Historie minulých vlád

STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKA
- CESTA K INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI

Rozvoj informační společnosti je úlohou nejen vlády a státu. Bez partnerství vlády, veřejné správy, měst, obcí, občanů, podnikatelské veřejnosti, informačního průmyslu, akademické a výzkumné sféry, není možné tohoto cíle dosáhnout. Proto vláda předkládá široké veřejnosti tento dokument, jehož obsahem je prezentace cílů a priorit na cestě budování informační společnosti. Dokument obsahuje přílohy, které cíle a priority doplňují a konkretizují v jednotlivých věcných oblastech a uvádějí i základní argumentaci.


INFORMAČNÍ SPOLEČNOST

Cesta k informační společnosti je podporována současnou technologickou revolucí, která je založena na vzájemném propojení informačních, komunikačních a masově-mediálních technologií. Jejím výsledkem je dramatické snížení prostorového a časového omezení a zvýšení přístupu k množství veřejných informací. Oproti předchozím technologickým vlnám je vliv propojených informačních, komunikačních a mediálních technologií charakterizován širokou plošností a vysokou rychlostí pronikání do všech oblastí společnosti. Změny se ve velmi krátké době dotknou prakticky veškerého průmyslu i služeb, veřejného i soukromého sektoru, celé společnosti v práci i mimo ni, vzdělávání i zábavy v každodenním životě. Informační společnost tak zásadně změní podnikání, veřejnou administrativu i život každého občana.

V polovině devadesátých let se začalo s budováním informačních dálnic s cílem v příštím desetiletí vybudovat globální informační infrastrukturu, která umožní masové propojení informačních zdrojů a prostředků zpracování informací do globální sítě. Slovo infrastruktura se obecně používá pro tradiční komunikace určené k cestování a k přenosu materiálu. V souvislosti se vzájemným splýváním komunikačních, informačních a mediálních technologií pak infrastruktura znamená prostředky a systémy podporující přenos jakékoli formy digitálně zpracovávaných dat. Systém globální informační infrastruktury umožní koordinovat činnosti lidí, procesy, techniku a technologii.

Nejvýznačnějším rysem informační společnosti je posun od závislosti na interních informačních systémech k systémům využívajících externí komunikace. Internet je konkrétním příkladem (prototypem) informační dálnice a důležitým nástrojem pro rozšíření nových služeb. Splývání informačních, komunikačních a masově-mediálních technologií vytvoří klíčový průmysl přicházejícího století.

V průběhu příštích deseti let lze očekávat postupný nástup nové éry informační společnosti, jejímž základním rysem bude vytvoření globální sítě umožňující nejen vzájemnou komunikaci, ale především poskytující velké množství dat. Povýšení infrastruktury z komunikační na informační úroveň bude dalším důležitým krokem směrem k informační společnosti. Globální informační infrastruktura umožňující propojení koncových uživatelů bez zprostředkovatelů je klíčem k vytváření a přenosu znalostí. Zároveň přináší malým i středním podnikům nové možnosti zapojení do globálních aktivit a bezprostředně nabízet své služby na globálním trhu.

Přínosy informační společnosti

Informační společnost umožní vznik nových cest a příležitostí pro podnikání, jako jsou např. marketing, elektronický obchod, výroba, bezskladové zásobování, elektronické publikování, šíření videoprogramů na vyžádání (video-on-demand), práci na dálku (teleworking) a práci ve virtuálních týmech, výzkumné sítě, řízení dopravy a vzdělávání. Dojde k přesunům podnikatelských jednotek do regionů s levnější produkcí. Předpokládá se, že nástup a rozvoj stávajících služeb bude mít zásadní vliv na informační průmysl a poskytne nové možnosti pro ekonomický růst. Rozvoj elektronického obchodu přinese nové možnosti podnikání na globalizovaném trhu a může být jedním z nástrojů pro zvýšení konkurenceschopnosti našich podniků.

Informační společnost přinese občanům nové možnosti pro využití jejich kvalifikace a uplatnění tvůrčích schopností. Dá jim nové možnosti vzdělávání a vytvoří podmínky pro vyšší kvalitu života. Vytvoření propojeného informačního systému a integrované sítě kontaktních míst styku se státní a veřejnou správou při využití Internetu umožní odstranit zbytečnou byrokracii a přiblíží stát i obce občanům.

Úskalí informační společnosti

Informační společnost na jedné straně přinese nové možnosti pro rozvoj ekonomiky a uplatnění vysoce kvalifikovaných pracovníků, na druhé zhorší možnosti pro uplatnění méně kvalifikovaných a nekvalifikovaných. Tyto sociální důsledky a další možné dopady je potřebné ošetřit. Klíčová je zde úloha vzdělávání. Bude třeba upravit legislativu ve smyslu boje proti informační kriminalitě, tj. nedovolenému pronikání do cizích IS a dat, podvodům s elektronickými dokumenty, šíření závadných dat.

