Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Historie minulých vlád

Hospodářská strategie vstupu do Evropské unie

III. Nový směr hospodářské politiky

Splnění kodaňských kritérií:
  • fungující tržní ekonomika
  • schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky
Podmínkou přijetí do EU je splnění dvou základních kritérií - vybudování fungující tržní ekonomiky včetně strukturálních reforem a schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a působením tržních sil uvnitř Unie. Česká republika již značně pokročila v plnění těchto kritérií. Soukromé podnikání představuje dominantní formu vlastnictví, přímé fiskální intervence nejsou nadměrné a je udržována relativní cenová a měnová stabilita. Vysoký stupeň integrace na trhu zboží se stal již skutečností.
Zajistit hluboké reformy podnikatelského sektoru ... Z předních kandidátů na členství patří Česká republika k zemím, které jsou nejblíže průměru zemí EU pokud jde o ekonomickou úroveň (hrubý domácí produkt na obyvatele). Neexistují však důvody k sebeuspokojení. ČR nedokázala využít svých výchozích předností a její nynější nižší ekonomický růst vede ke ztrátě relativních pozic jak ve vztahu k ostatním kandidátům na členství, tak - v posledních dvou letech - i k Unii jako celku. Nová strategie musí odstranit základní nedostatky minulé politiky, která nezajistila hlubokou reformu podnikatelského sektoru tak, aby česká ekonomika dosahovala rychlejšího ekonomického růstu než je průměr zemí EU při udržování vnitřní a vnější rovnováhy.
... a rozvinout reálnou globální konkurenceschopnost Stěžejní prioritou hospodářské strategie se proto musí stát orientace na posílení konkurenceschopnosti v nejširším slova smyslu. Česká ekonomika, české firmy, česká pracovní síla se musí v každém případě vyrovnat s výzvou globalizace. Úkolem vlády je a bude napomáhat české pracovní síle a firmám, působícím na území České republiky, ke skutečně globální konkurenceschopnosti. Zařazení českého ekonomického prostoru do jednotného trhu EU a později do měnové unie je rozhodujícím krokem na této cestě. Pouze s konkurenceschopnou pracovní silou a konkurenceschopnými podniky, působícími na území ČR, bude možné vytvořit konkurenceschopnou českou ekonomiku, která obstojí v náročném prostředí globální tržní ekonomiky a bude nabízet svým občanům perspektivu trvale rostoucí životní úrovně.
Mikroekonomická politika - nová priorita Hospodářská politika vlády proto zdůrazňuje jiné priority, než o které se opíraly vlády minulé. Poučení ze zkušeností minulého vývoje ukazuje, že makroekonomická stabilizační politika sama o sobě nemůže být plně úspěšná, pokud se neopírá o základní mikroekonomickou politiku. Podcenění strukturálních změn na podnikové úrovni je jednou z hlavních příčin současných hospodářských problémů. Jádro hospodářské politiky se proto posouvá od řešení makroekonomických problémů k řešení transformačních úloh na podnikové úrovni, tedy zejména směrem ke zvyšování necenové konkurenceschopnosti. Tento posun v prioritách bere ovšem v úvahu potřebu zachování základní stability ekonomického prostředí.


