Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 1. února 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, hezké odpoledne. Vláda měla dnes na programu celkem 20 bodů. Prvních pět byly návrhy vojenských zákonů. S těmi vás nyní seznámí pan ministr Vetchý.

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Dobrý den dámy a pánové. Především mi ještě dovolte, abych vyjádřil radost ze zvacího dopisu, který jsme dostali z NATO. Chtěl bych vyjádřit naše uspokojení a vyjádření toho, že Armáda ČR je připravena ke vstupu. To je první věc a za druhé bych chtěl zopakovat, že vstupuje do NATO ne armáda ČR, ale celý stát. Nyní k brannému zákonodárství. V souvislosti se změnami politického a ekonomického systému po roce 1989, docházelo v průběhu let 1990 - 1993 k řadě novelizací stávajících právních předpisů, týkajících se branného zákonodárství. Zejména branného zákona a zákona o některých služebních poměrech vojáků. Návrhy zákona branného zákonodárství mají především realizovat ústavní zákon o bezpečnosti České republiky číslo 110 z roku 1998. Zákony se svým pojetím přibližují současné právní úpravě ozbrojených sborů, co do působnosti i v oblasti jednotlivých institutů. V neposlední řadě byla snaha tyto zákony přiblížit obdobným úpravám v jiných demokratických zemích.

Co se týká jednotlivých zákonů. Především je to Zákon o zajišťování obrany České republiky. Účelem navrhovaného zákona je nahradit překonanou právní normu na úseku obrany z předchozích let. Návrh zákona stanoví řízení a organizaci obrany státu, povinnosti jednotlivých orgánů, samosprávních celků včetně obcí. Právnickým a fyzickým osobám se stanovují úkoly, zejména v oblasti poskytování věcných prostředků.

Druhým zákonem je Zákon o Armádě České republiky. Chci říci, že vláda se rozhodla koncipovat tento zákon jako zákon o ozbrojených silách České republiky. Zákon bude upravovat nejen problematiku Armády České republiky, ale i hradní stráže a vojenské kanceláře prezidenta republiky.

Třetím zákonem je Zákon o rozsahu branné povinnosti a vojenských správních úřadech. Vzhledem k tomu, že byl upraven ten předchozí zákon, změnila vláda i návrh tohoto zákona, který původně ještě obsahoval návrh paragrafu o ozbrojených silách. Nový branný zákon podrobně rozvádí brannou povinnost občanů České republiky, zřizuje vojenské správní úřady, rozsah branné povinnosti je vázán na státní občanství, na věk a na to, zda se jedná o muže, či ženy. Spodní věková hranice, oproti dosavadnímu stavu začíná dosažením zletilosti a končí věkem 60 let. Branný zákon podrobně rozepisuje zejména postupy při odvodním řízením, doby vojenské činné služby u vojáků z povolání a povinnosti, které vojáci mají.

Čtvrtým zákonem je Zákon o vojácích z povolání a také návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s tímto zákonem. Tento zákon stanovuje jednak poměr vojáků z povolání, vznik tohoto poměru, průběh služby, kázeňské řízení i řízení ve věcech služebního poměru a výstupové náležitosti.

Pátým zákonem je Zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičeních. Je to nový zákon, který upravuje celou oblast vojáků základní služby, určuje jejich povinnosti a také náležitosti, to znamená, že řeší otázky dovolené, vycházek, náhrad a zdravotní péče. To bych zatím uvedl pro vaši informaci na úvod...

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda se též zabývala odbornou expertizou k problematice římsko-katolické církve. S touto expertizou vás nyní seznámí místopředseda vlády Pavel Rychetský.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Hned po jmenování této vlády v souvislosti s programovým prohlášením, ve kterém vláda jasně deklarovala svůj cíl spočívající v potřebě jasně upravit vzájemné vztahy státu a církví v České republice a současně dořešit otázku takzvaného majetku římsko-katolické církve a s ohledem na řadu nejasností a různých právních stanovisek na jeho povahu si vláda vyžádala již tehdy od nejpovolanější instituce v této zemi, od nejstarší vysoké školy nejenom u nás, ale v celé střední Evropě, to jest od Univerzity Karlovy právně-historickou expertizu k problematice majetku římsko-katolické církve. Koncem minulého roku byla panem rektorem profesorem Karlem Malým tato expertiza zaslána a dnes byla předložena vládě.

