Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 10. května 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Vláda má na svém dnešním pravidelném zasedání celkem 28 bodů, zatím jsme někde v polovině, ale co se zájmu vašeho i veřejnosti týče, myslím si, že jsme projednali ty nejdůležitější body. Začneme Komerční bankou a k té se vyjádří jako první pan ministr financí Svoboda.

Ivo Svoboda, ministr financí: Děkuji za slovo. Vláda na svém dnešním jednání projednala velmi závažný bod programu týkající se posílení pozice státu při přípravě na privatizaci a vlastní privatizaci státního podílu v Komerční bance. Bylo schváleno posílení podílu státu formou navýšení základního jmění o částku 9,5 miliardy korun tak, jak byla signalizována dvěma audity a dalšími posudky. Tento postup je nezbytný z hlediska potvrzení dostatečné stability této banky tak, aby proces privatizace probíhal hladce bez nutnosti dalších zásahů až do úspěšného konce, to jest privatizaci státního podílu, kterou očekáváme začátkem příštího kalendářního roku.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, z návrhů věcných záměrů zákona, které dnes vláda projednávala, to byl nejprve návrh novely zákona o vnitrozemské plavbě. K tomu se vyjádří pan ministr Peltrám.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Je to návrh zákona v paragrafovaném znění, kterým se upravuje dosavadní zákon o vnitrozemské plavbě tak, aby byl slučitelný s právem Evropské unie. Novelizovány jsou 3 skupiny ustanovení:

  1. definice zákonných podmínek. Ona novelizace určila výše odpovědnosti pro pojištění plavidel.
  2. úprava radiového spojení plavidel tak, aby bylo slučitelné s evropskými normami, zejména s těmi normami, které se používají pro plavbu na Rýně.
  3. doplnění podmínek odborné způsobilosti pro provozovatele vnitrozemské vodní dopravy opět v souladu s předpisy evropského společenství.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Z dalších návrhů věcných záměrů dnes byly již projednávány tři. Tím prvním byl návrh věcného záměru zákona o obecních daních. Cílem navrhované úpravy je nahradit dosavadní úpravu místních poplatků tak, že budou transformovány do podoby daní. Jde dále o to nově zavést daň z reklamy, z nevýherních hracích přístrojů a daň infrastrukturní a dále je cílem, aby bylo svěřeno do kompetence obcí vybírání místních daní, to znamená i stanovení konkrétní výše daní, případně stanovit rozsahy osvobození od těchto daní.

Vláda též projednávala a schválila návrh věcného záměru zákona o kontrole zpravodajských služeb Parlamentem České republiky. Zde jde o to, aby ty dnešní dvě parlamentní komise, které existují, byly sloučeny do komise jedné. Tím dojde jak ke snížení nákladů, tak také k určitému zvýšení efektivnosti a hlavně i ke snížení nebezpečí případného úniku informací. Na přípravě tohoto návrhu se podílely zpravodajské služby, ministerstvo vnitra a obrany a byly využity poznatky z hlavních základních demokratických zemí jako jsou Velká Británie, Francie, Spolková republika Německo a USA.

Třetí návrh věcného záměru - to byl zákon o sdružování ve spolcích, čili zákon o spolcích. Tam, pokud se budete chtít na něco zeptat, vám k tomu více řekne pan místopředseda Rychetský. Z dalších důležitých bodů, které dnes vláda projednávala, byla především Souhrnná zpráva o plnění priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen. K ní více pan místopředseda vlády Špidla.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Děkuji. Zpráva vychází z vládního nařízení 236 z roku 1998, kterým minulá vláda vlastně zakotvila určitý program vyrovnávání rovných příležitostí. Tento program byl vlastně po roce, po svém výročí, plněn. Vláda konstatuje, že program se v zásadě plní, i když přetrvávají některé jevy, které jasně signalizují, že není dosaženo ideálu a že není naplněna zcela myšlenka rovnosti u mužů a žen.

První problém, kde se to zřetelně projevuje a je to i statisticky doložitelné, je, že není zachována zásada stejné odměny za stejnou práci. Jsou pozorovatelné rozdíly v odměňování žen a mužů, dále se ukazuje, že ženy nejsou zastoupeny v rozhodovacích postech rovnoměrně nebo respektive vahou, která by odpovídala poměru ženského pohlaví v populaci, nejsou zastoupeny v horních vrstvách rozhodovacích systému. Stručně řečeno, čím výše se rozhoduje, tím je zastoupení žen nižší a ukazuje se, že ani z hlediska mediální politiky není tomuto problému věnována dostatečná váha a pozornost. Čili to je celkový souhrn konstatování.

