Historie minulých vlád

Hospodářská strategie vstupu do Evropské unie

VI. Vybrané systémové problémy


1. Zdokonalení právního rámce a vyšší efektivnost soudnictví

1.1. Zdokonalení právního rámce

Harmonizace prioritou Vláda České republiky považuje za nejvyšší prioritu urychlení postupu při harmonizaci českého práva s právem Evropských společenství; vláda je nucena konstatovat, že procesu harmonizace práva nebyla věnována potřebná pozornost a vyjadřuje odhodlání tento dluh odčinit. Vláda si je vědoma, že bez dokončení procesu harmonizace práva, bez přijetí komunitárního práva Evropských společenství není vstup České republiky do Evropské unie reálný.
Změna ústavy Ústava České republiky, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 1993, nemohla ještě postihnout ústavní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie. Vláda, vědoma si toho, že bez změny Ústavy jako nejvyššího zákona státu jednak nelze vyjádřit právní hierarchii norem, jinak řečeno bezprostřední závaznost a prioritu práva Evropských společenství před vnitrostátním právem1, jednak nelze legislativně urychlit proces harmonizace práva České republiky s právem Evropských společenství, projednala a Parlamentu již předala svůj návrh na změnu Ústavy mimo jiné v těch směrech, které jsou uváděny. Návrh na změnu Ústavy, který vláda předložila, kromě jiného ústavně stanoví bezprostřední závaznost práva Evropských společenství a jeho přednost před vnitrostátním právem. Vláda také navrhla ústavní postup, jímž se zjednoduší a urychlí implementace směrnic Evropských společenství do vnitrostátního právního řádu.
Zásady legislativní činnosti Vláda již nebude podporovat proces neustálých novelizací zákonů, resp. podzákonných norem. Konstatuje se, že takový legislativní postup měl někdy oprávnění, zejména v počátcích transformace právního řádu, tj. při přechodu od totalitního právního řádu k zásadám, které ovládají demokratický právní stát. Na druhé straně proces častých novelizací - především zákonů - znepřehledňuje právní řád, podrývá důvěru v něj, přináší stále nové aplikační problémy. Vláda bude principiálně podporovat takovou normotvorbu, která vyjde ze stability právní řádu; bude respektovat obvyklé principy práva, jak jsou standardně vyjadřovány v pojmu právního státu.
Legislativní a věcné priority Vláda si uvědomuje, že realizace stabilního právního prostředí není snadná ani věcně, ani legislativně, ani časově. Určité priority vycházejí jednak z naléhavých potřeb České republiky, jednak z rámce mezinárodních závazků.
Naléhavým úkolem je nová právní úprava nakládání s majetkem státu; dosavadní právní úprava je reliktem totalitního právního systému, který působí nejasnosti, problémy a především škody na majetku státu. V této souvislosti bude nezbytné konstituovat orgán (finanční prokuraturu), který bude ochranu majetku státu zajišťovat. Vláda ani v nejmenším nepodceňuje nebezpečí relativně nových fenoménů, které souvisejí s procesem globalizace. Jde především o organizovaný zločin ve všech jeho - dosud známých - podobách a formách, a o globalizované formy a podoby korupce, schopné podrýt státní mechanismy. Vláda je odhodlána proti těmto vysoce nebezpečným jevům bojovat legislativně, mezinárodní spoluprací, ale i vnitrostátně formou nezbytných exekutivních opatření.

