Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po mimořádné schůzi vlády ČR v sobotu 25. září 1999:

Jindřich Marek, Tiskový odbor Úřadu vlády: Dobrý den, vítám vás na tiskové konferenci po mimořádném dvoudenním zasedání vlády, které se konalo včera od 10.00 hod. do 20.00 hod. a dnes od 10.00 hod. prakticky do tohoto odpoledne. Omlouvám se, že zde není přítomen mluvčí vlády Libor Rouček, ale mnozí z vás jste již zaregistrovali ve zpravodajství ČTK, že běží Berlínský maratón. Jsou tady však členové kabinetu, kteří byli dnes protagonisty dvoudenního projednání, jež mělo jedno téma "reforma veřejné správy". Na Internetu mnozí z vás viděli program vlády a všimli jste si, že tam vlastně byly dva bloky. Jeden blok se skládal z pěti návrhů zákona, které předkládalo ministerstvo vnitra a jeden zákon ministerstvo pro místní rozvoj. Dalších šest bloků potom předkládalo ministerstvo financí. Já bych jenom upozornil ty, kteří včera četli zpravodajství ČTK - průběžnou zprávu z včerejšího jednání - na takové malé nedopatření, které se ve zpravodajství ČTK objevilo. Bylo tam, že vláda dnes rozhodne, ale já jsem včera v té zprávě pro ČTK zdůrazňoval, že se vlastně jedná o jakési první kolo projednávání zákonů týkající se veřejné správy, čili vláda dneska a včera projednávala jakýsi legislativní rámec oněch dvanácti návrhů zákonů, a proto se k tomu ještě v brzké době bude jednou vracet. Někdo si možná po včerejší zprávě mohl myslet, že snad v pondělí půjdou schválené návrhy zákonů do Sněmovny. Čili, jak jsem říkal, šlo o první kolo, ovšem velice důležité a s jeho průběhem vás nyní seznámí místopředseda vlády pan Pavel Rychetský, ministr vnitra pan Václav Grulich a s nimi přišla i náměstkyně pana ministra vnitra paní Yvonne Strecková, která měla velice významnou roli v tomto jednání, a stejně tak jako pan náměstek ministra financí Eduard Janota. Já bych teď dal slovo asi panu ministrovi vnitra, aby nás uvedl do celé této problematiky.

Václav Grulich, ministr vnitra: Dámy a pánové, dobrý den. Slyším, že jste vlastně seznámeni s tím, jaký byl program, tak já ušetřím čas a nebudu číst názvy jednotlivých zákonů. Pokud budete mít o toto zájem, tak to samozřejmě můžeme doplnit. Spíš bych řekl několik hlavních myšlenek a možná, že by bylo dobře, aby paní náměstkyně Strecková a pan náměstek Janota několika stručnými větami charakterizovali smysl a cíl jednotlivých a předkládaných zákonů. Koncem srpna se dohodlo předsednictvo vlády, že změní způsob, jakým jsou projednávány návrhy zákonu ve vládě právě pro tu velkou důležitost a velký dosah, který tento balík zákonů předkládaný má. Po ústavním zákonu o zřízení krajů jsou to ty nejzákladnější kameny, které vytvářejí samosprávnou síť krajů v tomto státě. Proto se vláda rozhodla, že dřív než bude realizována ta běžná legislativní cesta, kdy návrhy zákonů jsou poslány na předsednictvo vlády na Úřad vlády projednává je legislativní rada a pak jdou do vlády, že napřed uspořádáme mimořádné zasedání, kde budou vyhodnoceny připomínky, kde jednotlivé resorty budou moci ještě připomínkovat, kde se případně ještě poukáže na to, co je potřeba dopracovat, což se také v těch dvou dnech stalo. Prodloužil se termín na další připomínkové kolo do 15. října, poté budou ty připomínky zapracované a ty zákony s nimi budou předány legislativní radě a po zpracování připomínek legislativní radou teprve přijde konečná předkládaná verze do vlády. To je schéma, o kterém jsme se rozhodli, že vzhledem k důležitosti těchto materiálů bude realizováno. Chtěl bych říct, že snad nikdy v historii dosavadní legislativní praxe nebyly žádné předlohy zákonů tak široce diskutovány ve veřejnosti odborné i méně odborné, například u starostů měst ve svazu obcí a měst v jednotlivých sekcích byly uveřejněny na internetu a tak dále. Jednalo se o stovky a tisíce připomínek, které tento realizační tým musel zpracovat. Vy víte, že ministerstvo vnitra bylo jmenováno gestorem a koordinátorem celé přípravy reformy veřejné správy. Proto také, i když ty zákony nezpracovávalo pouze vnitro, sedm z nich zpracovával a je předkladatelem ministr financí, tedy ministerstvo financí, a jeden z těchto zákonů zpracovávalo ministerstvo pro místní rozvoj. Nicméně je nutno, aby tyto zákony byly chápány jako určitý celek, musejí být sladěny, protože není možné, aby nebyly ve vzájemné vyváženosti, protože by to mohlo narušit základní principy reformy. A teď poslední poznámky, co především jsme sledovali. Především je třeba říct, že na tomto dvoudenním zasedání došlo k přísnému respektování těch usnesení, které přijala Sněmovna, a o kterých se premiér vlády Miloš Zeman zavázal ve sněmovně, že je vláda bude respektovat. Jsou to zejména tyto principy: - Spojit v územních celcích výkon samostatné a přenesené působnosti do jednoho orgánu. To znamená nikoli veřejná státní správa a samospráva, ale spojit do jednoho samosprávného orgánu. - Další princip - považovat navrženou míru decentralizace, ale také rekoncentrace za nejzákladnější principy a možno říct nejenom nejzákladnější, ale minimální princip, který je nutno bezpodmínečně respektovat. To znamená, máme dán rámec decentralizace a rekoncentrace, rámec reformy, který v požadavcích jednotlivých ministerských resortů nesmí být překročen. Také v těch dvou dnech jsme se shodli na tom, že překročen nebude a v tom směru byly upraveny některé požadavky jednotlivých resortů. - A konečně do maximálně možné míry zrušit tzv. dekoncentráty a detašovaná pracoviště jednotlivých ministerstev a ústředních orgánů státní správy. I v tom jsme dosáhli maximální míry shody. Tam ještě, kde nejsou některé problémy ujasněny, budou dořešeny v tom dalším kole připomínkového řízení. Chtěl bych jenom podotknout, že v některých případech ta připomínková řízení s některými resorty probíhala i čtyřkolově. Od jednokolových běžných připomínkových řízení, která jsou běžně prováděna při navrhování jiných legislativních norem. Musím říct, že, to podle mého názoru, to dvoudenní zasedání, i když bylo mimořádně náročné, splnilo smysl, splnilo účel, a že tím je položen jeden z těch nejzákladnějších kroků, aby reforma veřejné správy byla včas a v termínech realizována. Musím říct, že jsme předložili ty návrhy dřív, než nám ukládal původní harmonogram právě proto, aby toto sezení mohlo být realizováno. Takže na rozdíl od těch některých hlasů, dost nepřejících sýčků, že jsme se někde v přípravě reformy zpozdili, musím konstatovat, že právě naopak, že přes velké vypětí a mimořádné zapojení odpovědných týmů jsme dosáhli určitého urychlení právě proto, aby materiály byly důkladně připraveny a důkladně zkonzultovány. Z mé strany všechno, já bych poprosil, aby jak paní náměstkyně Strecková, tak pan náměstek Janota, mohli velmi stručně charakterizovat jednotlivé zákony dle svých resortů. Děkuji.