Integrace do evropských a světových struktur

Nedílnou součástí koncepce státní informační politiky a jejího uplatňování je mezinárodní spolupráce, jejímž cílem je kromě získávání zahraničních zkušeností především postupné začleňování ČR do globálního procesu vytváření informační společnosti. Hlavními prioritou je proto spolupráce s EU, NATO a OECD, WTO, UNCITRAL a jiné.

Ve vztahu k EU je základním úkolem v současné době i v perspektivním horizontu nejbližších tří let harmonizovat legislativu ČR a související institucionální praxi s právem EU. Ve vazbě na propracovanou národní informační politiku, která bude přihlížet k zásadám vysloveným v hlavních dokumentech EU v dané oblasti, jako je Akční plán Evropské komise "Cesta Evropy k informační společnosti" z r. 1994 a další. Bude třeba usilovat o spoluvytváření budoucí evropské informační politiky, především účastí na mezinárodních akcích a aktivitách organizovaných Evropskou komisí a těsnější přímou spoluprací s jejími pracovními orgány. Vstupování do mezinárodních programů a projektů a transevropských komunikačních sítí významně proces integrace podpoří.

Přijetí ČR do NATO vyžaduje dosažení interoperability systému konzultací, řízení a velení, a to na úrovni politických i vojenských struktur v oblastech obranného plánování, civilního nouzového plánování, krizového managementu, přípravy a součinnosti štábů a vojsk.

Členství v OECD zpřístupňuje České republice velký potenciál zkušeností a poznatků spojených s aktivitami odborných orgánů OECD, z hlediska informatiky je žádoucí posilovat zejména spolupráci s Výborem pro politiku v oblasti informací, výpočetní techniky a telekomunikací (ICCP Committee).

Mohou být využity některé aktivity uskutečňované pod patronací Organizace spojených národů týkající se telekomunikací a informatiky. Např. závěry konference v Tampere konané v červnu 1998 k problematice krizového managementu a zejména zmírnění následků katastrof a zajišťování nouzových operací mohou přispět ke zlepšení situace v této oblasti v České republice.

Šance pro Českou republiku

Díky dosud vysoké kvalifikaci a tvořivosti svých občanů má Česká republika šanci nezůstat v rodící se informační společnosti pozadu. Pomoci nám mohou rozsáhlé zahraniční investice do moderních informačních a telekomunikačních technologií, které jinde narážejí na bariéru dostupnosti vysoce vzdělaných pracovníků. Tyto investice však nelze očekávat, jestliže nebude dostatečně zajištěno transparentní podnikatelské prostředí, aktivní a konkrétní státní podpora budování informační společnosti a spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Realizace informační politiky se neobejde bez iniciačních, koordinačních a výkonných orgánů. K tomu byly v ČR zřízeny konkrétní orgány - Rada vlády pro státní informační politiku a Úřad pro státní informační systém.


ZÁKLADNÍ CÍLE A PŘÍNOSY STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKY

Základním cílem státní informační politiky je vybudovat a rozvíjet informační společnost, a tím vytvořit předpoklady zejména pro zlepšení kvality života jednotlivých občanů, zefektivnění státní správy a samosprávy a zkvalitnění podpory rozvoje podnikání.

Informační politika z hlediska občana

Informatika a telekomunikace jsou jedny z klíčových faktorů ekonomického rozvoje, a tedy jedním z prostředků, který může přivodit zásadní obrat české ekonomiky od stagnace k růstu. Informační společnost přinese občanům zlepšení kvality života, nabídne lepší využití jejich kvalifikace a uplatnění tvůrčích schopností.

Součástí rozvoje informační společnosti je i vytváření informačních systémů veřejné správy, které ji nejen zefektivní a zjednoduší, ale především budou přínosem pro občany. Umožní např. vytvořit integrovanou síť kontaktních míst veřejné správy, kde si občan nebo organizace na jednom místě mohou vyřídit své záležitosti se státní správou.

Uplatnění informačních technologií vytvoří nová pracovní místa. V informační společnosti se zvyšují nároky na kvalifikaci. Jedním z principů státní informační politiky je však aktivní omezování nepříznivých dopadů rozvoje informačních technologií na občany s nižším vzděláním a ekonomicky a sociálně slabší subjekty včetně handicapovaných občanů. Informační technologie také zásadně ovlivní ochranu a zpřístupnění kulturního dědictví všem občanům (unikátní sbírky knihoven, archivů, muzeí a galerií).

Informační politika z hlediska řízení státní správy a samosprávy

Rozvoj informační společnosti s sebou nese široké uplatňování moderních informačních a komunikačních technologií. Koordinovaná a plánovitá výstavba a provozování informačních systémů veřejné správy s využitím těchto moderních technologií přinese celou řadu přínosů. Průběžná elektronická evidence odvodu daní, sociálního a zdravotního pojištění omezí možnost daňových úniků a nedoplatků pojistného.