Já zde nebudu rekapitulovat celý její obsah, neboť předpokládám, že již v tuto chvíli ji máte k dispozici na internetu. Proto obsah této expertizy shrnu v několika stručných bodech. Základní právní úprava postavení tohoto zvláštního majetku vycházela v souvislosti s obrozením a s osvícením v polovině 19. a již koncem 18. století, posléze ze zákona číslo 142/1867 sbírky říšských zákonů a tento zákon pojmově omezil vlastnické právo katolické církve účelovostí. To jest určením tohoto majetku jen k cílům kultové činnosti, vyučování a dobročinnosti, neumožňujíc mu sledovat jiné cíle, například výdělečné. Běžně se pak hovořilo o církevním jmění jako o jmění účelovém. Péči o zachování tohoto určení katolického církevního majetku neponechalo právo v rukách vlastníka, ale svěřilo je státu. Proto státní kultovní správa dozírá na zachování kmenového jmění kostelů, církevních ústavů a tak dále. Nejvýraznějším projevem státní ochrany poskytované podstatné části katolického církevního majetku bylo zastupování v civilním soudním řízení. O tomto majetku rozhodoval tedy stát, nikoli církve samostatně. Církve neměly oprávnění vystupovat v nich svým jménem, za církve musela ve věcích tohoto majetku vystupovat finanční prokuratura jako státní úřad.

Nejvýraznějším zásahem do takzvaného vlastnického práva ke katolickému církevnímu majetku ze strany veřejné došlo v tom, že stát ve fázi jeho spravování připustil, to jest v rozmezí od okamžiku nabytí do případného zániku pouze zásahy s vědomím státu. Možná, že by bylo pro vás zajímavé, jakým způsobem vyjádřil postavení tohoto majetku císař Josef II. ve vládní normě z 19. 12. 1781. Cituji: "Zeměpanská moc obsahuje bez výjimky vše to, co v církvi je ne z božského, nýbrž lidského vynálezu a ustanovení a co, ať je to cokoli jen povolení nebo schválení vrchnostenské moci svou existenci děkuje. Této moci musí tedy příslušet právo všechna podobná dobrovolná povolení ne změnit a omezit, nýbrž i zrušit kdykoliv to zájmy státní, nepřístojnosti nebo změněné časy a poměry vyžadují."

Proč to říkám. Závěr této rozsáhlé expertizy je jednoznačný. Tento majetek nebyl nikdy v klasickém soukromo-vlastnickém poměru, nikdy nebyl tedy vlastnictvím římsko-katolické církve. Tato církev totiž postrádala podle platných říšských zákonů rakousko-uherských stejně jako podle zákonů platných za první republiky, základní vlastnické atributy. Církev s ním nesměla nikdy disponovat, nesměla jej zatěžovat, prodávat, dokonce i ke koupi majetku vyžadoval se souhlas státní moci. Jediné právo, které z vlastnických atributů jim zůstalo zachováno bylo pouze právo užívat tento majetek. Závěr expertizy je tedy mimo jiné vyjádřen v této větě. Takzvané vrácení majetku, který byl církvi římsko-katolické odňat před 20. listopadem 1992, to je doba, kdy byla přijata nová právní úprava, by nebylo restitucí, neboť restituce je uvedení do původního stavu, protože odňat byl majetek podléhající uvedenému omezujícímu režimu, kdežto nyní je podle zákona z roku 1991 církev oprávněna disponovat svým majetkem zcela volně.

Takže restituce vlastně není možná tam, kde by nešlo o obnovení původního stavu, ale o výrazné rozšíření. To je vše, ještě jednou opakuji, že celá expertiza je vám k dispozici na internetu.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Další dva důležité body, které dnes vláda projednávala, byla Zpráva vlády o stavu české společnosti a rovněž problematika roku 2000. S NIMI vás seznámí místopředseda vlády Pavel Mertlík.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych se pokusil nikoliv podle pořadí číselného, ale podle pořadí důležitosti. Jako bod číslo 19 vláda schválila usnesení, kterým určila Úřad pro státní informační systém takzvaným Národním koordinačním pracovištěm pro takzvaný počítačový problém roku 2000 neboli problematiku Y2K. Zároveň určila předsedu tohoto úřadu pana ing. Berku národním koordinátorem. To je kratičké, leč nesmírně důležité usnesení, které jednak umožní České republice plnohodnotně se zapojit do různých mezinárodních programů, které pořádají instituce jako Světová banka a podobně a přijímat v souvislosti s tím určitou technickou a finanční pomoc pro řešení počítačového problému roku 2000. Jednak to umožní koordinovaně v rámci státní a veřejné správy, ale i v rámci výstupů od státu směrem k soukromému sektoru ovlivňovat a koordinovat procesy přípravy republiky na zvládnutí tohoto tzv. počítačového problému roku 2000. Je to věc, která pro ty, kteří nevědí o co jde, je buď velmi odtažitá, ale má velmi zásadní význam pro hladký přechod počítačových systémů do roku 2000 a do následujícího vývoje.