Yvonne Strecková, náměstkyně ministerstva vnitra: Ministerstvo vnitra předkládalo následující zákony: zákon o obcích, zákon o krajích, zákon o okresních úřadech, zákon o hlavním městě Praze a zákon o přenosu působnosti ze stávajících orgánů do nových orgánů. Jmenuje se to zákon o změně zákonů, kterými jsou měněny kompetence centrálních, budoucích krajských, do určité míry i okresních úřadů. Ráda zodpovím všechny otázky, které budou v tomto směru kladeny. Chtěla bych říct, že vláda v zákoně o obcích v podstatě nedošla k nějakým hlubším nebo významnějším rozporům. Celkově bych chtěla říct, že k zákonu o obcích jsme zpracovávali kolem tisíce připomínek, které přišly z jednotlivých obcí, z jednotlivých magistrátních měst, od jednotlivců, kterým leží na srdci osud veřejné správy, a samozřejmě především od svazu měst a obcí, které reprezentuje podstatnou část obcí v této zemi. Domnívám se, že tam ještě potom budou diskuse spíš v parlamentu, především o tom, jaké kompetence má mít zastupitelstvo a jaké kompetence v rámci zastupitelstva bude vymezena radám, ale to už necháme parlamentu. Pokud jde o zákon o okresních úřadech, pokud jste informováni, tak okresní úřady budou fungovat ještě dva roky po zřízení krajů. Má to svůj smysl, ale zde musel být zákon opraven. Pokud jde o zákon o krajích, tak je to takový zákon, kde je trošičku takový paradox. Zřízení krajů je vlastně jedním z významných prvků reformy veřejné správy, ale zatím tedy neexistuje reprezentace na rozdíl od obcí a centrálních orgánů, která by hájila zájem těch krajů. Takže vlastně ten zájem těch krajů, tj. dostat co nejvíce kompetencí samosprávní i státosprávní působnosti z centrálních orgánů na kraje, hájilo prozatím spíše ministerstvo vnitra, ale velice nám pomáhali regionální koordinační skupiny. Jsou samozřejmě určité problémy kolem zákona o hlavním městě Praze, které souvisí s délkou volebního období a myslím si, že bych uzavřela tím nejdiskutovanějším zákonem, a to je, my tomu říkáme malý kompetenční zákon, tj. které ty kompetence přejdou z ministerstev na kraje, z okresních úřadů na kraje, a které ze státní správy do rozhodování samosprávy ve smyslu demokratizace veřejné správy. Přes různá rozporná stanoviska, především ze strany ministerstev, které jsou územně velmi významná, pokud jde o školství, zdravotnictví, kulturu, životního prostředí a dopravu, jsme nakonec došli tedy ke shodě, což jsme i tady s panem ministrem velice rádi, protože to byla právě ta jednání, která měla čtyř, pěti, šestinásobný průběh, protože se páni ministři oprávněně obávají, že by přílišná decentralizace a přílišná dekoncentrace mohla způsobit, že nebudou moc dostát svým úkolům. Myslím si, že jsme se všichni domluvili tak, aby došlo k všeobecnému přesvědčení, že když to tak bude fungovat, takže to bude mít naději na to, aby to fungovalo dobře.