1.2. Vyšší efektivnost soudnictví

Současné hlavní nedostatky Soudnictví je vytýkána jeho nedostatečná výkonnost, která má původ ve značném přetížení všech jeho článků. Přetížení je mimo jiné důsledkem velkého množství soudních sporů, které se na soudech nashromáždily v minulosti, je též důsledkem personálních, materiálních a prostorových možností soudů. Jsou vznášeny oprávněné výtky na zdlouhavost vyřizování věcí a na průtahy, které se v soudních řízeních vyskytují; tyto problémy jsou nejzřejmější ve sporech, které se týkají obchodních věcí. Jedním ze základních nedostatků soudnictví je jeho nedostatečné materiální vybavení, zejména vybavení výpočetní technikou.
Jediné řešení: reforma soudnictví Vláda považuje za nutné přistoupit k zásadní, systémově koncipované reformě soudnictví, která vytvoří předpoklady pro dosažení takového stavu, aby se každý v rozumné době u soudu dovolal spravedlnosti a aby pachatelé trestných činů neunikli včasnému a spravedlivému postihu. Vláda již schválila zásady reformy soudnictví, jejichž další rozpracování přinese zásadní změny v oblasti postavení soudců a organizace soudů, v oblasti řízení před soudem a v oblasti státní správy soudů. Reforma soudnictví bude provedena systémovými opatřeními legislativní a organizační povahy.
Cíl reformy Cílem reformy je vytvořit ještě před vstupem do EU funkční a efektivní soudní soustavu, která bude plnit požadavky kladené na soudní systémy a jejich fungování v členských státech Evropské unie.


Vysvětlivky:

  1. Princip priority komunitárního práva před právem vnitrostátním by měl být přitom uplatněn pouze za předpokladu členství ČR v EU.


2. Pokračování privatizace

Privatizaci prohloubit a dokončit Privatizace je politickou prioritou v České republice již více jak osm let. Za tu dobu se podařilo dosáhnout, že více než tři čtvrtiny HDP je vytvářeno v nestátním sektoru. Nicméně privatizace s sebou přinesla i řadu problémů, které bude nutné do vstupu do EU překonat. Problémy, které vznikly jsou: dekapitalizace především velkých podniků, předlužení vlastníci, kteří nemají na rozvoj svého podniku, banky, které úpí pod privatizačními úvěry.
Kupónová privatizace neúspěšným experimentem Ne zcela úspěšným experimentem byla kupónová privatizace. Podniky privatizované převážně kupónovou metodou ve zpracovatelském průmyslu jsou podle přidané hodnoty na pracovníka nejhorší, a to i ve srovnání s podniky s převažujícím státním vlastnictvím. Na druhé straně nejlepší (v rentabilitě, v produktivitě, v platební morálce) jsou podniky s převažující zahraniční kontrolou. Podniky privatizované převážně standardními metodami jsou mezi oběma póly, stejně jako podniky s převažující veřejnou účastí.
Nezdařená privatizace příčinou strukturální krize české ekonomiky Nezdařená privatizace je postupně spolu s nevytvořením účinného institucionálního rámce tržní ekonomiky hlavní příčinou strukturálních problémů české ekonomiky.
Vláda se bude snažit jak řešit privatizace neúspěšné v případě strategických podniků, tak i dokončí privatizaci dosud nezprivatizovaných podniků.
Revitalizační program pro omezený počet velkých podniků Velmi obtížná situace vznikla v mnoha desítkách velkých podniků zpracovatelského průmyslu, kde dochází spíše k dekapitalizaci než k tvorbě přidané hodnoty. Revitalizační program byl již vládou přijat. Předpokládá se, že dá další šanci 8-15 velkým podnikům. Předpokládá se rovněž výrazná iniciativa státu pro získání strategického investora, alespoň pro některé z těchto podniků či jejich části.
V případě bank, které jsou pro reálné dovršení privatizace klíčové, vláda v březnu 1999 rozhodla zprivatizovat zbývající dvě polostátní komerční banky. Kromě tohoto je ve vysokém stadiu privatizace ČSOB, kde již probíhá výběrové řízení, které by mělo být dokončeno v červnu tohoto roku. Stejným způsobem - prodejem strategickému investorovi - byla zahájena v letošním roce i privatizace České spořitelny a připravuje se zahájení privatizace Komerční banky. U obou je předpokládáno dokončení privatizace v první polovině roku 2000.
Nejvíce preferovanou metodou privatizace....