Druhý bod, o kterém bych rád hovořil je skutečnost, že vláda vzala na vědomí Zprávu o stavu české společnosti a uložila mně, abych do konce tohoto měsíce, ve spolupráci s ostatními členy vlády, ji dopracoval. To dopracování bude spočívat v zapracování řady připomínek, které padly na jednání vlády a jsou spíše technického, než obsahového charakteru. Dá se říci, že ten text je v podstatě hotov s tím, že vyžaduje určité další korektury a určité zpřesnění obsahu některých dílčích kapitol. S tím souvisí tedy i možnost publikace celého textu zprávy. Ta je tím odsunuta až po onom dopracování, ale protože se domnívám, že ten termín do konce tohoto měsíce je více než bohatě umožňující dobře to zvládnout, tak předpokládám, že už v průběhu následujících 14 dnů budeme schopni ten text dodat.

Co se týče obsahu zprávy, ten nebude těmi úpravami dotčen, alespoň v té makroekonomické části, zpráva ukazuje celou řadu základních problémů, které postihly hospodářský vývoj této země v současnosti a v minulosti, kdy ten současný vývoj je důsledkem toho předchozího. Já bych ilustračně uvedl jeden základní fakt, který považuji za možná nejdůležitější z celé ekonomické části zprávy. Analýza, kterou jsme měli k dispozici ukázala, že měřeno přidanou hodnotou na zaměstnance, podle druhu privatizace v průmyslových podnicích s obrovským náskokem vedou před ostatními typy vlastnictví podniky privatizované formou prodeje zahraničním partnerům, na druhém místě, ale s velkou ztrátou jsou podniky, které jsou dosud státní a pak s dalším odstupem na třetím místě jsou podniky privatizované uvnitř domácí ekonomiky standardními cestami. Nejhorší výkonnost vykazují podniky privatizované kupónovou metodou. Tato fakta v mnohém sama o sobě vysvětlují současný stav naší ekonomiky a jakousi základnu těch problémů, se kterými se musíme prát a také naznačují cestu k jejich řešení.

Konečně jako poslední bod, který bych rád uvedl je bod číslo 10, který si dovolím přečíst. Vláda schválila návrh na sjednání rozhodnutí Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé o podmínkách pro účast České republiky v programech 5. rámcového programu Evropského společenství v oblasti výzkumu a technického rozvoje a demonstrací (1998-2002) a ve výzkumných programech a výukových aktivitách 5. rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a výukové aktivity (1998-2002). Tento takzvaný 5. rámcový programu je vedle programů jako jsou Sokrates nebo Leonardo či Mládež Evropy jedním z klíčových nástrojů rozvoje vědy, techniky a částečně také rozvoje vysokého školství, programů, které jsou programy Evropské unie a k nimž poprvé byly přizvány přidružené země. Čili není to forma pomoci, jakou byla třeba forma programu Phare, je to program Evropské unie, do kterého již byly kandidátské země včetně České republiky přizvány a tímto rozhodnutím se nám otevírá cesta k tomu přistoupit do těchto programů. Z hlediska vývoje české vědecko-technické základny jde o velmi významný krok, který by měl umožnit českým vědeckým pracovištím z těchto programů čerpat poměrně významné prostředky. Závisí to ovšem na tom, jak uspějí v konkursech, které budou na čerpání těch prostředků organizovány nebo už jsou organizovány. Čili budeme-li mít dost dobrých projektů, bude to pro nás velmi výhodné, budeme-li jich mít méně, tak to bude výhodné pro někoho jiného, ale tak vypadá soutěžní boj.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda dnes také jednala o problematice rozvoje a obnově pražského metra. V této souvislosti přijala usnesení, ve kterém vláda schvaluje potřebu spoluúčasti na financování rozvoje a obnovy pražského metra a uložila ministru financí, aby prověřil v rámci přípravy návrhu státního rozpočtu na rok 2000 možnosti této státní spoluúčasti a potom ministru dopravy a spojů uložila prověřit budoucí spoluúčast státu na rozvoji hromadné dopravy, materiálu o koncepci rozvoje dopravy, který bude vládě předložen do 31. 3. 1999. Tolik k tomuto bodu a nyní ještě ve zkratce k těm dalším.