Jindřich Marek, Tiskový odbor Úřadu vlády : Děkuji. Já bych ještě doplnil, že v pátek šestým zákonem byl návrh zákona o podpoře regionálního rozvoje, který předkládal pan ministr Císař a poprosil bych nyní pana náměstka Janotu o pár slov.

Eduard Janota, náměstek ministra financí: Z našich zákonů předkládané ministerstvem financí bych v podstatě největší váhu přikládal k zákonu o rozpočtových pravidlech, který musí reagovat jednak na navrhovaný průběh reformy veřejné správy, kdy dochází k oddělení financování samospráv a státního rozpočtu a dochází ke vzniku nejen nového zákona, který bude charakterizovat hospodaření samospráv, to je druhý zákon. Rovněž zákon o rozpočtovém určení daní bude samostatný. Další zákony se týkají majetku, a to zákon o majetku samospráv, o hospodaření s ním, a poslední je zákon o způsobu a podmínkách převodu majetku z toho ústředního rozpočtu na samosprávy. Pakliže bych ty zákony velmi stručně charakterizoval, tak zákon o rozpočtových pravidlech, ten bychom dělali, i kdyby reforma nebyla. Tam v podstatě reagujeme na určité prvky, které shrnu v několika bodech: - Posílení střednědobého rozpočtování, to je požadavek nejen náš, ale zejména Evropské unie. - Za druhé, zpřísnění hospodaření například v oblasti státních garancí, v oblasti kontrol z rozpočtu. - Za třetí, reagujeme na možnosti a podmínky vůbec ku financování, to znamená čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Pro to jsme vytvořili instituci Národního fondu, kde se budou sbíhat prostředky Evropské unie a státu při zabezpečení těch požadovaných parametrů, projektů, které budou muset být vzájemně odsouhlaseny. Velmi stručně k tomu zákonu. Určitá debata byla kolem bodu, který se zabýval vůbec čerpáním dotací ze státního rozpočtu, jeho legislativním vymezením a podobně. Co se týče zákona o hospodaření místních samospráv, tam bylo předmětem zájmu a debaty především to, do jaké míry to hospodaření bude odlišné od hospodaření ústředního rozpočtu, poněvadž některé parametry té obecní samosprávy pochopitelně musejí být v tomto ohledu respektovány. Zákon o rozpočtovém určení daní, ten vlastně bude naplňovat ty přesuny majetkové působnosti a zřizovatelských funkcí. Tam kromě určitého dělení inkasa, příjmu do obcí, krajů a do ústředního rozpočtu, tam byla diskutována otázka možných přirážek k daním z příjmů, k daním z nemovitostí. Byla tam diskutována otázka, zda daně z převodu nemovitostí má být a nebo v jakém rozsahu má být příjmem těchto regionů, či příjmem navrhovaného státního fondu bydlení a podobně. Co se týče těch majetkových zákonů, tam šlo vlastně o diskusi zejména v tom směru, do jaké míry může stát zasahovat do hospodaření s tímto majetkem na úrovni regionů. To na jedné straně, na druhé straně do jaké míry stát si musí pohlídat to, aby tento majetek nebyl zcizen, aby prostě nebyl změněn účel toho majetku, který byl ze státu na samosprávu přesunut, respektive toho majetku, který byl pořízen za prostředky státního rozpočtu. A u toho posledního zákona v podstatě šlo o to, za jakých podmínek a za jakých podmínek legislativních i věcných, budou ty majetky na regiony převáděny. To myslím ve stručnosti takto.