...prodej strategickému investorovi

Vzhledem ke zkušenostem devadesátých let bude preferovanou metodou privatizace prodej renomované nadnárodní společnosti - strategickému investorovi. Tedy jinými slovy entitě, která přinese nejen kapitál, ale i know-how, organizaci a nové trhy. Tato restrukturalizace maximalizuje výnos z privatizace a zajišťuje úspěch celého procesu.
Jelikož je prioritou správné fungování firmy po privatizaci, bude podporována metoda navyšování kapitálu. Tedy metoda, která pomůže podniku a která nebude jen splněním privatizačního ukazatele, ale i reálnou asistencí privatizovanému podniku a jeho zaměstnancům.
Cíle privatizace bank Privatizace bank sleduje další cíle, především stabilizaci a posílení bank, zvýšení efektivnosti jejich hospodaření, další rozšíření nabídky poskytovaných produktů a služeb, posílení konkurenceschopnosti bank a jejich přípravu na otevírání bankovního trhu v souvislosti s postupnou integrací ČR do evropské i světové ekonomiky. Privatizace bank je vnímána jako klíčový předpoklad pro posílení finančního sektoru v ČR a jeho prostřednictvím i výkonnosti a efektivnosti celé ekonomiky.
Konkursy a vyrovnání Ke správně fungující tržní ekonomice patří i konkursy a vyrovnání. Mimo jiné proto, že je to cesta k odstranění nekompetentních, nevýkonných vlastníků, kteří se během procesu privatizace omylem stali majiteli často i velkých firem. Velkou prioritou bude zprůchodnění systému vyrovnání, které zajistí, že předlužený podnik pod kontrolou věřitelského výboru dále vyrábí a pracovní místa jsou zachována. Vyrovnání, ale i prodeje podniků kvalitním zahraničním strategickým investorům budou nyní nezbytné v širším rozsahu, než by tomu bylo při úspěšné privatizaci.


3. Reformy ve finančním sektoru

3.1 Bankovní sektor

Role v české ekonomice V České republice má bankovní sektor klíčovou roli ve shromažďování úspor obyvatelstva a dočasně volného likvidního kapitálu podnikatelské sféry a v alokaci těchto finančních zdrojů do ekonomiky formou provozního kapitálu a investic. Objem úvěrů poskytnutých bankami klientům činil koncem roku 1998 v poměru k HDP 63 %.
Mezinárodní srovnání ukazuje, že náš bankovní sektor je co do objemu aktiv srovnatelný s bankovním sektorem Řecka, že je asi třikrát menší než bankovní sektory malých vyspělých zemí jako je Dánsko či Finsko a jeho aktiva ve výši cca 65 mld. USD představují asi 1,5 až 2% objemu aktiv bankovního sektoru SRN. Naše největší banky, které patří k největším bankám i v měřítku transformujících se ekonomik zemí střední a východní Evropy, nelze ve světovém srovnání považovat za velké banky, a to ani z hlediska objemu aktiv, ani z hlediska velikosti kapitálu.
Koncentrace Koncentrace bankovního sektoru se výrazně neliší od situace ve srovnatelných ekonomikách EU. Podíl aktiv dvou největších komerčních bank na aktivech bankovního sektoru představoval v roce 1998 cca 36,3 %. Bankovní sektor ČR vykazuje i velkou otevřenost zahraniční konkurenci. Podíl zahraničních bank (poboček a dceřiných společností) vykazuje rostoucí tendenci při téměř 25 % podílu na bankovních aktivech k 31 . 12. 1998. Bankovní sektor je výrazně otevřen zahraniční konkurenci i v podobě přeshraničních bankovních (resp. finančních) služeb, jejichž poskytování až na výjimky není regulováno.
Právní normy Základními právními normami, regulujícími bankovní sektor v České republice, je zákon o bankách č. 21/1992 Sb. a zákon o ČNB č. 6/1993 Sb. V rámci této zákonné úpravy vznikla poměrně široká báze univerzálních bankovních domů, doplněná specializovanými ústavy se zaměřením na podporu bytové výstavby a několika specifickými institucemi vzniklými na základě potřeb transformující se ekonomiky. Bankovní sektor ČR byl k 31. 12. 1998 representován 45 bankami (z toho 9 specializovanými ústavy).
Cíl rozvoje - universální bankovnictví Za hlavní strategický cíl dalšího rozvoje bankovního sektoru ČNB považuje vybudování silného, stabilního, efektivního a konkurenceschopného bankovního sektoru, založeného na konceptu univerzálního bankovnictví. Tohoto cíle bude dosaženo postupnou realizací následujících, vzájemně se prolínajících a doplňujících kroků, které zahrnují:
  • konsolidaci bankovního sektoru a podporu jeho dalšího rozvoje;
  • harmonizaci legislativy s legislativou EU, vč. obezřetnostních a dalších regulačních opatření;
  • zajištění kvalitního výkonu bankovního dohledu;
  • vybudování standardního dohledu nad finančním trhem v širším slova smyslu.
Opatření ke konsolidaci Konsolidace bankovního sektoru a podpora jeho dalšího rozvoje bude zajištěna:

Konsolidace bankovního sektoru a podpora jeho dalšího rozvoje bude zajištěna:

  1. Přísnou licenční politikou, jejíž otevřenost bude podmíněna vysokými nároky pro vstup na bankovní trh, zaručujícími důvěryhodnost investorů a rozvoj jednotlivých bankovních ústavů;
  2. Podporou akvizic a fúzí za účelem vytvoření finančně silných, konkurenceschopných a organizačně i finančně transparentních celků, schopných aktivně se podílet na tvorbě konkurenčního prostředí v rámci českého bankovního trhu a efektivně plnících alokační funkci v rámci ekonomiky;
  3. Prodejem státních podílů v největších českých bankách (ČSOB, ČS a KB), čímž se zvýší tlak na zlepšení činnosti, efektivnosti a konkurenceschopnosti těchto bankovních domů.
Stavební spořitelny, hypoteční banky a speciální instituce Zvláštní pozornost bude rovněž věnována stavebním spořitelnám a hypotéčním bankám, které se podílejí na realizaci politiky vlády v oblasti bytové výstavby. Těm by měla být dána podpora v jejich činnosti, ale zároveň uplatňována velmi přísná obezřetnostní opatření a kontrolní mechanismy. Strategie rozvoje bankovního sektoru pro příštího období zahrnuje i diskusi a případnou redefinici postavení speciálních institucí, jež byly zřízeny státem na podporu některých linií hospodářské politiky země (Konsolidační banka, ČMZRB, ČEB).
Kroky k vytváření právního rámce Česká národní banka usiluje o vytvoření kvalitního právního rámce pro další rozvoj bankovního sektoru. Zásadními kroky směřujícími k tomuto cíli jsou:
  1. Kontinuální harmonizace naší legislativy s direktivami EU tak, aby budoucí očekávaný vstup ČR do Unie byl v tomto ohledu bezkonfliktní;
  2. Implementace doporučení BIS (Bank for International Settlements) a dalších mezinárodně uznávaných standardů v oblasti výkonu bankovního dohledu, reflektujících potřeby dalšího rozvoje bankovního sektoru a efektivního výkonu bankovního dohledu v ČR.
Bankovní dohled Nedílnou součástí realizace strategických cílů rozvoje bankovního sektoru je zajištění kvalitního výkonu bankovního dohledu, schopného přispět k hladké integraci bankovního sektoru do bankovních struktur zemí EU. Tomu by měla přispět i důsledná aplikace příslušných ustanovení direktiv EU, týkajících se výkonu bankovního dohledu.