Vláda schválila návrh na zrušení usnesení vlády ze dne 26. listopadu 1997 č. 760, protože toto usnesení bylo nahrazeno ve své podstatě zákonem číslo 148 o utajovaných skutečnostech. Vláda vyslovila souhlas s podpisem s výhradou ratifikace dalšího dodatkového protokolu k Dohodě mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statusu jejich ozbrojených sil. Vyslovila souhlas s návrhem na podpis a ratifikaci Evropské úmluvy o kontrole nabývání a držení střelných zbraní jednotlivými osobami ze dne 28. června 1978. Navrhla prezidentu republiky, aby udělil Řád Bílého lva III. třídy generálu Klausu Naumannovi. Jmenovala s účinností od 1. února 1999 ing. Jiřího Benedikta přednostou Okresního úřadu Děčín. Odvolala ke dni 15. února 1999 přednosty okresních úřadů Brno-venkov, Bruntál, Břeclav, Hodonín a Třebíč a ke dni 28. února přednostu Okresního úřadu Karviná, který odešel na vlastní žádost. A konečně vláda též schválila nařízení, kterým se stanoví sazba cla pro dovoz cukru pocházejícího z Polské republiky. Jinými slovy třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharoza v pevném stavu bude zatížena smluvní sazbou dovozního cla , která činí 61,3 %. Tolik tedy k těm nejdůležitějším bodům a nyní je již čas na vaše otázky..

Daniel Takáč, televize Prima: Chtěl požádat pana ministra Vetchého k těm branným zákonům. Jednak mi jde o délku základní vojenské služby a náhradní vojenské služby a podmínky pro přiznání náhradní vojenské služby. Pana místopředsedu Mertlíka bych se chtěl potom zeptat, jestli vláda, a jakým způsobem, projednávala dopady vysílání Svobodné Evropa do Iráku. A ještě k pražskému metru: Jestli se jedná o vyčlenění peněz až pro rok 2000, a nebo jestli se uvažuje o vyčlenění nějakých peněz ještě v letošním roce.

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Co se týká délky vojenské služby: Vojenská služba zůstává v délce 12 měsíců. Náhradní vojenská služba se zkracuje z délky 5 měsíců na 3 měsíce. Jsou tam 3 možnosti. Jednak je to ze zákona, jestliže daný branec, pokud nenastoupí do 31. 12. toho roku v němž dovršil 30 let a další věc je na žádost z určitých sociálních, ekonomických a rodinných důvodů a konečně je to v případě, že se daný branec hlásí buď do ozbrojených sil, to znamená do Armády ČR nebo do policie.

Daniel Takáč, televize Prima: Je nějaká perspektiva zřízení profesionální armády, uvažujete o tom nějak?

Vladimír Vetchý, ministr obrany: V návrhu zákona, jak víte, je branný zákon, který předpokládá brannou povinnost, to znamená, že v současné době nepředpokládáme plnou profesionalitu, počítáme s poloprofesionální armádou. Profesionalizovat budeme ty složky armády, s nimiž se počítá, že budou začleněny do příslušných složek NATO.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Co se týče dopadů vysílání Svobodné Evropy do Iráku, ten materiál nejenže nebyl projednáván vládou, ale ani projednáván být neměl, byl to jeden z mnoha materiálů, které dostává vláda pro informaci, takto byl také avizován, čili byl mezi těmi informativními materiály vlády, které se neprojednávají. Co se týče financování výstavby metra, tak pro letošní rok se s žádnými výdaji z rozpočtu neuvažuje, stejně jako k těm výdajům nedošlo loni. Zároveň se vláda neshodla na nějaké částce, kterou by zavázala ministra financí pro přípravu státního rozpočtu pro příští rok, naopak nechala udělat tu analýzu, o které hovořil pan Rouček. Jejím smyslem je to, aby vláda měla v ruce dostatečně jasné průkazné informace o tom, jaká částka pro financování metra bude potřeba a mohla si udělat sama obrázek jakou část toho má sama financovat, jakou část město a další instituce. Nicméně se zavázala v tom usnesení, že do budoucna hodlá systematicky metro financovat. Čili tento vyslovený závazek, který je myslím velmi důležitý, byl učiněn.

Daniel Takáč, televize Prima: Co obsahovala ta informace o Iráku?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Ta informace obsahuje celou řadu věcí, to, co bylo částečně medializováno, to jsou dopady na jednotlivé konkrétní firmy a jejich projekty, čili tam to vyčíslení je. Jde o ztráty, které české firmy utrpěly v souvislosti s posledním vývojem obchodních vztahů s Irákem. Co přesně obsahovala, to teď nejsem schopen říct. Musel bych se do té informace podívat.