Jindřich Marek, Tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji, ještě než přijde čas na vaše otázky, poprosil bych ještě o pár slov pana vicepremiéra Rychetského a můžeme začít s dotazy.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vážené dámy a pánové, já se pokusím o jakési shrnutí nebo bilancování. Snad žádná vyspělá země nedokázala udělat tak rozsáhlý krok, jakým je reforma územně správního uspořádání a veřejné správy od centralistického modelu k modelu decentralizovanému a samosprávnému v horizontu kratším deseti, většinou spíš dvaceti let. Poslední tento závažný krok učinila Francie, a i když to bylo z dob napoleonských, stát tam byl mnohem méně centralisticky uspořádán, než je dnes Česká republika. Tím, že jsme zrušili KNV, tím, že samosprávné orgány u nás existují na jedné jediné úrovni, a to je obec, a jinak vše je v rukách centrálních, jsme unikátní země na světě. Je to tedy krok nezbytný. Na druhé straně možná, že jednou z příčin tohoto dvoudenního zasedání vlády byl jakýsi strach, který na odpovědné členy vlády padl, strach z toho, zda tak rázně jedním krokem provedená decentralizace ohromného množství státních funkcí na samosprávné orgány, zda nepovede k dezintegraci státu. To by totiž mohlo znamenat naprosto nenapravitelné škody. A pokud někdo někdy interpretoval postoje některých členů vlády, jako postoje centralistické, že jako ministry, kteří se nechtějí vzdát kompetencí a nechtějí své úřady převést na samosprávy, podle mého soudu byl poněkud nespravedlivý, protože obava těchto ministrů pramenila z velmi prosté funkce. Pramenila prostě z toho, že by se mohlo stát, že by se jejich ústavní odpovědnost za příslušný resort, ať už to je zdravotnictví nebo školství, stala nenaplnitelnou a splnění těchto základních funkcí státu by se stalo nemožným. Ty dva dny, kdy vláda diskutovala ne o tom, zda tyto rozsáhlé státní funkce přenést na úroveň samosprávných orgánů, nýbrž o tom, jak i po tom přenosu zajistit dostatečnou ingrenci státu na to, aby nemohlo dojít k jevům, ke kterým mimochodem v jediném existujícím samosprávném orgánu v této zemi v obcích došlo. Víte, jak veliké     Autom. řádkování  Obrázek   množství obcí ten obecný společný majetek během velmi krátké doby?? Většinou na to stačilo jedno jediné funkční období, dokázalo různým způsobem zašantročit, je dokonce jedno město, kde snad starosta sobě a svým příbuzným prodal všechno kromě zábradlí na břehu řeky Labe. Ta naivní představa České národní rady, když přijímala dosud platný zákon o obcích, že není potřeba žádná vnější, a tím méně pak státní kontrola samosprávních obcí, že občané si nejlépe zkontrolují své zastupitele, a že je příště nezvolí, se ukázala být falešná, protože ti starostové většinou již nepotřebovali být zvoleni, protože už tam v té obci po jejich účinném období nic nezbylo. Závěr toho dvoudenního zasedání tedy je ten, že nebudeme brzdit přenos kompetencí na samosprávné krajské orgány, a to ani do samostatné působnosti, ani do té působnosti přenesené, ale že je potřeba ve všech těchto zákonech, o kterých jsme hovořili, vytvořit jasné a nepochybné právní prostředky, které umožní státu, aby ovlivňoval a kontroloval činnost těchto orgánů tam, kde to veřejný zájem, ústava a právní řád budou požadovat. Jde o to, aby nedošlo ke krokům, které by mohly vést k té dezintegraci státu a nebo i tedy k majetkovým zpronevěrám a aby existovaly účinné právní prostředky nápravy nezákonných rozhodnutí v té oblasti samostatné působnosti. Víte, že v oblasti přenesené působnosti, je normální systém už fungující a že tedy odvolacím orgánem je vlastně orgán státní správy, takže tam není problém. A vláda dospěla k závěru, že i v tom platném zákoně o obcích není možno nechat ten dnešní model a případ Zdi matiční je tou klasickou ukázkou, kdy rozhodnutí samosprávného orgánu vlastně není možné žádným jiným způsobem zrušit než prostřednictvím poslanecké sněmovny, které se nechci v žádném směru dotknout, ale to je sbor amatérů přece, to je sbor laiků, to je politický sbor. A posuzování toho, zda něco je, či není zákonným rozhodnutím, přísluší demokratické zemi, výlučně soudu. Takže jsme se rozhodli v celé té soustavě zavést systém, že příslušný orgán státní správy, v některých případech to bude třeba vláda, bude mít právo zrušit rozhodnutí samosprávného orgánu na kterémkoliv stupni usoudí-li, že toto rozhodnutí je nezákonné. A samosprávní orgán nebude-li souhlasit s tím, že jeho rozhodnutí bylo zrušeno, bude mít právo se odvolat k nezávislému soudu. Patrně to budou, pokud se týče obcí, krajské soudy, pokud se týče krajů, to budou patrně vrchní soudy. Ty dva vrchní soudy budou vlastně nejvyšší soud, tak, aby rozhodoval v té konečné distanci odborný nezávislý soudní orgán. To si myslím, že je jedno z nejdůležitějších rozhodnutí toho dvoudenního zasedání. Nebudeme brzdit, naopak urychlíme proces celkové reformy, ale musíme ten právní rámec té reformy vybavit prostředky, které umožní kontrolovat a napravovat případy, kdy by mohlo dojít k nezákonným aktům.

Jindřich Marek, Tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji a můžeme Alt. obrázek začít s dotazy?

