Historie minulých vlád

Národní program pro přípravu na členství v EU


3. Schopnost zajistit závazky vyplývající ze členství

3.4 Ekonomické a fiskální záležitosti

3.4.1 Hospodářská a měnová unie

3.4.1.1 Současná situace

Fiskální politika

Vytvoření podmínek pro dlouhodobě udržitelný růst bude vyžadovat zajištění stability veřejných financí a vytvoření takového manévrovacího prostoru ve veřejných rozpočtech, který umožní České republice harmonizovat své výdajové politiky a efektivně využívat možnosti jejich kofinancování ze zdrojů EU. Proto již v současné době bylo přistoupeno k zevrubné identifikaci a analýze všech druhů zdrojů fiskálních rizik uvnitř i vně rozpočtové soustavy a přípravě střednědobých fiskálních rámců, které umožní nejen vyhodnocovat udržitelnost financování současných politik, ale i stanovení priorit financování strukturních politik podle rozpracované střednědobé hospodářské strategie.

Měnová politika

Pro rok 1998 si ČNB vytyčila jako základní prioritu přechod k nové strategii měnové politiky - cílování inflace. Přechod k nové strategii měnové politiky není změnou jejího cíle, ale pouze způsobu, jakým je měnová politika realizována. Je to projev rostoucího důrazu, který ČNB dalšímu procesu snižování inflace připisuje. Hlavním důvodem zavedení přímého cílování inflace je dosažení a udržení cenové stability za minimálních nákladů pro celkový výkon ekonomiky a potřeba dlouhodobé konvergence se zeměmi EU s cílem zapojit se v budoucnu do Hospodářské a měnové unie.

Na základě rozhodnutí Bankovní rady byl stanoven stěžejní střednědobý cíl udržení čisté inflace (bez deregulace cen a změn nepřímých daní) v rozpětí 3,5 – 5,5% koncem roku 2000. Krátkodobým kontrolním cílem je interval 4 – 5% stanovený pro konec roku 1999.

ČNB vydala k 30.9.1998 úřední sdělení o zavedení eura, na základě kterého euro nahradilo v kurzovním lístku ČNB dosavadní jednotku ECU od 1.1.1999. Euro se dnem svého zavedení stalo referenční i hlavní rezervní měnou ČNB a nahradilo v těchto funkcích DEM.

ČNB zavedla od 1.12.1998 nový nástroj měnové politiky - depozitní facilitu. Tímto jsou již operace měnové politiky ČNB plně kompatibilní s používanými operacemi měnové politiky Evropského systému ústředních bank..

Reorganizací celého měnového úseku ČNB v roce 1998 byly vytvořeny základní organizační předpoklady pro úspěšné plnění úkolů centrální banky v měnové oblasti v přípravě ČR na vstup do EU. Rovněž v oblasti statistiky byla provedena reorganizace, jejíž podstatou byla koncentrace statistických činností do jednoho útvaru.

3.4.1.2 Krátkodobé priority

Fiskální politika

V návaznosti na zpracování a přijetí střednědobé hospodářské strategie bude fiskální politika jako svou krátkodobou prioritu sledovat přípravu odpovídajících kapacit a přizpůsobení institucionálního a právního rámce tak, aby byla zajištěna transparentnost a stabilita finanční politiky MF.

Budou přijata tato následující opatření:

  • posílení analytické činnosti zaměřené na zdroje fiskálních rizik a jejich dopadů na udržitelnost fiskální stability,
  • budou posíleny činnosti zaměřené na přípravu střednědobých fiskálních rámců a jejich provázanost s prioritami střednědobé hospodářské strategie vstupu do EU a potřebami vyplývajícími z přijatého Národního programu.

V legislativní oblasti se připravuje dokončení věcného záměru zákona o pravidlech hospodaření s rozpočtovými a jinými peněžními prostředky České republiky, který by měl nahradit současná rozpočtová pravidla.

Měnová politika

  • V oblasti inflace:

Zdokonalování realizace měnové politiky ve schématu inflačního cílování.

Na základě rozhodnutí Bankovní rady byl stanoven krátkodobý kontrolní cíl čisté inflace (bez deregulace cen a změn nepřímých daní) pro konec roku 1999 v intervalu 4 – 5%.

V případě, že dojde z nějakého důvodu k narušení stávající konfigurace hospodářských politik, přičemž dopady z tohoto porušení budou centrální bankou vyhodnoceny z hlediska inflace jako nepříznivé, přijme ČNB příslušná měnová opatření (především změnu nastavení operativního cíle – krátkodobých úrokových sazeb).

  • V oblasti standardizace nástrojů měnové politiky:

Vstupem ČR do EU bude mít ČNB povinnost koordinovat svoji autonomní měnovou politiku s jednotnou měnovou politikou Evropské centrální banky (v rámci účasti guvernéra ČNB na jednání Generální rady ECB). Aby tato koordinace byla efektivní, musí mít ČNB do doby vstupu do EU ukončenou standardizaci nástrojů své měnové politiky s nástroji ECB.

Nástroje měnové politiky ČNB již téměř odpovídají nástrojům, které uplatňuje v rámci jednotné měnové politiky ECB. Jedním ze zbývajících rozdílů jsou povinné minimální rezervy (neúročené, vyšší sazba, jiné výpočtové a udržovací období).

  • V oblasti statistiky platební bilance:
    • zajistit teritoriální průřez běžným účtem platební bilance v členění země EU a největší obchodní partneři ČR mimo EU,
    • zajištění sběru dat o přímých zahraničních investicích (nejen údaje o základním kapitálu jako doposud, ale také reinvestované zisky a úvěry přijaté a poskytnuté spojené s přímou investicí.

K zabezpečení úkolu není třeba nové legislativní úpravy.

Konkrétními kroky v oblasti statistiky bude zlepšení výkazů, vytvoření registrů podniků se zahraniční účastí – projekty v rámci ČNB, příprava úpravy sektorového členění bankovního výkaznictví podle aktualizovaného číselníku národních účtů ESA 95 s účinností od roku 2000.

3.4.1.3 Střednědobé priority

Fiskální politika

V rámci hospodářské politiky bude nezbytné zaměřit se ve fiskální politice vedle jiných specifických cílů zejména na zvýšení transparentnosti a stability vládních rozpočtových pozic. To přispěje k dosahování dlouhodobého cíle vlády, kterým je trvalý hospodářský růst, udržení vysoké zaměstnanosti a konkurenceschopnost české ekonomiky.

Nezbytná je kromě transparentnosti fiskální politiky také koherentnost střednědobého rámce politiky fiskální s politikou měnovou. Vláda bude pokračovat v koordinaci fiskální politiky s politikou měnovou tak, aby jejich optimální mix napomáhal dosahování cílů střednědobé hospodářské strategie. Dále bude vláda pokračovat v analýze zdrojů fiskálních rizik tak, aby byla schopna identifikovaná rizika efektivně kontrolovat v intencích střednědobých fiskálních rámců.

K zajištění stability veřejných financí a zejména jejich výdajové strany vláda provede analýzu efektivnosti jednotlivých skupin mandatorních výdajů a jejich dlouhodobé udržitelnosti a na základě toho navrhne potřebné reformy. Daňová politika by kromě zajištění základních fiskálních funkcí měla vytvořit stabilní prostředí pro ekonomické subjekty (tax smoothing) a soukromé ekonomické rozhodování.

V legislativě se MF zaměří zejména na revizi stávající a přípravu nové fiskální legislativy, potřebné k zajištění všech vytýčených cílů včetně efektivního rámce pro monitorování a regulaci veřejného dluhu. Konkrétně z legislativního hlediska půjde o :

  • přípravu systému státní pokladny s cílem zefektivnit peněžní toky a kontrolu a snížit náklady financování,
  • konečný návrh zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích,
  • přípravu novely zákona o správě daní a poplatků,
  • spolupřípravu novely zákona o státní statistické službě,
  • přípravu relevantních právních předpisů pro další úrovně vlády (VÚSC, obce)

Měnová politika

Hlavním pramenem práva pro tuto oblast je Smlouva o založení ES, hlava VI, protokoly ke smlouvě a příslušná nařízení Rady EU.

