Historie minulých vlád

Fotogalerie

Tisková konference předsedy vlády ČR Miloše Zemana a předsedy vlády SR Mikuláše Dzurindy u příležitosti jeho oficiální návštěvy v ČR, která se konala 23. května 2000 na Úřadu vlády ČR:

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké poledne a vítejte na společné tiskové konferenci premiérů Slovenské republiky a České republiky pana Mikuláše Dzurindy a pana Miloše Zemana. Protože pan Dzurinda je náš milý a vzácný host, uděluji mu slovo.

Mikuláš Dzurinda, předseda vlády SR: Děkuji velmi pěkně. Vážený pane premiére, dámy a pánové, chtěl bych vyjádřit potěšení z průběhu mé dvojdenní oficiální návštěvy Prahy. Měla skvělé vyvrcholení, protože jsme spolu s panem premiérem Zemanem a se svými ministry podepsali čtyři konkrétní mezinárodní dohody , které pomáhají řešit základní problémy našich občanů. Vytvářejí rámec pro lepší rozvoj hospodářské spolupráce. Nebývá zvykem, že se připravují na takovouto návštěvu čtyři konkrétní dohody. I to svědčí o tom, že naši ministři následují aktivity premiérů, často se stýkají a pracují náležitým tempem a způsobem.

Těším mě, že kromě tohoto konkrétního výsledku jsme rovněž odsouhlasili společné prohlášení směrem do budoucnosti, které obsahuje celou řadu pozoruhodných myšlenek. V této chvíli bych zdůraznil jednu z těchto myšlenek, a sice podporu Vlády ČR v úsilí Slovenské republiky stát se členskou zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.Vy už velmi dobře víte, že Slovensko má jasnou zahraniční politickou orientaci, které dominuje úsilí stát se členským státem EU, Severoatlantické aliance, OECD, participovat velmi aktivně na rozvoji visegradské spolupráce a samozřejmě rozvíjet bilaterální vztahy. Jsem velmi spokojen s textem onoho prohlášení, ve kterém se říká, že obě dvě vlády předpokládají, že Slovensko vstupem do OECD bude aktivním členem toho seskupení, a že bude přínosem pro Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Jsem opravdu velmi rád a myslím, že toto společné prohlášení definuje velmi precizně a přesně dosáhnutou úroveň našich vztahů a přinejmenším vytváří prostor pro jejich další pozitivní rozvoj.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, vážený pane premiére, mohu se pouze připojit ke slovům svého předřečníka, ale přesto mně dovolte, abych se ještě na okamžik vrátil k včerejšímu dni. Seznámil jsem se v monitoru se zprávou televize Nova, která uvedla, že jsme si včera vzájemně předali nikoli pravou, ale pouze symbolickou cihličku zlata. Chtěl bych vás proto informovat, že zlato bylo skutečně pravé, nikoli symbolické, a že k záměně patrně došlo proto, že jsem večer v Kolodějském zámku na přátelské večeři kromě této ještě předal panu premiéru Dzurindovi symbolickou cihličku, kterou si zajisté uschová do svého archivu, zatímco zlato za 14 miliónů si do archivu uschovat nemůže. Přeji tedy televizi Nova kvalitnější zpravodajství a kvalitnější informovanost.

A nyní již mi dovolte, abych se věnoval podstatnějším záležitostem. Doufám, že vám již bylo rozdáno společné prohlášení obou premiérů, ze kterého bych vedle toho, o čem už mluvil pan premiér Dzurinda, podtrhl i jakýsi vzájemný úmysl pokračovat v tendenci, která byla zahájena podpisem oněch čtyř smluv. Myslím si, že je zapotřebí, abychom nyní intenzivně připravovali smlouvu o vzájemné podpoře a ochraně investic, abychom, jak bylo řečeno již včera, pokračovali v rozvíjení naší přeshraniční spolupráce.