3.2 Širší finanční sektor

Jednotný systém dohledu nad finančním trhem Vláda považuje za důležité usilovat o vybudování jednotného systému dohledu nad všemi finančními institucemi bez ohledu na to, zda se jedná o bankovní či nebankovní subjekty. Systém dohledu musí být konzistentní s požadavky Evropské unie a zajišťovat adekvátní ochranu vkladatelů. Úroveň regulace musí odpovídat dosaženému stupni rozvoje a vytvářet srovnatelné konkurenční podmínky pro všechny segmenty trhu. Vytváření vhodného systému dohledu by mělo probíhat ve spolupráci mezi všemi zainteresovanými stranami. Proto by mělo dojít k zintenzívnění kontaktů bankovního dohledu s regulátorem kapitálového trhu na základě bilaterálních dohod i s ohledem na chystanou implementaci dohledu na konsolidovaném základě v rámci bankovního sektoru.
Zaostávající úroveň Transformace české ekonomiky vyžadovala zásadní změnu úlohy finančního sektoru. Přes pokrok, který byl dosažen v rozvoji a liberalizaci finančního sektoru v ČR, jeho úroveň zaostává za úrovní v EU.
Finanční sektor je stále absolutně i relativně malý, nedostatečně výkonný jak pokud jde o rozsah produktů, tak náklady. Zdraví finančního sektoru je křehké. V předvstupním období bude nezbytné zvýšit výkonnost finančního sektoru a zharmonizovat naši legislativu tak, aby se ČR mohla do trhu EU integrovat.
Předpoklady zlepšení Rozvoj a dobré fungování finančního sektoru má tři prvky: a) adekvátní legislativu, b) efektivní dohled, c) kvalifikované pracovníky. Tyto prvky zajistí, aby finanční instituce respektovaly právo a regulační pravidla, což umožňuje jejich správné fungování. Přijetí do Evropské unie bude vyžadovat vyjasnění vlastnických vztahů, kapitálové posílení a značné zvýšení výkonnosti celého finančního sektoru tak, aby byl schopen v globální konkurenci obstát. Dobře fungující finanční systém zvýší úroveň národních úspor, zlepší jejich alokaci a sníží náklady kapitálu pro podnikatelský sektor, podstatně zlepší rozsah a kvalitu finančních služeb. To je páteří ekonomického růstu a zaměstnanosti.

3.3 Kapitálový trh

Český kapitálový trh musí být již v předvstupním období postupně napojován a posléze integrován do finančního trhu zóny euro, který díky své atraktivnosti (rozšíření a prohloubení tohoto trhu a jeho očekávaná stabilita) bude i v mezinárodním kontextu hrát výraznou úlohu. Ve srovnání se zeměmi EU je kapitálový trh v ČR charakterizován tím, že hraje nedostatečnou roli nejen pokud jde o získávání dlouhodobého kapitálu pro podnikatelský sektor, ale i pokud jde o peněžní trh a zejména omezenost jeho instrumentů.
Nerozvinutost primárního trhu ...

... sekundární trh - instrument vlastnické transformace ...

Zdokonalení organizace a nutnost regulace

Primární trh je nerozvinutý. Je využíván k mobilizaci zdrojů prakticky jen úzkou skupinou velkých podnikatelských subjektů a vládním sektorem. Rozvíjel se především sekundární trh a to zejména jako instrument vlastnické transformace. Ve střednědobém časovém horizontu se musí podstatně zvýšit úloha primárního trhu jako zdroje financování pro podniky. Zároveň musí začít plnit své cenotvorné funkce, zajišťovat cenovou integritu a umožňovat optimální alokaci rizikového kapitálu. Předpokladem k tomu je zdokonalení organizace trhu, dodržování již existujících pravidel a jejich vynucování a dotvoření takového právního a institucionálního rámce, který umožní efektivní regulaci kapitálového trhu. Zdokonalení organizace vyžaduje zejména snížení počtu veřejně obchodovaných akcií a integrování existujících různých obchodních kanálů. Jen tak lze vytvořit podmínky pro "čištění trhu", dosažení cenové konvergence a zvýšení likvidity.
Posilování regulačního rámce Posilování regulačního rámce musí vést především k ochraně investorů ve smyslu Investment Services Directive. Vláda již v tomto směru podnikla první kroky ustavením Komise pro cenné papíry, novelami zákona o cenných papírech a obchodního zákoníku a novelami zákona o investičních společnostech a fondech. V další etapě bude potřebné zaměřit pozornost na kolektivní investování, na služby poskytované obchodníky s cennými papíry a organizátory veřejných trhů a na informační povinnosti eminentů cenných papírů.
Posilování dozorových institucí součástí regulatorních změn Regulatorní změny musí směřovat k upevňování konkurenceschopnosti, důvěryhodnosti a stability kapitálového trhu. Součástí těchto změn bude posilování dozorových institucí kladoucí důraz na zvyšování kvalifikace jejich pracovníků.
Další rozšíření a prohloubení kapitálového trhu bude vyžadovat konzistentní politiku orientovanou na zkvalitnění všech základních atributů tohoto trhu, včetně dalšího růstu tržní kapitalizace a likvidity obchodovaných titulů. Úspěšnost této politiky bude závislá ve velké míře na tom, jak dalece se podaří učinit český kapitálový trh více atraktivním pro zahraniční investory.