Současný zákon o ČNB resp. o bankách těmto ustanovením převážně vyhovuje. Nekompatibilní ustanovení, která bude třeba do vstupu ČR do EU odstranit:

  • ČNB může poskytnout České republice krátkodobý, max. 3 měsíční úvěr nákupem státních pokladničních poukázek až do výše 5% příjmů státního rozpočtu v uplynulém roce (§ 30/2 zákona o ČNB). Tato možnost, i když není běžně využívána, je v rozporu s čl. 104 Smlouvy;
  • možnost centrální banky stanovovat minimální úrokové sazby z vkladů přijímaných bankami a pobočkami zahraničních bank a maximální úrokové sazby z úvěrů jimi poskytovaných (§ 23, odst.2 zákona o ČNB)
  • povinnost ČNB poskytnout Fondu pojištění vkladů v případě potřeby bezúročný úvěr (zákon o bankách § 41i).
  • Úkoly v oblasti snižování inflace:

Na základě rozhodnutí Bankovní rady z prosince 1997 byl stanoven stěžejní střednědobý cíl udržení čisté inflace (bez deregulace cen a změn nepřímých daní) v rozpětí 3,5 – 5,5% koncem roku 2000.

  • Úkoly v legislativní oblasti:

Možnost poskytnutí úvěru vládě a různým státním podnikům bude zrušena novelou zákona o ČNB s nabytím účinnosti v období bezprostředně před vstupem ČR do EU. Současně se připravují technická opatření tak, aby nemohlo dojít k faktickému poskytnutí úvěru vládě např. přečerpáním zůstatků na účtu u ČNB.

V souvislosti s uplatňováním principu volného pohybu služeb bude současně nutné ze zákona o ČNB odstranit možnost centrální banky stanovovat minimální úrokové sazby z vkladů přijímaných bankami a pobočkami zahraničních bank a maximální úrokové sazby z úvěrů jimi poskytovaných.

Nový zákon o bankách bude nově řešit zdroje Fondu pojištění vkladů bez účasti ČNB (po roce 2000).

  • Úkoly v oblasti standardizace nástrojů měnové politiky a jejich využití :

Se zahájením činnosti ECB sleduje a studuje ČNB její měnovou politiku a nástroje včetně možnosti využití některých postupů ve vazbě na očekávaný vstup do EU. Perspektivně je třeba eliminovat existující rozdílnosti v pojetí povinných minimálních rezerv (v ČR neúročené, vyšší sazba, jiné výpočtové a udržovací období)

  • Úkoly v oblasti standardizace měnové statistiky a statistiky platební bilance:
    • úprava vykazování derivátových operací nejen pro potřeby platební bilance, ale i pro měnovou statistiku
    • zahrnutí dalších měnově finančních institucí do výkaznictví pro měnové účely
    • promítnutí nového zákona o účetnictví (kompatibilního se standardy EU) do statistického výkaznictví
    • regionální desagregace u požadovaných bankovních údajů pro potřeby regionálních dat pro národní účty
    • zavedení měsíční periodicity vykazování dat o vývozu a dovozu zboží a služeb (souvisí s HMU)
  • Úkoly v kurzové oblasti:

S termínem vstupu ČR do EU bude třeba zvážit otázku vazby devizového kurzu české koruny na euro a v té době i otázku možného začlenění do kurzového mechanizmu ERM II, případně předchozího začlenění do speciálního kursového mechanismu, který má být vytvořen pro nové kandidátské země, které v této době ještě nebudou schopny vstoupit do ERM II.

3.4.1.4 Institucionální potřeby

Fiskální politika

V průběhu roku 1999 dojde k výraznému personálnímu posílení odboru finanční politiky. Na následující cíle budou zaměřeny i připravované projekty v rámci twinningu a technické pomoci ze strany mezinárodních ekonomických a finančních institucí ve fiskální oblasti. V návaznosti na kapacitní dobudování bude i po formální stránce vytvořeno oddělení vládní statistiky, které bude zajišťovat notifikační povinnosti ČR vztahující se k veřejnému deficitu a veřejnému dluhu. Tím budou i vytvořeny kapacitní předpoklady posílení spolupráce MF a ČSÚ v oblasti národohospodářské statistiky.

Měnová politika

V roce 1999 se již nepředpokládají další organizační změny. ČNB však předpokládá prohloubení spolupráce s vládou na hospodářském úseku, především navázání vztahů s nově vytvořeným útvarem místopředsedy vlády pro hospodářskou politiku. ČNB je připravena podporovat hospodářské politiky vlády, pokud by to neznamenalo dotčení jejího základního cíle – zabezpečení stability české měny.

V souvislosti s řešením technických záležitostí vedení účtů státních finančních prostředků se předpokládá spolupráce mezi ČNB a MF ČR.

3.4.1.5 Finanční potřeby

Fiskální politika

Budou řešeny v rámci rozpočtu MF. Předpokládá se finační pomoc EU prostřednictvím programu Phare.

Měnová politika

Specifikované inflační cíle jsou v souladu s vytyčenou hospodářskou politikou vlády a neznamenají další tlak na státní rozpočet.

Taktéž v oblasti statistiky nejsou dodatečné požadavky na rozpočet.

S vyčleněním zvláštních rozpočtových prostředků se pro rok 1999 nepočítá.

V roce 1999 by měl v rámci programu Phare působit expert EU v sekci statistiky. Terms of reference jsou již zpracovány.

Ve střednědobém období existuje pouze teoretická možnost vzniku dodatečných rozpočtových nákladů (v souvislosti s tím, že pro ČNB odpadne povinnost poskytnout Fondu pojištění vkladů bezúročný úvěr). Vyčlenění rozpočtových prostředků se nepředpokládá.

Předpokládáme využití expertní pomoci z prostředků Phare k výše uvedeným problémům.

Taktéž předpokládáme pravidelnou informativní a konzultativní činnost ze strany EU jak v rámci jednání příslušných podvýborů mezi EU a ČR, tak i přímou k otázkám měnové politiky v oblasti jednotné měny euro a ERM II a k problematice měnové statistiky a statistiky PB.

3.4.2 Daně

3.4.2.1 Současná situace

Zavedením nové daňové soustavy k 1. lednu 1993 byly vytvořeny základní předpoklady pro kompatibilitu s předpisy ES. Postupnou novelizací, zejména zákonů upravujících DPH a spotřební daně se proces harmonizace legislativy v oblasti nepřímých daní s právem ES značně urychlil. V roce 1999 se připravuje v daňové legislativě další výrazné sblížení s právem ES.

V souladu s programovým prohlášením vlády se budou postupně realizovat tyto změny v daňové legislativě ČR:

  • v dlouhodobém horizontu vytvářet prostor pro snížení daní z příjmů,
  • u daně z přidané hodnoty upravit rozsah zdanění sníženou sazbou u zboží a služeb, odpovídající příslušným směrnicím ES,
  • úpravy zejména sazeb spotřebních daní provádět tak, aby se dlouhodobě přiblížily k minimálním sazbám v EU,
  • předpokládá se v delším časovém horizontu využití mechanismu nepřímých daní v souladu se směrnicemi ES v oblasti ekologie

Daňová správa v ČR se již postupně přibližuje podmínkám v organizaci a řízení správy daní v členských zemích EU. Byla vytvořena poměrně rozsáhlá síť územních finančních orgánů (223 finančních úřadů). Jejich komplexní řízení v osmi regionech zajišťují finanční ředitelství. Od 1. ledna 1996 byly vytvořeny základní institucionální podmínky pro řízení daňové správy i z úrovně Ministerstva financí (MF) zřízením Ústředního finančního a daňového ředitelství. V období od června 1997 do prosince 1998 došlo v daňové správě k částečné stabilizaci a mírnému personálnímu posílení. Počet zaměstnanců daňové správy k 31.12.1998 činil 14 164 osob.

Na základě závazků ČR z Declaration of Endorsement of the Pre-accession Preparation Strategy a programového prohlášení vlády se pokračuje v reformě daňové správy. Připravují se organizační změny ve správě daní s postupným přechodem k modelu nezávislého státního orgánu. Jako součást reformy správy daní a boje proti daňové kriminalitě se navrhuje zavedení majetkových přiznání u majetků přesahujících 10 mil. Kč, zavedení registračních pokladen s cílem minimalizace daňových úniků, zjednodušení výběru daně z příjmů fyzických osob např. využitím daňových paušálů a zavedení bezhotovostního platebního styku nad hranici stanovenou podle analogických úprav v členských zemích Evropské unie.