Chtěl bych s radostí konstatovat, že nedávnou spontánní iniciativou našich obcí a měst vznikl tripartitní euroregion Beskydy, kterého se účastní Česká republika, Slovenská republika a Polská republika. Chtěl bych říci, že věřím, jak vyplynulo i z dnešních jednání, že dojde k zintenzivnění spolupráce mezi oběma našimi státy na úseku boje proti velké ekonomické kriminalitě, protože obě dvě země, respektive obě dvě nové vlády, se zavázaly ve svých programových dokumentech proti velké ekonomické kriminalitě bojovat. Chtěl bych, nikoli s lítostí, naopak bez lítosti, konstatovat, že v našich vzájemných vztazích neexistují konflikty. To znamená, že když jsme dnes jednali, bylo to jednání velice přátelské, velice vstřícné a jednání v pravém slova smyslu bezkonfliktní. Chtěl bych, jak panu premiérovi Dzurindovi, tak celé slovenské delegaci, za tuto přátelskou atmosféru poděkovat, a chtěl bych vyjádřit naději, že naše vztahy, které se staly nadstandardními, nikoli slovy, ale činy, se budou tímto směrem i dále rozvíjet.

Libor Rouček, mluvčí vlády ČR: Já také děkuji oběma premiérům a nyní požádám již vás, novináře, o otázky.

Daniel Takáč, televize Prima: Já bych chtěl navázat na vaše vystoupení a povídání o oné přeshraniční spolupráci. Zmínili jste to včera i dnes, nicméně jsou ona dvě území, která si Česká a Slovenská republika před několika lety vyměnily a problémy přetrvávají. Čeští občané mají problémy s tím, dostávat se do České republiky. Cesta, která existovala, je uzavřena, prostě tam se přes hranice dostat nedá. Pana premiéra Dzurindy bych se tedy chtěl zeptat, jestli slovenská strana s tím něco udělá, jestli bude možno přímo překračovat hranici z oné osady do České republiky a jestli tam otevřete tu hranici, třeba jako velkorysé řešení ve vztahu k onomu zlatu. A pana premiéra Zemana bych se zeptal, jestli my v tomto smyslu budeme něco požadovat, nějak tu věc urychlit. Děkuji.

Mikuláš Dzurinda, předseda vlády SR: Mé stanovisko bude pozitivní. Mnoho smluv jsme podepsali, ale něco jsme si nechali i do budoucna. Podepíšeme, až pan premiér Zeman přijede do Bratislavy, dohodu o příhraničních přechodech a budeme naslouchat každému hlasu, který bude volat po řešení problémů, které trápí občany. Když hovoříme o obci, kterou máte na mysli, setkal jsem se požadavkem například zabezpečit lepší zdravotní zabezpečení těchto občanů. Všem těmto hlasům jsme pozorně naslouchali a ubezpečuji vás, že tyto hlasy budou vyslechnuty.

Když už mám slovo, dlužím ještě jednu odpověď panu Josefu Hýblovi ze včerejška. Týká se to opatření související s vrácením daně z přidané hodnoty. Takovéto opatření Slovenská vláda, jak mě ministři informovali, připravuje. V současné době budu opatrný a řeknu, že nejpozdější termín, kdy přijmeme i my takovéto opatření, je konec tohoto roku, abych se tedy vrátil ještě ke včerejšku.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Já jenom doplním pana premiéra. Mluvili jsme konkrétně o osadě Kasárna s panem premiérem Dzuridnou a vyjádřili jsme oboustrannou vůli přispět ke zlepšení životní situace občanů této osady.

Luboš Palata, Mladá fronta Dnes: Otázka na oba pány premiéry - jedním z vážných problémů jak České republiky, tak Slovenské republiky, je romská otázka. Pan prezident Schuster navrhl společenský česko-slovenský projekt. Věnovali jste se něčemu takovému, případně budete se tomu věnovat? A druhá otázka na pana premiéra Zemana, pan premiér Dzurinda na otázku, zda by přivítal připojení Německa k jednání V4, jako se tomu stalo v Hnězdně, odpověděl, že on by tuto možnost přivítal a přivítal by větší zájem Německa o spolupráci s V4. Chtěl bych se zeptat pana premiéra Zemana, jaký je jeho názor. Děkuji.

Mikuláš Dzurinda, předseda vlády SR: Ano, samozřejmě, že jsme se dotkli i otázky, kterou jste zmínil, nejenom s panem premiérem Zemanem, ale dnes jsem o tom jednal i s paní Benešovou. Informoval jsem i pana premiéra, i paní Benešovou o tom, že Slovensko se tímto tématem od prvních dnů nové vlády aktivně zabývá. Přijali jsme politické prohlášení, jasnou politickou deklaraci, která hovoří o tom, že ten problém vnímáme, že ho chceme řešit, že ho chceme jasně pojmenovat, hledat příčiny a návody, jak je začít řešit. Abych dlouho nehovořil, je úplně jasné, že jde o problém dlouhodobý, o problém, který nelze řešit ze dne na den a ani izolovaně v rámci jedné země. Na Slovensku se uskutečnila velká mezinárodní konference o spolupráci s Radou Evropy. Máme bilaterální spolupráci se Španělskem, Portugalskem a hovoříme o těchto otázkách na půdě V4 a přijímáme postupně celou řadu opatření od těch obecnějších až po ty konkrétnější, abychom se dokázali s tímto vypořádat.