Radka Marková, ČTK: Pan ministr Grulich už na začátku nastínil ten harmonogram, jak by mělo dojít k přijetí zákonů nezbytných k reformě veřejné správy. Chtěla jsem se zeptat, mohl byste, buď vy pane ministře a nebo pan ministr Rychetský, odhadnout, kdy tedy vláda bude definitivně o těch návrzích hlasovat, kdy budou ty návrhy definitivně předloženy do vlády?

Václav Grulich, ministr vnitra: Tak to vám můžu říct celkem přesně. Do 15. října musí být už dopracované návrhy po tom dalším kole nebo kole připomínkových řízení předložený na Úřad vlád legislativní radě a počítáme s tím, že budou parlamentu, tedy poslanecké sněmovně předloženy tak, aby mohly být projednány na prosincové schůzi. Pravděpodobně s výjimkou jednoho zákona, o kterém už tady myslím byla řeč.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já bych to rád doplnil, abyste nebyli příliš zvědaví, v té velké skupině zákonů je jeden zákon, který mnohokrát projednávaly předchozí vlády a ani jedna z nich nedokázala jej dostat přes svojí úroveň dál do poslanecké sněmovny zákony, jehož absence v právním řádu je citelná, tj. zákon o majetku státu a nakládání s ním. A my tušíme, že i pro nás to bude velmi obtížné sousto, a to nikoli z hlediska koncepce a filozofie. Máme tu výhodu jednobarevné vlády snad poprvé, má-li hovořit o výhodě, ale z hlediska toho, že to je legislativně velmi obtížný a náročný úkol, a já jsem avizoval vládě, že považuji za velmi pravděpodobné, že legislativní rada vlády jej nepustí jaksi rychle a bez zásadnějších zásahů do dalšího legislativního procesu, takže tam je pravděpodobné, že chceme-li, aby to byl zákon, který vydrží, to by měl být zákon v podstatě už navždy, tak tam je pravděpodobné, že nepodaří-li se jej do dvou měsíců od toho 15. října schválit vládou a předložit do sněmovny, tak to bude do tří měsíců. Delší prodlení nepředpokládáme, to znamená nejpozději do 15. ledna.

Václav Grulich, ministr vnitra: Já bych doplnil, že do toho balíku těchto zákonů, samozřejmě patří zákon o volbách do krajů a ten vzhledem k tomu, že je závislý také na lhůtách vyhlašování voleb, ten už byl poslanecké sněmovně předložen, takže bude vlastně v prvním čtení už na následné schůzi poslanecké sněmovně. My máme připravenou novelu volebního zákona, zákona o volbách do Parlamentu České republiky. Její projednávání bylo přerušeno, už jednou ve vládě bylo, a budeme muset ho předložit také, protože bychom neradi, aby byly volby například do krajů vyhlášeny jako jednodenní a současně případné volby do senátu a podobně se konaly jako dvoudenní. Našim zájmem je, abychom všechny druhy voleb sjednotili tak, aby byly všechny podle stejného systému.

Jana Ševčíková, Česká televize: Já bych se chtěla zeptat, jestli byste mohli říct aspoň jeden konkrétní případ, v čem ta reforma pomůže obyčejnému člověku v jednání s úřady? V čem zjednoduší přístup nějakých řešení, či problémů? Další otázka, kolik bude reforma stát, a jestli je reálné, aby se volby do krajských zastupitelstev konaly v listopadu nebo na podzim roku 2000? Děkuji.