Dobudování a napojení daňového informačního systému ČR na relevantní informační systémy v EU se řeší v připravovaném dlouhodobém projektu. V tomto směru se připravují rozsáhlé úpravy v programovém vybavení ADIS zejména jako jsou výměna informací mezi daňovými správami států EU a ČR, automatizované výběry daňových subjektů ke kontrolám a odhalování daňových úniků a zajištění možnosti podávání daňových přiznání v elektronické podobě, nezbytné technické vybavení, které umožní všem územním finančním úřadům plnohodnotné připojení na počítačovou síť.

3.4.2.2 Krátkodobé priority

V daňové legislativě se MF zaměří zejména na přípravu

  1. novely zákona o DPH a to především v oblasti
    • snížení limitu obratu pro povinnou registraci plátců daně,
    • omezení okruhu výrobků a služeb u nichž se uplatňuje snížená sazba daně podle 6. Směrnice EU (přílohy č. 1a 2 k zákonu o DPH),
    • výpočtu koeficientu pro krácení nároku na odpočet v případě uskutečňování jak zdanitelných plnění s nárokem na odpočet, tak i zdanitelných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet,
    • vracení daně z přidané hodnoty u vybraného zboží a služeb podnikatelům, kteří nepodnikají na území ČR; vracení daně fyzickým osobám (turistům) při vývozu zboží.
  2. novely zákona o spotřebních daních, která bude zejména obsahovat
    • změny sazeb spotřebních daní z uhlovodíkových paliv a maziv, tabákových výrobků a cigaret, což odpovídá dalšímu přiblížení sazeb spotřebních daní minimálním sazbám platným v Evropské unii,
    • osvobození ztrát z důvodu "vyšší moci" od daně,
    • zajištění souladu definice "malého nezávislého pivovaru" s definicí platnou v Evropské unii,
    • zahrnutí těžkého topného oleje do předmětu daně,
    • změnu měrných jednotek pro stanovení daně z uhlovodíkových paliv a maziv z hmotnostních (1 t) na objemové (1000 l),
    • změnu definic předmětu daně z uhlovodíkových paliv a maziv tak, aby byly v souladu s definicemi platnými v Evropské unii,
    • vypuštění osvobození od daně pro nedenaturovaný líh dodávaný pro výrobu kosmetických výrobků a mýdel,
    • zdanění dolihovaného vína s obsahem etanolu nad 22% sazbou daně platnou pro lihoviny,
    • zavedení možnosti úředního znehodnocení lihu nebo lihovin, zavedení zdaňování potravinářských výrobků obsahujících líh a lihoviny (ovocné bowle, lihoviny v čokoládě a pod.).
  3. nových zákonů, které budou upravovat vzájemnou pomoc při správě přímých a nepřímých daní a vzájemnou pomoc při exekucích peněžitých pohledávek vzniklých v ostatních členských státech EU.

Ve správě daní se MF zaměří zejména na

  1. přípravu novely zákona o územních finančních orgánech s cílem posílit výkon kontroly zaměřenou na boj s daňovými úniky u vybraných rizikových skupin daňových subjektů,
  2. přípravu realizace legislativních úprav zákona o územních finančních orgánech zejména v oblasti správy dotací,
  3. přípravu na realizaci nových zákonů (zákon o registračních pokladnách, novela zákona o daních z příjmů),
  4. výběr daňových subjektů ke kontrole - vytvoření automatizovaného systému, který by na základě získaných údajů o daňovém subjektu a jeho aktivitách vybíral ty subjekty, u nichž je vyšší pravděpodobnost daňových úniků, tzn. zavedení cílených daňových kontrol,
  5. důvěryhodnost daňových přiznání - vytvoření automatizované počítačové podpory výběru daňových přiznání pro zamezení vyplácení neopravněných nadměrných odpočtů DPH.

3.4.2.3 Střednědobé priority

V daňové legislativě se MF zaměří zejména na

  1. postupné řešení odchylek a vyjasňování věcných a legislativních problémů spojených s harmonizací nepřímých daní s acquis týkajících se především
    • dokončení přesunů zboží a služeb ze snížené sazby do sazby základní, tj. zúžení přílohy č.1 zákona o dani z přidané hodnoty, která obsahuje seznam zboží ve snížené sazbě a přílohy č. 2, ve které budou uvedeny služby podléhající snížené sazbě,
    • problematiky změn struktury sazby spotřební daně z cigaret v souladu se strukturou platnou v EU,
    • ukončení prodeje v DUTY/TAX FREE na silničních celních přechodech,
    • zavedení bezdaňových skladů pro výrobky podléhající spotřební dani a jejich skladování v cenách bez daně, které bude řešeno nejpozději do doby vstupu ČR do EU ve spolupráci s celní správou a bude vyžadovat spolupráci všech resortních ministerstev v ČR.
  2. v oblasti přímých daní na
    • uplatnění směrnice o společném sytému zdanění pro mateřské a dceřinné společnosti a směrnice o společném systému zdanění při slučování a dělení, převodech aktiv a výměně akcií společností z různých členských států,
    • zpoplatnění vozidel a užívání silnic v členských státech EU,
    • přípravu k uplatňování Code of Conduct for Business Taxation, který Rada schválila 1. 12. 1997.

Ve správě daní se MF zaměří zejména na

  1. posílení výkonů daňové správy, stabilizaci a zvýšení kvalifikace pracovníků této správy. V této oblasti jsou zejména zajišťována tato opatření:
    • změny v organizaci daňové správy (přechod k modelu nezávislého státního orgánu) a v působnosti finančních úřadů s cílem zvýšit efektivnost vybírání daní,
    • stabilizace a zvýšení profesní úrovně zaměstnanců daňové správy a omezení jejich fluktuace se předpokládá přijetí legislativní úpravy o státní službě těchto zaměstnanců,
    • postupně realizovat systém vzdělávání v daňové správě, který by odpovídal standardům v EU.
  2. postupné dobudování a napojení daňového informačního systému na relevantní systémy v EU a zajištění nových úkolů správců. Projekty a programy budou zaměřeny zejména na
    • dobudování daňového informačního systému včetně sítí v souladu se standardními požadavky EU,
    • zajištění přijetí daňových přiznání v elektronické podobě a jejich zpracování,
    • zajištění technické infrastruktury v působnosti MF pro přebírání některých kompetencí, v souvislosti s realizací Nařízení Rady č. 92/218/EEC, při vstupu do EU,
    • zajištění nákupu síťových verzí z prostředků PHARE pro zabezpečení administrativní spolupráce a výměny informací mezi státy EU,
    • zdokonalení provozního počítačového informačního systému kompatibilního a schopného přímé komunikace se systémy EU

3.4.2.4 Institucionální potřeby

V daňové legislativě

Na Ministerstvu financí ČR jsou pro legislativní funkce v oblasti daní již příslušné útvary zřízeny. S rozšiřováním agendy spojené s harmonizací legislativy a přípravou na vstup do EU předpokládáme, že budou vyžadovány nové profesní znalosti v oblasti acquis, zlepšení jazykové vybavenosti pracovníků legislativy, zajištění specializovaných odborných překladatelských kapacit apod. Zajištění těchto kvalitativních změn bude realizováno prostřednictvím specializovaných a jazykových seminářů, Programu study visit na rok 1999, účasti ve výborech a komisích organizovaných EK v rámci Programů Fiscalis apod.

