Historie minulých vlád

Hospodářská strategie vstupu do EU

VIII. Závěr

Příprava vstupu do EU je kontinuálním procesem Současná vláda - stejně jako všechny předcházející vlády od vzniku samostatné České republiky - usiluje o začlenění země do Evropské unie. Vláda proto považuje "Hospodářskou strategii vstupu do Evropské unie: konkurenceschopnost - růst - zaměstnanost - solidarita" za významný dokument, v němž shrnuje své záměry v oblasti hospodářské politiky pro období, které těsně předchází okamžiku, kdy se Česká republika stane plnoprávným členem EU.
Předkládaný dokument navazuje na práce zahájené již předchozí vládou. Avšak v souladu se svým programovým prohlášením současná vláda klade větší důraz na zajištění dlouhodobě udržitelného hospodářského růstu, jenž umožní snížit mezeru mezi průměrnou ekonomickou úrovní zemí EU a úrovní ČR. Přiblížení se úrovni EU přitom znamená provádět nejen harmonizaci v oblasti institucionální a legislativní, ale i orientovat se na posílení konkurenceschopnosti ekonomiky ČR v nejširším slova smyslu.
Podmínkou přijetí do EU je splnění dvou základních kritérií - vybudování fungující tržní ekonomiky a schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a působením tržních sil uvnitř Evropské unie.
Podmínky realizace hospodářské strategie:

- kvalitní institucionální rámec

Vznik a rozvoj funkční tržní ekonomiky není možný bez existence jejího kvalitního institucionálního rámce. Z tohoto pohledu je nezbytné pokračování strukturních reforem: dovršení privatizace (včetně velkých polostátních bank) a dokončení úprav regulovaných cen, rozvoj kapitálového trhu a další rozvoj bankovního sektoru, zformování regulačních nástrojů na podobné bázi, na jaké jsou používány v rámci jednotného trhu EU (zpřísnění podmínek podnikání včetně pravidel konkursu a vyrovnání, důslednější regulace přirozených monopolů a kapitálového trhu, ochrana hospodářské soutěže a práv spotřebitele, ochrana duševního vlastnictví aj). Strukturní reformy je třeba dokončit i na regionální úrovni. Symbolem ochoty řešit koncepčním způsobem navršené problémy v systému veřejné správy se stal vznik krajské samosprávy. S ustanovením krajské samosprávy jako hlavního nositele regionální politiky se počítá po roce 2000.
ČR má však již dostatek poznatků o tom, že obvykle větším problémem než přijímání zákonů je problém jejich praktické vynutitelnosti. Tím se obnažují četné slabiny v práci policie, justice, dozorových orgánů a v neposlední řadě i mezery v celkovém právním vědomí. Uvedeným implementačním aspektům legislativní připravenosti bude muset být věnována zvýšená pozornost, má-li česká společnost souběžně s přebíráním komunitárního práva rovněž směřovat k vysokým standardům právního státu.
Jak pro vynutitelnost práva, tak i pro kvalitní fungování institucí tržní ekonomiky je rozhodující lidský faktor, který formuje kvalitu institucí, jejich logiku uvažování a způsob chování.
- stabilní makroekonomický rámec Základním předpokladem hladkého fungování a rozvoje tržní ekonomiky je existence stabilního makroekonomického rámce. Konsensus o prioritách jednotlivých základních cílů hospodářské politiky mezi zaměstnavateli a odbory, vládou a centrální bankou a koordinace jednotlivých politik jsou základním předpokladem posilování konkurenceschopnosti a dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu.
Zajištění stability veřejných financí si vyžádá zpracování střednědobého fiskálního rámce, který by umožnil rozvrhnout vyrovnanost veřejných financí na delší časové období podle potřeb vyplývajících z realizovaných strukturálních reforem. Nezbytná je kromě transparentnosti fiskální politiky také sladěnost střednědobého rámce fiskální politiky s politikou měnovou. Vláda bude pokračovat v koordinaci fiskální politiky s politikou měnovou tak, aby jejich optimální mix napomáhal dosahování cílů střednědobé hospodářské strategie.
Nelze však zůstat pouze u makroekonomické stability. Nutné je zajistit dlouhodobě udržitelný ekonomický růst, který by současně zajistil postupné zužování mezery mezi průměrnou ekonomickou úrovní stávajících členských zemí EU a úrovní ČR. Aniž by současná vláda odhlížela od úkolu udržovat makroekonomickou stabilitu, přesouvá se cíl její hospodářské politiky k řešení transformačních problémů na podnikové úrovni. Cílem je zvýšit zejména necenovou konkurenceschopnost hospodářství ČR a s ní spojenou úroveň produktivity práce.
Stěžejní priorita hospodářské strategie: posilování konkurenceschopnosti Stěžejní prioritou hospodářské strategie bude orientace na posílení konkurenceschopnosti v nejširším slova smyslu. Česká ekonomika, české firmy, česká pracovní síla se budou muset vyrovnat s výzvou globalizace. Zařazení českého ekonomického prostoru do jednotného trhu EU a později do měnové unie je postupným cílem na této cestě. Pouze s konkurenceschopnou pracovní silou a s konkurenceschopnými podniky, působícími na území ČR, bude možné vytvořit konkurenceschopnou českou ekonomiku, která obstojí v náročném prostředí globální tržní ekonomiky a bude nabízet svým občanům perspektivu trvale rostoucí životní úrovně. Zastřešující pojem konkurenceschopnosti v sobě zahrnuje řadu priorit: prioritu důsledné restrukturalizace, prioritu tvorby a absorpce nových technologií a prioritu rozvoje lidských zdrojů.
Důsledná restrukturalizace zvýší výkonnost firem Dosavadní zkušenosti ukázaly, že k základním předpokladům pro realizaci této hospodářské strategie patří důsledná restrukturalizace jak v podnikatelském, tak i v bankovním sektoru, která podstatně zvýší výkonnost firem.
Dosažení rychlejšího tempa restrukturalizace je na prvním místě záležitostí procesů probíhajících na mikroúrovni. Hlavní pozornost se proto soustředí na systémové řešení případů neúspěšné privatizace a její dokončení a na zkvalitňování rozhodovacích procesů v podnicích.
Působení tržních sil bude nutné doplňovat efektivními programy pomoci. V krátkodobém horizontu se bude sledovat zvýšení výkonnosti podnikatelského sektoru podporou revitalizace a restrukturalizace velkých průmyslových podniků.
Státní podpora malých a středních podniků již má svoji formu a tradici, která se může vykázat pozitivními účinky na tvorbu nových pracovních příležitostí a kultivaci podnikatelského prostředí. Tato pomoc se bude zdokonalovat rozšiřováním již osvědčených programů. Vláda postupně přizpůsobí politiku státní podpory malých a středních podniků podmínkám existujícím v EU a bude pravidelně vyhodnocovat její účinnost.