Je samozřejmě na vládě, aby nějakým způsobem reagovala, a proto také vláda reaguje v zákonu 1 o zaměstnanosti, kde je například zákaz diskriminující inzerce. V současné době se připravuje změna zákona o mzdě, kde se také bere v úvahu rovnost v odměňování a zákaz diskriminace podle pohlaví. Dále se všechny rozhodovací akty posuzují podle toho, zda se jimi nezakládá nová nerovnost mezi pohlavím.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda dnes též projednávala zprávu o sbližování právních předpisů České republiky s právem evropských společenství za I. čtvrtletí 1999. K té nyní promluví místopředseda vlády pan Rychetský.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vážené dámy a pánové. Vláda konstatovala, že výsledky harmonizace právního řádu jsou neuspokojivé, a to přesto, že výrazným způsobem došlo ke zvýšení tempa harmonizace právního řádu. V 1. čtvrtletí tohoto roku bylo celkem vládou projednáno 71 předpisů, loňský průměr na čtvrtletí bylo 50 právních předpisů, které představují posuny v tom procesu na plnou kompatibilitu právních předpisů. Ta moje předložená zpráva je spíše jakousi celkovou inventarizací. Vláda musela současně konstatovat taková fakta, jako že počet předpisů, které sleduje komise evropských společenství a které by tedy měly být promítnuty do našeho právního řádu narůstá někdy vyšším tempem, než probíhá jejich vlastní harmonizace v našem právním řádu.

Jako příklad byla vládě předložena tabulka. Ke dni 20. ledna tohoto roku sdělila Evropská komise počet předpisů potřebných k implementaci číslem 3963. K 15. dubnu tohoto roku již číslo, které uváděla Evropská komise, činí 4373. Takže vlastně během jednoho čtvrtletí počet předpisů, které by měly být implementovány, stoupl řádově o 400. Já nepředpokládám, že to bude běžné pro každé čtvrtletí, ale nepochybné je, že vláda musí výrazným způsobem nejenom zvýšit tempo, ale zejména kontrolu toho, jak se dosahuje plné a dílčí transpozice. Vláda proto přijala relativně rozsáhlé usnesení, ze kterého přečtu tu ukládací část:

Všem členům vlády a ostatním vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy, pokud se podílejí na procesu sbližování právních předpisů ČR s právem evropských společenství se ukládá:

  1. Spolupracovat s místopředsedou vlády a předsedou Legislativní rady vlády při provádění analýzy předpisů evropských společenství, které byly České republice předány jako závazné pro harmonizaci při screeningu.
  2. Zabezpečit proniknutí do právního řádu ČR těch institutů evropských společenství, ke kterým se ČR zavázala.
  3. Zintenzivnit postup při zabezpečování harmonizace právního řádu ČR s právem evropských společenství a vládě nadále předkládat pouze plně harmonizované návrhy právních předpisů a pouze výjimečně a v odůvodněných případech předkládat návrhy právních předpisů u nichž bude uveden odklad účinnosti zabezpečujících plnou slučitelnost, to znamená postupnými kroky.
  4. Dále bylo všem členům vlády uloženo zabezpečit přípravu návrhů zákonů, do té doby než parlament přijme náš návrh na změnu ústavy tak, aby mezi datem účinnosti předpokládaném při screeningovém jednání s Bruselem a datem předložení do vlády byl rozdíl nejméně 10 měsíců. To je ten potřebný čas k projednání těchto návrhů v obou komorách parlamentu.
  5. Předkládat návrhy právních předpisů na dosažení slučitelnosti vždy komplexně, to jest včetně případných prováděcích předpisů, podzákonných norem a vyhlášek.
  6. Zajistit účast zástupců legislativních pracovišť při jednáních týkajících se problematiky sbližování s evropským právem.