Ve správě daní

Připravovaná opatření jsou proto zaměřena na posílení nezávislosti a účinnosti daňové správy, stabilizaci a zvýšení kvalifikace pracovníků této správy. Připravuje se změna působnosti finančních úřadů s cílem zvýšit efektivnost vybírání daní. Budou postupně zajišťovány tyto úkoly:

  1. pokračovat v pracích na změně organizace daňové správy spojené s přechodem k modelu nezávislého státního orgánu včetně navazujících opatření, které by měly vytvořit podmínky ke stabilizaci pracovníků v této správě a zvýšení jejich profesionality,
  2. zajistit efektivnější výkon některých činností v daňové správě včetně vytvoření institucionálních a personálních podmínek, zejména pro správu a kontrolu velkých a specifických daňových subjektů, pro fungující vyhledávací službu s potřebnými zdroji informací a schopností činnosti v terénu, která bude schopna vyhledat rizikové subjekty a provést u nich místní šetření a zajistit účinnější boj s daňovou kriminalitou,
  3. zajistit ve spolupráci s celní správou institucionálně a technicky náročný proces budování bezdaňových skladů pro výrobky podléhající spotřební dani a jejich skladování v cenách bez daně

Programy a projekty (Twinning, Study visit, Fiscalis apod.) budou zaměřeny zejména na

  • stanovení a testování kritérií výběru daňových subjektů ke kontrole v závislosti na rizikovosti daňových subjektů z hlediska mezinárodních standardů,
  • daňová přiznání - jejich zpracování a využití získaných informací, zpracování a distribuce tiskopisů daňových přiznání, příjem daňových přiznání v elektronické podobě, zpracování správcem daně, využití dat získaných zpracováním zejména k účinnému zaměření daňových kontrol a zamezení neoprávněného vyplácení nadměrných odpočtů na DPH,
  • stanovení jednotných postupů při bilaterální a multilaterální kooperaci se státy EU,
  • analýzu přístupů ke zvýšení účinnosti využívání lidských zdrojů v zemích EU (vzdělávání a výcvik správců daní),
  • vybudování programové podpory pro výměnu údajů s daňovými správami ostatních států.

3.4.2.5 Finanční potřeby

V návrhu Phare 1999 předpokládáme alokování částky ve výši 1 mil. EUR.

Sbližování s EU a plnění kriterií z Partnerství pro vstup a přijatých závazků v Declaration of Endorsement of the Pre-accession Preparation Strategy ve vztahu k daňové správě bude vyžadovat značné finační náklady, především v souvislosti s dobudováním a napojením daňového informačního systému na relevantní systémy v ES.

Na léta 2000 až 2002 se přepokládá, že posílení agend včetně informačního systému v souvislosti s přípravou vstupu do EU za oblast daňové správy bude vyžadovat celkové náklady cca ve výši 4 mld Kč. Půjde zejména o agendy spojené se zajištěním účinnější kontroly dotací a návratných finančních výpomocí, vymáhání daňových pohledávek, zefektivnění daňové kontroly, systému výměny informací souvisejících s Nařízením Rady č. 218/92 ES apod.

3.4.3 Statistika

Makroekonomická statistika

3.4.3.1 Současná situace

V makroekonomické statistice je ČSÚ v zásadě schopen zajistit soubor požadovaných ukazatelů z národního účetnictví, není však zatím schopen plnit termín k předkládání některých makroekonomických údajů. Bude nutné sestavovat předběžnou soustavu národních účtů.

3.4.3.2 Krátkodobé priority

Nejsou.

3.4.3.3 Střednědobé priority

  • Doplnění týmu pracovníků o specialisty na některé zatím nepokryté problematiky (stálé ceny, daně a dotace a jejich alokace, skrytá ekonomika, kapitálový účet a jeho štěpení do odvětví a sektorů, odhady zkreslení vyplývající ze statistiky národních účtů pro vyčíslení individuální spotřeby domácností, sektorově členěný finanční účet, bydlení, sektor neziskových institucí, bankovnictví a pojišťovnictví, krátkodobé odhady makroekonomických ukazatelů s využitím matematicko-statistických metod, odvětvoví specialisté pro sestavení tabulek I/O.)
  • rozvoj analytické činnosti a sestavování input/output tabulky v požadovaném rozsahu a členění
  • spolupráce s externími odborníky především v oblasti oceňování pozemků, nemovitostí, ložisek nerostných surovin, lesních porostů atd.

3.4.3.4 Institucionální potřeby

K sestavování komplexní soustavy ročních národních účtů bude třeba zvýšit počet vysoce kvalifikovaných pracovníků přibližně o 20 osob.

3.4.3.5 Finanční potřeby

Roční náklady na tomto úseku se zvýší asi o 10 mil. Kč a 6 mil. Kč na jednorázové prostředky na nákup nových počítačů a serverů.

Registry pro statistické účely - ochrana individuálních dat

Registry pro statistické účely

3.4.3.6 Současná situace

Registr ekonomických subjektů (RES) je zatím založen na ztotožnění podniku právní jednotkou. Definice Evropské unie však předpokládá sledování i dalších statistických jednotek (např. KAU, lokálních jednotek). Za tím účelem bude zapotřebí provést tzv. profilaci podniků. Zároveň je třeba řešit a realizovat transformaci RES především po obsahové stránce se zřetelem na další typy statistických jednotek zachycovaných v registru, včetně jejich demografického vývoje.

3.4.3.7 Krátkodobé priority

  • příprava a zahájení profilace (dokončení metodiky, pilotní ověřování, budování sítě odborníků profilování - I. etapa),
  • vypracování studie transformace RES za účasti expertů EU a příprava její realizace (Further methodology and contents development of business register and equipment of work places by the PC facility).

3.4.3.8 Střednědobé priority

  • bude zapotřebí provést příslušné úpravy legislativy (obchodní zákoník), aby právní subjekty deklarovaly své lokální jednotky,
  • zajištění přístupu k příslušným segmentům daňového registru MF a dalším administrativním zdrojům (soc.zabezpečení, registr obyvatelstva apod.),
  • pro potřeby statistiky budou v rámci podniků vydefinovány i činnostní jednotky,
  • realizace studie v letech 2000 až 2001 tak, aby byl registr plně kompatibilní s registry EU

( Za předpokladu zajištění dostatečných kapacit bude problém registru do konce roku 2001 vyřešen.)

3.4.3.9 Institucionální potřeby

Profilování na území ČR by od r. 1999 měla zabezpečit skupina 17 kvalifikovaných odborníků.

3.4.3.10 Finanční potřeby

Celkové náklady na zabezpečení profilace (harmonizace metodiky, vybudování sítě specialistů, provedení pilotního projektu) budou činit cca 16,3 mil. Kč. Z časového hlediska to bude v roce 1999 činit 4,8 mil. Kč, z toho cca 1,4 mil. Kč z národního programu Phare, v roce 2000 cca 9,6 mil Kč, z toho 2,6 mil. Kč z národního programu Phare a v roce 2001 cca 1,9 mil. Kč, z toho 0,4 mil. Kč z národního programu Phare.

Celkové náklady na transformaci RES (Registr ekonomických subjektů), včetně vypracování studie transformace RES by měly činit cca. 72,7 mil. Kč. Časové rozložení nákladů:

V roce 1999 to bude cca 9,1 mil. Kč, z toho 4,4 mil Kč z národního programu Phare a týkalo by se to vypracování studie transformace RES a dalšího rozvoje metodiky a obsahu registru.

V roce 2000 budou náklady činit cca 57,4 mil Kč, z toho 2,6 mil. Kč z národního programu Phare. Pro zdokonalení kvality registru bude provedeno šetření právnických osob, které představuje nejnákladnější položku transformace registru v tomto roce.

V roce 2001 budou náklady činit cca 4,1 mil. Kč, z toho 2,6 mil. Kč z národního programu Phare, což představuje náklady na vybavení pracovišť pro správu RES novou výpočetní technikou a posílení přenosových linek, pořízení nového serveru pro provozování RES, napojení na administrativní zdroje a zavedení lokálních jednotek.

Po roce 2001 by roční náklady na zabezpečení provozu a běžné údržby RES činily 2mil. Kč.

Ochrana individuálních údajů

3.4.3.11 Současná situace

Je potřeba zaručit poskytování individuálních dat pro potřeby Evropských společenství při zachování ochrany individuálních dat. Tato ochrana je stanovena direktivou Evropského parlamentu a Rady č.95/46 ES o ochraně jednotlivců s ohledem na zpracování osobních údajů (spadá primárně do kompetence Úřadu pro státní informační systém) a směrnicí Rady č.1588/90 o předávání důvěrných statistických údajů do Eurostatu.

3.4.3.12 Krátkodobé priority

Nejsou.