Informatizace dále umožní zavést efektivnější metody při určování nároku na sociální dávky, důchody a ve službách zaměstnanosti. Bude možné dále individualizovat nároky na sociální dávky bez zvýšení administrativní náročnosti. Nezanedbatelná bude i lepší kontrola finančních toků, což přispěje k vytvoření protikorupčního prostředí a tím se zefektivní boj s různými formami kriminality.

K problematice zefektivnění funkcí veřejné správy se v listopadu 1998 v rámci jedné z pracovních skupin Fóra o informační společnosti konala ve Vídni konference "Informační společnost přibližující administrativu občanům". Její účastníci se v přijatých závěrech v tzv. "Vídeňské deklaraci" shodli na následujících šesti cílech a na celé řadě doporučení potřebných k dosažení těchto cílů:

  • právo občanů na veřejné informace,
  • široké poskytování veřejných služeb prostřednictvím elektronických prostředků a jejich univerzální dostupnost pro občany,
  • vytvoření partnerství veřejného a soukromého sektoru,
  • dostupnost veřejných informací z cenového hlediska (bezplatné poskytování v originálním formátu),
  • osvojování standardů a nejlepších postupů prostřednictvím panevropských iniciativ (programy 5th Framework, IDA, TEN Telecom, Info 2000)
  • založit informační platformy pro nepřetržitý sběr informací o iniciativách využívajících nové technologie pro veřejné služby.

Informační politika z hlediska podpory rozvoje podnikání

Uplatnění moderních informačních technologií pomůže vytvořit informačně transparentní prostředí s veřejně přístupnými informacemi o všech podnikatelských subjektech. Efektivní dostupnost relevantních informací o podnikatelských subjektech je jedním z kritických předpokladů řádně fungujícího tržního prostředí.

Prudký rozvoj informačních technologií v posledním desetiletí dal vzniknout zcela nové dimenzi obchodování - elektronickému obchodu (dále EO). V EO se jedná o produkci, reklamu, prodej a distribuci různých produktů i o jiné formy spolupráce subjektů (výměna dat a dokumentů v digitální formě) prostřednictvím telekomunikačních sítí. V souvislosti s expanzí Internetu jako globálního komunikačního prostředí se objevily rozsáhlé možnosti jeho využití pro EO.

S rozvíjením informační společnosti jsou tak spojeny nové podnikatelské příležitosti nejen pro firmy z oblasti informačních a komunikačních technologií, ale pro všechny podnikatelské subjekty, pro které je EO další příležitostí pro proniknutí na celosvětové trhy.

Rozvoj informační společnosti podpoří vytváření nových pracovních příležitostí (zlepší se možnosti rekvalifikace, propojení vzdálených pracovních míst společnou síťovou infrastrukturu umožní práci na dálku), na druhé straně však řada současných pracovních míst zanikne, dojde tak k výrazné restrukturalizaci pracovních sil.


OSM PRIORITNÍCH OBLASTÍ STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKY

Výše uvedené přínosy realizace informační politiky jsou ovšem podmíněny úspěšným zaváděním informačních technologií do různých oblastí života společnosti a státu. Vláda zde bude sledovat následujících osm prioritních oblastí:

I. Informační gramotnost

Cílem je dosažení informační gramotnosti všech občanů jako nezbytného předpokladu pro rozvoj a uplatnění osobnosti v 21. století.

Informační společnost je spojena s novými, vyššími požadavky na vzdělávání, ale zároveň i s novými prostředky, které naopak vzdělávací systém může efektivně využívat. Mezi typické požadavky patří obecná "počítačová gramotnost", nutnost celoživotního vzdělávání, časté rekvalifikace apod. Na druhé straně prostředky informačních technologií nabízí nové, efektivnější metody - distanční vzdělávání, multimediální techniky aj.

Napojení škol všech typů na informační infrastruktury je přitom základním předpokladem k tomu, aby se informační a komunikační technologie staly běžnou součástí života společnosti. Internet jako celosvětová síť propojující sítě umožňuje vysoce efektivní počítačový kontakt mezi účastníky a dává možnost otevřeného přístupu k velkému objemu informací, jeho ovládání proto musí být součástí všeobecného vzdělání moderního člověka, stejně jako orientace v získaných informacích a schopnost posouzení zdrojů a věrohodnosti informací. Stanovených cílů lze dosáhnout postupným připojováním škol všech úrovní a typů k Internetu a začleněním využití jeho prostředků do výuky.

Za nejdůležitější strategický cíl koncepce je třeba považovat ovládnutí práce s informacemi s využitím informačních a komunikačních technologií (dále ICT) jak studenty, tak i učiteli a integraci ICT do výuky v souladu s osnovami předmětů. Je nutné se zaměřit i na vzdělávání zaměstnanců veřejné správy, veřejnosti a špičkových odborníků - spolutvůrců informační společnosti.