Pavel Dumbrovský, televize NOVA: Já bych se chtěl k tomu Iráku také ještě na něco zeptat. Vláda to tedy měla pro informaci. Můžete pánové místopředsedové říct svůj názor na těch 30 miliard a co by se s tím mělo dělat, nebo proč s tím vlastně pan Grégr přišel do vlády, jestli to má vůbec smysl vyčíslovat? A druhá otázka. O čem jste dnes jednali s panem Kadlecem z NBÚ?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Co se týče té první otázky. Já bych se pokusil vysvětlit, co to znamená, co řekl pan kolega Mertlík, že to byl materiál pro informaci. To znamená, že to byl materiál, který se rozdá proto, aby si ho po večerech přečetli, budou-li mít členové vlády zájem. Materiál o kterém se nikde nejedná, ani ho nikdo neuvádí. Ale pokud si dobře pamatuji, tak už když jsme posuzovali žádost vlády USA ze srpna minulého roku na to, abychom vyslovili souhlas s umístěním redakce na našem území, tak jsme mimo jiné uložili dva úkoly. Ministru zahraničí a panu ministru Baštovi, aby udělali analýzy bezpečnostních rizik a hospodářským ministrům, zejména panu ministru Grégrovi, aby dali jakési vyčíslení ekonomických dopadů. Takže by se dalo říci, že pan ministr tímto plnil jen jeho úkol, že to nebyla jeho spontaneita. Ale vláda věděla a ví, že Česká republika je ve válečném stavu s Irákem a bez ohledu na toto vysílání vláda věděla a ví, že jak pohledávky z minulosti, myslím tím minulost předlistopadovou, tak eventuální pohledávky z období po listopadu ve vztahu k Iráku jsou pohledávkami naprosto nedobytnými. Pokud se týče té druhé otázky. Vláda nejednala s panem Kadlecem, pan Kadlec přišel o přestávce za mnou, protože ví, že se připravuje novela zákona o utajovaných skutečnostech a chtěl dohodnout participaci jejich úřadu na té novele, aby se nedělala novela zákona o jejich úřadu, aniž by měli možnost se účastnit těch prací.

Pavel Dumbrovský, televize NOVA: Dobře, můžu teda ještě doplnit, pokud říkáte, že to bylo pro informaci, ale vy jste vlastně požádali o to, abyste věděli jaká to má bezpečnostní a ekonomická rizika, takže jste to chtěli asi k něčemu použít. Co s tím budete dělat, nebo tím to skončí?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Přesně tak, jak je to nazváno, abychom věděli, jak je to vyčísleno, abychom to znali, to znamená, chtěli jsme znát víc informací. Ještě vám dám jedno vysvětlení. Kdykoli je předložen materiál pro informaci, má kterýkoli z členů vlády právo požádat, aby takovýto materiál byl přesunut a byl projednáván. Má-li pocit, že je potřeba jej projednat. V tomto případě se to nestalo. Žádný z členů vlády necítil potřebu, aby se ten materiál dál projednával, takže zůstal jenom jako informační.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych uvedl, že takových informačních materiálů bylo v dnešním jednání vlády 5, obvykle to bývá třeba přes 10 a často jsou to velmi závažné informace a rovněž k nim není zaujímán žádný postoj, to je běžná praxe. Já osobně nevidím důvod, proč by měla vláda jakékoli akce v tomto směru vyvíjet.

Jan Němec, Česká televize: Já bych se chtěl zeptat, jaký praktický dopad bude mít ta expertiza k majetku římsko-katolické církve pro rozhodování vlády ohledně majetku nebo vracení majetku církví.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vláda dnes přijala relativně stručné usnesení, takže vám ho mohu přečíst.

  1. Vláda bere na vědomí historicko-právní expertizu Univerzity Karlovy v Praze k problematice majetku církve římsko-katolické
  2. Ukládá předsedovi komise vlády ČR pro otázky vztahu státu a církví jmenovaných vládou, vycházet ve své činnosti v této komisi z obsahu materiálu uvedeného v bodě 1, to znamená, že tento materiál pro vládu bude mít zásadní význam v okamžiku, kdy komise ukončí svou práci a kdy vláda bude rozhodovat o tom, jaké další kroky, ať už v oblasti legislativní nebo exekutivní by měla vláda přijmout. V tuto chvíli je ten materiál významný pro předsedu komise pana ministra Dostála.