Zároveň chci ale poukázat i na problémy uvnitř EU. Je potřebné, aby země EU koordinovaly a sjednocovaly svoji migrační a azylovou politiku tak, aby lidem, kteří se učí zneužívat sociální systém nejen doma, ale i v zahraničí, toto zneužívání postupně znemožňovaly. Domnívám se, že když nadále budeme hrát s takovými otevřenými kartami, a když se budeme ucházet o spolupráci v širším evropském prostoru, budeme schopni v rozumném čase postupně tento problém řešit.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Pokud jde o první část otázky, která byla adresována na oba premiéry, snad bych jenom doplnil stanovisko české strany. Romský problém není jenom problémem českým, není jenom problémem slovenským, je problémem evropským Koneckonců, zabývali jsme se jím i v rámci visegradské skupiny státu, protože to je problém, který velmi výrazně zasahuje například Maďarsko. Je to, jak už řekl pan premiér Dzurinda, problém dlouhodobý, který musí začít výchovou romských dětí, a právě na tyto děti se musíme v těchto vzájemně koordinovaných programech soustředit.

Dlužím novinářům ještě zpřesnění své úmyslně nejasné odpovědi na jednu jejich otázku asi před dvěma měsíci, kdy jsem řekl, že Česká vláda v diskusi s některými zahraničními vládami připravuje určitá technická opatření. Myslím si, že po jednání, které jsem měl s panem velvyslancem Broucherem, a tatáž jednání s ním měl nedávno i pan ministr vnitra Gross, je už nyní konečně jasnější, o jaká technická opatření se jednalo. Aby nedocházelo ke zbytečným spekulacím.

A odpověď na druhou otázku bude velice prostá. Uvítal bych širší účast Německa ve visegradské skupině z jednoho důvodu, který není příliš často zmiňován. Německo je totiž jediná země, která má reálné zkušenosti se začleňováním posttotalitních států do EU, protože existoval stát, který se jmenoval Německá demokratická republika. A tento již neexistující stát je nyní součástí EU a praxe ukazuje, že přes obrovské dotace do tohoto území, samy peníze ještě problém nevyřeší, že vedle peněz je zapotřebí mnoha dalších faktorů. Domníval jsem se kdysi, že by visegrad měl být, ať už formálně nebo fakticky, rozšířen i o Rakousko. Přiznávám se, že jsem změnil svůj názor v souvislosti s určitými změnami v Rakouské vládě, ale o to více považuji za užitečnější participaci Německa.

Libor Rouček, mluvčí vlády ČR: Já jenom upřesním pro naše slovenské kolegy, pan Broucher je velvyslanec Velké Británie.

Dana Jancová, Agentura Sita, Slovensko: Chci se zeptat pana Zemana, znamená to, že připouštíte změnu struktury V4, že by se k ní připojilo Německo a potom případně i Slovinsko, zájem projevila i Litva. Jaký statut by mohla získat a jestli toto bude tématem i na červnovém summitu V4 v Praze. A druhá otázka, na Slovensku momentálně vrcholí skandál a alkoholismem některých ústavních činitelů. Chci se zeptat pane Zemane, jak vy se vypořádáváte s tímto problémem v České republice. A ještě jednu otázku, jste známým svým velmi kritickým vztahem k novinářům a kritikou jejich práce, a též tím, že chcete odejít z politiky. Když už nebudete premiérem, nepřipojíte se k novinářům, abyste nám ukázal, jak to máme dělat?

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Já vám velmi děkuji za otázky, které svědčí o inteligenci nejenom vaší, ale i média, jež zastupujete. Název média jsem přeslechl, ale myslím si, že to není žádná škoda. Dovolte mi, abych postupně odpověděl na vaše otázky. Zaprvé, jak už řekl včera na tiskové konferenci pan premiér Dzurinda, budeme se zabývat otázkami možného rozšíření visegradu, nicméně si uvědomte, že visegrad je elitní klub, zatímco, aniž bych jakkoli podceňoval středoevropskou iniciativu nebo CEFTU, toto jsou organizace, kde mohou participovat i další země, které mají o takovou participaci zájem.