Souběžně s klasickými formami vzdělávání na školách různých stupňů a zaměření je žádoucí podporovat i formy novější - celoživotní vzdělávání, distanční vzdělávání, rekvalifikace - přispívajících jak k rozvoji vzdělanosti společnosti, tak i k pracovní flexibilitě obyvatelstva. Uplatňování elektronických učebnic a učebních pomůcek, multimédií, virtuálních laboratoří, digitálních knihoven umožní zefektivnit výuku a podpoří sebevzdělávání, čímž se uvolní prostor pro rozvoj myšlení, kreativity a tvůrčích schopností. Bude podporováno publikování učebních textů, studentských prací i projektů v elektronické formě prostřednictvím Internetu. Všem studentům bude poskytován přístup k elektronické poště a WWW s cílem v co největší míře zapojovat studenty do aktivit, které směřují k integraci informačních a komunikačních technologií do činnosti instituce.

II. Informatizovaná demokracie

Cílem je realizace práva občana na přímý přístup k informacím.

Technologické možnosti informační společnosti posílí individuální demokratická práva občanů, zlepší výkonnost a kvalitu veřejných služeb. V "informatizované demokracii" mohou nové aplikace ICT usnadnit a zlepšit rozhodovací procesy a vytvořit účinnější pojítka mezi občany a jednotlivými oblastmi státní správy a samosprávy.

Technologie umožní občanovi selektivní získávání informací. Rozhodující bude snadnost a kvalita elektronického propojení všech orgánů veřejné správy s občany. Všichni musí mít přístup k elektronické komunikaci nejen ve veřejných budovách (např. na poštách, ve veřejných knihovnách), ale i ze svých domovů. Zároveň musí být jednoduchá fyzická komunikace provázena garantovaným právem přístupu k veřejným informacím pro všechny bez rozdílu.

Určité informace jsou životně důležité, garantovaná práva by měla zahrnovat informace o pracovních příležitostech, lékařské péči, vzdělání, osobní bezpečnosti, pomoci v nouzových případech, o dopravě, kultuře, ochraně proti diskriminaci a informace, o participaci na politickém životě. V elektronické podobě by měly být dostupné i veškeré veřejné listiny (sbírka zákonů apod.), ekologické informace, dopravní a bezpečnostní situace v regionu aj.

Uplatnění garantovaných práv na informace musí být podmíněno přísným respektováním stejně důležitého práva na individuální soukromí a ochranu osobních dat.

Veřejné informační služby budou poskytovány prostřednictvím elektronických prostředků a veřejné informace (zejm. informace související s výkonem veřejné správy) se tak stanou univerzálně dostupnými pro občany. Zejména knihovny a pošty jsou potenciálními centry pro poskytování veřejných informačních služeb. Jako vstupní bod všech veřejných informačních systémů veřejné správy bude na Internetu vytvořen a v aktuálním stavu udržován portál veřejné správy (vstupní místo webů veřejné správy).

III. Rozvoj informačních systémů veřejné správy

Cílem je s využitím informačních technologií zlepšit služby poskytované občanům veřejnou správou.

Moderní informační systémy veřejné správy usnadní a zlepší rozhodovací procesy a vytvoří účinnější propojení mezi jejími jednotlivými částmi. Veřejné informace se musí stát univerzálně dostupnými pro občany z domovů i z veřejných míst. To vyžaduje přestavbu veřejné správy tak, aby byla schopna plně využít nové informační technologie jako nástroje ke zefektivnění vlastní činnosti a k poskytování lepších veřejných služeb občanům a ekonomických subjektům. Jednotlivé (dosud autonomní) informační systémy státní správy budou provázány do neveřejné sítě státního informačního systému. Cílem je dosáhnout toho, že stejná data budou do systému zaváděna pouze jednou (a následně budou jen opravována a doplňována)1.

Státní informační systém musí poskytovat služby i budovaným informačním systémům samosprávy a definovaným způsobem s nimi komunikovat. Vznikne tak integrovaný informační systém zahrnující informační systémy veřejné správy, zpřístupňující oprávněným osobám potřebné informace a zároveň zajišťující bezpečnost osobních dat. Pak bude možné zřídit integrovanou síť kontaktních míst veřejné správy k vyřízení správních agend. Podmínkou pro to, aby se veřejná správa stala skutečnou službou občanům a podnikatelské veřejnosti, je však uskutečnění reformy veřejné správy s využitím informačních a komunikačních technologií.

Na integrovaný informační systém veřejné správy budou přes příslušná rozhraní navázány veřejně přístupné služby, které umožní prostřednictvím počítačových sítí kontaktovat veřejnou správu, získávat od ní potřebné informace a naopak jí informace poskytovat.

Podmínkou elektronické komunikace občanů s veřejnou správou je využívání elektronického podpisu a autentizace (nejlépe s využitím elektronických identifikátorů), kterou bude v ČR nutno co nejrychleji legislativně vyřešit. Vyplňováním digitálních formulářů pak bude např. možné podávat daňová přiznání, či nejrůznější žádosti stvrzené digitálním podpisem. V analogii s elektronickou poštou (e-mail) se dnes proto hovoří o elektronické správě (e-Government), která odstraní zbytečnou byrokracii a přiblíží stát i obce občanům2.