Jan Němec, Česká televize: Znamená to, že bude teď na libovůli vlády, že majetek vrátí, pokud ta expertiza říká, že vlastně nikdy neplnily ten vlastnický vztah?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak já vám musím říci, že naopak. Podle mého soudu tam, kde docházelo, a dnes to vládě jednoznačně zaznělo nejenom z mých úst, tam, kde předchozí vláda exekutivní cestou vydávala nějaký majetek, tak jednala v rozporu s platným právním řádem ČR, který je ovládán ústavní zásadou takzvaného právního státu, která je vyjádřena slovy, že zatímco občanům je dovoleno vše, co mu není zakázáno, státu je dovoleno jenom to, co mu zákon výslovně ukládá. Bez zákonného podkladu nelze žádný církevní majetek nikomu vracet. To znamená, to je možné jenom zákonem. Pro nás ta expertiza v podstatě znamená, že rozhodně neexistuje žádný právní nárok na to, abychom takový zákon parlamentu předkládali, protože z té expertizy jednoznačně vyplývá, že nikdy nešlo o soukromo-vlastnický právní vztah ze strany církve k tomuto majetku. Že šlo vlastně svým způsobem o něco jako veřejný statek nebo veřejné statky, které podléhaly zvláštnímu právnímu režimu a omezení ze strany státní moci. To neznamená, že vláda takový krok neučiní, to, co vláda učiní nebo ne, jaké návrhy zákonů předloží parlamentu ČR, to nelze dnes předjímat, ale nepochybné je, že expertiza Univerzity Karlovy je pro nás důležitým podkladem, pro naše budoucí rozhodování. Mimo jiné proto, že se dá říci, že ta floskule "co bylo ukradeno, musí být navráceno" v tomto případě prostě neplatí.

Ondřej Hejma, AP: Mám dotaz na pana ministra Vetchého k balíku vojenských zákonů. Dalo by se nějak stručně říct v čem je ten hlavní posun z vašeho pohledu, co je vlastně nového na tom obrovském balíku a podotázku k tomu: Které jsou ty části armády, které budou profesionalizovány ve vztahu k NATO, jak jste se zmínil. A ještě, co znamenají ty pobídky na získání kvalitních lidí.

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Co se týká té první otázky. Branné zákonodárství, jak už jsem říkal v úvodu, bylo roztříštěno. Některé zákony byly z roku 1949, z 50. a 60. let. Toto je ucelená právní úprava, která v jednotlivých oblastech se snaží uceleně řešit právní vztahy a definovat pojmy a vymezit je a stanovit je. Například v zákonu o vojácích z povolání určité výhody tak, abychom dostali do armády kvalitní lidi. Co se týká profesionalizace. V současné době je ustavována chemická rota v Liberci, která bude plně profesionální a počítáme s tím, že v budoucnu, zhruba do toho roku 2002 - 2003 by měly být profesionalizované určité jednotky z brigády rychlého nasazení. Ty pobídky znamenají opatření v sociální oblasti, opatření ve zdravotnictví, určité změny ve výsluhových příspěvcích, v odstupném, odchodném a další věci. Samozřejmě to také znamená určitou nabídku vzhledem ke školení, zabezpečení rekvalifikací a další věci.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já bych vám řekl ještě jednu pobídku, která tam v tom návrhu zákona je. Voják v činné službě, který zemře může být pohřben ve slavnostní uniformě a s vojenskými poctami.

Vladimír Vetchý, ministr obrany: No, já bych tyto věci takhle nestavěl. Jak víte, v nedávné minulosti jsme měli poměrně velké problémy. Ztratili jsme některé vojáky při výkonu činné služby. I tato oblast je v tom novém návrhu řešena. Jsou tam řešeny výplaty jak pozůstalým, tak vyrovnání při zranění a další věci. Ještě bych mohl doplnit, že tento zákon řeší i otázku přepravy ústavních činitelů, zabezpečení přepravy humanitárního materiálu a tak dál.