Na řadě ministerstev, možná dokonce na všech jsou dva odbory. Jedním je odbor pro evropskou integraci a druhým je odbor legislativní, který byl většinou mimo těch screeningových jednání, což byla nepochybně systémová chyba. Vláda byla též informována o těch problémech, které Evropská komise považuje za nejdůležitější, na které se zaměřuje jako na věci, které by měla vláda urychleně zajistit. Prvním z nich je promítnutí evropské směrnice o řadě autorských děl tak, aby ochranná lhůta nebyla 50 let, jako je u nás, ale 70 let jako je v Evropské unii. Druhým je zavedení dodatkových osvědčení pro léčiva a výrobky na ochranu rostlin. Třetím je zrušení anonymních spořitelních účtů u bank. To jest účtů na doručitele.

Pro vaši informaci, v Evropské unii je jeden jediný stát, který si vymohl výjimku na to, že ještě bude mít po přechodném období anonymní účty, a to je Rakousko. Jinak všechny ostatní země tento institut dávno neznají. Dalším je zavedení úplné evidence dotací, veřejných podpor státní pomoci formou zákona. Dalším je problém, který se mnohokrát publikoval, vyhrazení většiny vysílacího času audiovize pro evropská díla, registrace a zpřístupnění údajů o obchodních společnostech v obchodním rejstříku a současně zrychlení obchodního soudnictví.

To jsou zhruba základní problémy, které by chtěla Evropská komise, aby je ČR vyřešila v tomto roce. S ohledem na to, že hodnotící posudek se vlastně začne zpracovávat zanedlouho, 1. července je velmi pravděpodobné, že se nám nepodaří dosáhnout toho, aby byl ten posudek nějak výrazně pozitivní, i když samozřejmě činíme vše pro to, aby to hodnocení ČR nebylo pro nás nepříznivé.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, a na závěr vám dám ještě pár údajů z materiálu, který předkládal ministr vnitra a to je Informace o situaci v oblasti migrace na území České republiky v roce 1998. Takže na konci roku 1998 bylo u nás evidováno 220 187 cizinců s povoleným pobytem. Z toho bylo přibližně 57 tisíc neboli 26 % v Praze. Z toho celkového počtu je 52 684 Ukrajinců, 49 621 Slováků, 22 875 Větnamců, 22 166 Poláků a 10 029 Rusů. Co se pracovních povolení týče, zde k 31. 12. loňského roku evidovalo ministerstvo práce a sociálních věcí 49 927 platných povolení k zaměstnání pro cizince, čili oproti tomu konci roku 1997 je to pokles o více než 10 000. Koncem roku 1997 bylo u nás 61 044 zaregistrovaných cizinců v této kategorii.

Co se podnikatelských povolení týče, na konci roku zde bylo 44 962 cizinců jako podnikatelé. Pokud jde o státní občanství, to bylo v loňském roce uděleno 1 128 žadatelům, pokud jde o statut přiznání postavení uprchlíka, o ten vloni zažádalo 4 086 osob, přiznáno bylo 78 osobám. Co se nelegálních migrantů týče, těch bylo v loňském roce 44 672, čili to je vůbec největší počet od roku 1993. Z toho nejvíce připadá na občany Svazové republiky Jugoslávie, to je 16 052, potom následují Afghánci 4 959, 4 372 Rumunů, 1 741 Makedonců, 1 691 Bulharů, 1 587 Iráčanů a na konci loňského roku bylo u nás též zaevidováno 21 935 lidí se zákazem pobytu na území ČR.

Co se kriminality cizinců týče, to je poslední údaj, celkově bylo u nás stíháno 129 271 osob v roce 1998, z toho bylo 7 698 cizinců, jinými slovy 6 %. To je vše k tomuto bodu. A nyní již vaše otázky. Jako první se hlásil pan Němec z České televize.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Já bych měl zhruba tři otázky. Na pana ministra Svobodu, zda vláda řešila ohledně Komerční banky i otázku špatných úvěrů. Na pana vicepremiéra Rychetského, zda by mohl jmenovat resorty, které v otázce slaďování právních norem s normami EU nejvíce zaostávají. A na pana vicepremiéra Špidlu, pokud vláda konstatovala, že v těch vyšších sférách řízení chybí ženy, zda se nezamyslela i sama nad sebou, kde není vlastně jediná ministryně. Děkuji.

