Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po mimořádné schůzi vlády ČR v pondělí 19. dubna 1999

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Dámy a pánové, vítám vás na dnešní tiskové konferenci po mimořádném zasedání vlády České republiky, zároveň se omlouvám za zdržení, protože vláda až nyní skončila jednání, kterému předsedal 1. místopředseda vlády pan Vladimír Špidla, protože předseda vlády je spolu s několika ministry a mluvčím vlády na státní návštěvě v Kazachstánu. Teď již dávám slovo místopředsedovi vlády panu Špidlovi...

Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Děkuji za slovo. Situace na Balkáně se různým způsobem mění a přichází řada informací, na které je třeba reagovat. Vláda tedy na tyto informace reagovala a reagovala následujícím usnesením, které vám přečtu. Je to usnesení vlády ČR ze dne 19. dubna číslo 357 k vyslovení souhlasu s vojenskými tranzity, přistáváním vojenských letadel a s pobytem příslušníků ozbrojených sil členských států Organizace Severoatlantické smlouvy přes a na území České republiky v souvislosti s operacemi NATO v prostoru bývalé Jugoslávie a v okolních zemích prováděných v zájmu řešení kosovské krize.

Vláda

1. bere na vědomí informaci o postupu a potřebách Organizace Severoatlantické smlouvy (dále jen NATO) v souvislosti s operacemi NATO v prostoru bývalé Jugoslávie a v okolních zemích prováděných v zájmu řešení kosovské krize,
2. souhlasí :
1. s pozemním tranzitem personálu nebo jednotek s výzbrojí či bez ní, výzbroje, konvenční munice i dalšího souvisejícího materiálu ozbrojených sil členských států NATO přes území České republiky v souvislosti s operacemi NATO podle bodu I tohoto usnesení,
2. s přistáváním a pobytem vojenských letadel členských států NATO na území České republiky za účelem pozemní podpory, zejména doplňování paliva, konvenční munice a údržby související s přelety těchto letadel přes na území České republiky a to v souvislosti s operacemi NATO podle bodu I tohoto usnesení,
3. s pobytem personálu nebo jednotek s výzbrojí či bez ní, výzbroje, konvenční munice a dalšího souvisejícího materiálu ozbrojených sil členských států NATO na území České republiky nezbytného k zajištění
1. pozemních tranzitů podle bodu II/1 tohoto usnesení a
2. leteckých tranzitů podle usnesení vlády z 2. dubna 1999 č. 276 v souvislosti s operacemi NATO podle bodu I tohoto usnesení, jakož i přistáváním a pobytem podle bodu II/2 tohoto usnesení;
4. s tím, že body II/1, II/2 a II/3 tohoto usnesení se vztahují i na ozbrojené síly těch států Partnerství pro mír, které se zúčastní operace NATO podle bodu I tohoto usnesení;

Chtěl bych upozornit, pro celkovou orientaci v problému, že usnesení vlády, z hlediska našeho ústavního systému je pouze podnětem pro sněmovnu, která se musí k tomuto vyjádřit a musí podobný pobyt ozbrojených sil jiných států na našem území schválit. Proto vláda bezprostředně informuje předsedkyni Senátu Libuši Benešovou a v současné době 1. místopředsedkyni sněmovny Petru Buzkovou o této situaci. Bude na Parlamentu ČR a jeho obou komorách, jakým způsobem bude pokračovat.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Já děkuji a vzhledem k tomu, že zde přítomní členové vlády mají ještě nabitý program, tak prosím rychle jen několik otázek.

Aneta Procházková, televize NOVA: Já bych se chtěla zeptat jestli se projednával fakt, že nemocnice, která byla vyslána do Albánie na pomoc uprchlíkům, byla darována albánské armádě, čili zda-li ten prvotní účel s tím, na co nakonec byla použita není v rozporu a jak hodnotíte fakt, že se do letadla nevešlo to nejpotřebnější, čili čistička vody.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Paní redaktorko, tato věc nebyla předmětem jednání a z této vaší předběžné informace těžko zaujímat podrobné stanovisko.

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Já na to odpovím. Ta nemocnice byla určena k humanitárním účelům. Příslušníci albánské armády budou našimi příslušníky připraveni na použití této nemocnice. Já si myslím, že to bude ve prospěch utečenců z Kosova. To je první věc. Co se týká čističky vody, v prvé fázi jsme o ni nebyli požádáni, to byl další dodatečný požadavek, který v současné době řešíme.

Jitka Götzová, Právo: Já jsem se chtěla zeptat jaká letiště budou používána. Vy jste, pane ministře, ráno nevyloučil, že by mohla být i civilní letiště, kromě vojenských, a pak by mě také zajímalo, na co jsem se vás také ráno ptala, jestli to bude po silnici nebo železnici, jaký bude ten tranzit pozemních sil.