1. Rychlejší ekonomický růst dosahovat zvýšením konkurenceschopnosti

Zúžení mezery v ekonomické výkonnosti ... Základní principy hospodářské strategie se opírají o nezbytnost dosáhnout do doby vstupu do EU nejen potřebné harmonizace v oblasti předpisů a legislativy, ale i zvýšení konkurenceschopnosti českých firem a z ní vyplývající vysoké úrovně makroekonomické výkonnosti. Jde o přiměřené zúžení mezery ve výkonnosti a produktivitě podniků ve srovnání s průměrem EU a zejména pak s vyspělejšími sousedy, Rakouskem a SRN.
... v podmínkách geografické blízkosti k nejvyspělejším zemím Unie Celý proces zvyšování výkonnosti ekonomiky a přibližování se výkonnosti EU bude patrně složitější, než byl v dosavadních případech přijímání nových členských států. ČR má velmi specifické postavení, neboť leží geograficky velmi blízko nejvyspělejším zemím Unie. Více než polovinou státní hranice sousedí s Německem a Rakouskem, a tím se jakoby zeměpisně "vlamuje" do zemí EU.
Překonat diferencované zaostávání produktivity V roce 1996 dosahovala úroveň produktivity v ČR (měřená HDP na pracovníka v paritě kupní síly) necelou polovinu úrovně SRN a obdobně výkonnost ekonomiky (HDP na obyvatele) jen 58 % úrovně SRN, tj. méně než v nejméně vyspělých zemích Unie. Zaostávání produktivity narůstá s mírou složitosti výrobků a v sofistikovaných oborech je větší, nežli může být nákladově vyrovnáno rozdíly v nominálních mzdách.
Předstih v tempech ekonomického růstu ... Úkolem hospodářské politiky v příštím období je proto zejména založit předpoklady pro ekonomický růst v ČR na úrovni alespoň o 2 - 3 procentní body nad průměrem zemí EU, a to zejména na základě zvýšené konkurenční schopnosti českého průmyslu a dalších odvětví, vyúsťující do vysokého růstu souhrnné produktivity práce.
... vyžaduje odpovídající institucionální rámec ... Základním předpokladem pro realizaci této hospodářské strategie je za prvé a především vytvoření institucionálního rámce pro rozvoj firem. Ten se odvíjí od kultivace kapitálového trhu, který by se měl stát místem, odkud mohou firmy získávat kapitál, a který vysílá relevantní informace pro investory. K vytvoření tohoto předpokladu je nutno dovršit privatizaci bankovního sektoru, zlepšit vynucování práva, posílit postavení věřitelů, potlačit korupci a prosadit hlubokou reformu státní správy, která odstraní její zděděné byrokratické rysy.
... k povzbuzení soukromé iniciativy Na základě těchto institucionálních předpokladů lze pak dosáhnout také důsledné restrukturalizace v podnikatelském sektoru, která podstatně zvýší výkonnost firem, jejich produktivitu práce, orientaci na trh, posílí firemní investice a další. Smyslem institucionálních reforem je povzbudit rozvíjení soukromé iniciativy.
Kultivace pracovní síly ... Kultivace pracovní síly je dalším předpokladem úspěšného prosazení nové strategie. Vysoká úroveň všeobecné vzdělanosti, odborného vzdělávání, počítačové gramotnosti i znalosti cizích jazyků - to jsou základní předpoklady přechodu ke kvalifikačně náročnějším výrobám, pro které existují v ČR dobré podmínky, dané dlouhodobými tradicemi industriálního rozvoje. Ve strategii jsou obsažena opatření ke transformaci existujícího vzdělávacího systému a vybudování systému dalšího celoživotního vzdělávání.
... při zlepšeném využití lidských zdrojů ... Zakládá se postupně koncept celoživotního učení a přeměna podniků v učící se organizace, kde využití lidských zdrojů je základem podnikové strategie. Realizace této priority si vyžádá odpovídající finanční podporu z veřejných i ostatních zdrojů, především pak od zaměstnavatelů.
... a jejich uplatnění na evropském pracovním trhu ... Vláda bude usilovat o to, aby vzdělávací systém ČR přispěl svým dílem k získání plného členství země v EU, a to i využitím účastí ve vzdělávacích programech EU. Bude podporovat další rozvoj všeobecného i odborného vzdělávání s cílem usnadnit plné uplatnění kvalifikací na evropském trhu práce. K prioritám ve vztahu k posílení konkurenční schopnosti ekonomiky a přilákání zahraničních zájemců o investování v České republice patří vypracování dlouhodobých celonárodních programů podpory výuky cizích jazyků, a rovněž opatření, směřující ke srovnatelnosti diplomů a kvalifikací, poskytovaných vzdělávacím systémem a k uznávání studia i jeho částí zeměmi Evropské unie (a dalšími vyspělými zeměmi světa).
Jádro strategie: zajištění předpokladů pro rychlý vzestup konkurenceschopnosti Celkově bude úspěšné připojení k EU záviset na odstranění rozdílů ve výkonnosti podniků i pracovních sil mezi ČR a zeměmi EU. Přechod na rychlejší růstovou dráhu vyžaduje především důsledné prosazování zásadní institucionální reformy a významné posílení výkonnosti podniků i pracovních sil. Pokud by k tomu nedošlo, české podniky by nebyly schopny se vyrovnat s integrací na trhu EU, která je již v současné době značně vysoká. Hospodářská strategie se tedy musí zaměřit zcela prvořadě na zajištění předpokladů rychlého a všestranného růstu konkurenceschopnosti ekonomiky, což bude vyžadovat mnohem větší důraz na mikroekonomickou politiku. V obdobné situaci budou i další země, které na členství aspirují v první etapě.


