Historie minulých vlád

III.

Předkládací zpráva

Úkolem vypracovat plán revitalizace a restrukturalizace průmyslových podniků nacházejících se v přechodných potížích byl pověřen v říjnu 1998 ministr průmyslu a obchodu. Ten předložil svůj Rozvojový program v hospodářské radě vlády České republiky počátkem února 1999. Hospodářská rada vlády tento materiál projednala dne 15. února 1999 a přijala stanovisko, ve kterém doporučila materiál předložený MPO dopracovat.

Vláda se na svém zasedání dne 17. února 1999 ztotožnila se stanoviskem Hospodářské rady a jmenovala pracovní skupinu k dopracování Rozvojového programu ve složení:

• místopředseda vlády pro hospodářskou politiku - předseda
• 1. místopředseda vlády a ministr práce a sociální věcí
• ministr průmyslu a obchodu
• ministr financí
• ministr pro místní rozvoj
• předseda výkonného výboru FNM
• účast ve skupině byla doporučena guvernérovi ČNB

Úkolem skupiny bylo rozvojový program předložit vládě do 17. března 1999. Pracovní skupina na úrovni členů vlády se několikrát sešla a vytvořila odbornou skupinu za účasti představitelů největších komerčních bank (KB, KoB, ČS, IPB a EBRD). Vzhledem k tomu, že se nepodařilo dosáhnout konsensu v rámci ministerské skupiny, byly nakonec předloženy vládě materiály dva. Původní pana ministra Grégra a nově zpracovaný materiál pana místopředsedy Mertlíka. Ten byl ještě před zasedáním vlády zaslán do připomínkového řízení, které proběhlo presenčně na Úřadu vlády dne 26. března 1999 a zároveň byl tento materiál projednán v Hospodářské radě vlády České republiky v sobotu dne 27. března 1999. Hospodářská rada vlády tento materiál doporučila vládě k přijetí.

Oba předložené materiály o revitalizaci pak byly projednány vládou dne 30. března 1999 a vláda rozhodla o založení Revitalizační agentury, a.s. se základním jměním 100 mil. Kč a uložila místopředsedovi vlády pro hospodářskou politiku, ministru financí, ministru průmyslu a obchodu, ministru spravedlnosti a ministrovi pro místní rozvoj vypracovat do 12. dubna 1999 náplň činnosti Revitalizační agentury, a.s. a její status (stanovy). Předkládaný materiál: "Návrh náplně činnosti a stanov Revitalizační agentury, a.s." je výsledkem práce této skupiny a předkládá vládě ke schválení náplň práce agentury a její stanovy, jak bylo uloženo usnesením vlády č. 260 ze dne 30. března 1999. Kromě toho se předkládá vládě ke schválení harmonogram zakládání Revitalizační agentury, a.s.

Z výše uvedených důvodů je doporučováno přijmout tyto dokumenty jako zřetelnou základnu pravidel, kterými bude proces revitalizace a restrukturalizace regulován, řízen a vyhodnocován. Tento rámec je dostatečně pevný a smluvní vztahy v něm zakotvené dávají možnost přistupovat ke každému řešenému podniku individuálně.

Uvedené principy vycházejí z podnětů jednotlivých účastníků zpracovatelského kolektivu a tvoří konsensuální základnu revitalizace založené na pokud možno tržně pracující Revitalizační agentuře, a.s. Pro úspěšnou činnost Revitalizační agentury, a.s. a celého revitalizačního programu je nezbytné zdokonalovat legislativní a institucionální prostředí a v případě potřeby podpořit Revitalizační agenturu, a.s. dalšími organizačními a exekutivními opatřeními.

Fungování Revitalizační agentury, a.s. úzce souvisí s rozhodnutími o metodách očištění bank se státní účastí a o jejich rekapitalizaci jako zřejmě nutného předpokladu jejich úspěšné privatizace.

Zmíněná společná platforma umožňuje provádět kvalifikovaný výběr subjektů revitalizace i z pozic principů průmyslové politiky, sociální potřebnosti i ochrany finančního trhu. To ji dává silnou naději na úspěch při realizaci.

Vliv státu a potřeba státní pomoci je zřetelně organizovaná jen v případech, kdy půjde o novou úvěrovou angažovanost, týkající se životaschopných revitalizačních podnikatelských plánů a pro všechny tyto případy bude proces důsledně ošetřen a vybaven samostatným materiálem pro jednání vlády. Tím bude dán k dispozici i prostor pro individuální projednání takovéhoto případu s orgány Evropské komise v Bruselu.

Proces sbližování stanovisek k rozsahu i způsobu revitalizace a restrukturalizace dal vzniknout jedné realizovatelné variantě; do budoucna lze počítat i s jistou potřebou přizpůsobení se konkrétním podmínkám plynoucím z různorodosti procesů. To se bude samozřejmě nejvíce týkat intenzity i objemu možné státní pomoci v případech, kdy výnos Revitalizační agentury by byl v zásadě ohrožen.

Závěrem lze konstatovat, že takto zahájený proces i v něm užívané mechanismy jsou budovány jako otevřený systém, který je možné zlepšovat, doplňovat a dále přizpůsobovat v návaznosti na očekávané potřeby i dosahované výsledky.