Ivo Svoboda, ministr financí: Děkuji za slovo. Problém byl diskutován velmi důkladně, velmi zevrubně, ale nakonec bylo konstatováno, jak je i vyjádřeno v usnesení vlády, že metoda navýšení základního jmění je metodou, která, když to řeknu velmi přízemně ekonomicky, na korunu vloženého kapitálu přinese ve prospěch privatizace a posílení pozice státu největší prospěch. Nicméně diskuse byla i o špatných úvěrech, ale tam je třeba konstatovat, že tato problematika se spíše už týká otázek okolo revitalizační agentury a nesouvisí přímo s navýšením v Komerční bance.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já bych vás požádal, abyste se spokojil s obecnou odpovědí, protože jedním z usnesení, které dnes vláda přijala je, aby příští týden byl předložen právě konkrétní materiál. Ten dnešní materiál byl systémový a hovořil o oblastech, které považuje Evropská komise za oblasti zanedbané, ty jsem tady vyjmenoval. To, zda se dá říci, že tam je prodlení konkrétního resortu, si v tuto chvíli netroufám říct, protože bohužel v řadě případů legislativní plán práce, kam se ministři hlásili, je splněn. To znamená, tam ještě není čas a Evropská komise má pocit, že jsme si měli dát přísnější termín. Takovou tu inventarizaci skutečných prodlení, předložím do vlády přesně za týden, protože chci napřed s těmi dotčenými členy vlády jednat.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Než odpovím na vaši otázku, tak ještě uvedu čísla, která se týkají mezd žen. Mzdy žen ve 4. kvartále roku 1996 byly 76 % v porovnání se mzdami mužů. V současné době je to 73,3 %, čili ta tendence je, že mzdy žen relativně klesají ve vztahu ke mzdám mužům. Čili je to neblahý trend. Pokud jde o tu otázku vlády a její zastoupení žen, tady samozřejmě s vámi mohu souhlasit, že tato vláda je z hlediska zastoupení pohlaví extrémním případem, který vznikl za určité politické situace a v určitém okamžiku. Ale přesto vláda velmi důsledně trvá na opatření, které zní: podporovat výběr vhodných kandidátek do funkcí ve vládních orgánech a na vedoucí místa jak na ministerstev, tak i jimi řízených správních úřadech a institucích. Čili princip vyhledávání vhodných kandidátů obecně do všech rozhodovacích vrstev v ústavním systému považujeme za správný a zásadní.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl tři dotazy. První se týká té Komerční banky. Okud se vezmou peníze na navýšení základního jmění, tedy jestli půjdou z rozpočtu nebo se vypíšou zvláštní obligace, z Fondu národního majetku a tak dále. Druhá otázka se týká místních daní, budou-li vybírány místní daně, budou o to sníženy ostatní daně, aby nevznikla vyšší daňová zátěž? To znamená, jaký podíl těch vybraných finančních prostředků se přesune na ty místní rozpočty? A poslední otázka je k životnímu minimu, zda-li jste ho už projednali, a pokud ne, tak jestli by pan vicepremiér Špidla mohl alespoň říci, jaký je ten návrh. To znamená, o kolik se to životní minimum zvyšuje. Děkuji.

Ivo Svoboda, ministr financí: To navýšení nebo ten úpis bude proveden proti prostředkům Fondu národního majetku, kde se předpokládá a ze samotného názvu vyplývá, že jsou to daně určené pro využití v rozpočtech obcí. Myslím si, že obava o ochuzování poplatníků je naprosto lichá, protože tyto daně nahrazují místní poplatky, které přinášely zhruba 1,3 miliardy korun ročně, a ty nové daně mohou přinést, pokud obce budou používat možností sazeb, které plánujeme, až 4 miliardy korun. Čili myslím si, že žádný poplatník nemusí mít obavy o to, že bude ochuzen. Kromě toho ty místní daně budou zejména sloužit ke zlepšení, aspoň doufám, ke zlepšení toho, co obyvatelé nejvíce používají, to je infrastruktura. V lázeňských městech předpokládáme, že dojde k výraznému nárůstu poplatků nebo daní za lázeňský a rekreační pobyt a odpovídající dopad do kvality služeb.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Protože se ukazuje, že inflační vývoj a růst celkového indexu životních nákladů nedosáhne předpokládaných hodnot, to znamená, nebude splněna ona valorizační podmínka v červenci tohoto roku, tak vzhledem k této okolnosti se materiál o životním minimu stáhl a předložím jej někdy v pozdější době. V tomto okamžiku už nemá smysl debatovat o tom, jaký byl návrh v současné době, protože ten nový návrh bude přizpůsoben novým číslům a bude, pokud možno, dobře odpovídat struktuře tak, jak vznikne v době, kdy se bude návrh předkládat.