2. Strukturální politika zvyšující konkurenční schopnost

Důraz na ekonomický růst ... Jádrem hospodářské politiky je odstranění velkých rozdílů ve výkonnosti mezi ČR a jejími nejbližšími sousedy. Z těchto důvodů je nutno klást daleko větší důraz na ekonomický růst, nežli tomu bylo v minulosti. Podle reálného odhadu lze předpokládat rychlejší tempa růstu než v EU až po roce 2000, tj. po období stagnace a mírného oživení v letech 1999-2000.
... tažený exportem Uvažované rychlejší tempo růstu HDP je udržitelné pouze za předpokladu, že budou využity všechny příležitosti k uplatnění domácí produkce na všech hlavních trzích. Vzhledem k výchozí hluboké nerovnováze, přetrvávající tendenci k pasivu běžného účtu a celkové vysoké zadluženosti ekonomiky v zahraničí je nezbytné, aby prioritou byl export zboží a služeb. Základem tedy bude růst "tažený" exportem, založený na rychlém zvyšování konkurenceschopnosti výrobků české ekonomiky.
Proexportní politika ... Hospodářská politika vlády bude zaměřena v prvé řadě na vyhledávání všech příležitostí pro vývoz našich výrobků. K tomu bude využívána řádně fungující síť obchodních zastoupení v zahraničí. Je také nezbytná i určitá podpora ze strany oficiálních činitelů při vývozu do rozvojových zemí (zejména pokud jde o investiční celky). Bude rozšířen systém garancí za vývoz českých výrobků, zejména ve formě pojištění exportu a výhodných exportních úvěrů. Vláda bude podporovat také podnikatelskou solidaritu, směřující k vyššímu využívání tuzemských kapacit či výrobků, v nichž je část tuzemské práce. Další liberalizace je nezbytná.
... při zajištění rovných podmínek soutěže Vláda však bude dbát o to, aby na trhu existovaly rovné podmínky soutěže. To je zvlášť důležité vzhledem ke zvýšeným požadavkům na ochranu spotřebitele a dodržování ekologických technologických norem EU. Vláda bude pomáhat k tomu, aby se podniky mohly v příslušné lhůtě adaptovat na zpřísněné podmínky.
Vzestup domácí poptávky Současně je pro oživení ekonomiky potřebný i odpovídající vzestup domácí investiční i spotřebitelské poptávky. Orientace pouze na zahraniční obchod vede ke značné závislosti na konjunktuře vnějších trhů a pozměňuje profilaci ekonomiky (vzhledem k nedostatečné konkurenceschopnosti v sofistikovaných výrobách). Hospodářská politika vlády se v příštím období bude zaměřovat na vyhledávání prostoru pro růst poptávky po produkci české ekonomiky na všech hlavních trzích.