Pokud jde o otázku Německa, nikdo z nás nenavrhoval, aby bylo členem visegradské skupiny, ale aby bylo pozorovatelem visegradské skupiny, a tak inteligentní novinářka, jako vy paní redaktorko, zajisté rozliší statut člena a statut pozorovatele.

Pokud jde o vaši třetí otázku, ne, nezabýváme se alkoholismem ústavních činitelů, protože úkolem vlády je řešit, nikoli pseudoproblémy, ale skutečné problémy. Skutečnými problémy je například nezaměstnanost, životní úroveň, úroveň zdravotnictví, úroveň školství, úroveň veřejné dopravy, míra inflace, ekonomická výkonnost země, soudní reforma, decentralizace veřejné správy a desítky dalších a dalších konkrétních problémů.

Pokud jde o vaši poslední otázku, chtěl bych říci, že si nesmírně vážím novinářské profese a možná, že moje kritika novinářů, a já jsem zde na konkrétním případě televize Nova v úvodě upozornil na jistou profesní informační chybu, je tak intenzivní, že je to způsobeno právě mojí úctou k novinářské profesi. Kdybych tuto profesi pokládal za inferiorní, tak bych novináře kritizoval daleko méně. Nehodlám se státi po svém odchodu z politické scény novinářem, chci číst. Chci číst, chci se procházet po lese a myslím si, že pokud mezi novináři vznikne nový Havlíček nebo nový Peroutka, budu šťastný. Budu jeho články s napětím číst a přestanu přemýšlet o tom, že když jsem kdysi po jedné dezinformační kampani označil část, zdůrazňuji část, novinářů za hnůj, přestanu přemýšlet o tom, zda bych se neměl omluvit hnoji.

Josef Hybel, Profit: Mám otázku na oba dva pány premiéry. Nezaměstnanost v České republice přesáhla 12%, ve Slovensku už pomalu překročila 20%. V absolutním čísle je to přibližně 1 milión 200 tisíc nezaměstnaných. Jednali jste o řešení tohoto problému, protože tento problém je jak v České republice, tak i v Slovenské republice, a je třeba ho zřejmě řešit.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Omlouvám se, že předběhnu pana premiéra Dzurindu. Pane kolego, nezaměstnanost v České republice nepřesáhla 12%. Nezaměstnanost v České republice je v současné době 9%. V minulém měsíci byla 9,5%, v předminulém měsíci byla 9,7%. Z těchto tří čísel můžete jasně vyrozumět, že nezaměstnanost v České republice klesá, aniž bych jakkoli podceňoval problémy, které jsou s vysokou nezaměstnaností například na s severní Moravě nebo v severozápadních Čechách. Hergot, jestliže se novinář neseznámí se základními fakty a uvádí nesprávná čísla o vývoji nezaměstnanosti, nezlobte se, ale nemohu jeho otázku brát jako příliš seriózní.

Josef Hybel, Profit: Pane premiére, hovoří se o oficiálním čísle, ale neoficiální čísla hovoří o 12%. Já jsem z ekonomického časopisu, a mám tyto informace z první ruky.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Pane kolego, já vám doporučuji, aby váš ekonomický časopis tato čísla publikoval a vystavil se tak obecnému posměchu. Já sleduji statistiku české nezaměstnanosti velice pozorně po jednotlivých okresech a obávám se, že jste opět předvedl neznalost základní fakt.

Josef Hybel, Profit: Pane premiére, nenechám se vámi zesměšnit, to je jedna věc, a druhá věc, neodpověděl jste mi na podstatu otázky, jestli jste se o tomto problému bavili.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Česká vláda podnikla opatření proti nezaměstnanosti, se kterými byla Slovenská vláda seznámena. Tato opatření v podstatě zahrnují podporu zahraničních investic a víte, že prostřednictvím zahraničních investic, které v minulém roce činily 5 miliard dolarů, nikoli korun, ale dolarů, se vytvořila nová pracovní místa. Přijali jsme tzv. aktivní politiku zaměstnanosti, která má silnou rozpočtou podporu, přijali jsme národní program zaměstnanosti, a jak jsem vám před chvílí uvedl, nezaměstnanost začala klesat. Obávám se, že číslo 12%, které jsem neslyšel za celou dobu od jakéhokoli, ani seriozního, ale dokonce ani neseriozního ekonomického analytika, protože člověk, který by v českém prostředí takový údaj vyslovil, by se okamžitě vystavil zesměšnění ze strany odborníků, že tento údaj 12% není pravdivý a pouze vám to sděluji, nic více, nic méně. Český statistický úřad se nezabývá falšováním dat o nezaměstnanosti, stejně se jako tímto falšováním dat nezabývají úřady práce.

