a bíle rozpůlený. V levém spodním poli znak Ratibořska: štít rozpůlený, v pravém modrém poli zlatá orlice s čelenkou v pravo hledící, levé pole bílé a červeně rozpůlené.)

Pomnichovská Česko-Slovenská republika pak z této trojice státních znaků (jako výraz autonomního uspořádánání státu) používala pouze střední státní znak. V době německé okupace, za existence Protektorátu Čechy a Morava, byl z prsou lva odstraněn srdeční štítek a nadále byly používány pouze dva znaky - malý a větší a to na základě vládního nařízení č. 222/1939 Sb. ze dne 19. září 1939.


Malý protektorátní znak

  Menší protektorátní znak (§4. Menší znak Protektorátu Čechy a Morava jest: Na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku vpravo hledící, úst rozžavených, s jazykem vyplazitým, čelenkou a zbrojí, vše zlaté barvy.)




Větší protektorátní znak

Větší protektorátní znak(§5. Větší znak Protektorátu Čechy a Morava má štít čtvrcený. V jeho pravém horním a levém spodním poli jest znak český: na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku vpravo hledící, úst rozžavených, s jazykem vyplazitým, čelenkou a zbrojí, vše zlaté barvy. V levém horním a pravém spodním poli znak moravský: na modrém štítě orlice vpravo hledící, stříbrně a červeně šachovaná, s čelenkou a zbrojí, vše zlaté barvy.)

S osvobozením Československa roku 1945 byl do praxe uveden již jen malý státní znak, s vyjímkou prezidentské standarty, kde se udržel velký státní znak, doplněný o devizu Pravda vítězí. Ústava 9. května z roku 1948 sice stanovila, že státní znak a vlajku upravuje zákon (§169), žádný zákon v tomto znění však nebyl vydán. Teprve zákon ze 17. listopadu 1960 čís. 163 ustanovil nový státní znak (dle návrhu M. Hegara), jenž měl odrážet tzv. "dobudování socialismu" v Československu. Šlo spíše o emblém, který odporoval heraldickým pravidlům, byť alespoň zachoval český zemský symbol - lva.


Státní znak ČSSR

Státní znak ČSSR (§1. Státní znak Československé socialistické republiky tvoří červený štít tvaru husitské pavézy s pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá.)

Změna politického klimatu spojená s pádem totalitního systému moci v Československu po listopadu roku 1989 si pochopitelně vyžádala změnu státního znaku, který měl nejen vyjádřit obnovu demokratických zásad, kontinuitu historického vývoje, nýbrž i vystihnout federativní uspořádání československého státu. Po velmi složitých jednáních byl konečně ústavním zákonem č. 102/1990 Sb. z 20. dubna 1990 zaveden Státní znak České a Slovenské federativní republiky, když národní rady obou republik nejdříve schválily národní znaky. Česká národní rada zákonem čís. 68/1990 Sb. z 13. března 1990 znak malý a znak velký, podle návrhů Jiřího Loudy a Slovenská národní rada, jenž o podobě slovenského znaku rozhodla již 1. března 1990 zákonem čís. 50/1990 Sb.


Státní znak České a Slovenské federativní republiky 

Státní znak ČSFR (Čl. 2/§1 Státní znak České a Slovenské Federativní Republiky tvoří čtvrcený štít, ve kterém v prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý řvoucí lev ve skoku vpravo hledící, se zlatými drápy, zlatým vyplazeným jazykem a zlatou heraldickou korunou. Ve druhém a třetím červeném poli je stříbrný dvojitý kříž vztyčený na středním vyvýšeném vršku modrého trojvrší. Čtvrcení znaku je vyznačeno stříbrnou linkou.)


Velký a malý znak České republiky

(Čl. 1/§1 Velký státní znak České republiky tvoří čtvrcený štít, ve kterém v prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý řvoucí lev ve skoku vpravo hledící se zlatými drápy, zlatým vyplazeným jazykem a zlatou heraldickou korunou. Ve druhém modrém poli je stříbro červeně šachovaná orlice vpravo hledící se zlatým zobákem, zlatými pařáty a zlatou heraldickou korunou. Ve třetím zlatém poli je černá orlice vpravo hledící s červeným zobákem, červenými pařáty, zlatou heraldickou korunou a stříbrnou pružinou na prsou zakončenou jetelovými trojlístky a uprostřed zdobenou křížkem. Čl. 1/§ 2 Malý státní znak České republiky tvoří červený štít, na kterém je stříbrný dvouocasý řvoucí lev ve skoku vpravo hledící se zlatými drápy, zlatým vyplazeným jazykem a zlatou heraldickou korunou.)


Znak Slovenské republiky 

Znak Slovenské republiky (Čl. 2/§1 Štátny znak Slovenskej republiky tvorí na červenom ranogotickom štíte dvojitý strieborný kríž vztýčený na strednom vyvýšenom vršku modrého trojvršia.)

S rozpadem československé federace, Česká národní rada zákonem čís. 3/1993 Sb. ze 17. prosince 1992 převzala oba státní znaky České republiky jako státní znaky samostatné České republiky, pouze u malého znaku byl španělský štít pozměněn na gotický.


Velký znak České republiky 

Velký znak České republiky (§2/1 Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno - červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí.)


Malý znak České republiky 

Malý znak České republiky (§2/3 Malý státní znak tvoří červený štít, v němž je dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí.)