Vytvoření vzájemně komunikujících informačních systémů veřejné správy není ovšem pouze technický, ale především legislativní problém. To znamená, že data, obsahující osobní údaje, musí být adekvátně legislativně i technicky chráněna proti zneužití, a musí být zajištěn kontrolovaný přístup ke společně sdíleným údajům. Bude zřízen speciální úřad (jako veřejnoprávní instituce), který bude kontrolovat dodržování ochrany osobních dat.

Veřejná správa může efektivně rozvíjet informatizaci výhradně ve spolupráci se soukromým sektorem. Jeho využití však nesmí oslabit ochranu dat a občanské právo všeobecného přístupu k informacím. Je proto třeba povzbuzovat soukromou iniciativu k vytváření nových služeb s přidanou hodnotou, odvozených z veřejných informací.

IV. Komunikační infrastruktura

Cílem je vybudování komunikační infrastruktury jako podstatného předpokladu rozvoje informační společnosti.

Nezbytným předpokladem dosažení jisté úrovně informační společnosti není jen dostatečné rozšíření prostředků výpočetní techniky ve společnosti, ale i všeobecná dostupnost telekomunikačních služeb. Vysoké telekomunikační poplatky (za připojení na Internet, za pronájem pevných linek či datových okruhů aj.) působí selektivně, umožňují využití nových možností jen finančně silnějším subjektům.

Konkurenční prostředí a velikost trhu vede ke snižování cen těchto služeb. Liberalizace telekomunikací, jejíž dosažení je jedním z cílů národní telekomunikační politiky tedy velmi úzce souvisí se státní informační politikou. Plná liberalizace telekomunikačního trhu, která se v ČR uskuteční počátkem roku 2001, povede k postupnému snižování cen telefonních služeb a tím ke zpřístupnění internetových a dalších informačních služeb nejširší veřejnosti.

Při moderní intra- a internetové koncepci provozování informačních systémů veřejné správy vyvstává problém zajištění spolehlivé, rychlé a levné komunikační infrastruktury. Ukazuje se přitom, že náklady na provozování komunikační infrastruktury tvoří podstatnou část všech provozních nákladů informačních systémů. Proto je velmi vhodné se zaměřit na úspory právě v oblasti komunikací. Lze ušetřit poměrně velké prostředky, pokud státní správa sdruží a společně realizuje požadavky na přenosové kapacity3. Společná komunikační infrastruktura též značně zjednoduší řešení otázek bezpečnosti dat.

V. Důvěryhodnost a bezpečnost informačních systémů a ochrana osobních dat

Cílem je zabezpečení důvěryhodnosti, bezpečnosti a pořádku v specifických podmínkách informační společnosti s využitím elektronických identifikátorů a zajištění ochrany osobních dat.

V souvislosti s rozvojem řady aplikací (od elektronického obchodu až po informační systémy veřejné správy) stále větší význam nabývá problematika využívání elektronických identifikátorů4. Elektronické identifikátory jsou bezpečným základem pro nejrůznější hospodářské a správní procesy. Hnací sílu přitom představuje elektronický podpis, který v informačních sítích adekvátně nahrazuje "vlastnoruční" podpis a tím umožňuje právní závaznost v informační síti. Elektronické identifikátory naleznou uplatnění v informační společnosti 21. století ve všech aplikacích, v nichž hraje roli bezpečnost, identifikace a ukládání chráněných dat. K těmto aplikacím např. patří: osobní identifikátor jímž občan může elektronicky podepisovat nejrůznější dokumenty, elektronická peněženka, zdravotní karta občana, technický průkaz vozidla (při plošném zavedení se například podstatně sníží možnost převozu kradených vozidel přes hranice) aj.

Důsledná ochrana osobních dat bude zabezpečena organizační a technickou strukturou informačních systémů veřejné správy a legislativní úpravou, která mimo jiné zřídí kontrolní orgán pro ochranu osobních dat jako veřejnoprávní instituci. Přitom nesmí být dotčeno právo občana na přímý přístup k informacím.

VI. Elektronický obchod

Cílem je vytvoření předpokladů pro rozvoj elektronického obchodu jako nutné podmínky k zapojení do globální ekonomiky.

Elektronický obchod otevírá značné možnosti pro všechny typy ekonomických subjektů i národní ekonomiky. Mezi jeho největší pozitiva patří: minimální náklady pro vstup na trh, velmi nízké provozní náklady, vysoká rychlost a efektivita operací, možnost interaktivní komunikace neomezené časem ani místem, rozšíření nabídky a poptávky po zboží a službách, dosažitelnost světových trhů apod. Je ovšem nutné zmínit i některá negativa spojená s Internetem a elektronickým obchodem: otevření nového prostoru pro daňové úniky, pro praní špinavých peněz, pro šíření dětské pornografie a další protizákonné a asociální jevy.