Yvonne Strecková, náměstkyně ministra vnitra: Pokud jde tedy o reálnost voleb a zřízení nebo zahájení prací krajských orgánů k 1.1. 2001, z hlediska současnosti neexistují žádné předem známé problémy, které by tomu stoprocentně mohly zabránit, s výjimkou dvou. Ten první je, že by se nepodařilo projednání a schválení zákonu podmiňujících v legislativní formě realizaci reformy veřejné správy ve smyslu prvního kroku, tj. zřízení krajů, protože já bych pány novináře velice ráda ubezpečila, že změny v územním uspořádání orgánů veřejné správy jsou sice podmínka nutná, ale vůbec ne dostačující pro skutečnou a faktickou a hloubkovou reformu veřejné správy, protože pak bude následovat celá řada dalších kroků, o nichž v případě zájmu můžeme referovat. Takže to je první věc. Zatím naše průzkumy neformální a individuální ukazují, že sice bude velká diskuse v parlamentu, myslím si, že o všech zákonech, ale že asi většina parlamentu má dobrou vůli reformu veřejné správy skutečně zahájit, protože je vám jistě známo, že to je jeden z významných evregreenů vývoje naší společnosti, poněvadž je to čtvrtý pokus o realizaci reformy veřejné správy. Ta druhá je ta, že na to potřebujeme určité peníze, samozřejmě ze státního rozpočtu. Tím bych, myslím, odpověděla i na ten druhý dotaz. Ty peníze spočívají v tom, že vláda už svým usnesením i ve velmi napjaté rozpočtové situaci uvolnila asi před třemi týdny 250 miliónů korun na uzavření dohod a smluv na projekční práce a práce podobného typu, které je nutno realizovat v příštím roce v souvislosti s přípravou budov pro fungování krajských zastupitelstev a jejich úřadů. V podstatě existují asi tři města, kde věci ještě nejsou zcela dokončeny, jinak je to všechno zatím na dobré cestě. My na to příští rok budeme potřebovat 3 miliardy korun, tj. jak na budovy, tak na jejich zařízení. Předpokládáme a děláme všechno pro to, aby to bylo pod touto hranicí, protože se naskýtají určité možnosti uvolnění určitých budov ve prospěch krajských úřadů, aniž by se muselo do nich příliš investovat. Takže samozřejmě v tom rozpočtu je, to pan náměstek Janota může potvrdit, neb je zodpovědný resortně za rozpočet. Myslíme si, že to není zas tak světoborná částka, já tomu říkám, že je to daň za demokracii, čímž bych se dostala k té první otázce. Když se z občanů někdo zlobí na to, že proč zřizujeme ty kraje a k čemu je to dobré a pan primátor z Plzně řekne, že Plzeň žádný kraj nepotřebuje a já mu na to odpovídám, Plzeň ne, ale Plzeňsko ano. Tak rádi odpovídáme v tom smyslu, domníváš se vážený občane, že je rozumné, aby o regionálním rozvoji, rozvoji kraje, o jeho sociální a ekonomické dimenzi, o jednotlivých projektech, kterým bude tento rozvoj zajišťován, aby rozhodovali úředníci na ministerstvu v Praze? A on řekne, asi, že ne. A my mu řekneme, ale obec je příliš malý celek. Takže ty kraje, to jejich zřízení je nezbytně nutné, protože už dnes jejich neexistence způsobuje, že naše veřejná správa je nepředstavitelně centralistická a velmi etatistická, velmi státní, je to v rukou státních úředníků především. Já se nedomnívám, že jsou stoprocentně nekvalifikovaní, ale jsou vzdáleni od řešení řady problémů. Takže on ten efekt je, z našeho hlediska, významný, že se rozhodovací proces o způsobu uspokojování potřeb lidí v určitém území dostane z centra především na ty kraje. To považujeme za největší efekt, ale ten občan to zas tak příliš nebere. On to jaksi v řadě případů nedomyslí do určité míry. Chtěla bych říct, že souběžně s celou řadou zásadních opatření, o nichž vláda jednala, už běží příprava určitých opatření souvisejících s druhou etapou reformy, kde se předpokládá zrušení nebo rozpuštění okresních úřadů, přenos kompetencí okresních úřadů dílem na kraje, ale především tedy na asi 185 obcí, dneska je to 384. Je to příliš hodně a tam jsme schopni zajistit vyšší kvalitu výkonu státní správy na těch městských úřadech, a to už snad ten občan asi ocení. Že tedy nebude od dveří ke dveřím chodit občan, ale že od dveří ke dveřím, a to cestou informační technologie, bude chodit úředník. Takže nechtěla bych už dále zdržovat, ale snad se nám podaří to, že vám budeme na podzim příštího roku už moci říct, běžte se podívat na úřad Prahy 4, tam už funguje systém veřejných informačních služeb, informačních kiosků a podobně, jako jeden z pilotních projektů, které již dneska otevíráme v souvislosti s reformou veřejné správy. Předpokládáme, že jich v příštím roce bude 17 těch pilotních projektů. Možná vás pobaví i to, že jeden z významných pilotních projektů jsou i změny, které se budou navrhovat ve způsobu vnitřních organizačních struktur a způsobu fungování centrálních orgánů státní správy, tj. ministerstev a resortních úřadů. Myslím si, že to bude jeden z nejkonfliktnějších bodů ve vládě, který kdy byl do této vlády předložen.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Ještě navážu na ty finance. Chtěl bych se zeptat, kolik tak v průměru počítáte, že bude stát provoz těch krajských orgánů, to je první otázka. A druhá otázka už je konkrétnější k jednomu z těch zákonů, z kterých výnosů daní budou financovány a vůbec jakým způsobem budou financovány? A třetí otázka, paní náměstkyně se zmínila o problému voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy. Ty by měly být v roce 2002, jestli se nemýlím. Jenom jestli tedy je tam souběh voleb do těch krajských orgánů a souběh voleb tedy do toho zastupitelstva Prahy? Děkuji.