Mikuláš Dzurinda, předseda vlády SR: Já bych rád doplnil tuto odpověď v tom slova smyslu, že zápas s nezaměstnaností je primárně vnitřní záležitostí každé ekonomiky, každé krajiny. Jsem rád, že v minulém měsíci po dlouhém, dlouhém období poprvé poklesla míra evidované nezaměstnanosti. Též bych vás chtěl informovat, že jsme přijali mnohé opatření, konalo se mimořádné zasedání vlády v Prešově mimo Bratislavu, kde jsme celý den vlastně zasedali o tom, jak řešit tento problém.

Otázka směřovala, jestli jsme toto téma zmínili v naši bilaterální diskusi, odpovídám, že samozřejmě ano, protože navzdory tomu, že je to meritorně věc vnitřní ekonomiky, máme celou řadu dobrých dohod. Jedna z těchto dohod řeší i vzájemné zaměstnávání občanů. První místopředseda vlády Špidla, ministr práce a sociálních věcí nás informoval o tom, že tato dohoda místy bývá zneužívána, že bude potřebné učinit korekce tak, aby byla efektivní a aby plnila svůj účel. Rovněž vás chci informovat, že kromě aktivních kroků, například přijímání opatření na výraznější příliv zahraničních investic a tato opatření vidím i v České republice, přijímáme je i ve Slovenské republice. Přijímáme celou řadu vzájemně koordinovaných kroků, které by mohly, a měly vést, ke zlepšení situace. Připomínám, že zanedlouho, k 28.červnu, bude platit vízová povinnost vůči Ukrajině a od nového roku vízová povinnost vůči dalším krajinám, já tu nechci mluvit o číslech, ale víte, že velmi mnoho občanů z těchto krajin zvyšuje nezaměstnanost,     Autom. řádkování protože pracují načerno, ?dampují? trh práce. A to je pochopitelně prostor, kde rozumnou koordinací můžeme vytvářet předpoklady, a my je vytváříme, aby se tato citlivá otázka jak na Slovensku, tak i v Čechách zlepšovala.

Krasnický, Mladá fronta Dnes: První otázka na premiéra Dzurindu. Z dnešního společného prohlášení vyplývá, že chcete budovat schengenskou hranici na slovensko-ukrajinské hranici. Znamená to tedy, že Slovensko uvažuje o tom, že by přistoupilo k schengenským dohodám i v případě, kdyby se nestalo členem EU, a zda jste už tuto možnost sondovali v Bruselu a máte nějakou odezvu. Druhá otázka pro oba dva premiéry, včera jste tady deklarovali, že budete investovat v budoucnu do zlepšení slovensko-české hranice. Jak to chcete účelně udělat, když vlastně nevíte, jaký statut bude tato hranice mít za pár let, zda bude vnější hranicí EU nebo ne. Děkuji.