Podpora restrukturalizace podniků Vláda podpoří program restrukturalizace velkých podniků, v němž předpokládá rozhodující účast věřitelů a investorů. Důležitou součástí vládní podpory restrukturalizace podniků bude řešení jejích sociálních důsledků, zejména pokud se týká nezaměstnanosti. Prostředkem k tomu bude stimulování příchodu zahraničních investorů, podpora exportní aktivity firem a oživení bytové výstavby. Ve všech případech se bude opírat o zkušenosti a nástroje, se kterými pracují země EU, a které jim umožnily úspěšný a dlouhodobý ekonomický růst. Přitom bude zajištěno, aby používání veřejných financí pro tyto účely se stalo zcela transparentní záležitostí. Na mikroekonomické úrovni bude politika vlády podporovat strukturální posun, směřující k rozvoji výrob s vyšší přidanou hodnotou. Cesty k tomu jsou pomoc základnímu i aplikovanému výzkumu a vývoji, programy kvality a rozvoj odborného i technického školství.
Vysoká míra investic v efektivnější struktuře Vzestup exportní výkonnosti je podmíněn i relativně vysokou mírou investic, jejich efektivnější alokací do exportně orientovaných úseků ekonomiky a zvýšením účinnosti těchto investic.
Podněty pro investory Jak z uváděného důvodu, tak i pro vytváření nových pracovních příležitostí bude zlepšený přístup k zahraničním i domácím investorům klíčovým prvkem hospodářské strategie. Vláda si klade za cíl stimulovat investory pokračováním v rozvoji konsistentního systému pobídek s využitím možností daňových prázdnin, bezcelních dovozů technologií, technologických parků, vytváření zón pro takové investice s připravenými pozemky apod.
Preference produkčních investic Především však naše ekonomika potřebuje investice produkční, které přispějí k zásadní změně výkonnosti hospodářství. Jejich stimulace ze strany státu se musí opírat o ve světě vyzkoušené metody daňových úlev pro firmy, které investují. Široká škála těchto konkrétních nástrojů bude součástí průmyslové politiky vlády jako podstatné složky jejího úsilí o zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky.
Rozvoj dopravní infrastruktury ... Dále bude nutno pokračovat v infrastrukturních investicích do modernizace železniční sítě a urychlení výstavby dálnic. Infrastrukturní investice rozšiřují možnosti efektivního soukromého investování a současně představují přínos ke stabilizaci stavebnictví v ČR a k udržování celkové zaměstnanosti.
... investic do bytového fondu V neposlední řadě hrají významnou roli v ekonomickém růstu investice do bytového fondu. Skutečný stav bytového fondu není vyhovující a jeho regionální struktura neodpovídá změnám v oblasti pracovních sil (zejména co se týče jejich mobility). Konkrétní bytový program se rovněž může stát hnací silou pro rozvoj dalších navazujících odvětví ekonomiky, jakož i velmi významným nástrojem regionální politiky a politiky zaměstnanosti. Výstavba bytů se také stane významnou oblastí pro soukromé investice, zejména obyvatelstva (podporované prostřednictvím různých systémů podpory bytové výstavby).