3.4.3.13 Střednědobé priority

  • Aplikace tohoto předpisu si vyžádá dílčí novelizaci zákona č. 89/1995Sb. o státní statistické službě do r.2000.
  • Vyčlenění 1 pracovníka pro tvorbu zásad ochrany dat a kontrolu jejich dodržování.
  • Příprava samostatného zákona za účelem ochrany individuálních dat zjišťovaných pro statistické účely v rámci sčítání lidu, domů a bytů v r.2001.
  • Příprava matematických metod pro ochranu dat, tzv. kamufláž dat.

3.4.3.14 Institucionální potřeby

V r. 1999 dojde k posílení kapacit ČSÚ o 3 a v roce 2000 o 1 pracovníka. 3.4.3.15 Finanční potřeby V r. 1999 dojde ke zvýšení neinvestičních nákladů o 1,9 mil. Kč a investičních nákladů o 0,35 mil. Kč, v roce 2000 ke zvýšení neinvestičních nákladů o 1,3 mil. Kč a investičních nákladů o 3,2 mil. Kč.

Regionální statistika

3.4.3.16 Současná situace

Datové báze regionální statistiky ČSÚ pokrývají z větší části požadavky Eurostatu. Bude třeba provést určitou korekci u několika ukazatelů a zajistit chybějící ukazatele, především z oblasti regionálního účetnictví (např. regionalizace HDP).

3.4.3.17 Krátkodobé priority

  • Práce na regionalizaci byly již zahájeny metodou top-down.
  • V roce 1999 jsou připraveny prvé experimentální propočty do úrovně NUTS 2.
  • Souběžně bude nutno připravovat regionalizaci HDP do úrovně NUTS 3, tj. za vyšší územněsprávní celky (ústavní zákon č.347/1997 Sb. ze dne 3.prosince 1997).
  • Příprava metody regionalizace HDP metodou bottom-up však bude vyžadovat tzv. profilování (viz výše).
  • Návrh na rozšíření statistického zjišťování za rok 2000 a další roky tak, aby bylo možno zabezpečit výpočet regionalizovaného HDP metodou bottom-up za vybraná odvětví a poskytnout relevantní data o obecní míře nezaměstnanosti za regiony typu NUTS 2.
  • V r. 1999 budou pokračovat práce na vytváření datových bází za sídelní aglomerace velkých měst.

3.4.3.18 Střednědobé priority

  • Aplikace výpočtu regionalizovaného HDP metodou bottom-up za vybraná odvětví tak, aby bylo možno po roce 2001 zavést regionální účty za vybrané sektory a poskytnout relevantní data o obecní míře nezaměstnanosti za regiony typu NUTS 2. Splnění požadavků se předpokládá do r. 2001 - 2002.
  • Pokračování na tvorbě datových bází za sídelní aglomerace velkých měst.

3.4.3.19 Institucionální potřeby

Nejsou.

3.4.3.20 Finanční potřeby

Rozšíření zjišťování, sběr a zpracování dat včetně nákladů na programování lze odhadnout na 1 mil.Kč ročně. Prostředky na expertní studie v letech 1999 a 2000 - cca 2 mil. Kč a na pilotní průzkumy - cca 1 mil. Kč. Prostředky na pořízení programu pro vedení datové báze v roce 2000 - cca 2,5 mil. Kč. Prostředky na doplňková stat. šetření za územní aglomerace (šetření dojíždky a vyjíždky za prací, ap.) v letech 2000 a 2001 - cca 10 mil. Kč.

Produkční statistiky (bez statistiky zemědělství), statistika výzkumu a vývoje

Strukturální a konjunkturální šetření

3.4.3.21 Současná situace

  • Současný systém šetření produkčních statistik je postaven na zpravodajské jednotce typu podnik. Tento systém neposkytuje data v požadovaném třídění ani podle ekonomických činností ani podle regionů.
  • V oblasti strukturálních šetření byl realizován nový systém tohoto zjišťování, zejména zpracovatelský řetězec obsahující systém kontroly kvality dotazníků a dopočtové metody. Bezprostředním úkolem je dokončení zpracovatelského řetězce zjišťování za rok 1997, vč. kontrol a popisu ukazatelů a programování včetně pilotního ověření. Nejsou prováděny analýzy výsledků nových strukturálních šetření včetně jejich využití pro odvětvové analýzy a publikace.
  • V oblasti konjukturálních šetření je potřebné vytvořit ucelený systém pro modelování makroekonomických ukazatelů. Je nutné dokončit systém vzájemně metodicky propojených ukazatelů konjunktury v jednotlivých odvětvích. Rovněž je třeba zajistit požadované podrobnější strukturovaní ukazatelů.

3.4.3.22 Krátkodobé priority

  • Bude provedeno tzv. profilování podniků na činnostní a lokální jednotky (viz část Registry a Regionální statistika).
  • V oblasti strukturálních šetření dojde k dokončení zpracovatelského řetězce a zahájení rutinního provozu nového systému šetření.
  • V oblasti konjukturálních šetření bude připraven ucelený systém pro modelování makroekonomických ukazatelů.

3.4.3.23 Střednědobé priority

  • V oblasti strukturálních šetření budou provedeny analýzy výsledků nových strukturálních šetření včetně jejich využití pro odvětvové analýzy a publikace.
  • V oblasti konjukturálních šetření bude dokončen systém vzájemně metodicky propojených ukazatelů konjunktury v jednotlivých odvětvích a zajistit požadované strukturování ukazatelů.
  • Zajistit sezónní očisťování výsledků konjunkturálních šetření.
  • Dokončení uceleného systému pro modelování makroekonomických ukazatelů.

3.4.3.24 Institucionální potřeby

Nejsou.

3.4.3.25 Finanční potřeby

Cca 1,5 mil. Kč ročně na pokrytí obou oblastí.

Statistika průmyslu

3.4.3.26 Současná situace

  • Ve statistice průmyslu požadavkům EU neodpovídá výrobková statistika (bude nutné trojnásobné zvýšení počtu dosud sledovaných položek).
  • Stávající metody výběrů a dopočtů neposkytují relevantní data v požadovaném třídění dle velikosti podniků, což je vyžadováno EU pro podporu malého a středního podnikání (SME).
  • Absence ročních dat o podnicích s cizí majoritní účastí a o činnosti podniků s českou majoritou v zahraničí (tzv. globalizace).
  • V oblasti ukazatelů krátkodobého vývoje se musí zabezpečit za průmysl údaje tzv.knihy zakázek a o manuálních zaměstnancích a jejich odpracovaných hodinách.
  • V současné době poskytuje průmyslová statistika data pouze z podnikové úrovně. Je třeba zajistit vyprofilování činnostních jednotek.
  • Otázky sezónního očisťování ukazatelů jsou řešeny pouze na úrovni indexů za průmysl celkem. Bude nutné připravit sezónního očisťování pro podrobné odvětvové třídění údajů.

3.4.3.27 Krátkodobé priority

  • Příprava aplikace klasifikace Prodcom
  • Připravit výstupy pro sledování SME za r. 1999. V rámci meziresortní spolupráce pracuje společná komise složená ze zástupců ČSÚ a MPO, která připravuje vstupy pro naplnění požadavků EU na data o SME.
  • Pro řešení otázek tzv. globalizace ČSÚ společně s ČNB připravuje metodiku sběru a zpracování ročních dat.

3.4.3.28 Střednědobé priority

  • Dokončení aplikace Prodcom do r. 2001.
  • Vypracovat metodiku ročního sledování podniků s cizí majoritní účastí a podniků s českou majoritou v cizině do r. 2001.
  • Zajistit v měsíčním zjišťování sledování údajů tzv. knihy zakázek a o manuálních zaměstnancích a jejich odpracovaných hodinách od r. 2000.
  • Aplikace činnostních jednotek - průběžné jejich vyprofilování počínaje r. 2000.

3.4.3.29 Institucionální potřeby

Aplikace klasifikace Prodcom představuje personální posílení o 15 pracovníků a úzkou spolupráci s MPO ČR a se sdruženími a svazy výrobců. Rozšíření měsíčního zjišťování o tzv. knihu zakázek si vyžádá zvýšení počtu manuálních zaměstnanců.

3.4.3.30 Finanční potřeby

  • Náklady na zajištění aplikace klasifikace Prodcom představují 10 -12 mil. Kč.
  • Náklady na zvýšení výběrů a dopočet v případě požadavku na data SME odhadujeme v průmyslu na 20 mil. Kč.
  • V případě globalizace nedovedeme náklady bez důkladného rozboru vyčíslit.
  • Rozšíření měsíčního zjišťování o tzv. knihu zakázek a o manuální zaměstnance si vyžádá jednorázové náklady asi 15 mil.Kč.
  • Rozšiřování sezónního očisťování dat v odvětvovém třídění si vyžádá asi 5 mil.Kč.