Kamil Houska, Právo: Já jsem se chtěl jenom pro upřesnění zeptat, co se týče těch tajných služeb. Ony by měly spadat pod kontrolu jedné komise anebo by se zrušily obě komise a spadaly by pod kontrolou jednoho výboru?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Byla by to jedna komise, ale z obou komor parlamentu tak, aby se na tom podílel i Senát. Čili byla by to smíšená komise. Podobně tak, jak je to děláno venku.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Bude upisovat v Komerční bance pouze stát nebo necháte něco dalším akcionářům? A potom další věc, do pátku 7. května se měli vyjádřit předběžní zájemci o Českou spořitelnu. Zajímalo by nás, jestli mi už můžete říct, kolik bylo těch předběžných zájemců? A potom, co, pane ministře, říkáte zájmu České pojišťovny o Českou spořitelnu, vzhledem k tomu, že stát je tam 30 % akcionářem?

Ivo Svoboda, ministr financí: Pokud se týče onoho úpisu, tak ten proběhne plně v souladu s obchodním zákoníkem. Čili první kolo maximálně 1 : 1 pro stávající akcionáře, druhé kolo pro každého, kdo se včas dostaví a upíše nastavenou hodnotu. Pokud se týká nabídek České spořitelně, zatím nemám žádnou souhrnnou informaci, takže bych se zdržel odpovědi. Co se týče zájmu České pojišťovny o Českou spořitelnu, není mi jasné, co máte přesně na mysli. Patrně ne to, že pojišťovna koupí spořitelnu, není mi jasná povaha otázky. Struktura akcionářů pojišťovny mi známa je.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Vzhledem k tomu, že se uvažovalo o tom, nebo vždy se hovořilo o tom, že zájem státu o budoucího akcionáře majoritního v České spořitelně je renovovaný strategický zahraniční silný partner. Teď se tady objevila nabídka České pojišťovny, která hovoří o blíže neurčeném strategickém partnerovi. Zajímalo by mě, jak můžete ten zájem okomentovat? A ještě další věc, jestli tedy Česká pojišťovna tento svůj krok konzultovala se státním akcionářem?

Ivo Svoboda, ministr financí: Prosím vás, to bylo kolo nezávazných nabídek. Já bych si odpověď vyhradil až do doby, až budu mít čas ty nabídky si prostudovat.

Aneta Procházková, televize Nova: Já bych se chtěla zeptat pana ministra financí, co se týče Komerční banky. Jak vláda hlasovala a jak se k této věci postavil premiér Zeman?

Ivo Svoboda, ministr financí: Hlasovala velmi výraznou většinou pro můj návrh.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Jak víte, tato vláda, ani žádná jiná vláda nedává ven informaci o tom, jak hlasovala.

Ivo Svoboda, ministr financí: Myslím si, že vám musí stačit odpověď, že hlasovala velmi výraznou většinou pro. Jistě se shodneme na tom, že hlasování většinou o 1, 2 hlasy by nebylo přílišnou podporou, proto říkám, že velmi výraznou většinou blížící se jednomyslnému závěru.

Lucie Bradáčová, Agentura Bloomberg: Já mám ještě doplňující otázku ke kolegyni Skalkové, k tomu jejímu dotazu na Komerční banku. Vy jste nám vysvětlil, pane Svobodo, tu strukturu toho, jak se bude navyšovat, ale když říkáte posílení pozice státu, máme si to interpretovat tak, že čekáte, že ten stát bude mít majoritu? Jinými slovy, že ti ostatní akcionáři se nebudou účastnit?

Ivo Svoboda, ministr financí: V každém případě lze velmi důvodně předpokládat, že drobní kupónoví akcionáři, kteří tam mají poměrně výrazné pozice, se nezúčastní stoprocentně a další drobní akcionáři rovněž ne. Jejich podíly v podstatě v té výši jako jsou teď už nemají valnou hodnotu a nevidím důvodu, proč by měli upisovat zejména za nominále anebo jak se- zdá, bude-li kurz takový, jako bude i možná poměrně dost vysoko nad nominálem.

Lucie Bradáčová, Agentura Bloomberg: Znamená to tedy, že čekáte, že stát po tomto navyšování bude mít majoritu a bude prodávat majoritu?

Ivo Svoboda, ministr financí: Úkol je definován tak, aby byl privatizován celý podíl státu. Bude-li stát mít majoritu, bude privatizována i majorita.