3.4 Pojišťovnictví

Nerozvinutost Pojišťovnictví je důležitou součástí finančních služeb a hraje v tržních ekonomikách velkou roli. Ve srovnání s úrovní pojistného trhu v EU není český pojistný trh, i přes svůj pozitivní vývoj, dostatečně rozvinutý. Podíl českého pojistného trhu na HDP je dosud menší než v zemích EU. Struktura, resp. množství nabízených pojistných produktů se kvalitativně mění, nabídka je však stále menší než ve vyspělých zemích, stejně tak jako kvalita některých služeb.
Ve střednědobém časovém horizontu je cílem rozvinout české pojišťovnictví tak, aby bylo konkurenceschopné a poskytovalo celý vějíř pojistných služeb. Předpokladem k tomu je zlepšení právního a institucionálního rámce, který umožní efektivnější regulaci pojistného trhu.
Kroky ke zlepšení ...

... legislativa a státní dozor

Některé kroky k tomu již byly učiněny zejména návrhem novely zákona o pojišťovnictví. V horizontu zhruba pěti let by měly být učiněny další kroky regulatorní reformy, resp. by měla být zharmonizována národní legislativa s právní úpravou zemí EU, což s sebou nese nutnost přijmout některé nové zákony či právní úpravy. Zejména jde o zcela nový zákon o pojišťovnictví, který by měl plně respektovat odpovídající legislativu platnou v zemích EU. Důležitou podmínkou je i zásadní změna organizace státního dozoru nad pojišťovnictvím, navrhovaná již novelou zákona o pojišťovnictví. Efektivnost výkonu státního dozoru, resp. její zvýšení, je nedílnou součástí regulatorní reformy v pojišťovnictví.
... restrukturalizace a otevření trhu zlepší konkurenceschopnost Zvýšení konkurenceschopnosti českého pojišťovnictví tak, aby vydrželo tlak po přijetí do EU, bude vyžadovat restrukturalizaci pojistného sektoru. Předpokládá se zvýšení efektivnosti pojišťoven a snížení jejích nákladů. To bude zřejmě spojeno s identifikací komparativních výhod a hledáním partnerů pro spolupráci. Zároveň půjde o kapitálové posílení pojišťoven a o celkové zlepšení zdraví pojišťoven. Toho není možné dosáhnout bez politiky vlády zaměřené na otevírání trhu a posilování konkurence. Znamená to další odstraňování omezení pro zahraniční pojišťovny, resp. postupně plné otevření domácího pojistného trhu pro zahraniční pojišťovny a kapitál.
Penzijní fondy Penzijní fondy jsou v zemích EU významnými účastníky finančního trhu zejména vzhledem k tomu, že jde o institucionální investory disponující dlouhodobým kapitálem. Z hlediska dalšího plnohodnotného rozvoje českého kapitálového trhu by bylo potřebné tento typ institucionálního investora dále posílit v závislosti na zvoleném konceptu penzijní reformy.