Eduard Janota, náměstek ministra financí: S financemi je to asi následovně, v podkladových materiálech byla uváděna částka řádu 4,5 až 5 miliard korun jako celkový dopad. V letošním roce byla vzpomenuta částka 250 miliónů korun, v rozpočtu na příští rok je řádově 2,6 - 2,7 miliardy korun. To znamená ten zbytek bude záležitost ještě roku 2001 a tam se vyčíslí i ten celkový dopad provozní, neboť ten bude závislý od počtu těch zastupitelstev, těch malých parlamentů v těch jednotlivých regionech, které se budou pohybovat od 40 do 60 poslanců. To je jedna věc. Pochopitelně tato zastupitelstva budou financována regiony, které budou mít jednak příjmy sdílené, jak už tady bylo řečeno, jednak vlastní příjmy na základě toho, mnou vzpomínaného, zákona o rozpočtovém určení daní. Pro vaši informaci, v tom zákoně se uvažuje, že ty výlučné daňové příjmy krajů to budou vybrané spotřební daně, ta část spotřební daně, která se týká piva, daň z lihu, daň z vína, potom tam bude otázka části, neřeknu přesně jaké daně z převodu nemovitostí, neboť část této daně, dneska bylo rozhodnuto, by měla směrovat jako zdroj Fondu bydlení. Pak tam bude daň dědická, darovací a další daně, které budou mít charakter sdílených daní, to znamená určitý podíl na dani. Region bude inkasovat na dani z příjmu jak fyzických, tak právnických osob a na dani z přidané hodnoty, stejně jako na dani z příjmu fyzických osob, která má srážkový charakter. Tolik k tomu.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já doplním jednou větou a přejdu k té otázce, týkající se Prahy. Vláda je rozhodnuta v souvislosti se zřízením krajů nezvyšovat žádné daně, ale současně vláda rozhodla, že u některých daní zavede tzv. systém územní přirážky. Jinými slovy, dá právo buďto obci, pokud půjde o daň, která slouží pro obec a nebo kraji, pokud půjde o daň z příjmu, na které bude mít podíl kraj, dá právo stanovit pro svůj region územní přirážku, a to dokonce až do 7 %. Takže bude v rukou regionu, aby získaly prostředky, použít tyto nástroje, aby tedy zvýšily, abych tak řekl, své prostředky, ale současně bude v rukou regionu, budou-li mít zájem na tom, naopak přilákat větší počet subjektů a občanů na své území, nepoužít této přirážky. Mohu říct, že u Prahy je to tak, že jak známo ústavním zákonem bylo rozhodnuto, že jedním z krajů bude též hlavní město Praha. Není žádného sporu o tom, že by bylo nesmyslné, aby v Praze vedle orgánů Prahy, tj. zastupitelstva města Prahy a rady, existoval ještě jeden analogický, také přímo volební orgán, a to krajské zastupitelstvo a jeho orgány. Je tedy jasné, že zákonem bude stanoveno, že v Praze plní zastupitelstvo obě tyto role, jak městskou roli městského zastupitelstva, tak roli krajského zastupitelstva. Leč, jak známo, termíny voleb obecných, jsou přesně umístěny doprostřed mezi termíny voleb krajských. Ty možnosti jsou zhruba dvě, i když my jsme včera ve vládě hlasovali dokonce čtyři varianty. - První možnost je, že zachováme rytmus obecních voleb do zastupitelstva v Praze a výsledkem bude to, že to bude jediný kraj, do kterého se bude volit v jiném termínu, než do všech ostatních krajů. - Druhá možnost je ústavní zákonem, buďto zkrátit existující současné funkční období zastupitelů pražských, aby první volby do všech krajů byly současně příští rok na podzim, a nebo udělat ústavním zákonem, což už je trochu méně slušivé, opak, nevolit je, prohlásit je za jakoby zvolené zastupitele a prodloužit jim o dva roky to funkční období, které jim má končit v roce 2002 až do 2004. Říkám otevřeně, že ve vládě se nepodařilo získat dostatečnou většinu, to znamená nejméně deset členů vlády pro kteroukoliv z těchto variant, jsou otevřeny a platí tedy dosavadní, už schválená koncepce, že vláda předloží poslanecké sněmovně ústavní zákon, kterým se bude zkracovat existující volební období pražských zastupitelů tak, aby krajské zastupitelstvo v Praze bylo voleno ve stejný den a ve stejný termín jako všech ostatních zbývajících čtrnáct krajských zastupitelstev.

Yvonne Strecková, náměstkyně ministra vnitra: Já bych chtěla kolegovi, který se ptal na to, kolik bude stát provoz těch krajských úřadů říct, že nám to zatím vychází asi na 600 miliónů ročně. Jdeme cestou, jak najít snížení tady této částky, a to větším procentem snížení počtu pracovníků a s tím souvisejících nákladů na centrálních orgánech. Půjdeme i cestou tzv. analýzy procesů, nebudu tím zdržovat, chtěla bych jenom říct, že do konce října předkládá ministerstvo vnitra do vlády velmi podrobný materiál vyčíslujících finanční analýzu nákladů souvisejících s celou reformou veřejné správy. Myslím, že potom můžeme dokonce i písemnou formou podat tento velmi významný dokument.

Jindřich Marek, Tiskový odbor Úřadu vlády: Já jsem vám chtěl nabídnout poslední dvě otázky, ale protože jste se hlásili tři, tak bych to vzal v pořadí televize Prima, televize Nova a pak pan Škrdle Právo.

Eduard Janota, náměstek ministra financí: Doplním, já jsem hovořil o investičních nákladech, které souvisí prostě s celkovou reformou, nikoli o provozu, jak upřesnila paní náměstkyně, aby tady nedošlo prostě k problému 600 milionů a 4 miliardy 500 milionů, čili to jenom na vysvětlenou. Investiční náklady v té první etapě, to je jedna věc, a provoz, pak to je věc ta druhá, na kterou jste se ptali.