Pro ČR elektronický obchod znamená velkou příležitost zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky, podpoření exportu a dá malým a středním podnikům šanci uplatnit se v mezinárodní soutěži. Hlavním úkolem státu v této oblasti je dát subjektům, které chtějí elektronickou formu styků ve svých vztazích s okolním prostředím využívat, jistotu, že se již jedná o dostatečně bezpečnou, prakticky i formálně akceptovanou formu jednání.

V rámci elektronického obchodu jakožto součásti globální ekonomiky bude stát prosazovat zejména vytvoření potřebných legislativních a technickoorganizačních předpokladů pro zajištění vysoké míry věrohodnosti aktů a transakcí realizovaných elektronickou formou (z hlediska autorství, časového faktoru a původnosti a neměnnosti obsahu) vč. zajištění návazné právní ochrany v rozsahu, jaký se vztahuje na srovnatelné úkony realizované jakoukoliv jinou právně závaznou formou. Bude dále věnovat pozornost i zajištění bezproblémového fungování centrální certifikační autority v provázanosti na celkový certifikační systém a konče podporou zpřístupnění odpovídajících produktů z oblasti kryptografie.

V rámci harmonizace s EU bude postupně zavádět v souladu s přístupy EU právní úpravy, které by odstranily existující bariéry rozvoje elektronického obchodu, např. v obchodní, celní, daňové a účetní legislativě a praxi. Bude podporovat systematickou a cílenou spolupráci orgánů veřejné správy, zájmových sdružení a podnikatelské sféry zaměřenou na zavádění vyspělých informačních technologií a principů elektronického obchodu v oblasti veřejných informačních služeb a využívat všech dostupných prostředků a forem k posílení osvěty a vzdělání v dané oblasti s navázáním na dosavadní zkušenosti z domova i ze zahraničí (EU, OECD) a s vytvářením nových platforem, jako je chystané České informační fórum. V rámci přípravy Akčního plánu zváží soubor krátkodobých i dlouhodobých podpůrných opatření zaměřených na posilování infrastrukturní základny elektronického obchodu a podpory využívání EO všemi ekonomickými subjekty. V oblasti samotné státní správy uplatňovat v co nejširší míře principy i postupy EO jak v širším smyslu (elektronická výměna dat a dokumentů uvnitř administrativy), tak i ve smyslu vlastních elektronických obchodních transakcí ve styku s nestátními subjekty (banky, veřejné zakázky).

Všechny uvedené i další související kroky a opatření mají odlišný stupeň časové či významové priority a jsou také v různé míře závislé na pokroku ve vývoji technologií a postupu mezinárodní koordinace a musí být v rámci národní strategie zavádění a podpory elektronického obchodu sladěny zejména s mezinárodními dohodami a dalšími právními akty, normami a doporučeními EU, OECD a WTO.

VII. Transparentní ekonomické prostředí

Cílem je vytvoření transparentního ekonomického prostředí jak v soukromé, tak i ve veřejné sféře.

1. Vytvoření transparentního podnikatelského prostředí pro podporu podnikání

Z hlediska podpory rozvoje podnikání je vhodné, aby údaje o majetkové a vlastnické situaci podniků byly veřejné - pokud totiž někdo vystupuje jako podnikatel, stává se otázka jeho podnikáni věcí veřejnou se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Projekty elektronického zveřejňování registru ekonomických subjektů jsou v zemích Evropské unie5 nezřídka dotovány ze zdrojů určených pro podporu rozvoje drobného a středního podnikání. Vychází se zpravidla z toho, že právě drobné firmy nemají dostatek prostředků na to, aby si potřebné obchodní reference o svých potenciálních obchodních partnerech opatřily samy. Informačně transparentní prostředí chrání především snadno zranitelné drobné a střední podnikatele i občany jako spotřebitele. Vytvoření národního veřejně přístupného registru ekonomických subjektů, s napojením na Evropský registr ekonomických subjektů, je jedním z klíčových nástrojů pro rozvoj podnikání a jedním z předpokladů pro širší uplatnění zahraničních investic.

2. Hospodaření s veřejnými finančními fondy pod kontrolou veřejnosti

Ke zvýšení kontroly veřejnosti nad hospodařením s veřejnými finančnímu prostředky a vytvoření většího tlaku na zajištění efektivního hospodaření je nutno zajistit detailní veřejnou informovanost prostřednictvím Internetu o hospodaření s veřejnými penězi.

V rámci harmonizace s pravidly EU dojde ke zprůhlednění hospodaření s veřejnými prostředky povinným zveřejňováním veškerých dotací. Součástí opatření se stane i povinnost zveřejňovat výběrová řízení na určeném místě na Internetu. Zveřejňovat se budou výsledky výběrových řízení, včetně textu uzavřených smluv v rozsahu umožněném právními předpisy. Podmínky výběrového řízení musí umožnit zveřejnění smlouvy na elektronickém médiu po ukončení výběrového řízení s výjimkou skutečností podléhajících režimu zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností. Pro zvýšení kvality výběrových řízení, např. od určité částky, by měla napomoci i expertíza efektivnosti vynakládaných prostředků ještě před uzavřením výsledné smlouvy.