Statistika stavebnictví

3.4.3.31 Současná situace

  • Údaje o sledování hospodářského cyklu ve stavebnictví jsou pro EU většinou požadovány měsíčně. ČSÚ sleduje většinu těchto údajů zatím jen čtvrtletně.
  • Výsledky dosavadních šetření ve stavebnictví neumožňují provést spolehlivou kvantifikaci základních údajů o produkci, pracovnících apod. za soubor šetřených podniků.

3.4.3.32 Krátkodobé priority

  • Od r. 1999 se bude dělat souběžný výpočet indexu stavební produkce podle stávající a nové metodiky.
  • Měsíční zjišťování indexu stavební výroby podle počtu odpracovaných hodin.
  • Úzká spolupráce s MPO ČR a se sdruženími a svazy výrobců.

3.4.3.33 Střednědobé priority

  • Od r. 2000 výpočet indexu stavební produkce za směry výstavby.
  • Příprava nového výkazu pro stavební povolení za budovy, které se budou sledovat individuálně, vč. podlahové plochy.
  • Pro zlepšení této statistiky provést statistický CENZUS STAV jako jednorázovou akci. Metodickou přípravu, zpracování a vyhodnocení provede ČSÚ ve spolupráci s MPO ČR a SPS ČR.

3.4.3.34 Institucionální potřeby

V roce 1999 dojde k posílení kapacit o 1 pracovníka a v roce 2000 bude nutné posílit kapacitu o další 2 pracovníky.

3.4.3.35 Finanční potřeby

  • Náklady na zajištění rozšířeného zjišťování pro pokrytí požadavků EU budou představovat asi 1 mil. Kč od roku 2000 se náklady zvýší o 5 mil. Kč ročně.
  • Náklady na metodickou přípravu, zpracování a vyhodnocení statistického CENZUS STAV se odhadují na 20 mil. Kč.

Statistika služeb

3.4.3.36 Současná situace

  • Statistika obchodu a tržních služeb ještě nezajišťuje všechny údaje požadované Eurostatem (údaje o nákupu služeb určených pro další prodej, o struktuře podniků podle obratu a o struktuře spotřeby, apod.).
  • V oblasti netržních služeb bude zapotřebí zajistit nezbytné základní statistické informace za jednotlivé typy ekonomických subjektů poskytujících převážně netržní služby a přípravné práce na projektu audiovizuální techniky.
  • Šetření domácího a pasivního cestovního ruchu se z důvodů omezených finančních a kapacitních možností ČSÚ bude od r.1999 provádět jedenkrát ročně. Pro potřeby Eurostatu bude nutno toto šetření rozšířit.
  • V dopravě a spojích - ve vnitrostátní železniční dopravě chybí sledování objemů a komodit za regiony, v mezinárodní železniční dopravě se nesledují komodity ani země nakládky a vykládky. Chybí sledování přepravních proudů i potřebná členění přeprav velkých kontejnérů.

3.4.3.37 Krátkodobé priority

Pro zajištění požadovaných údajů je třeba zavést některá šetření:

  • Příprava šetření o síti provozoven služeb obyvatelstvu bude uskutečněna v roce 1999.
  • Příprava šetření o maloobchodní síti, které poskytne informace o sortimentní struktuře prodejen, jejich lokalizaci apod.
  • V oblasti netržních služeb - zavedení standardních zjišťování u nových typů institucionálních jednotek a zahájení transformace statistiky soukromých neziskových institucí sloužících převážně domácnostem.

3.4.3.38 Střednědobé priority

Obchod a tržní služby:

  • šetření o maloobchodní síti - předpokládáme uskutečnovat každý šestý rok,
  • šetření o restaurační síti, které poskytne informace o struktuře restaurační sítě, kapacitách pohostinství apod. Příprava v roce 2000. Od r.2001 předpokládáme šetření uskutečnovat každý šestý rok,
  • šetření o velkoobchodní síti, které poskytne informace o všech subjektech zařazených v RES do velkoobchodu, sortimentu zboží, skladových kapacitách apod. Příprava v roce 2002. Od r.2003 předpokládáme šetření uskutečnovat každý šestý rok,
  • šetření o síti provozoven služeb obyvatelstvu, které poskytne informace o regionálním rozmístění provozoven, rozsahu a struktuře poskytovaných služeb apod. Od r.2003 předpokládáme šetření provádět každých 5 let.

Cestovní ruch:

  • šetření ubytovacích zařízení sloužících cestovnímu ruchu, které bude sloužit k aktualizaci registru. S realizací šetření se počítá poprvé v roce 2002. Šetření se bude provádět každých 5 let.

Doprava:

  • Harmonizace statistiky dopravy, včetně pilotních šetření budou vycházet z plánu činnosti Eurostatu pro země střední a východní Evropy, který dosud nebyl časově specifikován.

Netržní služby:

  • statistika netržních služeb,
  • v období 2000-2001 budou stávající formy zjišťování průběžně zdokonalovány s ohledem na změny potřeb uživatelů včetně mezinárodních institucí, změny ve způsobech financování a vedení účetnictví a racionalizaci sběru a zpracování dat,
  • harmonizace statistiky zdravotnictví (v gesci ÚZIS), zejména v těchto oblastech:
    • úrazy v domácnostech a ve volném čase do r. 2001 za předpokladu dodatečných finančních prostředků, které ÚSIS odhaduje na 3 mil. Kč,
    • harmonizace dat o nemocech z povolání,
    • předpoklad do roku 2000.
    • data o kvalitě pracovního prostředí a související ukazatele - potřebné informace ani metodické materiály EU zatím nejsou k dispozici.

3.4.3.39 Institucionální potřeby

Od roku 2000 bude potřeba posílit kapacitu statistiky služeb ČSÚ, včetně zavedení satelitních účtů, o 10 odborných pracovníků.

3.4.3.40 Finanční potřeby

V roce 1999 bude nutné 1,2 mil. Kč na posílení kapacit, další nárůst nákladů představuje asi 10 mil. Kč ročně.

Náklady na nově zavedená šetření:

  • šetření o maloobchodní síti - cca 15 mil. Kč,
  • šetření o restaurační síti - cca 10 mil. Kč,
  • šetření o velkoobchodní síti - cca 10 mil. Kč,
  • šetření o síti provozoven služeb obyvatelstvu - cca 15 mil. Kč,
  • šetření ubytovacích zařízení sloužících cestovnímu ruchu - cca 10 mil. Kč.

Statistika výzkumu a vývoje

3.4.3.41 Současná situace

Ve statistice výzkumu a vývoje státní statistická služba nemá zatím k dispozici některé údaje, které bude EU požadovat. Týká se to členění nákladů na vědu a výzkum, struktury pracovníků v tomto sektoru podle klasifikace EU. V předepsaném rozsahu dosud nejsou k dispozici ani údaje o zdrojích financování, o technologických inovacích a o využití lidských zdrojů na výzkum a vývoj.

3.4.3.42 Krátkodobé priority

Příprava šetření o inovacích, lidských zdrojích a socioekonomických cílech výzkumu a vývoje.

3.4.3.43 Střednědobé priority

  • Metodická příprava, analytické zpracování a vyhodnocení výsledků zjišťování o inovacích (postupně od r. 2000).
  • Metodická příprava, analytické zpracování a vyhodnocení výsledků zjišťování o výzkumu a vývoji podle socioekonomických cílů (postupně od r. 2001).
  • Metodická příprava, analytické zpracování a vyhodnocení výsledků zjišťování o lidských zdrojích ve výzkumu a vývoji (postupně od r. 2002).

3.4.3.44 Institucionální potřeby

V roce 1999 bude nutné posílit kapacitu o 2 pracovníky a od roku 2000 o další 3 pracovníky.

3.4.3.45 Finanční potřeby

Náklady na zajištění požadavků EU - 3 mil.Kč ročně.