Petr Mrzena, televize Prima: Já bych chtěl využít, že tady je pan ministr vnitra. Chtěl bych se zeptat na ten včerejší útěk vězně. Víte už, čí je to vina a především, jaká přijala policie speciální opatření pro to, aby byl co nejdříve dopaden a jak vy jste sám seznám s tímto případem?

Václav Grulich, ministr vnitra: Za prvé, byl jsem seznámen hned včera večer, když se ta událost stala. Za druhé, vězně doprovázela eskorta vězeňské stráže, nikoli policie a za třetí, policie udělala okamžitě všechna rutinní běžná opatření, včetně vyhlášení pohotovosti, uzávěrky Prahy, vyhlášení pohotovosti v okolí Prahy tak, aby chytla nejen uprchlého vězně, ale i ty kteří ho osvobodili. Speciální opatření, jež se vytvářejí nebo provádějí, tak se zpravidla nevyhlašují v rozhlase a v televizi.

Pavel Škrdle, Právo: Já se velmi omlouvám za pozdní příchod. Já bych se chtěl zeptat, vláda jednala o návrhu rozpočtových pravidlech a pomoci Vítkovicím. Mohli byste se k tomu krátce vyjádřit? Děkuji.

Eduard Janota, náměstek ministra financí: Rozpočtová pravidla, to jsem částečně charakterizoval, čili my tento zákon předkládáme jako komplexní normu, která má v podstatě podchytit řadu změn. Já je tedy zopakuji. Jsou to změny, kdy chceme, už jsem to tady dneska jednou částečně říkal, kdy chceme zpřísnit rozpočtové hospodaření, zpřísnit kontrolu, to je za prvé. Za druhé, umožnit čerpání prostředku strukturálních fondů, to znamená vytvořit v rámci státních finančních aktiv tzv. Národní fond, na kterém se budou sbíhat prostředky státu a prostředky unie na kofinancování projektu. Za třetí, chceme zpřísnit oblast garancí. Za čtvrté, ve vztahu reagujeme v rozpočtových pravidlech i na zmíněnou situaci v souvislosti s reformou veřejné správy a samosprávy. To si myslím, že to jsou ty základní věci. Mění se tam v podstatě velmi výrazně systém poskytování dotací ze státního rozpočtu, který se zpřísňuje. Tam byla diskutována otázka, zda na jakékoliv dotace, veškeré dotace uplatnit systém toliko zákona, nebo zda tento systém upravit formou jedné zákonné a, řekl bych, speciálních podzákonných norem. Čili to jsou základní charakteristiky, navrhované změny rozpočtových pravidel. Pochopitelně, z rozpočtových pravidel, to už jsem také řekl, vypadá otázka /nesrozumitelné/

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Budu velice stručný, vláda se jimi zabývala, jak známo, již po druhé tento týden. Přijala usnesení, kterým akciová společnost Vítkovice je zařazena do toho seznamu sledovaných podniků, vytipovaných pro restrukturalizaci. Přijala opatření, kterým, prostřednictvím Konsolidační banky, se pokusí zajistit jisté pohotové prostředky pro to, aby ve Vítkovicích nenastala stejná situace, jaká je nebo byla, doufám, do včerejška v ČKD Dopravní systémy. Jde tedy o úvěr. Přijala opatření, které má směřovat k velmi rychlému nalezení strategického partnera pro Vítkovice. Vláda ovšem byla současně informována, že na krajském soudě Ostrava je podán návrh na prohlášení konkurzu na Vítkovice a za této situace jest možný prostor pro iniciativní kroky vlády k revitalizaci Vítkovic ohrožen, protože jakmile by soud takové rozhodnutí vydal, tak všichni víme, že by byl poněkud jiný právní režim.

Jindřich Marek, Tiskový odbor Úřadu vlády: Paní profesorka Strecková má pro vás ještě organizační informaci.

Yvonne Strecková, náměstkyně ministra vnitra: Dámy a pánové, my domlouváme s prezidentkou Syndikátů novinářů organizaci, nabídku novinářům, jaksi v podobě intenzivní informace pro novináře s celou řadou písemných materiálů. Nabídneme tři termíny. Bude se to konat na ministerstvu vnitra a budete včas informováni. Velice prosím, abyste přišli, protože reforma veřejné správy je věcí veřejnou a kdo více ovlivňuje mínění veřejnosti, než masmédia. My jsme pojali reformu veřejné správy jako i jeden velký osvětově vzdělávací proces, o tom, jak si společnost může uspořádat své věci sama, cestou veřejné správy. Takže ještě jednou, prosím přijměte naše pozvání. Děkuji.

Jindřich Marek, Tiskový odbor Úřadu vlády: Já vám všem  Poznámka  Publikace Tiskove_infor děkuji za účast a ve středu nashledanou zde již s panem Roučkem?