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Co se týká té první otázky, která letiště budou používána, jedná se jak o vojenských, tak o civilních letištích, protože tankovací letadla jsou velká letadla, která potřebují přistávací dráhy přes 3000 metrů, tak proto se jedná i o civilní letiště. Co se týká té druhé otázky o tom tranzitu, tato operace je v současné době v plánování. To plánování bude dokončeno zítra a podle toho se bude dále rozhodovat. Především se zřejmě bude jednat o železnici. Ještě k těm letištím, je tu skupina, která prochází jednotlivá letiště, hodnotí je ze všech možných hledisek, ale to ještě pořád neznamená, že to bude Česká republika, která bude tato letiště zajišťovat. Podobná jednání probíhají s dalšími státy.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já jsem se chtěl zeptat jestli vláda toto usnesení schválila na základě žádosti NATO nebo zda-li je to předběžné usnesení, to je první otázka. Druhá otázka, pokud se týká těch jednotek, které budou dislokovány, to bude patrně na těch letištích, jestli mi to potvrdíte a třetí věc, máte už nějaké informace o tom, kdy by o tom parlament mohl jednat, jestli jste s někým osobně hovořili?

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Já bych chtěl sdělit, že vláda reagovala na skutečnost, že z našich styků s vojenskými představiteli Severoatlantické aliance v Bruselu vyplynulo, že je tu pravděpodobná potřeba využití našich letišť především pro ty tankery, jak již zdůraznil pan ministr Vetchý a pravděpodobná potřeba tranzitu personálu a vojenského materiálu přes území České republiky. My jsme reagovali na tuto informaci, se kterou jsem seznámil vládu. Nejde tedy o předběžné usnesení, jde o usnesení vlády.

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Co se týká pobytu té skupiny, která by potom zajišťovala vlastní provoz, údržbu a tankování těch letadel, tak to samozřejmě také bude řešeno právě tou pracovní skupinou, která tu je a vyhodnocuje nabízené možnosti a vůbec možnosti, které tu jsou.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Jak jsem již řekl v úvodu, informoval jsem předsedkyni Senátu paní Benešovou a 1. místopředsedkyni sněmovny o této situaci a je na těchto dámách a obou komorách parlamentu jakým způsobem se rozhodne uvedený podnět projednat. Zdůrazňuji, je to podnět vlády, protože to konečné rozhodnutí je záležitostí obou komor parlamentu.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Vzhledem k tomu, že vláda dnes projednávala prakticky jen jedno téma, prosím o poslední tři otázky.

Radek Bartoníček, Mladá fronta Dnes: Chtěl bych se zeptat pana ministra Vetchého. Dnes pro ČTK jste pana ministře řekl, že vláda zvažuje určitý postup, aby nemusela s každým návrhem chodit do parlamentu, že se tedy pokusí zvolit nějaký jiný způsob, zda byste mohl říct, co máte na mysli a k čemu byste tedy přistoupili.

Vladimír Vetchý, ministr obrany: To také nebylo na programu dnešní vlády. Na to nepotřebujeme mimořádně svolávat parlament, to samozřejmě předložíme na řádné zasedání parlamentu a mám na mysli v určitém smyslu rozšíření onoho usnesení z roku 1994, kde se hovoří o cvičeních a o přípravě našich jednotek ve štábu, tak něco podobného se bude týkat především humanitárních operací a dalších, to ještě dnes vládě předloženo nebylo.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Chtěl jsem se zeptat kolik ministrů bylo přítomno na vládě a jestli bylo rozhodnutí jednomyslné.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Teď si dovolím jenom odhadnout, bohužel si to nepamatuji úplně přesně, ale řekněme, že bylo přítomno 12 - 15 ministrů. Řada ministrů je nepřítomna, protože je na zahraničních cestách. Někteří jsou v doprovodu s ministerským předsedou v zemích bývalého Sovětském svazu, pan ministr Císař, nemýlím-li se, je v Mexiku. Kromě těch kolegů na zahraniční cestě, dnes byli přítomní všichni a usnesení bylo jednomyslné.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Jenom pro vaši informaci dnes opět nastoupil na zasedání vlády, předtím nemocný pan ministr Grulich. Dnes opět začal úřadovat. A nyní již prostor pro poslední otázku.

Denisa Svobodníková, ČTK: Tato otázka je mimo dnešní program a týká se výzvy Evropského parlamentu z minulého týdne, aby česká vláda zrušila ty z Benešových dekretů, které se týkaly poválečného násilného odsunu některých etnických skupin. Bude se tím vláda zabývat?

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Já bych chtěl v této chvíli pouze poukázat na to, že toto rozhodnutí Evropského parlamentu, byť velmi zajímavé a jistě se tím zabývat budeme, není závazné. Ještě jednu větu k panu redaktoru Bartoníčkovi. Do značné míry to usnesení, které vám přečetl místopředseda vlády pan Špidla je i částečnou odpovědí na váš dotaz, to znamená, že i my tady reagujeme na pravděpodobnou potřebu dvou různých věcí a i tady se domníváme, že je vhodnější je spojit do jednoho usnesení, než žádat parlament jakousi salámovou taktikou o souhlas s a), potom s b) a nakonec s c).

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Vzhledem k tomu, že to byl již poslední dotaz, tak vám všem děkuji a připomínám, že ve středu je řádné zasedání vlády a v 17 hodin je pressfoyer a tisková konference. Nashledanou.