3. Sociální aspekty hospodářské politiky

Rychlejší růst produktivity práce než mezd ... K zajištění rychlejšího udržitelného růstu HDP, založeného na zvýšené konkurenceschopnosti bude zapotřebí, aby se zvýšení produktivity práce promítalo do zvýšení reálných mezd pouze zčásti. Na druhé straně však růst reálných mezd, podložený růstem produktivity, hraje důležitou roli v posilování příjmů domácností a tím i zvyšování úspor. Je třeba dosáhnout určité vyváženosti mezi růstem produktivity práce a růstem reálných mezd. Specifickým úkolem nové strategie bude zajistit po roce 2000 předstih v tempech růstu produktivity práce (měřené paritou kupní síly) před růstem reálných mezd alespoň o jednu třetinu. To by umožnilo růst reálných mezd o 1 až 3% ročně při udržování vysoké míry národních úspor, a tím i vysoké míry investování.
při přibližování nominálních mezd k EU ... Poměrně výrazný růst reálných mezd, podložený růstem produktivity práce, hraje rovněž významnou roli při odstraňování velkých rozdílů mezi nominálními mzdami v ČR a v členských zemích EU. Podnikatelské subjekty v ČR nemohou dlouhodobě spoléhat na využívání nízkých mezd jako na hlavní komparativní výhodu. Z dlouhodobého hlediska by takový přístup byl kontraproduktivní, neboť nízké mzdy vedou k nízké životní úrovni, oslabují sklon k úsporám a v důsledku toho i investicím a současně snižují kvalitu pracovních sil. ČR se tradičně vyznačovala vzdělanou a kvalifikovanou pracovní silou, čímž se odlišovala od některých jiných zemí východní Evropy.
... na základě zvyšování necenové konkurenční schopnosti ... Dlouhodobě udržitelnou strategií pro ČR je nahrazení komparativní výhody nízké ceny pracovní síly dokonalejším využíváním kvalifikovaných pracovních sil a zvýšením necenové konkurenční schopnosti.
... a tlaku na neefektivní zaměstnanost Nevyhnutelně však dojde k tomu, že zrychlený růst produktivity práce vyvolá další tlaky na snížení neefektivní zaměstnanosti, která běžně existuje v mnoha velkých průmyslových podnicích. Restrukturalizace průmyslu zvýší rozsah nezaměstnanosti (dosahující již v současnosti kolem 8%) na úroveň srovnatelnou s okolními zeměmi (patrně vyšší než 10% kolem roku 2000), což je pro Českou republiku zcela bezprecedentní.
Zvyšující se míra nezaměstnanosti Problémem takto vysoké úrovně nezaměstnanosti je to, že česká společnost na ni není připravena.
... si vyžádá citlivý přístup k sociální situaci nezaměstnaných Zachování širokého společenského konsensu při prosazování restrukturalizace podniků a nového rozmístění pracovních sil si vyžádá citlivé řešení dopadů zvýšené nezaměstnanosti na sociální situaci osob, které ztratily práci. Masová nezaměstnanost musí být chápána jako dočasný sociální jev a nikoliv jako neschopnost či neochota pracovat. Je třeba ji řešit s využitím vydatné pomoci státu. Vláda proto v předstihu připravuje koncepci pro řešení této otázky - "Národní plán zaměstnanosti".
Sociální pakt - nezbytný prostředek ke zvýšení konkurenceschopnosti Vláda však nemůže řešit tento problém sama. Obnovení růstu a neústupnost před tvrdými požadavky na výkonnost, rentabilitu a konkurenceschopnost vyžadují zcela nový systém spolupráce mezi hlavními aktéry tohoto procesu. Sociální pakt je nutný ke spojení zájmů všech účastníků v úsilí o povznesení české ekonomiky, o zvýšení její konkurenceschopnosti a o její zařazení do rodiny evropských států. V rámci sociálního paktu vláda musí převzít svou odpovědnost za řešení podmínek rozvoje národního hospodářství (také jako největší zaměstnavatel). Od podnikatelské sféry očekává intensivní úsilí o zvýšení výkonnosti výrobního potenciálu. Představitelé zaměstnanců by se měli zavázat k rozumným mzdovým a sociálním požadavkům, podloženým rychlým růstem produktivity.


4. Regionální dimenze hospodářské strategie

Regionální program Dosavadní průběh ekonomické transformace měl odlišné dopady na jednotlivé regiony. Vznikaly dynamické rozvojové póly i oblasti ekonomicky a sociálně upadající. Pokračování takového vývoje vytváří nebezpečí narůstající diferenciace a také vytváří nerovné šance pro obyvatele i pro podnikatelskou činnost v takto postižených oblastech. To je jeden z hlavních důvodů, proč je nezbytné v rámci širšího kontextu hospodářské strategie zpracovat program regionální politiky a její specifické programy, řešící problémy dotčených regionů.
Role samosprávných regionů Jádrem tohoto programu bude nalezení účelné dělby práce mezi státem, připravovanými samosprávnými regiony (kraji) a obcemi. Nejdůležitější bude nově definovat úlohu samosprávných regionů při regionálním rozvoji, kde mohou nahradit byrokratické rozhodování z centra. Za jejich hlavní aktivity se považují podpora drobného a středního podnikání a prosazování aktivní politiky zaměstnanosti, získávání nových investorů a řešení problémů těch regionů, kde rychle ubývá obyvatelstva. Dodatečný přínos z decentralizace těchto aktivit by se měl projevit v lepším využití prostředků veřejných rozpočtů.