Mikuláš Dzurinda, předseda vlády SR: Já si myslím pane redaktore, že víme. Slovensko i Česká republika chce být členskou zemí EU a ty horizonty nejsou nijak vzdálené. Pokud jsem dobře informován, tak Česká republika vytváří předpoklady, aby plnila podmínky členství v EU k 31.12. 2002, Slovensko o rok později. Já si myslím, že tím je řečeno mnoho. Faktem je, že jsem informoval pana premiéra Zemana o našich aktivních krocích, které jsme začali podnikat na slovensko-ukrajinské hranici. Tyto kroky by měly vést k postupné eliminaci nežádoucích jevů jako je černý trh práce, jako je import kriminality, organizované kriminality a dalších konkrétních záležitostí. Takže se domnívám, že toto je správná cesta, je to dobrý trend a všechno nasvědčuje tomu, že budeme schopni využít výhody, které nabízí princip regaty tak, jak byl přijaty na summitu EU v Helsinkách.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Já bych pana premiéra Dzurindu doplnil, a děkuji za tuto otázku. Především bych chtěl konstatovat, že Česká republika je povinna respektovat stanovisko EU, a to i v otázkách, týkajících se schengenské hranice. Na druhé straně nikdo nebrání České republice, aby o těchto otázkách vyjednávala. Bude-li v onom vyjednávání zaujato nekompromisní stanovisko, pak nám samozřejmě nezbude nic jiného, než česko-slovenskou hranici opevnit podle předpisů Schengenu, ale přiznávám se, že bych byl velice nerad. A náš základní argument při tomto vyjednávání bude velice prostý. Předpokládáme-li, že Slovenská republika se stane plnoprávným členem EU, ať už rok, dva nebo tři pro přijetí, řekněme České republiky, ale totéž se týká i Polska a Maďarska, pak budete zařízení nákladně vybudovaná nejenom na česko-slovenských, ale i na slovensko-polských a maďarsko-slovenských hranicích, demontovat. Takže vrazíte poměrně obrovské množství peněz do zařízení, která budou sloužit jeden, dva nebo tři roky. Toto je argument, který budeme aplikovat při vyjednávání s EU.

Mikuláš Dzurinda, předseda vlády SR: Dovolte mi, abych ten argument ještě zhustil. Otázka zní, jestli bude schengenská hranice dlouhá přibližně 1 500 km a nebo 97 km. Je to velmi dobrý argument, aby si Slovensko pospíšilo a abychom plnili podmínky členství paralelně s krajinami V4.

Libor Rouček, mluvčí vlády ČR: Já poprosím o poslední otázku.

Sládečková, Slovenská televize: Já bych se chtěla zeptat, na začátku páni premiéři řekli, že jste podepsali čtyři dohody. Jsou mezi nimi i tak zajímavé jako například dohoda o vzájemné ochraně utajovaných skutečností a nebo o poskytování úhrady za zdravotní péči, což bylo v posledních měsících dost problém mezi česko-slovenskými vztahy. Můžu vás poprosit o pár podrobnějších informací k tomu, a jestli například, co se týče té zdravotní péče, budou ty problémy touto dohodou vyřešené.

Mikuláš Dzurinda, předseda vlády SR: Domnívám se, až se rozloučíme, páni ministři vám budou absolutně k dispozici. Pan ministr Šagát je odborník na svém místě a poskytne vám velmi konkrétní informace. Vzhledem k tomu, že už máme málo času, já se omezím pouze na to, abych vám řekl, že dohoda skutečně vytváří komfortní prostředí pro občany obou našich zemí, aby neměli starost, když dojde k úrazu, když dojde k onemocnění, když budou potřebovat léky, aby celá ta procedura byla jednoduchá, málo byrokratická a co nejjednodušší podle možností, kterými na Slovensku a v České republice disponujeme. Tutéž charakteristiku bych mohl poskytnout k dalším dohodám, které byly podepsané. Zvýraznil bych dohodu o ochraně utajovaných informací. Je to velmi vážná věc a máme eminentní zájem na tom, abychom potírali všechny druhy kriminality, zejména ekonomickou kriminalitu, organizovaný zločin a nepochybně se nám to bude dařit tehdy, když dokážeme pracovat odborně a profesionálně. Dohoda, o které je řeč, takovéto prostředí vytváří. S dobrou vůlí vás odevzdávám do rukou dalším ministrům, pana ministra Haracha, pana ministra Kukana, kteří vám poskytnou další konkrétní informace.

Zvu vás na bratislavské letiště, nejen redaktory televize Nova, ale všechny redaktory, kde bude cihla k dispozici. Stačí, když složíte 150 slovenských korun na stůl, to je cena toho otěru. Děkuji vám velmi pěkně.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Já bych snad jenom doplnil, že pokud jde o dohodu, která se týká utajovaných skutečností, vzali jsme v úvahu, že nová Slovenská vláda vrátila Slovensko do spektra demokratických zemí, s nimiž se na rozdíl od minulosti velmi vážně jedná o jejich vstupu nejenom do OECD, ale i do NATO a do EU, a to samozřejmě vzhledem k citlivosti tohoto tématu vedlo i k tomu, že tuto dohodu s novou Slovenskou vládou jsme mohli uzavřít.

Libor Rouček, mluvčí vlády ČR: Děkuji a já na tuto pozitivní notu končím dnešní tiskovou konferenci. Děkuji oběma premiérům a děkuji i vám. Nashledanou.