Lucie Bradáčová, agentura Bloomberg: Já mám otázku na pana místopředsedu Mertlíka k tomu roku 2000. Kolik je vyčleněno peněz v letošním státním rozpočtu na řešení toho problému roku 2000.? Jestli jste nějak analyzovali, jak jsou české státní úřady kompatibilní, jinými slovy, jestli splňují tyto podmínky a jestli tam nedojde k nějakému problému ve chvíli, kdy se změní to datum. A případně, kde vidíte ty nejslabší články.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak já bych začal těmi posledními otázkami. Domníváme se, že tou nejslabší oblastí jsou vždycky ti, kteří obecně jsou slabší. V soukromém sektoru to nejsou velké firmy, ale spíš střední a malé firmy a totéž se týká té veřejné správy a veřejného sektoru jako celku. Čili to nebudou velká ministerstva, které sice disponují rozsáhlými výpočetními systémy a ta opatření budou v praxi jistě velmi složitá, ale zároveň disponují také dostatkem odborníků, kteří se už dlouho a systematicky na to připravují. Spíš to bude problém některých měst, některých méně personálně a jinak vybavených součástí veřejného sektoru. Za druhé bych chtěl říci, a to je velmi podstatné sdělení, že vláda neočekává, že by ten problém roku 2000 v ČR měl mít nějaké významné, řekl bych katastrofické nebo podobně, dopady, prostě neočekáváme nějaký významně negativní vývoj, protože podle našich informací ty přípravy v zásadě probíhají odpovídajícím způsobem.

Ten koordinační úkol, který nyní bude před tím Národním koordinačním střediskem spočívá v tom, aby nicméně nebyly opomenuty žádné oblasti, aby byly vypracovány příslušné programy a podobně. Konečně, co se týče finančního zabezpečení, tak, to opatření není spjato s žádnými novými finančními výdaji, ty peníze byly rozpočtovány řádně v jednotlivých kapitolách jednotlivých ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy v schvalování toho rozpočtu. V téhle chvíli nejsem schopen říct, jaká částka to je. Samozřejmě, kdyby se někde ukázala potřeba finančních výdajů, která nebyla doceněna, tak bude stát muset velmi operativně pracovat, stejně jako v jakýchkoli jiných případech, prostě nečekaného zjištění nějaké vážné potřeby, která se prostě profinancovat musí.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Otázka na pana vicepremiéra Rychetského. Já bych použil vašeho přirovnání na adresu těchhle výroků, že Česká republika je vlastně ve válečném stavu s Irákem v trochu jiné oblasti. Domnívám se , že lze říci po té expertize, kterou jste tady přednesl a s přihlédnutím ke známým problémům se složením církevní komise a reakcí římsko-katolické církve, že se dá říci, že vláda zřejmě vstupuje do válečného stavu s katolickou církví. A pak bych se chtěl zeptat, jestli vláda připravuje nějaký vstřícný krok, aby toto napětí zmírnila a pokud ano, tak jaký to bude krok.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já myslím, že to přirovnání v jedné zásadní rovině pokulhává. Zatímco chemickou jednotku do Perského zálivu vyslala vláda, tehdy československá vláda, naprosto vědomě a postavila se tedy na jednu z válčících stran, pokud se týče toho vztahu, jak se vyvíjejí vztahy mezi touto vládou a katolickou církví v České republice, tady musím říci, že vláda nikdy neudělala jediný vědomý krok, kterým by chtěla tyto vztahy jakýmkoli způsobem poškodit. Jsme první vláda, která považovala za nezbytné vytvořit společnou komisi, která jasně formulovala ve svém vládním prohlášení snahu vyřešit vzájemné vztahy a jsme vláda, která i když ta expertiza potvrzuje to, co sociální demokracie tvrdila, že nejde o restituční nároky, že nejde o majetek, který by bylo možno vracet tak, jako se vrací majetek v případech, kdy byl opravdu protiprávně konfiskován, přesto tato vláda i nadále předpokládá, že tento majetek by měl být využíván tak, aby z něj měli užitek a prospěch všechny církve, chci zdůraznit, nejenom ta jedna. Ale to historicky účelové vymezení toho majetku a jeho služba, k těmto účelům to je moment, který tato vláda nikdy nezpochybňovala a my budeme razit to, aby došlo k vytvoření nějakého fondu a já osobně, teď nemohu mluvit za vládu, protože vláda žádné rozhodnutí nepřijala, ale já osobně budu prosazovat to, aby prostředky, které se z tohoto fondu získají byly použity jak k podpoře všech církví a náboženských společností v České republice, tak budou-li tam nějaké přebytky, čímž si nejsem jist i k podpoře sociálních aktivit.