Jakub Dospěla, ČTK: Já mám první dotaz, jestli vláda dneska jednala o situaci v Jugoslávii? A druhý dotaz, jestli ten věcný záměr zákona o spolcích nějakým způsobem omezí činnost třeba radikálních organizací? Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda o Jugoslávii dnes nejednala.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Ten návrh věcného záměru nového spolčovacího zákona přináší několik zásadních změn. První je ta, že bude relativně přísnější registrace, ale budou to pouze ty spolky, které budou chtít být zapsány jako právnické osoby dokonce s právem podnikat. Takže tam bude samozřejmě větší množství údajů, které se zapisují, a jejich registr bude veřejnou listinou, tak jako je třeba obchodní rejstřík. Předpokládá se, že v paragrafovaném znění bude širší možnost státu zakázat působení takového spolku nejenom proto, že jeho programové dokumenty, stanovy a podobně jsou v rozporu se základními principy demokratického právního řádu a třeba nabádají k šíření rasové nebo jiné nesnášenlivosti, ale pokud by i praktická činnost takového spolku tyto skutečnosti dokládala.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Dobrý den. Já mám otázku na kteréhokoliv z pánů vicepremiérů. Před hodinou přibližně vydaly agentury zprávu, že Jugoslávie oznámila, že stahuje své vojenské jednotky z Kosova a že italský prezident Scalfaro vyzval k zastavení bombardování Jugoslávie. Já vím, že vláda o tom nejednala, ale můžete na to reagovat?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Pokud samozřejmě tyto informace jsou informace, které byly před hodinou ve zprávách a v médiích, čili jsou to informace, které se musí velmi pečlivě ověřit, zda skutečně jako takové existují. Ale pokud by to byla pravda, tak bych to viděl jako nadějný krok, který otevírá možnost diplomatického řešení.

Jana Dorotková, Douglas Lytle: Pan Svoboda, ja bysom sa ešte raz opítala na tu Komerčnú banku. Kolko vlada miení, respektive predpokládá, že navýší z tech 9,5 miliardy? Kolko si myslíte, že z toho zaplatí ten Fond národného majetku a kolko prepokládate, že pred privatizaciou bude mať vlada percent v Komerčnej banke? Ďakujem.

Ivo Svoboda, ministr financí: To je otázka, na kterou bych vám těžko dal odpověď. Na to by vám těžko dal odpověď i sám velký Pythagoras, pokud by mu ovšem byly známy principy tržního hospodářství. Doufáme, že se nám zdaří úpis z hlediska státu na navýšení až na blokační majoritu tak, aby stát opravdu v té bance rozhodoval. Ale samozřejmě rozhodne trh a při dnešním kurzu akcii se zdá, že ten úpis bude velmi efektivní.

Jaroslav Bílý, televize Prima: Pane místopředsedo Špidlo, mám na vás jednu otázku. Z 250 miliónů korun určených letos ze státního rozpočtu na rozvoj severozápadních Čech má dostat 100 miliónů korun Mostecká uhelná společnost v souvislosti se snížením zaměstnanosti a nebo s propouštěním těch 2000 horníků. Chci se zeptat, budou ty peníze Mostecké uhelné poskytnuty a je to dobré řešení podle vás?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Tak v prvé řadě o tomto nepadlo ještě konečné rozhodnutí, to je jedna z možností. Za druhé Mostecká uhelná by měla tyto prostředky dostat pro rekultivaci a rekultivace v této oblasti je za a) ekologicky velmi významná a kupodivu zkušenosti z jednání se zahraničními investory mě přesvědčuje o tom, že je to i za b) národohospodářský činitel, protože oni na úpravné a úhledné životní prostředí kladou velký důraz a setkal jsem se již s případem, že právě životní prostředí bylo důvodem, proč se přemístila určitá investice. Takže ten účel rekultivace prostředí je podle mého názoru velmi správný, a jak už jsem řekl, jsou proto jak důvody ekologické, tak i důvody národohospodářské. To je základní koncepce, že by to mělo sloužit pro rekultivace, ale musím znovu jasně prohlásit, že závěrečné rozhodnutí nepadlo. Ještě bych chtěl upozornit na to, že před ukončením je rozvojový program pro severozápadní Čechy, který je zpracováván ministerstvem pro místní rozvoj, a tento program velmi významně určí celkovou strukturu a organizaci té akce.