VIII. Informační společnost: stabilní a bezpečná

Nutnou podmínkou realizace předchozích oblastí státní informační politiky je zajištění stabilní existence a vývoje jejích subjektů, objektů i zdrojů na úrovni občanů, produkčních, řídících a zabezpečovacích institucí a systémů, včetně státní správy a jejích služeb, i existence, vývoje a zdrojů samotné informační a komunikační infrastruktury. Splnění této podmínky není automatické, výstavba informační společnosti však k němu může výrazně přispět. Koncepce a realizace státní informační politiky se proto musí zaměřit i na oblast krizového managementu a životního prostředí, zajištění bezpečnosti a obrany i na širší kontext výstavby informační společnosti a eliminace přežívajících anachronismů ve vztahu k bezpečnostním rizikům, přírodním zdrojům a životnímu prostředí z hlediska kvalitního, harmonického života současné i příštích generací.

Informační podpora krizového managementu a ochrany životního prostředí

Moderní informační a komunikační technologie, aplikované ve výrobních, energetických a dopravních soustavách v informační společnosti zvýší hospodárnost využití zdrojů, zlepší ekologické ukazatele výroby, dopravy i zásahů do životního prostředí a zvýší spolehlivost technických zařízení. Přesto pro občana, správní orgány obcí, regionů i státu i pro podniky a instituce budou mít značný význam přehledové i aktuální informace o životním prostředí, včetně počasí, radiační situace, stavu ovzduší, vodních toků, flóry i fauny.

Tyto informace budou získávány účelovou monitorovací sítí nebo prognostickými modely a předávány, resp. poskytovány podle reálných plošných nebo individuálních potřeb jednak standardními komunikačními a informačními prostředky, jednak specifickými varovnými systémy při překročení přípustných limitů. V tomto případě budou součástí informací pokyny pro optimální činnost dotčených subjektů a opatření odpovědných institucí. V analogické poloze budou informace o zdravotní (zejména epidemiologické) a dopravní situaci (zde, kromě ekologických a bezpečnostních aspektů se uplatní i ekonomický přínos v úspoře času a pohonných hmot).

Klíčový, životně důležitý význam budou mít pro občany, obce, regiony, podniky, instituce, státní orgány i mezinárodní organizace informace krizového managementu pro prevenci, racionální chování i odstraňování následků v případě mimořádných a krizových situací i, v širším pohledu, akutního stádia bezpečnostních rizik vojenských i nevojenských, včetně války.

Informace a komunikace k zajištění bezpečnosti

Informační společnost posílí úroveň bezpečnostního chování i bezpečnostních služeb, a to na úrovni prevence i represe. Specifické bezpečnostní a identifikační systémy, včetně jejich mezinárodního propojení, zvýší podstatně úroveň ochrany životů občanů a materiálních hodnot v ekonomické, dopravní, energetické i finanční oblasti. Zároveň se zvýší účinnost aktivit policie a soudů. Tato opatření, současně se zkvalitněním legislativy, vzdělávacího procesu a kultivací chování a vztahů, zmenší prostor pro násilnou trestnou činnost a ekonomickou kriminalitu. Lze předpokládat, že moderní technologie budou získány a využívány i kriminálními subjekty. Redukce možností jejich uplatnění musí být zajištěna transparentní, účinnou legislativou, její informační dostupností znalostí a důsledným uplatněním.

Význam bezpečnostních aspektů státní informační politiky a výstavby informační společnosti je akcentován rovněž zapojením České republiky do evropského integračního procesu a požadavky plnění Schenghenských dohod.

Obrana

Moderní integrální a komplexní pojetí obrany jako významné funkce státu a služby občanům, reflektující široké spektrum současných i možných budoucích bezpečnostních rizik vyžaduje výrazný posun v kvalitě koncipování, řízení, plánování, realizace a kontroly obranných činností a přípravy jejích subjektů. Stejný trend je objektivně nezbytný v oblasti řízení a využití obranných zdrojů a zajištění nutné interoperability v procesech konzultací, řízení a velení v rámci alianční obrany NATO i v meziresortních vztazích v České Republice.

Informační a komunikační technika a technologie i kultivované neautomatizované informační procesy se uplatní v přípravě a realizaci obrany státu na národní i alianční úrovni v řadě oblastí, od indikace a hodnocení bezpečnostních rizik a variant příslušné odezvy, přes evidenci, zdravotní a profesní identifikaci vojáků, branců a záloh, znalost aktuálního stavu a možností dodávek obranného průmyslu, státní zakázky, akvizici vojenské techniky a materiálu zajištění a správu státních hmotných rezerv a přípravu obranné infrastruktury teritoria, až po procesy konzultací, obranného plánování, řízení a sledování vzdušné situace z hlediska řízení a zabezpečení činnosti a přípravy vojsk a štábů.