Statistika paliv a energie

3.4.3.46 Současná situace

  • Dosavadní koncept naší energetické statistiky je z podstatné části nekompatibilní s metodikou EU. První podstatná změna je realizována od 1.1. 1999.

Další změny:

  • Bude nutno zajistit ve větším rozsahu údaje o krátkodobých trendech v tomto sektoru, t.j. měsíční údaje o výrobě a spotřebě a prodeji paliv, zaměstnanosti aj.
  • Je třeba zabezpečit sestavování energetické bilance, tabulek vstup-výstup podle požadavků EU, šetření o kombinované výrobě elektřiny a tepla, zjišťování spotřeby energie v domácnostech.
  • K plnému zajištění požadavků EU bude nutné mít k dispozici registr všech subjektů v energetice včetně subregistru výrobců a distributorů tepla a přejít k definování výkonových ukazatelů podle standardů ES.
  • Pro potřeby ročního šetření o kombinované výrobě elektřiny a tepla bude třeba navíc rozlišit kategorie “veřejná“ a “závodová“ energetika.

3.4.3.47 Krátkodobé priority

Vypracování návrhu na další změny energetické statistiky.

3.4.3.48 Střednědobé priority

  • Zajistit měsíční údaje o výrobě a spotřebě a prodeji paliv, zaměstnanosti aj.
  • Sestavovat energetickou bilanci, tabulky vstup-výstup, provádět šetření o kombinované výrobě elektřiny a tepla, zajišťování spotřeby energie v domácnostech.
  • Připravit a vést registr všech subjektů v energetice, včetně subregistru výrobců a distributorů tepla a přejít k definování výkonových ukazatelů podle standardů ES.
  • Zajistit rozlišování kategorie “veřejná“ a “závodová” energetika v ročním šetření o kombinované výrobě elektřiny a tepla.
  • Spolupracovat s MPO ČR a s asociacemi a svazy výrobců a distributorů.

3.4.3.49 Institucionální potřeby

V roce 1999 je nutné uskutečnit posílení kapacit o 2 pracovníky a k posílení kapacit o 5 kvalifikovaných odborníků v r. 2000.

3.4.3.50 Finanční potřeby

V r. 1999 dojde ke zvýšení nákladů o 2 mil. Kč. Od roku 2000 si rozšíření energetické statistiky vyžádá navýšení nákladů o 5 mil.Kč ročně.

Statistika zemědělství

3.4.3.51 Současná situace

  • V oblasti ekonomiky odvětví je třeba postupně zajistit zemědělské účty, výpočet zemědělského důchodového indexu, výpočet celkového příjmu zemědělských domácností, typologií zemědělských farem (klasifikace systému EU), struktury zemědělských farem (zastupuje zemědělské sčítání, registr farem).
  • U zemědělské produkční statistiky je potřebné realizovat požadavek na bilanci krmiv, doplnit šetření týkající se odhadů úrody, provést úpravy a sjednocení ve vymezení a zařazení dílčích ukazatelů z oblasti šetření rostlinné a živočišné výroby a sjednotit ukazatele a jejich vymezení se statistikou potravinářského průmyslu. Bude nutné zajistit pravidelné sestavování komoditních studií týkající se všech hlavních produktů ze živočišné a rostlinné výroby.
  • V případě ostatní zemědělské a lesnické statistiky je třeba zajistit podrobnější údaje o vinicích a vinařství, ovocných stromech, ovoci a další doplňujíci ukazatelé z oblasti vodohospodářské statistiky, bilancí krmiv apod.
  • V oblasti ekonomiky odvětví je třeba zajistit Zemědělský cenzus - Agrocenzus 2000, který je třeba provést v návaznosti na konání světového zemědělského sčítání 2000.

3.4.3.52 Krátkodobé priority

  • Zahájení prací a postupné naplňování Registru farem.
  • Zkušební zahájení sestavování hlavních součástí zemědělských účtů.
  • Příprava Agrocenzu 2000.

3.4.3.53 Střednědobé priority

  • Úkoly vyplývající ze zemědělské produkční statistiky lze zvládnout do konce roku 2002 s tím, že potřebné úpravy ve zjišťování zajistí ČSÚ a Statistická služba MZe ČR. Ostatní zemědělské statistiky budou kompatibilní až koncem roku 2002.
  • Zemědělský statistický registr farem (Agroregistr) - dokončení prací.
  • Připravit a zavést šetření týkající se ostatní zemědělské a lesnické statistiky.
  • Spolupráce ČSÚ a MZe.
  • Provedení Agrocenzu 2000.

3.4.3.54 Institucionální potřeby

K zajištění úkolů zemědělské statistiky jako celku (vč.lesnické statistiky) je od roku 2000 třeba posílit tento úsek o 6 kvalifikovaných odborníků.

3.4.3.55 Finanční potřeby

  • V roce 1999 bude nutné posílení kapacit a zajistit finanční krytí minimálně ve výši 4 mil. Kč, registr farem (HW a SW vybavení, přípravné práce související se založením registru) ve výši cca 1 mil. Kč, z toho cca 550 tis. Kč z národního programu Phare, příprava Agrocenzu cca 3 mil. Kč, z toho cca 630 tis. Kč z národního programu Phare.
  • K zajištění úkolů zemědělské statistiky jako celku (vč.lesnické statistiky) je od roku 2000 třeba zajistit finanční krytí minimálně ve výši 5 mil. Kč ročně a jednorázové náklady na vybavení cca 1 mil. Kč.
  • Další náklady Agrocenzu budou činit cca 58 mil. Kč, z toho cca 3 mil. Kč z národního programu Phare.
  • Náklady na založení, došetření a aktualizaci datových bází Agroregistru odhadujeme na 740 tis. Kč, z toho cca 560 tis. Kč z národního programu Phare.

Statistika zahraničního obchodu

3.4.3.56 Současná situace

Statistika zahraničního obchodu, resp. celní statistika byla v minulých letech transformována a je po metodické stránce plně srovnatelná s úrovní statistiky zemí EU.

Přebudování dosavadního systému získávání informací o českém zahraničním obchodě na systém Intrastat bude náročné v tom smyslu, že se dá vyzkoušet až v momentě vstupu do EU, nedá se simulovat. Přesto je důležité získávat podrobné informace o Intrastatu a sledovat jeho vývoj v členských státech EU.

3.4.3.57 Krátkodobé priority

Metodická návaznost je a nadále bude ověřována pravidelnými porovnáními údajů o vzájemném obchodě ČR a zemí EU a bude sledován vývoj systému statistiky obchodu mezi zeměmi EU (Intrastat).

3.4.3.58 Střednědobé priority

  • Posílení agendy zahraničního obchodu o 2 odborné pracovníky podle potřeby na přípravu systému Intrastat.
  • Intrastat bude zajišťován na základě předběžné dohody ve spolupráci s Generálním ředitelstvím cel MF ČR v době vstupu do EU.

3.4.3.59 Institucionální potřeby

V r. 1999 bude nutno posílit kapacitu o 2 odborné pracovníky na posílení projektu Intrastat.

3.4.3.60 Finanční potřeby

V roce 1999 bude zapotřebí navýšení o 0,1mil. Kč a v dalších letech o 5 mil. Kč na systém Intrastat.

Cenová statistika

3.4.3.61 Současná situace

Hlavní požadavky EU v oblasti cenové statistiky jsou plněny. Je nutné zabezpečit výpočty harmonizovaného indexu spotřebitelských cen a připravit se na harmonizaci indexů produkčních cen, především cen zemědělských výrobců.

3.4.3.62 Krátkodobé priority

  • Pokračovat v postupu harmonizace indexu spotřebitelských cen, cen energií a zahájit přípravu harmonizace index cen zemědělských výrobců.
  • Připravit revizi všech cenových indexů a zajistit výpočty cenových indexů pro výpočet netto produkce na základě vahových údajů z input/output tabulky za r. 1995.

3.4.3.63 Střednědobé priority

  • Osvojení metodiky a výpočty harmonizovaného indexu spotřebitelských cen do roku 2000 (pilotní projekt).
  • Sledovat záměry Eurostatu v harmonizaci dalších cenových indexů. Provést revizi všech cenových indexů s publikováním výsledků od r. 2001.
  • Postupné zabezpečování harmonizace údajů o cenách energií podle požadavků Eurostatu (pilotní projekt). To bude zajištěno spoluprací MPO ČR a MF ČR a za účasti vybraných respondentů a asociací do r. 2000 - 2001.
  • Postupné zabezpečování harmonizace údajů o zemědělských cenách podle požadavků Eurostatu (připravovaný pilotní projekt).