Jaroslav Bílý, televize Prima: Ještě doplňující otázka. Nebylo by lépe ty peníze věnovat třeba na zaměstnanost, je tam spousta lidí nezaměstnaných, než na tu ekologickou stránku?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Je to otázka, která je zajímavá, protože nedovedu si představit, jak dojde k rekultivaci bez nasazení pracovní síly, to je poměrně podstatný problém. A je pravdou, že v rekultivacích jsou fáze, kdy není potřeba příliš mnoho pracovních sil. To jsou ty úvodní fáze, kdy se velké hromady nějakým způsobem těžkými stroji zpracovávají, ale pak následuje fáze, která je na pracovní síly velmi náročná a já samozřejmě budu usilovat o to, aby se využily ty práce, kde je potřebná pracovní síla. A je opět ověřeno, že rekultivační práce jsou z hlediska kvalifikace velmi vhodné k tomu, aby se využily při restrukturacích uhelných revírů.

Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Já bych se chtěl pan ministra financí zeptat, jestli by mohl krátce pohovořit o jednotlivých druzích těch nových obecních daních a v čem tedy ty daně spočívají. V čem například spočívá daň z infrastruktury, od koho se bude vybírat, totéž u daně z reklamy, o jaké daně vůbec běží?

Ivo Svoboda, ministr financí: Já začnu od konce a jistě nikdo v této místnosti neočekává, že začnu citovat části telefonních seznamů jednotlivých obcí. Napřed ten začátek, kde jsou jako bych řekl, my všichni, kteří žijeme za výplatu a potom ty žluté stránky, kde bych pokračoval tou spodní částí, čili tak to určitě nebylo míněno. Předpokládá se největší navýšení u daně z výherních hracích automatů, protože to není problém pouze ekonomický, ale i sociální a mohu-li být velmi pragmatický, musí-li naše společnost tuto neřest trpět, tak ať ti lidé alespoň pomohou financování své obce. Jinak ta infrastrukturní daň, kterou se rozumí určité zdanění ke vztahu k budování infrastruktury, například ke stavebním pozemkům tak, aby to, co je u nás zatím pravidlem, to znamená bezplatný přívod sítí, bezplatný přívod komunikace, bylo poněkud redukováno. Chci podotknout, že částkami zcela minimálními a naprosto nesouměřitelnými s tím, co zaplatíte v zahraničí za kousek vodovodu nebo plynovodu. Takže to jsou asi ty největší, jinak se zdá, že význam bude mít lokální daň za lázeňský nebo rekreační pobyt a zejména by mohla být důležitá daň z reklamy. Reklamní zařízení umístěná na území obce, nikoliv reklamy provozované obcí, to by valný smysl určitě nemělo.

Michal Komora, Mladá fronta Dnes: Já bych se chtěl zeptat asi pana místopředsedy Rychetského, jestli už vláda ví, kdy rozhodne o nástupci ředitele BIS? A zda i nadále zůstává ve hře pan Jiří Růžek, anebo zda hledáte už mezi některými jinými adepty?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak já vím, že to nebude dnes, protože nemáme to na programu vlády. Vím, že to nebude na příští mimořádné vládě ve středu, protože ta se bude týkat Temelína. Bude-li to, tak to může být nejdříve ode dneška za týden. Zase mohu říct, že nikoho nehledám, nevím, co moji kolegové, myslím si, že jediný, kdo to má v náplni, takové hledání, je pan ministr Bašta.

Jiří Kubík, Mladá fronta Dnes: Já bych měl otázku na pana ministra Svobodu, jestli vláda očekává, že dnešní schválení navýšení základního jmění Komerční banky je poslední pomocí z hlediska státu bankám. A pokud ne, tak jak velkou částku bude ještě muset vláda vynaložit na pomoc bankám před privatizací?

Ivo Svoboda, ministr financí: Pane redaktore, já bych nerad opakoval tu odpověď o Pythagorovi. Myslím si, že byla velmi ilustrativní. Je to normální běžný tržní proces a z hlediska jakéhokoliv možného odhadu budoucího vývoje, má jednu obrovskou vadu, pro mě jako osoby exaktní. To znamená, že je neopakován a začíná vlastně poprvé. Čili netroufám si tady, ne, že bych neměl své vnitřní odhady, ale netroufám si uvést žádný údaj, kterému bych mohl přičíst nějakou věrohodnost pro veřejnost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Tak to byla poslední otázka. Děkuji za pozornost a nashledanou.