Kromě bezprostředních efektů bude přínosem informatizace v oblasti obrany pozitivní obrat v postoji veřejnosti a chápání výstavby a činnosti armády jako účelné služby k zachování míru a stabilizaci bezpečnostního prostředí.


PRINCIPY A ZÁKLADY POSTUPU REALIZACE STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKY

Možnosti státu k ovlivňování realizace informační politiky tvoří legislativa, přidělování finančních zdrojů a uplatnění ostatních finančních nástrojů a konečně řízení a koordinace prostřednictvím příslušných orgánů státní správy.

  1. Realizace státní informační politiky je zajišťována a koordinována prostřednictvím Rady vlády pro státní informační politiku, s využitím Úřadu pro státní informační systém. Rada připraví konkrétní Akční plán státní informační politiky, který bude zpracováván na určité časové období, zpravidla na období 2 let (Prvý akční plán je doporučeno sestavit na období do konce r. 2001). Obsahem Akčního plánu budou konkrétní úkoly realizace státní informační politiky. Tyto úkoly budou plněny zásadně formou projektů, a to buď v jednotlivých prioritních oblastech nebo jako projekty průřezové. Výše uvedené projekty budou mít definovány měřitelné cíle, termíny, zdroje a bude stanovena příslušná odpovědnost jednotlivých orgánů státní správy.
    Akční plán bude zahrnovat rozpracování cílů a priorit státní informační politiky v jednotlivých resortech. Realizace Akčního plánu bude pravidelně vyhodnocována.
  2. V období do konce roku 1999 je třeba současně zajistit realizaci úkolů definovaných Plánem práce Rady vlády pro státní informační politiku (schválený dne 19. 2. 1999). Tyto úkoly budou zakomponovány do prvého Akčního plánu.
  3. Jako rozhodující princip je nutno akceptovat, že rozvoj informační společnosti zdaleka není jen úlohou vlády a státu. Základem úspěchu je partnerství státní správy a samosprávy, občanů, podnikatelské veřejnosti, informačního průmyslu, akademické a výzkumné sféry.

Předseda Rady vlády pro státní informační politiku ustaví jako platformu spolupráce státní správy a samosprávy s podnikatelskou veřejností a akademickou a výzkumnou sférou České informační fórum.

Konkrétní rozpracování státní informační politiky v oblasti budování informačních systémů veřejné správy bude obsaženo v dokumentu Koncepce budování informačních systémů veřejné správy.


  1. Struktura státního informačního systému bude založena na jednotném sdíleném bezpečném rozhraní, které umožní přístup k nezbytným společně využívaným identifikačním údajům v registrech a evidencích. Jedná se zejména o základní identifikátory registru obyvatel, registru ekonomických subjektů a registru nemovitostí s propojením na příslušnou územní identifikaci - tj. adresu.
  2. Projekty e-Governmentu byly nebo jsou zahajovány v řadě evropských zemí (ve Velké Británii se například předpokládá, že do dvou let nejméně 25% transakcí občanů se státní správou bude probíhat elektronicky). Je to výzva i pro naši republiku.
  3. I v tak liberalizované zemi, jako jsou Spojené státy, existuje federální instituce, která za všechny provozovatele vládních informačních systémů pronajímá přenosové cesty.
  4. V současné době se na špičce technologií využívaných pro identifikaci subjektů nacházejí procesorové čipové karty. Jejich základní charakteristikou je, že disponují jak paměťovou kapacitou pro bezpečné uložení citlivých dat (od šifrovacích klíčů, digitálních peněz až po zdravotní záznamy), tak i výpočetní kapacitou umožňující zpracování těchto dat (bezpečnostně citlivé části dat, jako třeba šifrovací klíče nemusí proto opustit bezpečné prostředí čipu karty). Čipová karta se tak stává ideálním prostředkem pro identifikaci a autentizaci subjektů a bezpečného uložení a zpracování dat.
  5. V zemích Evropské unie i v USA existují elektronicky veřejně dostupné registry ekonomických subjektů, které kromě základních registračních údajů zveřejňují informace, vypovídající o podnikatelské věrohodnosti firmy. Od roku 1992 se úspěšně rozvíjí projekt Evropského registru ekonomických subjektů, který dnes umožňuje vyhledávat informace o všech společnostech a podnicích v rámci téměř všech členských států Evropské Unie. Elektronická forma tohoto vyhledávání umožňuje vyhledat majetkovou účast vlastníků a členů orgánů obchodních společností a jiných ekonomicky činných subjektů, a hledat různé formy majetkových propojení.


Přílohy:

Příloha I. Obecné a mezinárodní aspekty informační politiky

- obsahuje základní charakteristiky informační společnosti, informačních a komunikačních technologií a jejich trendů a základní informace z oblasti mezinárodní spolupráce.

Příloha II. Předpoklady realizace státní informační politiky

- obsahuje v jednotlivých průřezových kapitolách podklady, vymezuje problémy a stanoví směr řešení.

Příloha III. Harmonogram realizace vybraných úkolů státní informační politiky

- podklad pro zpracování Akčního plánu.