Úzkým místem je také dosavadní křehkost a zranitelnost finančních institucí. Finanční sektor se bude muset bezpodmínečně připravit na celosvětové trendy zostřené konkurence. To předpokládá úspěšné dokončení ozdravných programů a odstranění legislativních mezer, které ztěžují rozvoj konkurenceschopných podniků (např. prosazení nového zákona o konkurzu a vyrovnání).
Odstraňování bariér restrukturalizace Úspěšná restrukturalizace jak podnikatelského, tak i finančního sektoru je podmíněna schopností vytvářet a absorbovat nové technologie a možností využívat kvalitní pracovní sílu.
- tvorba a absorbce nových technologií Při vyvíjení nových technologií budou muset pracovníci a organizace základního výzkumu respektovat, že ČR jako malá země nemůže být aktivní ve všech oblastech. Při zachování svobody a nezávislosti vědy je nutné přihlížet k úrovni dosahovaných výsledků a k potřebě určité koncentrace prostředků a pracovníků na obory s nejlepšími předpoklady pro dosažení vynikajících výsledků na mezinárodní úrovni.
Zaměření aplikovaného výzkumu nebude rovněž určováno z centra. Stát bude organizovat a koordinovat jednání představitelů základního a aplikovaného výzkumu a především představitelů těch podnikatelských subjektů, které budou realizovat výsledky aplikovaného výzkumu.
Zavádění nových technologií je v rozhodující míře záležitostí procesů, které se realizují na mikroúrovni. Vláda bude - s přihlédnutím ke svým mezinárodním závazkům - stimulovat zavádění nových technologií podnikovou sférou. Jednou z cest je i stávající program investičních pobídek, který je otevřen jak pro domácí, tak i zahraniční investory, a který obsahuje celou škálu nástrojů v oblasti daní, cel či zaměstnanosti. Podmínkou pro získání investičních pobídek je minimální investice ve výši 10 miliónů USD.
- rozvoj lidských zdrojů Důraz na rozvoj lidských zdrojů je dnes hlavní prioritou zemí EU. Tím spíše je nezbytný pro ČR, jejíž hlavní "surovinou" je kvalita pracovní síly. Cílem však není jen dosáhnout vysokou úroveň odborné kvalifikace, ale splnit i další požadavky, především na dále se zvyšující flexibilitu pracovní síly, její iniciativnost a tvořivost, schopnost podnikat. Rozhodující je proto celková vzdělanostní úroveň a vytvoření nezbytných postojů a hodnot, které jsou předpokladem jak tržní ekonomiky, tak i demokratické společnosti. Strategie rozvoje lidských zdrojů zahrnuje celou škálu oblastí: transformaci existujícího vzdělávacího systému a vybudování systému dalšího vzdělávání; postupnou realizaci konceptu celoživotního učení i přeměnu podniků v učící se organizace, kde využití lidských zdrojů je základem jejich podnikové strategie. Realizace této priority si vyžádá odpovídající finanční podporu z veřejných i ostatních zdrojů, především pak od zaměstnavatelů.
- ucelený systém strukturálních politik Zvýšení konkurenceschopnosti na mikroekonomické úrovni bude stimulováno uceleným systémem strukturálních politik. Zmíněné investiční pobídky jsou součástí širšího úsilí vlády stimulovat růst těch forem produktivních investic, které zajistí rozhodující obrat ve zvyšování efektivnosti hospodářství ČR. K dalším opatřením bude patřit např. pokračování investic do dopravní infrastruktury či rozvoj investic do bydlení.
Nezbytnou podmínkou zvyšování konkurenceschopnosti je rozvoj informační společnosti v ČR. Vytváření informační společnosti se opírá o rozvoj informačního prostředí (jehož součástí je např. Internet či státní informační systém). Na jeho vývoj budou soustředěny síly jak centrálních, tak i regionálních institucí.
Vláda dále zvýší ochranu rovných podmínek konkurence, zejména pak z hlediska ochrany spotřebitelů, ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a bezpečnosti osob či standardizace maximálně slučitelné s pravidly a stavem v EU.
Součástí strukturálních politik bude i aktivní proexportní politika (podporou rozvoje obchodních zastoupení v zahraničí, exportními garancemi apod.).
Uvedená horizontální opatření budou konkretizována na podmínky jednotlivých odvětví tak, jak je uvádí příslušná kapitola Strategie.
Ekonomický růst a životní úroveň jako důsledek úspěšné restrukturalizace Odstraňování bariér restrukturalizace vede k posilování konkurenceschopnosti hospodářství ČR. Současně však znamená zlepšování kvality faktorů ekonomického růstu, pracovních sil i kapitálového vybavení. Z tohoto pohledu se posilování konkurenceschopnosti bude promítat do urychlení hospodářského růstu.
Podpora dostatečně rychlého růstu má význam pro dohánění ekonomické, a tudíž i životní úrovně zemí EU. Teprve viditelné zúžení mezery v produktivitě umožní plnou integraci do struktur EU a bezporuchové využívání výhod jednotného trhu.
Sociální únosnost hospodářské strategie Sílící restrukturalizační tlak přináší i negativní dopady, zejména v sociální sféře. Již dnes lze evidovat růst nezaměstnanosti při její zhoršující se struktuře, také tempo diferenciace příjmů ve společnosti je značné. Těmto jevům, které souvisejí s procesem posilování konkurenceschopnosti hospodářství ČR, a které narušují sociální smír, je nutné čelit promyšleným komplexem opatření. Pozornost bude věnována zvyšování flexibility tržních institucí při podpoře účinných forem sociálního dialogu, který by přispíval k upevňování vysoké adaptační schopnosti hospodářských subjektů.