Václav Hrníčko, ČTK: Z jakých důvodů bylo odvoláno 6 okresních přednostů?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Jak jsem již řekl pan ing. Jan Weber byl odvolán z funkce přednosty Okresního úřadu Karviná na vlastní žádost. U pana ing. Jiřího Březy, který byl přednostou Okresního úřadu v obvodě Brno - venkov se jednalo o důchodový věk a pak tento okres dosud nemá rozpočet, to znamená, že pan Březa se nebyl schopen dohodnout se starosty na tomto rozpočtu. O důchodový věk se též jednalo o pana doktora Stanislava Kubrického přednosty Okresního úřadu Hodonín, tam též byly některé nedostatky v personálním řízení, u pana ing. Karla Müllera, u přednosty Okresního úřadu Třebíč to zdůvodnil pan ministr Grulich v souvislosti s nedostatky s nakládáním s majetkem a u pana Stanislava Navrátila, přednosty Okresního úřadu Bruntál, tam se jedná hlavně o tu již mediálně známou nemocnici v Bruntále. Čili na jedné straně pan Stanislav Navrátil předvedl velmi dobrou práci při povodních, na druhé straně tam jsou vážné nedostatky ohledně té nemocnice.

Jan Gazdík, Mladá fronta Dnes: Já bych měl otázku na pana Vetchého, jestli ten poslední zákon specifikuje pobyt cizích vojsk na našem území, jestli se hovoří o tom, že i vláda nebo parlament může rozhodnout o pobytu cizích vojsk na našem území a o jaké lhůty jde a jestli se jeden z těch zákonů, asi tento, zabývá i eventuelním rozmístěním jaderných zbraní na území republiky, pokud by si to situace vyžádala a za jakých okolností by k tomuto kroku mohlo dojít.

Vladimír Vetchý, ministr obrany: My jsme připravovali zákon o pobytu našich jednotek v zahraničí a zahraničních jednotek u nás. Tento zákon ovšem souvisí s určitými úpravami v ústavě, které jsou nutné a které bude navrhovat legislativní rada a proto tento zákon předložen nebyl. To znamená, že žádný z těchto zákonů neřeší tuto oblast. Zůstává současný právní stav, to znamená, že o účasti našich vojáků v zahraničí a zahraničních vojáků u nás rozhodují usnesení Sněmovny a Senátu, která jsou dosud platná. Ministerstvo obrany sestaví na začátku každého roku přehled cvičení, které předloží do parlamentu. O některých aktuálnějších věcech, pokud by k tomu došlo, bude muset v současné době rozhodnout Sněmovna a Senát.

David Takáč, televize Prima: Já bych chtěl ještě upřesnění k civilní službě. Tam jsou nějaké změny v prodloužení nebo nějaké změny v podmínkách pro přiznání?

Vladimír Vetchý, ministr obrany: U civilní služby to není. Jsou tam jen upřesněny některé věci, které se týkají skončení branné povinnosti v souvislosti s nástupem do civilní služby a tyto věci jsou nově ošetřeny zákonem.

David Takáč, televize Prima: Já vycházím z toho, že síly okamžité reakce jsou k tomu, aby rychle reagovaly. Kdo teda rozhodne, že musí být rota ze dne na den nasazena v Kosovu? K tomu by se asi nescházel Senát ani Sněmovna...

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: I když ministerstvo obrany připravilo a je hotový návrh zákona o pobytu cizích vojsk na našem území a o vysílání našich vojsk mimo území ČR, tak tento návrh zákona jaksi nemohl pokračovat ve svém legislativním procesu, protože je v rozporu s platnou ústavní úpravou. A proto je potřeba navrhnout změnu ústavy. Do té doby, než bude navržena změna ústavy je to tak, jak říkal pan ministr. Na rok dopředu si nechá vláda schválit plánovaná cvičení v tuzemsku i v zahraničí a v případě naléhavé potřeby mimo tento plán bude nutno, aby se obě komory parlamentu urychleně sešly. Je nepochybné, že bude potřeba navrhnout změnu ústavy, my s tím počítáme a také pevně věříme, že ji obě komory parlamentu akceptují a ústavu v tomto směru změní tak, aby v naléhavých případech byla tato pravomoc svěřena vládě s tím, že by obě komory parlamentu měly pravomoc následného posouzení. Zatím tomu tak není.

Ondřej Hejma, AP: K těm zmíněným výhodám a pobídkám vojákům, ty peníze, které na to budou potřeba, budou pocházet ze současné kapitoly rozpočtu nebo to budou takzvaně peníze navíc, případně kolik to tedy bude a potom, kdy předpokládáte, že ten balík zákonů se dostane do parlamentu?

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Co se týká těch výhod, předpokládá se, že půjdou z kapitoly ministerstva obrany, kolik to asi bude, to vám v této chvíli nejsem schopen odpovědět, ale můžu to doplnit. Do parlamentu předpokládáme, že to půjde okamžitě. To znamená, předpokládá se i v tom návrhu zákona, že by platnost byla od 1. října 1999.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Jsou zde ještě další dotazy? Pokud ne, tak vám děkuji a přeji dobrou noc.