3.4.3.64 Institucionální potřeby

Od roku 2000 bude nutno posílit agendu cenové statistiky o 3 nové odborné pracovníky.

3.4.3.65 Finanční potřeby

V roce 1999 budou náklady na revizi cenových indexů představovat asi 2 mil.Kč.

Od roku 2000 bude zvýšení nákladů na cenovou statistiku (rozšíření šetření) představovat asi 4 mil.Kč ročně (včetně nákladů na 3 nové odborné pracovníky).

Sociální a demografická statistika

3.4.3.66 Současná situace

  • Ve statistice práce a mezd odpovídá požadavkům Eurostatu statistika úplných nákladů práce a výběrové šetření struktury mezd. Jsou zde ještě některé nedostatky, např. plnění požadovaného termínu předávání dat, u ročních údajů chybí “rodinní pracovníci“ a “přeshraniční pracovníci”, údaje o zahraničních pracovnících, apod.
  • U výběrového šetření pracovních sil proběhla už druhá etapa harmonizace s metodikou Eurostatu, v dalším období budou zařazeny nové charakteristiky do tohoto šetření a průběžně vyhodnocována kvalita výsledků . Separátně bude nutno řešit otázku zjišťování osob trvale bydlících v hromadných ubytovacích zařízeních.
  • Demografická statistika vč. sčítání lidu v podstatě odpovídá standardům Evropské unie. Určité problémy jsou ve zjišťování zahraniční migrace. Ty však jsou dány především odlišnou legislativou, tedy skutečnostmi v kompetenci Ministerstva vnitra ČR (jedná se o definice pobytu krátkodobého, dlouhodobého aj.).
  • Ve statistice na bázi rodinných účtů není doposud používána metodika obecně doporučená Eurostatem (náhodný výběr). Přechod na náhodný výběr závisí na získání dostatečných finančních prostředků. Také šetření chudoby a panelu domácností ČSÚ dosud neprovádí.

3.4.3.67 Krátkodobé priority

  • Získávání některých údajů statistiky práce a mezd (např. “rodinní pracovníci” a “přeshraniční pracovníci”) bude nutno řešit výměnou údajů se statistickými či jinými úřady sousedních zemí.
  • Statistické údaje o cizincích pracujících na území ČR přejímá ČSÚ od MPSV a MPO, proto tato statistika bude řešena meziresortně.
  • Šetření o struktuře výdělku bude zabezpečeno ve spolupráci s MPSV.
  • Problémy se zjišťováním zahraniční migrace budou překonány po schválení nového cizineckého zákona (připravuje MV ČR).

3.4.3.68 Střednědobé priority

  • Statistika práce a mezd (Požadavky EU lze do r.2001 zajistit.),
  • Výběrové šetření pracovních sil (Požadavky EU lze do r.2001 zajistit.),
  • Statistika na bázi rodinných účtů (Požadavky EU lze do r.2001 zajistit.),
  • ověřování nové metodiky šetření rodinných účtů (náhodný výběr),
  • zavedení šetření o využití času ,
  • zavedení šetření chudoby a panelu domácností ,
  • Demografická statistika vč. sčítání lidu - Sčítání lidu, bytů a domů je plánováno v roce 2001.

3.4.3.69 Institucionální potřeby

V r. 1999 dojde k posílení kapacity o 3 nové odborné pracovníky.

3.4.3.70 Finanční potřeby

  • Zvýšení nákladů na sociální a demografické statistiky jako celku 7 mil.Kč ročně (včetně nákladů na 3 nové odborné pracovníky, ale bez sčítání lidu, domů a bytů v r. 2001).
  • Náklady na dokončení přípravných prací u statistiky rodinných účtů související s přechodem na náhodný výběr jsou 2,5 - 3 mil.Kč.
  • Náklady na přípravu a provedení sčítání lidu, bytů a domů v roce 2001 budou řešeny vládou České republiky zvlášť.

Statistika životního prostředí

3.4.3.71 Současná situace

  • Nejsou k dispozici údaje o běžných nákladech na ochranu životního prostředí a v oblasti odpadového hospodářství nejsme schopni poskytovat údaje v požadovaném detailním členění.
  • Nejsou dosud vytvořeny podmínky pro zavedení environmentálního účetnictví.

3.4.3.72 Krátkodobé priority

  • Postupný rozvoj aktivit v oblasti environmentálního účetnictví, tj. aktivity analytického charakteru, tvorba nár. soustavy environmentálních indikátorů, rozvoj jednotlivých částí environmentální databáze a úprava její struktury.
  • V oblasti odpadového hospodářství realizovat změny statistického zjišťování (přechod od nár. katalogu odpadů k BWC, podrobnější klasifikace způsobů odstraňování odpadů a rozšíření statistického šetření o produkci komunálního odpadu).

3.4.3.73 Střednědobé priority

  • Pokračovat v aktivitách v oblasti tvorby a rozvoje environmentálního a ekonomického účetnictví a rozvoje soustavy environmentálních indikátorů.
  • Dokončení harmonizaci statistických klasifikací environmentálních indikátorů se zeměmi EU.
  • Vyhodnocování výsledků změn statistického zjišťování v oblasti odpadového hospodářství.
  • Dokončení environmentální databáze tak, aby její výstupy byly kompatibilní s požadavky mezinárodních organizací.

3.4.3.74 Institucionální potřeby

V r. 1999 dojde k posílení úseku o 2 nové odborné pracovníky a v roce 2000 o 3 odborné pracovníky.

3.4.3.75 Finanční potřeby

Zajištění požadavků EU si vyžádá zvýšení nákladů o 3,5 mil.Kč ročně.

Informační technologie a informační služby

Informační technologie

3.4.3.76 Současná situace

ČSÚ není ještě plně kompatibilní v oblasti informační technologie se standardy EU, je nutno vyřešit elektronickou výměnu dat a informací mezi ČSÚ a Eurostatem.

Návrh projektu, který má za cíl v informačních technologiích dosažení standardů a nástrojů využívaných v EU . Projekt bude členěn na dvě základní etapy:

  • analýza a vypracování studie zdokonalení informační technologie (zde se předpokládá aktivní účast expertů EU),
  • implementace studie v podmínkách ČSÚ. Trvání projektu by mělo pokrýt období 1999-2001.

3.4.3.77 Krátkodobé priority

Analýza a vypracování studie zdokonalení informačních technologií.

3.4.3.78 Střednědobé priority

Implementace studie v podmínkách ČSÚ.

3.4.3.79 Institucionální potřeby

Posílení kapacit ČSÚ o 4 pracovníky (v roce 1999 o 3 pracovníky a v roce 2000 o 1 pracovníka).

3.4.3.80 Finanční potřeby

V roce 1999 neinvestiční náklady budou činit 6,9 mil. Kč a investiční náklady 75 mil. Kč a v roce 2000 neinvestiční náklady budou 3,3 mil. Kč a investiční náklady 75 mil. Kč

Informační služby

3.4.3.81 Současná situace

Mezi hlavní rozvojové směry činnosti ČSÚ patří také vytvoření moderního systému pro prezentaci statistických informací, který by zajistil dostupnost informací pro co nejširší okruh uživatelů. Tyto informace by měly být poskytovány jak na papírových nosičích, tak v elektronické formě.

3.4.3.82 Krátkodobé priority

Příprava presentace výstupů ČSÚ v elektronické formě.

3.4.3.83 Střednědobé priority

  • Vytvoření pracoviště pro vývoj aplikací a technickou správu informačních služeb ČSÚ.
  • Presentace výstupů ČSÚ v elektronické formě a provoz pracoviště pro vývoj aplikací a technickou správu informačních služeb ČSÚ.

3.4.3.84 Institucionální potřeby

Posílení kapacit ČSÚ v roce 1999 a v dalších letech o 4-6 zaměstnanců.

3.4.3.85 Finanční potřeby

Roční náklady - cca 2,4 mil. Kč a jednorázové náklady na vybavení pracovníků cca 0,6 mil. Kč.


[Obsah] [3.5 Sektorové politiky]