5. Čelit rizikům připojení

Existující rizika:
  • velká mezera v ekonomické výkonnosti
  • blízkost k místům koncentrace průmyslového kapitálu
Faktory, které činí pozici České republiky příznivou pro připojení k EU, ji současně činí mimořádně zranitelnou, pokud by rizika, vyplývající z mezery v ekonomické výkonnosti, nebyla plně poznána a reflektována ve strategii a v ní zadaných makroekonomických relacích. Zvýšená zranitelnost je dána faktem geografické blízkosti k místům koncentrace průmyslového kapitálu a potencionálních uživatelů vysoce kvalifikované pracovní síly. To současně umožňuje vysoce konkurenceschopným podnikům z EU snadný přístup na území a trhy ČR. Existuje reálné nebezpečí, že přežijí jenom ty místní podniky, které jsou spojeny se zahraničním kapitálem nebo podniky s jednoduchou výrobou, obsahující nízkou přidanou hodnotu. To by mohlo vést ke zhoršení běžného účtu, zvýšení zahraniční zadluženosti a k devalvaci měny. Dopady do sociální situace by pak mohly být velmi výrazné.
  • výrazné rozdíly cenové hladiny a cenových relací ...

... vytvářející nesprávné signály pro alokaci kapitálu

Stále přetrvává velký rozdíl cenových hladin mezi ČR a EU (zejména pokud jde o sousední země Rakousko a SRN). Výrazný je zejména v oblasti služeb (bydlení), cen potravin a dalších komodit, podstatných pro stanovení ceny pracovní síly. To deformuje poptávku a vytváří nesprávné signály pro alokaci kapitálu. Současně je však také vyvoláváno riziko, že při plné integraci do EU dojde k náhlému cenovému vzestupu, kterým se vyrovnají cenové hladiny a upraví cenové relace. Pokud by k tomu došlo, byly by eliminovány předchozí úspěchy antiinflační politiky.
Čelit s předstihem potencionálnímu riziku cenového nárazu Úkolem strategie je proto čelit potencionálnímu riziku cenového nárazu postupným cenovým přizpůsobováním na základě překonávání rozdílů ve výkonnosti, jak je popsáno v předchozích částech.
Úpravy regulovaných cen řeší pouze část problému ... Deformace trhu zděděné z minulosti budou stále ještě určitou dobu přetrvávat a nelze je rychle odstranit. Úpravy regulovaných cen (které mají být dovršeny v roce 2002) vytvoří pouze první předpoklad pro ustálení nových cenových relací mezi hlavními skupinami komodit a výrobních činitelů.
... který je citlivý zejména pokud jde o ceny potravin Nízké ceny potravin, podmiňující nízkou mzdovou úroveň, představují přitom nejcitlivější problém.
Snížení koeficientu ERDI ve vztahu k SRN na 1,5-1,7 ... Bezrizikový průběh vyrovnávání cenových relací a cenových hladin (při realistickém růstu produktivity, kurzových změnách apod.) by podle orientačních propočtů vyžadoval předběžné postupné snížení dnešního téměř trojnásobného rozdílu mezi směnným kurzem koruny a její vnitřní kupní silou (Exchange Rate Deviation Index) ve vztahu k DEM a EUR na 1,5-1,7 násobek vůči blízkým nejvyspělejším partnerům integračního seskupení (SRN, Rakousko).Časové rozložení tohoto procesu přesahuje střednědobý časový horizont19.
... lze docílit růstem produktivity práce, překonávajícím tlaky na vzestup pracovních nákladů Dokončení úprav regulovaných cen musí být sociálně ohleduplné. Vytváření nových cenových relací bude působit na rychlejší růst tuzemských cen než cen v EU. V těchto podmínkách - při udržování relativní stability nominálního kurzu - bude docházet k reálnému zhodnocování koruny vůči euru. Cenové dopady koncentrované do oblasti neobchodovatelného zboží a služeb nebudou sice bezprostředně zhoršovat pozice českého exportu na zahraničních trzích, avšak jejich nepřímý vliv se bude prosazovat přes mzdové tlaky a rostoucí ceny domácích služeb. Tlakům na vzestup jednotkových pracovních nákladů lze čelit výraznějším růstem produktivity práce.


Vysvětlivky:

    Např. v Portugalsku, které je ovšem více vzdáleno od zemí EU s vysokou cenovou hladinou, trvalo dosažení analogického koeficientu ERDI téměř 15 let, a to při nižším výchozím rozdílu cenových hladin.


6. Shrnutí tří základních složek hospodářské strategie

Komponenty strategie: Vláda chápe střednědobou hospodářskou strategii jako komplex tří vzájemně podmíněných základních komponent.
Program zvýšení konkurenceschopnosti První komponentou je program zvyšování konkurenční schopnosti, který tvoří základní osu hospodářské politiky - je základem pro rychlý růst HDP, řešení vnější nerovnováhy, omezení růstu inflace a dalších problémů. Jeho rozhodujícím předpokladem je řešení institucionálního rámce, který vytváří podněty pro restrukturalizaci a rozvoj soukromých iniciativ (vč. nezbytné reformy veřejné správy). Dalším předpokladem je mikroekonomická politika podporující export, výzkum a vývoj, kultivaci pracovní síly a vysokou úroveň investování.
Sociální pakt Prosazení hospodářské politiky je pak podmíněno sociálním paktem a podpůrným regionálním programem. V sociálním paktu získává vláda důležitý nástroj pro řešení sociálních důsledků restrukturalizace a tlaku na růst konkurenční schopnosti, zejména pak při řešení nezaměstnanosti, jakou dosud česká společnost nepoznala, a která nesporně bude zdrojem mnoha traumatizujících jevů. Proto udržení konsensu obyvatelstva s dynamikou a hloubkou změn je v nadcházejícím období další podmínkou jejich prosazení. Pokud by se nepodařilo dodržet konsensus, vedlo by to nepochybně k sociálním konfliktům, k inflačním tlakům, k tlakům na systém veřejné správy, penzijní systém apod.
Program regionálního rozvoje Stejně tak je regionální program důležitým nástrojem pro řešení problémů, vyvolávaných tlakem na růst konkurenceschopnosti s diferencovanými dopady v jednotlivých regionech. Je také nástrojem reformy veřejné správy, vč. realizace nového územního uspořádání - zavedení vyšších územních správních celků po roce 2000.
Vzájemná propojenost všech programů Úkolem vlády v příštím období bude hledat optimální propojení všech tří základních programů tak, aby se podařilo dosáhnout rychlého ekonomického růstu a překonat současnou stagnaci ekonomiky. Hospodářská strategie vstupu ČR do EU, opírající se o rychlý vzestup konkurenceschopnosti ekonomiky a rychlý růst produktivity práce, by měla české ekonomice umožnit, aby se zrychlilo tempo jejího přibližování k vyspělým sousedním zemím EU. Sblížení výkonnosti hospodářství při rychlém překonání rozdílů v produktivitě vytváří nejlepší základ pro vstup ČR do EU v uvažovaném období, a tím i předpoklad pro prosperitu země.
Dlouhodobější cíl - dosažení dvou třetin ekonomické úrovně SRN Dlouhodobější cíl hospodářské strategie lze kvantifikovat jako dosažení zhruba dvoutřetinové ekonomické úrovně (měřené HDP na obyvatele v paritě kupní síly) a 60% úrovně produktivity práce (v propočtu HDP na pracovníka) ve vztahu k SRN v průběhu asi desetiletého časového horizontu. Ve stejném období by pak bylo možno dosáhnout snížení koeficientu ERDI na žádoucích 1,5-1,7. Pokud se podaří navést českou ekonomiku na takovouto růstovou dráhu, bude připojení k EU probíhat hladce a vstup do EMU se stane zcela realististickým projektem. Do doby, než se dostatečně pokročí tímto směrem, budou zřejmě nutné určité přechodné výjimky z požadavků EU, uplatňovaných pro vyspělejší členy, aby bylo možno částečně kompenzovat výrazně nižší úroveň konkurenceschopnosti.